Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.
III. volební období.	4. zasedání.

1035.

Interpelace:

I. posl. Höhnela, dr Sterna a soudr. min. vnitra a min. spravedlnosti, že vrchní četnický strážmistr Wanka ve Varnsdorfu ztýral dělníka a že tento dělník jest ve vazbě v České Lípě,

II. posl. dr. Sterna, Höhnela a soudr. min. vnitra o zákazu schůzí stávkujících a jiném neslýchaném omezování práva na stávku v Boru u České Lípy a Liberci,

III. posl. Hokikyho a druhov min. vecí zahraničných o strojoch na drtenie kameňa, odvezených Rumunmi zo štátneho kameňolomu Feketehegy pri Velkej Sevľuši,

IV. posl. Hokkyho a druhov min. spravedlnosti o sriadení miesta rumunského tlumočníka u okresného súdu v Ťačeve a u sedrie v Chuste pre rumunské obyvateľstvo v Československu,

V. posl. Hokkyho a druhov min. spravedlnosti o vrchnom súde, ktorý má byť sriadený v Užhorode,

VI. posl. Hokkyho a druhov min. sociálnej pečlivosti o tom krivdivom postupe rozhodčieho súdu, pôsobiaceho pri okresnej delníckej nemocenskej pokladnici v Užhorode, že odopiera pojednávať o odvolaniach podaných v jazyku maďarskom,

VII. posl. Novotného, Hrubého a soudr. min. zemědělství o sporu obce Dobré u Kladna s nadřízenými úřady o plemenného býka,

VIII. posl. dr Szüllö a druhov celej vláde o vypovedení maďarských odborných listov, zvlášte budapeštského odborného listu ťOrvosi HetilapŤ z územia Slovenska a Podkarpatskej Rusi,

IX. posl. V. Beneše, Remeše a soudr. min. národní obrany o ztýrání vojína Grubera v posádce klatovské,

X. posl. Koudelky a soudr. min. vnitra o trestání zemědělců za to, že si pořídí práce pro vlastní hospodářství,

XI. posl. Koudelky a soudr. min. financí o vypovídání trafik osobám, o jejichž existenci je postaráno,

XII. posl. Stejskala, Šeby a druhů min. školství a nár. osvěty a min. veřejných prací o vhodném a důstojném umístění české státní menšinové školy v Mezimostí u Broumova,

XIII. posl. Stejskala, Netolického a druhů min. financí o přehmatech na berní správě v Lanškrouně,

XIV. posl. Šmejcové a druhů min. financí o vánočním příspěvku zaměstnankyním státních továren na tabák,

XV. posl. B. Procházky, Fialy, Malého a druhů vládě republiky Československé o revisi pro počítání služebních roků některých úředníků stát. drah III. služební třídy,

XVI. posl. Staška a druhů vládě o výstavbě řádné a účelné budovy pro státní konservatoř v Praze,

 

1035/I (překlad).

Interpelace

poslanců Höhnela, dr Sterna a soudruhů ministrovi vnitra

a ministrovi spravedlnosti, že vrchní četnický strážmistr Wanka ve Varnsdorfu ztýral dělníka a že tento dělník jest ve vazbě v České Lípě.

V pátek, dne 20. února byl zatčen dělník Karel Krause ve Varnsdorfu, když rozdával letáky před závodem firmy Bratří Richterové ve Varnsdorfu. Šlo o legální letáky, v nichž se oznamovalo, že dělníci firmy Preisslerovy v Proseči nad Nisou stávkou odrazili snížení mzdy, nadiktované firmou, jak bylo již uveřejněno v denních časopisech.

Karel Krause, drobný, posláblý člověk, byl po svém zatčení velmi surově zbit a co nejstrašlivěji ztýrán v předsíni účtárny firmy Bratří Richterové varnsdorfským vrchním četnickým strážmistrem Wankou, který má postavu obra Mnoho dělníků slyšelo bolestné výkřiky Karla Krause až na silnici.

Vrchní četnický strážmistr Wanka již několikráte takto bídně ztýral zatčené dělníky a funkcionáře odborových organisací a takovéto případy, že dělníci při zatčení a po zatčení jsou přímo sadisticky ztýráni policí a četnictvem nebo jinými státními činiteli, se v poslední době množí přímo strašlivě.

Dělník Karel Krause byl po krátké vazbě ve Varnsdorfu dopraven v poutech do České Lípy a tam jest úplně bez důvodu držen i nadále ve vazbě. Poněvadž ani neví, proč jest ve vazbě, zahájil v pondělí, dne 2. března, hladovku. Zpráva o jeho ztýrání pochopitelně a právem dělnictvo pobouřila.

Tážeme se tedy pana ministra vnitra a pana ministra spravedlnosti, ví-li o těchto věcech a proč proti tomu nezakročil?

Tážeme se dále, zda fašistický surovec Wanka bude ihned propuštěn a co nejpřísněji potrestán a zda bude nařízeno neprodlené propuštění dělníka Krause a přísně vyšetřování a zda všichni, kdož jsou vinni jeho zatčením, jeho držením ve vazbě a ztýráním, budou zjištěni a co nejpřísněji potrestáni?

V Praze, dne 5. března 1931.

Höhnel, dr Stern,

Juran, Gottwald, Hrubý, Babel, Kliment, Vallo, J. Svoboda, K. Procházka, Čižinská, Zápotocký, Hruška, Krosnář, Dvořák, Tyll, Kopecký, Kuhn, Kubač, Barša, Hodinová.

1035/II (překlad).

Interpelace

poslanců dr Sterna, Höhnela a soudruhů ministrovi vnitra

o zákazu schůzí stávkujících a jiném neslýchaném omezování práva na stávku v Boru u České Lípy a Liberci.

Útoky na právo dělníků na stávku, přímé podporování podnikatelů ve mzdových bojích fašistickými teroristickými opatřeními státních úřadů nabývají stále ostřejšího rázu. Když vypukla stávka sklářů v Boru u České Lípy, zašel okresní hejtman v České Lípě tak daleko, že prohlásil, že všechny schůze jakéhokoliv druhu a všechny projevy ve stávkovém území, pokud spadají do jeho okresu, jsou zakázány, že mu musí býti předem hlášeny dokonce i schůze podle §u 2, což jest docela křiklavým porušením dokonce i kapitalistických zákonů Skutečně také byly zakázány nejen veřejné schůze lidu nýbrž i schůze stávkujících a když mu to bylo vytčeno, okresní hejtman v České Lípě odvážil se dokonce prohlásiti že v Československu práva na stávku není. Tento vzorný příklad fašistického byrokrata dále prohlásil, že jen on jest oprávněn rozhodovati, zda ve mzdovém boji nastaly takové situace nebo změny stavu, které vyžadují, aby stávkující dělníci zaujali k situaci stanovisko na schůzích.

Že při tom jde o vědomé zasahování ve prospěch podnikatelů vysvítá také z toho, že tajemník odborové organisace pro tento kraj, Schädelbauer byl současně úplně bez důvodu držen ve vazbě a že ačkoliv dokonce i vyšetřovací soudce a státní zástupce musili prohlásiti, že souhlasí s jeho propuštěním z vazby, borský okresní soudce Günter toto propuštění z vazby co možná odsunoval úmyslným zdlouhavým výslechem svědků.

Okresní hejtman z České Lípy jest si plně vědom, jak neslýchaně jeho opatření a poznámky provokují dělnictvo, a proto se je snažil dodatečně z části popříti. Máme však svědky, kteří tyto pokusy o popření mohou úplně vyvrátiti.

Dalším příkladem pro postup okresních úřadů proti právu na stávku - a takovýchto případů mohli bychom uvésti nesčetné množství - jest postup libereckého policejního ředitelství. Tamější místní skupina ťPrůmyslového svazu textilních dělníků pro ČSR se sídlem v PrazeŤ svolala řadu schůzi na den 2. 4 a 5. února a další dvě schůze na den 26 února a to veřejné schůze textilních dělníků s denním pořadem: ťVýpověď smlouvy pro libereckou, frýdlantskou a tanvaldskou smluvní oblast a její oblast a její následky pro textilní dělnictvo a národní hospodářstvíŤ. Všechny tyto schůze liberecké policejní ředitelství zakázalo se směšným odůvodněním, že by ťmohl býtiŤ porušen veřejný pokoj a pořádek.

To jest jen několik málo příkladů teroru proti stávkujícím nebo dělníkům bojujícím za mzdu, který ve většině případů jde až k vyhlášení řádného výjimečného stavu. Tak zvaná demokratická republika, v jejíž vládě sedí 6 tak zvaných socialistů, pokouší se dělníky, kteří zahájili boj, aby uhájili své hladové mzdy, oloupiti o právo, aby k podpoře svého boje konali projevy, demonstrace atd., ba chce jim dokonce odepříti právo, aby na schůzích stávkujících zaujali stanovisko k situaci ve mzdovém boji a poradili se o nutných bojových opatřeních.

Tážeme se tedy pana ministra vnitra:

1) je-li ochoten postarati se, aby všichni, kdo se v uvedených případech provinili, byli ihned potrestáni, zvláště však aby ihned byl sesazen okresní hejtman v České Lípě?

2) Jak může odůvodniti fašistické, zřejmé působení úřadů ve prospěch podnikatelů a jak pohlíží na požadavky dělníků, dožadujících se neomezeného práva na stávku a práva shromažďovacího?

V Praze, dne 5. března 1931.

Dr Stern, Höhnel,

Zápotocký, Kopecký, Tyll, Babel, Juran, Kuhn, Štětka, Barša, Dvořák, Hodinová, K. Procházka, J. Svoboda, Vallo, Kliment, Čižinská, Krosnář, Hruška, Kubač, Gottwald.

1035/III (překlad).

Interpelácia

poslanca Hokkyho a druhov ministrovi veci zahraničných o strojoch na drtenie kameňa, odvezených Rumunmi zo štátného kameňolomu Feketehegy pri Velkej Sevľuši.

Pane minister!

Na istej časti dnešného územia republiky Československej predchádzalo československému imperiu imperium rumunské.

Po zániku rumunského imperia a po zmizení rumunskej okupácie zmizelo a to sotva náhodou, mnoho vecí, ktoré obyvateľstvo ešte i dnes trpko postráda.

Medzi tieto trpko postrádané predmety, ktoré neboly práve náhodou odvezené, patria tiež zo štátneho kameňolomu Feketehegy odnesené naprosto moderné drtiče kameňa belgického systemu. Stroje tie patria výnimečne medzi stroje, ktoré nesnižovaly, ale zvyšovaly počet robotníkov pracujúcich vo zmienenej bani.

Dľa mojho vedomia stroje tie dnes povalujú sa nepoužívané a zahrdzavené medzi mestami Kluž a Apahida v Rumunsku.

S úctou tážem sa pána ministra vecí zahraničných:

1. Či ste ochotný v dobe čo najkratšej zakročiť, aby tieto stroje na drtenie kameňa, ktoré boly už pred desaťročím odvezené, buďto v upotrebiteľnom stave boly vrátené, alebo keby to nebolo možné,

2. či ste ochotný primať spojenecký štát Rumunský, aby za odvezené stroje poskytnul štátu Československému, poťažne štátnemu kameňolomu Feketehegy príslušnú náhradu, lebo tento kameňolom poskytoval pre ďaleké kraje najlepší a ku stavbám ciest najvhodnejší kamenný materiál onyxtrachyt, a zamestnával stále asi 200 robotníkov z obyvateľov obcí Sevľjuš, V. Kupánja, Guďa a Tekovo.

3. Či ste ochotný za intervencie k tomu príslušného ministerstva verejných prác postarať sa o to, aby pomocou vrátených snáď strojov alebo náhrady za ne danej bol zasa zahájený provoz v kameňolome Fegetehegy cieľom zmiernenia nezamestnanosti?

V Prahe, dňa 5. marca 1931.

Hokky,

Fedor, dr Jabloniczky, dr Szüllö, Dobránsky, Nitsch, Szentiványi, dr Törköly, dr Holota, Simm, Knirsch, Schubert, dr Schollich, dr Hassold, Horpynka, Kasper, Krebs, inž. Jung, Köhler, inž. Kallina, dr Keibl, Geyer, Matzner, dr Hanreich.

1035/IV (překlad).

Interpelácia

poslanca Hokkyho a druhov ministrovi spravedlnosti o sriadení miesta rumunského tlumočníka u okresného súdu v Tačeve a u sedrie v Chuste pre rumunské obyvateľstvo v Československu.

Pane minister!

V území republiky Československej je veľa zaľudnených obcí rumunských Tiež obyvateľstvo obcí Dolná Abša, Stredná Abša, T. Fejéregyháza, ďalej Selo Solotvina a Marmaroš Solotvina je zo značnej časti materinského jazyka rumunského.

Toto rumunské obyvateľstvo, čítajúce asi 18-20 tisíc duší, nemá tlumočníka ani u okresného súdu v Ťačeve, ani u sedrie v Chuste. Toto nešťastné obyvateľstvo je u súdu kde maďarsky, kde rusinský, kde zase vo štátnom jazyku vyslýchané, ktorými jazyky len veľmi lámano hovorí a tedy nemožno sa s ním dorozumieť a nemôže sa ani náležite obhajovať. Táto okolnosť je veľmi často, ba takmer vždycky na škodu materielnej pravde.

Súd bez tlumočníka vo väčšine prípadov ani pri najlepšej vôli nemôže vyniesť rozsudok, ktorý by stranu uspokojil, strany musia sa odvolávať často proti rozsudkom obidvoch súdov. To stojí veľa námahy a peňazí a neraz by sa bolo možno vyhnúť nepriaznivému rozsudku. Táto posledne uvedená okolnosť je nielen s hľadiska strany, ale i s hľadiska prácou preťaženého súdu podstatným dôvodom, aby ustanovený bol tlumočník.

Avšak tento čin justičnej správy mal by dobrý účinok i voči spojeneckému Rumunsku, lebo rumunské obyvateľstvo po práve vytýka, že postráda tlumočníka u zmienených dvoch súdov.

Na základe uvedeného s úctou tážem sa pána ministra spravedlnosti,

či ste ochotný ustanoviť autorizovaného rumunského tlumočníka u okresného súdu v Ťačeve a u sedrie v Chuste a to čo možná v dobe čo najkratšej?

V Prahe, v mesiaci marci 1931.

Hokky,

dr Szüllö, dr Jabloniczky, Dobránsky, Fedor, Nitsch, Szentiványi, dr Törköly, dr Holota, dr Keibl, Geyer, inž. Jung, Simm, Köhler, dr Schollich, dr Hanreich, Matzner, Krebs, Schubert, Knirsch, Kasper, Horpynka, inž. Kallina, dr Hassold.

1035/V (překlad).

Interpelácia

poslanca Hokkyho a druhov ministrovi spravedlnosti o vrchnom súde, ktorý má byť sriadený v Užhorode.

Pane minister!

Na obecenstvo v Podkarpatskej Rusi, hľadajúcom spravedlnosť, páše sa veľká krivda, tým, že na tomto území, ktoré už mierovou smluvou saintgermainskou bolo deklarované za autonomné, ešte ani do dnes nieto vrchného súdu. Menovaná mierová smluva zaisťuje naprosté autonomné právo Podkarpatskej Rusi na poli judikatury.

Avšak nielen právo, zaistené zmienenou mierovou smluvou, vyžaduje, aby shora uvedený vrchný súd bol sriadený, ale i pomery geografické a dôvody sociálné, hospodárske i dopravné ukazujú na potrebu tohoto sriadenia.

Dopravené pomery v Podkarpatskej Rusi sú najzanedbanejšie a najchudobnejšie. I keď vezmeme za podklad vzdialenosť ktorá môže byť prekonaná vlakom, i vtedy na pr. Jasina leží od najbližšieho vrchného súdu košického na 360 km. Táto vzdialenosť už sama o seba vyžaduje si od obyvateľstva najmenej tri dni. aby sa mohlo dostaviť k súdnemu pojednávaniu Avšak v situácii o veľa nevýhodnejšej sú tie obce pozdľž poľských hraníc, do ktorých ani vlakom nemožno sa dostať. Avšak dochádzky k súdnym pojednávaniam vyžadujú si nielen mnoho času a námahy, ale znamenajú i veľké útraty a to bez rozdielu, dostavia-li sa strany osobne a či dajú-li sa zastupovať advokátom, lebo pridržiavajú sa advokátov, ktorí sú v ich okolí dobre známi a majú k nim dôveru. Táto prítulnosť primitívneho človeka po tejto stránke je podstatne väčšia, ako človeka inteligentnejšieho. ktorý dobre vie, že košický advokát môže ho v pojednávaní práve tak úspešne zastupovať, ako advokát z jeho vlastného kraja.

Avšak i keď ju košický advokát zastupuje, i vtedy musí tam strana odcestovať a advokáta osobne informovať.

Tážem sa preto s úctou pána ministra:

1. Či ste ochotný aspoň čiastočne vyhovieť mierovej smluve saint-germainskej tým, že sriadite vrchný súd v Užhorode?

2. Či ste ochotný vziať v úvahu geografické, sociálné, hospodárské a dopravné pomery a sriadiť vrchný súd v Užhorode?

V Prahe, v mesiaci marci 1931.

Hokky,

dr Szüllö, dr Jabloniczky, Szentiványi, Nitsch, dr Törköly, dr Holota, dr Keibl, Horpynka, Matzner, Geyer, Krebs, Fedor, Dobránsky, inž. Jung, Knirsch, Schubert, Kasper, Simm, Köhler, inž. Kallina, dr Hanreich, dr Hassold, dr Schollich.

1035/VI (překlad).

Interpelácia

poslanca Hokkyho a druhov

ministrovi sociálnej pečlivosti

o tom krivdivom postupe rozhodčieho súdu, pôsobiaceho pri okresnej delníckej nemocenskej pokladnici v Užhorode, že odopiera pojednávať o odvolaniach podaných

v jazyku maďarskom.

Rozhodčí súd, pôsobiaci pri okresnej delníckej nemocenskej pokladnici v Užhorode, zdráha sa pojednávať o odvolaniach, podaných v jazyku maďarskom z okresu berehovského, tieto vracia stranám s pripomienkou, aby odvolanie predložené bolo do 8 dní z jazyku štátnom.

Podľa údajov sčítania ľudu z r. 1921, ktoré zostávajú smerodatnými až do úradného uverejnenia výsledkov nového sčítania ľudu i čo do uplatňovania práv jazykových, je väčšina okresu berehovského maďarská. Táto početná prevaha zaisťuje plnú voľnosť užívania jazyka na základe príslušného zákona. Je síce pravda že prevádzajúce nariadenie k zákonu jazykovému nečiní žiadnych opatrení čo do užívania jazyka v inštituciach podliehajúcich dozoru ministerstva sociálnej pečlivosti, avšak táto mlčanlivosť ešte neznamená právo nebo možnosť toho, aby mohlo byť opomijané užívanie menšinového jazyka, zaistené tiež ústavným zákonom. Je nemožné, aby na tak širokom poli štátneho života, na ktorom ministerstvo sociálnej pečlivosti vykonáva svoje vládne právo nemohly menšiny uplatňovať svoje jazykové práva len preto, lebo jazykové nariadenie neobsahuje predpisy o tomto vládnom odvetví a jeho inštituciách. Inštitucie podliehajúce dozoru ministerstva sociálnej pečlivosti sú povinné rešpektovať právo menšín k užívaniu jazyka. Platí to obzvlášte o delníckych poisťovacích pokladniciach, ktoré ako ustanovizne sociálné sú utvorené z členov menšiny a tedy žiadnym spôsobom nemôžu negligovať jazykové práva svojích členov. Okresná delnícka poišťovacia pokladnica nie je ustanovizňou štátnou, lež je útvarom sociálnym a ako taká nemôže oponovať ústavným právam živlov, z ktorých svoju existenciu čerpá. Delnícka nemocenská pokladnica nesmie porušovať práva štátnych občanov a nemôže vylučovať možnosť uplatňovania jazykov menšinových zaistenú i medzinárodnými smluvami. A to preto nie, lebo dľa svojho pôvodu je ona ustanovizňou sociálnou, lebo nemá samostatnej existencie a nemá účel len sama pre seba, lebo nie je nezávislou od vôle svojích členov a totiž nie je ustanovizňou štátnou, ale len korporáciou, a tedy ako taká musí honorovať dobre nadobudnuté právo svojích členov. Dobre nadobudnutým právom členov, pokiaľ patria k niektorej národnej menšine, je užívanie menšinového jazyka, ktorého nemôžu byť ani delníckou nemocenskou pokladnicou ani vedľa nej pôsobiacim rozhodčím súdom pozbavení.

Tážem sa preto pána ministra:

1. Či viete o tom postupne rozhodčieho súdu okresnej nemocenskej pokladnice v Užhorode, že odvolania podané v jazyku maďarskom neprejednáva, ale požaduje, aby boly podané v jazyku štátnom,

2. či ste ochotný uložiť delníckym nemocenským pokladniciam v Užhorode ako aj iným takýmto pokladniciam v republike, pôsobiacim taktiež v území obydlenom maďarskou národnou menšinou, i vedľa nich pôsobiacim rozhodčím súdom, aby ony rešpektovaly práva na užívanie menšinového jazyka a aby prijímaly podania a odvolania napísané v jazyku maďarskom.

V Prahe, v mesiaci marci 1931.

Hokky,

dr Jabloniczky, Knirsch, Krebs, Schubert, Horpynka, dr Schollich, inž. Kallina, dr Hassold, dr Hanreich, dr Keibl, Geyer, Kasper, inž. Jung, Simm, dr Szüllö, Fedor, Dobránsky, Köhler, Szentiványi, Matzner, Nitsch, dr Törköly, dr Holota.

1035/VII.

Interpelace

poslanců Novotného, Hrubého a soudruhů

ministru zemědělství o sporu obce Dobré u Kladna s nadřízenými úřady o plemenného býka.

Výnosem ministerstva zemědělství ze dne 27. dubna 1929 nařízeno bylo obci Dobré u Kladna opatřiti do 4 neděl jednoho veřejného plemenného býka. Obec učinila o tom vyhlášku, ale nikdo se jako chovatel nepřihlásil. Obec žádala proto o odklad a v prodloužené lhůtě přihlásil se rolník Václav Votava, který se právě vrátil z vojny, takže se nemohl hlásiti dříve obec. zastupitelstvo přijalo přihlášku p. Votavovu a jmenovaný koupil býka 25. června 1929 v Přerově na výstavním trhu plemenníků a sice dle doporučení členů zemědělské rady moravské. Když býka přivezl do Kladna, telefonoval vrch. veter. komisaři Zourkovi, aby přijel býka prohlédnout. Vet. kom. odmítl tak učiniti a teprve po návštěvě rolníka Votavy v jeho bytě a na energickou urgenci přijel na stanici, býka prohlédl a shledal bezvadným. Při tom však mluvil o tom, že v Dobré prý podalo žádost za povolení chování býků družstvo chovatelů dobytka, které prý má již povoleno dva býky a že si rolník Votava se svým býkem může dělat co chce. Při pozdějším vyšetřování této záležitosti bylo však zjištěno že žádná jiná žádost vedle p. Votavovy podána nebyla. Licence na býka p. Votavy nařízena byla na 4. července 1929. Komise však nepřijela. Když obec zjišťovala, proč komise nepřijela, nedostala žádného úředního vysvětlení. Komise se konala teprve 19. července, ale mezitím mluvil rolník pan J. Mařík o tom, že vrch. vet. kom. Zourek bude licentovati pro Dobrou jeho býka, ač p. Mařík neměl potvrzení povolení min. zemědělství a jeho býk je místního původu, což se příčí zákonu o plemenitbě. Leč přes to byl býk p. Maříka pro obec Dobrou licentován. Vedle toho místní odbor chovatelů domácího zvířectva vyvěsil v obci Dobré vyhlášku, aby chovatelé připouštěli své plemenice jen k býku p. Maříka. V pravdě nebylo v obci Dobré žádného sdružení, nýbrž jednalo se jen o to, aby mohl být býk p. Maříka licentován Proto byla vznesena žaloba na občany, kteří vyhlášku výše uvedenou podepsali a sice p. Jermana Františka a Ladislava Šilhana u okr. soudu v Unhošti. Leč ani potom nebyla tato otázka rozřešena a obec se obrátila na min. zemědělství, které nařídilo komisi na den 28. srpna 1929. Ale ani soudní řízení, ani komisionelní šetření nevneslo do sporu světla a záležitost nebyla vyřízena. Na býka p. Votavy nebyl vystaven písemný průkaz a spory o to, který býk je pro obce Dobrou licentován, trvají dále a způsobují v obci mnoho zlé krve. Když předseda komise tvrdil, že průkaz písemný byl poslán chovateli býka již dříve, obec záležitost vyšetřovala velmi podrobně, ale ukázalo se, že žádný písemný průkaz zaslán nebyl Na to nařízeno komisionelní šetření na den 20. listopadu 1929 při této komisi bylo zjištěno, že v obci Dobré musí býti plemenní býci dva. Obec chtěla spor likvidovati a koupiti býka sama. V té době vystoupil opět jménem neexistujícího sdružení pan Šilhan, který vůbec o povolení chování býka nežádal, ale prostě jménem sdružení hlásil dva chované býky. Když dne 19. ledna 1930 při schůzi obecního zastupitelstva, ač byli vyzváni, zástupci neexistujícího sdružení chovatelů hosp. zvířectva odmítli uzavříti s obcí smlouvu o chovu dvou plemenných býků nařídila obec, aby vyhověla zákonu chovateli p. Votavovi, že do tří týdnů musí mít v obci druhého býka, čemuž jmenovaný ihned vyhověl. Obec po té hlásila pro r. 1930 dva veřejné býky k výběru. Vet. komisař Zourek odpověděl na to obci, že se na ni ustanovení o dvou býcích nevztahuje, a koupí-li druhého, že tak činí na vlastní nebezpečí a odpovědnost. Ač dne 16. dubna 1930 měla být veřejná licence na velkostatku v Dobré, nařízena byla pro obec zvláštní licence na den 26. dubna a zástupci obce šli k p. předsedovi licenční komise Šilhanovi, kde protestovali proti ukládání zbytečných výloh obci. P. Šilhan odvolal se na nařízení okr. úřadu. Zvláštní komise se potom skutečně konala a na obci vymáháno hrazení útrat do 8 dnů pod exekucí. Obec se odvolala k zemskému úřadu. Zemský úřad výnosem ze dne 14. července 1930 uznal, že obec Dobrá je v právu. Do tohoto výnosu odvolalo se Sdružení chovatelů hosp. zvířat k min. zemědělství, které nařídilo, aby rozhodnutí zem. úřadu nebylo provedeno. Na to zemský úřad výnosem ze dne 17. října 1930 zmocnil obecní úřad, aby podal rozvrh nákladů na udržování veřejného plemenného býka rolníka V. Votavy za správní rok 1929 resp. za druhou polovinu jmenovaného roku. Při tom bylo výslovně podotknuto, že obec Dobrá má chovati dva plemenné býky, kteří oba jsou chováni p. Votavou a aby druhý z nich, je-li k chovu způsobilý, byl licentován a zároveň odňata licence p. Maříkovi. Licence na tohoto druhého býka konala se dne 11. listopadu 1930, komise druhého býka pana V. Votavy uznala a měla tudíž ihned odejmouti licenci býku p. Maříka. To se však nestalo a pan Mařík připouští dále svého býka. Proto obec vyzvala komisi k odebrání licence. Na okresní úřad byl za tím účelem vyslán zástupce obce. Na úřadě zjištěno sice, že licence páně Maříkova má být odebrána, leč písemného potvrzení o tom zástupce úřadu vydati nechtěl. Při šetření na zemském úřadě zjištěno zástupci obce, že okr. úřad písemně hlásil odebrání licence p. Maříkovi. Pan Mařík však chová a připouští býka dále, při čemž tvrdí, že licenci má. Při dalších zákrocích předloženo bylo obecnímu zastupitelstvu sdělení okr. úřadu, že prý ministerstvo zemědělství telefonicky povolilo členu Sdružení chovatelů hosp. zvířat J. Maříkovi držení plemenného býka pro obec Dobrou. Na ministerstvu zemědělství v Praze zjistili však zástupci obce, že žádný telefonický příkaz ani povolení uděleno nebylo. Lec přes to pan Mařík chová nejen plemenného býka, o němž tvrdí, že má pro něj licenci, ale ještě vedle toho býčka zcela mladého, kterého rovněž připouští, jak je svědecky prokázáno. Ježto jde o jednání zcela protizákonné a celá věc způsobuje v obci Dobré značný neklid, nejistotu a ohrožuje hospodářské zájmy místních obyvatelů, ptáme se pana ministra:

Co hodlá učiniti, aby protizákonnému jednání p. Maříka byla učiněna přítrž, aby otázka pro obec Dobrou byla definitivně dle zákona rozřešena s vyloučením všeho protekcionářství a zjednána tak náprava poměrů v obci Dobré?

V Praze dne 13. března 1931.

Novotný, Hrubý,

Dvořák, Gottwald, Juran, J. Svoboda, Hruška, Vallo, Čižinská, Steiner, Kliment, Hodinová, Zápotocký, Štětka, K. Procházka, Šliwka, Tyll, Kuhn, Major, Barša, Kopecký.

1035/VIII (překlad).

Interpelácia

poslanca dra Szüllö a druhov celej vláde

o vypovedení maďarských odborných listov, zvlášte budapeštského odborného listu ťOrvosi HetilapŤ z územia Slovenska a Podkarpatskej Rusi.

Vypovedávanie veľkej časti maďarských duševných produktov z územia Slovenska a Podkarpatskej Rusi je jednou z najstarších krivd, páchaných na maďarskej menšine v území Slovenska a Podkarpatskej Rusi, a po tejto stránke napriek nespočetným intervenciám, podniknutým u činiteľov zodpovedných a napriek viacerým interpelláciám ani v trinástom roku trvania republiky nedošlo k podstatnej zmene ba ani k čiastočnej náprave.

Ba prez to, že pán minister Beneš neváhal na obranu reputácie republiky v jednom svojom poslednom intervieve pre cudzozemsko dôrazne prehlásiť, že z územia Slovenska a Podkarpatskej Rusi vypovedené sú len tie maďarské knihy a tlačové produkty, ktoré sú písané v duchu iredenty a ohrožujú pokoj v tuzemsku, - nepripúšťajú sa ešte ani dnes, takmer po dvoch mesiacoch od uverejnenia intervievu, na územie Slovenska a Podkarpatskej Rusi četné, výlučne odbornými otázkami zabývajúce sa maďarské listy, ktoré predsa nemôžu byť obviňované, že sú ťducha iredentistickéhoŤ alebo že by ťohrožovaly pokoj v tuzemskuŤ.

Zvlášte zo společenstva maďarských lekárov na Slovensku a Podkarpatskej Rusi všeobecne ozývajú sa sťažnosti, že zo zemí týchto je vypovedaný tiež maďarský odborný časopis lekárský ťOrvosi HetilapŤ, ktorý vychádza v Budapešti. Tento časopis slúži výlučne ďalšiemu vzdelávaniu lekárov, aby maďarské lekárske spoločenstvo stále bolo informované o vývoji lekárskej vedy a o najnovšom stave lekárskeho odborného vzdelania. V rámci odborných článkov podáva zprávy o otázkach odborných, informuje o najnovších liečebných metodách, o chorobných symptomách, sdeľuje najnovšie vymoženosti lekárskej therapie, a všetko to nie na poklade národnom, ale s objektivitou odbornej vedy Veď netreba ani dokazovať, že by bolo absurdným a smiešnym písať články ťv duchu iredentyŤ o dnešnom stave bádania po rakovine alebo o profylaxi ľudových chorôb atď. A predsa tento odborný časopis je z blahovôle vlády československej vyznávajúcej demokratickú slobodu, na indexe, čím sa zamedzuje, aby lekársky sbor maďarsky na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi mohol vo svojich odborných vedomostiach pokroky činiť, sa rozvíjať, tak že vypovedením tohoto odborného časopisu nemôže držať krok s rozmachom doby. Tiež spolok lekárov československých, ťÚstřední jednota československých lékařůŤ intervenovala už, aby toto vypovedenie bolo odvolané, avšak dosiaľ ešte nestalo sa nič aby krivda táto bola napravená.

Tážeme sa preto celej vlády:

1. Čo je príčinou toho, že napriek všetkým ukľudňujúcim prejavom voči cudzine ešte i rydzie odborné časopisy sú z územia Slovenska a Podkarpatskej Rusi vypovedané?

2. Či je vláda ochotná bezodkladne zakročiť, aby lekársky odborný tisk ťOrvosi HetilapŤ mohol bez prekážky na Slovensko a Podkarpatskú Rus dochádzať, aby takto sboru maďarských lekárov v republike bolo umožnené ďalšie odborné vzdelávanie?

V Prahe, dňa 10. marca 1931.

Dr Szüllö,

Dobránsky, Geyer, inž. Jung, Knirsch, Krebs, Horpynka, dr Keibl, dr Hanreich, dr Schollich, Matzner, inž. Kallina, dr Hassold, Schubert, Köhler, Kasper, Simm, dr Jabloniczky, Fedor, Szentiványi, Nitsch, dr Holota, dr Törköly, Hokky.