Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.
III. volební období.	3. zasedání.

984.

Vládní návrh,

kterým se předkládají Národnímu shromáždění k projevu souhlasu

1. Dohoda mezi republikou Československou a republikou Francouzskou o letecké dopravě, podepsaná v Praze dne 26. května 1925 a

2. Dodatkový protokol k této dohodě, podepsaný v Antverpách dne 25. června 1930.

Návrh usnesení.

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s 1. Dohodou mezi republikou Československou a republikou Francouzskou o letecké dopravě, podepsanou v Praze dne 26. května 1925 a 2. Dodatkovým protokolem k této dohodě, podepsaným v Antverpách dne 25. června 1930.

 

Důvodová zpráva.

Dohoda československo-francouzská o letecké dopravě je výrazem snahy vytvořiti z Prahy uzel mezinárodních leteckých linií, podnikaných velkými státy. Bylo uznáno za nutné pokoušeti se o dosažení tohoto cíle i za cenu obětí materielních a sice tím, že se československo uvolilo platiti subvence provozní a uděliti různé další výhody, dále pak i za cenu obětí ideálních spočívajících v tom, že Československo ponechá exploataci určitých linií společnostem velkých států a samo na těchto liniích nepodnikne ničeho. Pokládáno za trvalý zisk, bude-li soustředěno do Prahy co nejvíce mezinárodních leteckých linií našich a cizích a tím vzbuzen všemi prostředky zájem o Prahu. Z toho důvodu dostává se již od roku 1920 československé subvence francouzské společnosti Compagnie internationale de navigation aérienne (Cidna) pro provoz linií Praha - Paříž, Praha - Varšava a Praha - Vídeň.

Ze stejného důvodu získal československý stát 20% akcií Cidny, domohl se poměrného zastoupení ve správní radě a v poslední době má zastoupení i v ředitelském výboru.

Jednání o Dohodu nebylo lehké vzhledem na novost projednávané látky a v plném vývinu se nalézající prostředky ku létání potřebné. Dohoda mezi Československem a Francií byla sice podepsána již dne 26. května 1925, ale z různých příčin bylo s ratifikací vyčkáváno, hlavně proto, že vývoj letectví vyžádal si průběhem doby různých úprav; úpravy tyto došly výrazu ve sjednaném Dodatkovém protokolu ze dne 25. června 1930.

Dohoda má 9 článků a Dodatkovým protokolem byly provedeny změny ve 4 článcích.

Článek 1. Stanovení společného programu.

Dohoda byla sjednána až do konce roku 1935, tak aby tato dlouhá doba trvání umožnila racionelní hospodářský program a účelné investice v letecké dopravě. Společný program letecký sahá z Paříže do Prahy a odtud v jednom směru přes Varšavu do Moskvy, v druhém směru pak přes Vídeň a Bukurešť do Angory. Tento společný program má dokumentovati úmysl obou států vytvořiti linie dálkové, velikého dosahu a ne linie významu lokálního.

Dohoda samotná však stanoví podmínky pro provedení a subvencování pro linie z Paříže do Prahy a dále na jedné straně jenom do Varšavy, na druhé straně pak jenom do Bukurešti. Dodatkovým protokolem pak byl stanoven provoz celoroční (vyjma nedělí), při každodenní jedné cestě tam a zpět.

Ministerstvo veřejných prací až dotud dobrovolně udělovalo subvenci Cidně, ovšem jenom na úseky linií končící v Praze a tím mělo Československo vliv jenom na tyto úseky. Dohoda dokumentuje, že má Československo zájem na části co největší společné mezinárodní linie letecké a ne jenom na úsecích vedoucích do Prahy; československý vliv tím vzrůstá.

Československo zavazuje se dále, že na těchto tratích nebude podporovati peněžně jinou společnost, nežli společnost obapolně schválenou, kterou jest podle not, při podpisu dohody vyměněných, Cidna. Důvodem pro toto ustanovení byla snaha omeziti co nejvíce možnost vzniku konkurenčních linií.

Výjimku činí jenom úsek Praha-Vídeň. Na této lince vyhradilo si Československo volnost v subvencování, aby mohlo utvořiti domácí linii, vedoucí od severu přes Prahu a Vídeň na jih.

Poslední odstavec článku 1. obsahuje samozřejmý závazek hájiti při sjednává ní dohod o letecké obchodní dopravě s jinými státy zájmy obapolně schválené společnosti a povoliti obchodní linie nad naším územím jenom těm v úvahu přicházejícím státům, které udělí rovnocenná povolení společnosti obapolně schválené.

Toto ustanovení jest přirozeným důsledkem Dohody, neboť Československo bude samozřejmě podporovati všude společnost, kterou subvencuje a na jejíž činnosti má í kapitálový zájem,

Článek 2. Povolení provozu linií a doprava pošty.

Článek obsahuje ustanovení o udělení koncesí, o povolení poštovní dopravy a o možnosti zrušiti se společností smlouvu sjednávající dopravní podrobnosti, kdyby společnost přerušila svůj smluvní provoz.

Tento článek byl pozměněn Dodatkovým protokolem v tony směru, že smlouva se společností bude míti stejnou dobu platnosti jako dohoda sama.

Článek 3. Subvence.

Článek byl pozměněn Dodatkovým protokolem v tom směru, že byl zaveden způsob subvencování, nyní ve Francii užívaný, totiž podle motorické síly letadel. Při sjednávání výše subvencí bylo Československo vedeno úmyslem uděliti společnosti nejvýše 25%ní subvenci, kterou podle dohody má platiti Francie, roční obnos byl pak Dodatkovým protokolem limitován na 4,600.000 Kč. Bylo pamatováno na možnost snižování subvence, při čemž by však zůstal poměr subvencí francouzské ku československé stejný, čtyři ku jedné. Poměr jest definován tím, že obojí měnové jednotky jsou vyjádřeny svojí hodnotou ve zlatě.

Článek obsahuje dále ustanovení o programu letadel vždy pro příští rok, tak aby bylo možno připraviti státní rozpočet.

Šestý odstavec článku stanoví délky úseků, což jest nutné pro shodné vypočítávání subvencí, sedmý odstavec obsahuje technická ustanovení o subvencování dokonaných a nedokonaných letů.

Článek 4. Materiál.

Ustanovuje, že společnost obapolně schválená má nakupovati v Československu část leteckého materiálu. Část na Československo připadající má býti v poměru placených subvencí. V důsledku toho bude napříště asi 20% leteckého materiálu zakupováno společností v Československu, ovšem ne překotně, nýbrž prozíravě, což se výslovně v tomto článku stanoví. Dodatkovým protokolem byly zde provedeny některé změny, přihlížející k tomu, že Československo vlastně plní dohodu již dlouhou dobu před ratifikací. Materiál, který bude v Československu zakupován, má býti po přednosti modulu československého nebo francouzského, ve výjimečných případech i jiného, avšak vyráběného v Československu nebo ve Francii.

Poslední odstavec tohoto článku obsahuje ustanovení celní.

Článek 5. Personál.

Obsahuje ustanovení, že počet československých pilotů a československého palubního technického personálu u společnosti má býti stanoven podle stejného klíče, jako materiál, který má býti v Československu nakupován. Dále se ustanovuje, že buď ředitel nebo jeho zástupce musí býti československým státním příslušníkem.

Při volbě palubního technického personálu nemá býti společnost omezována; podmínky přijetí však musí býti stejné, ať jest státní příslušnost jakákoli. Na letištích v Československu smí býti zaměstnáni jenom státní příslušníci českoslovenští nebo francouzští.

Článek 6. Zařízení pozemní.

V Československu se dává bezplatně k disposici na letišti v Praze a na ev. letištích pomocných jako subvence in natura užívání letiště, hangárů pro letadla atd. Tato subvence in natura dochází rovněž ocenění při stanovení kvoty materiálu a části personálu.

Dále se dává bezplatně služba meteorologická, radiotelegrafická, služba vyznačovací denní a noční v míře jak jsou právě zavedeny.

Článek 7. Kontrola.

Technická a finanční kontrola bude upravena smlouvou, která bude sjednána mezi společností a státem.

Článek 8. Provádění dohody.

Podrobnosti provádění se upraví přímo mezi kompetentními úřady obou států. Účelem tohoto ustanovení jest zjednodušiti a urychliti vzájemný styk.

Dohodou se tudíž dociluje, že francouzské linie, tedy linie podnikané a subvencované velikým státem, jichž udržování si vyžaduje milionových obětí, jsou vedeny na východ přes Prahu, že Československo získává vliv na tyto linie a že v tom poměru, v jakém platí subvenci, bude na liniích uplatněn materiál československé výroby a bude zaměstnán československý palubní a technický personál.

Po stránce hospodářské dlužno zdůrazniti, že tu jde vesměs o linie velkého hospodářského významu, a že Československo dociluje jejich uskutečnění na našem území za roční obnos mnohem nižší, než kdyby tyto linie podnikalo samostatně.

Dohoda i Protokol nabudou mezinárodní právní účinnosti dnem výměny ratifikací v Praze.

Předkládajíc tento návrh oběma sněmovnám Národního shromáždění projevuje vláda po stránce formální přání, aby předloha byla projednána v poslanecké sněmovně výborem zahraničním a výborem technicko-dopravním a v senátě výborem zahraničním a technicko-dopravním.

Souhlasu Národního shromáždění jest zapotřebí podle 64, odst. 1., č. 1 ústavní listiny proto, že z ustanovení těchto smluvních aktů o úpravě subvencí na letecké linie plynou pro republiku Československou majetková břemena.

Texty jsou připojeny v původním znění československém i francouzském.

V Praze, dne 18. února 1931.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

 

DOHODA

MEZI

REPUBLIKOU FRANCOUZSKOU A REPUBLIKOU ČESKOSLOVENSKOU

O LETECKÉ DOPRAVĚ.

DODATKOVÝ PROTOKOL

K DOHODĚ MEZI REPUBLIKOU ČESKOSLOVENSKOU

A

REPUBLIKOU FRANCOUZSKOU O LETECKÉ DOPRAVĚ

PODEPSANÉ V PRAZE DNE 26. KVĚTNA 1925.

Dohoda mezi Republikou Francouzskou a Republikou československou o letecké dopravě.

Republika Francouzská a Republika Československá,

vedeny přáním podporovati vzájemně rozvoj leteckých linií v obou zemích,

a majíce za to, že jest nutno vytvořiti z Paříže a z Prahy východiště nebo průchodní stanice leteckých linií, stanovených v dalším a společně schválených,

rozhodly se sjednati za tím účelem dohodu a jmenovaly proto svými plnomocníky:

President Republiky Francouzské:

Pana Laurenta Eynaca,

státního podsekretáře pro letectví a vzdušnou dopravu;

President Republiky československé:

Pana ministra zahraničních věcí

Dra Edvarda Beneše,

kteří, předloživše své plné moci a shledavše je v dobré a náležité formě, dohodli se na těchto ustanoveních:

Letecká doprava.

Článek 1.

Stanovení společného programu.

1. Obě Smluvní strany mají za to, že program, který má býti až do 31. prosince 1935 společně uskutečněn za účelem rozvoje a rozšíření sítě dnes provozované, týká se těchto spojení

a) Paříž - Praha;

b) Praha - Vídeň - Budapešť - Bělehrad - Sofie - Bukurešť - Cařihrad - Angora;

c) Praha - Varšava -Moskva.

2. Tato zvláštní dohoda stanoví podmínky pro provedení a subvencování 200 cest v obojím směru mezi Paříží a Prahou, Prahou a Bukurešti (via Vídeň, Budapešť a Bělehrad), Prahou a Varšavou, které jsou určeny pro dopravu cestujících, zboží a pošty a mají býti provedeny v době mezi 15. únorem a 15. listopadem každého roku, od r. 1925 až do r. 1935 včetně. Bude doplněna pozdějšími dohodami, jakmile si provaz vyžádá větší frekvence, anebo jakmile bude moci býti zavedeno kratší přerušení během zimy.

3. Obě Smluvní strany se zavazuji, že budou peněžně podporovati až do 31. prosince 1935 za účelem uskutečnění těchto spojení jenom jedinou a touž společnost pro leteckou dopravu, obapolně schválenou.

4. Toto ustanovení nezabraňuje nicméně Československu, aby na úseku z Prahy do Vídně nesubvencovalo společnost, která by provozovala leteckou linii vedoucí ze severu na jih, avšak s tou podmínkou, že tato linie bude míti s linií stanovenou v odstavci 1 tohoto článku společný jenom úsek Praha - Vídeň.

5. Při případném sjednávání dohod, týkajících se letecké obchodní dopravy se státy, přes něž společnost obapolně schválená létá. Obě smluvní strany budou hájiti zájmy řečené společnosti. Smluvní strany se zavazují mimo to, že udělí povolení k letecké dopravě nad svým územím společnostem příslušejícím do cizího státu buď svojí národností nebo immatrikulací svých letadel jenom tehdy, jestliže tento stát udělí rovnocenná povalení pro provedení leteckého provozního programu, stanoveného v tomto článku, společnosti obapolně schválené.

Článek 2.

Povolení provozu linií a doprava pošty.

1. Obě Smluvní strany udělí bez odkladu společnosti takto stanovené nutná povolení pro pravidelnou a periodickou leteckou dopravu osob, zboží a pošty nad svým územím na dobu trvání této dohody. Sjednají s ní bez odkladu smlouvy, shodující se s ustanoveními této dohody, za účelem provozu, o němž mluví odstavec 2 článku 1. Zavazují se, že dají co nejdříve těmto smlouvám desetiletou platnost. Obě vlády si sdělí vzájemné tyto smlouvy.

2. Jestliže společnost přeruší svůj smluvní provoz po dobu delší tří měsíců (přerušení pravidelně předpovídaná v to nečítajíc) na kterémkoli z úseků subvencovaných oběma státy, budou tyto státy společně zkoumati, zdali by neměly býti zrušeny smlouvy s ní uzavřené. V kladném případě určí novou společnost, které poskytnou tytéž smluvní podmínky a tytéž výhody všeho druhu, jako ony, které byly dány předcházející společnosti.

3. Při stejných výhodách (přihlížejíc ze jména k jízdním řádům, pravidelnosti, tarifům a místům sestupu) svěří obě poštovní správy přednostně společnosti obapolně schválené, až do 31. prosince 1935, leteckou dopravu poštovní mezi Paříží a Prahou a různými body sestupu, které vytyčuji linie určené v článku 1. Upraví v dohodě s ni odměnu za dopravu poštovní zvláštními smlouvami, uzavřenými společností s poštovními správami obou států.

Článek 3.

Subvence.

Podmínky subvencování, vztahující se na cesty stanovené v článku 1, jsou tyto:

1. Pro tyto cesty zavazuje se Republika Francouzská subvencovati společnost podle kilometrické sazby dále uvedené, která platí bez rozdílu pro všechny úseky:

Sazba č. 1.

Letadla o užitečné obchodní nosnosti menší než 400 kg [Obchodní užitečná nosnost se určí na základě pokusů "Service de l'Aéronautique commercial en France" za případné účasti československého odborníka.]

2 fr. 10 za 100 kg, což činí 8 fr. 40 za letadla o 400 kg.

 

Sazba č. 2.

Letadla o užitečné obchodní nosnosti větší než 400 kg [Obchodní užitečná nosnost se určí na základě pokusů "Service de l'Aéronautique commercial en France" za případné účasti československého odborníka.]

8 fr. 40 za prvních 400 kg a příplatek 1 fr. 50 za každých 100 kg nad 400 kg.

 

2. Pro tytéž cesty zavazuje se Republika Československá subvencovati společnost podle kilometrické sazby dále uvedené, která platí bez rozdílu pro všechny úseky.

Sazba č. 1 bis.

Letadla o užitečné obchodní nosnosti menší než 400 kg [Obchodní užitečná nosnost se určí na základě pokusů "Service de l'Aéronautique commercial en France" za případné účasti československého odborníka.]

3 Kč 64.

Sazba č. 2 bis.

Letadla o užitečné obchodní nosnosti větší než 400 kg [Obchodní užitečná nosnost se určí na základě pokusů "Service de l'Aéronautique commercial en France" za případné účasti československého odborníka.]

3 Kč 64 za prvních 400 kg a příplatek 0.65 Kč za každých 100 kg nad 400 kg.

 

3. Bude-li, vzhledem k finančním výsledkům společností docílených a k novým pramenům, které by mohly býti uděleny společnosti různými státy, přes něž létá, možno snížiti celkovou subvenci, mohou se v důsledku toho oba státy dohodnouti o snížení tarifů, zapsaných v jejich sazbách, o stejné procento. Rovněž budou přihlížeti k relativním změnám svým měn, aby případně revidovaly výši svých subvencí tak, aby poměr jich hodnot, oceněných v téže jednotce měnové zůstal stálým. K tomuto opatření dojde nicméně jen tehdy, jestliže uvedená změna bude vyšší než 20% počítajíc dnem, kdy tato dohoda vstoupí v platnost, nebo dnem poslední revise.

4. Jakmile 200 cest tam a zpět, pro každý rok stanovených, bude provedeno, nebudou oba státy povinny platiti žádné jiné subvence pro tytéž úseky linií, leda, že by frekvence služby byla zvýšena nebo období přerušení bylo zkráceno, jak o tom mluví článek 1.

5. Za účelem sestavení rozpočtu se obě vlády dohodnou, jak jest to řečeno v článku 8, nejpozději do 31. ledna každého roku o stanovení užitečné nosnosti, která má sloužiti za základ pro rozpočty pro rok příští.

6. Místa sestupu a vzdálenosti mezi nimi (které mají sloužiti pro výpočet subvencí) jsou uvedeny v této tabulce:

Obchodní užitečná nosnost se určí na základě pokusů "Service de l'Aéronautique commercial en France" za případné účasti československého odborníka.

Úseky:	Vzdálenosti	km
Paříž - Strasburg	403	"
Strasburg - Praha	532	"
Praha - Vídeň	279	"
Vídeň - Budapešť	227	"
Budapešť - Bělehrad	328	"
Bělehrad - Bukurešť	472	"
Praha - Varšava	530	"

 

Vzájemnou dohodou mohou býti stanoveny později další sestupy.

7. Subvence budou zásadně placeny v plné výši jenom za dokonané cesty, provedené mezi dvěma stanovenými místy sestupu.

8. Při cestách nedokonaných placem kilometrická prémie obsahuje v sobě obnos odpovídající letu tam mezi posledním místem stanoveného sestupu a místem přerušeni a letu přídavnému do jednoho z míst předepsaných sestupů na jedné nebo druhé straně tohoto bodu; jestliže však toto přerušení nebylo způsobeno leteckou příhodou, vyplývající přímo z okolností povětrnostních, bude let shora určený subvencován jenom 25% platné sazby.

Článek 4.

Materiál.

1. Letadla v normální službě musí býti povinně vlastnictvím společnosti.

Tato jest povinna do dvou let po úředním oznámení, že desetiletá smlouva sjednaná s vládou československou byla schválena, objednati v Československu část svého leteckého materiálu (draky, motory, náhradní součásti v odpovídajících množstvích) až do hodnoty v dalším definované. Tyto objednávky budou učiněny buď u vlastních dílen společnosti, nebo u dílen jiných průmyslníků.

2. Materiál takto objednaný musí býti modelu francouzského nebo československého, při čemž modely každé jiné národnosti jsou úplně vyloučeny. Závady výrobní musí v daném případě získati nutné licence. Hodnota materiálu, -který má býti objednán, bude určena vždy pro dvě léta takto: vypočítá se poměr mezi subvencemi (v penězích nebo in natura) vyplacenými společnosti státem československým v období dvou předcházejících let a úhrnem subvencí (v penězích neb in natura) udělených společnosti v tomže období. V tomtéž poměru musí býti v běžícím období hodnota objednávek udělených v Československu k hodnotě všech objednávek materiálu učiněných společnosti.

3. Letecký materiál nově objednaný buď ve Francii nebo v Československu bude uveden do služby postupné, tak, aby nebyla poškozena finanční situace společnosti; nesmí to vésti ani k předčasnému vyřazení stávajícího materiálu ani k nadbytečnému rozmnožení různosti modelů letadel anebo motorů užívaných, ani k rozmnožení počtu letadel nad míru, nad potřebu provozní.

4. Letadla, motory, příslušenství a součástky náhradní, určené pro linie společnosti a dovezené z Francie, nebudou podléhati clům při vstupu do Československa. Zůstanou pod kontrolou celních úřadů tohoto státu a nesmí býti zcizeny bez jeho svolení.

Článek 5.

Personál.

1. Jestliže ředitel společnosti v Praze je Francouz, musí býti jeho zástupcem příslušník československý a naopak. Tento personál musí býti schválen oběma vládami. Do roka po úředním oznámení, že desetiletá smlouva, sjednaná s vládou československou, byla schválena, musí společnost zaměstnávati na svých liniích československé piloty; jejich počet, ve srovnáni s celkovým počtem pilotů společnosti, bude určen podle téhož pravidla, které jest uvedeno v článku 4.

2. Týž závazek platí v daném případě i o zaměstnávání personálu palubního všech technických oborů.

3. Jinak jest však ponecháno společnosti, aby vybírala všechen svůj palubní personál, aniž se budou obě vlády vměšovati do její volby, při čemž se má za to, že minimální technické podmínky pro přijímání tohoto personálu budou společností upraveny způsobem totožným, ať jest národnost kandidáta jakákoliv.

4. Společnost na československých letištích bude zaměstnávati co stálý personál jenom státní příslušníky obou smluvních států.

Článek 6.

Zařízení pozemní.

1. Obě Smluvní strany dají společnosti k disposici až do 31. prosince 1935 na svých územích veřejná letiště, hangary pro její letadla, pro materiál k pomocným pracím, a pro její vozidla jakož i pozemky nebo místnosti pro její dílny na opravy, její sklady a úřadovny na letištích; vláda československá poskytne uvedené bezplatně.

Bezplatné používání letišť, hangarů a příslušných zařízení bude počítáno jako subvence in natura poskytovaná ve smyslu článku 4 vládou československou.

2. Obě Smluvní strany dají společnosti k disposici své služby meteorologického zpravodajství, spojení radiotelegrafických, služby vyznačovací a signální, noční i denní, v té míře, jak právě budou zavedeny; používání uvedených služeb bude bezplatné.

Na pomocných letištích, která zaříditi a udržovati obě vlády budou pokládati za vhodno, budou platiti tytéž disposice.

Článek 7.

Kontrola.

Obě Smluvní strany shodují se na tom, že všechny otázky technické nebo finanční kontroly společnosti budou upraveny ve smlouvách, jež s ní budou sjednány.

Článek 8.

Provádění dohody.

Podrobnosti provádění této dohody budou upraveny přímo mezi jednotlivými kompetentními úřady obou Smluvních stran, které se dohodnou zvláště ohledně jízdních řádů, tarifů a případné úpravy služby původně zamýšlené.

Článek 9.

Doba platnosti.

Tato dohoda bude ratifikována; ratifikační listiny budou vyměněny v Praze co nejdříve.

Dohoda nabude platnosti dnem výměny ratifikačních listin a bude platiti až do 31. prosince 1935.

Jestliže žádná ze Smluvních stran nevypoví dohodu před 1. lednem 1935, zůstane dohoda v platnosti samočinně, pokud nebude vypovězena jednou ze Smluvních stran rok předem.

Na svědomí toho podepsali plnomocníci tuto Dohodu.

Dáno v Praze, dvojmo, francouzsky a československy, při čemž každý text je autentický, dne dvacátého šestého května 1925.

L. S. Laurent Eynac v. r.

L. S. F. Couget v. r.

L. S. Dr. Edvard Beneš v. r.

 

Dodatkový protokol

k Dohodě mezí republikou Československou a republikou Francouzskou o letecké dopravě podepsané v Praze dne 26. května 1925.

Smluvní Strany výše uvedené Dohody rozhodly se, aby se vyhovělo změnám, které nastaly od podpisu této Dohody, provésti v ní tyto úpravy:

Ke článku 1: Služba, o níž se mluví v bodě 2 tohoto článku bude rozšířena na jednu cestu tam a zpět denně (neděle vyjímajíc) od 1. ledna do 31. prosince každého roku.

Ke článku 2: Předposlední věta prvního odstavce tohoto článku se pozměňuje takto:

"Smluvní Strany se zavazují, že dají co nejdříve těmto smlouvám dobu platnosti nejméně do 31. prosince 1935."

Ke článku 3: Jest shoda v tom, že kilometrické sazby subvenční předepsané v bodech 1 a 2 tohoto článku mají býti nahrazeny sazbami, které následují. Kilometrická subvence vztahuje se na celkovou motorickou sílu motoru nebo motorů letadla.

1. Pro republiku Československou:

Sazba čís. 1:

0 Kč 15 za každých 10 HP (zlomky nepočítajíc) od 0 do 250 HP.

Sazba čís. 2:

0 Kč 08 za každých 10 HP dodatkových (zlomky nepočítajíc) od 250 HP do 800 HP.

Sazba čís. 3:

0 Kč 05 za každých 10 HP dodatkových (zlomky nepočítajíc) nad 800 HP.

2. Pro republiku Francouzskou:

Sazba čís. 1:

0 fr 448 za každých 10 HP (zlomky nepočítajíc) od 0 do 250 HP.

Sazba čís. 2:

0 fr 24 za každých 1.0 HP dodatkových (zlomky nepočítajíc) od 250 do 800 HP.

Sazba čís. 3:

0 fr 16 za každých 10 HP dodatkových (zlomky nepočítajíc) nad 800 HP.

Výšky sazeb nahoře uvedených vyjadřují zároveň poměr, který má býti mezi nimi v budoucnu zachován v případě potměn, při čemž jest nicméně shoda v tom, že výšky československých sazeb nemohou býti nikdy vyšší než ty, které jsou nahoře uvedeny.

Celková výše československé subvence nepřekročí za rok obnos 4,600.000.- Kč.

Korunou československou (Kč) se rozumí koruna československá rovná svojí hodnotou čtyřiceti čtyřem 58/100 miligramu ryzího zlata.

Frankem (francouzským) se rozumí frank francouzský rovný svojí hodnotou šedesáti pěti a jedné polovině miligramu zlata a ryzosti devíti set tisícin.

K článku 4: První věta odstavce 2 bodu 1 tohoto článku nahrazuje se tímto textem:

"Tato jest povinna objednati v Československu část svého leteckého materiálu (draky, motory, náhradní součásti v odpovídajících množstvích) až do hodnoty v dalším definované. První stanovení hodnoty materiálu, který má býti objednán, bude stanoveno při složení ratifikačních listin; příslušné objednávky budou pak učiněny schválenou společností v období dvou let, počínajícím dnem složení ratifikačních listin."

První věta bodu 2 tohoto článku se nahrazuje tímto textem:

"Materiál takto objednaný bude po přednosti modelu československého nebo francouzského. Nicméně, ve výjimečných případech, může býti tento materiál modelu jiné národnosti, avšak vyrobený v Československu nebo ve Francii".

Čemuž na svědomí podepsaní plnomocníci sepsali tento Protokol, který bude míti stejnou platnost a trvání jako Dohoda, ke které se vztahuje, při čemž platí o něm ustanovení článku 9 řečené Dohody.

Dáno v Antverpách dvojmo, československy a francouzsky, při čemž každý text jest autentický, dne dvacátého pátého června roku tisíc devět set třicet.

Ing. V. Roubík v. r.

Porquet v. r.