Zákon

ze dne.............

o státním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně

§ 1.

(1) Při ministerstvu veřejných prací zcizuje se státní fond, zvaný v dalším krátce "fond", z jehož prostředků a na. jehož účet bude ministerstvo veřejných prací prováděti tyto vodohospodářské práce a stavby:

A. Splavnění a úpravy těchto řek:

a) Labe od místa 400 m nad mostem u Hořenického mlýna v Jaroměři až po státní hranici,

b) Vltavy od jezu v Rožnově u Českých Budějovic až po ústí do Labe s vyústními tratěmi Malše v obvodu Českých Budějovic, Otavy od dolní hranice města Písku po ústí, Sázavy od železničního mostu v Čerčanech po ústí a Berounky od Plzně až po ústí i s jejími přítoky v obvodu města Plzně,

c) Odry od soutoku s Opavicí po státní hranici i s vyústními tratěmi Ostravice od jezu vratimovského po ústí a Lučiny od mostu u Hranečníka po ústí,

d) Dunaje,

e) Moravy od soutoku s Dyjí až po ústí,

f) Váhu od železničního mostu vedoucího ze Žiliny do zastávky Teplička nad Váhem až po ústí,

g) Tisy v trati mezinárodní.

B. Vybudování přístavů.

C. Vybudování údolních přehrad a jiných vodních staveb určených buď výhradně neb z části pro účely vodocestnéneho pro účely využití vodních sil v rámci soustavné elektrisace státu.

D. Využitkování vodních sil.

(2) Z prostředků fondu provedou se také:

a) úprava místních štěrkonosných toků a bystřin, které vtékají do Labe nebo do Vltavy a jejichž úprava a udržování těsně souvisejí s udržováním splavnosti vodních cest a příslušných zařízení,

b) náhradní zařízení vodohospodářsko-meliorační, jejichž provedení stalo se nutným následkem splavňovacích prací v přilehlém území a jest ve veřejném zájmu,

c) přípravné práce pro umělé vodní cesty,

d) přípravné práce pro splavnění řek. Řeky Ohře a Morava budou spravovány společnou dohodou ministerstev zemědělství a veřejných prací potud a za tím účelem, aby mohlo býti přípravnými pracemi zjištěno, zda tyto řeky mají povahu řek splavných a zda se má u nich jednati vedle úpravy též o splavnění.

§ 2.

(1) Stavby a práce uvedené v § 1, odst. 1. pod písm. A) a odst. 2, pod písm. a), c) a d) budou prováděny pravidlem, náhradní zařízení uvedená v odst. 2. pod písm. b) vždy z prostředků fondu, při čemž m uže se svěřiti provádění těchto náhradních zařízení i jinému stavebníku.

(2) Stavby a práce uvedené v § 1, odst. 1. pod písm. B) až D) budou prováděny buď úplně z prostředků fondu neb za jeho účasti nebo za jeho podpory.

(3) Při účasti sdruží se fond s jiným činitelem k opatření úhrady na provedení stavby neb práce za podmínek zvláště sjednaných.

(4) Podpora z fondu uděluje se na základě příslušného projektu schváleného ministerstvem veřejných prací a za podmínek jím stanovených nejvýše do 25% celkového schváleného stavebního nákladu, má-li země k nákladům stavby podporu nejméně v téže výši, aneb je-li země sama stavebníkem. Výše podpory řídí se podle významu, jaký má stavba pro veřejný zájem.

§ 3.

(1) Fond jest právnickou osobou a může samostatně nabývati práv a se zavazovati.

(2) Fond zastupuje ministr veřejných prací, pokud však jde o zápůjčky (§ 7), společně s ministrem financí. Dluhopisy týkající se zápůjček fondu podpisuje spolu předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

(3) Zastupování fondu před soudy a úřady řídí se předpisy o zastupování státu. Ministr veřejných prací stanoví, které státní úřady jsou oprávněny podpisovati jménem tohoto fondu určité listiny pro fond závazné.

§ 4.

Ministerstvo veřejných prací učiní na účet fondu v mezích platných právních předpisů všechna opatření nutná pro jeho správu a pro účelné provádění staveb a prací a to jak po stránce věcné, tak i osobní. Bude-li toho zapotřebí, stane se tak vládním nařízením.

§ 5.

(1) Stavby a práce, které budou zcela neb převážně prováděny z prostředků fondu, jsou stavbami prováděnými ve veřejném zájmu a požívají výhod přiznaných stavbám státním jinými zákony, zejména zákony o vodním právu.

(2) Stavby a práce, které budou z tohoto fondu zcela nebo za jeho účasti vybudovány (§ 2, odst. 1. a 2.), jakož i práva a nemovitosti pro výše zmíněné stavby, jež budou získány z prostředků fondu neb za jeho účasti, náležejí fondu zcela neb úměrně podle jeho finanční účasti. Náhradní zařízení vodohospodářsko-meliorační mohou býti odevzdána do majetku vodního družstva, bude-li toto v dotyčné oblasti zřízeno.

(3) Díla tvořící samostatný celek budou po svém skončení odevzdána fondem bez náhrady do vlastnictví státu a to zcela neb úměrně podle finanční účasti fondu.

(4) Všecky dosavadní vodohospodářské fondy, které jsou právnickými osobami a zřízeny byly k provedení staveb v § 1 uvedených, se zrušují. Práva a závazky těchto fondů přecházejí na fond zřízený podle tohoto zákona. Jiná dosavadní stavební fondy zřízené pro stavby, které se mají dokončiti z prostředku tohoto fondu, budou do něho převedeny.

(5) Vklad vlastnického práva pro Československý stát (správa ministerstva veřejných prací) v případě naznačeném v odst. 3. a na fond v případech naznačených v odst. 4. provedou soudy, u nichž se vedou veřejné knihy pro příslušné nemovitosti, na pouhý návrh fondu s odvoláním na tento zákon.

§ 6.

(1) Fondu bude státem věnován v letech 1931-1942 roční příděl v částce 70,000.000 Kč (sedmdesát milionů korun československých), které se každoročně zařadí do státního rozpočtu. Tato částka bude fondu poukazována v rovných čtvrtletních splátkách pozadu jdoucích.

(2) Do fondu plynou dále v témže období počínaje rokem 1931:

a) celá daň z vodní síly z oněch vodních děl, jež byla vybudována státem nebo za jeho finanční účasti aneb která budou vybudována zcela z tohoto fondu nebo za jeho účasti nebo podpory,

b) polovina daně z vodní síly ze všech ostatních vodních děl,

c) příspěvky zemí, okresů, obcí, družstev a nájemníků.

(3) Mimo to plynou do fondu počínaje rokem 1931 až do umoření zápůjčky uvedené v § 7:

a) hrubý výnos z provozu staveb a prací uvedených v § 1, provedených státem neb fondem, jakož i výtěžky z pozemků, objektů a práv opatřených k provedení těchto staveb,

b) úroky a jiné výnosy fondového jmění,

c) dary, odkazy a jiné dobrovolné příspěvky pro fond určené.

§ 7.

(1) Fond může uzavříti k provedení svých úkolů zápůjčku ve výši 948,000.000 Kč (devětset čtyřicetosm milionů korun československých) v přibližných ročních částkách po 79,000.000 Kč (sedmdesátdevět milionů korun československých) v letech 1931 až 1942.

(2) Za tuto zápůjčku ručí stát. Zápůjčku úrokuje a umořuje fond až do roku 1942 z veškerých příjmů uvedených v § 6, v dalších letech pak z položek uvedených v § 6, odst. 3. Pokud by příjmy ty na úrok a úmor nestačily, doplní je stát ze svých běžných příjmů. Po provedeném úmoru poplynou výtěžky v § 6, odst. 3. uvedené do státní pokladny.

(3) Dluhopisy o této zápůjčce jsou způsobilé k ukládání sirotčích peněz a úroky z nich jsou osvobozeny od daně rentové.

§ 8.

(1) Peníz, jehož by nebylo užito v některém správním roce, bude fondu zachován a budiž uložen na úrok, který plyne do fondu.

(2) Jmění fondu lze ukládati u poštovní spořitelny a případně též v československých státních papírech neb v jiných veřejných dluhopisech, požívajících sirotčí jistoty.

§ 9.

Finanční úhrada pro stavby uvedené v § 1, jež budou prováděny po roce 1942, zajistí se včas zákonem.

§ 10.

Nebude-li v jednotlivých případech jinak stanoveno, budou výdaje na udržování staveb a prací z fondu provedených hrazeny státem, jakmile přejdou do jeho vlastnictví. Potřebné částky zařadí se do státního rozpočtu.

§ 11.

(1) Po úmoru zápůjček zanikne fond a jeho práva a povinnosti přejdou na stát. Zánik fondu uvede se ve známost vyhláškou ministra veřejných prací ve Sbírce zákonův a nařízení.

(2) Ustanovení § 5, odst. 5. platí také pro převod vlastnictví při zániku fondu.

§ 12.

Rozpočet fondu jest součástí státního rozpočtu. Ministr veřejných prací, jenž spravuje fond v dohodě s ministrem financí, jest povinen podati každoročně zprávu Národnímu shromáždění o hospodaření fondovými prostředky v uplynulém roce a o stavu fondu k 31. prosinci toho kterého roku. Zpráva bude součástí celkového státního závěrečného účtu.

§ 13.

(1) Na práce a stavby podle zákona ze dne 11. června 1901, č. 66 ř. z., o stavbě vodních drah a o provedení úpravy řek, jež budou prováděny z prostředků fondu, jest povinna přispívati země Česká (na střední Labe a střední Vltavu) a země Moravskoslezská (na mezinárodní Odru) osminou celkového nákladu staveb na jejím území provedených. Stejně jest povinna přispívati na práce a stavby země Slovenská, pokud jde o Váh od Seredu po ústí a o slovenskou část mezinárodní Tisy, a země Podkarpatoruská, pokud jde o její část mezinárodní Tisy.

(2) Na stavby prováděné na Dunaji, volném Labi (od Ústí nad Labem k státní hranici), ve státních přístavech a na stavby náhradních vodohospodářských zřízení uvedených v § 1, odst. 2., písm. b) nejsou země povinny přispívati.

(3) Na ostatní práce a stavby prováděné nákladem tohoto fondu zcela (§ 2, odst. 1.) nebo za jeho účasti (§ 2, odst. 3.) přispívají země, ve kterých tyto práce a stavby budou prováděny, jednou čtvrtinou nákladu připadajícího na fond, pokud v jednotlivých případech nebyl nebo nebude smluven příspěvek vyšší.

(4) Zemské příspěvky zařadí se každoročně do rozpočtů zemských v souladu s rozpočtem fondu; při tom jest přihlížeti k přeplatkům nebo nedoplatkům z předešlého roku. Zemské příspěvky jsou splatné v rovných čtvrtletních částkách pozadu jdoucích. Prostředky potřebné k úhradě těchto příspěvků mohou si země opatřiti dlouhodobým úvěrem.

§ 14.

(1) Majitelé nemovitostí, živností a vodních děl a držitelé neb uživatelé vodních práv, kterým stavby podle tohoto zákona provedené budou k užitku, ať již tím, že jim způsobí prospěch anebo tím, že od nich odvrátí újmu, jsou povinni přispěti k stavebním nákladům přiměřenou částkou, která plyne do fondu a nezapočítává se do příspěvku zemského. Při tom budiž vzat zřetel na, škodu jmenovaným majitelům stavbami způsobenou.

(2) Dohoda s těmito osobami sjednaná o příspěvcích a schválená zemským úřadem jest exekučním titulem. Nedojde-li s těmito osobami k dohodě, rozhodne zemský úřad, zda a v jaké výši jsou povinny přispěti. Proti jeho rozhodnutí mohou se obě strany odvolati do 15 dnů k ministerstvu zemědělství. Není-li některá strana spokojena s rozhodnutím vydaným v řízení správním o příspěvkové povinnosti neb o výši příspěvku, může se po vyčerpání opravných prostředků domáhati žalobou podanou do 90 dnů po dni, kterým rozhodnutí správního úřadu nabylo právní moci, rozhodnutí soudu, v jehož obvodu jest stavba nebo zařízení podle tohoto zákona.

(3) Při stavbách a pracích prováděných podle § 1, odst. 1. A), písm. a) až g) a odst. 2. písm. a) jest stát osvobozen od příspěvků uvedených v odst. 1. Pokud země přispívá podle § 13 do fondu, neplatí pro ni ustanovení odst. 1.

§ 15.

(1) Rozvrh staveb a prací a rozpočet jich nákladů vypracuje každý rok ministerstvo veřejných prací, pokud jde o stavby, na něž bude země povinna přispívati, po slyšení příslušného zemského zastupitelstva, a předloží tento rozvrh a rozpočet vládě ke schválení.

(2) Ministerstvo veřejných prací zpraví příslušné zemské zastupitelstvo o postupu staveb, na něž země byla povinna v uplynulém roce přispívati, jakož i o výši vynaloženého nákladu.

§ 16.

(1) Fond je osvobozen od kolků a poplatků.

(2) Od kolků a poplatků jsou osvobozeny smlouvy, knihovní zápisy a jiné úřední úkony, podání a listiny (kromě sporného řízení soudního), jež se vztahují:

a) na nabytí a zajištění pozemků a práv pro fond;

b) na ujednání, zajištění, zaručení a splacení zápůjček fondu poskytnutých, kupony dílčích dlužních úpisů v to počítajíc, dále na ujednání, zajištění, zaručení a splacení všelikých příspěvků pro fond, jakož i zápůjček zemí, okresů a obcí, učiněných k opatření příspěvků do fondu;

c) na zařizování a provedení prací a staveb v § 1 jmenovaných, zejména na ujednání, zajištění, zaručení a oboustranné plnění stavebních a dodávacích smluv, týkajících se těchto staveb, jakož i

d) na převody uvedené v § 5, odst. 5. a v § 11.

(3) Táž výhoda přísluší podáním, plánům a jiným spisům zájemníky podaným, jimiž se po technické a finanční stránce připravuje provedení staveb v § 1 jmenovaných.

(4) Pokud stavby v § 1 vyjmenované budou provedeny za účasti fondu (§ 2, odst. 3.) nebo s jeho podporou (§ 2, odst. 4.), může ministerstvo financí přiznati na podanou žádost osvobození uvedená v předchozích odstavcích 2. a 3.

§ 17.

(1) V roce 1931 bude podle ustanovení § 6, odst. 1. z úvěrů povolených ve státním rozpočtu na rok 1931, kap. 14., tit. 5., 8. a 9. poukázána fondu částka 70,000.000 Kč.

(2) Zároveň bude učiněno opatření, aby byly fondu přikazovány čtvrtletně, pozadu tyto příjmy:

a) výnos celé daně z vodní síly podle § 6, odst. 2., písm. a),

b) výnos poloviny daně z vodní síly podle § 6, odst. 2., písm. b),

c) výnos z provozu přístavů podle § 6, odst. 3., písm. a),

d) výnos z využití vodních sil a údolních přehrad podle § 6, odst. 3., písm. a),

e) ostatní příjmy uvedené v § 6, odst. 3., písm. a).

(3) Fondu přikázané rozpočtové příjmy vyúčtují se ve skupině III. státního závěrečného účtu pod zvláštní položkou.

(4) V zemských rozpočtech na rok 1931 povolené částky na stavby uvedené v § 1, odst. 1. převedou se do fondu ve čtvrtletních pozadu jdoucích splátkách.

§ 18.

(1) Při ministerstvu veřejných prací zřídí se poradní sbor, který jest povolán podávati o stavbách a pracích uvedených v § 1 posudky a návrhy, k nimž jest přihlížeti při stanovení rozvrhu staveb a prací (§ 15, odst. 1.). členství ve sboru jest funkcí čestnou.

(2) Podrobné předpisy, zejména o počtu členů, o složení a jednání poradního sboru, vydány budou vládním nařízením. Při složení tohoto sboru bude dbáno zastoupení zemí a zájmů obchodu, průmyslu a živností, zájmů zemědělství, zájmů dopravních, jakož i zájmů zaměstnanectva.

§ 19.

(1) Ministr sociální péče v dohodě s ministrem veřejných prací a ministrem financí určí pro stavby v § 1 uvedené podle potřeby živnostenské inspektory k plnění úkosů přikázaných jim zákonem ze dne 17. června 1883, č. 117 ř. z. o živnostenských inspektorech a zák. čl. XXVIII/1893, jakož i právními předpisy ustanovení ta doplňujícími nebo pozměnujícími.

(2) Na zaměstnance konající práce v § 1 zmíněné budiž použito ustanovení hlavy VI. zákona ze dne 8. března 1885, č. 22 ř. z. (živnostenský řád) a zákona ze dne 10. října 1924, č. 259 Sb. z. a n. (živnostenský zákon), jakož i právních předpisův ustanovení tato pozměňujících a doplňujících.

§ 20.

(1) Projekty podniků, které budou prováděny fondem aneb za účasti fondu, třeba řešiti též se zřetelem na zájmy zemědělské, zájmy průmyslu, obchodu a živností, jakož i na zájmy dopravní. Právo používání vod pro hospodářské účely bude i pro budoucnost zachováno.

(2) Projekty podniků, které budou prováděny fondem aneb za jeho účasti, pokud nepodléhají řízení podle zák. č. 66/1901 ř. z., pozměněného zákonem ze dne 11. června 1919, č. 333 Sb. z. a n., o příslušnosti ve věcech stavby vodních cest, schvaluje předběžně bez újmy vodoprávního řízení ministerstvo veřejných prací a příslušné vodoprávní řízení provádí zemský úřad.

(3) Pro schvalování staveb vodních elektráren, které se zřídí v souvislosti se splavňovacími pracemi prováděnými podle § 1 zák. č. 66/1901 ř. z., a pro řízení vyvlastňovací k témuž účelu platí předpisy § 13 uvedeného zákona, jakož i právní předpisy vydané podle téhož ustanovení. Pro tyto elektrárny vydává stavební povolení ministerstvo veřejných prací, po stránce vodoprávní v dohodě s ministerstvem zemědělství a jinak v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.

§ 21.

(1) Dnem účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti všechna ustanovení zákonův a nařízení, pokud odporují ustanovením tohoto zákona aneb stala se tímto zákonem bezpředmětnými.

(2) Zejména pozbudou platnosti ustanovení:

místodržitelských vyhlášek ze dne 5. listopadu 1896, č. 77 čes. z. z., ze dne 5. dubna 1905, č. 41 čes. z. z. a ze dne 26. srpna 1905, č. 113 čes. z. z., o stanovách Komise pro kanalisování řek Vltavy a Labe v Čechách.

(3) částečně, a to pokud jde o řeky uvedené v § 1, odst. 1. A), písm. a), b), c) a e) a odst. 2., písm. a) pozbývají platnosti ustanovení:

zák. č. 66/1901 ř. z., pokud upravují příspěvek zemí a zájemníků k nákladům splavňovacích staveb, zákona ze dne 24. září 1905, č. 124 čes. z. z., jenž se týče staveb vodních drah, které ve smyslu § 1, lit. b) a c) zák. č. 66/1901 ř. z. v království českém provedeny býti mají, a zákona ze dne 2. března 1904, č. 28 mor. z. z., jenž se týče povinnosti země Moravské přispívati k té části vodních drah, naznačených v § 1, ligy), pokud se týče c) zák. č. 66/1901 ř. z., která v zemi této má býti provedena;

§ 3, odst. 2. a 3. zák. č. 66/1901 ř. z. a §§ 6 až 14 nařízení ministerstva obchodu ze dne 11. října 1901, č. 163 ř. z., jímž se zřizuje ředitelství pro stavbu vodních cest a poradní sbor pro vodní cesty;

§ 14 zák. č. 66/1901 ř. z., jednající o ustanovení živnostenských inspektorů při vodocestných stavbách;

§ 16, odst. 1. a 2. zák. č. 66/1901 ř. z., jednající o osvobození od kolkův a poplatků;

zákona ze dne 13. února 1903, č. 31 čes. z. z., o úpravních říčních stavbách, které sluší provésti v Čechách podle § 5, odst. 1. žák. č. 66/ 1901 ř. z.;

zákonů ze dne 10. února 1903, č. 27 mor. z. z., ze dne 6. května 1905, č. 57 mor. z. z. a ze dne 27. června 1911, č. 63 a 64 mor. z. z., o stavbách při úpravě řek, které se mají provésti na Moravě podle § 5, odst. 1. zák. č. 66/1901 ř. z.;

zákonů ze dne 10. března 1907, č. 18 slez. z. z. a ze dne 27. června 1911, č. 37 slez. z. z., o říčních úpravních a ochranných břehových stavbách, které se mají provésti ve Slezsku podle § 5, odst. 1.. zák. č. 66/1901 ř. z.;

§§ 6 a 7 zákona ze dne 15. října 1925, č. 227 Sb. z. a n. a hlavy II. vládního nařízení ze dne 22. prosince 1925, č. 266 Sb. z. a n., o státní pomoci při živelních pohromách r. 1925 a opatření k zamezení škod při živelních pohromách v budoucnosti a

vyhlášky ministra veřejných prací a ministra zemědělství ze dne 18. listopadu 1926, č. 242 Sb. z. a n., o působnosti a složení státní vodohospodářské rady.

(4) Částečně, a to jen pokud jde o opatření peněžních prostředků, ruší se také zák. čl. XLVIII/1895, o soustavné úpravě středního Dunaje a nejnutnějších úpravních prací na jiných význačnějších řekách ve znění zák. čl. XX/1898 a zák. čl. XLIX/1908, o vodních investicích.

§ 22.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1931. Provede jej ministr veřejných prací a ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry.

Resoluce:

1. Vláda se vyzývá, za tím účelem, aby bylo umožněno alespoň celou kvotu projektovanou v obnose Kč 70 milionů upotřebiti pro provádění vodocestných prací v roce 1931 zvláště s ohledem na nezaměstnanost - uhraditi nedoplatky, které přešly z roku 1930 na rok 1931 z provádění vodních staveb ve výši 30 milionů Kč zálohou z investiční státní zápůjčky 1.300,004.000 Kč toho času ústavně projednávané.

Odůvodnění.

Náhrada loni vydaných peněz, ježto se předpokládalo, že fond vodocestný započne svoji činnost již od roku 1930. Dlužno tudíž vzešlý schodek nějakým způsobem uhraditi, neboť by jinak - kdyby byl uhrazen z běžných příjmů fondu - bylo třeba projektované stavby přiměřeně omeziti, což v době nezaměstnanosti jest vyloučeno.

2. Zvýšeného obnosu jak ze státní dotace (viz § 6) tak i z vyšší výpůjčky plynoucího (viz § 7) oproti původnímu vládnímu návrhu budiž použito k provádění prací, jež v důvodové zprávě a jejích přílohách nejsou zvlášť vytčeny, zejména k provádění prací přípravných ke kanalisování řek Ohře a Moravy, k zvýšení činnosti oboru zřizování přehrad v povodí řeky Moravy a subvencování vodních staveb v oboru prací vytčených v § 1, pokud je prováděti budou země., okresy, obce neb jiní nájemníci (§ 2, odst. 4.).

3. Vláda se žádá, aby předložila Národnímu shromáždění návrh novelisace zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 338 Sb. z. a n., o dani z vodní sily tak, aby skutečné zatížení jednotky elektrické energie vyrobené z vodní síly nebylo vyšší než zatížení dané uhelnou daní.

4. Vzhledem k mimořádné důležitosti údolních přehrad na Vltavě nad Prahou a žádoucí bezpečnosti hlavního města Prahy zřídí ministr veřejných prací při ministerstvu veřejných prací zvláštní sbor technických znalců, který bude spolupůsobiti při uskutečnění těchto projektů.