|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931. |
|
|
III. volební období. |
4. zasedání. |
1010.
Odpovědi:
I. min. spravedlnosti na interp. posl. Vaňka, Polívky, Hrušovského a druhů o provádění řemeslných prací v trestnici v Leopoldově (tisk 801/IX),
II. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dra Schollicha a druhů o docházce německých školních dětí do české školy v Hanušovicích (tisk 561/1),
III. min. financí na interp. posl. Pechmanové-Klosové, Tučného, Týkala, Davida a druhů o přiznání režie domáckému dělnictvu sklářskému pro případnou daň důchodovou (tisk 769/X),
IV. min. železnic na interp. posl. Šaláta a druhů stran spravedlivého postupu při jmenování úředníků Slováků, zaměstnaných na čsl. státních drahách (tisk 686/XIV),
V. min. financí na interp. posl. Geyera a druhů o rozmnožení systemisovaných míst, valorisaci předválečných platů a přiznání 35leté služební doby dílenským mistrům, dílovedoucím a jejich čekatelům u československé tabákové režie (tisk 432/IX),
VI. min. vnitra na interp. posl. Vallo a soudruhů o ztýrání mladého dělníka prešovskou policií (tisk 809/IV),
VII. min. vnitra a min. školství a národní osvěty na interpelaci posl. Hodinové, K. Procházky a soudruhů o tom, jak četníci v Kutilově konfiskovali draky (tisk 675/XI),
VIII. min. financí na interp. posl. Nitsche a druhů o protizákonném postupu při vyměřování daní (tisk 557/XVI),
IX. min. vnitra na interp. posl. Majora, Steinera, Kubače a soudruhů min. spravedlností ve věci konfiskace letáků ťPracující v mestách a na vidiekuŤ, ťFalu és város dolgoizoiŤ, které vydaly administrace časopisů ťPravda - MunkásŤ v Bratislavě a byly konfiskovány 20. listopadu 1930 (tisk 899/XIII),
X. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dra Schollicha a druhů o novelisaci výnosu o vzdělávacích představeních kinematografických (tisk 432/XIII),
XI. min. zahraničních věcí na interp. posl. dra Luschky a druhů o menšinové rozpravě v Ženevě (tisk 675/V),
XII. min. financí na interp. posl. Schuberta a druhů o poškození berních úředníků novým pensijním zákonem č. 70/1930 Sb. z. a n. (tisk 801/XX),
XIII. min. financí na interp. posl. dra Holoty a druhů o horší jakostí doutníků a cigaret Prodávaných na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, o zavedení lepených cigaret a o snížení cen všech druhů tabáku a tabákových výrobků (tisk 809/VIII),
XIV. vlády na interp. posl. dra Holoty a druhů, o pohnání k zodpovědnosti pachatelů rabování a plenění páchaného občanským obyvatelstvem v době státního převratu a o možnosti jich zažalování na náhradu škody (tisk 809/VII),
1010/I.
Odpověď
ministra spravedlností
na interpelaci poslanců J. Vaňka, V. Polívky, I. Hrušovského a druhů
o provádění řemeslných prací v trestnici v Leopoldově (tisk 801/IX).
Podle stavu z 15. ledna 1931 byl v mužské trestnici leopoldovské 571 trestanec. Z nich 70 bylo nezaměstnaných (pro nemoc, pro nezpůsobilost k práci, v kárném trestu, v přijímací isolaci). Ze 501 zaměstnaných trestanců konali 194 trestanci režijní práce pro justiční potřebu a 164 trestanci z nedostatku jiné práce lepili sáčky; ze zbývajících trestanců pracovalo 60 pro firmu Robert Quitt z Hlohovce a to z velké většiny jen pomocné práce nádenické.
Páni interpelanti mylně se domnívají, že R. Quitt není československým státním příslušníkem: je československý státní občan i člen československé armády. Ve svém podniku zabývá se výlučně sériovou výrobou ložnic. Trestanci byli mu k práci v trestnici propůjčeni smlouvou z r. 1926 na sedm let, tedy do r. 1933, aby bylo zmenšeno stálé nebezpečí nezaměstnanosti trestanců.
Práce vězeňská byla vždycky obtížnou, choulostivou otázkou a v dnešních poměrech jest tím nesnadnější. Nezaměstnanosti trestanců - jež se již v jednotlivých ústavech povážlivě dostavuje nutno z důvodů kázeňských i výchovných čeliti co nejúsilovněji. Justiční správa dbá při tom bedlivě, aby trestaneckou prací nebyly dotčeny pracovní a výdělečné zájmy živnostnictva a dělnictva; s toho hlediska přezkoumá svého času i smluvní poměr s R. Quittem.
V Praze, dne 9. února 1931.
Ministr spravedlnosti:
Dr Meissner v. r.
1010/II (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance dra E. Schollicha a druhů
o docházce německých školních dětí do české školy v Hanušovicích (tisk 561/I).
Na žádost rodičů nebo jejích zákonitých zástupců povolilo ministerstvo školství a národní osvěty v některých ojedinělých případech zvláštního zřetele hodných z pedagogických důvodů dispens od ustanovení § 20 odst. II zákona ze dne 27. listopadu 1905, č. 4 z. z. svor, ex 1906, aby děti německé národnosti měly i dále docházeti do škol s československým jazykem vyučovacím nebo naopak děti československé národnosti do škol s německým jazykem vyučovacím, Ministerstvo školství a národní osvěty řídilo se při tom právním názorem vysloveným nejvyšším správním soudem v jeho nálezu ze dne 7. VI. 1922, č. 6962.
Poněvadž zmínění opatření nejsou dle judikatury nejvyššího správního soudu v rozporu se zákonem, není důvodu, aby byla odvolána.
V Praze dne 16. února 1931.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Dérer v. r.
1010/III.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslanců L. Pechmanové-Klosové, A. Tučného, J. Tykala, J. Davida a druhů
o přiznání režie domáckému dělnictvu sklářskému pro případnou daň důchodovou (tisk 769/X).
Ministerstvo financí stanovilo již svým výnosem ze dne 21. září 1927, č. 93360/27, že nelze pokládati za zaměstnance srážce daně důchodové podrobené ony domácké pracovníky ve sklářském oboru, kteří od podnikatelů přejímají od případu k případu surové sklo, jež podle příkazu obrábějí osobně nebo s přibráním pomocných sil, ať již ve vlastních nebo podnikatelových místnostech a kteří při převzetí práce umluví za její provedení určitou úplatu, v níž jest též obsažena úplata za režijní výlohy.
Ve smyslu tohoto výnosu nepokládají berní správy v Jilemnici a Jablonci n. N. domácké dělníky sklářského průmyslu za zaměstnance podrobené srážce daně důchodové a neukládají proto jejích zaměstnavatelům povinností k provádění srážek této daně. Naproti tomu shledávají berní správy v Semilech a v Turnově v poměru zmíněných dělníků poměr služební. Ministerstvo financí ukládá proto těmto berním správám, aby svůj názor o právním po tavení zmíněných domáckých dělníků se zřetelem na výše citovaný výnos přezkoušely.
Pokud jde o požadavek, aby byl stanoven pro odečítání režijních nákladů zmíněných domáckých dělníků jednotný paušál, nutno uvésti, že stanovení výše odčítatelných položek přísluší u poplatníků, kteří nepodléhají srážce daně důchodové, tedy u těch, jimž je tato daň vyměřována v řádném vyměřovacím řízení, výhradně daňovým komisím. Stanovení zmíněného paušálu mělo by však význam u oněch domáckých dělníků, kteří jsou ve služebním poměru, jimž jest tedy srážena daň důchodová. Proto zmocňuje současně ministerstvo financí na základě ust. odst. 9, prov. nař. k § 29, odst. 1, z. o př. d. zemské finanční ředitelství v Praze, aby po slyšení zájemníků stanovilo, koník z hrubé mzdy domáckých dělníků sklářských má býti pokládáno za daněprostou náhradu služebních výloh.
Při tom ukládá též ministerstvo financí uvedenému ředitelství, aby se postaralo o přesné dodržování ustanovení § 31 z. o. př. d. o upuštění od srážení daně důchodové u poplatníků s mnohočlennou rodinou.
V Praze dne 19. února 1931.
Ministr financí:
Dr Engliš v. r.
1010/IV.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci posl. Antonína Šaláta a druhů
stran spravedlivého postupu při jmenování úředníků Slováků, zaměstnaných na čsl. státních drahách (tisk 686/XIV).
Odmítaje výtky, které nespravedlivě viní železniční správu ze stranického postupu vůči jisté části úřednictva, sděluji, že v nejbližší době bude v obvodu ředitelství státních drah v Bratislavě a v Košicích provedeno na podkladě nové systemisace služebních míst povýšení většího počtu úřednictva, zejména i úředníka v interpelaci zmíněného.
V Praze dne 12. února 1931.
Ministr železnic:
Mlčoch v. r.
1010/V (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance J. Geyera a druhů o rozmnožení systemisovaných míst, valorisací předválečných platů a přiznání 35leté služební doby dílenským mistrům, dílovedoucím a jejích čekatelům u československé tabákové režie (tisk 432/IX).
Požadovanému rozmnožení počtu systemisovaných míst pro kategorii dílovedoucích čsl. tabákové režie bylo vyhověno revisí systemisace. Vládním usnesením z 24, října 1930 byla v I, Platové stupnici systemisována 104 místa, ve II, platové stupnici 150 míst, celkem 254 místa proti dosavadním 249 místům.
Rozmnožení míst v té míře, jak je žádáno v interpelaci, není nutné a nelze je odůvodniti poukazem, že v některých továrnách na tabák vykonávají práce dílovedoucích písaři, případně nápředníci ze stavu dělnického.
Tento stav nebyl způsoben nedostatečným počtem systemisovaných míst dílovedoucích, nýbrž toliko přechodnou nemožností obsaditi volná místa dozoru, t, j. čekateli na tato místa, proto, že po vydání platového zákona nebylo Příslušných předpisů.
Ministerstvo financí vydalo později vynesením z 12, března 1930, č. 18.914/29 směrnice pro obsazování volných systemisovaných míst v kategorii dílovedoucích schopnými dozorci z řad dělnictva tabákové režie.
Podle těchto pokynů ústřední ředitelství tabákové režie obsadilo téměř všechna volná systemisovaná místa dílovedoucích dozorci, takže většině schopných starších písařů je dána možnost postupu.
Po uplynutí předepsané doby čekatelské budou dozorcům, vyhoví-li jinak předepsaným podmínkám, propůjčena místa dílovedoucích.
Počet systemisovaných míst kancelářských zřízenců a zaměstnanců pomocné kancelářské služby byl rovněž rozmnožen při revisi systemisace. V kategorii kancelářských zřízenců o 7 míst, pro pomocnou kancelářskou službu o 4 místa.
Pokud se dále požaduje pro dílovedoucí valorisace předválečných platů, je nutno předeslati toto:
Jest pravda, že platy dílovedoucích byly za bývalé vlády rakouské upravovány příznivěji oproti platům ostatních státních zřízenců (sluhů).
Po převratu domáhali se však dílovedoucí toho, a-by se stali podúředníky.
Byli proto zařadění do zákonných platových stupnic pro podúředníky s účinností od 1. září 1919.
V důsledku tohoto zařadění byli i po vydání platového zákona převedeni do platových stupnic pro podúředníky.
Dílovedoucí nyní náležejí do kategorie zřízenců pro odborné služby.
Aby se jim dostalo dřívější platové výhody, bylo by nutno vyjmouti je vládním nařízením z kategorie zřízenců (podúředníků) a vytvořiti pro ně zvláštní platové stropnice ve srovnání s jejich předválečnými platy. Takovéto opatření se však nedoporučuje.
Ostatně žádaná valorisace platů tyká se všech státních zaměstnanců bez výjimky a nelze ji řešiti odděleně toliko pro jednu kategorii.
Totéž platí o otázce valorisace platů pro kancelářské zřízence a zaměstnance kancelářské pomocné služby u tabákové režie.
Pokud se pro dílovedoucí tabákové režie požaduje zkrácení služební doby ze 40 na 35 let, zdůrazňuji, že otázka tato, dokud dílovedoucí náležejí do kategorie státních zřízenců, je rovněž věcí společnou všem zaměstnancům této kategorie.
Odděleně bylo by možno tuto otázku řešiti jen při vyjmutí dílovedoucích tabákové režie z kategorie ostatních zřízenců (podúředníků), v tom případě ovšem toliko pro dílovedoucí tabákové režie nikoliv pro kancelářské zřízence.
V Praze dne 10. února 1931.
Ministr financí:
Dr Engliš v. r.
1010/VI.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Josefa Valla a soudruhů
o ztýrání mladého dělníka prešovskou policií (tisk 809/IV).
Dne 7. listopadu 1930 o 18, hod, byl v Prešově přistižen policejními orgány Josef Kovalský, polský státní příslušník, při rozšiřování letáků, Z důvodu toho předveden byl na strážnicí. Při předvádění pokusu se odhoditi letáky, které měl ještě při sobě, v čemž mu však bylo zabráněno tím, že byl uchopen policejním orgánem za ruku, Kovalský se mu však prudce vytrhl, při čemž upadl. Po provedeném šetření na strážnicí byl ještě téhož dne večer - nikoliv, jak v interpelací se tvrdí až druhého dne - propuštěn.
Údaje interpelace, že s Kovalským policejní orgány hrubě zacházely, nezakládají se na pravdě, jak bylo zevrubným šetřením zjištěno.
Není tudíž důvodů k opatřením, v interpelaci žádaným.
V Praze dne 21. února 1931.
Ministr vnitra:
Dr Slávik v. r.
1010/VII.
Odpověď
ministra vnitra a
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslanců Hodinové, K. Procházky a soudruhů
o tom, jak četnicí v Kutilově konfiskovali draky (tisk 675/XI).
Dozorčí výbor konsumního družstva ťVčelyŤ v Kutilově chystal na den 21. září 1930 odpoledne pro školní mládež slavnost vypouštění papírových draků, spojenou s recitacemi a rozdáváním dárků.
Podle zjištěných známek šlo o agitační a demonstrační projev pro stranu komunistickou v rámci dětské slavnosti.
Velitel četnické stanice v Broumech, praporčík Josef Šilhan, upozornil proto již dne 20, září 1930 předsedu zmíněného výboru Adolfa Holečka na vyhlášku okresního úřadu v Rakovníku ze dne 4. října 1929, č. 39,914, vydanou se schválením zemského úřadu v Praze na základě čl. 2 a 3, odst. 1, zákona ze dne 14, července 1927, č. 125 Sb. z. a n., jíž se zakazuje jakákoliv účast školních dětí na všech podnicích rázu apolitického nebo demonstračního, a podotkl, že jest k pořádání takové slavnosti zapotřebí úředního povolení.
Dne 21, září 1930 se dostavil praporčík Šilhan s četnickou hlídkou, skládající se ze 2 mužů do Kutilova, a zjistiv, že se slavnost koná bez úředního povolení za účastí značného počtu dětí i osob dospělých, vyzval služebně pořadatele, skladníka Jana Štádlera, aby pořádání slavnosti zastavil. Týž odmítl tak učiniti. Současně chystal se Adolf Holeček, obklopen zástupem dětí, vypustiti prvního draka z bílého papíru, ozdobeného červenou, pěticípou komunistickou hvězdou.
Praporčík Šilhan zakročiv napřed marně napomenutím, uchopil motouz draka, který se přetrhl, Holeček upustil pak od dalšího vypouštění a neporušeného draka odnesl. Dětem žádný drak roztrhán nebyl.
Mezitím přijelo nákladní auto s dalšími asi 15 dětmi a kolem auta se nakupil dav asi 150-200 dospělých osob, z něhož se ozývaly neustále výhrůžné výkřiky, podněcující k násilnostem proti učitelstvu v Kublově. Po trojím bezvýsledném vyzvání k rozchodu dal praporčík Šilhan. četnické hlídce rozkaz rozehnati dav bodákovým útokem. Při tom nedošlo k zranění; zjištěno bylo 11 osob, které byly udány okresnímu soudu v Křivoklátě pro přečin shluknutí. Mezi nimi je také Anna Spálová, která na opětné vyzvání četníků místo neopustila, Tvrzení že Spálové zasadili četníci 6 ran kolbou a že jí praporčík Šilhan smýkl, se neprokázalo správným. Spálová sama prohlásila při vyšetřování, že není pravda, že by jí byl některý četník uhodil pažbou pušky.
Na místě četníky vyklizovaném procházeli se demonstrativně válečný invalida Karel Choc a dělník Josef Zíma, ztěžujíce provokativně služební zákrok četníků. Byli proto při vyklizování místa s ostatními vytlačeni.
Alžběta Saidlová, 60letá manželka tesaře z Kutilova spílala a vyhrožovala zakročujícím četníkům, podporována jsouc v tom svou dcerou Marií Svatošovou. Když se chtěla svému zjištění vyhnouti útěkem, zadržel ji praporčík Šilhan za rameno při čemž se Saidlové rozepnuly patentní knoflíky na bluze. Jakmile manžel Saidlové vdal četnictvu její jméno, byla ihned propuštěna.
Vykonaným šetřením nebylo zjištěno, že by postup četnictva byl neodůvodněný nebo, že se četnictvo neřídilo podle platných předpisů. Není zde proto důvodu k žádanému opatření.Ť
Správce obecné školy v Kublově i učitelé Oldřich Čermák a Blažena Čermáková pokládali slavnost, pořádanou konsumním družstvem ťVčelaŤ dne 21, září 1930 za produkci, při které účast školních dětí je vázána povolením školních úřadů. Ježto o takové povolení nebylo ani žádáno; zakázali jmenovaní učitelé školním dětem včas na slavnosti. Tento zákaz lze vysvětliti také odůvodněnou obavou, že slavnosti bude zneužito k stranickým projevům v rozporu s platnými předpisy školskými.
Státní školská správa neohledává, že by jmenovaní učitelé byli překročili svou pravomoc nebo že by byli jiným způsobem porušili školské předpisy.
V Praze dne 14. února 1931.
Ministr vnitra:
Dr Slávik v. r.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Dérer v. r.
1010/VIII (původní znění),
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance A. Nitsche a druhů o protizákonném postupu při vyměřování daní (tisk 557/XVI).
K první výtce interpelace dovoluji si uvésti, že při zjišťování základu daně důchodové na r. 1927 rolníka Michala Galgona Jaschke-ho z Výborné bylo skutečně neprávem užito t. zv. zemědělských průměrů, protože poplatník podal za r. 1927 včas svoje přiznání k dani důchodové a rozvedl je ve zvláštní příloze podle jednotlivých příjmů a vydání, takže nebyla daňová komise oprávněna uchýliti se od údajů poplatníkem v přiznání uvedených bez zvláštního vytýkacího řízení podle § 312 zák, o př. d. a vyměřiti daň odhadem podle t. zv. zemědělských průměrů.
Také odvolací komise užila neoprávněně ustanovení § 325 cit. zák. vyslovivši kontumaci, ač poplatník v řízení doplňovacím svoje příjmy a vydání rozvedl a podle možností správnost položek těch doložil a proto také neprávem potvrdila v rámci kontumačního odhadu užití zemědělských průměrů.
V této spojitosti nutno zdůrazniti, že byly podřízené úřady zdejšími vyneseními ze dne 23. února 1929, č. 20809 a ze dne 15, listopadu 1929, č. j. 118375 výslovně upozorněny, že t. zv. zemědělských průměrů lze pro odhad zemědělského důchodu použití jen, nepodal-li poplatník přiznání bud vůbec nebo přiznal-li zemědělský svůj výtěžek pouze odhadem.
Nelze tedy vytýkati finanční správě v tomto směru, že by pro řádné a včasné poučení ukládacích orgánů byla něčeho podstatného opomenula. Při tom třeba vzhledem k výtce interpelace o všeobecnosti závadných případů na Slovensku poznamenati, že z jediného uvedeného případu nelze na nějakou všeobecnost vytýkaného zjevu souditi. Poměrně nepatrný počet opravných prostředků, poplatníky podaných a příznivě vyřízených, svědčí spíše o tom, že přes nutný spěch, s nímž bylo nutno vyměření za r. 1927 provésti, dbalo se z největší částí ustanovení zákonných i ducha samého zákona.
V konkretním případě Michala Galgona Jaschkeho činí ministerstvo financí zároveň pro nápravu opatření, aby podle § 256, odst. 5 a 6 zákona o přímých daních bylo toto vadné rozhodnutí odvoláno a po bezvadně provedeném řízení nahraženo novým, materielně i formálně správným. Takto dostane se poplatníkovi příležítost, aby za řádné jeho součinnosti mohl býti jeho důchod zjištěn individuelně, způsobem odpovídajícím úplně ustanovením zákona.
Pokud se dále v interpelaci vytýká zmatečnost při vyměřování paušalované daně z obratu u zemědělců, jest nutno připustiti, že v některých případech došlo v zemi Slovenské při stanovení výměry půdy, která jest základem výpočtu tohoto paušálu, skutečně k nesrovnalostem, následkem nichž výměra půdy, ze které byl jednotlivým zemědělcům vyměřen paušál, neshodovala se zcela se skutečným stavem.
Příčinou toho není však nesprávný postup finančních úřadů při vyměřování zemědělského paušálu, nýbrž neuspořádané poměry v evidenci pozemkové držby v zemi Slovenské. Jak známo, nebyl pozemkový katastr v zemi Slovenské v době před převratem po celá desetiletí vůbec doplňován, takže stav v něm se jevící zdaleka neodpovídá skutečnému nynějšímu stavu. Oprava pozemkového katastru, se kterou bylo započato po převratu, nemohla přes všechnu snahu finanční správy býti dosud všeobecně provedena a vyžádá si ještě značné doby.
Za těchto okolností jest vyměření paušalované daně z obratu u zemědělců v zemi Slovenské velice obtížné, neboť výměru pozemků často nelze správně zjistiti ani z pozemkového katastru, ani podle údajů obecního úřadu nebo poplatníka. Bylo proto v některých případech nutno stanoviti ji jen přibližně na základě pomůcek, které byly po ruce.
Případy, kde při tom byl některý zemědělec zdaněn z větší výměry pozemků, než na jaké skutečně hospodařil, jsou však jen výjimečné a finanční správa i v těchto individuelních případech všemožně se snaží zjednati nápravu, a to nejen na stížnost poplatníka do vyměření paušalované daně z obratu, podanou ve stanovené lhůtě, nýbrž i tam, kde stížnost ve stanovené lhůtě poplatníci nepodali, a to tím, že velmi liberálně postupuje při promíjení zmeškané lhůty.
V Praze, dne 19. února 1931.
Ministr financí:
Dr Engliš v. r.
1010/IX.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Štefana Majora, Gábora Steinera, Františka Kubače
a soudruhů ministru spravedlnosti
ve věci konfiskace letáků ťPracující v mestách a na vidiekuŤ, ťFalu és város dolgozoiŤ, které vydaly administrace časopisů ťPravda - MunkásŤ v Bratislavě a byly
konfiskovány 20. listopadu 1930 (tisk 809/XIII).
Zodpovědění této interpelace jsem převzal v dohodě s ministerstvem spravedlnosti, poněvadž její obsah se týká působnosti policejního ředitelství v Bratislavě.
Státní zastupitelství v Bratislavě zabavilo dne 20, listopadu 1930 pro závadný obsah letáky v interpelaci uvedené a dožádalo policejní ředitelství v Bratislavě, aby zabavení provedlo. Policejní orgány učinily tak dle předpisu, jak v tiskárně, kde letáky byly tištěny, tak také u vydavatele každého z obou letáků (administrace časopisů ťPravdaŤ a ťMunkásŤ) v domě resp. v místnostech dle adres na letácích uvedených. Ježto platný tiskový zákon ukládá v § 49, aby o nařízeném zabavení byl bezodkladně uvědoměn vydavatel, a ježto dle úředních záznamů vydavatelem obou jmenovaných časopisů byly tehdy osoby, bydlící mimo Bratislavu, uvědomili policejní orgánové o zabavení a o jeho důvodech v místnosti přítomného Karla Schmiedkeho, což jmenovaný vzal dle svého protokolárního prohlášení, učiněného dne 22, listopadu 1930 u policejního ředitelství v Bratislavě, na vědomí jako zástupce administrace časopisů ťPravdaŤ a ťMunkásŤ. Tím bylo učiněno zadost uvedenému předpisu tiskového zákona a nemá proto významu, pak-li Eduardu Legerskému jako zjištěnému autoru obou letáků (o zabavení má býti dle možnosti vyrozuměn dle §u 49, tisk, zákona též autor) byly předloženy výměry o zabavení, v jichž adresách stalo se nedopatření v interpelaci uvedené, které bylo ostatně policejnímu ředitelství vytčeno.
Zničení sazby obou letáků bylo nařízeno dle ustanovení §u 567 tr. ř., a stalo se tak dle provedeného šetření způsobem, proti němuž nebyla majitelem tiskárny přednesena vůbec žádná stížnost.
Vzhledem k uvedenému není důvodu k nějakému opatření z podnětu této interpelace.
V Praze dne 2. března 1931.
Ministr vnitra:
Dr Slávik v. r.
1010/X (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance dr F. Schollicha a druhů
o novelisaci výnosu o vzdělávacích představeních kinematografických (tisk 432/XIII).
V interpelaci citovaný výnos ministerstva školství a národní osvěty ze dne 3, února 1923, č. 134.841/22, o vzdělávacích představeních kinematografických, byla jak z jeho obsahu patrno rázu informativního, pokud se v něm oznamovalo, že většina majitelů kinematografických podniků jest povinna podle licenčních podmínek pořádati představení pro mládež s programem poučným po dohodě s místními činiteli školskými a to za úhradu prokázané režie. Normativní úpravu věci provedlo před tím podle své kompetence ministerstvo vnitra výnosem ze dne 3, července 1920, č. j, 38,423-6. Ministerstvo školství a národní osvěty není proto příslušné provésti novou úpravu věcí po návrhu interpelace, neboť úprava taková příslušela by opět do působnosti ministerstva vnitra.
V Praze dne 21. února 1931.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Dérer v. r.
1010/XI (původní znění).
Odpověď
ministra zahraničních věcí
na interpelaci poslance dr Luschky a druhů
o menšinové rozpravě v Ženevě (tisk 675/V).
Pokud se v interpelací tvrdí, že jsou zprávy tisku o něm projevu, učiněném dne 19. září 1930 v menšinové rozpravě při jednání ve Společnosti Národů, neúplné, poukazuji k tomu, že všechny jejich části uveřejnila v doslovném znění na př. ťPrager PresseŤ hned příštího dne, 20. září 1930, v č. 259. V nejbližší době uveřejní také Generální sekretář Společnosti Národů stenografické protokoly o tomto jednání, takže moje vývody budou i v tomto autentickém znění přístupny. Nepokládám proto za nutné ještě zvláště je v známost uváděti.
V Praze, dne 18. února 1931.
Ministr zahraničních věcí:
Dr. Beneš v. r.
1010/XII (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance L. Schuberta a druhů
o poškození berních úředníků novým pensijním zákonem č. 70/1930 Sb. z. a n. (tisk 801/XX).
Zákon č. 70/1930 Sb. z. a n. zmocnil vládu, aby stanovila předpisy pro určení pensijní základny podle služebního poměru zaměstnancova v den skončení činné služby způsobem nepřesahujícím míru stanovenou předpisy pro převod do nových platů podle platového zákona. Byla-li pensijní základna oněch berních úředníků, kteří v dar skončení činné služby byli v úřednické skupině D, stanovena při úpravě podle řečeného zákona podle služební třídy III., odpovídá toto určení pensijní základny uvedenému zákonnému předpisu.
V Praze dne 23. února 1931.
Ministr financí:
Dr. Engliš v. r.
1010/XIII (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelací poslance dr Holoty a druhů o horší jakostí doutníků a cigaret prodávaných na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, o zavedení lepených cigaret a o snížení cen všech druhů tabáku a tabákových výrobků (tisk 809/VIII).
Neodpovídá skutečností, že na Slovensku a v Podkarpatské Rusi se prodávají doutníky a cigarety horší jakosti než v ostatních zemích republiky.
Pro jednotlivé druhy tabákových výrobků čsl. tabákové režie jsou bez ohledu na místo výroby a prodeje předepsána jednotná složení, která musí býti bezpodmínečně dodržována ve všech tabákových továrnách.
Poněvadž z technických a jakostních důvodů žádný druh tabákových výrobků neskládá se pouze z jednoho tabáku, vyrábějí se výrobky z předepsaných směsí. Proto ústřední ředitelství tabákové režie samo jednotlivým továrnám na tabák přiděluje surové tabáky k výrobě potřebné, majíc při tom vždy zřetel na výrobní program té které továrny.
Na stejnoměrnou výrobu provádí se dohled důkladně a pravidelně.
Zdůrazňuji, že přebytečnými výrobky továren na Slovensku a v Podkarpatské Rusí jsou zásobovány též prodejní úřady druhých zemí Československé republiky.
Pokud se týče cigaret Egypt, jest v prodeji nyní tento druh cigaret s oběma druhy spoje (drážkované a lepené). Po vyprodání zásob cigaret lepených budou nadále prodávány pouze drážkované cigarety ťEgyptŤ.
Pokud se požaduje snížení cen všech druhů tabákových výrobků, uvádím, že podle dosavadních cen surových tabáků a hospodářských potřeb a podle vyplácených mezd dělnických není tabákové režii možno, aby tou dobou pomýšlela na všeobecné snížení prodejních cen tabákových výrobků.
Snížení takové mělo by za následek, že by se nedosáhlo preliminovaného příjmu a v důsledku toho mohla by býti porušena rovnováha státního rozpočtu.
Podle hořejších vývodů uvádím k jednotlivým bodům interpelace:
1) prodejnu tabáku na Slovensku a v Podkarpatské Rusi jsou zásobovány tabákovými výrobky stejné jakosti jako prodejny tabáku v ostatních zemích republiky;
2) výroba lepených cigaret ťEgyptŤ bude zastavena:
3) na všeobecné snížení cen tabákových výrobků nelze tou dobou pomýšleti.
V Praze dne 23. února 1931.
Ministr financí:
Dr Engliš v. r.
1010/XIV (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance dr Holoty a druhů o pohnání k zodpovědnosti pachatelů rabování a plenění páchaného občanským obyvatelstvem v době státního převratu a o možnosti jich zažalování na náhradu škody (tisk 809/VII).
Není neznámo vládě, že po státním převratu byly v některých krajinách Slovenska a Podkarpatské Rusi způsobeny vážné škody pleněním a rabováním, a že se poškození dosud nedomohli na pachatelích náhrady těchto škod, protože nařízením ministra s plnou mocí pro správu Slovenska ze dne 6. května 1919, čís. 82/1919-3883/1919 pres. (naposledy prodlouženým až do další zákonné úpravy nařízením ze dne 23. ledna 1922, čís. 3/1922-1288 pres.) zavedeno bylo na Slovensku příročí pro závazky k náhradě těchto škod. Upozorňuje se, že nařízení ministra s plnou mocí vyhlášena byla v Úradných Novinách a že jsou tudíž veřejně přístupna.
Vláda sama, aby v tom směru nebylo rozdílu mezi Slovenskem a Podkarpatskou Rusí, nařízením ze dne 23. listopadu 1928, č. 186 Sb. z. a n., zavedla na Podkarpatské Rusi stejná opatření, jaká platí pro Slovenskou podle shora uvedených nařízení ministra s plnou mocí pro správu Slovenska.
Vláda si je dobře vědoma, že těmito opatřeními jest konečné řešení otázky náhrady škod v době po státním převratu jen odsunuto, a uvažuje o způsobu, jak toto konečné řešení provésti.
V Praze, dne 24, února 1931.
Předseda vlády:
Udržal v. r.