Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931. |
|
III. volební období. |
4. zasedání. |
1097.
Interpelace:
I. posl. Šaláta a druhov min. obchodu, financií, národnej obrany a vnútra ohľadom existenčnej záchrany obuvníkov na Slovensku,
II. posl. dr Keibla a druhů min. financí o výnosu pražského zemského finančního ředitelství,
III. posl. dr Hassolda a druhů min. vnitra o zvláštním jednání prachatického okresního hejtmana k prachatickému městskému zastupitelstvu stran stavby nové budovy okresního úřadu,
IV. posl. Geyera a druhů min. financí o odmítnutí daňových odpisů,
V. posl. Geyera a druhů min. vnitra o novém neslýchaném jednání vrchního četnického strážmistra Václava Macha v Olšových Vratech u Karlových Varů,
VI. posl. dr Hassolda a druhů min. financí, že se trafikantům nemorálně dávají tak zvaní ťspolečníciŤ,
VII. posl. Köhlera, Kaspera a druhů min. soc. péče o zavedení zákonitého pětidenního pracovního týdne po 40hodinách při stejných mzdách a o předložení zákona o kolektivních smlouvách a dohodčích úřadech,
VIII. posl. dr Macka, Koudelky a soudr. min. veřejných prací o parcelaci Strahovské zahrady v Praze,
IX posl. Jaši a soudr. min. předsedovi o zamítnutí žádosti okresního zastupitelstva v Kyjově státním pozemkovým úřadem o příděl lesů z velkostatku Buchlov na Moravě, majitel Berchtold, a o vedení družstva obcí, jemuž lesy byly přiděleny,
X. posl. dra Schollicha a druhů min. školství a národní osvěty, min. železnic a min. vnitra o vyloučení dítěte železničního zaměstnance Rypara z Hranic ze školy.
1097/I.
Interpelácia
poslanca Antona Šaláta a druhov ministrom obchodu, financií, národnej obrany a vnútra ohľadom existenčnej záchrany obuvníkov na Slovensku.
Všeobecne je známe, že obuvníci na Slovensku sú v zúfalom stave existenčnom. V Osľanoch vyše 100 rodín obuvníckych nevládze nieže len platiť dane, ale ani dietky si riadne školovať, ba ani vyžiť. To samé je i so 100 obuvníckymi rodinami, žijúcimi vo Zvolene, tak je tomu aj v Bánovciach nad Bebravou a v každom mestečku Slovenska.
Obuvníci Slovenska po významnejších mestách usporiadavajú nateraz protestné shromaždenia, na ktorých prednášajú svoje existenčné ponosy, krivdy a požiadavky.
Tak na príklad obuvníci, sisievší sa nedávno v Banskej Bystrici na protestnú schôdzu, žiadajú:
1.) Aby sa ich vláda zastávala, aby ich mienka v otázkach národohospodárskych bola povšímnutá všade;
2.) aby vláda čímprv pojednala požiadavky obuvníctva a kožiarskeho priemyslu v Lipt. Sv. Mikuáši predložené zástupcami týchže organizácií a žeby ich sanovanie dľa podaných návrhov vykonané bolo;
3.) aby továreňské spravkárne boly zrušené, povoľovanie filiálnych odpredajní továreňských nech je obmedzované, nech sú povoľované len v mestách, majúcich vyše 20.000 obyvateľov; odpredávať továreňskú obuv nech má právo len vy učený obuvník.
4.) aby ministerstvo financií vyhovelo návrhu ústredných obchodných komôr ohľadom zavedenia individuálneho paušálu pre živnosť obuvnícku a úľavy daňové, zaručené zákonom č. 76 z roku 1925, nech sú plne respektované a pri predpisovaní daní nech je braný ohľad na kritický stav obuvnícky dane nech sú podľa toho mierne predpisované
5.) aby na Slovensku platný zákon o daniach č. 325/924 v plnej miere sa uplatnil, najmä dobrozdanie živnostenských inštitúcií aby bolo plne rešpektované, keďže zastaralé dane a ich urputné vymáhanie znemožňujú obuvníkov Slovenska v podnikaní a ohrožujú ich existenciu;
6.) aby s urýchlením bol prejednaný návrh zákona o zákaze správkarní remeslníckych výrobkov,
7.) aby pri štátnych vojenských dodávkach obuvi dostalo sa plných 100% malým živnostníkom a žeby bolo u nich upustené prešívanie strojom, čo znemožňuje prácu malých živnostníkov pri dodávkách,
8.) žiadajú dostatočnú podporu obuvníckych družstiev pomocou sanácie, zariadenie zvláštnych sanačných úverov pre obuvníkov a ich družstvá na malý úrok, tým účelom z poplatkov, ktoré obuvníci platia do nemocenských a úrazových poisťovieň, nech je istá čiastka uložená v živnostenských úverných ústavoch,
9. vzhľadom na všeobecný úpadok obuvníckeho remesla na Slovensku a vzhľadom na veľký počet nezamestnaných a schudobnelých obuvníkov nech je umožnené prijímanie Slovákov-obuvníkov do štátneho zamestnania, alebo nech sú im udeľované trafičné licencie,
10) žiadajú aby patričné štátne úrady a ústavy sriadily sieť pokračovacieho školstva, ktoré nech je čímskôr poštátnené, pre odborné vzdelanie nech sa poriadajú potrebné kurzy živnostenské, štátom podporované, aby mladší dorast remeselnícky vychádzal do života odborne vyučený a starší remeselníci aby mali možnosť doplniť si to, čo dnešná moderná výroba od nich vyžaduje.
K týmto požiadavkám obuvníkov Slovenska sa pridružujú aj ich oprávnené sťažnosti na Baťovo konkurečné ťaženie, odnímajúce výživu stá a stá obuvníkom na Slovensku.
Slovenskí obuvníci sa ponosujú, že Baťoví zamestnanci okolo Šiah chodili autom po dedinách sbierať obuv do opravy čím odňali možnosť zárobku vidieckým maloobuvníkom. Tiež tvrdia, že firma Baťa i bez povolenia okresného úradu otvorila a udržiava filiálky v niektorých obciach, ako na pr. v Očovej a v Dobrej Nive (okres: Zvolenský).
Zo stanoviska národohospodárskeho Slovensko s roztrpčením hľadí na obchodnú expanzivitu Baťovu, lebo 1.) podlamuje existenciu značnej čiastky stredného občianského stavu slovenského, pre národný a spoločenský život dôležitého, 2.) umele odťahuje preč kapitál slovenský zo Slovenska, 3.) obratu svojmu, na Slovensku docieľovanému, primerane neinvestuje dostatočne na Slovensku, v daňových prirážkach neprispieva k rozvoju slovenských miest a obcí dostatočne, nezamestnáva dostatočný počet slovenských remeselníkov, ním zárobku, pozbavovaných, a robotníkov, atď.
Obuvníci slovenskí s pohoršením čitali zprávu, uverejnenú v 6. č. 42 roč. ťObuvníckych listovŤ, vydávaných v Prahe XII. č. 588, ktorá dosiaľ nebola podvrátená a znela takto: ťAko Baťa platí dane. Minulého mesiaca konala sa v Karlových Varoch protestná schôdza, svolaná okresným sväzom živnostenských spoločenstiev, na ktorej bolo poukazováno na nepatrné daňové zaťaženie fy Baťa. U bernej správy v Uherskom Hradišti bolo vraj zistené, že Baťa vo svojej pražskej filiálke pri obrate 30 mil. Kč zaplatil na výdelkovej dani len 8.954 Kč, v Liberci pri obrate 20 mil. Kč 2476 Kč, v Opave pri tomže obrate 1743 Kč, v Tepliciach pri obrate 10 mil. Kč 1236 Kč a v Biline pri obrate 3 a po! mil. Kč len 173 Kč. Nemajúc možnosti prekontrolovať správnosť týchto čislíc, nemôžeme vo veci zaujať stanovisko. Ak sú však správné, malo by sa obchodníctvo obrátiť na Baťu so žiadosťou, aby mu dal recept, ako majú sa priznávať dane, aby predpisy boly tak nízke.Ť
Na základe všetkých týchto tvrdení a na základe naliehavého poverenia mnohých ubiedených obuvníkov Slovenska sa pýtame pp. ministrov obchodu, financií, národnej obrany a vnútra:
1.) Či viedia o tom, v akom zúfalom existenčnom stave sa nachádzajú obuvníci na Slovensku?
2.) Či vedia o ich rezolučných požiadavkách a ponosách, najmä o ponosách, týkajúcich sa konkurenčnej expanzivity fy. Baťa?
3.) Či mienia vyslyšať ich žiadosti a zachrániť ich od úplnej existenčnej zkazy?
V Prahe, dňa 24. apríla 1931.
Šalát,
Sivák, dr Fritz, Čuřík, dr Gažík, Grebáč-Orlov, dr Labaj, dr Mederlý, dr Polyák, dr Pružinský, Fritscher, dr Petersilka, Gajda, Suroviak, dr Ravasz, dr Tiso, Galovič, Slušný, Onderčo, Hlinka, Danihel, Mojto.
1097/II (překlad).
Interpelace
poslance dra Keibla a druhů
ministrovi financí o výnosu pražského zemského finačního ředitelství.
V čísle 63 časopisu ťBrüxer ZeitungŤ ze dne 17. března 1931, vyšel níže uvedený článek s nadpisem: ťNová původní daňová prakseŤ:
Mostecká berní správa sdělila výměrem ze dne 13. t m. spolku německých majetníků domů v Mostu (k rukoum pana Bedřicha Kny, stavitele v Mostu) toto: ťPražské zemské finanční ředitelství podle nařízení ze dne 5. června 1930, čís. XXII-6/6531/30 povolilo na základě vaší žádosti vrácení přeplacené dávky z majetku a dávky z přírůstku na majetku Kč 417.- a poukázalo tuto částku na účet mosteckého berního úřadu k zaplacení dlužných daní pana Bedřicha Kny, stavitele v Mostu. Vyrozumíváme vás o tom s upozorněním, že proti tomuto rozhodnutí můžete podati odvolání do 30 dnů, ode dne doručení tohoto rozhodnutí u tohoto zemského finančního ředitelství. PřednostaŤ.
Z toho vysvítá, že pražské zemské finanční ředitelství chce uhraditi dlužné daně pana stavitele Bedřicha Kny, započtením daňové pohledávky spolku německých majetníků domů v Mostu. I když pan Kny je touto dobou náhodou předsedou spolku německých majetníků domů, jest to přece fysická osoba odlišná od oné právnické osoby, tedy již podle všeobecných zásad občanského práva jest prostě kompensace mezi těmito dluhy a pohledávkami právnicky nemožná. To musí přece platiti i pro správní právo. Uvedený výnos pražského zemského finančního ředitelství jest činem čistě svévole. Ačkoliv uvedený spolek podal již včas proti zmíněnému výnosu odvolání a není nejmenší pochyby, že ministerstvo financí jako odvolací instance rekursu vyhoví a nařízený výnos, pokud jde o nařízené započtení, zruší, přes to jest tento případ tak politování hodné chybné správní rozhodnutí že se podepsaní táží pana ministra financí:
1) Jest ochoten věc vyšetřiti?
2.) Provinilého úředníka pražského zemského finančního ředitelství důkladně poučiti, že takovýmito chybnými rozhodnutími trpí vážnost správních úřadů a že důvěra obyvatelstva ve spravedlivé a nestranné rozhodování finančních úřadů musí býti otřesena?
V Praze, dne 16. dubna 1931.
Dr. Keibl,
dr Hanreich, inž. Jung, Schubert, Köhler, Geyer, Oehlinger, Scharnagl, Greif, dr Petersilka, Bobek, Krumpe, Krebs, Kasper, Knirsch, Simm, Matzner, Horpynka, inž. Kallina, dr Hassold, dr Schollich.
1097/III (překlad).
Interpelace
poslance dr F. Hassolda a druhů ministrovi vnitra
o zvláštním jednání prachatického okresního hejtmana k prachatickému městskému zastupitelstvu stran stavby nové budovy okresního úřadu.
Prachatický okresní hejtman není spokojen se svým bytem a neohlížeje se na smutnou finanční situaci obce a na chudobu obyvatelstva, všemi prostředky usiluje donutiti obec, aby postavila drahou a přepychovou novostavbu pro okresní úřad.
Městské zastupitelstvo ve dvou resolucích prohlásilo, že není proti nové stavbě, nebude-li tím obec finančně více zatížena. První usnesení bylo schváleno v r. 1928, tedy v době kdy příjmy z lesního majetku umožňovaly pomýšleti na takový návrh Tyto příjmy zatím pro krisi na dřevařském trhu úplně zanikly. Proto byli členové obecního zastupitelstva a obyvatelstvo pro to, aby se tato věc odložila. V tomto smyslu přednesli to vůdcové stran koncem prosince 1930 okresnímu hejtmanovi. Nehledě ke způsobu, jak se tento úředník k těmto pánům choval, prohlásil, že kdyby městské zastupitelstvo mělo hlasovati pro odklad, musil by to považovati za jednání státu nepřátelské a v tomto smyslu podati zprávu ministerstvu a následky musili by prý nésti vůdcové stran. Vůdcové stran při rokování členů městského zastupitelstva podali zprávu o této hrozbě přednosty dohlédacího úřadu Členové přítomní tomuto rokování, které se konalo před schůzí městského zastupitelstva, byli tedy pod tlakem této hrozby nuceni hlasovati pro tuto věc proti svému vnitřnímu přesvědčení. Tak došlo k usnesení ze dne 27. prosince 1930.
Usnesení byla vyhlášena a voliči podali proti těmto usnesením odvolání a prohlásili usnesení ze dne 27. prosince 1930, k němuž došlo pod hrozbou okresního hejtmana. za neplatné.
Když okresní hejman dostal odvolání, které podepsalo 91 voličů a poplatníků (německých a českých), nařídil stěžovatelům proti ustanovením zákona, aby jmenovali plnomocníka.
Poté okresní úřad svolal vůdce stran a žádal, aby působili na stěžovatele, aby odvolání vzali zpět, což oni odmítli. Obeslaného plnomocníka a jeho zástupce okresní úřad ústně vyzval, aby svolali schůzi stěžovatelů a jeden politický úředník se nabídl, že na ní podá zprávu, aby stěžovatele pohnul k odvolání rekursu. Schůze a odvolání rekursu byly odmítnuty.
Obsah usnesení městského zastupitelstva považuje okresní hejtman za neloyální ke státu, ačkoliv byla schválena německými a českými hlasy, poněvadž neumožňují aby se ihned počalo se stavbou.
Podané odvolání okresní úřad dne 15. dubna 1931 zamítl jako neodůvodněné.
V odůvodnění - pokud se vztahuje na hrozbu okresního hejtmana - líčí okresní úřad tento postup tak, že stěžovatele obviňuje, že operují s uměle sestaveným rozhovorem přednosty okresního úřadu s vůdci stran.
Okresnímu hejtmanu schází odvaha přiznati se ke svým hrozbám on jde ještě dále, neboť tuto věc uměle konstruuje, a tím vůdce stran obviňuje z nepravdy.
Aby však stěžovatelé neužili dalšího opravného prostředku, který jim jest vyhrazen k zemskému úřadu v poučení o opravných prostředcích, okresní úřad v zamítavém rozhodnutí upozorňuje stěžovatele, že budou-li pokračovati ve svém jednání, vystavují se nebezpečí, že by se proti nim musilo užíti ustanovení §u 39 vládního nařízení č. 8/1928 Sb. z. a n., podle něhož jim může býti uložena pokuta pro ťsvévoliŤ ve výši 2000 Kč.
Podepsaní oznamují panu ministrovi vnitra tento neslýchaný postup prachatického okresního hejtmana a dovoluji si tázati se:
1.) Jste ochoten zahájiti ihned v této věci vyšetřování proti prachatickému okresnímu hejtmanovi?
2.) Jste ochoten pro příště učiniti všechna opatření, aby žádný okresní hejtman již takto neslýchaně nejednal?
3.) Jste ochoten co nejpřísněji naříditi prachatickému okresnímu úřadu, aby se ihned zdržel všeho úředního vlivu na strany, které užívají opravných prostředků a aby opravné prostředky byly podle zákona projednány?
V Praze dne 23. dubna 1931.
Dr Hassold,
dr Petersilka, Horpynka, Scharnagl, Krumpe, Fritscher, Bobek, Kasper, Köhler, Schubert, Krebs, Kunz, dr Schollich, Matzner, dr Hanreich, dr Keibl, inž. Kallina, inž. Jung, Simm, Knirsch, Geyer.
1097/IV (překlad).
Interpelace
poslance J. Geyera a druhů ministrovi financí o odmítnuti daňových odpisů.
Paní Terezie Wildová, vdova po Janu Wildovi, tesaři ve Staré Roli, čís. 244 u Karlových Varů, vede tuto živnost jakož i výrobu dřevěné vlny a bedniček dále a zažádala o odpis všeobecné daně výdělkové a osobní daně důchodové za léta 1929 resp. 1930 u berní správy v Karlových Varech Výměrem ze dne 20. března 1931, čís. 44/1352-2 ai 1929, oznámila jí tato berní správa, že této žádosti nelze vyhověti, poněvadž není důvodů, zasluhujících zřetele. Podle dokladů a výkazů, které byly podepsanému předloženy a okolnosti, které byly také berní správě ohlášeny, dochází podepsaný k mínění, že tento výměr jest ukvapený a že byl vydán bez náležitého přezkoumání.
Paní Terezie Wildová uvádí, že v létech 1929/30 utrpěla skutečně níže uvedené ztráty konkursy a vyrovnáními firem, jimž dodávala, které znamenají při nynější hospodářské krisi tím citelnější pokles jejího čistého příjmu, poněvadž vyrovnávací kvoty a odbytné jsou nízké a jejich dobytí jest rozděleno na delší lhůty: a) vyrovnávací řízení firmy Dutz a spol., porculánový průmysl ve Staré Roli z 42.919 Kč - 35 %ní vyrovnávací kvota, ztráta kapitálu a útrat 30.000 Kč, b) konkurs firmy Alfred Möschl z Rybářů a Jana Schmidta z Drahovic: ztráta a útraty 4.000.- Kc, c) konkurs firmy Julie Lugnerovy z Doubí, ztráta 6.871 Kč, d) konkurs firmy Salfer a spol., Stará Role - ztráta 600 Kč, e) konkurs firmy Antonín Ullsperger, stavební podnikatel ve Staré Roli - ztráta 2000.- Kč. Úhrn těchto ztrát, uvedených pod a) až e) činí skutečně a neodvolatelně 49.471 Kč; nejsou v něm obsaženy menší obchodní ztráty, které se rovněž přihodily v posledních dvou létech, poněvadž jejich výpočet byl by zdlouhavý. Činí něco přes 5.500 Kč, takže s celkovou ztrátou 55.000 Kč nelze tedy jistě mluviti o nedostatku důvodů zasuhujících zřetele, jak se praví ve vyřízení karlovarské berní správy. Zákon z roku 1929 výslovně ustanovuje, že jak u daně důchodové, tak také u všeobecné daně výdělkové, má se přihlížeti také k důvodům, zasluhujícím zřetele a bylo by bývalo úkolem karlovarského berního úřadu, aby při vyměřování daní nebo při žádosti za tuto slevu daní přihlížel k poklesu daňové síly žadatelky, způsobenému konkursy a vyrovnáními a aby z úřední povinnosti provedl procentní nebo odstupňované snížení předepsaných daňových sazeb. Žadatelka ví, že nejen několika továrnám, nýbrž i hospodářským spolkům, na př. konsumním spolkům, byly takovéto značné odpisy daní přiznány a domnívá se, že tím, že nebylo dbáno jejího dodatečného a nezaviněného snížení příjmů, zaviněného konkursy a vyrovnáními, jest příliš vysoko zdaněna a poškozena.
Podepsaní se tedy táží pana ministra:
1) Jest pan ministr ochoten naříditi karlovarské berní správě na základě toho, co jsme uvedli, aby posuzujíc daňovou sílu náležitě přihlížela k menšímu výtěžku způsobenému konkursy a vyrovnáními?
2.) Je-li ochoten náležitě snížiti nebo odepsati paní Terezii Wildové daň důchodovou a výdělkovou za léta 1929/30 podle jejích ztrát?
V Praze, dne 22. dubna 1931
Geyer,
Krebs, inž Kallina, dr Hanreich, dr Schollich, Horpynka, dr Keibl, Matzner, inž. Jung, Knirsch, Kasper, Schubert, Köhler, Simm, dr Hassold, dr Jabloniczky, dr Szüllö, Hokky, Fedor, Dobránský, dr Törköly, dr Holota, Nitsch, Szentiványi.
1097/V (překlad).
Interpelace
poslance J. Geyera a druhů ministrovi vnitra o novém neslýchaném jednání vrchního četnického strážmistra Václava Macha v Olšových Vratech u Karlových Varů.
V interpelaci panu ministrovi vnitra uvedl podepsaný již dne 4. února t. r. podle tisku č. 938/X námitky proti nekvalifikovanému chování četnického strážmistra Václava Macha a žádal, aby jeho přehmaty byly přísně vyšetřeny. Tento případ ukazuje, že pan vrchní strážmistr dále znepokojuje obyvatelstvo a s hrozbami se míchá do soukromých a rodinných věcí. Pan vrchní strážmistr Václav Mach se dověděl, že Václav Nadler, obuvník v Ošových Vratech u Karlových Varů, jest členem místní skupiny německé národně-socialistické strany dělnické v Olšových Vratech. Poté navštívil otce Václava Nadlera, jenž jest zároveň hlídačem na letišti, v jeho strážním baráku a hrozil mu, že ho udá, nevystoupí-li Nadlerův syn ze strany nebo nevystoupil-li ještě na základě dřívějšího ťupomenutíŤ. Byl sepsán zápis, jejž pan vrchní strážmistr diktoval přítomnému strážmistrovi a jejž pan Nadler starší pod ťúředním nátlakem podepsal. V něm se Nadler starší zavázal prokázati, že jeho syn vystoupil z národně-socialistické strany dělnické. Nadler mladší nedávno před tím vystoupil z místní skupiny a proto na jeho žádost tato skupina Nadlerovi potvrdila, že z ní vystoupil. Nedosti na tom, četnictvo dohlíželo a dohlíží na Václava Nadlera a i náhodné setkání s místními obyvateli, o kterých četnictvo ví, že patří k národně-socialistické straně, se mu béře za zlé. I místní obyvatelé jsou velice rozhořčeni tímto úředním ovlivňováním a jistě tajně chovaný úmysl zastrašiti obyvatele ztrácí svůj účinek stejně jako hanobení německé národně-socialistické strany dělnické panem vrchním strážmistrem, které se již stalo denní událostí a jest již obšírně vylíčeno v interpelaci tisk č. 938/X. Jest jasné, že za takových poměrů nestoupá důvěra místních obyvatelů k takovému četnickému velitelství, poněvadž stále zneklidňuje soukromý život jednotlivých osob. Prozatím mají jednotlivci ještě příliš mnoho citu pro slušnost, než aby upozornili nadřízený úřad na tyto rejdy a přenechávají poslancům, aby tato fakta oznámili vyšším úřadům. Aby se zabránilo pozdějším těžkým srážkám, byl by nejvyšší čas, aby četnické velitelství v Olšových Vratech bylo poučeno o mezích svého oboru působnosti a aby se příště vyhýbalo zbytečnému obtěžování soukromé povahy, jež musejí snášeti jednotliví místní obyvatelé.
Podepsaní táží se tedy pana ministra:
1.) Jest pan ministr ochoten poučiti četnické velitelství v Olšových Vratech, že občanský, soukromý a rodinný život jsou zařízení chráněná ústavou, do kterých se bez příčiny a dovolání nesmí míchati ani četnictvo, tím méně hrozbami a zastrašováním ovlivňovati soukromé a politické smýšlení jednotlivců?
2.) Jest pan ministr ochoten na základě vylíčeného stavu věci dáti přísně vyšetřiti nekvalifikované chování četnického vrchního strážmistra Václava Macha a náležitě mu učiniti přítrž?
V Praze dne 22. dubna 1931.
Geyer,
inž. Jung, Krebs, Simm, Horpynka, dr Hanreich, dr Keibl, Kasper, Schubert, Köhler, inž. Kallina, dr Hassold, Matzner, dr Schollich, dr Szüllö, Fedor, Dobránsky, dr Jabloniczky, Szentiványi, Nitsch, Hokky, dr Törköly, dr Holota, Knirsch.
1097/VI (překlad).
Interpelace
poslance dra F. Hassolda a druhů
ministrovi financí, že se trafikantům nemorálně dávají tak
zvaní ťspolečníciŤ.
Prodavači tabáku oznamují nám tento neudržitelný a nemravný nešvar:
Trafikanti dostávají z prodeje státních tabákových výrobků 10%. Při placení, které se musí díti předem, sráží se jim ihned daň z obratu, naprosto nehledě k tomu, že se trafikantům - kteří jsou většinou váleční invalidi nebo vdovy po padlých - dodává poškozené zboží, zvláště doutníky a ačkoliv je trafikanti nemohou prodati, zpět se nevezme, příslušný odbor ministerstva financí mimo to ještě jmenuje tabákovým prodejnám tak zvané ťspolečníkyŤ, jimž musí trafikant odváděti polovici výtěžku, ačkoliv tito společníci ani nepracují v obchodě ani neinvestují žádný kapitál.
Poněvadž příslušný odbor ministerstva financí stojí na stanovisku, že trafikantovi lze přikázati i třetího, ba dokonce i čtvrtého společníka jestliže taková trafika dosti vynáší, musíme takovéto jednání přece co nejrozhodněji odmítnouti, poněvadž takováto sociální péče jest naprosto nemravná. Jak k tomu přijde prodavač tabáku, aby za všechny starosti a práci, kterou musí vynakládati k povznesení svého obchodu, byl poškozován takovýmito opatřeními ministerstva financí.
Poněvadž si však trafikanti musili na zřízení tabákové prodejny většinou vypůjčiti větší částky, klesá jejich příjem neustálým umořováním dluhů. Mimo to musí častěji prováděti investice, takže se tím jejich příjem velmi ztenčuje, ba jest přímo ohroženo jejich živobytí. Uvážíme-li tuto věc, musíme si dáti oprávněnou otázku, jakým právem společník, který není účasten ani osobně na rozkvětu obchodu, ani neinvestuje nějaký kapitál, přichází k tomu, aby si činil nárok na polovici příjmu trafikantova.
Proto si podepsaní dovolují tázati se pana ministra financí:
1.) Jste ochoten uděliti příslušnému odboru svého ministerstva pokyn, aby ihned bylo zastaveno další jmenování tak zvaných ťspolečníkůŤ trafikantům?
2.) Jste ochoten učiniti opatření, aby ve všech případech, kde byli takovíto ťspolečníciŤ trafikantům přikázáni, bylo jejich oprávnění znovu přezkoumáno, při čemž by se především náležitým způsobem přihlíželo k hospodářskému a sociálnímu stavu trafikantovu?
V Praze, dne 22. dubna 1931.
Dr Hassold,
dr Schollich, dr Mayr-Harting, Oehlinger, Krumpe, Greif, Scharnagl, Geyer, Krebs, Schubert, Kasper, Simm, Knirsch, Bobek, inž. Jung, Köhler, inž. Kallina, dr Hanreich, Matzner, Horpynka, dr Keibl.
1097/ VII (překlad).
Interpelace
poslanců R. Köhlera, R. Kaspera a druhů ministrovi sociální péče
o zavedení zákonitého pětidenního pracovního týdne po 40 hodinách při stejných mzdách a o předložení zákona o kolektivních smlouvách a dohodčích úřadech.
Celý svět jest zajedno v tom, že to jest naprosto neudržitelný stav, když velké části dělnictva jsou trvale vyloučeny z hospodářského procesu a vydány všanc nekonečné nezaměstnanosti, takový jest dnes stav v Československu. Jaké množství bídy a nouze to znamená pro postižené zástupy zaměstnanců, není zapotřebí líčiti. I mravní nebezpečí pro trvale nezaměstnané jsou známa a uznav a na, stejné jako politická nebezpečí, která až příliš snadno mohou vyrůsti z nezaměstnanosti.
Nezaměstnanost jest následek váznutí odbytu, jímž dnes trpí skoro celé světové hospodářství Váznutí odbytu zase dokazuje že jest porušena rovnováha mezi výrobou a spotřebou, která jest podmínkou bezvadného průběhu hospodářského koloběhu Odbyt nepostupuje stejným krokem s výrobou. Nejvýznačnější důvod toho (i když k tomu přispívají četné mimo hospodářství ležící, hlavně politické a obchodně politické důvody), dlužno hledati v racionalisaci, která se v posledních letech počala prováděti i u nás a nepřetržitě a ve stále širších oborech hospodářství vítězně postupuje, často právě pod nátlakem zvýšené soutěže, která vyplývá z váznutí odbytu.
Racionalisace znamená zvýšení pracovního výnosu. S méně lidskými pracovními silami vyrobí se větší množství zboží. O to v podstatě jde. Jak řečeno, jsme uprostřed tohoto vývoje, který se ještě neskončil, nýbrž teprve započal. Přes to byla již do dneška schopnost výroby hospodářství tak stupňována, že trh již nemůže přijímati neomezené výroby. A to proto, poněvadž ohromná spotřeba, která zde jest, jest jen v malé části vybavena kupní silou a tak nemůže míti účinku na odbyt. Kdyby se veškeré zdravé potřebě, která zde jest poskytla nutná kupní síla, byla by krise překonána přes noc a na její místo by vstoupila vysoká konjunktura, jakou jsme vůbec ještě neměli. Z toho vyplývá, že krisi lze konec konců zdolati jen zcela značným zvýšením reálného příjmu velkých zástupů lidí. Zvyšuje-li se výroba, není jiného východiska než že se přiměřeně zvýší i spotřeba, to jest možné jen zvýšením kupní síly širokých vrstev. Jinak musí zvýšení výrobnosti způsobiti proudy, jimiž dnes hospodářství trpí.
Ačkoliv jest jisto že se musí vyhověti této nevyhnutelné nutnosti, přece jest nyní ještě velmi málo odůvodněna naděje, že se to tak rychle provede ve svobodné souhře sil, jak to vyžaduje beznadějný stav pracovního trhu. Hmotná a duševní nouze pracovníků nedovoluje však, aby se čekalo ještě déle. Pomoc musí býti poskytnuta ihned. za každou cenu.
Dá se snadno poskytnouti zavedením zákonitého pětidenního pracovního týdne po 40 hodinách při stejných týdenních mzdách (měsíčním platu). Zákonitý 40 hodinový pracovní týden zvýšil by poptávku po pracovních silách tak, že by nezaměstnanost i v nejnepříznivějším případě byla jednou ranou rozhodně zmírněna. Podstatné jest při tom že týdenní nebo měsíční výdělek zaměstnanců nesmí býti snížen pro přechod od 48 hodinného týdne ke 40 hodinovému týdnu. Tím by úhrnný důchod zaměstnanectva stoupl v té míře, jak by se provádělo nové přijímání do služeb. Možnosti odbytu by se zvětšily a hospodářství by se povzneslo tak, že by to musilo přivoditi další zlepšení pracovního trhu. Lze bezpečně doufati, že by se takto dala situace ovládnouti. Při tom jde o opatření které lze zavésti z jednoho dne na druhý, což jest jeho předností před jinými.
Ale nejde jen o to. Racionalisace znamená velmi správně vzestup výnosu práce. Je-li provedena, vyrobí dělník v 7 hodinách nejen totéž. co dříve v 8 hodinách, nýbrž zpravidla vyrobí dokonce mnohem více. Způsobeno jest to jistě většinou technickými výkony. Ale stejně jest jisté, že racionalisace i z člověka vymačkává nejvyšší míru vykonnosti tak, že lze směle tvrditi, že dělník v racionalisované práci musí v 7 hodinách vykonati více než musil vykonati v 8 hodinách při dřívějších způsobech práce. Nehledě k nezbytné nutnosti, aby se stupňováním kupní síly zvýšila schopnost trhu přijímati zboží, dlužno již z tohoto důvodu zcela rozhodně odmítnouti snížení výdělků zaměstnanců při zkrácení pracovní doby.
Přistupuje k tomu i větší potřeba odpočinku, která vyplývá z přehnaného pracovního tempa racionalisovaného hospodářství. Zkrátiti pracovní dobu jest nutno nejen, aby se uvolnil pracovní trh, nýbrž také aby se zabránilo drancování zdraví zaměstnanců.
Že jest mimo to příčinou jistého omezení výroby, dlužno za daných poměrů rovněž jen uvítati. Dlužno sice znovu zdůrazniti, že se zřetelem na špatné živobytí československého dělnictva měla by býti přivoděna nutná rovnováha mezi výrobou a odbytem, především přiměřeným stupňováním spotřeby, nikoliv omezením výroby. Ale dokud se s celou rozhodností nenastoupí tato cesta, sotva je možno vzdáti se omezení výroby. Ruku v ruce se zkrácením pracovní doby musí býti konečně vydán zákon o kolektivních smlouvách a dohodčích úřadech jak jej podepsaní navrhli již na počátku. loňského roku (viz návrh zákona tisk č. 216 ze dne 31 ledna 1930). Jen takovým zákonem může býti kolektivním smlouvám, jimž vůbec zůstává přenecháno praktické užívání nového zákona o pracovní době jakož i moderní úprava pracovních a služebních poměrů, poskytnuta zajištěná právní základna, která jest nevyhnutelným předpokladem jeho úplného výsledku. Dokud nebude vyplněna tato mezera v československém zákonodárství musí všechna opatření, týkající se pracovního práva zůstati kusým dílem.
Opírajíce se o tyto skutečnosti, táží se podepsaní pana ministra sociální péče:
Ujasnil si pan ministr, že jest nezbytně a naléhavě nutno zavésti zákonitý pětidenní pracovní týden po 40 hodinách aspoň při stejných mzdách a dal již podle toho provésti nutné přípravné práce pro nový zákon o pracovní době? Kdy lze očekávati, že bude předložen nový zákon o pracovní době? Nebo: Co jinak zamýšlí pan ministr učiniti ke zdolání neobyčejných potíží na pracovním trhu?
Kdy zamýšlí pan ministr předložiti sněmovně návrh zákona o kolektivních smlouvách a dohodčích úřadech, jejž interpelanti navrhli více než před rokem?
V Praze, dne 22. dubna 1931.
Köhler, Kasper,
dr Szüllö, dr Jabloniczky, Dobránsky, Fedor, Hokky, Schubert, Simm, Krebs, Knirsch, inž. Jung, Geyer, Szentiványi, Nitsch, dr Holota, dr Törköly, dr Hanreich, inž. Kallina, Horpynka, dr Keibl, dr Hassold, dr Schollich, Matzner.
1097/VIII.
Interpelace
poslanců dra J. Macka, J. Koudelky
a soudruhů ministru veřejných prací o parcelaci Strahovské zahrady v Praze.
Denním tiskem prošly zprávy, že v těchto dnech schválilo ministerstvo veřejných prací návrh státní regulační komise pro hlavní město Prahu na parcelaci Strahovské zahrady, a to na tutéž parcelaci, která při svém vyložení se setkala se všeobecným odporem a proti níž právem protestovala i obec pražská. Schválenou regulací má býti zastavěna jmenovaná zahrada řadou soukromých vil, jednak v horní části Úvozu, jednak v dolní části při cestě na Petřín, čímž by byl zničen jedinečný pohled jak od města ke Strahovu, tak i od kláštera a v Úvozu na celé panorama pražské, pohled vzácný, jedinečný, i cizinci tolik obdivovaný. Za důvod k povolení parcelace zahrady se udává nutnost regulace celého okolního území vzhledem k záměru obce pražské vybudovati v těchto místech dálkovou komunikaci, tak zv. komunikaci petřínskou. Jest však známo, že obec pražská nemá zatím prostředky k jejímu vybudování, ale i v tom případě. kdyby komunikace petřínská opravdu budována býti měla že její traca by dopadla jinak, než jak je zakreslena v regulaci právě schválené.
Tak či onak tato regulace jest tedy předčasná a zbytečně obětuje část zahrady, která by komunikací petřínskou vůbec nebyla dotčena a je podivné, že se to děje v době, kdy je vůbec pochybno, zda a kdy ke zřízení petřínské komunikace dojde. V zasvěcených kruzích se tvrdí, že souhlas k částečnému zastavění jmenované zahrady a tak možnost výhodného prodeje drahých stavebních parcel měly prý býti koncesí Strahovskému klášteru za postoupení těch pozemků na ploše jeho zahrady, kterých bude město Praha potřebovati pro komunikaci petřínskou. Nestaví-li se však dosud tato komunikace a ani v dohledné době stavěna nebude, dostával by klášter tuto výhodnou koncesi zcela bez protioběti a bez záruky, že obec pražská své požadavky při výkupu pozemků pro zmíněnou komunikaci nebude jednou nucena vykupovati si znovu. Že nynější koncese jsou však příliš dalekosáhlé a předčasné, to dokazuje nejlépe skutečnost, že obec pražská i z důvodů hospodářských - kromě jiných - proti povolenému zastavění protestuje.
Pohled od města směrem ke Strahovu a odtud zpět je jedním z nejkrásnějších, které Praha vůbec má. Zejména z Úvozu se rozevírá na Prahu volný, nerušený výhled, který nemá ve světě vůbec obdoby. Nuže, tento výhled má býti zničen řadou soukromých vil, které si zde budou moci postaviti boháči, které do úrovně zahrady budou míti výšku třípatrového domu činžovního a které bez ohledu na celek si své jednotlivé zahrady vyřeší po svém a jejich ohraničení na místě dnešní nízké zdi provedou jistě tak, že pohled na město z těchto míst bude úplně zakryt. Krásný, volný dosavadní výhled zmizí a bude nahražen pohledem na privátní vily a snad na úzké průhledy do petřínské stráně, místo dnešního rozhledu po celé imponující šíři pražské kotliny až k Vinohradům. Pro finanční zájem kláštera a sobecký zájem několika bohatých jednotlivců má trpěti statisícové obyvatelstvo Velké Prahy a naše hlavní město má doznati katastrofální pohledové újmy.
Zajímavé jsou však i okolnosti, které provázejí tento plán na ničení Prahy v partii nejchoulostivější. Státní regulační komise předložila stěžovaný regulační a zastavovací plán ke schválení ministerstvu veřejných prací již jednou a to za úřadování ministra dra Spiny. Tehdy ministerstvo veřejných prací tento plán zamítlo, nyní však po změně v osobě ministra veřejných prací tato regulace - podotýkáme: již jednou zamítnutá byla předložena ke schválení znovu a skutečně schválena, a to s tak rekordní rychlostí, že v žádném z případů tohoto druhu nepostupovalo ministerstvo veřejných prací s takovou pohotovostí, a dokonce ani v takových případech, když schválení toho kterého regulačního plánu urychlené projednání přímo předpokládalo.
Celá veřejnost, odborná i nejširší, se právem bouří proti takovémuto postupu a její důvěra ve věcný a objektivní postup veřejných úřadů je otřásána, když politické ohledy mohou býti i v takovýchto čistě odborných otázkách více rozhodující než zřetele věcné.
Podepsaní se proto táží:
1.) Jakými věcnými důvody odůvodňuje státní regulační komise parcelaci strahovské zahrady a pro které příčiny zamítla komise oprávněný protest, který proti této parcelaci podala obec pražská?
2) Jak vysvětlí pan ministr veřejných prací zarážející skutečnost že schválil regulaci, která jeho úřadem byla již dříve zamítnuta?
3.) Jaké důvody motivovaly tuto změnu stanoviska ministerstva veřejných prací, které tentýž plán jednou mohlo zamítnouti, později schváliti?
4.) Jak vysvětlí pan ministr veřejných prací, proč právě tento návrh státní regulační komise by s takovou rekordní rychlostí schválen, ačkoliv není žádné veřejné akutní potřeby pro to, a ačkoliv jiné návrhy státní regulační komise nejsou schvalovány takovým tempem, a to ani v takových případech, kde veřejný zájem to nezbytně vyžaduje?
5.) Jest ochoten pan ministr veřejných prací oznámiti podepsaným, jak bylo motivováno nové předložení tohoto regulačního a zastavovacího plánu, když již jednou ministerstvem veřejných prací byl zamítnut a jak a kým bylo toto nové předložení vyprovokováno?
6.) Jest pan ministr veřejných prací rozhodnut trvati nadále na svém stanovisku a svým souhlasem připustiti tak zničení nejkrásnější partie dochované Prahy?
V Praze, dne 30. dubna 1931.
Dr Macek, Koudelka,
Husnaj, Chalupa, Jurnečková, Seidl, Nový, Biňovec, inž. Nečas, Polach, Hampl, Tayerle, Jaša, dr Mareš, Vácha, Jaroš, Pik, Benda, Neumeister, Brožík, Staněk, V. Beneš, Klein, dr Winter, F. Svoboda.