Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931. |
|
|
III. volební období. |
3. zasedání. |
938.
Interpelace:
I. posl. Windirsche a druhů min. železnic o lanové dráze v Janských Lázních,
II. posl. Hokky a druhov min. financií o vymedzovaní poplatkov vo sporných veciach civilných u finančného riaditeľstva v Berehove,
III. posl. Hokky a druhov min. spravedlnosti o jednotnej zkúške advokátskej a sudcovskej v jazyku maďarskom,
IV. posl. Hokky a druhov min. soc. pečlivosti o bezzákonnom jednaní nemocenskej pokladnice, že menovaný úrad podá vysvetlenie len na podanie kolkované,
V. posl. Hokky a druhov min. financií o neupravenosti katasterných držobných hárkov v Podkarpatskej Rusi,
VI. posl. Kurťaka a druhů min. zemědělství a min. vnitra o stížnosti obcí Nižního Svidníku a Dobroslavy (v okrese stropkovském na Slovensku) proti přídělu pastvin podle zákona č. 43/1930 Sb. z. a n.,
VII. posl. Hokky a druhov min. vecí zahraničných o zvestiach roztrušovaných o ratifikácii medzinárodnej dohody o výplate vkladov u býv. uhorskej poštovej sporiteľne so strany Polska,
VIII. posl. Zeminové, dr. Patejdla, Slavíčka, Mikuláše, Špatného a druhů min. financí, vnitra a soc. péče o zlevnění dlouhodobého úvěru hypotekárního,
IX. posl. Kurťaka a druhů vládě Československé republiky o soupisu lidu na území východního Slovenska,
X. posl. Geyera a druhů min. vnitra o neslýchaném jednání četnického vrchního strážmistra,
XI. posl. Bendu, Bečko, Husnaja a súdr. min. financií, obchodu, sociálnej pečlivosti, zemedelstva a zásobovania ľudu ohľadom hroziaceho zastavenia výroby v škrobovej továrne v Bolerázi u Trnavy,
XII. posl. Stejskala, Šeby a druhů min. veřejných prací o nutnosti provedení rekonstrukčních prací a novostaveb silničních a vodocestných v zastupitelském okrese Rychnov n. Kněžnou,
XIII. posl. Polívku, Hrušovského a druhov min. verejných prác o sriadenie riadnej odbornej učňovskej školy a prijímanie učňov do podniku štátnych železiarní v Podbrezovej,
XIV. posl. Stejskala, Šeby a druhů min. veřejných prací o nutnosti provedení rekonstrukcí a novostaveb nestátních silnic v zastupitelském okrese Náchod,
XV. posl. Novotného, Čižinské a soudr. min. vnitra a spravedlnosti o brutálním ztýrání dělníka Emanuela Flégla ve Dvoře Králové,
XVI. posl. dr. Szüllö a druhov celej vláde o liknavom poukazovaní jednotných penzií,
XVII. posl. Krebse, inž. Junga a druhů vládě, aby konečně byla zřízena pojišťovna pro osoby samostatně hospodařící (obchodníky a živnostníky),
XVIII. posl. Krebse, Kaspera a druhů vládě o snížení cen cukru,
XIX. posl. Krebse a druhů min. železnic o nápisech na staniční budově v Ústí nad Labem,
XX. posl. Simma a druhů min. obchodu o nesnesitelných poměrech, které způsobil kominík Václav Blecha v Jablonci n. N.,
XXI. posl. Krebse, inž. Junga a druhů vládě o zákonu na úpravu požitků staropensistů,
XXII. posl. Krebse, inž. Junga a druhů vládě o jubilejním fondu státních zaměstnanců,
XXIII. posl. Jelínka a druhů min. železnic, že byl vydán jednojazyčný český železniční kalendář,
XXIV. posl. Kuhnové, Kopeckého, a soudr. min. vnitra a min. školství a národní osvěty, že v Teplicích - Šanově bylo zakázáno předvésti divadelní hru "Hinkemann" od Arnošta Tollera,
XXV. posl. dr. Peterse a druhů min. národní obrany a min. financí o provádění pensijního zákona č. 70/1930 Sb. z. a n. a vládního nařízení č. 96/1930 Sb. z. a n.
938/I. (překlad).
Interpelace
poslance Windirsche a druhů
ministrovi železnic
o lanové dráze v Janských Lázních.
Dne 25. ledna 1931 zastavila se poruchou lanová dráha, která zprostředkuje dopravu z Janských Lázní do boudy na Černé hoře v Krkonoších. Časopisy napsaly o tom;
"Dva vozy dráhy dojely až k boudě, ale když se třetí vůz, v němž bylo 25 osob, octl uprostřed trati, 70 m nad zemí, selhal elektrický proud. Vůz zůstal viseti na témže místě od 8 hodin večer až do 1/24. ráno, než se podařilo napraviti nesnáze."
O této věci vyjádřil se i prof. dr. F. Niethammer z pražské německé vysoké školy technické takto:
"Poruchu dopravy na lanové dráze zavinila v podstatě příliš přehnaná šetrnost. V cizině se všeobecně užívá stejnosměrného proudu se záložní baterií, takže se může jízda ukončiti s baterií, poruší-li se přívod proudu. V Janských Lázních se pohon provozoval přímo proudem trojsměrným, ovšem bez baterie. V cizině se pro záložní pohon užívá Dieselova motoru nebo jiného hnacího stroje, takže, když elektrický proud úplně selže, jest zde ještě hnací síla k dokončení jízdy. Za přívod k horní stanici se zde hodí jen zemní kabel, poněvadž nadzemní vedení, jakého se užilo v Janských Lázních, jest v horách vždy silně ohrožováno větrem a jinovatkou a jinými poruchami."
Proslýchá se, že lanovou dráhu postavila firma Wiesnerova z Chrudimi. Tato firma má jen malou továrnu na stroje se slévárnou a kovárnou na měď a ve stavbách lanových drah nemá vůbec zkušeností. Lanová dráha z Janských Lázní k boudě na Černé hoře jest vůbec jediná stavba toho druhu, kterou tato firma provedla.
Poněvadž prý ministerstvo železnic hodlá vbrzku zahájiti stavbu lanové dráhy na Ještěd v okrese libereckém, proto není lhostejné žádati, aby se tato stavba provedla řádně a při tom byla zvolena soustava, při které by kromě nejvyšší bezpečnosti pro cestující byla také zaručena řádná činnost. Nové stavby, které bude ministerstvo železnic prováděti, nesmějí se zadati kterékoliv firmě, která nemá zkušenosti ve stavbě lanových drah, nýbrž jest zapotřebí, aby stavba směla býti svěřena jen takové firmě, jejíž dosavadní činnost jest zárukou, že budou splněny všechny žádané podmínky, co do jistoty provozu a dobré výkonnosti.
Tážeme se pana ministra:
1.) Proč nebyla veřejně vypsána stavba lanové dráhy z Janských Lázní do boudy na Černé hoře?
2.) Proč bylo provedení tohoto návrhu svěřeno firmě, která neměla zkušeností o stavbě lanových drah?
3.) Je-li ochoten zakročiti, aby se při nových stavbách lanových drah tyto návrhy a stavby veřejně vypisovaly?
V Praze dne 3. února 1931.
Windirsch,
Oehlinger, Böllmann, Hodina, Krumpe, dr. Kafka, Kunz, Bobek, Greif, Wagner, Viereckl, Zierhut, Halke, Platzer, Gläsel, Prause, Jelínek, dr. Peters, Böhm, dr. Petersilka, Heller.
938/II. (překlad).
Interpelácia
poslanca Hokky a druhov
ministrovi financií
o vymerovaní poplatkov vo sporných veciach civilných u finančného riaditeľstva v Berehove.
Pre vymerovanie poplatkov zo sporných vecí civilných platia ustanovenia zák. čl. XLIII. z roku 1911 ešte i dnes. Citovaný zákon stanoví poplatky čo do vecí patriacich do oboru pôsobnosti okresného súdu podľa cenových stupníc fixným obnosom, čo do vecí patriacich do oboru pôsobnosti súdu sedriálneho určitým percentom hodnoty spornej veci. Poplatkový zákon, vo shode a ustanovením zákona o civilnom súdnom poriadku, stanoví cenovú hranicu pre obor pôsobnosti súdu okresného v 2500 Kč. Túto cenovú hranicu zvýšila však novela civilného súdneho poriadku na 5000 Kč. Predpis novely civilného súdneho poriadku, ktorým sa táto cenová hranica zvyšuje, mal by mať nezbytne v zapätí, aby sledovaná bola nová prax tiež pri vymerovaní poplatkov.
Finančné riaditeľstvo v Berehove však nevzalo na vedomie zmenu cenovej hranice a i naďalej podľa percenta vyrubuje poplatky vo sporných veciach civilných nad cenu 2500 Kč až do 5000 Kč, ač zvýšenie cenovej hranice a tým i rozšírenie oboru pôsobnosti okresného súdu maly by mať dôsledok ten, aby vyrubovanie poplatkov vo veciach poukázaných do oboru pôsobnosti súdu okresného dialo sa podľa intencií poplatkového zákona obnosom fixným. Sledovaná prax však je tá, že vyrubovanie u jednej časti vecí, patriacich do oboru pôsobnosti súdu okresného, deje sa obnosom fixným, u iných vecí však podľa percenta, v protive s minulosťou, kedy poplatky z vecí u okresného súdu vyrubovaly sa jednotne.
Dvojaké zpoplatňovanie vecí, patriacich pred okresný súd, znamená pre strany nesporne materiálnu ujmu, lebo vyrubenie poplatku, obnosom fixným znamená nižšie zaťaženie, než vyrubenie percentuálne. Výhodu poplatku nižšieho obnosu mohly by strany požívať v dôsledku novelizácie civilného súdneho poriadku až do 5000 Kč. Tejto výhody sú však pozbavené, lebo finančná správa nedbá nových cenových hraníc a vyrubovanie poplatkov vykonáva i naďalej podľa praxe starej.
S úctou tážeme sa pána ministra:
Či ste ochotný uložiť finančnému riaditeľstvu v Berehove, aby ono pri vyrubovaní poplatku bralo zreteľ na ten dôsledok zvýšenia cenovej hranice novelou, dľa ktorého i nad cenu 2500 Kč až po 5000 Kč má poplatok vyrubovaný byť podľa cenovej stupnice obnosom fixným,
a tážeme sa ešte, či ste ochotný nahradiť škodu stranám, ktorú utrpely tým, že od novelizácie civilného súdneho poriadku až do dnes boly im vyrubované nad cenu 2500 Kč do 5000 Kč zvýšené poplatky percentuálne, resp. čisto ochotný vrátiť im obnosy, ktoré takto zbytočne zaplatily?
V Prahe, 29. januára 1931.
Hokky,
dr. Jabloniczky, inž. Kallina, dr. Keibl, Horpynka, dr. Hanreich, dr. Hassold, Matzner, dr. Schollich, Szentiványi, Nitsch, dr. Törköly, dr. Holota, dr. Szüllö, Fedor, Dobránsky, Knirsch, inž. Jung, Krebs, Simm, Geyer, Köhler, Schubert, Kasper.
938/III. (překlad).
Interpelácia
poslanca Hokky a druhov
ministrovi spravedlnosti
o jednotnej zkúške advokátskej a sudcovskej v jazyku maďarskom.
Jednotná zkúška advokátska a sudcovská, ktorá je predpokladom vykonávania advokátskeho a sudcovského povolania, môže byť skladaná v jazyku českom, slovenskom, rusínskom a nemeckom, čím maďarská menšina je pozbavená možnosti, aby mohla skladať zkúšku vo svojom materinskom jazyku. Toto nerovné zachádzanie znamená pre Maďarov, ichž menšina počíta vyše 700.000 duší, ťažkú krivdu, avšak je ono i na škodu záujmom prisluhovania spravedlnosti. Obecenstvo, hľadajúce právo, má totiž možnosť obracať sa na súdy v menšinovom jazyku maďarskom tam, kde sú pre to zaistené zákonité predpoklady. Je veľa súdov, kde i sudca i advokát obstaráva svoju funkciu v jazyku maďarskom. Dnes to ešte na ťažkosti nenaráža, lebo máme ešte dostatočný počet právnikov sbehlých v užívaní maďarskej právnickej terminológie, avšak po ich vyhynutí nebudeme mať žiadneho dorastu, lebo nová maďarská právnická generácia je vzdelávaná v jazyku pre ňu cudzom a maďarské pojmy a definície právnické budú jej neznáme. Tak sa potom ocitne v živote praktickom, kde musí začať študovať od počiatku, lebo bude-li pôsobiť v obvode súdu menšinového, musí sa naučiť tiež maďarským názvom pojmov právnických. Súčasne musí sa pripravovať tiež na zkúšku advokátsku, samozrejme zasa len nie vo svojom jazyku materinskom. Maďarom v dôsledku ich početného pomeru bezpodmienečne náleží právo, aby mladík maďarského pôvodu, ktorý sa pripravuje k povolaniu právnickému, mohol složiť jednotnú advokátsku a sudcovskú zkúšku vo svojom materinskom jazyku, a to tým väčšmi, lebo toto právo náleží i Rusínom početne slabším, a tiež preto, aby mohol a doviedol v praxi svoje povolanie vykonávať vo svojom jazyku materinskom. V záujme dôkladnosti právnického vzdelania je treba, aby sa ono dialo v jazyku, v ktorom bude dotyčný mladík svoje právnické povolaní praktikovať. Jdeme-li ďalej, musíme uznať, že i záujmy prisluhovania spravedlnosti si toho vyžadujú, lebo ťažko je vykonávať hoci v jazyku materinskom povolanie, ku ktorému bol človek vzdelaný v jazyku inom.
Demokratický požiadavok stejného zachádzania, početný pomer Maďarov, ba i záujmy prisluhovania spravedlnosti si vyžadujú, aby jednotná advokátska a sudcovská zkúška mohla byť skladaná tiež v jazyku maďarskom, a preto tážeme sa pána ministra:
Či ste cieľom spravodlivého riešenia tejto otázky ochotný učiniť buďto predložením návrhu zákona alebo vydaním nariadenia opatrenie, ktorým by sa umožnilo, že by maďarská menšina mohla skladať jednotnú zkúšku advokátsku a sudcovskú vo svojom materinskom jazyku?
V Prahe, 29. januára 1931.
Hokky,
dr. Jabloniczky, Dobránsky, inž. Kallína, dr. Schollich, Horpynka, dr. Keibl, Szentiványi, Nitsch, dr. Holota, Geyer, Schubert, Kasper, Köhler, Simm, Krebs, inž. Jung, Knirsch, Fedor, dr. Szüllö, dr. Hassold, Matzner, dr. Hareich, dr. Törköly.
938/IV. (překlad).
Interpelácia
poslanca Hokky a druhov
ministrovi sociálnej pečlivosti
o bezzákonnom jednaní nemocenskej pokladnice, že menovaný úrad podá vysvetlenie len na podanie kolkované.
Nemocenská pokladnica v Užhorode dáva odpoveď na podania, ktorými sa žiada o vysvetlenie, len vtedy, opatrila-li strana podanie 5 korunovým kolkom.
Toto jednanie nemocenskej pokladnice v Užhorode je po dvoch stránkach nesprávne, ba priamo bezprávne.
Podľa poplatkových predpisov každé podanie vo veci nemocenskej, a tedy i podanie žiadajúce o vysvetlenie je poplatku prosté. Nemocenská pokladnica v Užhorode oproti zreteľnému ustanoveniu predpisov požaduje predsa podanie kolkované, a tedy lzä konštatovať, že jedná bezprávne.
Avšak bezprávne jedná i vtedy, keď na nekolkované podanie nedá vysvetlenie. Nedostatok kolku nieje dôvodom k odopretiu úradného úkonu. Pre nedostatok kolku môže byť podanie pozastavené, avšak jeho vybavenie je i v tomto prípade povinné. Predpis ten vzťahuje sa i na nemocenskú pokladnicu. Nemocenská pokladnica nemá tedy právo odoprieť úradný úkon preto, že podanie nie je kolkované.
Tážeme sa s úctou pána ministra:
Či ste ochotný zaviesť v tejto veci vyšetrovanie proti nemocenskej pokladnici v Užhorode, aby sa zistilo, na akom podklade a akým právom požaduje kolkované podanie od strany, ktorá žiada o vysvetlenie,
či ste ďalej ochotný zaviesť disciplinárne pokračovanie proti úradníkovi či úradníkom nemocenskej pokladnice v Užhorode, ktorí toto škodlivé nariadenie vydali,
a konečne, či ste ochotný postarať sa, aby interesenti, ktorí utrpeli škodu vytýkaným jednaním nemocenskej pokladnice v Užhorode, boli odškodnení, alebo keby to už nebolo možné, - aby im boly k dobru pripísané kolky, ktoré zaplatili?
V Prahe, 29. januára 193.
Hokky,
Kasper, Dobránsky, Köhler, Schubert, dr. Szüllö, Geyer, dr. Jabloniczky, Krebs, inž. Jung, Fedor, Simm, Knirsch, inž. Kallina, Szentiványi, Nitsch, dr. Törköly, dr. Holota, Horpynka, Matzner, dr. Keibl, dr. Hassold, dr. Hanreich, dr. Schollich.
938/V. (překlad).
Interpelácia
poslanca Hokky a druhov
ministrovi financií
o neupravenosti katasterných držobných hárkov v Podkarpatskej Rusi.
Katastrálne držobné hárky, ktoré sú vo správe katasterných úradov pôsobiacich pri finančných riaditeľstvách v Užhorode, Mukačeve, Berehove a Huste, sú v stave čo najzanedbanejšom. Od doby mierovej nedošlo v nich ku žiadnej systematickej oprave. O opravu s prípadu na prípad strana márne žiadala, táto sa neprevedie. Tak na pr. u katasterného úradu v Berehove nebolo už od 5 rokov prevedená žiadna oprava. A predsa behom doby došlo k nespočetným zmenám vo vlastníkoch nemovitostí a v ich vlastníckych pomeroch, a tieto zmeny môžu byť v pozemkovej knihe zistené. Katasterné úrady však neberú na vedomie vliv, ktorý má praktický život na zmeny pozemno-knižného vlastníctva. Údaje katasterných držobných hárkov sú takrečeno zkamenelé a ich praktický význam rovná sa nule. A predsa tieto zastaralé dáta, v nich petrifikované držobné pomery slúžia za podklad k vyrubovaniu dane pozemkovej a v určitých reláciách i dane dôchodkovej a z obratu. Lzä si predstaviť, koľko krívd tieto fossilné katasterné dáta pri vyrubovaní daní spôsobily a koľko sťažností vyvolaly. Sťažnosti a apelácie však nikdy nemaly žiadnej ceny, lebo v nariekanom prípade jediným remediom mohla by byť iba oprava katastru, o túto však strany márne žíadaly; katasterné úrady privlastňujú katasterným dátam cenu muzeálnu a neopravia na nich nič.
Neupravenosť katasterných držobných hárkov v Podkarpatskej Rusi nemôže byť ďalej trpená, a preto
tážem sa pána ministra,
či ste ochotný nariadiť, aby katasterné držobné hárky v Podkarpatskej Rusi boly znova zakladané, čím by bolo možno zažehnať berné krivdy, plynúce z neupravenosti,
či ste ochotný vydať prísne nariadenie tohoto smyslu, aby katasterné držobné hárky boly v prvej štvrti každého roku opravené tým, že by boly v nich prevedené pozemno-knižné zmeny,
či ste ochotný až do generálnej opravy katasterných držobných hárkov nariadiť katasterným úradom, aby ony vykonávaly na nich opravy, o ktoré sa žiada prípad od prípadu,
a konečne sa tážeme, čím vysvetlíte a odôvodníte to, že sa usporiadanie držobných hárkov ešte i dnes, ba predvídano i naďalej bude odkladať?
V Prahe, 29. januára 1931.
Hokky,
dr. Szüllö, dr. Jabloniczky, Fedor, Dobránsky, Knirsch, inž. Jung, Krebs, Simm, Geyer, Schubert, Köhler, Kasper, dr. Holota, dr. Törköly, Nitsch, Szentiványi, dr. Hassold, Horpynka, Matzner, dr. Schollich, dr. Hanreich, dr. Keibl, inž. Kallina.
938/VI. (překlad).
Interpelace
poslance I. Kurťaka a druhů
ministrovi zemědělství a
ministrovi vnitra
o stížnosti obcí Nižního Svidníku a Dobroslavy (v okrese stropkovském na Slovensku) proti přídělu pastvin podle zákona č. 43/1930 Sb. z. a n.
Obyvatelé obcí Nižního Svidníku a Dobroslavy jsou většinou chudí zemědělci, pěstující dobytek, kteří nemajíce dostatek úrodné půdy žijí hlavně z chovu dobytka. Poněvadž tyto obce nemají dosti pastvisek, musejí pastviska najímati. Pavel Švimmer, když zde byl majitelem statku, přihlížeje k bídě lidu a dbaje úmyslů čsl. zákona o přídělu pastvisek chudým lidem, přenechal těmto obcím větší plochu své půdy na pastviska za velmi nízké nájemné. Když tam úřadovali okresní náčelníci Štěpán Fabián a dr. Alois Baška, obyvatelé těchto dvou obcí klidně užívali těchto pastvin.
Ale když majetek Švimmerův převzala firma "Techod", podnik čsl. Legiobanky, a zmíněné obce podle čsl. zákona č. 43/1930 Sb. z. a n. obnovily své nároky na další nájem těchto pastvin, stropkovský okresní úřad a spíše jeho expositura ve Vyšním Svidníku, jejímž přednostou jest Theodor Kroner, vyhověla zájmům firmy Techod a nikoliv zájmům obcí trpících nouzi a odňala lidem tyto pastviny, a naopak okresní úřad přidělil obcím v Dobroslavě jako pastvinu takovou půdu a les, o něž nežádaly, které se nehodí k pastvě a které ve skutečnosti jsou majetkem urbariálním a obyvatelů těchto obcí, neboť oni déle než 100 let užívají těchto pozemků jako svých vlastních. Přesněji: okresní úřad přidělil obcím jako pastvinu asi 19 katastrálních jiter a část urbariálního lesa (kde jest pasení zákonitě zakázáno) a určil za to nájemné v ročních 2.000 Kč.
Rozumí se samo sebou, že obce Nižní Svidník a Dobroslava podaly proti tomuto rozhodnutí okresního úřadu odvolání k bratislavskému zemskému úřadu a zemský úřad rozhodnutím pod č. 143.394/1930, odd. 16, vyslal komisi skládající se z jeho úředníků a přikázal jí, aby na místě, v Dobroslavě, vyšetřila všechny okolnosti, vyslechla strany a předložila svůj posudek zemskému úřadu. Zemský úřad vyzval zároveň obce a firmu "Techod", aby vyslaly své zástupce na místo do Dobroslavy dne 30. září 1930 ve 13 hodin odpol. Podle nařízení zemského úřadu tyto obce složily 1.000 Kč na úhradu výdajů léto komise.
Hle, co se stalo? Dne 30. září 1930 členové obecního zastupitelstva ve 13 hodin očekávali komisi v Dobroslavě, a vzali si i advokáta dr. Viktora Jesenáka, ale komise zemského úřadu se nedostavila, ačkoliv obec Dobroslava vyslala do Kapišové pro komisi dva vozy s obecním starostou, Petrem Bartkem. Obec Dobroslava jest od Kapišové vzdálena jen 2 km a komise zemského úřadu přijela autem do Kapišové v poledne. Zde komise v domě obvodního notáře prostřednictvím přednosty expositury okresního úřadu, Theodora Kronera, který vydal první rozhodnutí o této pastvině, uvědomila starostu Petra Bartka, že jest zbytečné jeti na místo, neboť starosta zastupuje obec. Theodor Kroner na protest starosty Petra Bartka, že pokud jde o pastvinu, nemá od obce plnou moc, prohlásil: "Nemyslete si, že vyhrajete, půjdeme-li na místo sporného předmětu, ale budete platiti ohromné útraty". Komise zemského úřadu přidržela se mínění Theodora Kronera, to jest v zájmu firmy "Techod" a rozhodla tak, jak dříve rozhodl okresní úřad, to jest proti úmyslu zákona č. 43/1930 Sb. z. a n.
Theodor Kroner, přednosta expositury okresního úřadu, který vydal v této věci rozhodnutí v první stolici, neměl práva účastnili se komise zemského úřadu, to znamená druhé správní stolice. S druhé strany komise zemského úřadu nevykonala rozhodnutí zemského úřadu, který přikázal své komisi, aby rozhodla spornou otázku na místě v Dobroslavě vyslechnutím stran, které především podaly odvolání, to jest zástupců obcí. Obec Dobroslava složila k tomuto účelu podle příkazu zemského úřadu 1.000 Kč, a ty pohltila komise, která nesplnila svého úkolu.
Na základě uvedených faktů táži se pánů ministrů:
1.) Hodlají-li provésti revisi této sporné věci, vyšetřili všechny okolnosti, seznámiti se s posudky a důvody obcí a hodlají-li rozhodnouti podle zákona č. 43/1930 Sb. z. a n., kterýžto zákon byl vydán, aby pomohl sedlákům, zemědělcům pěstujícím dobytek, a nikoliv bohatým firmám?
2.) Hodlají-li páni ministři naříditi, aby až do konečného rozhodnutí této věci byly odročeny všechny pokuty a tresty obyvatelů těchto obcí, které jim okresní úřad uložil, poněvadž i dále užívají této pastviny, bez které nemohou chovati dobytka od jara do podzimu?
V Praze dne 27. ledna 1931.
Kurťak,
dr. Szüllö, dr. Jabloniczky, Geyer, Szentiványi, Nitsch, dr. Törköly, dr. Holota, Horpynka, Matzner, dr. Hassold, dr. Schollich, inž. Kallina, inž. Jung, Kasper, Krebs, Köhler, Fedor, Simm, Hokky, Dobránsky, Knirsch.
938/VII. (překlad).
Interpelácia
poslanca Hokky a druhov
ministrovi veci zahraničných
o zvestiach roztrusovaných o ratifikácii medzinárodnej dohody o výplate vkladov u býv. uhorskej poštovej sporiteľne so strany Poľska.
Otázka, ktorá sa občanov Slovenska a Podkarpatskej Rusi veľmi zblízka, ba v mnoha prípadoch aj existenčne dotýka a ktorá ešte ani dnes nie je vyriešená, - je otázka výplaty vkladov uložených u býv. uhorskej poštovej sporiteľne.
Obyvateľstvo Slovenska a Podkarpatskej Rusi však vie o dohode zjednanej tiež československou zahraničnou správou, ktorá sa týka výplaty týchto vkladov. Vie, aj o tom, že účinnosť tejto dohody je marená mlčaním vlády poľskej.
Podľa niektorých novinárskych zpráv nové poľské národné shromaždenie pripravuje ratifikáciu tejto dohody. Zprávy vyvolaly všeobecný záujem. Vzhľadom na tento veľký záujem pokladám s hľadiska správnej informácie verejnosti za potrebné aby sa pán minister zahraničia v oficiálnej forme vyjadril o tejto otázke na základe presných informácií obdržaných od zahraničných zastupiteľských orgánov. Poučenie obecenstva je nutné už i z toho dôvodu, lebo mnohí už i dosial narobili za dnešných ťažkých hospodárskych pomerov dlžoby na tieto nimi očakávané peniaze. Úkolom zahraničnej správy je túto od rokov už preťahovanú ratifikáciu dohody urgovať, a minulo-li by sa to s úspechom, vtedy snažiť sa o to, aby s vypojením Poľska zjednaná bola dohoda nová, lebo nijako neposluhuje hmotným záujmom štátnych občanov, odkladá-li sa ratifikácia dohody ad graecas calendas. Poľsko je zo zmluvných štátov najmenej interesované a teda poľská vláda môže sa bez akéhokoľvek väčšieho poškodenia svojich občanov uzatvárať pred definitívnym riešením vecí. S republikou Československou však vec má sa celkom ináč. Tu veľa desaťtisícov ľudí čaká ma výplatu svojich vkladov a závisí na tom existencia nejednoho. Upraviť treba otázku konečne i preto, lebo interesenti nielen že peniaze nedostanú na svoje vklady, lež vo veľa prípadoch musia ešte i dane, poplatky ba aj úroky zo zameškania platiť z týchto dosiaľ mŕtvych papierov.
Tážem sa pána ministra:
1. Či ste ochotný vyjadriť sa o pravdivosti zpráv, rozšírených o poľskej ratifikácii?
2. Či ste ochotný ratifikáciu tejto dohody u poľskej vlády urgovať?
3. Pokiaľ by poľská vláda i naďalej zdráhala sa ratifikovať dohodu, - v tomto prípade či ste ochotný učiniť iniciatívne kroky u štátov uzavrivších, podpísavšich a ratifikovavšich prvú dohodu, aby ony s vypojením Poľska uzavrely dohodu novú, ktorá by mohla byť tým snadnejšie zjednaná, lebo Poľsko, ktoré prevedenie prvej dohody marí, je ňou najmenej dotknuté?
V Prahe, dňa 29. januára 1931.
Hokky,
dr. Jabloniczky, Szentiványi, Kasper, Schubert, inž. Kallina, Matzner, Nitsch, dr. Tököly, Horpynka, Geyer, Köhler, dr. Hassold, Knirsch, Dobránsky, dr. Szüllö, Fedor, inž. Jung, Krebs, dr. Hanreich, dr. Keibl, dr. Schollich, dr. Holota, Simm.
938/VIII.
Interpelace
poslanců Fr. Zeminové, dra Patejdla, J. Slavička, V. Mikuláše, Emila Špatného a druhů
ministrům financí, vnitra a sociální péče
o zlevnění dlouhodobého úvěru hypotekárního.
Hypotekární úvěr jest dnes nejdůležitější, ba možno říci základní podmínkou jak podnikání stavebního, tak elektrisace, zemědělství a ze značné části i podnikání průmyslového. Přímá investiční politika státní a samosprávná může sice přinésti očekávaný impuls našemu hospodářství, ale nemůže nikdy přispěti k jeho rozvoji tolik, jako může učiniti úprava předpokladů, za nichž se má hospodářství vyvíjeti. Z těchto předpokladů je pak zlevnění úvěrových sazeb a to v prvé řadě sazeb hypotekárního úvěru dlouhodobého nejdůležitější.
Vedle vývoje zemědělství je pro celkový vývoj národního hospodářství rozhodující stavební ruch. Ale stavební činnost může se rozvíjeti jedině ze soukromé iniciativy. Stavba nových domů znamená nové byty a nové obytné místnosti, které budou zařízeny nábytkem, nádobím, prádlem atd. - znamená tedy zvýšená činnost stavební také zvýšenou činnost velké většiny průmyslových odvětví vůbec. Je proto naléhavou nutností, aby zemské peněžní ústavy, sociální ústavy, spořitelny a pojišťovny zlevnily úvěrové sazby při povolování hypotekárního úvěru a to měrou nepoměrně větší, než jak se dosud stalo.
Dnešní sazby pohybují se průměrně mezi 51/4 a 6 procenty, při čemž však nižší sazby jsou velmi řídké, kdežto sazby nad 6 nejsou žádnou vzácností. K tomu však se vybírají téměř pravidlem lení srážky kursové (výplata děje se 99%), nebo správní příspěvky ve výši 1/4 - 1/2%, ba někdy i více. Těmito vedlejšími poplatky se však úvěr zdražuje nad nominální sazby.
Činže v nových domech závisí bezprostředně na výši úroků z hypotekární zápůjčky. Při obvyklé státní záruce do 75 - 90% musí míti stavebník svých 10 - 25% prostředků. Zúročení počítá se tu u družstev 4%, zbytek pak připadá na I. a II. hypotéku. Stavební náklady jsou dnes nižší, asi o 10 - 15%. Snížení hypotekárního úvěru o 1/2% snižuje úrokový náklad o 10%, při 6% hypotéce, při nižší pak ještě více. Zlevnění stavebních nákladů zároveň se zlevněním hypotekární zápůjčky znamená tedy zlevnění staveb okrouhle o 20 i více procent.
Úroky ze vkladů byly již sníženy, vkladatelé tedy znovu přinesli oběti hospodářskému rozvoji. Spořitelny projevily také ochotu snížiti úvěrové sazby hypotekární. Jde tedy o to, aby stejně učinily také příslušné banky i ostatní ústavy peněžní, zabývající se tímto druhem úvěru, zejména sociálně-pojišťovací ústavy.
Absolutní nezbytnost dostati hospodářské podnikání, zejména stavební ruch do proudu, aby se stát a obyvatelstvo ubránilo těžké nezaměstnanosti, nutí podepsané poslance, že se táží příslušných ministrů:
1) Jsou pánům ministrům financí, vnitra a sociální péče podrobně známy těžké a neudržitelně vysoké dlouhodobé úvěry hypotekární a podnikli již nějaké kroky k nápravě?
2) Jsou ochotni páni ministři financí, vnitra a sociální péče sděliti pokud možno nejdříve podepsaným poslancům, co bylo již ku zlevnění dlouhodobého úvěru hypotekárního učiněno a jaké zákroky vláda ještě učiní k nápravě v této důležité věci?
V Praze, dne 10. února 1931.
Zeminová, dr. Patejdl, Slavíček, Mikuláš, Špatný,
dr. Moudrý, B. Procházka, Knejzlík, Jos.Tůma, Bergmann, Hatina, Netolický, Pechmanová-Klosová, Tykal, Vaněk, inž. Záhorský, Sladký, Malý, Šmejcová, Tučný, Hrušovský.