Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.
III. volební období.	4. zasedání.

1064.

Interpelace:

I. posl. Barši, Jurana a soudr. min. železnic o nutné změně nařízení o pořizování si nových průkazek pro slevu na drahách při změně zaměstnání,

II. posl. Dvořáka a soudr. min. vnitra o soustavném zakazování dělnických schůzí ve Strakonicích,

III. posl. dr Kafky a druhů min. vnitra o propůjčování síní městské knihovny v Praze,

IV. posl. Hokky a druhov min. školstva a nár. osvety o niektorých nesrovnalostiach v zrovnoprávnení penzistov patriacich do jeho rezortu,

V. posl. Kunze a druhů min. vnitra, že sa orgánové státní policie v Šumperku dopustili tělesného ztýrání,

VI. posl. dr Hassolda a druhů min. vnitra o nezákonitém jednání obecního notáře v Krompaších (na Slovensku),

VII. posl. dr Peterse a druhů min. pošt a telegrafů o krutých ustanoveních prováděcího nařízení k zákonu o úpravě požitků staropensistů,

VIII. posl. Šliwky, Klimenta a soudr. min. vnitra a min. spravedlnosti o šikanování četnictvem v Českém Těšíně,

IX. posl. Jurana, Barši a soudr. min. sociální péče o poměrech v ozdravovnách Okresní nemocenské pojišťovny v Brně.

1064/I.

Interpelace

poslanců Barši, Jurana a soudruhů ministru železnic

o nutné změně nařízení o pořizování si nových průkazek pro slevu na drahách při změně zaměstnání.

Při dnešní hospodářské krisi, která postihla v největší míře venkovské dělnictvo, které je odkázáno dojížděti za prací na vzdálená místa, je dělnictvo nesmírně zatěžkáváno při změně zaměstnání stálým kupováním průkazek na dráhu, které stojí 5 Kč. Právě dnes, kdy armáda nezaměstnaných dělníků se odhaduje na 700,000 budou tito odkázáni na sezonní práce, jako jsou stavby a pod., které jsou skončeny i za 14 dní a dělníci jsou znovu propuštěni. V důsledku tohoto propuštění budou hledati zase zaměstnání nové, zase na stavbách a pod., takže bude se stávat, že mnohý dělník během roku změní mnoho míst a to vždy znamená zaopatření si nové průkazky. Jsou případy, že sezonní dělník změní po dobu sezony 6 X až 10 X místo, což znamenalo vydání 30,- až 50.- Kč za průkazky za dobu sezony, nepočítaje v to prozahálenou dobu s vystavováním této průkazky.

Dělník musí prodělat křížovou cestu, aby vyhověl platnosti této průkazky. Musí míti tuto průkazku potvrzenou od obecního úřadu; od staničního úřadu, kde nastupuje, od staničního úřadu, kde vystupuje. Dále od nemocenské pokladny, která je mnohdy 2-3 hod. vzdálená a naposledy od svého zaměstnavatele. S tímto postupem, který musí každý dělník, požívající slevy na drahách prodělati, aby průkazka nabyla platnost na slevu jízdného je mnohý dělník poškozen, o 200,- až 300,- Kč ročně.

Žádáme, aby vešlo opětně v platnost nařízení platné do r. 1929, totiž, aby dělník mohl používati průkazku po dobu jednoho roku i tehdy, když změní zaměstnání.

Jest pan ministr železnic ochoten změniti toto nařízení v důsledku něhož musí dělník prodělávati křížové cesty s pořizováním si nové průkazky 5 i 10 krát za jeden rok.

Jest pan ministr železnic a pan ministr sociální péče ochoten vyhověti přání dělnictva jak v interpelaci jest uvedeno?

To znamená, aby taková průkazka byla platná jeden rok i v tom případě, že dělník změní zaměstnání, aby odpadla ta doba, kterou musí dnes dělník tak často během roku několikrát promeškati.

Co podniknou jmenovaná ministerstva, aby se stala náprava?

V Praze dne 1. dubna 1931.

Barša, Juran,

Rjevaj, Haiblick, Gottwald, Hruška, Novotný, Kuhn, Steiner, J. Svoboda, K. Procházka, Čižínská, dr Stern, Šliwka, Dvořák, Major, Kubač, Hrubý, Tyll, Kliment, Kopecký, Štětka, Höhnel.

1064/II.

Interpelace

poslance Dvořáka a soudruhů ministru vnitra

o soustavném zakazování dělnických schůzí ve Strakonicích.

Okresní úřad ve Strakonicích respektive jeho náčelník okr. hejtman Boček zakazuje soustavně všechny schůze KSČ ve Strakonicích s poukazem na § 6, zákona ze dne 15, listopadu 1867 z důvodů ťveřejného klidu a pořádkuŤ. Tím znemožňuje dělníkům legální shromaždování a proletariát je nucen demonstrovat přes úřední zákaz.

Ptáme se proto pana minstra vnitra:

1.) Je ochoten otevřeně přiznati, že pro strakonické dělnictvo je ústavní právo na volné shromažďování v praxi zrušeno?

2.) Směřuje postup okresního úřadu ve Strakonicích k stejným provokacím, jaké byly v případě Duchcovském?

V Praze, dne 31. března 1931.

Dvořák,

Gottwald, Juran, Hruška, J. Svoboda, K. Procházka, Kubač, Steiner, Tyll, Barša, Babel, Kuhn, Hodinová, Čižinská, Kliment, Šliwka, dr Stern, Major, Novotný, Vallo, Zápotocký, Kopecký.

1064/III (překlad).

Interpelace

posl. dra B. Kafky a druhů ministrovi vnitra

o propůjčování síní městské knihovny v Praze.

Německý spolek ťSchulpfennigvereinŤ v Praze zažádalo dovolení, aby směl uspořádati v doutkovém divadle, umístěném v novostavbě městské knihovny, patřící městu Praze, německé představení. Tuto žádost správa knihovny zamítla s výslovným odůvodněním, že představení v uvedené budově smějí se konati jen v jazyku státním.

Proti tomuto opatření, porušující ústavně zaručenou rovnost státních občanů, podal německý člen pražského ústředního zastupitelstva dotaz primátorovi a žádal, aby uvedené opatření zrušil. Odpověď na tento dotaz zní takto:

Osobní oddělení primátora,

Číslo 14,691.

V Praze, dne 6, března 1931.

K návrhu čís. 14691 oznamuje kultový referát pod číslem 7700, že o zadávání přednáškových a jiných síní rozhoduje předsednictvo správní rady knihovny, které se řídí předpisy vydanými pro zadávání uvedených síní. Podle těchto směrnic poskytuje předsednictvo správního výboru ústřední knihovny síně kdykoliv k pořádání přednášek v jiném jazyku než státním, jsou-li účinkující cizinci.

Za primátora: Podpis nečitelný,

vrchní magistrátní rada.

Netřeba teprve prokazovati, že toto opatření nebo směrnice pro zadávání síní v budově městské knihovny, o nichž se zmiňuje, odporují právu. Znamená-li již opatření knih prvního oddělení porušení ustavně zaručené rovnosti státních občanů, směrnice pro zadávání síní v budově městské knihovny, zmíněné v odpovědi primátorově, znamenají další, ještě značnější porušení práva, totiž právní méněcennost státních občanů ve prospěch cizinců.

Poněvadž směrnice, zmíněné v odpovědi primátorově, jsou zřejmě nezákonné, táží se podepsaní pana ministra vnitra:

1.) Zná pan ministr vnitra směrnice pro zadávání síní v budově pražské městské knihovny?

2.) Jest pan ministr vnitra ochoten naříditi zemskému úřadu v Praze jako dohlédacímu úřadu nad hlavním městem Prahou, aby zrušil ony, body uvedených směrnic, v nichž propůjčení jmenovaných síní podnikům, které se mají konati v jiném jazyku než státním, jest vázáno na podmínky, že účinkující musí býti cizinci?

3.) Jest pan ministr vnitra ochoten uložiti městu Praze, aby síně městské knihovny byly propůjčovány německé menšině města za týchž podmínek jako české většině města?

V Praze, dne 26. března 1931.

Dr Kafka,

Pohl, Jelínek, Katz, Viereckl, Schäfer, Hackenberg, Wagner, Leibl, Gläsel, dr Peters, Platzer, Blatny, Böhm, Kremser, Zierhut, Heller, Heeger, Hodina, Kirpal, Böllmann, Halke, dr Rosche.

1064/IV (překlad).

Interpelácia

poslanca Hokkyho a druhou ministrovi školstva a národnej osvety

o niektorých nesrovnalostiach v zrovnoprávnení penzistov patriacich do jeho rezortu.

Zo zákona čís. 70/1930, ktorý má na mysli znovnoprávnenie penzistov, vynechané boly určité kategorie penzistov, patriacich práve do oboru pôsobnosti pána ministra školstva a národnej osvety. Tak nebolo postarané o úpravu penzií učiteľov a ošetrovateľov v ústavoch hluchonemých a slepcov. Avšak vynechaní boli z neho i t. zv. učitelia erárni, ktorých i dnes ešte platný § 24 zák. čl. XXVI/1907 a § 31 zák. čl. XVI/1913 stavajú do jedného radu s učiteľmi štátnymi. Bývalí enárni učitelia poberajú ešte vždy svoje penzie podľa výmery starých platových noriem. Sú medzi nimi i takí, ktorí po štyridsať ročnej, ba i dlhšej službe dostávajú hladovú mzdu mesačných dve sto korún a ich vdovy mesačných sto korún.

Toto neuznanlivé nakladanie s penzionovanými erárnymi učiteľmi protiví sa humanite, demokratickému požiadavku rovnoprávnosti sociálnemu cíteniu do tej miery, že jeho neudržiteľnosť lzä konštatovať bez akéhokoľvek ďalšieho odôvodnenia. Takéto zneváženie práce, takáto nevšímavosť voči zásluhám, toto zneuctenie pracovného života neposlúži dôstojnosti republiky, kde sa hlása vláda zásad demokratických a sociálnych.

Tážeme sa preto pána ministra,

či ste ochotný penzionovaných erárnych učiteľov a učiteľov a ošetrovateľov v ústavoch hluchonemých a slepcov zrovnoprávniť, potažne cieľom ich zrovnoprávnenia dať osnovať jednoparagrafový zákon a predložiť ho Národnému shromaždeniu?

V Prahe, v marci 1931.

Hokky,

inž. Jung, dr Jabloniczky, Oehlinger, Krumpe, Bobek, Scharnagl, Szentiványi, Krebs, Nitsch, Greif, Simm, dr Törköly, Kasper, Dobránsky, dr Szüllö, Geyer, Fedor, Knirsch, dr Holota, Köhler, Schubert.

1064/V (překlad),

Interpelace

poslance A. Kurze a druhů ministrovi vnitra,

že se orgánové státní policie v Šumperku dopustili tělesného ztýrání.

V Šumperku vycházející časopis ťDer nordmährische GrenzboteŤ uveřejňuje v čísle 29. ze dne 10. března t. r. zprávu s nadpisem: ťZtýrán státními policistyŤ, v níž jsou líčeny události, k nimž došlo dne 25. února t. r. na strážnici státní policie v Šumperku. Zatčený, který byl podle novinářské zprávy surově ztýrán několika policisty, jest 18 letý Valter Breitschädel, žák III. ročníku státní průmyslové školy v Šumperku. Ztýrání jest prokázáno lékařským vysvědčením.

Podobně byl téhož dne surově pěstmi a gumovými obušky zbit 4 strážníky učedník Ervín Küffel, zaměstnaný u firmy E. Schuster v Šumperku, Schillerovo náměstí 4. Také o zraněních způsobených tímto týráním bylo vydáno lékařské vysvědčení. Tato trýznění nebyla prý sama, nýbrž podle výpovědi Küffelových takovým způsobem ztýrali zaměstnanci státní policie na strážnicí v Šumperku ještě také jiné osoby.

Podepsaní táží se tedy pana ministra vnitra:

1.) Ví pan ministr o těchto obviněních, která byla vznesena veřejně prosti zaměstnancům státní policie v Šumperku a nařídil v této věci zevrubné vyšetření?

2.) Jest pan ministr ochoten oznámiti výsledek vyšetřování a učiněná opatření?

3.) Co zařídil pan ministr, aby se příště zabránilo takovýmto přehmatům zaměstnanců státní policie?

V Praze, dne 17. března 1931.

Kunz,

dr Luschka, dr Petersilka, Krumpe, dr Hanreich, dr Schollich, Stenzl, Eckert, inž. Kallina, dr Keibl, Greif, Scharnagl, Fritscher, Zajíček, dr Mayr-Harting, Bobek, Oehlinger, dr Hassold, Matzner, Horpynka, Prause.

1064/VI (překlad),

Interpelace

poslance dr F. Hassolda a druhů ministrovi vnitra

o nezákonitém jednání obecního notáře v Krompaších (na Slovensku).

Jak jsme se dověděli z Krompachů, obeslal koncem února krompašský obecní notář železniční zaměstnance Gabora a Potocnika, ustanovené v Krompaších, a vyzval je, aby své děti ihned vzali z německé pobočné třídy v Krompaších, Krompašský obecní notář nařídil dokonce oběma těmto železničním zaměstnancům; aby ihned šli ke slovenskému učiteli měšťanské školy Bouskovi (tajemníku Slovenské Ligy), který jim napíše žádost, aby děti mohly ihned přestoupiti do slovenské školy. Nemaje dosti na tomto překročení své úřední pravomoci, krompašský obecní notář vyptával se mimo to obou výše zmíněných železničních zaměstnanců, čtou-li doma německé noviny?!

Když oba železniční zaměstnanci nečinili žádných opatření, aby vyhověli rozkazu obecního notáře, prohlásil jim, že neuposlechnou-li jeho rozkazu, poškodí je to ve službě.

Při tom budiž výslovně zjištěno, že Gabor a Potocnik jakož i jejich manželky jsou odpradávna německého původu a do dneška nevyhověli výzvě obecního notáře.

Podařilo se nám zjistiti, že příčinou tohoto jednání krompašského obecního notáře jest úsilí Slovenské Ligy a že se Slovenská Liga obrátila dokonce na ředitelství státních drah, aby oba tito němečtí železniční zaměstnanci byli přeloženi tam, kde není německé školy.

Podepsaní oznamují tímto panu ministrovi vnitra nezákonný postup krompašského obecního notáře a dovolují si na základě vylíčeného případu se tázati:

1.) Jest pan ministr ochoten ihned naříditi, aby se proti krompašskému obecnímu notáři zahájilo přísné vyšetřování v této věci?

2.) Jest pan ministr ochoten toto jednání a propagandu krompašského obecního notáře ve prospěch Slovenské Ligy, jež podle zákona dlužno trestati, na základě provedeného vyšetřování ihned náležitě potrestati?

3.) Jest pan ministr ochoten učiniti pro příště opatření, aby podobný nezákonitý postup obecního notáře nebyl již možný?

V Praze dne 25. března 1931.

Dr Hassold,

dr Keibl, dr Hanreich, Knirsch, inž. Jung, Szentiványi, Nitsch, Fedor, Dobránsky, dr Jabloniczky, dr Szüllö, dr Holota, Hokky, dr Törköly, Schubert, Geyer, Köhler, Kasper, Krebs, Matzner, inž. Kallina, dr Schollich, Simm, Horpynka.

1064/VII (překlad).

Interpelace

poslance dr G. Peterse a druhů ministrovi pošt a telegrafů

o krutých ustanoveních prováděcího nařízení k zákonu o úpravě požitků staropensistů.

V §u 5 zákona ze dne 20. května 1930, č. 70 Sb. z. a n. o úpravě požitků staropensistů se zmocňuje vláda, aby vydala předpisy pro určení nové pensijní základny.

Tyto předpisy obsahuje § 50 prováděcího nařízení, který zní:

ťPokud se za podklad, pro zjištění doby rozhodné pro určení pensijní základny béře započitatelná (započtená) služební doba, rozumí se, nepodává-li se z toho kterého ustanovení tohoto nařízení jinak, započitatelnou služební dobou doba ve služebním poměru, ve kterému se určuje pensijní základna, skutečně ztrávená a pro postup do vyšších požitků v tomto služebním poměru v den skončení činné služby započitatelná, dobou započtenou opak jiná období pro postp v tomto služebním poměru započtená, vyjímajíc dobu připočtenou podle čl. I, § 2 zákona ze dne 13. července 1922, č. 251/1922 Sb. z. a n.Ť

Z tohoto obsahu, jako bohužel tak často v naších zákonech a nařízeních nejasného, vysvítá, že rozhodující má býti služební doba v příslušném služebním poměru ztrávená a do postupu započitatelná. V praxi se toto ustanovení provádělo tak, že u úředníků, kteří za své služební doby postoupili do vyšší kategorie, byla za propočítací základnu uznána jen služební doba ztrávená v této vyšší kategorii.

Tento způsob provádění vedl k neuvěřitelným krutostem a úředníci s více než 35 služebními léty nedostali žádných doplatků, když 18 let před svým přeložením do výslužby postoupili do vyšší kategorie.

Zvláštní krutostí jest také, že úředníci, jejichž služební doba byla již dříve propočítána, nebyli postiženi tímto nepříznivým zacházením.

Známe případ, kdy 81letému staropensistovi s 45 služebními lety při provádění nového zákona nebyl plat zvýšen. Jde o vrchního poštovního oficiála v. v. Z jeho 45 služebních let bylo mu započteno jen 18 jako ztrávených ve státní službě. Byl nejdříve poštmistrem a když byl poštovní úřad postátněn, byl převzat do státní služby; třebaže dvojnásob platil na své pensijní požitky, třebaže ve všech jeho dekretech je výslovně poznamenáno, že se mu započítávají všechna jeho služební leta jako skutečně ztrávená ve státní službě, přece při nové úpravě požitků se k němu vůbec nepřihlíželo.

Podepsaní táží se pana ministra pošt a telegrafů, ví-li o těchto případech a co hodlá učiniti, aby tuto zřejmou křivdu napravil?

V Praze dne 26. března 1931.

Dr Peters,

dr Kafka, Gläsel, Schweichhart, Katz, Hackenberg, Pohl, Zierhut, Viereckl, Kremser, Wagner, Blatny, Heller, Schäfer, Platzer, dr Rosche, Halke, Leibl, Jelínek, Hodina, Kirpal, Böllmann, Böhm.

1064/VIII (překlad).

Interpelace

poslanců K. Šliwky, G. Klimenta a soudruhů

ministrovi vnitra a ministrovi spravedlností o šikanování četnictvem v Českém Těšíně.

Dne 9. března t. r. dostavili se četnicí na rozkaz okresního úřadu do bytů několika občanů v Českém Těšíně a okolních obcí a bez přesných informací nebo skutečného důvodu na základě denunciace odvedli s sebou na radnici města Č. Těšína k výslechu 8 naprosto nevinných osob, a to; Františka Goczala, Karla Recmana, Josefa Paszeka, Pavla Heczku, Antonína Starzyka, Josefa Donocika, Oskara Kowacza a Otu Walacha. Všichni tito lidé - s výjimkou jednoho - nebyli ještě trestáni ani soudně ani policejně a mají veskrze dobrou pověst; jak při dopravě tak i při výslechu na radnici chovali se úplně klidně jsouce si plně vědomi své neviny.

Ale přes to velitel četnické eskorty užil vůči těmto osobám nejostřejších prostředků útisku a trýznění. Nejprve četník Waniek zpoličkoval mladistvého dělníka, Karla Recmana prosto, že se nepřiznal k vině, kterou mu připisovali. Potom za nadávek bylo rozkázáno: vložiti všem na ruce okovy, sepnouti všechny lidi řetězem a se silnou eskortou vésti hlavními ulicemi města z radnice do soudní budovy, vzdálené sotva 7-8 minut cesty od radnice, ačkoliv sám výslech jakož i předběžné šetření vylučovaly zločin nebo nebezpečí útěku eskortovaných, kteří také po několika hodinách vyšetřování byli soudem zproštění a propuštěni na svobodu. Že čeští úředníci tak trýzní polské nebo německé dělníky na hranicích republiky, působí spravedlivé rozhořčení a rozhodně vyžaduje nápravy.

Proto se podepsaní táží pánů ministrů, co hodlají učiniti,

aby se neopakovaly podobné případy svévolného týrání a trýznění klidných občanů,

aby vinníci byli pohnáni, k Přísné odpovědnosti?

V Praze dne 1. dubna 1931.

Šliwka, Kliment,

Rjevaj, Haiblick, Gottwald, Hruška, Novotný, Kuhn, Höhnel, J. Svoboda, K. Procházka, dr Stern, Štětka, Major, Barša, Čižinská, Steiner, Hrubý, Kubač, Tyll, Kopecký, Juran, Dvořák.

1064/IX.

Interpelace

poslanců Jurana, Barši a soudr. ministru sociální péče

o poměrech v ozdravovnách Okresní nemocenské pojišťovny v Brně.

Okres, nemoc. pojišťovna v Brně vlastní a má v provozu dvě ozdravovny; Nový Lískovec a Baldu u Políčky. Poradní sbor pro ústavy léčebné a humanitní z výnosu zdravot. přirážky přidělil v r. 1930 pojišťovně pro ozdravovny Kč 30.000.-. Ministerstvo soc. péči poskytlo dále v tomtéž roce pro ozdravovny značně vysokou subvenci. Ústřed. sociál. pojišťovna v Praze v r. 1930 hradila pojišťovně dle směrnic pro individuelní léčeb. péči 50-75% nákladu na ošetřování pojištěnců v ozdravovnách, což činilo v obnosech pro Nový Lískovec Kč 350,000.-, pro Baldu Kč 50.000,-. Obnos, který Okres. nem. pojišťovna v Brně přijala celkem pro ozdravovny činil v r. 1930 Kč 500.000.-.

Denní sazba v ozdravovně v Novém Lískovci činí Kč 28.-. Ve skutečnosti provozování ozdravovny a stravování ošetřovanců vyžádá si denně pro jednu osobu náklad Kč 18,-. Okres. nemoc. pojišť. v Brně tím, že skutečnou výši denních nákladů zvýšila o Kč 10.-, na Kč 28.-, získala za každý ošetřovaný den od Ústřed. sociál. pojišťovny na úhradě 50-75% z nákladu denně Kč 5,-, ročně přibližně asi obnos Kč 150.000,-.

Do ozdravoven Okres. nemoc. pojišťovna v Brně posílá práceneschopné pojištěnce. Nemocenské po dobu, kdy jsou v ozdravovně nevyplácí, s poukazem na § 149 zák. o sociál. pojištění, dle kterého má nárok pojištěnec na polovici resp. celé nemocenské jen tehdy, když je ve veřej. nemocnici. Ozdravovnu však pojišťovna za veřej. nemocnici nepovažuje.

Tato prakce odporuje znění § 148 cit. zák., dle kterého má Okr. nem. pojišťovna polovici nemocenského v případě, kdy má práceneschopného pojištěnce v ozdravovně, odvésti Ústřed. sociál. pojišťovně a druhou polovici má vyplatiti pojištěnci.

Pro ošetřovance v ozdravovnách Okr. nem. pojišťovny v Brně jest strava připravována z méněcenných potravin, takže náklad za stravování ošetřovanců v r. 1930 je nižší, než náklad za provoz a udržování ozdravoven.

Těmito způsoby Okr. nem. pojišťovna v Brně získává na subvencích a příspěvcích pro ozdravovny ročně více než půl milionu korun a mimo to i nemocenské, jež by jinak pojištěncům vyplatiti musela, vzhledem k tomu, že jsou práce neschopnými.

Podepsaní se proto táží:

1) Jest panu ministru známo, jak Okresní nemocenská pojišťovna v Brně provozuje léčení v ozdravovnách a jak získává pro ně subvence?.

2) Jest pantu ministru známo, jak Okr. nem. pojišťovna v Brně ošetřovancům nevyplácí polovici nemocenského?

3) Co hodlá pan ministr sociál péče podniknouti, aby skutečnosti, které v interpelaci uvádíme, pokud jsou nesprávné a závadné, byly napraveny?

4) Hodlá pan ministr sociál. péče zjistiti, kdo tam k provádění prakse uvedené v naší interpelaci v Okr. nem. pojišťovně v Brně dává rozkaz a hodlá jej potom disciplinárně stíhati?

V Praze, dne 14. dubna 1931.

Juran, Barša,

Major, Steiner, dr. Stern, Šliwka, Kopecký, Zápotocký, Novotný, Dvořák, Babel, Kliment, Tyll, Hodinová, Čižinská, Vallo, Hruška, J. Svoboda, Kubač, Krosnář, K. Procházka, Kuhn.

Původní znění ad 1064/III.

Interpellation

des Abgeordneten Dr. B. Kafka und Genossen

an den Minister des Innern betreffend die Vergebung der Säle der städtischen Bücherei in Prag.

Der deutsche Schulpfennigverein in Prag suchte um die Erlaubnis an, in dem Puppentheater, das in dem der Stadt Prag gehörigen Neubau der städtischen Bücherei untergebracht ist, eine Vorsdellung in deutscher Sprache veranstalten zu dürfen, Dieses Ansuchen wunde von der Verwaltung der Bücherei mit der ausdrücklichen Begründung abgewiesen, daß Veranstaltungen in dem genannten Gebäude nur dann stattfinden dürfen, wenn sie in der Staatssprache abgehalten werden.

Gegen diese, die verfassungsmäßig gewährleistete Gleichheit der Staatsbürger, verletzende Verfügung wunde seitens eines deutschen Mitgliedes der Prager Zentralvertretung eine Anfrage an den Primator gerichtet und dieser ersucht, die erwähnte Verfügung aufzuheben.

Die Beantwortung dieser Anfrage hat folgenden Wortlaut:

Personalabteilung des Primators,

Z. 14691.

Prag, 6. März 1931.

Zu dem Antrag Nr. 14691 wird von dem Kultusreferat unter Zl. 7700 mitgeteilt, daß über die Vergebung von Vortrags- und anderen Sälen das Präsidium des Verwaltungsrates der Bücherei entscheidet, daß sich nach den erlassenen Vorschriften über die Vergebung der erwähnten Säle richtet. Nach diesen Richtlinien stellt das Präsidium des Verwaltungsausschusses der Zentralbücherei jederzeit die Säle zur Abhaltung von Vonträgen in einer anderen als der Staat sspnache bereitwvllngst zur Verfügung, wenn die Mitwirkenden Ausländer sind

Für den Primator:

Unterschrift unleserlich,

Obermagistratsrat.

Es braucht wohl nicht erst bewiesen zu werden, daß diese Verfügung, bzw. die in ihr genannten Richtlinien für die Vergebung der Säle in dem Gebäude der städtischen Bücherei rechtswidrig send. Bedeutet schon die Verfügung der Büchereileitung eine Verletzung der verfassuagsgemäß gewährleisteten Gleichheit der Staatsbürger, beinhaliten die in der Antwort des Primators genannten Richtlinien für die Vergebung der Säle in dem Gebäude der städtischen Bücherei einen weiteren, noch erheblicheren Rechtsbruch, nämlich die rechtliche Minderstellung von Staatsbürgern zugunsten von Ausländern.

Da die in der Antwort des Primators genannten Richtlinien offenkundig ungesetzlich sind, stellen die Gefertigten an den Minister des Innern folgende Anfrage:

1. Sind dem Herr Minister des Innern die Richtlinien für die Vergebung der Säle im Gebäude der Prager städtischen Bücherei bekannt?

2. Ist der Herr Minister des Innern bereit, der Landesbehörde in Prag als Aufsichtsbehörde der Hauptstadt Prag aufzutragen, die genannten Richtlinien in den Punkten aufzuheben, in denen die Vergebung der genannten Säle zu Veranstaltungen, die in einer anderen als der Staatssprache abgehalten werden sollen, an die Voraussetzungen geknüpft wird, daß die Mitwirkendem Ausländer sein müssen?

3. Ist der Herr Minister des Innern bereit, die Saadt Prag zu veranlassen, daß die Säle der städtischen Bücherei der deutschen Minderheit der Stadt unter denselben Voraussetzungen zur Verfügung gestellt werden, wie der tschechischem Mehrheit der Stadt?

Prag, am 26, März 1931.

Dr. Kafka,

Pohl, Jelinek, Katz, Viereckl, Schäfer, Hackenberg, Wagner, Leibl, Gläsel, Dr. Peters, Platzer, Blatny, Böhm, Kremser, Zierhut, Heller, Heeger, Hodina, Kirpal, Böllmann, Halke, Dr. Roscher.