Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.
III. volební období.	3. zasedání.

968.

Odpovědi:

I. min. veřejných prací na interp. posl. Šaláta a druhů ve věci staropensistů na Španej Doline (tisk 628/XII.),

II. min. sociální péče na interp. posl. Špatného, Zeminové, Bergmanna, Hatiny a druhů o zlepšení pensijního pojištění soukromého úřednictva a zřízenectva (tisk 705/VIII.),

III. min. školstva a nár. osvety na interp. posl. Rázusa a druhov o štátnych cenách za umenie a literatúru (tisk 801/IV.),

IV. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Majora a soudruhů o kulturním skandálu v Čejkově u Trebišova (tisk 809/II.),

V. vlády na interp. posl. Jaši a soudruhů o škodách způsobených obyvatelstvu jižní a východní Moravy řekou Moravou a přítoky, dále sněhovými vánicemi v karpatských obvodech Moravy a o rychlé pomoci obyvatelstvu (tisk 754/XII.),

VI. vlády na interp. posl. Kučery a soudruhů o škodách způsobených povodní na severní a střední Moravě a pomocí postiženému obyvatelstvu (tisk 754/XI.),

VII. min. financí na interp. posl. dra Luschky a druhů, že bylo zastaveno vyplácení úroků z vinkulovaných úpisů předválečného státního dluhu (tisk 769/I.),

VIII. min. zemědělství na interp. posl. Windirsche a druhů o styku s předsedy zemědělských komisí pro chov dobytka po stránce jazykové (tisk 686/VIII.),

IX. min. vnitra na interp. posl. Hokky a druhů o tom, že název "Rusínsko" je protistátní (tisk 769/IV.),

X. min. financí na interp. posl. inž. Kalliny, Matznera a druhů o ponechání berního úřadu ve Starém Městě (tisk 320/V.),

XI. min. železnic na interp. posl. Geyera a druhů o úrazu způsobeném nedbalostí v obvodu stanice Jesenické (tisk 658/XII.),

XII. min. sociální péče na interp. posl. dra Luschky a druhů o započítání nepojištěné doby do pensijního pojištění (tisk 809/XV.),

XIII. min. financí na interp. posl. Simma a druhů o přísném postupu liberecké berní správy (tisk 747/IV.),

XIV. předsedy vlády a min. soc. péče na interp. posl. dr. Mayr-Hartinga, Greifa a druhů o přeložení rotavských železáren do Karlovy Huti (tisk 675/II.),

XV. min. školstva a nár. osvety na interp. posl. Mojtu a druhou o súpise školopovinnej mládeže na Slovensku (tisk 769/XV.),

XVI. min. vnitra a min. spravedlnosti na interp. posl. Šamalíka, dr. Daňka, Bezděka a druhů o provádění teroru na svobodném přesvědčení občanstva při akci soupisové v Brně (tisk 809/XI.),

XVII. min. soc. péče na interp. posl. Šaláta a druhů stran rozšíření stravovací akce pro nezaměstnané i na okres brezňanský na Slovensku (tisk 686/XV.)

XVIII. min. vnitra na interp. posl. Majora a soudr. o špiclovských manýrách v Bratislavě (tisk 809/V.),

XIX. min. spravedlnosti na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o zajištění zástavních věřitelů při požárních škodách (tisk 432/XVI.),

XX. min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o právním postavení nemocnic (tisk 432/XVII.),

XXI. předsedy vlády na interp. posl. dra Schollicha a druhů o novelování zákona o správní reformě (tisk 844/II.).

 

968/I.

Odpověď

ministra veřejných prací

na interpelaci poslance Ant. Šaláta a druhů

ve věci staropensistů na Španej Doline (tisk 628/XII.).

V předmětné interpelaci, podané ministru sociální péče a ministru veřejných prací, uvedení provisionisté, resp. mužové uvedených vdov, pracovali jako dělníci u báňského závodu ve Špania Doline. Tento závod byl majetkem býv. maď. král. báňského eráru až do 31. prosince 1900. Podle trhové smlouvy ze dne 3. prosince 1900 byl prodán Tiboru Loewenfeldovi, který jej převzal dne 1. ledna 1901 do svého vlastnictví.

Podle bodu 8. trhové smlouvy převzala kupující strana do svých služeb na závodě ve Špania Doline zaměstnané podúředníky, sluhy a dělníky.

V interpelaci uvedení dělníci byli před vystoupením ze státní závodní práce i po vstoupení do privátní práce k soukromému majiteli Tiboru Loewenfeldovi pojištěni na důchod starobní a invalidní a pro případ nemoci u příslušné býv. bratrské pokladny v Báňské Štiavnici, ježto podle ustanovení § 3. odst. 2 stanov této pokladny z roku 1882, byli u ní jako u pokladny obvodní, pojištěni na důchod starobní i zaměstnanci a dělníci jiných privátních závodů a ústavů (na př. zaměstnanci a dělníci vysoké školy báňské a lesnické v Báňské Štiavnici, dělníci privátní společnosti "Geramb" J. J., dělníci privátní společnosti Smolík, atd.), kteří do této pokladny platili předepsané statutární příspěvky stejně, jako je platili dělníci státních dolů a hutí.

Při vstupu do provise vyměřila těmto zaměstnancům a dělníkům, resp. vdovám a sirotkům po těchto zaměstnancích a dělnících bývalá správní rada bratrské pokladny v Báňské Štiavnici starobní důchod (provisi), resp. vdovský a sirotčí důchod podle §§ 41., 51. a 55. zmíněných stanov, tedy přesně dle norem tehdy platných pro pojištěnce řečené bratrské pokladny, protože bylí plnoprávnými členy této pokladny, byť i nebyli zaměstnanci státních báňských a hutnických závodů.

Tyto důchody vyplácela jim rovněž býv. bratrská pokladna v Báňské Štiavnici až do účinnosti zákona čís. 242/1922 Sb. z. a n. tj. do 1. října 1924.

Od roku 1921 byly provisionistům státních báňských a hutnických závodů na Slovensku a jich pozůstalým poskytnuty dobrovolně drahotní přídavky a výpomoci obdobně jako státním zaměstnancům náležejícím do kategorie dělnictva.

Omylem podřízeného úřadu byly tyto přídavky a výpomoci dočasně vypláceny také provisionistům a vdovám po dělnících ze závodu soukromého zaměstnavatele Tibora Loewenfelda, poněvadž byli rovněž pojištěni u býv. bratrské pokladny v Báňské Štiavnici.

Neměly jim tedy již původní drahotní přídavky a výpomoci býti vypláceny.

Když pak v r. 1925 stanovila vláda redukci těchto drahotních přídavků, byl zprvu provisionistům, vdovám a sirotkům vyplácen drahotní jednotný přídavek, později pak dobrovolný příspěvek na výživu. Pro výplatu těchto dobrovolných příspěvků na výživu stanovila vláda určité podmínky, mezi nimi i tu, že uvedené dobrovolné příspěvky povolují se jenom provisionistům státních báňských a hutnických závodů, tj. těm, kteří pracovali nejméně 10 roků u těchto státních závodů a byli bezprostředně od těchto státních závodů dáni do provise.

Z toho jest patrno, že ani výplata jednotného drahotního přídavku, ani výplata dobrovolného příspěvku na výživu nepříslušela oněm provisionistům, kteří pracovali u soukromých zaměstnavatelů a jich pozůstalým a že jim tudíž i tyto přídavky byly vypláceny neprávem.

Když pak při zevrubné revisi dobrovolných příspěvků na výživu, vyplácených provisionistům, vdovám a sirotkům, bylo u státního báňského ředitelství v B. Štiavnici zjištěno, že důchodci v interpelaci uvedení nevyhovují stanovené podmínce pro výplatu dobrovolného příspěvku na výživu, tj. že nejsou důchodci státních báňských a hutnických závodů, bylo nařízeno státnímu báňskému ředitelství v B. Štiavnici výnosem ministerstva veřejných prací ze dne 30. března 1930, č. j. 117/106/5587/VII./30/1930, aby uvedeným důchodcům další výplatu dobrovolných příspěvků na výživu dnem 30. dubna 1930 zastavilo.

Z téhož důvodu nebyla jim vyplacena ani jednorázová výpomoc, která byla povolena u příležitosti 80tých narozenin pana presidenta republiky T. G. Masaryka za určitých podmínek jenom provisionistům státních báňských a hutnických závodů a jetích pozůstalým.

Výše uvedeným důchodcům nelze další výplatu dobrovolného příspěvku na výživu povoliti, ježto by to odporovalo stanovené podmínce.

Pokud jde o výplatu starobního, resp. vdovského důchodu zmíněným provisionistům a vdovám, jsou jim tyto důchody správně vypláceny Ústřední bratrskou pokladnou podle ustanovení §§ 13 a 14 zákona č. 242/1922 Sb. z. a n.

V Praze dne 9. února 1931.

Ministr veřejných prací:

Inž. Dostálek, v. r.

 

968/II.

Odpověď

ministra sociální péče

na interpelaci poslanců E. Špatného, F. Zeminové, H. Bergmanna, A. Hatiny a druhů

o zlepšení pensijního pojišťění soukromého úřednictva a zřízenectva (tisk 705/VIII.).

Subkomitét bývalé komise pro úpravu a novelisaci pensijního pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, pověřený vypracováním návrhu na doplnění zákona č. 26/1929 Sb. z. a n., ustanoveními o započítání nepotištěné doby v pensijním potištění, shodl se na příslušném námětu. Tento námět byl ve schůzi dne 28. listopadu 1930 schválen a má býti v přiměřené úpravě s příslušnou důvodovou zprávou předložen ministerstvu sociální péče. Jakmile se tak stane, přistoupí ministerstvo sociální péče bez odkladu k vypracování vládního návrhu zákona.

V Praze dne 3. února 1931.

Ministr sociální péče:

Dr. Czech, v. r.

 

968/III.

Odpoveď

ministra školstva a národnej osvety

na interpeláciu poslanca M. Rázusa a druhov

o štátnych cenách za umenie a literatúru (tisk 801/IV.).

Ku dňu štátneho sviatku 28. októbra sú každého roku udieľané štátne ceny za vynikajúce diela v obore literatúry, hudby a dramatického umenia. Výber v úvahu prichádzajúcich diel určuje nezávislá porota, ktorá za tým účelom je každého roku sostavovaná. Tiež pri sostavovaní poroty na rok 1930 bolo náležitou mierou pamätané na vymenovanie členov poroty zo Slovenska. Štátne ceny sú udieľané na návrh tejto odbornej poroty, a to s hľadiska celoštátneho, bez rozdielu národnosti, náboženstva alebo umeleckého smeru umelca cenou pocteného.

I pri tejto všeobecnej prístupnosti štátnych cien, ktorá je zaručená stanovami, je aspoň jedna štátna cena v obore literatúry vše určená dielu slovenskému; táto výhrada je minimum a počet slovenských diel štátnou cenou poctených môže byť v medziach stanov vyšší, ak porota učiní taký návrh na podklad vykonaného výberu. Ministerstvo školstva a národnej osvety i ináč prizerá sa plnou mierou zvláštnym potrebám slovenskej literatúry a umenia slovenského, ktorých vývoj v rámci svojich rozpočtových prostriedkov usilovne podporuje.

Výška štátnych cien stanovená bola podľa rozpočtových prostriedkov a jej zdvojnásobenie nie je za daných pomerov možné, ak má byt dosavádny počet cien zachovaný.

V Prahe dňa 3. februára 1931.

Minister školstva a národnej osvety:

Dr. Dérer, v. r.

 

968/IV.

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci poslance Majora a soudr.

o kulturním skandálu v Cejkově u Trebišova (tisk 809/II.).

Vykonaným šetřením bylo zjištěno, že školní úřady již před podáním interpelace zahájily jednání, aby byly odstraněny závady v zaškolení dětí v Cejkově u Trebišova.

Zejména se jedná o to, aby v uvedené obci byla zřízena nová škola obecní nebo státní, ježto tři třídy dosavadních dvou místních škol církevních nestačí pro všechny školou povinné dětí cejkovské. Také bylo učiněno opatření, aby do řím. katol. lidové školy v Cejkově bylo přijato 10 židovských dětí, o nichž se zmiňuje interpelace.

V Praze dne 5. února 1931.

Ministr školství a národní osvěty:

Dr. Dérer, v. r.

 

968/V.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslance Jaši a soudruhů

o škodách způsobených obyvatelstvu jižní a východní Moravy řekou Moravou a přítoky, dále sněhovými vánicemi v karpatských obvodech Moravy a o rychlé pomoci obyvatelstvu (tisk 754/XII.).

Vláda učinila neprodleně opatření, aby postiženému obyvatelstvu se dostalo pomoci. Pro nezemědělce ve Kvasicích, okres. Kroměříž, byla povolena okamžitá podpora 40.000 Kč a pro nezemědělce v okresu uhersko-hradišťském okamžitá podpora 20.000 Kč k rozdělení mezi nejpotřebnější. Poškozeným zemědělcům dostane se podpory z podpůrného fondu při ústředním sboru zemědělské rady moravské. Občanům poškozeným živelními pohromami byly ve všech okresích dány pokyny o postupu při domáhání se daňových úlev a podpor při živelních pohromách. Bylo učiněno opatření, aby postiženým dostalo se daňových úlev a aby elaboráty o škodách byly s největším urychlením projednány. Povodní poškozené regulační stavby budou co nejdříve znovuzřízeny a pokud možno ještě zlepšeny.

Dolní Morava od Tlumačova až po Lanžhot (soutok Moravy s Dyjí) vykazuje v regulační trase podle generálních regulačních projektů délku 100.7 km, k čemuž přistupuje ještě 9.3 km odlehčovacího kanálu mezi Uherským Ostrohem a Strážnicí. Z této celkové délky je úprava provedena resp. se dokončuje v pěti úsecích v úhrnné délce 28.7 km.

Ve stavbě jsou čtyři podniky: nad ústím Dyje u Sekul pod Lanžhotem, dále u Hodonína po Vranůvku, pak u Strážnice úprava vyústního úseku Velečky 5.3 km a hráz na levém břehu Moravy pod bývalým Vnorovským jezem až po ústí Velečky, konečně ve Veselí n./M. úsek městský a pod městem. Těmito stavbami bude řeka Morava soustavně upravena celkem na délku 10.3 km.

Neupraveno zůstává na dolní trati Moravy 61.7 km. Z toho se v nejdolejším úseku 26.1 km mezi Lanžhotem a ústím Vranůvky pod Hodonínem nepočítá se soustavnou úpravou v důsledku příliš velikého nákladu a úprava odtokových poměrů bude zde provedena podle přání súčastněných zájemníků, jakož i ve shodě se systémem použitým na pohraniční Moravě zřízením oboustranných hrází a provedením jen nejnutnějších průkopů pro vzpřímení klikatého řečiště, ježto tento způsob úpravy odtokových poměrů je levnější a vhodnější.

Stejně bude řešena úprava v úseku nad Hodonínem v délce 12.9 km až po ústí upravené Velečky.

Soustavná úprava projektuje se ve zbývajících pěti úsecích celkové dálky 22.7 km;

1. od ústí Velečky po bývalý vnorovský jez,

2. Veselí - Uherský Ostroh,

3. Uherský Ostroh - Nedakonice,

4. Kostelany - Staré Město,

5. Jarošov - Babice - Napajedla.

V úseku Veselí - Ostroh možno počítati s brzkým započetím stavby.

Pro pohraniční trať řeky Moravy od ústí řeky Dyje jest vypracován projekt, v jehož rámci již provedeny byly úpravní práce na délku 35 km a zbývá pouze provésti ještě 16 průkopů.

Intensivnější rozvinutí úpravních prací na dolní Moravě očekává se od zajištění vydatnějších prostředků státních podle přípravné osnovy zákona o státním fondu pro vodohospodářské meliorace.

Po uzákonění této osnovy bude umožněno, aby v rámci stavebního programu příštích 10 let byly provedeny práce úpravní na Dolní Moravě do tohoto programu již zahrnuté a to včetně hlavních melioračních zřízení na údolních pozemcích.

Vedle toho umožní se také přijetím jmenované zákonné osnovy dokončení zbývajících potřebných prací regulačních na přítocích dolní Moravy, tj. dolní trati Mojeny, Dřevnice a souvislé trati Otrokovice - Zlín, Březnice, Olšany, Okluky, Svodnice a Velečky, jakož i Morávky, podle připravených již projektů.

V Praze dne 17. února 1931.

Předseda vlády:

Udržal, v. r.

 

968/VI.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslance Kučery a soudruhů

o škodách způsobených povodní na severní a střední Moravě a pomoci postiženému obyvatelstvu (tisk 754/XI.).

Obyvatelstvu postiženému živelní pohromou z povodně na severní a střední Moravě byla již vládou poskytnuta s největším urychlením účinná pomoc. Pro nezemědělce v Moravské Ostravě byla povolena okamžitá nouzová podpora 30.000 Kč a pro nezemědělce ve Kvasicích, okr. Kroměříž, okamžitá nouzová podpora 40.000 Kč k rozdělení mezi nejpotřebnější. Poškozeným byla dále za pomoci Červeného Kříže poskytována všemožná pomoc při opravě domků a zahájena stravovací akce, čímž byla zažehnána nejhorší bída. V oboru správy finanční byly poškozeným občanům dány potřebné pokyny o postupu při domáhání se daňových úlev a podpor při živelních pohromách a bylo učiněno opatření, aby se jim dostalo daňových úlev a aby elaboráty o škodách byly s největším urychlením projednány.

Regulační práce v interpelaci zmíněné se provádějí. Střední a horní tok řeky Moravy vykazuje v regulační trase podle generelních regulačních projektů od Tlumačova až po ústí Děsné u Zábřeha délku 101.9 km. Z této celkové délky je hotova resp. se dokončuje úprava v sedmi úsecích úhrnné délky 47.5 km. Ve stavbě jsou dva podniky a to: Litovel - Mladeč a tras u Věrovan, úhrnem 7.8 km. Nebezpečí zátop v samém městě Litovli bude v důsledku regulačních staveb již v tomto roce značně zmírněno.

Škody způsobené povodní v obcí Kvasicích protržením hráze Kotojedky a v obci Střeni protržením a přelitím obvodových ochranných hrází byly shlédnuty na místě samém zástupci ministerstva zemědělství a bude postaráno o potřebné opravy hrází.

Další intensivní rozvinutí úpravních prací na střední a horní trati řeky Moravy závisí na uzákonění osnovy zákona o státním fondu pro vodohospodářské meliorace.

V Praze dne 17. února 1931.

Předseda vlády:

Udržal, v. r.

 

968/VII. (původní znění).

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslance dra Luschky a druhů,

že bylo zastaveno vyplácení úroků z vinkulovaných úpisů předválečného státního dluhu (tisk 769/I.).

Záměna dluhopisů předválečného nezajištěného dluhu rakouského a uherského se provádí dvojím způsobem dle toho, jde-li o dluhopisy znějící na majitele (au porteur) nebo na jméno (au nom, vinkulované). Kdežto záměna dluhopisů znějících na majitele, upravená původně již zákonem č. 250/1922 Sb. z. a n. jest z největší části skončena, bylo teprve počátkem roku 1930 započato se záměnou dluhopisů znějících na jméno. Důvodem pozdější záměny dluhopisů znějících na jméno jest skutečnost, že z těchto dluhopisů se provádí výplata úroků nepřetržitě téměř od převratu podle vládního nařízení číslo 132/1919 Sb. z. a n.

Z interpelace dalo by se vyvozovati tvrzení, že zastavení výplaty úroků z dluhopisů znějících na jméno před provedením záměny se stalo najednou a všeobecně. Ve skutečnosti tomu tak není. Ze všech vyplácejících tuzemských pokladen (berních úřadů) v počtu ca 380 byla zastavena výplata dne

2./1.	1930 u	9	berních	úřadů
15./1.	1930 u	41	"	"
17./3.	1930 u	50	"	"
15./5.	1930 u	50	"	"
celkem u		150	berních	úřadů.

 

Úroky z dluhopisů předepsaných k výplatě u zbývajících 230 berních úřadů se vyplácejí nadále bez jakéhokoli přerušení. Kromě toho i u berních úřadů, u nichž byla výplata úroků zastavena, jde pouze o dluhopisy býv. nezajištěného dluhu rakouského a nikoli uherského, které se vyplácejí dosud všeobecně v celém území československé republiky.

K řízení o záměně dlužno poznamenati:

Jde o akci, která byla uvedena v činnost teprve průběhem minulého roku, takže bylo nutno překonávati obvyklé počáteční nesnáze. Kromě toho jest nutno upozorniti, že mnohdy zavinili zdržení záměny právě percipienti úroků, neboť, ač berními úřady zvláště vyzváni, přihlášek včas nebo vůbec nepodali, nebo podali přihlášky neúplné a nedoložené, takže bylo je nutno vraceti často k doplnění. Materiál předložený ředitelství státního dluhu dlužno podrobiti přezkoumání. Velmi často potřebuje tento materiál doplnění, jež nutno vyžadovati jednak od stran, jednak od berních úřadů, jednak od úřadů jiných. Provádění záměny se zdržuje také nutnou součinností orgánů vedoucích dozor nad správou jmění uloženého v dluhopisech znějících na jméno. Tyto obtíže se vyskytují zejména u dluhopisů patřících nadacím, beneficím a pod. a jest potřebí provésti četné formality vyžadující značného času.

Z uvedeného jest patrno, že není možno dodržeti úplnou kontinuitu ve výplatě úroků a že zdržení aspoň jednoho výplatního termínu bude obtížno i v budoucnosti zameziti, má-li býti celá výměnná akce provedena v době co nejkratší.

Aby výměnná akce byla prováděna co nejrychleji, byla hned od počátku zorganisována pracovní služba i v hodinách mimoúředních. Kromě toho jest učiněno opatření, aby nebyla zastavována výplata úroků u dalších berních úřadů, pokud nebude zpracována záměna u 150 berních úřadů k záměně již svolaných.

Do konce roku 1930 byla přes značné počáteční obtíže zaměněna velká část přihlášených na jméno znějících rent. Jde o 172,413.600 Kč nom. náhradních rent. Zadrželé úroky v těchto případech byly již poukázány. Lze předpokládati, že postupem doby bude tempo záměny ještě zrychlováno.

Finanční správa jest si vědoma důležitosti úkolů, jež dlužno plniti převážně z výnosu dluhopisů znějících na jméno a věnuje stále bedlivou péči záměnné akci, aby mohla býti prováděna se vším možným urychlením. Snahou finanční správy do budoucna bude, aby zdržení výplaty úrokové se vztahovalo nejvýše na jeden úrokový termín.

V Praze dne 7. února 1931.

Ministr financí:

Dr. Engliš, v. r.

 

968/VIII. (původní znění).

Odpověď

ministra zemědělství

na interpelaci poslance Windirsche a druhů

o styku s předsedy zemědělských komisí pro chov dobytka po stránce jazykové (tisk 686/VIII.).

Pokud jde o jazykovou stránku úřední korespondence okresních a po případě zemských úřadů, pod jejichž dozorem komise pro chov hospodářských zvířat, zřízené podle zákona číslo 169/24 Sb. z. a n. a prov. nař. číslo 204/1928 Sb. z. a n., konají svou činnost, a s nimiž tedy úřední styk jest nejčastější, mohu jen poukázati na ustanovení § 1, odst. 2, bod 1. jazykového zákona a čl. 1, lit. f) jazykového nařízení, podle kterýchžto předpisů jsou zmíněné úřady povinny a oprávněny užívati v úřední korespondenci pouze státního jazyka; práva zaručená příslušníkům menšin v § 2, odst. 2 a 6 jazykového zákona příslušejí totiž jen subjektům, které mají postavení strany.

V Praze, dne 21. ledna 1931.

Ministr zemědělství:

Bradáč, v. r.

 

968/IX. (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance Hokky a druhů

o tom, že název "Rusínsko" je protistátní (tisk 769/IV.).

Proti výměru, který vydalo policejní ředitelství v Užhorodu časopisu "Ruszinskói Magyar Hírlap" a který je v interpelaci v podstatné části uveden, vydavatel časopisu, ač byl poučen o odvolacím právu, odvolání nepodal a vzdal se tak sám práva, aby postup policejního ředitelství v Užhorodě byl v instančním pořadí nadřízeným úřadem přezkoumán. Tím nabyl zmíněný výměr právní moci.

Také vydavatelstvo časopisu "Ruszinskói Magyar Gazda", které bylo policejním komisařstvím v Berehově upozorněno, že (dle náhledu jmenovaného úřadu) je označení "Ruszínskói" nepřípustné, neučinilo žádných kroků, aby zmíněné stanovisko policejního komisařství bylo nadřízeným úřadem přezkoumáno.

V interpelaci zmíněné zabavení č. 39 časopisu "Az Öslakó", provedené policejním komisařstvím v Mukačevě, krajský jako tiskový soud v Užhorodě nálezem ze dne 1. října 1930, č. TI VI 200/30-2 potvrdil, a také odvolání proti tomuto nálezu podané bylo vrchním soudem v Košicích zamítnuto.

Vzhledem k uvedeným okolnostem není důvodu k nějakému opatření z podnětu této interpelace.

V Praze, dne 31. ledna 1931.

Ministr vnitra:

Dr. Slávik, v. r.

 

968/X. (původní znění).

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslanců inž. O. Kalliny, Matznera a druhů

o ponechání berního úřadu ve Starém Městě (tisk 320/V).

O všeobecném zrušení berních úřadů není dosud rozhodnuto, může se tak státi jen zákonem.

Nejedná se také nyní o zrušení berního úřadu ve Starém Městě.

V Praze dne 7. února 1931.

Ministr financí:

Dr. Engliš, v. r.

 

968/XI. (původní znění).

Odpověď

ministra železnic

na interpelaci poslance J. Geyera a druhů

o úrazu způsobeném nedbalostí v obvodu stanice Jesenické (tisk 658/XII.).

Ke střetnutí povozu s nákladním vlakem došlo na úrovňovém přejezdu státní silnice s tratí místní dráhy, který nemusí býti podle zákona č. 149/1910 ř. z. o drahách nižšího řádu opatřen zábranami. Rozhled ze silnice na trať byl již delší dobu před nehodou podstatně zlepšen odstraněním stromků a živého plotu, vyžadoval však nicméně obvyklé pozornosti těch, kdo trať přejížděli. Těsně před blížícím se vlakem, který při náležité bdělosti nemohl zůstati nepozorován, povoz vjel na trať, kde zůstal státi pro neovladatelnost koně, o kteréžto okolnosti se interpelace výslovně zmiňuje.

Ježto se v interpelaci uvádí, že k politováníhodnému neštěstí nebylo by došlo, kdyby vlakový personál byl dbal příslušných předpisů návěstních a provedl rychleji zabrzdění vlaku, dal jsem s největší přísností provésti šetření po této stránce. Bylo však zjištěno, že předepsané výstražné návěstí nebylo opomenuto a že strojvůdce učinil po zjištění překážky na trati ihned vše, co okamžité zabrzdění vlaku vyžadovalo. Kdežto při normálním zabrzdění vlaku mohl týti tento zastaven nejdříve na vzdálenost 74 m, podařilo se vlak zastaviti použitím výjimečných prostředků brzdících již na vzdálenost 42 m. Bylo také zjištěno, že strojvůdce dal před odjezdem vlaku topiči příkaz jako obvykle, aby sledoval přejezd a byl skutečně také topičem, jakmile tento mohl povoz spatřiti, na překážku upozorněn.

Vlakové mužstvo tudíž nezanedbalo nic, co by vyžadovalo jeho potrestání jako viníků na nehodě a co by odůvodňovalo event. ochotu dráhy k odškodnění poraněného Steinera.

Personálu jest všeobecně již uložena a opětovně připomínána povinnost, aby si na křižovatkách s veřejnými prostředky komunikačními počínal se zvýšenou obezřetností a opatrností. Bohužel lze tím jen zmenšiti počet nehod, které z největší části možno připsati nedostatku podobných vlastností u těch, kdož přicházejí do styku se zařízeními dráhy na úrovňových přejezdech.

V Praze dne 13. února 1931.

Ministr železnic:

R. Mlčoch, v. r.

 

968/XII. (původní znění).

Odpověď

ministra sociální péče

na interpelaci poslance dra Luschky a druhů

o započítání nepojištěné doby do pensijního pojištění (tisk 809/XV.).

Ministerstvo sociální péče uznává opodstatněnost požadavku započítati nepojištěnou dobu v pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách podle zákona č. 26/1929 Sb. z. a n. a snaží se, aby zákon byl doplněn příslušnými ustanoveními. Přípravou námětu na takové započítání pověřena byla bývalá ministerská komise pro úpravu a novelisaci pensijního pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, která k tomu cíli zvolila zvláštní subkomitét.

Námět subkomitétu byl ve schůzi komise dne 28. listopadu 1930 schválen a má býti v přiměřené úpravě s připojením důvodové zprávy předložen ministerstvu sociální péče. Jakmile se to stane, přistoupí ministerstvo sociální péče bez odkladu k vypracování vládního návrhu zákona.

V Praze, dne 3. února 1931

Ministr sociální péče:

Dr. Czech, v. r.