Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.
III. volební období.	4. zasedání.

1026.

Zpráva

výboru technicko-dopravního a rozpočtového

o vládním návrhu (tisk 689) zákona

o státním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad

a pro využitkování vodních sil.

I.

Práce vodohospodářské příslušející do oboru působnosti ministerstva veřejných prací nemohly se posud pro nedostatek finančních prostředků tak rozvinouti, jak by toho zájem veřejný vyžadoval. Jde o velmi důležité, ale také nákladné vodní stavby, jichž pozvolné provádění v rámci omezených položek státního rozpočtu ukázalo se na trvalo neracionelním, ba nemožným.

Rozpočet na rok 1930 obsahuje na splavnění řek, na stavbu údolních přehrad a na využitkování vodních sil celkem 87 mil. Kč. Provedení pak všech nutných prací splavňovacích, přehrad a vodních děl na využití vodních sil vyžaduje nákladu asi 5 miliard Kč. Při dosavadním postupu došlo by k dokončení těchto staveb asi v období jednoho století. Takového odkladu ovšem národohospodářský význam vodních staveb nesnese. Splavnění a vyrovnání odtoku řek, jakož i využitkování jejich vodní energie jsou úkoly dnešní doby a musí býti provedeny co nejrychleji, nemá-li stát náš v tomto důležitém oboru technického pokroku zůstati ke své veliké škodě za svými sousedy.

Jest tudíž nevyhnutelno, aby zmíněné vodní stavby byly povedeny v období 25 až 30 let a to též proto, aby investované čistky na dosud provedené vodní stavby (dvě třetiny jich jest již hotovo) dokončením těchto staveb staly se produktivními. Uvádím, že jen na úpravu Labe a Vltavy bylo do konce roku 1928 vynaloženo jeden a půl miliardy Kč.

Poněvadž však státní příděly v dohledné době nemohou býti zvýšeny, nutno sáhnouti k hospodaření fondovému. Umožní se tak při zmenšeném zatížení státních financí získati potřebné peněžní částky výhodnou výpůjčkou, která bude úrokována a umořena z vlastních příjmů fondu. Tento způsob získání potřebných peněz mimo státní rozpočet jest ovšem možným pouze proto, že projektované vodní stavby představuji objekty nejen nepřímo, nýbrž i přímo rentabilní, takže fondem učiněné zápůjčky možno zúrokovati a poměrně brzo i umořiti z výtěžků provedených staveb.

Jest účelno rozděliti program vodohospodářských staveb podle naléhavosti provedení jich na dvě stavební období, první dvanáctileté a druhé patnáctileté a založiti příslušný finanční plán na zúrokování a umořování zápůjček v prvním stavebním období z výtěžků ze staveb přístavních a z hydroelektráren, v druhém stavebním období pak z výtěžků poplatků plavebních.

Pro první stavební období počítá se s výší stavebního nákladu:

pro stavby splavňovací a přístavní.... 1.332 milionů Kč

pro stavby přehrad a vodních děl... 888 milionů Kč

celkem tudíž.... 2.220 milionů Kč.

Předpokládá se tedy průměrný stavební náklad ročně 185 milionů Kč.

K zabezpečení tohoto nákladu pro první stavební období od roku 1931 až 1942 incl. zřizuje se předloženou osnovou zákona státní fond pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil s působností již od 1. ledna 1931, z jehož prostředků provede ministerstvo veřejných prací

a) splavnění a úpravu řek Labe, Vltavy, Odry, Dunaje, Moravy, Váhu a Tisy ve tratích v osnově zákona blíže uvedených,

b) výstavbu přístavu,

c) vybudování údolních přehrad a jiných vodních staveb určených pro účely vodocestné nebo pro účely využití vodních sil v rámci soustavné elektrisace státu a konečně

d) využitkování vodních sil.

Do tohoto vodohospodářského fondu, který jest právnickou osobou, přispívá stát ročně od roku 1931 až do roku 1941 incl., tedy po 12 let 70 miliony Kč. V tomto období plynou do fondu: celá daň z vodní síly z děl vybudovaných státem neb za jeho finanční účasti, dále polovice daně z vadní síly ze všech ostatních vodních děl, příspěvky zemí, okresů, obcí, družstev, zájemníků a výnos staveb a prací vybudovaných tímto fondem. Tento příjem spolu s dotací státu za 12 let bude činiti asi 1.713 milionů Kč.

Zákonem zmocňuje se fond dále uzavříti zápůjčku ve výši 948 milionů Kč v ročních částkách asi 79 milionů Kč, za niž ručí stát. Zápůjčka bude uzavřena u Všeobecného pensijního ústavu v Praze, bude se úrokovati a umořovati 5 1/2 % a bude splacena asi v 90ti půlletích, tedy koncem r. 1976, kdy fond zanikne, a jeho práva a povinnosti přejdou pak na stát, který ručí za tuto zápůjčku.

Bude míti tudíž fond k disposici od r. 1931 až do r. 1942 incl. celkem asi 2600 milionů Kč.

Fond spravuje ministr veřejných prací v dohodě s ministrem financí. Dluhopisy, týkající se výpůjček fondu, podpisuje spolu předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Ministr veřejných prací jest povinen každoročně podávati Národnímu shromáždění zprávu o hospodaření fondovými prostředky a o stavu fondů k 31. prosinci toho kterého roku. Zpráva ta bude součástí celkového závěrečného účtu.

Země budou přispívati na stavby na Labe, Vltavě, Odře, Váhu a Tise osminou celkového nákladu staveb na jejich území provedených. Na práce na Dunaji a volném Labi od Ústí nad Labem ke státní hranici země nepřispívají. Na ostatní práce a stavby přispívají pak jednou čtvrtinou nákladu připadajícího na fond, a to oněch staveb a prací, které budou na jejich území prováděny. Prostředky potřebné k úhradě těchto příspěvků mohou si země opatřiti dlouhodobým úvěrem.

Rozvrh staveb a prací a náklad na ně rozpočtený bude vypracován každoročně ministerstvem veřejných hrací po slyšeni příslušného zemského zastupitelstva prostřednictvím ministerstva vnitra, pokud jde o stavby, na něž země bude povinna přispívati, a bude pak předkládán vládě ku schválení.

Při provádění staveb bude vzat zřetel na zájmy zemědělské, obchodu, živností a průmyslu, jakož i zájmy dopravní, neboť příslušným ministrům vyhrazuje se při řešení projektů těchto zájmů se dotýkajících možnost uplatnění jejich zájmů.

Při ministerstvu veřejných prací zřídí se dále poradní sbor, který jest povolán podávati posudky a návrhy o stavbách a pracích, které z prostředků fondu budou prováděny. Podrobné předpisy zejména o počtu členů, o složení a jednání poradního sboru budou vydány vládním nařízením. Tím jest dána nájemníkům možnost uplatniti svá přání ohledně všech staveb z prostředků fondu prováděných.

K hájení zájmů dělnictva zřídí ministr sociální péče v dohodě s ministrem veřejných prací podle potřeby živnostenské inspektory pro zmíněné stavby.

Podotýká se, že z prostředků fondu nebudou prováděny vodocestným zákonem čís. 66/1901 ř. z. zajištěné umělé vodní cesty t. j. průplav labsko-odersko-dunajský. Náklad na tento průplav bude třeba zajistiti jiným vhodným způsobem.

Všechny stavby, které budou provedeny z prostředků fondu, jsou rentabilní. Platí to též o stavbách splavňovacích a úpravních, které budou provedeny na řece Labi, Vltavě, Odře a Dunaji. Tyto stavby neslouží však pauze dopravním účelům, nýbrž i jiným důležitým veřejným zájmům, zejména zemědělským, zájmům zásobování měst a venkova vodou, využitkování vodní síly, vyrovnání přítoku velkých vad atd. Souhrn těchto zájmů je zajisté větší než dopravní účely samotné.

Dlužno tudíž vzíti na tuto okolnost náležitý zřetel při posuzování otázky účelností výstavby vodních cest oproti výstavbě a zdokonalení železných drah. U otázce té panuje v národohospodářské nauce velká různost názorů. Nutno však považovati za nesporné, že pro některé druhy hromadného zboží, jež snese dopravu pomalou a v zimě přerušovanou, jest vodní cesta nejlevnějším a tedy nejvýhodnějším dopravním prostředkem. Při posuzování tohoto vládního návrhu s uvedeného stanoviska jest však rozhodující, že otázka výstavby vodních cest byla již rozřešena zákonem o vodních cestách čís. 66/1901 ř. z., kterým bylo nařízeno provésti splavňovací práce na řece Labi, Vltavě, Odře a dále pak zákonným článkem XLVIII z r. 1895 o soustavné úpravě středního Dunaje a jiných význačnějších řek ve znění zákonného článku XX/1898 a zák. čl. XLIX z r. 1908 o vodních investicích.

Nyní jde o zajištění urychleného pokračování a dokončení části staveb vodních tvořících souvislý celek. To platí hlavně o splavnění Labe, které jest již ze tří čtvrtin provedeno.

Předložený vládní návrh má tudíž ráz pauze finanční a nezabývá se stanovením nových splavňovacích prací. Kdyby nebyly pro splavňovací práce opatřeny finanční prostředky zřizovaným fondem, bylo by ve smyslu uvedených zákonných ustanovení prováděti je, jak dosud se děje, z prostředků poskytovaných z řádného rozpočtu státního.

Technicko-dopravní výbor usnesl se, jednaje o vládním návrhu zákona o státním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkováni vodních sil ve svých šesti schůzích, konaných dne 24. října, 13. listopadu a 18. listopadu 1930, 17. února, 10. a 11. března 1931 doporučiti poslanecké sněmovně schválení připojené osnovy zákona a 4 resolucí.

Tím současně vyřizují se inic. návrh tisk 68 a petice čís. 417, 427, 433, 435, 443, 444, 448, 449, 459, 462, 466, 471, 525 a 536.

V Praze dne 11. března 1931.

G. Böllmann v. r.	Antonín Chloupek v. r.
předseda.	zpravodaj.

II.

Projednání předlohy o vodocestném fondu přikázáno bylo ku projednání ve lhůtě co nejkratší. Jestliže teprve po 5ti měsících dostáváme se k jejímu projednávání, musí se dostaviti nutné následky v pozdějším zahájení prací tolik očekávaných. Než dostává-li se tato předloha k uzákonění dnes také tlakem hospodářské krise, nesmíme zapomínati, že zde běží o předlohu veliké národohospodářské důležitosti. Jestli výbor technicko-dopravní projednal tuto předlohu po stránce technické proveditelnosti, důležitosti a účelnosti, nemůže výbor rozpočtový vzdáti se druhé, stejně významné části, projednání po stránce finanční a hospodářské.

Zatížení státu jest jistě značné, vedle hotových příspěvků ročních a vzdání se mnohých důchodů ve prospěch fondu, jest to mnohonásobné ručení za zápůjčku (§ 7), za možné schodky (§ 10) vedle nákladů nevyčíslených dle § 2 a závazků, jež přecházejí dle § 5 na zřizovaný fond.

Tato zatížení byla ovšem ještě zvýšena zvětšenými ročními dávkami a garancií za zvýšenou zápůjčku. Proti těmto závazkům jest jistá protiváha v tom, že stát po umoření nákladů stává se vlastníkem vodních děl, dále že investované náklady nejsou kapitálem mrtvým, ponesou určité zúročení a konečně že provedením zákona vzniká zde všeobecný prospěch, jenž projeví se v rozvoji zemědělství (úkoly vodocestného fondu se s úkoly vodohospodářského fondu postupují § 2), dále průmyslu, živností, obchodu a bude-li dosti porozumění, také zdravotnictví. K zákonu přichází se dosti pozdě. Ku včasnějšímu provedení mělo nás doháněti vědomí, že na splavnění Vltavy a Labe od Prahy až po ústí n. L. bylo do r. 1918 vydáno 456 mil., na splavnění pak Labe od Mělníka do Jaroměře 412 mil., ale po převratě až do dnešního dne vydáno bylo dále na tyto stavby 596 mil., tedy celkem 1.464 mil. Kč. Z tohoto nákladu, kdyby byl zúročen 5%, uchází nám ročně úrok 732 mil. Kč, poněvadž vykonaných investic jest možno pro nedokončení prací splavňovacích použíti jen velmi nedokonale. Tyto škody dosavadním pomalým tempem byly jenom zvyšovány, proto jest jen vítati, že chceme pozdě, ale přece chyby když ne napravovati, aspoň zmenšovati.

Jinou příjemnou stránkou projektu jest jeho finanční řešení. Vodocestný fond má si na svoji existenci vydělati, on má nejen naklad úrokovati, ale také umořovati a na konec celé dílo má býti odevzdáno do vlastnictví státu.

Program prací především sleduje, aby v době nejkratší bylo splavněno Labe od Vltavy až k Ústí n/L. do r. 1936 a dále Labe od Mělníka k Jaroměři do konce r. 1941, kde již vlastně dvě třetiny nákladu na splavnění byly učiněny.

Úhrady nejdou za možnosti státu. Jest to jednak kompensování nákladů v tomto směru již konaných každoroční dotací nyní zvýšenou na 70 mil. Kč ročně, jednak to jsou nové zdroje, výnosy daně z vodních sil, jež jsou sice propočítány velmi opatrně (na r. 1930 částkou 118 mil. Kč), ale které přirozeně nemohou dáti více, spíše méně, jak nás o tom přesvědčuje přijatá resoluce, aby dávka z vodních sil byla snížena. Výnos daně z vodní síly se rovná ovšem teprve v r. 1941 výtěžku z přístavů, jež má činiti 12.6 mil. Kč. Značnější jest příspěvek zemí, jenž již v r. 1930 jest stanoven 34 mil. Kč. Než na příspěvky zemí možno hleděti velmi opatrně, poněvadž není záruky, že skutečně země budou míti tolik prostředků po ruce, aby příspěvky mohly dáti.

Celkový finanční plán skýtá nám ta, bulka č. 8., připojená k návrhu zákona a to jak v nákladě, tak také zúrokování a v úmoru. Tento finanční plán končí okrouhlým schodkem 841.4 mil. Kč, který má býti hrazen půjčkou 840 mil. Kč. Tento propočet se značně lepší získáním dalších příspěvku od státu během 12ti let 24 mil. Kč a možností uzavříti zvýšenou výpůjčku na 948 mil. Kč. Tím fondu dostává se nových prostředků 132 mil. Kč. tímto opatřením bude možno úkoly, jež fondu jsou kladeny, splniti.

Po vybudování vodních cest počítá se s pevným poplatkem dopravním 10 hal. za jednu tkm, což při 540 mil. tkm vynese 54 mil. Kč, jež by stačily na zúročení a udržování investic v částce 1100 mil. Kč.

Žel tento důchod z vodní dopravy má svoje stíny, zasáhne přirozeně do dopravy státních drah a tak dráhy vedle konkurenta na krátkou vzdálenost - automobilu dostanou vážného konkurenta na dálkovou dopravu. Jest pravda, že pro dráhy je značný náskok v nepřetržitém celoročním provozu a v požadovaném zrychlení dopravy, ale i při předpokládané zvýšené dopravě na trati Praha-Česká Třebová 21 milionů btto tun ročně v r. 1941 a dovozu a vývozu ze zahraničí dopravě železniční značně se ubeře. Proto by bylo nutno, aby zatížení drah a vodní dopravy bylo stejně dobře využito. K tomu posloužila by příslušná komise ministerstev železnic a veřejných prací. Než již nyní je na čase, abychom si zjednali jasno o účelnosti vodocestných projektů Körbrových z r. 1901. bylo by především zapotřebí zkoumati, zda mají ještě nyní onu platnost jako před 30 lety a zda investice dnešní přirozeně daleko dražší jak před válkou byly by aspoň minimálně úrokovány. Z předlohy jest jasno, že se s těmito projekty počítá (§ 1, odst. 2., lit. c).

V našem případě ve věci splavnění Vltavy a Labe jsme e liž rozhodli, poněvadž jsme již 2/3 nákladu učinili a není možná cesta zpět.

Mnoho námitek a oprávněných jest vznášeno proti systému fondů. Zřizování fondů znamená ca nynější praxe nesporně zúženi parlamentní kontroly a to i v daném případě, když přihlížíme k ustanovení zákona v § 12, jednajícím o podávání každoročních zpráv, v § 15 jednajícím o rozboru prací a také v § 18 jednajícím o poradním sboru. Vnitřní hospodaření fondu úplně kontrole parlamentární uniká a není možno s dosavadním vedením fondu souhlasiti a ta tím spíše, že jde již o fondy, jež spravují miliardové částky, Jest vyloučeno, aby věc byla zásadně řešena při této předloze, která jest v tomto směru lepší ostatních fondů. Než Národní shromáždění nemůže se zbaviti povinnosti, aby do budoucnosti nepočítalo se zákonným opatřením, jež by hospodaření fondu postavilo pod jeho přímou kontrolu.

Dále bylo by nutno upozorniti, aby některé věci, které v zákoně zřejmě vysloveny nejsou, dostaly se aspoň do prováděčích nařízení. Tak zejména v § 14 je nutno upozorniti, že nepojde vždy o výhody jen v oboru zemědělství, že může jíti o výhody i pro živnosti a v tomto směru bylo by na místě, aby odvolání bylo možno k jinému příslušnému ministerstvu - obchodu, průmyslu a živností. V § 18 jest ustanovení o poradním sboru, jež nutno vítati. Bylo by si však práti, aby zastoupení v tomto sboru nebylo jenom obstaráváno z kruhů úředních, ale stejně také z kruhů laických.

V § 19 stavby fondem podnikané podléhají živnostenské inspekci, jak stejně ukládá zákon č. 66 z r. 1901. žel, zákon o živnostenské inspekci je starý téměř 50 let a pro dnešní době nevyhovuje. V tomto směru bylo by nutno, aby živnostenská inspekce byla vybavena zvýšenou pravomocí pro ochranu zaměstnanců, zejména ve směru dodržování kolektivních smluv, pracovní doby a opatření bezpečnosti.

§ 20 ukládá fondům přizpůsobiti projekty podniků potřebám zemědělství, průmyslu, obchodu a živností a dopravy. Postrádáme zde jeden z velikých zájmů zájem zdravotnický. Při vodních dílech jest nutno pamatovati na zřizování koupališť, získaná půda velmi vhodně mohla by býti použita ku zřizování hřišť.

Výbor rozpočtový zabýval se podrobně předlohou a ve dvou schůzích 12. a 13. března 1931 se stanoviska finančního a národohospodářského a usnesl se z důvodů, jež vpředu jsou uvedeny, doporučiti předlohu ku schválení poslanecké sněmovně i se 4 resolucemi tak, jak tato předloha byla projednána ve výboru technicko-dopravním.

Tímto zákonem současně vyřizují se petice č. 41, 427, 433, 435, 443, 444, 448, 449, 459, 462, 466 a 536.

V Praze, dne 13. března 1931.

Dr. Černý v. r.	R. Chalupa v. r.
předseda.	zpravodaj.