Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.
III. volební období.	4. zasedání.

1157.

Interpelace:

I. posl. dr. Daňka, Šamalíka a druhů min. zemědělství o státním diagnostickém a serotherapeutickém ústavu v Ivanovicích,

II. posl. dr. Daňka a druhů min. zemědělství o zalesnění parcel v katastrálním území obce Všechovice, náležejících Františku Klepárníkovi, majiteli autodopravy v Uníně,

III. posl. Knotka, Koška, Šamalíka a druhů vládě Československé republiky o živelním pojištění,

IV. posl. Navrátila, Světlíka a druhů min. železnic o poškozování hospodářských zájmů města Zábřeha a okolí státní správou čsl. železničních drah,

V. posl. Knotka, Šamalíka, dr. Mičury a druhů vládě republiky Československé o volbách do zemědělských rad,

VI. posl. Knotka, Koška, Šamalíka, Janalíka a druhů vládě Československé republiky o podpoře na vysázení zničených sadů a o plánovité podpoře domácího ovocnictví vůbec,

VII. posl. Jelinka a druhů min. financí o daňových srážkách ze zvýšení platu,

VIII. posl. dr. Sterna a soudr. min. spravedlnosti o nezákonném postupu broumovského okresního soudu a královéhradeckého krajského soudu,

IX. posl. dr. Sterna a soudr. min. vnitra o zabavení a zadržení odborových známek,

X. posl. dr. Sterna a soudr. min. spravedlnosti a min. vnitra o porušení shromažďovacího práva a o přehmatech štábního strážmistra Kavale,

XI. posl. dr. Sterna a soudr. min. sociální péče o nespravedlivém chování sociální pojišťovny proti dělníkovi Josefu Stolfoví a jeho těhotné ženě,

XII. posl. inž. Kalliny a druhů min. obchodu, průmyslu a živností, že celní úřad v Českých Velenicích ztěžuje vývoz jazykovými šikanami.

 

1157/I.

Interpelace

poslanců dr. Ladislava Daňka, Josefa Šamalíka a druhů

ministru zemědělství

o stát. diag. a serotherapeutickém ústavu v Ivanovicích.

Učinili jsme dne 4. prosince 1930 interpelaci na pana ministra zemědělství v záležitostech st. diag. a serotherapeutického ústavu v Ivanovicích na Hané. Na tuto interpelaci odpověděl pan ministr zemědělství dne 8. dubna 1931. Již v první interpelaci upozornili jsme na to, že úředníci zvěrolékařského oddělení minist. zemědělství z neznámých důvodů snažili se určité nesprávnosti v serologickém ústavě v Ivanovicích na Hané před veřejností, ba před panem ministrem zemědělství zatajovati. Odpověď ze dne 8. dubna 1931 jest takového rázu, že musíme konstatovati, že někteří úředníci odvažují se dokonce klamati nejen pana ministra, nýbrž i zákonodárné sbory.

1. K tvrzení, že nedostatek očkovacích látek proti července, který se vyskytl v roce 1930, byl způsoben zvýšením spotřeby těchto látek o více než 50%, dovolujeme si uvésti toto:

a) Od 1. ledna 1930 do 31. července 1930, do kteréhožto období spadá vrchol očkovací akce a ve kterém se také jevil nedostatek sera, byl ústav Ivanovický s to vyexpedovati dle úředních výkazů minist. zemědělství pouze 6.356 litru sera proti července, při čemž zásoby klesly na nulu, zatím co ústav v témže období v roce 1928 vyexpedoval 5.844 litrů a měl ještě v zásobě 619 litrů. Z těchto dat je zjevno, že ve výše zmíněném období v roce 1928 mohl ústav vyexpedovati 6.463 litry sera proti července, tedy o 107 litrů sera více než v témže období 1930.

b) Nesprávnost tvrzení o příčinách nedostatku sera, který se jevil ve vlastním očkovacím období (květen, červen, červenec) 1930, kdy bylo serum dováženo z ciziny, vynikne zvláště ve srovnání zásob na počátku očkovací sezony v březnu 1930, kdy zásoby sera protičervenkového obnášely 1769 litrů, to jest o 1.536 litrů méně než v březnu 1929, kdy zásoby činily 3.305 litrů. Povaha výroby protičervenkového sera je taková, že pro maximální jeho spotřebu v jarních měsících vyrábí se serum od podzimu do jara do zásoby. Pokles výroby protičerv. sera do zásoby pro rok 1930 o 1536 litrů oproti roku 1929 je vzhledem k tomu, že již počátkem roku 1929 bylo všeobecně známo, že stav vepřového bravu v roce 1930 bude vyšší, a vzhledem k tomu, že ředitel dr. Macek byl vícekráte upozorněn úředníky a zaměstnanci na nedostatky ve výrobě a z toho plynoucí nedostatek sera, zřejmým dokladem pro úmyslné sabotování výroby ředitelem dr. Mackem.

c) Bylo-li dovezeno v době nedostatku ivanovického sera (květen, červen, červenec 1930) tisíc litrů sera z ciziny, pak jest zřejmo z výše uvedeného poklesu výroby protičerv. sera do zásoby pro roh 1930, že dokonce taková produkce sera do zásoby, jak byla v předešlých letech, stačila by krýti celou tuzemskou potřebu v době nedostatku.

d) Množství spotřebovaného sera protičervenkového od 1. srpna do konce roku 1930 ukazuje dle úředních výkazů ministerstva zemědělství vzestup o 130% a 154% oproti spotřebě v témže období roku 1929, resp. r. 1928. Srovnáme-li spotřeby protičervenkového sera v předchozích letech, vidíme vždy postupný pokles spotřeby sera od srpna do prosince. Tuto nadprůměrnou spotřebu sera od 1. srpna do konce roku 1950 nelze dobře vykládati zvýšeným stavem vepřového, bravu, nýbrž jest tento vzestup spíše výrazem špatné jakosti očkovacích látek protičervenkových při jarním očkování a tím způsobenou krátkodobou odolností očkovaného vepřového bravu proti přirozenému nakažení červenkou. Tomu nasvědčují další výkazy ministerstva zemědělství, že hlavně v měsíci září a říjnu, kdy ve všech jiných letech jeví se značný pokles počtu případů vyšetřovaných na červenku, jeví se naproti tomu v těchže měsících roku 1930 značný vzestup těchto případů. Tak na př. bylo v roce 1930 vyšetřeno v září a říjnu v ivanovickém ústava o 277% více případů positivních na červenku oproti témuž období roku 1929. Z předchozího jest patrno, že značné procento větší spotřeby protičervenkového sera bylo způsobeno špatnou jakostí očkovacích látek na jaře.

e) V tvrzení, že nehoda 10. srpna 1929 stala se shodou okolností, rozchází se pan ministr s tvrzením ředitele dr. Macka, který při vyšetřování příčin nedostatku sera v červnu 1950 referentem ústavu v ministerstvu zemědělství dnem Růžičkou, obvinil dr. Januschkeho, že nastříkal koním nečistou kulturu a nelze tudíž mluviti o přirozených ztrátách následkem parenterálního vpravování cizorodých bílkovin. Touto nehodou vysvětloval také původně dr. Macek nedostatek červenkového sera v červnu 1930.

f) Vysvětluje-li pan ministr v odpovědi, že nedostatek sera v roce 1930 byl způsoben zvýšenou spotřebou sera následkem zvýšeného stavu vepřového bravu, které se ústav nemohl přizpůsobiti, jak vysvětlí, že po dr. Januschkovi byl obviněn křivě další úředník, že zavinil tento nedostatek a byl proto disciplinárně stíhán.

Jak vysvětlí pan ministr rozpor v odpovědi na interpelaci se skutečnostmi uvedenými sub 1., a) až f), a jak míní potrestati úředníky, kteří se odvážili klamati ministra a celé Národní shromáždění?

2. Béřeme na vědomí, že poměry ve státním serologickém ústavu byly ministerstvem zemědělství opětovně vyšetřovány. Divíme se však, že dosud nebylo zavedeno disciplinární řízení proti řediteli dr. Mackovi a tážeme se pana ministra, zda bude zavedeno disciplinární řízení s dr. Mackem, který je všemi zlořády v ústavě vinen, anebo pouze proti úředníkům ústavu, jejichž přičiněním bylo lze těmto zlořádům čeliti a uchrániti tak zemědělství a stát od dalších škod a kteří se nedali svésti ani sliby, ani vyhrůžkami, ani materielními výhodami od plnění povinností ke státu?

3. K odstavci třetímu, jednajícímu o činnosti neznámého pachatele, která byla bezpečně 2 úředníky ústavu zjištěna, tážeme se pana ministra, zda je mu známo, že ředitel dr. Macek, ač veřejně připustil, že neznámý pachatel znečisťuje kultury určené k očkování koní z osobní nenávisti vůči jednomu z úředníků, aby mu způsobil nepříjemnosti hynutím koní, odepřel dáti vyšetřovati a pátrati po neznámém pachateli a odepřel veškeré návrhy, směřující k zamezení jeho činnosti, a hlášení, které o tomto jeden úředník učinil ministerstvu, nebylo dr. Mackem podáno?

4. Souhlasíme s panem ministrem, že úspěšná práce ve vědeckých ústavech toho druhu, jaký jest ústav ivanovický, musí se opírati o vzájemnou důvěru a spolehlivost veškerého odborného i pomocného personálu a že bez těchto základních předpokladů mohou selhati ve svých účincích opatrnostní opatření sebeúzkostlivější.

a) Tážeme se pana ministra, zda je mu známo, že právě v ivanovickém ústavu již vícekráte selhaly ve svých účincích opatrnostní opatření sebeúzkostlivější, jak jest i zjevno ze závěti dr. Pulkrábka, velmi zkušeného a svědomitého laboratorního pracovníka, který toto tlumočí v závěti těmito slovy: "Na druhé straně, stoje nad vlastním hrobem, kdy se hledí pravdě tváří v tvář, prohlašuji, že jsem při všech pracích s infekčním materiálem, zvláště na člověka přenosným, zachovával všechna mně známá pravidla hygienická, abych dle svého nejlepšího umu a svědomí se vyvaroval všeho, co by mohlo způsobiti nakažení mne samotného a mého okolí."

b) Dále se tážeme pana ministra, zda je mu známo, že ředitel dr. Macek při odhalení plakety zemřelému dr. Pulkrábkovi, jakož i v tisku neuvedl tu část ze závěti dr. Pulkrábka, adresovanou širší veřejnosti, kde tento svědomitý laboratorní pracovník, který nežil v souladu s dr. Mackem, přímo poukazoval na základní předpoklady o úspěšné práci v ústavě a vysvětloval okolnosti, za kterých v ústavě selhala veškerá opatrnostní opatření, slovy: "Mým všem nástupcům a druhým kolegům budiž vše to výstražným momentem, že zvláště neuznávané duševní přepracování a tělesně vysilující úsilí je tím prvním a nejnebezpečnějším úskalím v činnosti pracovníka laboratoří a ne krokem, nýbrž velkým skokem zpět v jeho počinu. Jen svěží, nezlomný duch a nezištná vůle vede k cíli."

c) Konečně se tážeme pane ministra, zda je mu známo, že ředitel nechal pitvat jedním úředníkem, který protestoval proti pokusům o zcizení ústavu a poškození státu, koně, u kterého krátce před uhynutím vyslovil podezření ozhřivky, aniž by učinil bezpečnostní opatření a upozornil na toto podezření pitvajícího úředníka.

5. K odpovědi k bodu 6. interpelace, tážeme se pana ministra, zda je mu známo, že z ústavu byli odvoláni z důvodů služebních dva úředníci, kteří:

a) upozorňovali (v době, kdy náprava byla možná) na podzim 1939 na nedostatky v povaze výroby protičervenkového sera do zásoby pro rok 1930 a na z toho hrozící nedostatek sera a tím ohrožení zájmu našeho zemědělství, jak skutečně se v roce 1930 stalo;

b) protestovali proti desolátním poměrům na ústavě, jevícím se ve výrobě různých očkovacích látek, způsobujícím škody v zemědělství, kteréžto poměry pomalu, ale jistě směřovaly k zdiskreditování a prokázání neschopnosti státního podnikání a nutnost převedení ústavu do soukromých rukou, kteréžto snahy již od počátku trvání ústavu se dály a opakovaly i se strany význačných osobností politických a úředníků ministerstva zemědělství.

6. Dovolujeme si upozorniti pana ministra, že snad nedopatřením se stalo, že pan ministr v odpovědi na 1. bod interpelace opomenul odpověděti na náš dotaz, co zavinilo nedostatek sera po stránce jakostní. Považujeme jakostní závady očkovacích látek za mnohem důležitější než nedostatek po stránce mnohostní, jelikož nedostatek očkovacích látek byl uhrazen dovozem z ciziny, ale špatnou jakostí očkovacích látek byly způsobeny značné ztráty zemědělců, jak na to již ve sněmovně bylo poukázáno a jak to jest i částečně zjevno ze samotných výkazů ministerstva zemědělství, z nichž některé jsou naznačené v bodu 1., d). Proto jsme ochotni panu ministrovi kdykoliv podati další zprávy o ústavu v Ivanovicích a v zájmu našeho zemědělství tážeme se pana ministra:

a) Proč dr. Macek nechal vydávati v roku 1930 serum červenkové, cholerové a řadu jiných očkovacích látek nezkoušených na jakost, jakož i sera, u kterých zkoušky na jakost dopadly špatně?

b) Jakým způsobem dozíralo ministerstvo, resp. veterinární oddělení na zkoušení jakosti a neškodnosti různých očkovacích látek, aby tím chránilo naše zemědělství před zbytečnými výdaji za očkovací látky neúčinné a ztrátu v zemědělství, jak se podobně děje v jiných státech?

e) Jak míní potrestati pan ministr dr. Macka, který ze všech nedostatků křivě obvinil jednoho úředníka a tím zřejmě klamal úřady, ač tento úředník na nedostatky poukazoval?

V Praze, dne 7. května 1931.

Dr. Daněk, Šamalík,

Adámek, Košek, dr. Dolanský, Knotek, Rýpar, Vaculík, Kaňourek, Navrátil, Roudnický, dr. Novák, Stanislav, Vičánek, Bezděk, Janalík, Myslivec, dr. Mičura, Petr, dr. Nosek, Stašek, Světlík, Sedláček.

 

1157/II.

Interpelace

poslance dr. Ladislava Daňka a druhů

ministru zemědělství

o zalesnění parcel v katastrálním území obce Všechovice, náležejících Františku Klepárníkovi, majiteli autodopravy v Uníně.

František Klepárník v roce 1914 vykácel les na parcelách v katastrálním území obce Všechovice bez jakéhokoliv svolení úředního, čímž byla odlesněna půda, která má až 150 m stoupání.

Odlesněním tohoto svahu je nebezpečí, a také už se několikráte projevilo, že v případě přívalů vod jsou těžce zaplavovány pozemky níže položené a zvyšuje se nebezpečí povodní. Klepárník dostal už příkaz ode všech úřadů, u nichž žádal za povolení, aby směl provésti vyklučení lesních parcel, aby řádně parcely, o něž se jedná, tj. č. kat. 478/2 a 478/8 v kat. obci Všechovice, řádně zalesnil a odmítnuta byla veškerá odvolání, jež podnikl, zejména také samo ministerstvo zemědělství zamítlo jeho odvolání výnosem ze dne 3. prosince 1926, č. 75725 m.

Klepárník podal stížnost na Nejvyšší správní soud a totéž ministerstvu zemědělství, které z důvodů veřejného zájmu zamítlo odvolání Klepárníkovo, povolilo jemu odklad v uložené povinnosti výnosem ze dne 24. června 1922 č. 47348-XIII.

Proti odkladnému účinku povolenému ministerstvem zemědělství podal stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu také Jan Slezák, rolník v Uníně, který se cítil ohrožen odlesněním pozemků uvedených ve svém majetku, a bylo vyhověno této stížnosti Slezákově Nejvyšším správním soudem, který výslovně konstatoval, že ministerstvo zemědělství ve svém výnosu ze dne 3. prosince 1926, č. 75725, vyslovilo, "že veřejný zájem vyžaduje neprodleného zalesnění", však ve výnosu ze dne 14. června 1922, č. j. 47342-XIII., zase opačně, "že veřejný zájem nevyžaduje neprodleného výkonu, tj. neprodleného zalesnění." Přes všechna však rozhodnutí tato Klepárník parcely zmíněné nezalesnil do dnešního dne, takže 12. listopadu 1930 vydal okresní úřad v Tišnově příkaz Klepárníkovi, aby pozemky zalesnil a to výměrem, v němž zase je Klepárníkovi dána 15 denní lhůta k odvolání. Tím je dána zase další možnost odkládací pro povinné zalesnění.

Podepsaní se táží:

Jsou panu ministru známy okolnosti uvedené v této interpelaci?

Jest pan ministr ochoten učiniti všechna bezodkladná opatření, aby v zájmu veřejném byly jmenované parcely zalesněny na útraty Františka Klepárníka?

Jest pan ministr ochoten a má dosti prostředků k potrestání Františka Klepárníka za svévoli, která je z celého jednání jeho patrna?

V Praze, dne 8. května 1931.

Dr. Daněk,

dr. Dolanský, Bezděk, dr. Mičura, Navrátil, Roudnický, Stanislav, Vaculík, Adámek, Košek, Kaňourek, Světlík, Myslivec, Stašek, dr. Novák, Rýpar, Vičánek, Šamalík, dr. Nosek, Knotek, Petr, Sedláček, Janalík.

 

1157/III.

Interpelace

poslanců V. Knotka, V. Koška, J. Šamalíka a druhů

vládě Československé republiky

o živelním pojištění.

Dne 15. května 1930 podal klub poslanců čsl. strany lidové návrh zákona o živelním pojištění zemědělském. Jmenovaný návrh neměl na zřeteli budování nějakého nového drahého a nákladného pojišťovacího ústavu, nýbrž dobudování dosavadního fondu na podporu krajů živelní pohromou stižených, jehož prostředky a organisace nevyhovují plně určenému jeho poslání.

Nepostačitelnosti dosavadních fondů a to jak náhradového, tak i podpůrného, byli si navrhovatelé plně vědomi, stejně tak jako si byli vědomi nepraktičnosti a nevhodnosti zavedení krupobitní pojišťovny, proto s ohledem na potřeby a situaci drobných zemědělců navrhovali taková opatření, která by plně svému účelu vyhověla. Bylo třeba zvýšiti prostředky fondu a kromě toho pak podložiti zákonem nárok postižených (aby udělení podpory nebylo odvislé úplně od libovůle fond spravujících činitelů), a hlavně však zavésti do správy fondů naprostou nestrannost a spravedlnost.

Nadchází doba zvýšeného nebezpečí živelních pohrom. Zkušenosti s rozdělováním prostředků fondu stávajícího jsou takového druhu, že mnoho a mnoho dříve postižených při opětné pohromě by si rozmyslelo ucházeti se ještě o podporu. Praxe udělala vlastně z fondu pro živelní pohromy fond na podporu některých skladištních družstev.

Nebezpečí nových živelních pohrom vyžaduje urychleného provedení všech opatření, aby o řádné vybudování živelního zajištění bylo včas postaráno.

Podepsaní se proto táží:

1. Jest tento stav nedostatečného živelního zajištění vládě Československé republiky znám?

2. Co učiní, aby těmto nedostatkům řádně a včas odpomoženo bylo?

V Praze, dne 6. května 1931.

Knotek, Košek, Šamalík,

Adámek, Kaňourek, Stašek, Navrátil, Roudnický, Světlík, Sedláček, Vičánek, Stanislav, Vaculík, Rýpar, dr. Nosek, dr. Novák, dr. Mičura, Myslivec, Petr, Janalík, dr. Dolanský, Bezděk, dr. Daněk.

 

157/IV.

Interpelace

poslanců Františka Navrátila, Frant. Světlíka a druhů

ministru železnic

o poškozování hospodářských zájmů města Zábřeha a okolí státní správou čsl. železničních drah.

Rychlé a co možná nejčastější spojení všech měst republiky Československé s hlavním jejím městem Prahou jest nejenom zájmem železnic samých a zájmem celostátním, nýbrž také zájmem a to jak národohospodářským, tak kulturním všech měst a celého jejich okolí.

Na tuto důležitou věc nebéře dostatečný zřetel ministerstvo železnic, jak jest patrno z nového jízdního řádu, který vstupuje v platnost dnem 15. května t. r. Mimo četné jiné stížnosti na tento postup správy čsl. stát. drah jest také i stížnost města Zábřeha na Moravě, který jest postupem ministerstva železnic značně poškozen.

Až dosud stavoval v Zábřehu rychlík čís. 8, vyjíždějící z Prahy, Wilsonova nádraží, ve 22.15 hodin. Ode dne 15. května rychlík tento v Zábřehu na Moravě zastavovati nemá, ačkoliv Zábřeh sám jest důležitým uzlem železničním. Tím, že zmíněny rychlík v Zábřehu stavovati nemá jest nejenom jeho noční spojení s Prahou znemožněno, jest ale také znemožněno noční spojení v celém kraji na Olomouc, Přerov a na Slovensko a jihozápadní část Moravy.

Jest přirozeno, že takový postup správy státních drah nemůže býti lhostejným ani městu Zábřehu samému, ani jeho nejširšímu okolí, které v Zábřehu má ztratiti dosavadní spojení rychlé a vhodné s ostatními částmi republiky a které jest tímto velmi značně poškozeno nejenom hospodářsky, ale také i kulturně. Postup zmíněný správy československých státních drah jest tím méně porozumitelný, že vzhledem k postupujícímu vývoji automobilismu stoupá význam železničních drah pro spojení dálkové rychlíky.

Tím, že se ubírá možnost rychlého spojení rychlíky z důležitých železničních uzlů obecenstvu na delší tratě, podlamuje se vlastně nejenom rentabilita státních drah, ale také vzbuzuje se proti nim beztak stoupající animosita širokého okruhu obyvatelstva.

Tážou se tudíž podepsaní:

1. Jest pan ministr železnic ochoten sděliti, z jakých důvodů nestaví nyní rychlík čís. 8 v Zábřehu?

2. Jest pan ministr ochoten ihned zaříditi, aby rychlík tento v Zábřehu pravidelně zastavoval?

V Praze, dne 15. května 1931.

Navrátil, Světlík,

Bezděk, dr. Dolanský, Knotek, Vičánek, dr. Nosek, Sedláček, Stanislav, Šamalík, Roudnický, Stašek, dr. Mičura, dr. Daněk, Košek, Adámek, Petr, Kaňourek, Myslivec, Vaculík, dr. Novák, Rýpar, Janalík.

 

1152/V.

Interpelace

poslanců V. Knotka, J. Šamalíka, dr. M. Mičury a druhů

vládě republiky Československé

o volbách do zemědělských rad.

Letos uplynulo funkční období zemědělských rad a měly již býti podle zákona vypsány nové volby. Podle dosud platného volebního řádu nelze je vypisovati. Tento řád jest již tak zastaralý, že by to nebylo nijak ke cti našeho vyspělého zemědělství, kdyby ještě tentokrát mělo býti podle něj voleno.

Dosud platný zákon o zemědělských radách je v naprostém rozporu s vžitým názorem na demokratickou formu správy, nehledě na to, že nijakým způsobem neumožňuje soustředění praktické péče o zemědělství v okresech, ani v jednotlivých zemských celcích. Systém tzv. okresních delegátu neptá opravdu praktického významu v souboru všeobecné veřejné péče o zemědělství.

Význam zemědělské výroby vzrůstá, úkoly zemědělských hospodářů se množí, dosavadní organisace není s to umožniti plnou a potřebnou spolupráci všech kladných složek zemědělské výroby. Nemůže také zabezpečiti plnou a nestrannou součinnost zemědělce s veřejnými úřady, ať je to ve věcech daňových, či při státní péči o chov dobytka atd.

Od řádně vybudované organisace závisí uspokojivé vybudování zemědělského poradnictví, uspokojivá organisace činnosti odborně vzdělávací a to jak ve směru vydávání publikací a odporných revuí, tak i ve směru činnosti přednáškové atd. I ve směru hmotné státní péče o zemědělství zaručovala by řádná organisace nestrannost a účelnost.

Nutnost změny nynějšího volebního řádit v zájmu výroby zemědělské je tak samozřejmá, že není třeba dokazovati ji zvláštními důvody. Musí proto udiviti každého, komu záleží na zabezpečení spolupráce všech zemědělců na upevnění vlastního stavu, že před uplynutím funkčního období nebyl vypracován a ústavně projednán nový volební řád, aby nebylo nutno nezákonným způsobem funkční období zemědělských rad prodlužovati.

Klub poslanců čsl. strany lidové podal včas návrh zákona na zavedení zemědělských komor a okresních zájmových společenstev - návrh tento byl sice přikázán výboru zemědělskému, avšak dosud projednán nebyl,

Vzhledem k uvedeným okolnostem táží se podepsaní:

1. Jsou vládě Československé republiky tyto poměry známy?

2: Co hodlá učiniti, aby co možná nejrychleji uzákoněn byl nový volební řád a volby do zemědělských komor provedeny, aby co nejdříve nastal zákonný stav?

V Praze, dne 6. května 1931.

Knotek, Šamalík, dr. Mičura,

Košek, Bezděk, dr. Dolanský, Navrátil, Rýpar, Stanislav, Vaculík, Roudnický, Stašek, Petr, dr. Novák, dr. Daněk, Světlík, Adámek, Janalík, Kaňourek, Myslivec, dr. Nosek, Sedláček, Vičánek.

 

1157/VI.

Interpelace

poslanců V. Knotka, V. Koška, J. Šamalíka, F. Janalíka a druhů

vládě Československé republiky

o podpoře na vysázení zničených sadů a o plánovité podpoře domácího ovocnictví vůbec.

Mrazová katastrofa v roce 1929 postihla těžce československé ovocnářství. Nelze, bohužel, mi říci, že bychom byli měli již před touto katastrofou ovocnictví prosté všech nedostatků. Ani před tím nebylo využito všech možností k zintensivnění a rozvoji tohoto důležitého úseku zemědělské produkce. Mrazovou katastrofou zničeno bylo tolik ovocného stromoví, že kdyby náhrada těchto škod ponechána byla péči soukromé, ani ještě za 10 let nebylo by ovocnářství československé uvedeno aspoň do toho stavu, v jakém bylo před rokem 1929. Tvrzení toto je odůvodněno statistikou o rozsahu škod, vydanou právě statistickým úřadem dle výsledku šetření v jednotlivých zemích.

Před mrazovou pohromou v roce 1929 bylo v Čechách 8,741.587 jabloní, 4,181.973 hrušní, 3,382.256 třešní, 623.113 višní, 12,006.144 švestek, 802.110 slív, 99.986 meruněk, 44.413 broskví, 426.561 vlašských ořechů, 2,509.710 rybízů a 1,208.991 angreštů.

Z tohoto počtu po mrazové pohromě v r. 1929 odumřelo: 3,071.834 (35.1%) jabloní, 1,289.222 (30.8%) hrušní, 1,694.229 (50%) třešní, 271.317 (43.5%) višní, 6,675.356 (55.6%) švestek, 339.801 (42.4%) slív, 50.082 (50.1%) meruněk, 27.005 (60.8%) broskví, 239.466 (56.1%) vlašských ořechů, 305.628 (12.2%) rybízů a 277.861 (16.3%) angreštů. Po mrazové pohromě v r. 1929 zůstalo zdrávo 5,669.753 (64.9%) jabloní, 2,892.251 (69.2%) hrušní, 1,692927 (50%) třešní, 351.296 (56.6%) višní, 5,330.788 (44.4%) švestek, 462.309 (57.6%) slív, 49.904 (49.9%) meruněk, 17.408 (39.20%) broskví, 187.095 (43.9%) vlašských ořechů, 2 mil. 204.082 (87.8%) rybízů a 1,431.130 (83.7%) angreštů.

Na Moravě a ve Slezsku bylo před mrazovou pohromou 3,271.010 jabloní, 1,657.313 hrušní, 2,210.238 třešní, 196.751 višní, 2,199.157 švestek. 252.564 sliv, 161.895 meruněk, 78.829 broskví, 354.619 vlašských ořechů, 1,296.210 rybízů a 211.188 angreštů.

Z tohoto počtu po mrazové pohromě v roce 1929 odumřelo: 1,038.202 (31.7%) jabloní, 540.242 (32.6%) hrušní, 275.184 (55.1%) třešní, 46.035 (23.4%) višní, 1,383.185 (47%) švestek, 321.085 (42.7%) sliv, 50.591 (31.2%) meruněk, 32.473 (41.5%) broskví, 192.332 (54.2%) vlašských ořechů, 142.828 (7.9%) rybízů a 95.237 (13.4%) angreštů. Po mrazové pohromě v r. 1929 zůstalo zdrávo 2,232.808 (68.3%) jabloní, 1,112.071 (67.4%) hrušní, 1,435.554 (64.9%) třešní, 150.216 (76.6%) višní, 3,815.922 (53%) švestek, 431.429 (57.3%) sliv, 111.304 (68.8%) meruněk, 45.817 (58.5%) broskví, 162.282 (45.8%) vlašských ořechů, 1 mil. 653382 (92.1%) rybízů a 615.951 (86.6%) angreštů.

Na Slovensku bylo před mrazovou katastrofou 1,653.078.jabloní, 965.114 hrušní, 582.612 třešní, 91.838 višní, 5,299.466 švestek, 112.662 sliv, 161.214 meruněk, 133.709 broskví, 598.540 vlašských ořechů, 212.823 moruší, 831.429 rybízů a 229.357 angreštů.

Z tohoto počtu po mrazové pohromě v r. 1929 odumřelo 509.507 (50.8%) jabloní, 291.321 (30.2%) hrušní, 242.406 (41.6%) třešní, 25.231 (27.5%) višní, 2,411.288 (45.5%) švestek, 32.396 (31.8%) sliv, 51.887 (32.2%) meruněk, 49.787 (37.2%) broskví, 310.630 (51.9%) vlašských ořechů, 31.051 (14.6%) moruší, 101.228 (12.2%) rybízů a 36.325 (15.8%) angreštů. Po mrazové pohromě v r. 1929 zůstalo zdrávo 1,143.571 (69.2%) jabloní, 673.293 (69.8%) hrušní, 340.211 (58.4%) třešní, 66.607 (72.5%) višní, 2,887.678 (54.5%) švestek, 80.266 (68.2%) sliv, 109.327 (67.8%) meruněk, 83.922 (62.8%) broskví, 282.910 (48.1%) vlašských ořechů, 81.222 (85.4%) moruší, 730.251 (82.8%) rybízů a 193.032 (54.2%) angreštů.

A na Podkarpatské Rusi bylo před mrazovou katastrofou 631.828 jabloní, 158.273 hrušní, 78.622 třešní, 19.134 višní, 1,214.106 švestek, 133.452 sliv, 12.294 meruněk, 19.066 broskví, 140.190 vlašských ořechů, 73.066 rybízů a 20.163 angreštů.

Z tohoto počtu po mrazové pohromě roku 1929 odumřelo 118.794 (18.8%) jabloní, 34.455 (21.7%) hrušní, 20.022 (25.5%) třešní, 3.495 (18.3%) višní, 334.886 (22.6%) švestek, 29.588 (26.1%) sliv, 2.351 (32.8%) vlašských ořechů, 8.501 (11.6%) rybízů, 3.393 (16.8%) angreštů. Po mrazové pohromě roku 1929 zůstalo zdrávo 513.079 (81.2%) jabloní, 124.318 (78.3%) hrušní, 58.600 (74.5%) třešní, 15.639 (81.7%) višní, 879.220 (72.4%) švestek, 83.864 (23.9%) sliv a 9.943 (80.9%) meruněk, 4.303 (75%) broskví, 82.235 (62.2%) vlašských ořechů a 64.505 (88.4%) rybízů a 16.270 (83.2%) angreštů.

Bez pronikavé pomoci státní se naše ovocnářství ani nezrestauruje, tím méně pak může tak býti zdokonaleno, aby mohlo úspěšně čeliti konkurenci ovocnářství cizího. Jestliže stojíme ve všech ostatních směrech výroby zemědělské na výši dobu, nelze to bohužel říci o ovocnářství. Zde docela zbytečně hospodaří se extensivním způsobem, zatím co se k nám dováží za miliony Kč ovoce cizího.

Státní správa musí umožniti pěstování sadbu plnohodnotných stromy ovocných v takové míře, aby pokud možno v krátké době bylo lze osázeti nejen sady zničené, nýbrž i všechnu k tomu vhodnou pudu ostatní.

Korporace k tomu povolané, nevyjímaje hospodářské školy, musí i v tomto směru pečovati o náležité vzdělání a poučení zemědělců a zájemníků vůbec. Zintensivněním ovocnářství mohly by býti aspoň částečně sanovánu škody vzniklé našemu zemědělství krisí výrobu obilnářské a nyní i výroby živočišné. Je třeba plánu, který by jasně)a zevrubně ustanovoval nejen způsob hmotné podpory ovocnářství, nýbrž také postup veřejné péče o ovocnictví vůbec.

Vzhledem k uvedeným okolnostem vznáší podepsaní uctivý dotaz na vládu Československé republiky,

1. zda jest jí tento stav československého ovocnářství znám,

2. a co hodlá podniknouti:

a) k znovuzřízení sadů mrazu zničených,

b) a jak hodlá usměrniti veřejnou péči o ovocnářskou produkci, abychom i v tomto směru mohli se měřiti s vyspělým ovocnářstvím cizím a mohli aspoň na domácím trhu s ním konkurovati?

V Praze, dne 6. května 1931.

Knotek, Košek, Šamalík, Janalík,

dr. Dolanský, Kaňourek, Vaculík, dr. Mičura, dr. Novák, Vičánek, Stašek, Rýpar, Roudnický, Petr, Navrátil, Bezděk, dr. Daněk, Světlík, Adámek, Myslivec, dr. Nosek, Sedláček, Stanislav.

 

1157/VII. (překlad).

Interpelace

poslance J. Jelinka a druhů

ministrovi financí

o daňových srážkách ze zvýšení platu.

Úředníci si stěžují, že se státnímu úředníkovi, který během roku dostal nový plat (na příklad vánoční přídavek, vyšší odpočivné), ihned srazí důchodová daň, připadající na zvýšení. To bylo oprávněné v době, kdy se důchodová daň snažila zachytiti pravděpodobný výsledek běžného roku, ale nyní, kdy se již delší dobu vyměřuje důchodová daň podle příjmu předchozího roku, vede to jen k tomu, že zmíněné srážky musí pak býti vráceny po předepsání daně.

Podepsaní se tedy táží pana ministra, ví-li tomto postupu a je-li ochoten naříditi finančním úřadům, aby se daně ze zvýšeného příjmu srážely teprve od 1. ledna roku, jenž následuje po přiznání.

V Praze, dne 7. května 1931.

Jelinek,

dr. Peters, Böllmann, Windirsch, Katz, Platzer, Hodina, Blatny, Gläsel, Schweichhart, Zierhut, Hackenberg, Halke, Böhm, Heller, dr. Rosche, Taub, Schäfer, Wagner, Leibl, Viereckl, Heeger.

 

1157/VIII. (překlad).

Interpelace

poslance dr. Sterna a soudruhů

ministrovi spravedlnosti

o nezákonném postupu broumovského okresního soudu a královéhradeckého krajského soudu.

Broumovský okresní soud po hlavním přelíčení dne 17. prosince 1930 zprostil obžaloby obžalovaného národního socialistu Adolfa Teichmanna pro urážku otce soukromé žalobkyně Hermíny Botové, zemřelého Augustina Birke, tvrzením, že prý hlasoval, aby na pomník pro válečníky bylo povoleno 40.000 Kč. Výslech svědka byl odmítnut s odůvodněním, že povolení pomníku pro válečníky není hanlivé a že jest tedy lhostejné, bylo-li to tvrzeno, či nikoliv. Královéhradecký krajský soud po odvolacím řízení, provedeném dne 20. února 1931, tento rozsudek potvrdil.

Tento rozsudek jest nehorázností dokonce i se stanoviska měšťáckých zákonů a dá se vysvětliti jen tím, že jde o žalobu komunistů proti národním socialistům. Dělníci nemohou dobře napadati takovéto rozsudky až k nejvyšší instanci, zvláště po takovýchto zkušenostech při prvém odvolání. Jest úplně jasné, že povolení pomníku pro válečníky komunistickým městským radním je porušením stranických zásad a stranické discipliny a že takováto výtka je velmi způsobilá snížiti ho před proletářskou veřejností.

Tážeme se tedy pana ministra spravedlnosti:

Jak může odůvodniti takovéto rozsudky, které mají zřejmě ráz třídní justice a co smýšlí učiniti, aby je znemožnil?

V Praze, dne 12. května 1931.

Dr. Stern,

Novotný, Barša, Hrubý, Hodinová, Čižinská, Vallo, Tyll, Zápotocký, K. Procházka, Gottwald, Kuhn, Steiner, Hruška, Kubač, Krosnář, J. Svoboda, Juran, Kopecký, Major, Śliwka.