|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931. |
|
|
III. volební období. |
4. zasedání. |
1108.
Interpelace:
I. posl. dr Jabloniczkyho a druhů min. spravedlnosti a min. vnitra pro častější neodůvodněné zabavování periodického časopisu ťSajó VidékŤ, vycházejícího v Rožňavě,
II. posl. Geyera a druhů min. financí, že se exekučně vymáhají daně Pnokazaitelně zaplacené a že se nepřihlíží k návrhům poplatníků na provedení důkazů,
III. posl. Kunze a druhů min. zemědělství o jmenování presidenta slezské zemědělské rady, IV. posl. dr Keibla a druhů min. vnitra o úpravě přihlašování v Podmoklech,
V. posl. Geyera a druhů min. financí, že vildštejnský berní úřad po mnoho let nevyřizuje odvolání a tedy neprávem zahajuje a vede exekuce na domnělé daňové pohledávky,
VI. posl. dr Jabloniczkyho a druhů min. školství a nár. osvěty dr Ivanu Dérerovi, že bratislavský školní referát zakázal maďarské školní mládeži účastniti se podniků spolku Toldy kör,
VII. posl. Köhlera a druhů min. obchodu, průmyslu a živností o vyloučení prachatického politického okresu z obvodu plzeňské obchodní a živnostenské komory,
VIII. posl. Hokkyho a druhov min. financií o pojatí obce Veľkej Sevľjuši do rumunského Pohraničného pásma,
IX. posl. Hokkyho a druhov min. vnútra o krivdivom jednaní v obciach Podkarpatskej Rusi, že daň zo zábavy vyberajú z prednášok, ktoré majú zrejmo účel vzdelávací, kulturný,
X. posl. Hokkyho a druhov min. vnútra o krivdivom jednaní administratívnych úradov a činitelov, že obce a mestá v Podkarpatskej Rusi donucujú ke hradeniu vecných nákladov štátnych ľudových škol,
XI. posl. Hokkyho a druhov min. sociálnej pečlivosti o tom, ako postupuje pri vyplácaní podpor bratislavský penzijný a invalidný podpôrný spolok robotníkov v Československej republike,
XII. posl. Hrušky a soudr. min. vnitra o případu dělníka Častulíka,
XIII. posl. Jurana, Barši a soudr. min. vnitra pro neoprávněné vyhoštění Armina Blitze z Brna, Královo Pole - Smetanova ul., č. 6,
XIV. posl. Krebse, Geyera a druhů min. vnitra o úpravě přihlašování v Podmoklech,
1108/I (překlad).
Interpelace
poslance dra J. Jabloniczkyho a druhů ministrovi spravedlnosti
a ministrovi vnitra
pro častější neodůvodněné zabavování periodického časopisu ťSajó VidékŤ, vycházejícího v Rožňavě.
Státní zastupitelství v Rimavské Sobotě, vlastně správce policejního komisařství v Rožňavě, Jan Mysliveček, na jehož návrh bylo provedeno v posledních třech létech 18kráte zabavení, seriově konfiskuje politický a společenský týdeník ťSajó VdékŤ, vycházející v Rožňavě. Existence tohoto časopisu jest ohrožena neobyčejnými hmotnými škodami, způsobenými konfiskacemi, a časté zabavování působí dojmem úmyslného pronásledování, což vysvítá již z prosté skutečnosti, že časopis ťSajó VidékŤ se zabavuje i pro takové články, které byly doslova převzaty z jiných časopisů, rovněž podléhajících rožňavskému policejnímu komisařství, a které úřady neshledaly závadné. Odpor policejního komisaře Myslivečka k časopisu ťSajó VídékŤ jest dále patrný také z toho, že časopis, který ve cti vychází již 34 let, za 31 let svého trvání nezkusil od censury žádné vlády tolik, jako v posledních létech, co úřaduje v Rožňavě Mysliveček. Za jeho úřadování byl totiž tento týdeník - jak již zmíněno - zabaven 18krát.
Policejní komisař Jan Mysliveček, jehož námitky státní zastupitelství v Rimavské Sobotě přijímá asi bez kritiky, nerozumí slova maďarsky, ačkoliv obyvatelstvo v Rožňavě jest z 90% maďarské. Nevyzná se ani v maďarském pásmu, tím méně pak rozumí smyslu znění. Tomu dlužno přičísti, že shledal závadným nejnevinější články, dokonce s vyloženě loyální tendencí, jako na příklad úvodník s nadpisem ťMea culpaŤ v čísle 13, ze dne 26. března 1931. Tento postup státního zastupitelství nebo policejního komisařství jest neslučitelný s duchem hlásané demokracie, ani neslouží konsolidaci, poněvadž výsměch tiskové svobodě může otřásti důvěrou maďarské menšiny, založenou na nestrannosti úřadu.
Proto se tážeme pánů ministrů:
1.) Jste ochotní naříditi, aby tato věc byla vyšetřena jako naléhavá, a poskytnouti pronásledovanému časopisu ťSajó VidékŤ plné hmotné i mravní zadostiučinění?
2.) Jest pan ministr vnitra ochoten přeložiti z Rožňavy policejního komisaře Jana Myslivečka, čímž by se mohla nejrychleji učiniti přítrž tamějšímu trapnému stavu?
3.) Jest pan ministr spravedlnosti ochoten vydati státnímu zastupitelství v Rimavské Sobotě naléhavý pokyn, aby dozor nad tiskem vykonávalo v duchu nestranné demokracie a čistě tiskové svobody?
V Praze, dne 28, dubna 1931.
Dr Jabloniczky,
Dobránsky, Hokky, dr Schollich, dr Hassold, Horpynka, Matzner, dr Hanreich, dr Keibl, Fedor, dr Szüllö, inž. Kallina, Szentiványi, Nitsch, dr Törköly, dr Holota, Schubert, Köhler, Geyer, Simm, Kasper, nž. Jung, Knirsch, Krebs.
1108/II (překlad).
Interpelace
poslance J. Geyera a druhů ministrovi financí,
že se exekučně vymáhají daně prokazatelně zaplacené a že se nepřihlíží k návrhům poplatníků na provedení důkazů.
Pan Jan Friedrich ze Schönbachu u Chebu č. 455 jest podle výpisu z účtu 115 staré 213 nové berního úřadu ve Vildštejně ke dni 1. ledna 1931 dlužen Kč 811.03.
Pro tento dluh byla vedena dne 28. listopadu 1930 exekuce na Kč 1323.30 a důkazy toho můžeme podati, Jest naprosto nepochopitelné, jak možno vymáhati Kč 1323,30, činí-li dluh podle výkazu téhož berního úřadu jen Kč 811,03.
Aby tento účet byl opraven, dostavil se pan Jan Friedrich dne 17. listopadu 1934 k berní správě v Chebu a žádal o opravu především z toho důvodu, že za různá daňová období byl zdaněn dvakráte. Útraty spojené s touto cestou tam a zpět, činily 15,60 Kč, Referent pan Elstner však spisu nenašel; proto první zakročení bylo bezúspěšné, Jest prostě neuvěřitelné, že takovéto spisy nebylo možno nalézti přes přesné uvedení všech nutných dat.
Poněvadž prvé zakročení bylo bezúspěšné, byla paní Krescencie Friedrichová dne 28, listopadu 1930 znovu u chebské berní správy. Pan Elstner, příslušný referent, nebyl však v úřadě, ačkoli právě toho dne byl úřední den. Jiný referent nemohl dáti žádnou infonmaci. Tak také druhá cesta do Chebu byla bezúčelná a cestovné činilo opět 15,60 Kč; o 8 dní později nebylo tomu lépe. Kanceláře se malovady a bylo zavřeno. Nové výdaje 15,60 Kč. K tomu dlužno ještě poznamenati, že ani v novinách ar jinak nebylo ohlášeno, že berní úřad neúřaduje.
Po té jela paní Friedrichová do Vildštejna k příslušenému bernímu úřadu se znalcem, kterážto cesta za 2 osoby a 1 osoba zpět do Chebu vyžádala si opět nákladu Kč 12,60. Pro dvojité zdanění nebylo možno u berního úřadu ve Vildštejně zakročiti, poněvadž to náleží před berní správu. Přece však ve výpisu daňového účtu se zjistily ještě hrubé vady:
Tak podle předložených dokladů nebyla poznamenána splátka ze dne 14, března 1923 Kč 66.- a další splátka ze dne 2. května 1929 Kč 300.
U berního úřadu ve Vildšteině bylo žádáno o opravu, avšak příslušné položky nebylo možno nalézti na účtu dlužníka. Naproti tomu zaplacených Kč 300.- bylo zaúčtováno na účtu 1306. Žádosti o okamžitou opravu této mylně zapsané částky nebylo vyhověno, nýbrž referent si pouze vadně zapsanou částku poznamenal. Mimo to referent slíbil, že exekuci omezí o dvojité zdanění, a to podle opisu žádosti o odpis, zaslané berní správě v Chebu. Přes ono poznamenání však částka, pro kterou byla vedena exekuce, nebyla omezena. Poněvadž exekuce nebyla omezena ani po delší době, jel pan Jan Friedrich znovu do Vildštejna připomenouti provedení mylného zaúčtování. Tato cesta stála Kč 1,80. Po návratu z Vildštejna došla zpráva, že celý dluh byl knihovně zajištěn. Velké útraty s tím způsobené činí normální knihovně zajištěných dluhů za zápis a 1 za výmaz. Poněvadž mimo to vykazovaný dluh převyšuje správnou výši, musil pan Friedrich znovu jeti do Vildštejna, aby nebyl vložen do knih nesprávně vypsaný dluh. Útraty této cesty činí Kč 7,80. Na žádost zaslanou zemskému finančnímu ředitelství (útraty za kolek a doporučený dopis Kč 8,-) byla exekuce skutečně zastavena. Žádosti za opravu dvojího účtování chebská berní správa konečně po té vyhověla a to dopisem ze dne 12. února 1931, č. j. 5/66 ai 30. A podle tohoto dopisu byla odepsána mylně předepsaná daň Kč 473.50.
Přes tuto věc dostal pan Friedrich dne 12. března 1931 dopis, podle něhož celý dluh Kč 1323.30 měl býti knihovně zajištěn. Dne 13, března došel pak další dopis, jímž byla na den 8, dubna 1931 o 9, hodině dopoledne znovu zavedena exekuce na někdejší dluh Kč 1323.30. S nařízením této exekuce bylo zároveň pohroženo přenosem zabavených předmětů.
Panu Friedrichovi opět nezbylo nežli znovu jeti do Vildštejna (útraty Kč 9,20) a tam zakročiti proti neslýchanému postupu. Referent berního úřadu na námitky poznamenal, že od berní správy v Chebu nedostal žádného příkazu k odpisu dlužné částky Kč 473.30 a že nemůže přihlížeti k předloženému dopisu chebské berní správy.
Mimo to vildštejnský berní úřad přes to, že mu byly znovu předloženy složenky na Kč 300,- a Kč 66.-, nejen je nevyúčtoval, nýbrž vůbec je nevzal na vědomí, Platbu Kč 66.-, nebylo možno vůbec najíti a pravděpodobně se najíti nedá.
Referent k mému dopisu pouze poznamenal že exekuce jest ohlášena a že zaplatí-li se 500 Kč do 8. dubna 1931 a bude-li se dále měsíčně spláceti vždy 100 Kč, exekuce dne 8. dubna 1931 provedena nebude. A to ještě ke všemu jen česky.
Přihlížíme-li k výpisu z daňového účtu, pan Friedrich jest dlužen ke dni 1, ledna 1931 Kč 811,03 z toho dlužno sraziti:
|
složenkou splaceno dne 14./3. 1923..... |
Kč 66.- |
|
" " " 2./5. 1929.... |
" 300.- |
|
Kč 366.- |
takže panu Friedrichovi zbývá zaplatiti
již jen............................Kč 445.03.
Přes tuto skutečnost chce pan referent zastaviti exekuci na Kč 1323,30 jen tehdy, zaplatí-li se do 8. dubna 1931 ihned hotově Kč 500,- a bude-li se zbytek spláceti měsíčními splátkami. Při tom jest účet 1306 úplně vyřízen odpisem, jakmile jej vildštejnský berní úřad provede. Na tomto účtu vázne ještě další částka, kterou pro dvojí zaúčtování či vlastně dvojí zdanění ovšem dlužno rovněž odepsati, takže pan Friedrich má zaplatiti zbytek sotva 300 Kč,
Tážeme se tedy pana ministra:
1.) Jak se panu Friedrichovi ze Schönbachu-Města č. 455 zajistí způsobené výdaje celkem Kč 72,20?
2.) Jak stát pana Friedricha slušně odškodní za ušlou práci? V obou případech přece vzniklé útraty zřejmě zavinilo jak chování berního úřadu ve Vildštejně, tak také berní správy v Chebu,
3.) Jak se pan ministr postará, aby berní úřad ve Vildštejně stížnosti stran vzal věcně na vědomí a ihned je provedl?
4.) Jak pan ministr zabrání, aby v houslařském schönbašském kraji, v kraji ohromné krise, vildštejnský berní úřad nevybíral dokonce částky, které prokazatelně byly již zaplaceny, nebo vznikly nesprávným účtováním berního úřadu ve Vildštejně?
5.) Jak vildštejnský berní úřad upraví případ Friedricha?
6.) Jest pan ministr ochoten postarati se, aby mladí čeští úředníci u berního úřadu ve Vildštejně, kteří ani neumějí německy, nemluvě jíž o tom, že by ovládali dialekt, jímž se mluví ve vildštejnském daňovém okrese, byli nahrazeni jinými úředníky?
7.) Jest pan ministr ochoten naříditi úředníkům vildštejnského berního úřadu a chebské berní správy, aby poplatníkům vycházeli zdvořile vstříc?
V Praze, dne 24, dubna 1931.
Geyer,
Horpynka, dr Hanreich, dr Keibl, dr Hassold, dr Schollich, dr Holota, Dobránsky, Hokky, Matzner, inž. Kallina, Köhler, Simm, Knirsch, inž. Jung, Kasper, Schubert, Krebs, dr Szüllö, dr Jabloniczky, Fedor, Szentiványi, dr Törköly, Nitsch.
1108/III (překlad).
Interpelace
poslance A. Kunze a druhů ministrovi zemědělství
o jmenování presidenta slezské zemědělské rady.
Podle nařízení ze dne 9. prosince 1919, č. 647 Sb. z. a n., čl. I. § 2, odst. 2, skládá se presidium slezské zemědělské rady ze dvou presidentů, které jmenuje ministr zemědělství. Oba presidenti se střídají v úřadování.
Jeden z obou presidentů, Bedřich Schenkenbach, zemřel dne 2. prosince 1927. Přes několikeré písemné žádosti a ústní přímluvy nebyl do dneška jmenován jeho nástupce.
Tímto nejmenováním vzbuzuje se dojem, jakoby ministr zemědělství nechtěl poskytnouti německým slezským zemědělcům zastoupení v Presídiu zemědělské rady. Neboť Schenkenbach byl Němec a Němci očekávají, že jeho místo bude zase obsazeno Němcem. Úředně uznaný národnostní klíč pro věcí slezské zemědělské rady činí:
pro Čechy................ 43,75%,
pro Němce................ 43,75%,
pro Poláky................ 12,50%,
Uvede-li se snad jako důvod pro nejmenování, že brzy bude provedena reorganisace zemědělských rad a že se pomýšlí na spojení zemědělských rad moravské a slezské, dlužno proti tomu namítnouti, že tato úvaha nesprošťuje ministra zemědělství závazku dbáti ustanovení zákona. Mimo to uplynula jíž tři léta, po kteroužto dobu se německým zemědělcům proti zákonu odpíralo zastoupení v Presídiu, a jistě uplyne ještě delší doba, než se provede reorganisace zemědělských rad, Němečtí zemědělci připisují důležitost právě tomu, aby v době likvidační a přechodné byli zastoupeni v presidiu zemědělské rady, zvláště když nynější president, sám úřadující, sotva kdy svolává členy zemědělské rady k poradám.
Podepsaní poslanci táží se tedy pana ministra zemědělství:
1.) Proč nebyl dosud jmenován president slezské zemědělské rady na místo zemřelého presidenta Schenkenbacha?
2.) Hodlá pan ministr zemědělství co nejdříve obsaditi volné místo presidenta slezské zemědělské rady podle vládního nařízení ze dne 9. prosince 1919, č. 647 Sb. z. a n.?
V Praze dne 28. dubna 1931.
Kunz,
Oehlinger, Greif, der Petersílka, dr Schollích, Knirsch, Kasper, irž. Jung dr Hanreich, Horpynka, dr Mayr-Harting, Bobek, dr Luschka, Krumpe, Scharnagl, Zajíček, Fritscher, dr Keibl, dr Hassold, inž. Kallina, Matzner, Simm, Schubert.
1108/IV (překlad).
Interpelace
poslance dr J. Keibla a druhů ministrovi vnitra
o úpravě přihlašování v Podmoklech.
Děčínský okresní úřad výměrem ze dne 16. dubna 1931, č. 22.293 na telefonický rozkaz pražského zemského úřadu zastavil vyhlášku podmokelského starostenského úřadu ze dne 8, dubna 1931 o nové úpravě přihlašování podle §u 102 obecního řádu a podle §u 38 správního řízení zabavil vyplněné přihlášky, které byly u starostenského úřadu.
Proti tomuto výměru se město Podmokly odvolalo k pražskému zemskému úřadu. Ale protože zemský úřad rozkázal okresnímu úřadu, aby zastavil vyhlášku, jest oprávněný důvod k domněnce, že odvolání nevyhoví.
Poněvadž se instanční pořad končí u zemského úřadu, jsme nuceni upozorniti pana ministra vnitra na tuto věc a žádati, aby postup okresního a zemského úřadu byl vyšetřen.
Okresní úřad odůvodňuje své opatření tím, že podle platných předpisů ministerského nařízení ze dne 15. února 1857, č. 33 ř. z., jsou přihláškou povinny jen osoby nově do obce přicházející a že není přípustné, aby se obyvatelstvu již v obci bydlícímu ukládala povinnosti přesahující zákonné předpisy. Pokud dále zavedený přihlašovací vzorec obsahuje rubriky, které spadají mimo meze přihlašovacích předpisů, zvláště pokud jde o národnost, jazyk a náboženství, jest podle mínění děčínského okresního úřadu zjišťování těchto dat vládním nařízením ze dne 28. listopadu 1919, č. 634 Sb. z. a n., a vládním nařízením ze dne 26, června 1930, č. 86 Sb. z. a n., vyhrazeno jen státní statistické radě a státním orgánům, takže obec zastaveným opatřením překročila obor své působnosti a jednala proti předpisům zákona.
Jest správné, že hlášení je upraveno podle císařského nařízení ze dne 9, února 1857, č. 31 ř. z. císařským nařízením ze dne 15, února 1857, č. 33 ř. z. Ale jest také jisté, že tato úprava jest zastaralá a překonaná a že obec podle §u 28, č. 2, obecního řádu jest oprávněna v mezích zmíněného ministerského nařízení upravovati přihlašování místními policejními předpisy, na nichž se může obecní zastupitelstvo usnésti podle §u 35. Nemůže tedy býti řeči, že by byla obec překročila meze své působností vydáním nových předpisů, i když tím byla obyvatelstvu ve městě již bydlícímu uložena povinnost přesahující předpisy zmíněného ministerského nařízení.
Není správné, že vládním nařízením ze dne 28. listopadu 1919, č. 634 Sb. z. a n. a vládním nařízením ze dne 26, června 1930, č. 86 Sb. z. a n., jest Státní statistické radě a státním orgánům vyhrazen monopol zjišťovati statistické údaje mimo meze přihlašovacích předpisů. Nelze brániti žádné obci, aby si zjišťovala statistické údaje, kterých potřebuje pro správu obce, a užila jich. To platí i pro údaje o národnosti, jazyku a náboženství. Při sestavování listin porotců musí obec věděti o jazykové příslušnosti osob, které má navrhovati jako porotce. Znalosti, k jaké národnosti se hlásí její obyvatelé, potřebuje obec zvláště pokud jde o cizince bydlící v jejím obvodu. Náboženství se musí uváděti v domovských listech. Poněvadž jest obec podle jazykového zákona nebo jazykového nařízení povinna stýkati se s příslušníky československého jazyka v této řeči, musí věděti, zvláště v případech, kde vydává rozhodnutí bez předcházejícího podání, je-li adresát příslušníkem československého jazyka či nikoliv. Poněvadž obcím nejsou přístupny údaje sebrané při soupisu lidu, nezbývá jim nic jiného, než opatřiti si jinak údaje nutné pro správu obce. Že se to nejlépe a nejjednodušeji může státi při přihlašování, není zapotřebí vysvětlovati nikomu, kdo tomu aspoň poněkud rozumí. Nelze tedy při nejlepší vůli uznati, jak dalece se obec při nové úpravě přihlašování provinila proti předpisům zákona.
Podepsaní táží se tedy pana ministra vnitra:
1.) Ví-li o této věci? Neví-li, je-li ochoten vyžádati si potřebné informace a tuto věc vyšetřiti?
2.) Co zamýšlí pan ministr naříditi, aby zajistil bezvadné rozhodnutí o odvolání obce k zemskému úřadu, předpojatému svým rozkazem okresnímu úřadu?
3.) Jest pan ministr ochoten ihned zrušiti zabavení přihlašovacího materiálu?
V Praze, dne 28, dubna 1931.
Dr Keibl,
Horpynka, dr Hanreich, Szentiványi, Oehlinger, Greif, Zajíček, dr Mayr-Harting, Bobek, Fritscher, Scharnagl, Krumpe, dr Törköly, Nitsch, inž. Kallina, dr Hassold, Matzner, dr Schollich, dr Holota, dr Petersilka, Kunz.
1108/V. (překlad).
Interpelace
poslance J. Geyera a druhů ministrovi financí,
že vildštejnský berní úřad po mnoho let nevyřizuje odvolání a tedy neprávem zahajuje a vede exekuce na domnělé daňové pohledávky.
Pan Josef Kreuzinger, bývalý starosta a houslař v městě Schönbachu u Chebu, jest podle výpisu z daňového účtu č. 461/31 dnem 1. ledna 1931 dlužen na daních 17.080,45 Kč.
Tato vysoká daň jest následek nesprávných odhadů daňové komise a proti předpisu výdělkové daně za rok 1922/23 bylo chebské berní správě včas podáno odvolání; toto odvolání nebylo do dneška po 7 letech ještě vyřízeno.
Proti předpisu výdělkové daně ze dne 3. září 1925 za berní rok 1924 bylo dne 3. října 1925 podáno odvolání chebské berní správě. Ani tato odvolání nebylo do dneška vyřízeno. Odvolavatel čeká tedy i ve druhém případě odvolání 6 let na vyřízení.
Za rok 1927 bylo panu Josefu Kreuzingerovi podle výpisu z účtu předepsáno 1043,55 Kč daně výdělkové. Až do dnešního dne však nedostal daňový dlužník Josef Kreuzinger v Schönbachu č. 449 platebního rozkazu na výdělkovou daň. Proto ani berní správa ani berní úřad nemůže mít potvrzení o přijetí příslušného platebního rozkazu. Nelze si naprosto vysvětliti, jak přes to ve výpisu z daňového účtu mohla býti předepsána taková částka výdělkové daně, zvláště, že pan Kreuzinger, jalikož nedostal platebního rozkazu, neměl možnosti se odvolati.
Předpisy důchodové daně za léta 1924 a 1925 činily nejprve 976.50 Kč na rok 1924 z poplatného základu 21.315 Kč, a na rok 1925 Kč 976.50 ze základu Kč 20,715,-. Berní referent chebské berní správy konal v Schönbachu úřední rok, na kterém se projednávalo odvolání pana Kreuzingera proti příliš vysokému předpisu důchodové daně a příjem byl přiměřeně opraven. Poté skutečně byla daň na léta 1924 a 1925 náležitě odepsána.
Přes přiznání byl v r. 1926 příjem zase příliš vysoko odhadnut, ba dokonce vyměřen na 23,200 Kč. Když byly oznámeny stručné, nic nepravící důvody vyměření, bylo podáno odvolání, které pro omeškání lhůty bylo formálně zamítnuto, ačkoliv lhůta nebyla promeškána, poněvadž vyměřovací základy opozděně došly. Žádost podaná dne 19. srpna 1927 chebské berní správě, aby cestou milosti bylo prominuto zmeškání lhůty, není do dneška, tedy 4 léta po podání ještě vyřízena. V žádosti o milost bylo také přesně prokázáno, že lhůta nebyla zmeškána a že opozděné zapsání do rejstříku chebské berní správy stalo se proto, že mezitím byly svátky.
Zatím co vyměřovací základy byly opraveny na základě dřívějšího úředního roku v Schönbachu za léta 1924 a 1925, při úředním roku dne 25, dubna 1929 nebylo dosaženo přiměřeného výsledku.
Ačkoliv již v letech 1924 a 1925 byl příjem řádně opraven na nočních asi 14.000 Kč a proti neoprávněnému předpisu z 23,400 Kč v r. 1926 bylo podáno odvolání berní úřad vzal za základ vyměření v r. 1927 27,600 Kč. Platební rozkaz byl doručen dne 19, prosince 1928 a ve lhůtě jíž dne 31, prosince 1928 (podle stvrzenky poštovního úřadu) byly vyžádány vyměňovací základy pro neuvěřitelně vysoký příjem. Vyměřovací základy do dneška ještě nedošly. Mezitím konal se ovšem zmíněný úřední rok v Schönbachu dne 25. dubna 1929, na kterém referent slíbil, že vyměřovací základy budou opraveny na 14,000 Kč. Dodneška nemohlo býti podáno odvolání, poněvadž nebyly zaslány vyměřovací základy; ale jinak se nic dále nestalo a do dneška zůstal podle výpisu z účtu ve všech těchto případech vysoký předpis.
I za rok 1928 zůstal vyměřovací úřad neoblomný a proti přiznání ustanovil příjem na 18,600 Kč. Platební rozkaz byl vydán dne 21, srpna 1929, vyměňovací základy byly vyžádány dne 18, září 1929, ale chebská berní správa dno dneška nevyhověla ani této žádosti, takže ani zde nebylo lze podati odvolání.
U daně z obratu jest ještě větší chyba. Proti neuvěřitelně vysokým vyměřovacím základům 350,000 Kč podle dopisu chebské berní správy, (kterážto číslice se ostatně neshoduje s údaji vyměřovacích základů platebního rozkazu), bylo podáno odvolání dne 27. prosince 1927, tedy včas. Když se pan Kreuzinger dotazoval u chebské berní správy, jak bylo odvolání vyřízeno, oznámili mu, že Kreuzinger svůj rekurs odvolal. Podpis na tomto spisu není všeobecně známým podpisem bývalého starosty Kreuzingera a nikdo neměl od pana Kreuzingera zmocněná podepsati takový spis. Chebský berní úřad naprosto nebude moci to prokázati. Toto důležité odvolání proti předepsané dani z obratu za léta 1924 a 1925 zůstává prostě ležeti v zásuvce chebské berní správy, poněvadž nevysvětlitelným způsobem byl spis opatřen poznámkou: Tuto žádost odvolávám.
Přes to vildštejnský berní úřad trval na tom, aby se vymáhaly nerevidované dlužné daně úhrnem 17,080 Kč a výnosem ze dne 2, března 1931 povolil panu Kreuzingrovi, aby splácel dlužné daně v měsíčních splátkách po 200 Kč. Vymožení celého tohoto daňového dluhu ohrožuje ovšem existencí pana Kreuzingera na tolik, že vůbec nemůže provozovací houslařství, poněvadž mu berní úřad odnímá prostředky, kterých potřebuje na koupi nutných surovin. Z vylíčení v této interpelaci jest bezvadně zřejmo, že kdyby se důkladně a věcně vyřídila všechna daňová odvolání a námitky, jakož i žádost pana Kreuzingera o odpis daně, byl by býval daňový dluh velice snížen, takže naprosto nelze odůvodniti bezohledné vymáhání celé dlužné daně.
Ale mimo to vildštejnský berní úřad nedrží se vlastních výnosů, nýbrž přes to, že povolil splátky po 200 Kč měsíčně, které se po mnoho měsíců přísně dodržují, dává zase prováděti exekuce na všechny dlužné daně a právě dne 8, března 1931 nařídil exekuci na dlužnou daň 6,126,80 Kč. K tomu dlužno poznamenati, že ve výnosu berního úřadu, jímž se povolovalo splácení, byly tyto splátky povoleny k zaplacení dlužných daní všech druhů. V exekučním návrhu proti panu Kreuzingerovi hrozí se dne 2, dubna 1931 vydražením zabavených věcí.
Tážeme se tedy pana ministra:
1.) Je-li ochoten naříditi, aby tato odvolání, která pan Kreuzinger před mnoha lety podal, byla vyřízena?
2.) Jest pan ministr ochoten naříditi chebské berní správě, aby vyřídla odvolání proti předpisu daně z obratu ze dne 27, prosince 1927, které nikdy nebylo odvoláno?
3,) Jest pan ministr ochoten prozkoumati a vyříditi jiné, v interpelaci uvedené stížnosti a
4.) jest pan ministr ochoten naříditi vildštejnskému bernímu úřadu, aby přihlížel k poměrům v berním okrese, uvedeným v interpelaci a vylíčeným vildštejnskému bernímu úřadu, tedy aby exekuce omezil na nejnutnější míru, a především naříditi, aby berní výnosy, které vydral vildštejnský berní úřad, byly dodržovány?
V Praze dne 24, dubna 1931.
Geyer,
inž. Jung, Simm, Krebs, inž. Kallina, dr Hanreich, dr Szüllö, Dobránsky, dr Holota, dr Törköly, Szentiványi, Hokky, Nitsch, dr Jabloniczky, Fedor, Horpynka, dr Schollich, Matzner, dr Hassold, dr Keibl, Köhler, Kasper, Schubert, Knirsch.