|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931. |
|
|
III. volební období. |
4. zasedání. |
1209.
Odpovědi:
I. min. národní obrany, vnitra, financí a průmyslu, obchodu a živností na interp. posl. Čuříka a druhů o těžkých poměrech na Valašsku (tisk 917/VI.),
II. min. spravedlnosti, zemědělství a financí na interp. posl. Hrušovského, Polívky, Mikuláše a druhů ve věci pozemkových knih, pozemkového katastru, dědického práva a urbárských poměrů na Slovensku (tisk 822/I.),
III. vlády na interp. posl. Gajdy a druhů o přidělování lesů Státním pozemkovým úřadem (tisk 1017/VII.),
IV. min. financí na interp. posl. Seidla, Bendy, Tayerle a soudruhů, o nezákonném postupu při onemocnění členů finanční stráže (tisk 893/X.),
V. min. obchodu na interp. posl. Slavíčka, Netolického a druhů ve věci porušování jazykového zákona v patentním úřadě (tisk 973/XI.),
VI. min. železnic a min. financí na interp. posl. Hokkyho a druhů o odnětí požitků činným a pensionovaným zaměstnancům v Podkarpatské Rusi proto, že jim nebylo přiznáno státní občanství (disk 769/II.),
VII. min. vnitra na interp. posl. dra Kafky a druhů o oběžníku pražského magistrátu ze dne 5. prosince 1930 o užívání cizojazyčných reklam a firemních nápisů (tisk 917/X.),
VIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Hokkyho a druhů o domnělém (či zamýšleném) zrušení sedrie v Berehově (tiskl 973/V.),
IX. min. financí a min. školství a národní osvěty na interp. posl. Windirsche, Zierhuta a druhů, že bylo znemožněno vybírati obecní přirážky a nedoplatky na stavbu fary v Lipně - Písku (v soudním okrese touškovském) (tisk 247/XXI.),
X. min. spravedlnosti na interp. posl. dra Szüllö a druhů o naléhavém poukázání soudcovského přídavku nezapočítaného do pense soudců a jejich vdov pensionovaných na Slovensku a Podkarpatské Rusi před 1. lednem 1925 (tisk 893/XVI.),
XI. vlády na interp. posl. Krebse, inž. Junga a druhů, aby konečně byla zřízena pojišťovna pro osoby samostatně hospodařící (obchodníky a živnostníky) - (tisk 938/XVII.),
XII. min. vnitra na interp. posl. inž. Kaliny a druhů o postupu karlovarských censurních orgánů ("Deutsche Tageszeitung") ze dne 25. února 1931 (tisk 1060/VIII.),
XIII. vlády na interp. posl. Krebse a druhů o vlivu Národní Jednoty Pošumavské při zadávání v určitých státních úřadech (tisk 973/VIII.),
XIV. min. spravedlnosti na interp. posl. dra Schollicha a druhů, že úřední místa neslýchaným způsobem zneužívají zákona na ochranu republiky (tisk 1029/IV.),
XV. min. železnic na interp. posl. Krebse a druhů o nápisech na staniční budově v Ústí nad Labem (tisk 938/XIX.),
XVI. min. financí na interp. posl. dra Schollicha a druhů o zrušení výnosu ministerstva financí ze dne 10. září 1930, č. 4846/29 (tisk 851/II.).
1209/I.
Odpověď
ministrů národní obrany, vnitra, financí a průmyslu, obchodu a živností
na interpelaci poslance Antonína Čuříka a druhů
o těžkých poměrech na Valašsku (tisk 917/VI.).
Ministerstvo národní obrany, vnitra, jakož i průmyslu, obchodu a živností jsou důsledně vedena snahou, aby v nynější těžké době kritické nezaměstnanosti státní dodávky zadávány byly především - ovšem v rámci předpisů zadávacího řádu č. 667/1920 Sb. z. a n. - do těch krajů, které odbytovou krisí a jejím důsledkem - nezaměstnaností nejvíce trpí. Tato snaha však nutně předpokládá, aby příslušní interesenti se o příslušné veřejně v Úředním Listě ČSR vypsané dodávky skutečně ucházeli a podáním jakostně i cenově přijatelných nabídek poskytli zadávacím místům možnost přihlížeti k jejich nabídkám. Firma v interpelaci uvedená, pokud se o státní dodávky v ministerstvu obchodu ucházela, nabízela zboží vždy za ceny tak vysoké, že k nabídce její nemohlo býti přihlíženo.
Pokud jde o státní dodávky pleteného a stávkového zboží, zadávané cestou omezené soutěže ministerstvem národní obrany a ministerstvem průmyslu, obchodu a živností, bude firma v interpelaci uvedená k podání příslušné nabídky jmenovanými ministerstvy přímo vyzvána, resp. o těchto soutěžích vyrozumívána a bude brán při zadávání těchto dodávek na nabídku této firmy v mezích předpisů zadávacího řádu pokud možno zřetel.
Pro finanční stráž nepřichází zboží nabízené firmou v interpelaci uvedenou pro zadání veřejným nabídkovým řízením v úvahu.
V Praze dne 14. dubna 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
Ministr národní obrany:
Dr. Viškovský v. r.
Ministr financí:
Dr. Trapl v. r.
Ministr obchodu:
Dr. Matoušek v. r.
1209/II.
Odpověď
ministrů spravedlnosti, zemědělství a financí
na interpelaci poslance Hrušovského, Polívky, Mikuláše a druhů
ve věci pozemkových knih, pozemkového katastru, dědického práva a urbárských poměrů na Slovensku (tisk 822/I.).
Skutečnosti, které uvádí interpelace o stavu pozemkových knih na Slovensku a o roztříštěnosti pozemkové držby na Slovensku, jsou ministerstvu spravedlnosti dobře známy.
Pokud jde o stav pozemkových knih, podotýká se, že již před převratem dala uherská vláda základy k nápravě zákonným článkem XXIX./1886 a dalšími zákony jej doplňujícími. Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi jest 4096 obcí. Do převratu byly založeny nové pozemkové knihy na podkladě přesného katastrálního měření v 1100 obcích. Zbývalo je založiti v 2996 obcích.
Převratem byly ztíženy jak zaměřovací práce, tak i zakládání nových pozemkových knih. Nebylo dostatek měřických sil, ani odborně vyškolených vložkářských soudců a úředníků. Mimo to z pohraničních obcí byly ve značném množství zadrženy v Maďarsku jak pozemkové knihy a pozemnoknižní protokoly, tak i katastrální operáty. Po dlouhém jednání teprve v roce 1930 byly odevzdány našim úřadům a tím byl zcelen materiál nezbytný pro zakládací práce do úplnosti. Postup obou prací, které jsou na sebe vázány, byl velmi pomalý, takže do roku 1928 byly nové pozemkové knihy založeny pouze ve 40 obcích. V tomto roce bylo dohodou ministerstva spravedlnosti s ministerstvem financí postaveno zaměřování katastru a zakládání pozemkových knih na nový jednotný a záměnný základ. Náklad na založení pozemkových knih bez zaměřovacích prací byl odhadnut okrouhle na 100,000.000 Kč a rozvržen na dobu dvaceti let. Pracovní postup byl nově organisován. Byly přijaty potřebné síly a vycvičovány výhradně pro odbornou činnost vložkářskou. V nynější době jest již po ruce dostatečný počet sil, aby bylo možno v zakládání pozemkových knih vyhověti stanovenému programu. Ministerstvo spravedlnosti sleduje stále postup prací a doufá, že se mu podaří ve stanovené době pozemkové knihy na Slovensku dáti do pořádku.
Pro získání správných katastrálních map a vyhotovení spolehlivého písemného katastrálního operátu vypracovalo ministerstvo financí pracovní program na 20 let, podle něhož se počínaje rokem 1930 již začalo pracovat.
Přes to, že požadavky kladené na pozemkový katastr by vyžadovaly podstatné zkrácení této dvacetileté lhůty, nebylo možno v prvním roce pracovního programu zpracovati stanovené pensum.
Práce váznou hlavně pro značný nedostatek měřičských úředníků.
Při resystemisaci zvýšen byl systemisovaný stav měřičských úředníků v zemi Slovenské ze 160 na 272, kromě toho stanoveno přijmouti 90 měřičských úředníků smluvních. Ze systemisovaných služebních míst však je pouze 136 míst obsazeno a ze smluvních míst asi 80.
Pro získání měřičského úřednictva byly již učiněny všemožné kroky, které však dosud nesetkaly se s žádoucím výsledkem. Získání jsou pouze za smluvní síly ruští emigranti, kteří vystudovali na zdejších vysokých školách technických. Ministerstvo financí připravuje však další opatření k získání nových uchazečů a očekává, že systemisovaný stav měřičských úředníků - byť i ne hned - přece však pozvolna bude doplňován.
Je v zájmu rychlého vybudování nového katastru v zemi Slovenské, aby snahy finanční správy byly vydatně podporovány povolanými kruhy slovenskými, zvláště v tom směru, aby se dorost slovenský věnoval ve větší míře studiu zeměměřičského inženýrství a doplnil tak nedostatečné stavy měřičských úředníků; vždyť mezi měřičskými úředníky jest pouze několik málo Slováků.
Personál kancelářský a pomocně technický byl již získán v dostatečném počtu, jeho plné zapracování vyžádá si však ještě nějaké doby. Nynější personál pracuje velmi pilně a svědomitě za nejnepříznivějších poměrů a okolností (často ubohé ubytování, nedostatečné stravování, nedostatečné informace zájemníků, malý nebo žádný zájem stran o věc a pod.).
Značné obtíže při zeměměřických i pozemnoknižních pracích, jak interpelace správně vystihuje, působí veliká roztříštěnost pozemkové držby na Slovensku. Je nepochybné, že stav tento převážnou měrou způsoben je dělením pozemků, které nastává při dědické posloupnosti. I malé parcely dělí se fysicky na části, na nichž řádné hospodaření skoro ani není možné. Díly zcela nepatrné pak často se dělí ideálně na zlomky, jichž jmenovatel je číslo třebas několikamístné. Skutečnou hodnotu takových zlomků ani dobře zjistiti nelze a jsou jistě i zlomky, které hospodářské hodnoty vůbec nemají. Dnešní roztříštěnost pozemkové držby nelze odstraniti jinak, než usilovně prováděným zcelováním pozemků. Věnuje se proto komasacím na Slovensku plná pozornost, jak jest patrno z toho, že toho času provádí se v zemí Slovenské komasace pozemků ve více než 50 obcích. Dalších 20 obcí jest ke komasaci přihlášeno. Pokud pak jde o vliv, který na poměry pozemkového vlastnictví mají předpisy práva dědického, podotýká se, že v novém zákoníku občanském, který se připravuje, bude posloupnost zákonná upravena poněkud jinak, než v dnešním právu slovenském, a že v něm budou dány základní předpisy o projednání pozůstalosti; zároveň s novým občanským zákoníkem bude pak připraven zákon o řízení pozůstalostním. Ovšem ani tyto nové předpisy, třebas zajisté podstatně omezí nepříznivý vliv, který má dosavadní právo slovenské na tříštění pozemkového majetku, neodstraní naprosto nebezpečí, že buď posledním pořízením bude majetek dosud v jedněch rukách zcelený rozdělen, nebo že k takovému dělení dojde při posloupnosti zákonné. Zvláštních předpisů o dědické posloupnosti v pozemkový majetek věnovaný zemědělské výrobě osnova občanského zákoníka neobsahuje. Komise, jež na této osnově pracuje, došla k přesvědčení, že úprava takové zvláštní posloupnosti dědické - bude-li uznáno, že jí jest potřebí - může se státi jen zákonem zvláštním. O podobném zvláštním zákonu uvažuje se v ministerstvu spravedlnosti již od let. Byla připravena osnova, která se sice v zásadě přidržela vzoru daného zákonem ze dne 1. dubna 1889, č. 52 ř. z., a zákonem ze dne 7. srpna 1908, č. 68 čes. z. z., snažila se však odstraniti tvrdosti obou jmenovaných zákonů a vady, jež se ukázaly při jich praktickém provádění. Osnova byla rozeslána zúčastněným úřadům, korporacím a organisacím k vyjádření. Mnohá vyjádření vyzněla příznivě pro osnovu, ale byly vysloveny i námitky velmi vážné. Jde o otázku nadmíru obtížnou, jejíž řešení může míti vážné důsledky hospodářské a sociální. Ani momenty populační nelze tu přehlížeti. Na všechny tyto okolností bylo poukázáno ve vědeckých pracích, které byly podány třetímu sjezdu československých právníků, konanému v říjnu 1930 v Bratislavě (sekce I., otázka 2.). Je zajisté známo, že příslušná sekce sjezdu po obšírné debatě usnesla se nedoporučiti, aby pro dědickou posloupnost v rolnické usedlosti byla zvláštním zákonem dána ustanovení podstatně odchylná od všeobecných předpisů práva dědického. Usnesení sekce bylo schváleno plenární schůzí sjezdu. Přes to ministerstvo spravedlnosti myšlenku zvláštního zákona nadobro ještě neopustilo a rozhodne teprve po dalším jednání se zúčastněnými kruhy, toho času se zabývají otázkami, jež by zvláštním zákonem o dědické posloupnosti v rolnické usedlosti měly býti řešeny, zemědělské rady a jiné odborné organisace zemědělské.
Pokud jde o zákonnou úpravu urbariálních poměrů, dlužno podotknouti, že platné právo nezná pojmu "urbariální obec", nýbrž pouze "urbariální společenstvo". Společenstva ta se organisují podle zákonného čl. XIX./1898, pokud jde o lesy, a podle zák. čl. X./1913, pokud jde o pastviny. Vystupují jako osoby právnické jen co do hospodaření na společně obhospodařovaném majetku, avšak majetek organisováním společenstva nepřešel do vlastnictví společenstva, nýbrž zůstal jako nedělené společné vlastnictví podílníků, vyjma případ podle § 23 zák. čl. X./1913, kdy podíly spoluvlastníků nejsou individuelně označené v pozemkové knize a tudíž vlastnictví společné pastviny přešlo na společenstvo, kteréžto případy vyskytují se ojediněle,
Urbariální poměry jsou velmi složité a súčastněná ministerstva jsou si vědoma všech obtíží, které tato forma hospodaření způsobuje, zejména i v otázce úvěrové, na kterou jest poukázáno v interpelaci. Bude snahou v nové zákonné úpravě, jejíž provedení se zřetelem k dalekosáhlému významu věci si vyžádá delšího času, odstraniti obtíže, které vyplývají z dosavadního právního stavu, při tom však zachovati hospodářský význam těchto útvarů, kterýžto význam spočívá hlavně v tom, že společným obhospodařováním umožňuje se slabým jedincům lépe a racionelněji hospodařiti, než-li by tomu bylo, kdyby jedinec sám obhospodařoval svůj díl lesa nebo pastviny, takže tento způsob hospodaření jest nutným doplňkem hospodářství každého podílníka.
V Praze, dne 24.dubna 1931.
Ministr financí:
Dr. Trapl v. r.
Ministr zemědělství:
Bradáč v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Meissner v. r.
1209/III.
Odpověď
vlády na interpelaci poslance R. Gajdy a druhů
o přidělování lesů Státním pozemkovým úřadem (tisk 1017/VII.).
Generální dohodou zavázal se vlastník velkostatku Osov odprodati osobám Státním pozemkovým úřadem označeným zbytek velkostatku Osov ve výměře 1328 ha i se zámkem, parkem, bažantnicí, pivovarem, dvěma hostinci a budovami bývalého cukrovaru.
Nemovitosti tyto jsou zatíženy patronátními břemeny ve prospěch kostela v Osově, filiálního kostela ve Skřípeli, dále kostelů ve Všeradicích a Neumětelích i s příslušnými farami. Podle dohody měli noví nabyvatelé převzíti patronátní břemena a veškeré zaměstnance na zbytku velkostatku v počtu 41 osob.
Podle došlých žádostí provedl Státní pozemkový úřad nástin rozvrhu půdy velkostatku Osova (č. j. 90.742/30 ze dne 9. července 1930) na obce Nesvačily, Podbrdy, Vyžin, Osov, Velký Chlumec, Běštiny, Hostomice pod Brdy, Všeradice, Želkovice, Lážovice a Neumětely, ustanovil cenu a upozornil obce, že s půdou přecházejí na ně i povinnosti patronátní, povinnost převzíti zaměstnance, udržovati zámek, park, budovy bývalého cukrovaru. Státní pozemkový úřad vyzval obce, aby do 1. září 1930 předložily souhlas dohlédacích úřadů s koupí nemovitostí.
Z důvodů finančních vzdaly se pak přídělu zájmové obce Osov, Podbrdy, Velký Chlumec, Hostomice pod Brdy a Běštiny. Státní pozemkový úřad byl proto nucen sjednali novou dohodu, podle které se vlastník velkostatku zavázal jednak odprodati zbylým zájmovým obcím budovu čp. 3. v Osově a asi 260 ha lesa za cenu o 100 Kč na 1 ha nižší než jak byla původně stanovena, jednak ponechati si veškerá patronátní břemena, všechny zaměstnance, rozsáhlé budovy zámku a bývalého cukrovaru, jichž udržování jest spojeno se značným nákladem, s tím, že zbytek velkostatku bude mu ze záboru propuštěn.
Státní pozemkový úřad tuto dohodu schválil a zbytek velkostatku ve výměře asi 1068 propustil ze záboru.
Pozemky novou dohodou získané (asi 260 ha lesa) rozdělil Státní pozemkový úřad zájmovým obcím a to obci Všeradicím 51 ha, Želkovicím 48 ha, Lážovicím 45 ha, Neumětelům 91 ha, Běštinám 2 ha, Hostomicím 20 ha, Vel. Chlumci 2 ha a místní školní radě v Osově budovu čp. 3 v Osově.
Jelikož zbytek velkostatku Osova byl propuštěn vlastníku ze záboru, neměl Státní pozemkový úřad práva zasahovati do disposic tímto majetkem. Podle vylíčeného stavu věci nemá vláda důvodu k nějakému opatření.
V Praze dne 27. května 1931.
Předseda vlády:
Udržal v. r.
1209/IV.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslanců Františka Seidla, Ferdinanda Bendy, Rudolfa Tayerla a soudruhů
o nezákonném postupu při onemocnění členů finanční stráže (tisk 893/X).
Případ v interpelaci uvedený dal jsem vyšetřiti, při čemž bylo zjištěno, že vyhláška velitele oddělení finanční stráže v Bratislavě - Přístav, vrchního inspektora II. tř. fin. stráže Dominika Wunsche, o postupu při onemocnění příslušníků finanční stráže, jež je datována 19. října 1928, vkládá příslušníkům finanční stráže povinnost, aby onemocnění a uzdravení hlásili v kanceláři oddělení, což je odůvodněno ustanovením §u 77, služ. předpisu pro finanční stráž. V dalším je v této vyhlášce nařízeno, že za účelem lékařského ošetření má býti vyhledán vždy úřední lékař s knihou onemocnělých, kteréžto ustanovení bylo nesprávně jmenovaným velitelem oddělení stylisováno. Tento patrně nedopatřením užil na místo správného výrazu "za účelem lékařského vyšetření..." výrazu "za účelem lékařského ošetření...", z čehož mohla vzniknouti domněnka, že zřízencům finanční stráže se ukládá povinnost, aby se dali léčiti úředním lékařem. Tento úmysl zde ovšem nebyl a finanční správa by podobný postup ani nemohla trpěti. Uvedeným opatřením snažil se zmíněný velitel oddělení zavésti pořádek, který nebyl některými zaměstnanci fin. stráže dodržován, ježto tito mnohdy nehlásili ani své onemocnění ani své uzdravení.
Upozorňuji, že postup při onemocnění zaměstnanců finanční stráže byl nově upraven §em 30, vlád. nař. z 19. prosince 1930 č. 202 Sb. z. a n., kteréžto nařízení nabylo účinnosti dnem 1. ledna 1931. Zmíněný § 30 stanoví, že, je-li zřízenci finanční stráže znemožněno nemocí nebo z jiných ospravedlňujících důvodů službu zastávati, jest to povinen co nejdříve oznámiti služebnímu úřadu a k jeho výzvě osvědčiti dostatečným způsobem důvod nepřítomnosti. K úřednímu nařízení jest pak zřízenec finanční stráže povinen podrobiti se vyšetření úředním lékařem.
Z uvedeného ustanovení, jež bude ještě blíže vysvětleno v chystaném novém služebním předpise pro finanční stráž, je patrno, že zaměstnancům finanční stráže ponechává se úplná volnost ve volbě ošetřujícího lékaře a že prohlídka úředním lékařem zařídí se pouze má-li býti pro úřední účele konstatována nemoc zaměstnance, zejména tedy tehdy, není-li jeho nemoc dostatečně prokázána dobrozdáním ošetřujícího lékaře nebo trvá-li nemoc již delší dobu.
Za tohoto stavu věci není již potřebí nějakého dalšího zařízení.
V Praze, dne 16. května 1931.
Ministr financí:
Dr. Trapl v. r.
1209/V.
Odpověď
ministra obchodu
na interpelaci poslanců Slavíčka, Netolického a druhů
ve věci porušování jazykového zákona v patentním úřadě (tisk 973/XI.).
Do vydání jazykového zákona ze dne 29. února 1920, čís. 122 Sb. z. a n. řídila se jazyková praxe patentního úřadu ve směrech interpelací dotčených předpisy vládního nařízení ze dne 30. prosince 1908, čís. 271 ř. z., jehož jazykové předpisy zrušeny byly jazykovým zákonem.
Nyní řídí se jazyková praxe patentního úřadu předpisy jazykového zákona ze dne 29. února 1920, čís. 122 Sb. z. a nař., a vládního nařízení ze dne 3. února 1926, č. 17 Sb. z. a nař.
Oběžník č. 698 ze dne 5. srpna 1924, který byl vydán vzhledem k pochybnostem, vzniklým o výkladu jazykového zákona, po vydání tohoto zákona, avšak před vydáním příslušného prováděcího nařízení byl zrušen.
Pro použití ustanovení článku 97 jazykového nařízení není tedy podkladu.
V Praze, dne 30. dubna 1931.
Ministr obchodu:
Dr. Matoušek v. r.
1209/VI. (původní znění).
Odpověď
ministra železnic a
ministra financí
na interpelaci poslance Hokkyho a druhů
o odnětí požitků činným a pensionovaným zaměstnancům v Podkarpatské Rusi proto, že jim nebylo přiznáno státní občanství (tisk 769/II.).
Podmínkou pro přiznání výchovného, přídavku na děti a doplňovacího přídavku ženatých jest podle zákona ze dne 24. června 1926, čís. 103 Sb. z. a nař., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců, resp. podle vládního nařízení číslo 15/27 Sb. z. a nař., jímž se upravují platové a některé služební poměry zaměstnanců čsl. státních drah, průkaz státního občanství. Železniční správa nemůže tudíž poukazovati svrchu zmíněné požitky zaměstnancům, kteří takového průkazu podati nemohou.
Bylo však učiněno opatření, aby zaměstnancům, kteří bez vlastní víny a ač podali včas žádost o udělení státního občanství českoslovanského, občanství, jak později vyšlo najevo, nedosáhli a zatím v dobré víře zmíněné vedlejší požitky pobírali, mohly býti prominuty přeplatky, které tím vznikly v době po 1. lednu 1926. Toto dobrodiní může býti přiznáno jak zaměstnancům v činné službě, tak i pensistům a pozůstalým po nich.
Nemohou však býti zpět požadovány částky které již byly na úhradu přeplatků sraženy.
V Praze dne 28. dubna 1931.
Ministr financí:
Dr. Trapl v. r.
Ministr železnic:
Mlčoch v r.
1209/VII. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci posl. dr. Kafky a druhů
o oběžníku pražského magistrátu ze dne 5. prosince 1930 o užívání cizojazyčných reklam a firemních nápisů (tisk 917/X.).
Shora uvedený oběžník již podle znění není závaznou normou a presidium rady a magistrátu hlavního města Prahy samo také jej nepovažuje za závazný příkaz pro místní rady, - kterým náleží neodvislé rozhodování o propůjčení obecního statku, - ježto oběžník neobsahuje příkaz, nýbrž jen žádost. Nebyl ostatně ani vydán za účasti všech činitelů, jejichž spolupůsobení bylo by v daném případě třeba k vydání příkazu.
Skutečně není také konkrétního případu, v němž by stížnost instanční byla podala strana, jíž by bylo v důsledku zmíněného oběžníku bývalo odepřeno propůjčení veřejného statku obecního.
Za tohoto stavu věci nemá dozorčí úřad důvodu in abstracto zkoumali, zda by oběžník ten, kdyby byl závazným příkazem kompetentního úřadu, odporoval ustanovením, jichž se dovolává interpelace.
V Praze dne 16. května 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
1209/VIII. (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Hokky-ho a druhů
o domnělém (či zamýšleném) zrušení sedrie v Berehově (tisk 973/V.).
Zrušení nebo zachování krajského soudu v Berehově souvisí s úpravou obvodů okresních soudů na Podkarpatské Rusi. Tuto úpravu nebylo možno dosud provésti, hlavně proto, že sčítání lidu z r. 1930 zjistilo v Podkarpatoruské zemi závažné změny jak v počtu -obyvatel, tak i v jejich národnostním rozvrstvení.
Nemajíc ještě po ruce přesné úřední výsledky o sčítání lidu, nezabývalo se ministerstvo spravedlnosti otázkou, má-li býti krajský soud v Berehově zachován nebo zrušen a jaký obvod byl by mu v prvém případě přiznán.
Do vyhlášení úředních dat o sčítání lidu státním úřadem statistickým nemohu se tedy o dané otázce vysloviti.
V Praze, dne 14. května 1931.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Meissner v. r.
1209/IX. (původní znění).
Odpověď
ministra financí a
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslanců Windirsche, Zierhuta a druhů,
že bylo znemožněno vybírati obecní přirážky a nedoplatky na stavbu fary v Lipně - Písku (v soudním okrese touškovském) (tisk 247/XXI.).
Podle vyšetření žádali kolonisté, jmenovaní v interpelaci, Josef Novák, František Pistulka, Antonín Čížka (správně Chýška) a Tomáš Dvořák, dne 27. prosince 1928 berní správu ve Stříbře, aby posečkala s vymáháním jejich daně pozemkové s příslušenstvím a zvláště aby nezakročila proti nim exekučně, odůvodňujíce žádost tím, že budou na podané žádosti pravděpodobně podle § 102 zák. o přímých daních od daně pozemkové i přirážek dočasně osvobozeni. Současně došlo na jmenovanou berní správu podání obce Lipno - Písek - Těchoděly ze dne 27. prosince 1928, v němž si obec stěžovala, že kolonisté zdráhají se platiti obecní přirážky k dani pozemkové, které si obec sama vybírá, odvolávajíce se na podané žádosti za dočasné osvobození od daně pozemkové. Zároveň obec podotkla, že bude-li těmto žádostem vyhověno, musí berní správa ihned obci tyto obecní přirážky nahraditi, poněvadž jde o 2.000 Kč, částku to pro její obecní hospodářství velmi značnou.
Berní správa ve Stříbře výměrem ze dne 8. ledna 1929 povolila kolonistům posečkání daně pozemkové s přirážkami do konce června 1929 a poučila stěžující si obec o ustanovení § 102 zák. o přímých daních jakož i o tom, že se kolonisté o výhodu tímto paragrafem stanovenou ucházejí a že proto k jejich žádostem bylo jim povoleno posečkání daně pozemkové do konce června 1929. Současně bylo obci sděleno, že případným povolením dočasného osvobození kolonistů od daně pozemkové nevznikne obci nárok na náhradu přirážek státem. Odvolání obce ze dne 10. března 1929 proti uvedenému výměru berní správy zemské finanční ředitelství v Praze zamítlo z důvodu naříkaného rozhodnutí.
Poněvadž o žádostech za dočasné osvobození od daně pozemkové podle § 102 zák. o přímých daních nebylo do konce června 1929 rozhodnuto, přikročil berní úřad v Touškově na žádost obce ze dne 12. ledna 1930 k exekučnímu vymáhání nedoplatku obecních přirážek a již dne 14. ledna 1930 provedl zájmy. Po tomto zákroku zaplatili všichni shora jmenovaní dlužné obecní přirážky. Pokud jde o zaplacení nedoplatků na stavbu fary, dlužno uvésti, že věc ta byla velmi zkomplikována jednak stížnostmi přifařených obcí a patrona, jednak záborovým řízením při provádění pozemkové reformy. Poněvadž ve věci byla již také podána stížnost k nejvyššímu správnímu soudu, dlužno nyní vyčkati jeho nálezu a vrácení právních spisů, aby mohlo býti zařízeno, čeho bude dále třeba.
Poněvadž požadavek v interpelaci vyslovený podle výsledku konaného šetření netýká se oboru působnosti ministerstva vnitra, odpovídá na interpelaci ministr financí a ministr školství a národní osvěty.
V Praze dne 16. května 1931.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Dérer v. r.
Ministr financí:
Dr. Trapl v. r.
1209/X. (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance dra Szüllö-ho a druhů
o naléhavém poukázání soudcovského přídavku nezapočítaného do pense soudců a jejich vdov pensionovaných na Slovensku a Podkarpatské Rusi před 1. lednem 1925 (tisk 893/XVI.).
Presidia vrchních soudů v Bratislavě a Košících použila při úpravě odpočivných a zaopatřovacích požitků soudců a jejich pozůstalých předpisů § 9, odst. 1., zák. 287/24 a upravila pense tak, že přiznávala novou úpravu na dobu tří let počítajíc nazpět od podání žádostí. Proti těmto úpravám byly v roce 1930 podány u ministerstva spravedlnosti stížnosti.
Stížnosti uplatňovaly, že uvedeného předpisu nelze při této úpravě vůbec použíti, poněvadž nejde o požitek nesprávně vyměřený ani likvidovaný vyšší částkou, nýbrž o novou zákonnou úpravu požitků původně zcela správně vyměřených. Poněvadž šlo o pensijní věc a zásadní otázku výkladu zákona, bylo nutno vyřešiti otázku dohodou s ministerstvem financí.
V dohodě s tímto ministerstvem bylo v únoru 1931 rozhodnuto, že použití zmíněného § 9 nebylo v daných případech odůvodněno.
Všechny stížnosti byly proto vráceny presidiím vrchních soudů s poukazem, aby o nich rozhodla jako o námitkách ve vlastním oboru působnosti přidržujíce se pokynu o neodůvodněnosti použití § 9, odst. 1 zák. č. 287/24. Tím bylo vyhověno požadavku uplatňovanému ve stížnostech.
V Praze, dne 14. května 1931.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Meissner v. r.
1209/XI. (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců H. Krebse, inž. R. Junga a druhů,
aby konečně byla zřízena pojišťovna pro osoby samostatně hospodařící (obchodníky a živnostníky) (tisk 938/XVII.).
Jak již bylo sděleno v odpovědi ministra sociální péče na interpelaci poslanců Netolického, Slavíčka, Tykala, Vaňka a druhů o invalidním a starobním pojištění samostatně výdělečně činných (tisk č. 954/VI.), zahájilo ministerstvo sociální péče se zřetelem k resolucím, - přijatým na jaře roku 1929 u příležitosti projednávání zákona o státních starobních podporách sociálně-politickým a rozpočtovým výborem poslanecké sněmovny, pokud se týče rozpočtovým výborem senátu, - přípravné práce k novelisaci zákona č. 148/1925 Sb. z. a n. o pojištění osob samostatně hospodařících pro případ invalidity a stáří.
Při vypracování návrhu novelisačního bude nutno přihlížeti jednak k okolnosti, že od vydání zákona č. 14811925 Sb. z. a n. poměry se změnily, jednak bude nutno přihlížeti i ke zkušenostem, získaným při provádění zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. o pojištění zaměstnanců pro nemoc, invaliditu a stáří. Vedle toho bude nutno zajistiti i předpoklady pro finanční základnu zákona. Pochopitelně bude se při tom přihlížeti k přáním a potřebám složek na pojištění zúčastněných, při čemž se podotýká, že v poslední době v kruzích živnostenských projevují se snahy, aby se živnostnictvo napřed dohodlo a usneslo, ve kterých věcech a v jakém směru si přeje novelisaci zákona č. 148/1925 Sb. z. a n. Jakmile ministerstvo sociální péče bude znáti stanovisko súčastněných složek zájemníků, přikročí k dalším pracím směřujícím k vypracování příslušného vládního návrhu zákona.
V Praze dne 6. května 1931.
Předseda vlády:
Udržal v. r.
Ministr sociální péče:
Dr. Czech v. r.