1157/IX. (překlad).
Interpelace
poslance dr. Sterna a soudruhů
ministrovi vnitra
o zabavení a zadržení odborových známek.
U dělníka Antonína Dietricha v Olomouci byla provedena bez patrného důvodu domovní prohlídka. Při této domovní prohlídce byly zabaveny také členské knížky a známky, které měl v úschově k súčtování s odborovou organisací. Kdežto ostatní zabavené předměty byly mu opět vráceny, poněvadž se ukázalo, že jsou bezvýznamné, vrácení odborových známek bylo mu odepřeno.
To je nejen naprosto neuvěřitelný a neslýchaný přehmat odpovědných úřadů, nýbrž i neslýchaný útok na odborové organisace, jejichž úkolem jest hájiti zájmů dělníků. Jest přece naprosto vyloučeno, aby v odborových známkách dokonce i s měšťáckého stanoviska bylo lze odhaliti něco nezákonitého a rovněž tak jest jasné, že zabavení a zadržování takových známek může citelně poškoditi odborovou činnost.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra, ví-li o těchto neuvěřitelných událostech a jak je může ospravedlniti? Nařídí ihned, aby viníci byli zjištěni a co nejpřísněji potrestáni? Jak zamýšlí pan ministr příště takovéto přehmaty znemožniti?
V Praze, dne 12. května 1931.
Dr. Stern,
Novotný, Barša, Hrubý, Hruška, Kubač, J. Svoboda, Krosnář, Vallo, Čižinská, Hodinová, Tyll, Zápotocký, Juran, Kopecký, Śliwka, Rjevaj, Major, Steiner, Kuhn, Gottwald.
1157/X. (překlad).
Interpelace
poslance dr. Sterna a soudruhů
ministrovi spravedlnosti a ministrovi vnitra
o porušení shromažďovacího práva a o přehmatech štábního strážmistra Kavale.
Dne 22. února t. r. konala se ve Vstiši u Dobřan veřejná voličská schůze. Ačkoliv, jak známo, voličské schůze netřeba po rozepsání voleb oznamovati, byli jak svolavatelé, tak také předseda této schůze potrestáni trestním opatřením dobřanského okresního soudu ze dne 10. března 1931 (s. č. T. 47/31-2 a 3) 24 hodinovým vězením pro konání neohlášené schůze. V opatření se tvrdí, že šlo o veřejnou schůzi lidu, ačkoliv, jak možno prokázati, schůze byla jak svolána, tak také zahájena a konána jako schůze voličská. Trestní opatření dovolává se dále toho, že oba obvinění při výslechu štábním strážmistrem Kavalem vinu přiznali, což se neshoduje se skutečností a štábní strážmistr Kavale podle toho musil učiniti soudu zřejmě nesprávné udání.
O měsíc později byla svolána na den 22. března t. r. nová voličská schůze. Štábní strážmistr Kavale bez jakéhokoliv důvodu plakáty k této schůzi strhal, čímž vyrozumění voliči o pořádání schůze bylo při nejmenším velmi ztíženo.
Z těchto skutečností vysvítá, že zde nejde o velké přehmaty, nýbrž o vážné útoky na shromažďovací právo a svobodu voleb. Trest pro neohlášení voličských schůzí pod záminkou, že nejde o voličské schůze, jest přímým porušením zákona a v podstatě by umožnil úplné vyřazení zákona a zákaz všech neohlášených voličských schůzí. Neslýchaný postup štábního strážmistra Kavale omezuje rovněž i výkon a využití volebního práva svévolným rušením dokonce zákonné volební propagandy.
Tážeme se tedy pana ministra spravedlnosti a ministra vnitra, vědí-li o tomto úředním porušování zákona soudem a policií, jak je mohou ospravedlniti, jsou-li ochotni zjistiti viníky a potrestati je, jak chtějí takovéto případy pro příště zameziti a nařídí-li pan ministr spravedlnosti, aby řízení proti svolavatelům schůzí a předsedům schůzí ihned bylo zastaveno?
V Praze, dne 12. května 1931.
Dr. Stern,
Novotný, Barša, Hrubý, Hruška, Kubač, J. Svoboda, Krosnář, Vallo, Čižinská, Hodinová, Tyll, Zápotocký, K. Procházka, Juran, Kopecký, Śliwka, Major, Steiner, Kuhn, Gottwald.
1157/XI. (překlad).
Interpelace
poslance dr. Sterna a soudruhů
ministrovi sociální péče
o nespravedlivém chování sociální pojišťovny proti dělníkovi Josefu Stolfovi a jeho těhotné ženě.
Dělník Josef Stolfa z Polevska u Boru u České Lípy byl po dlouhou dobu přihlášen svou firmou ve IV. třídě, ačkoliv jeho příjem prokazatelně činil 143.50 Kč a patřil do VI. třídy. Poněvadž firma svým dělníkům srážky pro nemocenskou pojišťovnu nevyúčtovala, nemohl dělník podvodu zpozorovati a ani zjistiti, zda mu byly sráženy příspěvky pro IV. nebo VI. třídu. Teprve, když jeho žena porodila, vyšlo najevo podvodné přihlášení. Nemocenská pojišťovna odmítla dávky příslušející podle VI. třídy, do které dělník podle zákona patřil, a pojišťovací soud v České Lípě zamítl stížnost s odůvodněním, že pojišťovna jest povinna platiti jen podle přihlášení. Žena tohoto dělníka, Marie Stolfová, musila býti při porodu dopravena do nemocnice. Ačkoliv lékař prohlásil, že odevzdání do nemocnice jest nutné, a ačkoliv se nemocnice nemohla vymlouvati nedostatkem místa, byla dělnice přijata jen s podmínkou, že její muž zaplatil ihned hotově 150 Kč, což mohl učiniti jen za velmi těžkých podmínek. Jak pojišťovna, tak také nemocnice zdráhají se tuto částku vrátiti.
V tomto případě nejde jen o právní otázku. Takovéto nakládání s dělníky a rodícími ženami jest výsměchem i nejprimitivnějšímu sociálnímu cítění a křiklavě ukazuje třídní ráz státu a jeho tak zvaných sociálních zařízení. Nemocenská pojišťovna jest podle zákona oprávněna žalovati podnikatele a z toho vysvítá, že má platiti dávky odpovídající zákonu, místo toho chce však přinutiti dělníka, aby risiko a útratu vlastní žaloby proti firmě vzal na sebe, což případně znamená, že se mu znemožňuje zajištění jeho práva, kdežto nemocenská pojišťovna nemá při takovéto žalobě téměř vůbec žádného risika. A naprosto neslýchaná věc jest také, že rodící dělnice, jejíž přijetí do nemocnice prohlásil lékař za nutné, jest přijata jen s podmínkou, že 150 Kč bude složeno hotově, což přece dělníku není vždy možno.
Tážeme se tedy pana ministra sociální péče, ví-li o těchto pobuřujících skutečnostech a poměrech a co zamýšlí učiniti, aby dosáhl okamžité nápravy a dopomohl dělníku Josefu Stolfovi k jeho právu?
V Praze, dne 12. května 1931.
Dr. Stern,
Novotný, Barša, Hrubý, Hruška, Kubač, J. Svoboda, Krosnář, Vallo, Čižinská, Hodinová, Tyll, Zápotocký, K. Procházka, Juran, Kopecký, Śliwka, Major, Steiner, Kuhn, Gottwald.
1157/XII. (překlad).
Interpelace
poslance inž. O. Kalliny a druhů
ministrovi obchodu, průmyslu a živností,
že celní úřad v Českých Velenicích ztěžuje vývoz jazykovými šikanami.
Domácí průmysl jest již téměř dvě léta zachvácen těžkou krisí; vedle následků světové hospodářské krise způsobila ji pochybená celní a obchodní politika, která nedbajíc hospodářských vztahů a geopolitické polohy,.působí neustálý pokles vývozu, na nějž jest sudetsko-německý vývozní průmysl odkázán především. Důsledkem toho jest ohromná nezaměstnanost, která již v sudetsko-německých pomezních krajích se všude objevuje.
Jest však sice neuvěřitelné, ale pravdivé, že průmyslový vývoz vedle těchto následků obchodní politiky jest bržděn ještě také jazykovými šikanami. Na důkaz toho uvádíme tuto věc:
Továrna na usně J. Ad. Geipl a syn v Plesné u Františkových Lázní má velký vývoz usní do Rakouska. Zásilky usní jdou přes stanici České Velenice. Ke každé zásilce vydává se průvodní listina, kterou na hranicích celní úřad orazítkuje a pak ji vrátí firmě jako doklad o vývozu pro osvobození od daně obratové. Ale celní úřad v Českých Velenicích se od nějaké doby zdráhá přijímati tato vývozní prohlášení, jsou-li sepsána německy, a žádá, aby byla psána jen česky. Jmenovaná firma podala proto dne 31. března 1931 stížnost do tohoto rozhodnutí celního úřadu v Českých Velenicích, čís. 727, ze dne 25. března 1931, k zemskému finančnímu ředitelství v Praze, v níž uvádí, že celní úřad v Českých Velenicích jest povinen vyříditi všechny zásilky, které se vyvážejí přes tento úřad, že tedy činnost Jmenovaného celního úřadu vztahuje se na celé území republiky a tedy podle článku XVIII. jazykového nařízení jest povinen z německých okresů přijímati německá podání a také je německy vyřizovati. Jinak se v této stížnosti uvádí, že tato vývozní prohlášení nejsou vůbec podáními, nýbrž pouze dokladem pro vývozní evidenční knihu, předepsanou zákonem. Celní úřad tedy jen na vývozních prohlášeních potvrzuje, že zásilka opustila státní území a že doklady pro to předepsané jsou u něho uloženy.
Dopravní listiny a vývozní prohlášení nepodávají se u celního úřadu, který je má pouze potvrditi, nýbrž u dopravního úřadu, příslušného pro odeslání vývozního zboží. Tento úřad jest v Plesné, tedy ve městě v čistě německém obvodu.
Úkolem úřadů přece musí býti, aby v každém směru podporovaly vývoz, který má životní význam, a nikoliv, aby jej přímo brzdily, jak to činí postup celního úřadu v Českých Velenicích. Místo však, aby svrchu zmíněná stížnost, zaslaná zemskému finančnímu ředitelství prostřednictvím celního úřadu v Českých Velenicích, byla vyřízena, firma dostala kupodivu od celního úřadu v Českých Velenicích jen česky sepsanou zprávu s datem 3. dubna 1931, aby do tří dnů předložila stížnost k zemskému finančnímu ředitelství, sepsanou česky a že do té doby stížnost sepsaná německy bude zadržena.
Podepsaní uvádějíce tento neuvěřitelný postup, táží se pana ministra, je-li ochoten:
1. Učiniti všechna opatření, aby se zabránilo postupu celních úřadů, poškozujícímu vývoz, a především takovému postupu celního úřadu v Českých Velenicích,
2. naříditi, aby stížnost továrny na usně Geipl a syn, která tam byla podána, byla ihned postoupena zemskému finančnímu ředitelství.
V Praze, dne 8. května 1931.
Inž. Kallina,
Horpynka, dr. Hassold, Matzner, Scharnagl, Bobek, Greif, Kunz, dr. Petersilka, dr. Schollich, dr. Mayr-Harting, dr. Hanreich, Zajiček, dr. Keibl, Oehlinger, Krumpe, inž. Jung, Krebs, Köhler, Kasper, Simm, Knirsch, Schubert, Geyer.
Původní znění ad 1157/VII.
Interpellation
des Abgeordneten Josef Jelinek und Genossen
an den Finanzminister,
betreffend Steuerabzüge von Bezugserhöhungen.
In Beamtenkreisen wird darüber geklagt, daß einem Staatsbeamten, der im Laufe des Jahres neue Bezüge erhielt (z. B. Weihnachtszulage, höheren Ruhegehalt), sofort die auf die Erhöhung fallende Einkommensteuer abgezogen wird. Das war berechtigt zu einer Zeit, wo die Einkommensteuer das mutmaßliche Ergebnis des laufenden Jahres zu erfassen suchte, führt aber Jetzt, da schon seit langer Zeit die Einkommensteuer nach dem Einkommen des Vorjahres bemessen wird, nur dazu, daß die erwähnten Abzüge nach erfolgter Steuervorschreibung rückvergütet werden müssen.
Die Gefertigten fragen den Herrn Minister, ob ihm diese Vorgänge bekannt sind und ob er geneigt ist, den Finanzbehörden anzuordnen, daß Steuerabzüge von Bezugserhöhungen erst vom 1. Jänner des der Zuerkennung folgenden Jahres vorgenommen werden.
Prag, am 7. Mai 1931.
Jelinek,
Dr. Peters, Böllmann, Windirsch, Katz, Platzei, Hodina, Blatny, Gläsel, Schweichhart, Zierhut, Hackenberg, Halke, Böhm, Heller, Dr. Rosche, Taub, Schäfer, Wagner, Leibl, Viereckl, Heeger.
Původní znění ad 1157/VIII.
Interpellation
des Abgeordneten Dr. Stern und Genossen
an den Justizminister
wegen eines gesetzwidrigen Urteils des Bezirksgerichtes Braunau und des Kreisgerichtes Königgrätz.
Das Bezirksgericht Braunaa, hat nach einer Hauptverhandlung am 1Z. Dezember 1930 den Angeklagten Nationalsozialisten Adolf Teichmann von der Anklage freigesprochen, den Vater der Privatklägerin Hermine Bota, den verstorbenen August Birke durch die Behauptung er hätte dafür gestimmt, daß 40.000 Kč für ein Kriegerdenkmal bewilligt werden, beleidigt zag haben. Eine Zeugeneinvernahme wurde mit der Begründung abgelehnt, daß die Bewilligung eines Kriegerdenkmals nicht ehrenrührig sei und es deshalb gleichgültig sei, ob die Behauptung vorgebracht wurde oder nicht. Dieses Urteil wurde vom Kreisgericht Königgrätz nach der am 20. Februar 1931 durchgeführten Berufungsbehandlung bestätigt.
Das Urteil bedeutet eine Ungeheuerlichkeit sogar vom Standpunkt der bürgerlichen Gesetze und ist nur dadurch zu erklären, daß es sich um eine Klage von Kommunisten gegen Nationalsozialisten handelte. Es ist Arbeitern nicht gut möglich gegen solche Urteile bis zur höchsten Instanz anzukämpfen, zumal nach solchen Erfahrungen bei der ersten Berufung. Es liegt vollständig auf der Hand, daß die Bewilligung eines Kriegerdenkmals durch einen kommunistischen Stadtrat, eine Verletzung seiner Parteiprinzipien und der Parteidisziplin bedeutet und daß ein solcher Vorwurf sehr geeignet ist, ihn vor der proletarischen Öffentlichkeit herabzusetzen.
Wir fragen deshalb den Herrn Justizminister: Wie kann er derartige Urteile, welche deutlich den Charakter der Klassenjustiz tragen, verantworten und was gedenkt er zu tun, um sie unmöglich zu machen?
Prag, am 12. Mai 1931.
Dr. Stern,
Novotný, Barša, Hrubý, Hodinová, Čižinská, Vallo, Tyll, Zápotocký, K. Procházka, Gottwald, Kuhn, Steiner, Hruška, Kubaš, Krosnář, J. Svoboda, Juran, Kopecký, Major, Śliwka.
Původní znění ad 1157/IX.
Interpellation
des Abgeordneten Dr. Stern und Genossen
an den Innenminister
betreffend Beschlagnahme und Vorenthaltung von Gewerkschaftsmarken.
Bei dem Arbeiter Dietrich Anton in Olmütz wurde eine Hausdurchsuchung ohne einen ersichtlichen Grund durchgeführt. Bei dieser Hausdurchsuchung wurden auch Mitgliedsbücher und Marken, welche derselbe zur Verrechnung mit einer Gewerkschaft in Verwahrung hatte, beschlagnahmt. Während ihm die übrigen beschlagnahmten Gegenstände, da sich ihre Harmlosigkeit herausstellte, wieder zurückgestellt wurden, verweigerte man ihm die Zurückstellung der Gewerkschaftsmarken.
Das bedeutet nicht nur einen ganz unglaublichen und unerhörten Inbegriff der dafür verantwortlichen Behörden, sondern auch einen unerhörten Vorstoß gegen die Gewerkschaften, welche die Interessen der Arbeiter zu verteidigen haben. Es ist doch ganz ausgeschlossen, dato in Gewerkschaftsmarken selbst vom bürgerlichen Standpunkt aus irgend etwas ungesetzliches entdeckt werden kann und ebenso klar ist es, daß eine Beschlagnahme und Vorenthaltung solcher Marken die gewerkschaftliche Tätigkeit empfindlich zu stören geeignet ist.
Wir fragen deshalb den Herrn Innenminister: Sind ihm diese unglaublichen Vorfälle bekannt und wie kann er sie rechtfertigen? Wird sofort veranlagt werden, daß die Schuldigen festgestellt und strengstens bestraft werden? Wie gedenkt der Herr Minister für die Zukunft solche Übergriffe unmöglich zu machen?
Prag, am 12. Mai 1931.
Dr. Stern,
Novotný, Barša, Hrubý, Hruška, Kubač, J. Svoboda, Krosnář, Vallo, Čižinská, Hodinová, Tyll, Zápotocký, Juran, Kopecký, Śliwka, Rjevaj, Major, Steiner, Kuhn, Gottwald.
Původní znění ad 1157/X.
Interpellation
des Abgeordneten Dr. Stern und Genossen
an den Justizminister und Innenminister wegen Verletzung des Versammlungsrechtes und Übergriffe des Stabswacht meistes Kavale.
Am 22. Feber d. J. wurde in Stich bei Dobřany eine öffentliche Wählerversammlung abgehalten. Obwohl bekanntlich Wählerversammlungen nach Ausschreibung der Wahlen nicht anmeldungspflichtig sind, wurden sowohl der Einberufen, als auch der Vorsitzende dieser Versammlung durch eine Strafverfügung des Bezirksgerichtes Dobřany vom 10. März 1931 (G. Z. T. 47/31-2 und 3) zu einer Strafe von 24 Stunden wegen Abhaltung einer nicht angemeldeten Versammlung bestraft. In der Verfügung wird behauptet, daß es sich um eine öffentliche Volksversammlung gehandelt hat, obwohl die Versammlung nachweisbar als Wählerversammlung einberufen, eröffnet und abgehalten wurde. Die Strafverfügung beruft sich ferner darauf, daß die beiden Beschuldigten bei Einvernahme durch den Stabswachtmeister Kauale ihre Schuld zugegeben hätten, es entspricht nicht den Tatsachen und Stabswachtmeister Kauale muh infolgedessen offenbar falsche Angaben an das Gericht gemacht haben.
Einen Monat später wurde für den 22. März d. J. neuerlich eine Wählerversammlung einberufen. Die Plakate zu dieser Versammlung wurden vom Stabswachtmeister Kauale ohne jeden Grund heruntergerissen, wodurch die Verständigung der Wähler vom Stattfinden der Versammlung zu mindestens sehr erschwert wurde.
Aus diesen Tatsachen geht hervor, daß es sich hier nicht um grolle Inbegriffe handelt, sondern um ernste Vorstelle gegen das Versammlungsrecht und gegen die Wahlfreiheit. Die Bestrafung von Nichtanmeldung von Wählerversammlungen unter dem Vorwand, daß es sich nicht um Wählerversammlungen handelt, bedeutet eine direkte Verletzung des Gesetzes und würde im Prinzip eine vollständige Ausschaltung des Gesetzes und Verbot jeder unangemeldeten Wählerversammlung ermöglichen. Ebenso beeinträchtigt das unerhörte Vorgehen des Stabswachtmeisters Kavale die Ausübung und Ausnützung des Wahlrechtes durch mutwillige Störung sogar der legalen Wahlpropaganda.
Wir fragen deshalb den Herrn Justizminister und Innenminister, ob ihnen diese behördlichen Gesetzesverletzungen durch Gericht und Polizei bekannt sind, wie sie sie verantworten können, ob sie bereit sind die Schuldigen festzustellen und zu bestrafen, wie sie solche Vorfälle für die Zukunft verhindern wollen, und ob der Herr Justizminister veranlassen wird, daß das Verfahren gegen den Versammlungseinberufer und Versammlungsleiter sofort eingestellt wird?
Prag, am 12. Mai 1931.
Dr. Stern,
Novotný, Barša, Hrubý, Hruška, Kubač, J. Svoboda, Krosnář, Vallo, Čižinská, Hodinová, Tyll, Zápotocký, K. Procházka, Juran, Kopecký, Śliwka, Major, Steiner, Kuhn, Gottwald.
Původní znění ad 1157/XI.
Interpellation
des Abgeordneten Dr. Stern und Genossen
an den Minister für soziale Fürsorge,
betreffend das ungerechte Verhalten der Sozialversicherungsanstalt gegen den Arbeiter Josef Stolfa und seine schwangere Frau.
Der Arbeiter Stolfa Josef in Blottendorf bei Heida wurde lange Zeit hindurch von seiner Firma in der IV. Klasse angemeldet, obwohl sein Einkommen nachweisbar 143.50 Kč betrug und er in die VI. Klasse gehörte. Da die Firma ihren Arbeitern die Abzüge für die Krankenkassa nicht verrechnete, konnte der Arbeiter den Betrug nicht bemerken und auch nicht feststellen, ob ihm die Beiträge für die IV. oder VI. Klasse abgezogen wurden. Erst bei der Entbindung seiner Frau stellte sich die betrügerische Anmeldung heraus. Die Krankenkasse lehnte die Leistungen, welche der VI. Klasse, in die der Arbeiter gesetzlich gehörte, ab, und das Versicherungsgericht in Böhm.-Leipa wies eine Beschwerde mit der Begründung ab, daß die Kasse nur verpflichtet sei, entsprechend der Anmeldung zu bezahlen.
Bei der Entbindung mußte die Frau dieses Arbeiters Marie Stolfa ins Krankenhaus geschafft werden. Obwohl der Arzt die Überführung ins Krankenhaus für notwendig erklärt hatte und obwohl das Krankenhaus keinen Platzmangel geltend machen konnte, wurde die Arbeiterin nur unter Bedingung aufgenommen, daß ihr Mann 150 Kč bar sofort bezahlte, was ihm nur unter den schwersten Bedingungen möglich war. Sowohl die Kasse als auch das Krankenhaus weigern sich diesen Betrag zurückzubezahlen. Es handelt sich in dem vorliegenden Falle nicht bloß um eine rechtliche Frage. Eine derartige Behandlung von Arbeitern und gebühre enden Frauen spricht selbst dem primitivsten sozialen Empfinden Hohn und zeigt in krasser Weise den Klassencharakter des Staates und seiner so genannten sozialen Einrichtungen. Die Krankenkasse hat nach dem Gesetz das Recht, den Unternehmer zu klagen und daraus folgt, daß sie die Pflicht hat die Leistungen durchführen, die dem Gesetz entsprechen, statt dessen will man den Arbeiter zwingen, das Risiko und die Kosten einer eigenen Klage gegen die Firma auf sich zu nehmen, was unter Umständen bedeutet, ihm die Sicherung seines Rechtes unmöglich zu machen, während die Krankenkasse bei einer solchen Klage fast gar kein Risiko hat. Und ganz unerhört ist es auch, wenn eine gebärende Arbeiterin, deren Aufnahme im Krankenhaus der Arzt für notwendig erklärte, nur unter der Bedingung aufgenommen wird, daß 150 Kč bar erlegt werden, was doch einem Arbeiter nicht immer möglich ist.
Wir fragen deshalb den Herrn Minister für soziale Fürsorge, ob ihm diese empörenden Tatsachen und Verhältnisse bekannt sind, und was er zu tun gedenkt, um ihre sofortige Abstellung zu erreichen und dem Arbeiter Josef Stolfa zu seinem Rechte zu verhelfen?
Prag, am 12. Mai 1931.
Dr. Stern,
Novotný, Barša, Hrubý, Hruška, Kubač, J. Svoboda, Krosnář, Vallo, Čižinská, Hodinová, Tyll, Zápotocký, K. Procházka, Juran, Kopecký, Śliwka, Major, Steiner, Kuhn, Gottwald.
Původní znění ad 1157/XII.
Interpellation
des Abgeordneten Ing. Othmar Kallina und Genossen
an den Minister für Handel, Industrie und Gewerbe
in Angelegenheit der unverantwortlichen Erschwerenden des Exportes durch Sprachschikanen des Zollamtes in Gmünd.
Seit fast zwei Jahren wird die inländische Industrie von einer schweren Krise heimgesucht, welche neben den Auswirkungen der Weltwirtschaftskrise auf eine verfehlte Zoll- und Handelspolitik zurückzuführen ist, die ohne Rücksicht auf die wirtschaftlichen Zusammenhänge und die geopolitische Lage dazu führt, daß der Export, auf den in erster Linie die sudetendeutsche Exportindustrie angewiesen ist, ständig zurückgeht. Die Folge davon ist die katastrophale Arbeitslosigkeit, die man ja schon überall in den sudetendeutschen Randgebieten feststellen kann.
Nun ist es unglaublich, aber wahr, daß außer diesen Auswirkungen der Handelspolitik die Industrie auch noch durch sprachliche Schikarren in ihrem Exporte gehemmt wird. Zum Beweise dient folgender Sachverhalt:
Die Lederfabrik Johann Ad. Geipl & Sohn in Flößen bei Franzensbad tätigt einen grollen Ledertransport nach Osterreich. Die Ledersedungen gehen über die Station Gmünd. Zu jeder Ausfuhrsendung wird ein Begleitdokument ausgestellt, welches an der Grenze vom Zollamte abgestempelt und dann an die Firma als Beweis der Ausfuhr wegen Umsatzstenerbefreiung zurückgesendet wird. Das Zollamt in Gmünd weigert sich aper seit einiger Zeit, diese in deutscher Sprache ausgefertigten Ausfuhrerklärungen anzunchmen und fordert die Aasfertigung nur in čechischer Sprache. Die genannte Firma Trat darauf hin am 31. März 1931 gegen diese Entscheidung des Zollamtes in Gmünd, Nr. 727 vom 25. März 1931, die Beschwerde an die Finanzlandesdirektion in frag eingebracht, in welcher ausgeführt wird, daß das Zollamt in Gmünd alle, über dieses Amt zur Ausfuhr gelangenden Sendungen abzufertigen hat, sich also die Wirksamkeit des genannten Zollamtes über das ganze Gebiet der Republik erstreckt und daher nach Artikel XVIII. der Sprachenverordnung verpflichtet ist, aus deutschen Bezirken deutsche Eingaben anzunehmen und auch deutsch zu erledigen. Im Übrigen wird in dieser Beschwerde ausgeführt, daß es sich bei den Ausfuhrerklärungen überhaupt nicht um Eingaben handelt, sondern lediglich um die Beschaffung des Beleges für die Führung des durch Gesetze vorgeschriebenen Ausfuhrevidenzbuches. Das Zollamt bestätigt also nur auf den Ausfuhrserklärungen den Austritt einer Sendung aus dem Staatsgebiet, für welche Sendung die vorgeschriebenen Dokumente bei ihm vorliegen.
Die Einreichung der Transportdokumente und der Exporterklärungen erfolgt nicht beim Zollamte, welches nur die Bestätigung durchzuführen hat, sondern bei dem für die Absendung des betreffenden Exportgutes zuständigen Verkehrsamte. Letzteres ist in Fliesen also einer Stadt im rein deutschen Gebiete.
Es muht doch Aufgabe der Behörden sein, den so lebenswichtigen Export in jeder Beziehung zu fördern und nicht, wie dies durch das Vorgehen des Zollamtes in Gmünd geschieht, geradezu zu hemmen.
Statt einer Erledigung der vorhin genannten, an die Landesfinanzdirektion gerichteten Beschwerde, eingebracht durch das Zollamt Gmünd, erhielt merkwürdigerweise die Firma unter Datum vom 3. April 1931 vom Zollamte Gmünd die nur in čechischer Sprache abgefaßte Mitteilung, all die Beschwerde an die Finanzlandesdirektion binnen drei Tann in čechischer Sprache vorzulegen sei und daß bis dahin die: in deutscher Sprache abgefaßte Beschwerde zurückgehalten wird.
Auf Grund dieses unglaublichen Vorgehens fragen die Unterzeichneten an, ob der Herr Minister bereit ist.
1. alle Vorkehrungen zu treffen, daß ein solches, den Export schädigendes Vorgehender Zollämter und vor allem des Zollamtes in Gmünd verhindert wird,
2. zu veranlassen, daß die dort eingebrachte Beschwerde, der Lederfabrik Geipl & Sohn sofort an die Landesfinanzdirektion weitergeleitet wird?
Prag, am 8. Mai 1931.
Ing. Kallina,
Horpynka, Dr. Hassold, Matzner, Scharnagl, Bobek, Greif, Kunz, Dr. Petersilka, Dr. Schollich, Dr. Mayr-Harting, Dr. Hanreich, Zajiček, Dr. Keibl, Oehlinger, Krumpe, Ing. Jung, Krebs, Köhler, Kasper, Simm, Knirsch, Schubert, Geyer.