1158/XIV. (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance dr. F. Hassolda a druhů
o zabavení časopisu pro mládež "Jungtum" (tisk 1007/XII.).
Zabavení článku v interpelaci uvedeného v č. 8 časopisu "Jungtum" ze srpna 1930, zařízené státním zastupitelstvím v Mostě, bylo soudem přezkoumáno a v celém rozsahu potvrzeno.
Námitky podány nebyly.
V Praze, dne 25. dubna 1931.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Meissner v. r.
1158/XV. (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance L. Schuberta a druhů
o vybavení obcí z dluhů a o sestavení statistiky o stavu zadlužení obcí (tisk 822/XVI.).
K požadavku vybavení obcí z dluhů, kterážto otázka vyžaduje ovšem řešení cestou zákonodárnou, bude možno zaujmouti stanovisko, až bude známa výše zadlužení obcí, výše úroků a úmoru a ostatních povinností dlužnických z úvěru vzcházejících, jakož i způsob placení těchto závazků.
Z podnětu ministerstva financí státní úřad statistický v Praze již v roce 1930 zahájil přípravné práce a vykonal statistické šetření o stavu financí obecních za rok 1929, jež vztahuje se též na zjištění statistických dat o zadlužení obcí podle stavu dne 31. prosince 1929. Řešení důležitého a obtížného problému definitivní úpravy finančního hospodářství obcí vyžaduje ovšem zpracování dalších statistických dat o stavu financí obecních a konána budou další statistická šetření též o stavu financí obecních za rok 1930. Práce tyto prováděny budou v roce 1932, ježto teprve během roku 1931 obce sestaví účty za rok 1930, z nichž potřebná statistická data se čerpají.
V Praze, dne 25. dubna 1931.
Ministr financí:
Dr. Trapl v. r.
1158/XVI. (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců inž. R. Junga, Geyera a druhů
o prodloužení práva prohlašovati elektrárny za podniky všeužitečné (tisk 851/XX.).
Zákon, jímž prodlužuje se lhůta k označení elektrických podniků za všeužitečné, stanovená v odst. 4, § 28 zákona č. 438/1919 Sb. z. a n., byl již Národním shromážděním schválen a uveřejněn jako zákon ze dne 19. prosince 1930, č. 191 Sb. z. a n., takže interpelace jest bezpředmětná.
Podotýká se, že v důvodové zprávě ke zmíněnému zákonu bylo výslovně konstatováno, že ustanovení § 28 elektrisačního zákona se podle jeho intencí nevztahuje na elektrické podniky, které náležejí korporacím územní samosprávy, nebo na nichž jsou korporace územní samosprávy zúčastněny aspoň 60% akciového kapitálu. Kromě toho byla původně navržená lhůta 3letá snížena na jeden rok. Tímto řešením se značnou měrou vstříc vyšlo soukromým elektrárnám a vyhovělo se úplně elektrárnám obecním.
V Praze, dne 5. května 1931.
Předseda vlády:
Udržal v. r.
1158/XVII. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance H. Simma a druhů
o učitelích nepovinných předmětů na obecných a občanských školách (tisk 851/III.).
O výši odměn za vyučování nepovinným předmětům na obecných a občanských školách bylo uvažováno v rámci celkové úpravy učitelských platů při projednávání zákona č. 104/26 Sb. z. a n.
Zákonem tím (§ 16) bylo stanoveno, že dosavadní předpisy o těchto odměnách se nemění.
Za tohoto právního stavu mohlo by k nové úpravě těchto odměn dojíti jen novelisací zmíněného učitelského zákona.
Pokud jde o výplatu odměn za 2. pololetí šk. roku 1929/30, poznamenávám, že příslušné odměny byly učitelstvu včas poukázány, až na Čechy. V této zemi zpozdila se totiž výplata tím, že při nově zavedeném způsobu výplaty (šekovým řízením) všech služebních příjmů učitelstva 1. dubnem 1930, vyskytly se nepředvídané překážky technické povahy. Učinil jsem potřebné opatření, aby všechny služební požitky byly napříště učitelstvu národních škol vypláceny včas.
V Praze, dne 21. dubna 1931.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Dérer v. r.
1158/XVIII. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance inž. O. Kalliny a druhů
o neodůvodněném zakročení chebského okresního úřadu nebo zemského úřadu v Praze proti spolku "Egerländer Heimat" pro obraz Bismarckův, umístěný v turistické chatě spolku na Zelené Hoře (tisk 1002/I.).
Okresní úřad v Chebu nařídil odstraniti Bismarckův obraz z místnosti zmíněné v interpelaci, ježto jeho umístění pokládal s hlediska ustanovení §u 26 zákona na ochranu republiky za nepřípustné. K podanému odvolání zemský úřad v Praze opatření okresního úřadu potvrdil, uznav, že v daném případě jsou všecky předpoklady zákona dány a opatření toto je plně odůvodněno.
Z podnětu této interpelace neshledávám důvodu, učiniti ve věci nyní nějaké jiné opatření.
V Praze, dne 30. dubna 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
1158/XIX.
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslanců J. Stejskala, J. Šeby a druhů
o zoufalém postavení sklářů - perlářů na okresech králodvorském a novopackém (tisk 973/I.).
K zmírnění následků nezaměstnanosti provádí ministerstvo sociální péče v rámci prostředků, vládou jemu k tomu účelu povolených, pomocné akce pro nezaměstnané a to jednak státní stravovací akci pro osoby nezaměstnané a omezeně pracující, jednak mléčnou akci pro děti osob nezaměstnaných a omezeně pracujících.
Státní stravovací akce provádí se v politickém okrese Nová Paka nepřetržitě od konce července 1930, v politickém okrese Dvůr Králové od 1. října 1930. V politickém okrese novopackém provádí se mimo to mléčná akce pro 200 dětí.
Příděly, jež jsou poskytovány jednotlivým okresům na provádění akcí, jsou určovány na podkladě statistických dat o počtu neumístěných uchazečů o práci, hlášených u veřejných zprostředkovatelen práce.
Ministerstvo sociální péče upozornilo okresní úřady ve Dvoře Králové a v Nové Pace, aby při rozvrhu přídělu, poskytovaného pro okres, pamatovaly přiměřenými dotacemi na obce, v nichž jest usedlé domácké sklářské dělnictvo, zabývající se výrobou foukaných perel.
V Praze, dne 5. května 1931.
Ministr sociální péče:
Dr. Czech v. r.
1158/XX.
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslanců L. Pechmanové-Klosové, A. Tučného, J. Tykala, J. Davida a druhů
o provádění zákona ze dne 12. prosince 1919, č. 29 Sb. z. a n. z roku 1920, o úpravě pracovních a mzdových poměrů v domácké práci (tisk 769/XII.).
Provádění zákona č. 29/1920 Sb. z. a n. o úpravě pracovních a mzdových poměrů domácké práce, zvláště pak jeho nejdůležitějších ustanovení o vedení seznamů zaměstnanců a zprostředkovatelů, o dodávkových knížkách, o komisích a řádech domácké práce, záleží nejvíce na činnosti příslušných okresních úřadů a dozoru živnostenských inspektorátů.
Dozor nad poměry domáckých dělníků jest značně ztížen tím, že domáčtí dělníci pracují každý ve svém obydlí a že jsou rozptýleni po nesčetných místech, namnoze odlehlých a velmi vzdálených od komunikačních středisek, takže dokonalé provádění zákona a kontroly vyžadovalo by si značného rozmnožení personálu jak u okresních úřadů, tak i u živnostenských inspektorátů. V rámci daných možností zdařilo se přes to ministerstvu sociální péče dosáhnouti zlepšení dosavadního stavu v oboru domáckého průmyslu sklářského.
V poslední době výnosy ministerstva sociální péče ze dne 31. ledna 1930, č. j. 516/D/30 a ze dne 14. dubna 1930, č. j. 1857/D/30 byl dán okresním úřadům prostřednictvím zemského úřadu v Praze příkaz, aby prováděly citovaný zákon s intensivnějším úsilím a trestaly přestupování jeho předpisů se vší nutnou přísností. Aby též příslušné živnostenské inspektoráty mohly prováděti dozor nad poměry domáckých sklářů se zvýšeným úsilím, byl pověřen výnosem ministerstva sociální péče ze dne 22. května 1930, č. j. 2561/G/30 zvláštní zapracovaný úředník výhradným prováděním této kontroly.
Ministerstvo sociální péče zjistilo, že inspekční činnost živnostenského inspektorátu v Liberci a v Mladé Boleslavi jest v oboru domácké práce sklářské v poměru k ostatní činnosti těchto inspektorátů velmi značná. Četné přestupky byly oznámeny a také potrestány.
Podle sdělení ústřední komise domácké práce pro výrobu zboží sklářského zlepšilo se vydáním cit. výnosů ministerstva sociální péče provádění zákona v oboru domácké práce sklářské, jak bylo zvláště také zjištěno pochozím šetřením obvodní komise domácké práce pro výrobu zboží sklářského v železném Brodě.
Jmenovaná ústřední komise projednala sama četné případy přestoupení předpisů zákona č. 29/1920 Sb. z. a n. smírčím a rozhodčím řízením podle § 24 - 29 cit. zákona.
Ministerstvo sociální péče chystá opatření, aby činnost komisí domácké práce, těchto důležitých pomocných orgánů státní správy, mohla se vyvíjeti lépe, nežli tomu bylo doposud.
Třeba se ještě zmíniti, že v poslední době vyhlásila ústřední komise domácké práce pro výrobu zboží sklářského ceník nejnižších mezd pro navlékače korálů, rocailles a čípků. Ministerstvo sociální péče po uveřejnění tohoto ceníku v "Úředním listě republiky Československé" znovu připomene prostřednictvím zemského úřadu příslušným okresním úřadům v obvodu domáckého sklářství nutnost stálého a bedlivého provádění zákona č. 29/1920 Sb. z. a n.
Pokud jsou oznamovány ministerstvu sociální péče konkrétní případy přestoupení zákona č. 29/1920 Sb. z. a n., nebo domáckých řádů podle tohoto zákona vydaných, zařizuje ministerstvo, čeho je třeba k uplatnění předpisů o úpravě pracovních a mzdových poměrů domáckých dělníků.
V Praze, dne 2. května 1931.
Ministr sociální péče:
Dr. Czech v. r.
1158/XXI.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Novotného a soudruhů
o případu nabyvatelů půdy ve Zbyslavi na čáslavském okrese (tisk 917/IV.).
Na velkostatku Žehušice byla v roce 1925 provedena pozemková reforma zkráceným přídělovým řízením a kupní cenu byly stanoveny dohodou mezi stranami podle jakosti kupované půdy.
Ježto bylo dosaženo úplné dohody mezi prodávajícím velkostatkářem a kupujícími přídělci o všech podmínkách kupu a kupní ceny byly také zaplaceny, nebylo důvodu k jakémukoliv zásahu se strany státního pozemkového úřadu, a to ani ve věci dodatečné slevy na kupních cenách po škodlivých zátopách, způsobených řekou Doubravkou.
Pokud na žádost některých přídělců v roce 1927 podanou došlo později ke vrácení části kupní ceny velkostatkářem, byl to úspěch žadatelů o slevu, spočívající na dobré vůli druhé smluvní strany.
Státní pozemkový úřad nezkoumal ani úplnost výkazu přídělců, ani se nestaral o politickou příslušnost žadatelů o slevu. Jednání mezi velkostatkářem a zástupci žadateli bylo přímé a prostředkování státního pozemkového úřadu bylo zcela omezeno.
Slevy - jak interpelace připomíná, příslušníkům lidové strany poskytnuty velkostatkářem na podkladě přímého ujednání mezi těmito přídělci a majitelem velkostatku bez úředního zásahu státního pozemkového úřadu.
Ježto, jak shora uvedeno, bylo celé řízení přídělové provedeno cestou naprosté vzájemné dohody mezi přídělci a velkostatkářem, a ježto kupní smlouvy podle dohody sepsané byly státním pozemkovým úřadem již před několika lety schváleny, musí státní pozemkový úřad pokládati případ podle zákonů o pozemkové reformě za právoplatné vyřízeny a nemá právní možnosti dodatečně v jakémkoliv směru zasahovati.
Podle vylíčeného stavu věci nemä vláda důvodu k nějakému opatření.
V Praze, dne 9. května 1931.
Předseda vlády:
Udržal v. r.
Překlad ad 1158/XIII.
Antwort
des Ministers für Post- und Telegraphenwesen
auf die Interpellation des Abgeordneten J. Geyer und Genossen
in Angelegenheit einer willkürlichen und unrechtmäßigen Dienstenthebung (Druck 101Z/II).
Der Vor stand des Postamtes Pleyl-Sorgenthal, der Postexpedient Antonín Vachata, nahm zu Beginn des September 1929 für die bei diesem Amte erledigte Stelle eines nicht voll beschäftigten Postboten der 9. Gehaltsstufe mit durchschnittlich wöchentlicher Beschäftigung (45 - 48 Wochenstunden) provisorisch den im Jahre 1911 geborenen Roman Pfob auf. In seiner schriftlichen Bewerbung um die Stelle behauptete Pfob, daß er die Staatssprache teilweise beherrsche und versicherte, daß er sich durch Weiterlernen in derselben vervollkommne will. Das vorgeschriebene Einverständnis mit dieser Aufnahme erklärte die Direktion des Post- und Telegraphenwesen in Prag nachträglich unter der Bedingung, daß Pfob allen Voraussetzungen, unter welchen ein Bewerber als Postbote bestellt werden könne (§ 79 der Regierungsverordnung Nr. 17/1927, Slg. d. G. u. V.) entspricht. Eine derselben ist, da der Bewerber die Staatssprache so beherrsche, daß er selbständig und auch sachlich korrekt den Dienst versehen und mit den Parteien verhandeln kann. Schon im Dezember 1929 zeigte Jedoch das Postamt in Pleyl-Sorgenthal der Direktion für Post- und Telegraphenwesen in Prag an, daß Pfob die Staatssprache auch nicht einmal teilweise beherrscht. Trotzdem setzte sich sein Vorstand dafür ein, daß Pfob mit Rücksicht auf seine gedrückten wirtschaftlichen und Familienverhältnisse im Dienste belassen werden. Deshalb entschied die Direktion für Post- und Telegraphenwesen in Prag, daß sie das Dienstverhältnis Pfobs nicht lösen werde und lieh ihn nur auffordern, sich in der Staatssprache soweit auszubilden; daß er den in der zitierten Regierungsverordnung Nr. 17/1927 Slg. d. G. u. V. geforderten Kenntnissen entspreche und sich sodann im Dezember 1930 (somit etwa nach einem Jahre) zur Sprachenprüfung melde.
Die Behauptung der Interpellation, daß Pfob nicht aufgefordert wurde, in einer bestimmten Frist die Prüfung aus der Staatssprache abzulegen, entspricht somit nicht den Tatsachen.
Der Vorstand des Postamtes Pleyl-Sorgenthal machte den Pfob täglich auf die Notwendigkeit, sich in der Staatssprache zu üben, aufmerksam. Pfob beherrschte nämlich die Staatssprache nicht, wie in der Interpellation behauptet wird, unvollkommen, sondern beherrschte sie überhaupt nicht. Er kannte nicht einmal die allerprimitivsten dienstlichen Ausdrücke in der Staatssprache, war in derselben nicht einmal der einfachsten dienstlichen Auslegungen fähig (z. B. der Angabe des Grundes, warum ein Brief nicht zustellbar ist), ja er kannte nicht einmal genügend die lateinischer Buchstaben, so daß er eine Reihe von ihm obliegenden dienstlichen Verrichtungen überhaupt nicht versehen konnte. Es ist klar, daß eine so unbedeutende Kenntnis der Staatssprache auch nicht in dem Gebiete, das in der Mehrzahl von Deutschen bewohnt ist, bei einem Postbediensteten hinreichen kann, abgesehen von der oben zitierten Bestimmung der Regierungsverordnung Nr. 17/1927 Slg. d. G. u. V., welche eine gewisse Kenntnis der Staatssprache bei den Postboten einfach vorschreibt. Die erwähnten Aufforderungen des Vorstandes vermochten jedoch Pfob nicht zu bewegen, sich zu bemühen, die Staatssprache zu erlernen. Als die Zeit heranrückte, daß Pfob nach dem oben Angeführten die Prüfung aus der Staatssprache ablegen sollte, erklärte er auf die Anfrage des Vorstandes im Dezember 1930, daß er bisher nichts erlernt hat und daher die Prüfung nicht ablegen könne.
Um eine Verlängerung der Frist zu diesem Zwecke hat er nicht angesucht.
Diese Erklärung des Pfob konnte der Vorstand des Postamtes Pleyl-Sorgenthal nur einfach der Direktion für Post- und Telegraphenwesen in Prag melden. Damit aber Pfob nicht etwa von ihm behaupten könnte, daß sein Bericht über Pfobs Unkenntnis der Staatssprache an die Direktion nicht zutreffend sei, schrieb er die in der Interpellation an erführe Erklärung, übersetzte sie dem Pfob ins Deutsche und fragte ihn, ob er sie unterschreiben will, ohne ihn Jedoch dazu zwingen zu wollen. Durch die Unterfertigung dieser Erklärung würde Pfob keine Unwahrheit bestätigt haben, sondern nur das, was er vorher schon mündlich erklärt hatte; daß er sich nämlich zur Prüfung aus der Staatssprache nicht anmelden kann, weil er bisher nichts erlernt hat und durchfallen würde.
Als Pfob sich weigerte, diese Erklärung zu unterschreiben, erklärte der Vorstand, daß Pfob ohnehin nicht lange mehr im Dienste bleiben würde. Durch diesen Ausspruch spielte er auf die dienstlichen Unzulänglichkeiten des Pfob an, welche ohnehin seine Entlassung zur Folge gehabt hätten; Pfob war nämlich bei einem Teile der Ortsbevölkerung unbeliebt, insbesondere wurde ihm ein unhöfliches und ungeschliffenes Sonetten gegenüber den Parteien bei Zustellung der Sendungen zum Vorwürfe gemacht. Dies Behauptung der Interpellation, daß Pfob seinen Dienst tadellos versah, entspricht somit nicht den Tatsachen.
Daraufhin wurde Pfob auf Weisung der Direktion der Post- und Telegraphenwesen in Prag am 20. Jänner 1931 aus dem Dienste entlassen.
An seine Wiederaufnahme kann nicht gedacht werden, und zwar nicht nur aus den oben angeführten Gründen, sondern auch deshalb, weil nach seiner Entlassung weitere wichtige Umstände zu Tage traten, welche seine Entlassung auch ohne Rücksicht auf seine Unkenntnis der Staatssprache begründet hätte.
Ich habe somit, wie aus dem Vorangeführten hervorgeht, keinerlei Grund, gegen den Vorstand des Postamtes Pleyl-Sorgenthal einzuschreiten.
Prag, am 23. April 1931.
Der Minister für Post- und Telegraphenwesen:
Dr. Franke m. p.
Překlad ad 1158/XIV.
Antwort
des Justizministers
auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. F. Hassold und Genossen
in Angelegenheit der Beschlagnahme der Jugendzeitschrift "Jungtum" (Druck 1007/XII).
Die von der Staatsanwaltschaft in Brüx verfügte Beschlagnahme des in der Interpellation angeführten Artikels in der B. Folge der Zeitschrift "Jungtum" vom August 1930 wurde vom Gerichte überprüft und im ganzen Umfange bestätigt.
Einwendungen wurden nicht eingebracht.
Prag, am 25. April 1931.
Der Justizminister:
Dr. Meissner m. p.
Překlad ad 1158/XV.
Antwort
des Finanzministers
auf die Interpellation des Abgeordneten L. Schubert und Genossen
in Angelegenheit einer Entschuldungsaktion für die Gemeinden und Aufstellung einer Statistik über den Stand der Verschuldung der Gemeinden (Druck 822/XVI).
Zur Forderung einer Entschuldungsaktion für die Gemeinden, welche Frage natürlich die Lösung im Wege der Gesetzgebung erfordert, wird die Stellungnahme erst dann möglich sein, bis die Höhe der Verschuldung der Gemeinden, die Höhe der Zinsen und der Amortisierung und den übrigen, aus dem Kredite erwachsenden Verpflichtungen der Schuldner als auch die Art und eise der Abzahlung dieser Verbindlichkeiten bekannt sein wird.
Über Anregung des Finanzministeriums wurden bereits im Jahre 1930 vom statistischen Staatsamte in Prag Vorarbeiten eingeleitet und statistische Erhebungen über den Stand der Gemeindefinanzen für das Jahr 1929 durchgeführt, welche sich auch auf die Sicherstellung der statistischen Daten über die Verschuldung der Gemeinden nach dem Stände vom 31. Dezember 1929 beziehen. Die Lösung des wichtigen und schwierigen Problems einer definitiven Regelung der Finanzwirtschaft der Gemeinden erfordert allerdings die Bearbeitung weiterer statistischen Daten über den Stand der Gemeindefinanzen und werden weitere statistische Erhebungen auch über den Stand der Gemeindefinanzen für das Jahr 1930 vorgenommen werden. Diese Arbeiten werden im Jahre 1932 durchgeführt werden, da erst im Laufe des Jahres 1931 die Rechnungen für das Jahr 1930, aus welchen die erforderlichen statistischen Daten geschöpft werden, von den Gemeinden zusammengestellt sein werden.
Prag, am 25. April 1931.
Der Finanzminister:
Dr. Trapl m. p.
Překlad ad 1158/XVI.
Antwort
der Regierung
auf die Interpellation der Abgeordneten Ing. R. Jung, Geyer und Genossen,
betreffend die Verlängerung der Gemeinnützigkeitserklärung der Elektrizitätswerke (Druck 851/XX).
Das Gesetz, mit dem die im Abs. 4, des § 28 des Gesetzes Slg. d. G. u. V. Nr. 438/1919, festgesetzte Frist zur Erklärung der Elektrizitätswerke als gemeinnützige verlängert wird, wurde bereits von der Nationalversammlung genehmigt und als Gesetz vom 19. Dezember 1930, Slg. d. G. u. V. Nr. 191, kundgemacht, so daß die Interpellation gegenstandslos ist.
Es wird bemerkt, daß in dem Motivenberichte zu dem erwähnten Gesetze ausdrücklich konstatiert wurde, daß die Bestimmung des § 28 des Elektrifizierungsgesetzes nach seinen Intentionen sich nicht auf Jene elektrischen Unternehmungen bezieht, welche zu den Verbänden der territorialen Selbstverwaltung gehören oder bei welchen Verbände der territorialen Selbstverwaltung mit mindestens 60% des Aktienkapitals beteiligt sind. Auftrete wurde die ursprünglich beantragte dreijährige Frist auf ein Jahr herabgesetzt. Durch diese Lösung kam man den privaten Elektrizitätswerken in bedeutendem Maße entgegen und entsprach vollständig den Gemeindeelektrizitätswerken.
Prag, am 5. Mai 1931.
Der Vorsitzende der Regierung:
Udržal m. p.
Překlad ad 1158/XVII.
Antwort
des Ministers für Schulwesen und Volkskultur,
auf die Interpellation des Abgeordneten H. Simm und Genossen
in Angelegenheit der Lehrer der unverbindlichen Gegenstände an Volks- und Bürgerschulen (Druck 851/III).
Die Höhe der Entlohnungen für die Unterrichtserteilung in unverbindlichen Gegenständen an den Volks- und Bürgerschulen wurde im Rahmen der allgemeinen Regelung der Lehrerbezüge anläßlich der Beratung des Gesetzes Nr. 10411926 Slg. d. G. u. V. in Erwägung gezogen. Durch dieses Gesetz (§ 16) wurden bestimmt, daß die bisherigen Vorschriften über diese Entlohnungen nicht geändert werden.
Angesichts dieses Rechtszustandes könnte eine Neuregelung dieser Entlohnungen nur im Wege einer Novellieren des erwähnten Lehrergesetzes erfolgen.
Insofern es sich um die Auszahlung der Entlohnungen für das zweite Semester des Schuljahres 1929130 handelt, so bemerke ich, daß die bezüglich Entlohnungen, mit Ausnahme von Böhmen, der Lehrerschaft rechtzeitig angewiesen wurden. In diesem Lande trat nämlich eine Verspätung der Auszahlung dadurch ein, daß bei der neu eingeführten Art der Auszahlung (im Scheckverkehr) sämtlicher Dienstbezüge der Lehrerschaft mit 1. April 1930 unvorhergesehene Hindernisse technischer Natur zum Vorschein kamen. Ich habe die erforderlichen Verfügungen getroffen, damit in Hinkunft sämtliche Dienstbezüge an die Lehrerschaft der Volksschulen rechtzeitig zur Auszahlung gelangen.
Prag, am 21. April 1931.
Der Minister für Schulwesen und Volkskultur:
Dr. Dérer m. p.
Překlad ad 1158/XVIII.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten Ing. O. Kallina und Genossen
in Angelegenheit des ungerechtfertigten Einschreitens der Egerer Bezirksbehörde bzw. der Landesbehörde in Prag gegen den Verein "Egerländer Heimat" wegen eines in der dem Vereine gehörenden Schutzhütte auf dem Grünberge angebrachten Bismarckbildes (Druck 1002/I).
Das Bezirksamt in Eger hat die Beseitigung des Bismarckbildes aus der in der Interpellation erwähnten Räumlichkeit angeordnet, weil es die Unterbringung desselben vom Standpunkte der Bestimmung des § 26 des Gesetzes zum Schutze der Republik als unzulässig erachtete. Über die eingebrachte Berufung hat das Landesamt in Prag die Verfügung des Bezirksamtes in Anerkennung des Umstandes bestätigt, daß im gegebenen Falle alle Voraussetzungen des Gesetzes gegeben erscheinen und diese Verfügung voll begründet ist.
Ich finde keine Veranlassung aus Anlast dieser Interpellation nunmehr eine andere Verfügung in dieser Angelegenheit zu treffen.
Prag, am 30. April 1931.
Der Minister des Innern:
Dr. Slávik m. p.