|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931. |
|
|
III. volební období. |
4. zasedání. |
1063.
Odpovědi:
I. min. obchodu na interp. posl. Bergmanna, Slavíčka a druhů o povolení druhé koncese knihtiskařské v Pelhřimově (tisk 844/VI),
II. vlády na interp. posl. dra Törkly a druhů o tajné instrukci, vydané ve spojení se sčítáním lidu (tisk 822/VI),
III. min. pošt a telegrafů na interp. posl. dra Keibla a druhů o nepřístojnostech u poštovního úřadu v Boru u České Lípy (tisk 801/XI),
IV. min. vnitra na interp. posl. dra Schollicha a druhů o započtení služebních let bývalým slezským zemským úředníkům při jejich převzetí státem (tisk 851/XIV),
V. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Geyera a druhů o degradaci poštovního úřadu v Hostinném přeřazením z I. třídy do II. (tisk 675/VII),
VI. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Simma a druhů, že jest nutno předložiti návrh zákona o pěstounkách mateřských škol (tisk 557/I),
VII. min. vnitra na interp. posl. Schuberta a druhů o systemisaci zemských zaměstnanců (tisk 844/XI),
VIII. vlády na interp. posl. Richtra, Knejzlíka, Langra a druhů o provádění pozemkové reformy na půdě lesní ve střední Moravě (tisk 917/XV),
IX. min. vnitra na interp. posl. Babela, Haiblicka, a soudruhů o konfiskaci časopisu ťWelt am SonntagŤ ze dne 1. ledna 1931 (tisk 893/XV),
X. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dra Schollicha a druhů o nemožných školních poměrech v Bratislavě (tisk 851/XVII),
XI. vlády na interp. posl. inž. Kalliny a druhů, že některé státní úřady nezachovávají předpisy jazykového zákona (tisk 822/XIV),
XII. min. vnitra na interp. posl. Nitsche a druhů, že okresní úřady nedbají jazykových práv německé menšiny na Slovensku (tisk 851/VI),
XIII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dra Schollicha, dra Luschky, Simma a druhů o úpravě služebního poměru a služebních požitků pěstounek mateřských škol (tisk 973/XIII),
XIV. min. financí na interp. posl. Hellera a druhů o zbytečných potížích a trestech při placení daně z masa při nouzových porážkách (tisk 890/VII).
1063/I.
Odpověď
ministra obchodu
na interpelaci poslanců Bergmanna, Slavíčka a druhů
o povolení druhé koncese knihtiskařské v Pelhřimově (tisk 844/VI).
Po provedeném šetření sděluji, že první žádost Karla Nedvěda v Pelhřimově ze dne 15. září 1928 za koncesi knihtiskařskou se stanovištěm v Pelhřimově čp. 78-II byla zamítnuta rozhodnutím zemského úřadu v Praze ze dne 10. prosince 1928, č. 6980-25-173 ai 1928 vzhledem k místním poměrům, k nimž nutno míti zřetel dle odst. 5, § 23 ž. ř., neboť v obvodu politického úřadu v Pelhřimově jsou již dvě podobné koncese a sice v Pelhřimově a v Pacově, které plně postačují ke krytí potřeby obyvatelstva. Ministerstvo obchodu pak k odvolání jmenovaného proti tomuto zamítavému rozhodnutí konalo znovu šetření ve věci, které však dopadlo nepříznivě a z toho důvodu výnosem ze dne 1. června 1929, č. 42628/29 zamítlo odvolání to z důvodu rozhodnutí v odpor vzatého.
Druhá žádost jmenovaného ze dne 8. února 1930 za koncesi knihtiskařskou pro totéž stanoviště byla k návrhu okresního úřadu v Pelhřimově ze dne 10. června 1930, č. 19233-8111 opětně zamítnuta rozhodnutím zemského úřadu v Praze ze dne 21. června 1930, č. 322400-25-1257/4 ai 1930 vzhledem k místním poměrům, k nimž nutno míti zřetel dle 5. odst., § 23 ž. ř., ježto o místní potřebu obyvatelstva v Pelhřimově dosavadními koncesemi knihtiskařskými ve stanovišti i v okolí provozovanými je dostatečně postaráno a od posledního zamítnutí odvolání strany ministerstvem obchodu se poměry ve prospěch strany nikterak nezměnily. Z tohoto rozhodnutí se však strana k ministerstvu obchodu neodvolala.
Vzhledem k tomu nemá ministerstvo obchodu možnosti, aby v této záležitosti nějaké opatření učinilo.
V Praze dne 13. března 1931.
Ministr obchodu:
Dr. Matoušek, v. r.
1063/II. (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci posl. dra Törköly a druhů o tajné instrukci vydané ve spojení se sčítáním lidu (tisk 822/VI).
Ministerstvo vnitra vůbec nevydalo tajné instrukce o jmenování sčítacích komisařů, zvláště pak ne domnělé instrukce ze dne 16. října 1930, citované v interpelaci. Ale také zemský úřad v Bratislavě nevydal nikdy pokynů totožných nebo podobných těm, které interpelace připisuje ministerstvu vnitra.
V Praze dne 24. března 1931.
Předseda vlády:
Udržal, v. r.
1063/III. (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci posl. dra J. Keibla a druhů
o nepřístojnostech u poštovního úřadu v Boru u České Lípy (tisk 801/XI).
Ačkoliv Ústřední sociální pojišťovna nás nepožádala, abychom upozornili poštovní úřady, že mají vyvěsiti vyhlášky o zavedení legitimací pojištěnců a poštovnímu úřadu Bor u České Lípy nebylo o takovéto součinnosti nic známo, nebyl poštovní úřad oprávněn vraceti dožádání okresní nemocenské pojišťovny v České Lípě, nýbrž byl povinen požádati nadřízené poštovní ředitelství za rozhodnutí.
Přednostovi poštovního úřadu bylo dáno vhodné poučení.
V Praze dne 26. února 1931.
Ministr pošt a telegrafů:
Dr. Franke, v. r.
1063/IV. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci posl. dra Schollicha a druhů o započtení služebních let bývalým slezským zemským úředníkům při jejich převzetí státem (tisk 851/XIV).
Výhody, které bývalá zemská správní komise pro Slezsko o své újmě přiznala některým slezským zemským úředníkům tím, že jim mimořádně započítala 1 až 3 roky do postupu - tvrzení interpelace, že se tak stalo po předchozím ústním zmocnění ministerstvem vnitra, zřejmě se opírá o mylné informace - zanikly při přestupu těchto úředníků do státní služby, pokud přesahovaly míru práv stanovenou v § 212 odst. 1 až 3 platového zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., neboť podle ustanovení § 10 odst. 1 věty druhé zákona o organisaci politické správy ze dne 14. července 1927, č. 125 Sb. z. a n., přešli slezští zemští úředníci, stejně jako zaměstnanci všech ostatních cit. zákonem zrušených autonomních korporací, do státní služby jen s těmi služebními a platovými právy a nároky, v dřívějším služebním poměru jmenováním nabytými, jež nepřevyšovaly zákonnou míru právě uvedenou. Na tomto právním stavu, vytvořeném cit. ustanovením § 10 organisačního zákona, nemůže samozřejmě ani zemský úřad ani ministerstvo vnitra ničeho měniti.
Poukazují-li páni interpelanti na to, že svrchu zmíněné výhody byly podle ustanovení § 212, odst. 2 platového zákona dosud ponechány jak úředníkům, kteří zůstali v zemských službách, tak zejména i úředníkům, kteří byli před převzetím do státní služby přeloženi do výslužby, spatřuji v tom s povděkem uznání, že při provádění § 212 platového zákona v oboru zemské samosprávy se až dosud postupovalo s největší blahovůlí všude tam, kde to platné předpisy připustily.
Podobné úchylky z ustanovení § 212, odst. 1-3 platového zákona nemohou však přijíti v úvahu při úpravě platů bývalých autonomních zaměstnanců, kteří přešli dle § 10, odst. 1 věty druhé zákona o organisaci politické správy do státní služby, poněvadž při tom podle tohoto zákonného předpisu lze vzíti zřetel toliko k právům, jichž bylo nabyto v mezích ustanovení § 212 odst. 1-3 plat. zákona.
Vzhledem k tomu nemohu učiniti z podnětu této interpelace jinaké opatření než zaříditi, aby o podaných námitkách a stížnostech úředníků bylo rozhodnuto, pokud se tak dosud nestalo, se všemožným urychlením, což jsem také učinil.
V Praze dne 11. března 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik, v. r.
1063/V. (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na Interpelaci poslance Geyera a druhů
o degradaci poštovního úřadu v Hostinném přeřazením z I. třídy do II.
(tisk 675/VII).
Dodatkem ke své prozatímní odpovědi ve věci přeřazení poštovního úřadu v Hostinném z I. do II. třídy sděluji, že výsledek revise, provedené komisionelně, prokázal, že provozní zatížení poštovního úřadu v Hostinném není tak intensivní, aby odůvodňovalo rozmnožení služebních míst úřednických nad dosavadní počet, t. j. nad 13 míst. V důsledku toho není také splněn předpoklad pro přeřazení uvedeného poštovního úřadu do I. třídy.
V Praze dne 12. března 1931.
Ministr pošt a telegrafů:
Dr. Franke, v. r.
1063/VI. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na Interpelaci poslance H. Simma a druhů,
že jest nutno předložiti návrh zákona o pěstounkách mateřských škol (tisk 557/I).
Ministerstvem školství a národní osvěty vypracovaný návrh zákona o školách mateřských nemohl býti meziministersky dojednán, protože úhradová stránka jeho naráží na veliké potíže finanční.
V Praze dne 3. března 1931.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Dérer, v. r.
1063/VII. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance L. Schuberta a druhů
o systemisaci zemských zaměstnanců (tisk 844/XI).
Podle § 10 zákona o organisaci politické správy ze dne 14. července 1927, č. 125 Sb. z. a n., přešli zemští zaměstnanci do státní služby jen s těmi v zemských službách nabytými platovými a služebními právy, jež nepřesahovala míru stanovenou v § 212, odst. 1 až 3, platového zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n. Došlo-li tedy při převzetí oněch zaměstnanců v některých případech k určitým redukcím jejich dřívějších platů, úředních titulů a jiných práv ze služebního poměru, jest to jen důsledek ustanovení § 212 platového zákona.
Úpravy ty měly provésti bývalé zemské správní výbory již před reorganisací politické správy. Pokud se tak nestalo, bylo věcí zemských úřadů postarati se, aby předpis § 212 platového zákona byl konečně proveden i co do zemských úředníků, kteří přešli do státní služby. Tvrzení, jakoby zaměstnanci, o něž jde, byli většinou zbaveni svých dřívějších práv, a to i takových, jež nepřesahovala míru stanovenou v § 212, odst. 1 až 3 platového zákona, se zřejmě opírá o nesprávné informace.
Jest sice možno připustiti, že v tak obtížných a do nedávna ještě sporných právních otázkách, jaké se vyskytují při interpretaci ustanovení § 212 platového zákona, nebylo to neb ono opatření zemského úřadu v plné shodě s výkladem, jaký citovaným předpisům dala teprve judikatura nejvyššího správního soudu z poslední doby (nález ze dne 3. února 1931, č. 3910/30), a bylo proto již také zařízeno, aby postup zemských úřadů byl s touto judikaturou uveden v soulad ve všech případech, kde by tomu tak snad nebylo.
Skutečnosti však neodpovídá tvrzení interpelace, že zemští zaměstnanci byli zbaveni práv, jichž v zemských službách nabyli řádným jmenováním; neboť nároků, jichž tito zaměstnanci dosáhli v důsledku jmenování provedeného podle platných předpisů, jest po rozumu § 212, odst. 2 platového zákona bezvýhradně šetřeno. Stejně i v příčině úředních titulů zemských zaměstnanců, dále v příčině jejich zařazení do příslušných služebních tříd a platových stupnic státních zaměstnanců jakož i v příčině osobních přídavků a ostatních jejich služebních práv postupují příslušné úřady podle předpisů vydaného již prováděcího vládního nařízení ze dne 7. listopadu 1930, č. 163 Sb. z. a n.; při určování kvalifikace a při povyšování pak se zachází s bývalými zemskými zaměstnanci právě tak, jako s ostatními státními zaměstnanci.
O tom, zda zemské úřady při přejímání bývalých zemských zaměstnanců do státní služby skutečně postupovaly přesně podle ustanovení vládního nařízení č. 163/1930 Sb. z. a n., bude ostatně v konkrétních případech rozhodnuto, pokud se tak dosud nestalo, předepsaným instančním pořadem a dotčení zaměstnanci mohou domáhati se přezkoumáni těchto rozhodnutí nejvyšším správním soudem. Sám jsem zařídil, aby neprojednané dosud námitky a odvolání postižených zaměstnanců byly s urychlením vyřízeny.
O obnově starého právního stavu nemůže býti řeči již z toho důvodu, že jej změnil sám platový zákon ustanoveními § 212, odst. 1 až 3. Důsledky těchto zákonných předpisů nemohou měniti administrativní úřady.
Zařazení bývalých zemských úředníků do příslušných schemat státních úředníků upraveno jest ustanovením § 11 vládního nařízení č. 163/1930 Sb. z. a n.
Příslušné pořadové seznamy budou zaměstnancům předepsaným způsobem k nahlédnutí doručeny a dána jim tak možnost domáhati se odstranění domnělých nesrovnalostí pořadem instančním.
Proto nepovažuji nějaké další opatření v tomto směru za účelné.
V Praze dne 6. března 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik, v. r.
1063/VIII.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců. F. Richtra, J. Knejzlíka, Fr. Langra a druhů
o provádění pozemkové reformy na půdě lesní ve střední Moravě (tisk 917/XV).
Státní pozemkový úřad získal z několika velkostatků ve střední Moravě pro lesní reformu celkem 17.400 ha lesa a rozhodl tuto půdu přiděliti takto:
městu Vyškovu 400 ha, městům Kroměříži, Prostějovu a Přerovu po 1000 ha, českému odboru zemědělské rady v Brně 3000 ha a zbytek Středomoravskému lesnímu družstvu 123 obcí.
Příděl českému odboru zemědělské rady vázal státní pozemkový úřad jednak podmínkou, že se tento odbor vzdá ve prospěch města Brna již dříve získaného lesního celku (asi 2000 ha) od velkostatku Rájec-Blansko, jednak podmínkou, že přidělený les bude vnesen z důvodu účelného hospodaření do Středomoravského lesního družstva obcí, neboť lesní plochy přidělené tomuto družstvu i zemědělské radě bezprostředně sousedí a svojí polohou tvoří vhodný celek pro jednotné hospodaření.
O přídělu družstvu vyrozuměl státní pozemkový úřad všechny obce, pozval je na den 3. ledna 1931 k společné poradě, a sdělil jim poučení o utvoření lesního družstva a na společném hospodaření.
Český odbor zemědělské rady jest veřejnoprávní hospodářskou institucí, která potřebuje hospodářských objektů k účelům zkušebním i k propagaci vzorných hospodářství a má již dnes několik statků polnohospodářských; z důvodů zákonů o pozemkové reformě nebylo proto námitek ani proti nabytí statku lesního.
Podle vylíčeného stavu věci nemá vláda důvodu k nějakému opatření.
V Praze dne 6. dubna 1931.
Předseda vlády:
Udržal, v. r.
1063/IX.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Babela, Haiblicka a soudruhů
o konfiskaci časopisu ťWelt am SonntagŤ ze dne 1. ledna 1931 (tisk 893/XV).
Okresní úřad v Teplicích-Šanově, vykonávaje prohlídku časopisu ťWelt am SonntagŤ, vycházejícího v Teplicích-Šanově, zabavil č. 1. tohoto časopisu ze dne 1. ledna 1931, poněvadž shledal v části článku nadepsaného ťHusarenstück der Staatspolizei in Mähr.-SchönbergŤ, jež jest v interpelaci doslovně uvedena, skutkovou povahu přečinu dle § 300 tr. z.
Krajský jako tiskový soud v Litoměřicích nálezem ze dne 2. ledna 1931, č. Tl VIII. 331 zabavení teto v celém rozsahu potvrdil, uznav tak, že zabavení bylo zákonem odůvodněno.
Vzhledem k tomu neshledávám důvodů k opatřením v interpelaci žádaným.
Zodpovědění interpelace jsem převzal, ježto tiskovou prohlídku v daném případě vykonal a konfiskaci nařídil úřad politický.
V Praze dne 23. března 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik, v. r.
1063/X. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci posl. dra Schollicha a druhů
o nemocných školních poměrech v Bratislavě (tisk 851/XVII).
Státní správě jsou známy nedostatky a závady, plynoucí z dosavadního zatímního umístění německého reálného gymnasia v Bratislavě, a bylo proto rozhodnuto pro školu tu vystavěti vhodnou vlastní budovu. Potřebné práce přípravné budou provedeny s urychlením.
Nežli však bude možno přestěhovati jmenovaný ústav do vlastní novostavby, snaží se státní správa zlepšiti dosavadní jeho umístění tím, že se pokouší získati v blízkostí školy další místnosti, takže bylo by pak možno zlepšiti současně také umístění maďarského reálného gymnasia v téže budově a nebude nutno vyučovati na dvojí zápřež.
Poznamenávám, že obtíže s umístěním německého státního reálného gymnasia v Bratislavě vznikly proto, že teprve republika československá zřídila tento německý ústav a nebylo tedy pro něj samostatné budovy z doby předpřevratové.
V Praze dne 18. března 1931.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Dérer, v. r.
1063/XI. (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci posl. inž. Kalliny a druhů,
že některé státní úřady nezachovávají předpisy jazykového zákona (tisk 822/XIV).
Předpisy jazykového zákona o vydávání vyřízení také v jazyku menšinovém (§ 2, odst. 2 a 6) jsou úřady zachovávány. Stane-li se někdy, že se strana domnívá, že její právo bylo porušeno, může je uplatňovati stížností u dohlédacího úřadu. V případě, který uvádí interpelace, vychází se z mylného předpokladu, že úřad pro vyměřování poplatků v Praze jest úřadem ústředním. Působnost tohoto úřadu vztahuje se podle § 27 úředního návodu z r. 1904 jen na tehdejší obvod města Prahy (I.-VIII. část), v němž není kvalifikované jazykové menšiny. Úřaduje proto tento úřad podle § 1 jazykového zákona zásadně vždy jen v jazyce státním. V jazyce menšinovém mohl by úřadovati pouze y případě zmíněném ve článku 42, odst. 2 jaz. nař., když by totiž byl na něj přenesen delegací bez návrhu stran akt zpoplatnění z některého jiného úřadu.
Příslušnost úřadu pro vyměřování poplatků v Praze nemusí býti dána vždy bydlištěm strany, nýbrž může býti dána i jiným vztahem zpoplatňovaného aktu k jeho úřednímu obvodu, mimo jiné na př. i bydlištěm smluvní protistrany. Proto se často stává, že úřad pro vyměřování poplatků v Praze, ač se jeho působnost vztahuje jen na Prahu I.-VIII., vydává platební rozkazy i stranám bydlícím v jiných soudních okresích, případně i v okresích menšinových; tím se však ničeho nemění na jeho normální místní působnosti a na povinnosti úřadovati jen ve státním jazyce.
V daném případě stěžovala si firma J. A. Geipel v Plesné podáním ze dne 11. srpna 1930 vyhotoveném v jazyce německém proti platebnímu rozkazu ze dne 21. června 1930 vyhotoveném jen v jazyce státním. Toto podání bylo jí vráceno úřadem pro vyměřování poplatků v Praze k opravě po stránce jazykové podle čl. 4 jaz. nař. Proti tomuto rozhodnutí podala strana jazykovou stížnost k zemskému finančnímu ředitelství v Praze, o níž dosud nebylo rozhodnuto, poněvadž veškeré spisy poplatkového úřadu tohoto případu se týkající byly zaslány krajskému trestnímu soudu v Praze, kde se vede řízení pro obsah zmíněného podání z 11. srpna 1930, jímž byl československý stát urážen a jemu vyhrožováno vojenským odbojem.
Rozhodování o subjektivním jazykovém právu strany jest řešením čistě právní otázky, jehož zákonitost podléhá na konec i přezkoumání nejvyšším správním soudem. Nemůže proto vláda z podnětu této interpelace předbíhati jeho výsledku.
V Praze dne 2. dubna 1931.
Předseda vlády:
Udržal, v. r
1063/XII. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance A. Nitsche a druhů,
že okresní úřady nedbají jazykových práv německé menšiny na Slovensku (tisk 851/VI).
Zemský úřad v Bratislavě učiní opatření, aby okresní úřad v Kežmarku příště vydával vyřízení německých podání Spišské německé strany také v jazyku německém a aby bylo dbáno předpisů jazykového zákona o jazyku vyřízení. Zemskému úřadu nedošly však nikdy konkrétní stížnosti stran podle § 7 jaz. zákona z okresů s německou národní menšinou.
Okresnímu úřadu v Kežmarku byl v poslední době přidělen také účetní úředník, který ovládá úplně německý jazyk (Ludovít Deutsch).
V Praze dne 25. března 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik, v. r.
1063/XIII. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslanců dra E. Schollicha, dra Luschky, Simma a druhů
o úpravě služebního poměru a služebních požitků pěstounek mateřských škol
(tisk 973/XIII).
Ministerstvem školství a národní osvěty vypracovaný návrh zákona o školách mateřských nemohl býti meziministersky dojednán, protože úhradová stránka jeho naráží na veliké potíže finanční.
V Praze dne 25. března 1931.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Dérer; v. r.