|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931. |
|
|
III. volební období. |
3. zasedání. |
893.
Interpelace:
I. posl. Jurana, Barši a soudr. min. sociální péče o revisní zprávě inspektora okresní nemocenské pojišťovny v Brně Jana Sonnwenda o bývalém vedoucím úředníku ONP v Hlučíně R. A. Kovalčíkovi,
II. posl. Novotného a soudr. min. vnitra o surovém ztýrání dělníka Adolfa Heyduka z Blatna u Hlinska četníky,
III. posl. Jurana, Barši a soudr. min. sociální péče v záležitosti pp. Miesbacha, Jelínka a Skuherského, ředitelů okresních nemocenských pojišťoven a funkcionářů Moravské lidové Banky v Brně,
IV. posl. Barši a soudr. min. vnitra o zpronevěře peněz v obci Pozořicích u Brna,
V. posl. Novotného a soudr. min. železnic o chování průvodčího vlaku č. 708,
VI. posl. Jurana, Barši a soudr. min. sociální péče a spravedlnosti o případu Josefa Figuráka,
VII. posl. dr. Hassolda a druhů předsedovi vlády o odpovědích na interpelace,
VIII. posl. dr. Schollicha a druhů předsedovi vlády o odpovědích na interpelace,
IX. posl. Seidla a soudr. min. vnitra o nezákonném zkracování výkonných četníků o diety při svědectvích u soudů a u správních úřadů,
X. posl. Seidla, Bendy, Tayerle a soudr. min. financí o nezákonném postupu při onemocnění členů finanční stráže,
XI. posl. Seidla, Tayerle a soudr. vládě o zlepšení pracovních podmínek a ochrany zdraví zaměstnanců dolů a radiové továrny státního báňského ředitelství v Jáchymově,
XII. posl. Seidla, Tayerle a soudr. vládě o snížení pensijního příspěvku za pomocnická léta ve službách kancelářských, pokud jejich započtení pro výměr pensijní bylo požadováno v období od 1. ledna do 7. července 1926,
XIII. posl. Chalupníka a soudr. min. železnic o komerčních zařízeních a výstavbě administrativní budovy ve stanici Přívoz - Mor. Ostrava,
XIV. posl. Chalupníka a soudr. min. železnic o služebních poměrech železničních zaměstnanců ve stanici Přívoz - Mor. Ostrava,
XV. posl. Babela, Haiblicka a soudr. min. spravedlnosti o konfiskaci časopisu "Welt am Sonntag" ze dne 1. ledna 1931,
XVI. posl. dr. Szüllö a druhov min. spravedlnosti o naliehavom poukázání súdcovského prídavku nezapočítaného do penzie súdcov a ich vdov penzionovaných na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi pred 1. januárom 1925,
XVII. posl. Simma a druhů min. školství a nár. osvěty, že jest nutno, aby do zkušební komise slovenského ústavu pro vzdělání učitelů v Bratislavě byli jmenováni němečtí členové,
XVIII. posl. dr. Schollicha a druhů min. školství a nár. osvěty o složení zkušební komise na slovenském ústavu pro vzdělání učitelů v Bratislavě,
XIX. posl. Bergmanna, Mikuláše a druhů vládě o úpravě pensí bývalých zaměstnanců na zabraném majetku pozemkovém,
XX. posl. Stejskala, Šeby a druhů min. veřejných prací o nutnosti provedení rekonstrukčních prací a novostaveb nestátních silnic v zastupitelském okrese Dvůr Králové nad Labem,
XXI. posl. Hrušovského, Polívky a druhov min. financií, vo veci porušenia zákona o priamých daniach bratislavským finančným riaditelstvom,
XXII. posl. Stejakala, Šeby a druhů min. veřejných prací o provádění zamýšlených nutných staveb silničních, melioračních a vodocestných v roce 1931,
XXIII. posl. Stejskala, Šeby a druhů min. veřejných prací o nutnosti stavby vodní nádrže u České Skalice,
XXIV. posl. Bergmanna, Tučného, B. Procházky a druhů předsedovi vlády o výplatě vánočního příspěvku zaměstnancům, kteří konali vojenskou službu presenční,
XXV. posl. Bergmanna, dr. Patejdla a druhů min. vnitra o rozpuštění Odborového sdružení státní stráže bezpečnosti v republice Československé a všech jeho odboček,
XXVI. posl. Jos. Tůmy, Bergmanna, Tučného a druhů min. vnitra o propuštění cestářů okresu Strakonice.
893/I.
Interpelace
poslanců Jurana, Barši a soudruhů ministru sociální péče
o revisní zprávě inspektora Okresní nemocenské pojišťovny v Brně Jana Sonnwenda o bývalém vedoucím úředníku
ONP v Hlučíně R. A. Kovalčíkovi.
Nakladatelství ťKnihaŤ v Praze II., Podskalská tř. 135, vydalo v r. 1922 v komisi knihu R. A. Kovalčíka ťBoj o životŤ. Kovalčík býval vedoucím úředníkem ONP, v Hlučíně. Ve zmíněné knize píše na několika místech o inspektoru ONP, v Brně, Janu Sonnwendovi:
Str. 63: ť... nýbrž uvěřil nepříznivé zprávě p. Sonnwenda, sepsané půl roku po mém propuštění a za mé nepřítomnosti na základě soudně obžalovaných denunciantů... Tato tendenční, nesprávná revisní zpráva, jež postrádala věcnosti a důvěryhodných dokumentů...Ť
Str. 78: ť.. V této kritické době byl povolán vrchní inkvisitor, určený k existenčním popravám vedoucích úředníků nemocenských pojišťoven, jmenující se Jan Sonnwend z Brna, jenž obdržel příkaz provésti na mně rozsudek. Kat vykonává za peníze popravu zločince a jsou revisoři, kteří obstarávají svými revisními zprávami odstraňování nepohodlných úředníků pro politické strany.Ť
Str. 79: ť.. Tento revisní nález, sepsaný půl roku po mém propuštění revisorem pokladenského svazu, z něhož pokladna vystoupila, byl pamfletem, snůškou infamií, perfidií, zlomyslných tvrzení a zkreslených skutečností...Ť
Strana 80: ť.. z toho je nejlépe seznati, jak věrohodnou byla revisní zpráva p. Sonnwenda, které soud... Lžemi a podezříváním ubíjet druhého existenčně je bídáctví, kterého je schopen jen podlý člověk, zasluhující nejhlubšího opovržení...Ť
Dle našich informací věděl inspektor ONP v Brně, Jan Sonnwend, o knize R. A. Kovalčíka a pisatele těchto vět úmyslně a vědomě nežaloval.
Ptáme se proto:
Je pan ministr sociální péče ochoten vyšetřit, zda revisní zpráva Jana Sonnwenda byla toho druhu, za jakou ji ve své knize označuje R. Kovalčík?
Jestliže revisní zpráva je taková, za jakou ji R. A. Kovalčík označuje, vyšetří ministr sociální péče proč nebylo proti J. Sonnwendovi zavedeno disciplinární řízení?
Nařídí pan ministr sociální péče, aby toto disciplinární řízení bylo ihned po vyšetření zavedeno?
Co učiní pan ministr sociální péče, aby podobným případům v budoucnosti zabránil?
V Praze, dne 20. ledna 1931.
Juran, Barša.
Novotný, Höhnel, Haiblick, Kopecký, Kliment, Kuhn, Hrubý, Hadek, Štětka, Dvořák, Gottwald, Babel, Vallo, Krosnář, K. Procházka; Tyll, Zápotocký, Čižinská, Hodinová.
893/II.
Interpelace
poslance Josefa Novotného a soudruhů ministru vnitra
o surovém ztýrání dělníka Adolfa Heyduka z Blatna u Hlinska četníky.
Dne 22. prosince m. r. byl 18letý nezaměstnaný dělník Adolf Hevduk z Blatna u Hlinska na četnické stanici v Hlinsku za přítomnosti tří četníků a sice: Smíška, Mrzena a Ondráčka zbit obušky tak surově, že mu byla způsobena krevní podlitina po celých zádech. Bitím byl nucen k doznání, že ukradl husy, které byly o málo později nalezeny zatoulané na potoce. Aby trýzněný ubožák nemohl křičeti, zacpal mu jeden z četníků rukou ústa a přirazil hlavu chlapcovu ke zdi takovou silou, že mu způsobil otoky rtů. Když se nepřiznal, byl odveden na policejní strážnici a zde znovu bit předvádějícím ho četníkem.
Četník Ondráček vedle toho zfackoval také malého 14letého bratra Heydukova proto, že mu nemohl říci, kde je jeho bratr, kterého četník hledal.
Ptáme se pana ministra vnitra, zda schvaluje tyto ťvyšetřovací methodyŤ vůči hladovým, nezaměstnaným a zuboženým dělníkům, jakož i zda je ochoten poučiti své podřízené, jak se mají chovati?
K uvedenému případu zvlášť tážeme se, zda je pan ministr vnitra ochoten jmenované četníky, kteří Adolfa Heyduka zranili, exemplárně potrestati a naříditi nahrazení škody ztýranému dělníku?
V Praze, dne 20. ledna 1931.
Novotný,
Zápotocký, Kopecký, Vallo, Tyll, Kliment; Štětka, Kuhn, J. Svoboda, dr. Stern, Sedorjak, Major, Šliwka, Krosnář, Steiner, Rjevaj, Kubač, K. Procházka, Hruška, Juran, Hrubý.
893/III.
Interpelace
poslanců Jurana, Barši a soudruhů
ministru sociální péče
v záležitosti pp. Miesbacha, Jelínka a Skuherského, ředitelů okresních nemocenských pojišťoven a funkcionářů Moravské lidové banky v Brně.
Dostali jsme dopis tohoto znění:.
ťPan Karel Miesbach, ředitel O. N. P. v Znojmě. K Tvému přípisu, kterým mi sděluješ, že žádáš za svoje pensionování, považuji za svoji povinnost vyslovit svůj názor. Domnívám se, že celý tento postup je přehnán a že při Tvém kroku zapomínáš, že zbavuješ se již jako funkcionář naší banky patřičného vlivu pro věci, které konec konců každý vedoucí úředník pokladny více méně prožívá. Vím, že v každé pokladně je s funkcionáři pokladny kříž, ale v zájmu společné nám věci myslím, že by bylo lépe, kdybys zůstal v čele Okresní nemocenské pokladny ve Znojmě. Uvažuj a sděl mi ještě jednou své rozhodnutí, které považuji rozhodně za chybné. S přátelským pozdravem Jelínek v. r.Ť
Dle našich informací je banka, která je ťspolečnou věcíŤ pp. Miesbacha a Jelínka, Moravská Lidová Ranka v Brně. Česká ulice, kde správní radu tvoří pp. Augustin Šmerek, řiditel soc. den. tiskárny Typie v Brně, Václav Jelínek, řiditel okr. nerv. poj. v Brně, Antonín Sotolář, soc. dem. přísedící býv. zemského výboru v Brně. František Helan, dílovedoucí v Brně, Karel Miesbach, býv. řiditel okr. nem. poj. ve Znojmě, František Svoboda; poslanec soc. dem. strany v Brně, Valentin Skuherský, řiditel okr. nem. poj. ve Znojmě.
Podepsaní se táží:
Je pan ministr sociální péče ochoten zjistit: jaký patřičný vliv jako funkcionář Moravské Lidové Banky v Brně uplatňoval pan Karel Miesbach ONP. ve Znojmě a jaký patřičný vliv uplatňuje v ONP. v Brně pan Václav Jelínek, a v ONP. ve Znojmě pan Valentin Skuherský?
Je pan ministr sociální péče ochoten zjistiti jaký je to ťspolečný zájem věciŤ u pánů Miesbacha, Jelínka, Skuherského jako funkcionáři Moravské Lidové Banky a funkcionářů okresních nemocenských pojišťoven?
Je pan ministr sociální péče ochoten vyšetřiti, jak došlo k jmenování p. A. Skuherského řiditelem okresní nemocenské pojišťovny ve Znojmě, když se tohoto místa vzdal p. Miesbach?
Vyšetří pan ministr sociální péče, zda a jak měli na tomto jmenování účast funkcionáři Moravské Lidové Banky v Brně pp. Jelínek, Miesbach a Skuherský?
Zjistí pan ministr sociální péče jaké obnosy prošly v létech 1923-1930 na účtech okresních nemocenských pojišťoven v Brně a ve Znojmě Moravské Lidové Bance v Brně, jak byly úrokovány a jak připisovány úroky?
Co podnikne pan ministr sociální péče, aby podobným případům na příště zamezil?
V Praze, dne 21. ledna 1931.
Juran, Barša,
Zápotocký, Tyll, Kopecký, Gottwald, Vallo, Štětka, Rjevaj, Svoboda, Steiner, dr. Stern, Kliment, Krosnář, Hrubý, K. Procházka, Sliwka, Novotný, Kuhn, Major, Kubač.
893/IV.
Interpelace
poslance Josefa Barši a soudruhů ministru vnitra
o zpronevěře peněz v obci Pozořicích u Brna.
Před více než rokem dopustil se zpronevěry školních peněz v obci Pozořicích u Brna, Josef Pražák, pokladník školní rady v Pozořicích. Zpronevěřil 60.000.- Kč uspořených na stavbu školy a na zpronevěře, která nebyla provedena v jediném roce, nesou odpovědnost revisoři školní rady a sice pp. Josef Bair, Alfred Šmerda, jakož i předseda školní rady František Kachlík, který ještě před objevením zpronevěry naléhal na Pražákovu ženu, aby jako majitelka domku podepsala, že zaplatí obnos v hodnotě svého domku. Tento postup dokazuje, že p. Kachlík byl si vědom své odpovědnosti a zejména je to jasné proto, že zástupci komunistické strany v obecní radě na nebezpečí poukazovali. Ač od objevení zpronevěry uplynul již víc než rok, a ačkoliv o ní ví jak okresní tak zemsky školní obor a dokonce i zemský školní inspektor pan Mrázek, nestalo se dosud nic, aby vinník vrátil zpronevěřený peníz.
Občanstvo školních obcí Jezera a Pozořice podalo již několik urgencí, aby věc byla vyřízena, a hrozí nyní stávkou školních dětí.
Ptáme se proto, zda pan ministr zná tento případ a co učiní, aby byla ihned zjednána náprava, vinník pohnán k nahražení škody a učiněna všechna opatření, aby se podobné případy nemohly opakovati?
V Praze, dne 21. ledna 1931.
Barša,
Hodinová, Kuhn, Vallo, Juran, Höhnel, Kliment, Krosnář, Dvořák, Čižinská, Hadek, Hruška, Kubač, Major, Babel, Gottwald, Kopecký, Sliwka, Zápotocký, Štětka, Hrubý.
893/V.
Interpelace
poslance Josefa Novotného a soudruhů
ministru železnic
o chování průvodčího vlaku č. 708.
Dne 24. prosince m. r. prokázala čsl. železniční služba zase jednou naprostou nepohotovost a neschopnost býti skutečně obchodním podnikem, který zná potřeby zákazníka. Čsl. železnice je úřad, kterému na obecenstvu pranic nezáleží. To dokázaly vánoční návaly a škody obecenstvu jimi způsobené velmi názorně. Vedle toho ale má i čsl. železnice mezi svými zaměstnanci znamenité ukázky, jaký zaměstnanec být nemá. Poslanec Novotný jel dne 24. prosince m. r. vlakem č. 708 o 15. hodině z Pardubic k Německému Brodu. Pro veliký nával cestujících byly připojeny v Pardubicích tři osobní vozy, jedoucí do Chrasti, tam však nařízeno všem cestujícím, přestoupiti do normálních vozů. Tyto byly však v pravém slova smyslu nabité a cestující marně hledali místečko sebemenší. Proto jich několik vstoupilo do vozu II. třídy. Sotva však tak učinili, byli průvodčím vlaku docela bezohledně vyhozeni. Když žádali, aby byli tedy umístěni jinam, dostalo se jim poukazu na výpravčího vlaku. Výpravčí dal souhlas k tomu, aby cestující s lístky III. třídy byli dopraveni na své stanice na chodbě vozů II. třídy, ale průvodčí postavil se proti tomu surovým pokřikem: Já vím, co mám dělat a nenechám si nikým poroučet!Ť, při čemž strhoval osoby do vozu nastupující se schůdků. Teprve na resolutní zakročení výpravčího byli cestující puštěni na chodbu II. třídy. Poslanec Novotný se po tomto výstupu legitimoval a tázal se nezdvořilého průvodčího na jméno. Ten se však rozkřikl tak, až se polekaní cestující informovali, co se děje: ťNemyslete si, když jste poslanec, že se vás bojím. Udělám na vás trestní oznámení.Ť A když poslanec Novotný upozornil podařeného státního zaměstnance, že si sám na něj bude stěžovat, průvodčí se znovu rozkřikl: ťVy jste hulvát. Já jsem státní zaměstnanec a nenechám si od vás nic předpisovat!Ť Teprve po tomto výstupu podařilo se poslanci Novotnému zjistiti, ze jde o průvodčího Josefa Peza. Jednáním Peza bylo způsobeno takové zdržení vlaků, že cestující do míst mezi Jihlavou a Německým Brodem ztratili další připojení.
Vzhledem k tomuto případu, při němž poslanec Novotný zjistil si řadu svědků, které může panu ministru kdykoliv jmenovati, se ptáme:
Je pan ministr železnic ochoten poučiti své zaměstnance; že i v Československu jsou státní dráhy pro cestující a nikoliv cestující pro státní dráhy a že i velmi temperamentní státní zaměstnanci musí se ve služebnám styku s obecenstvem naučiti aspoň základním formám slušného chování?
V Praze, dne 20. ledna 1931.
Novotný,
Zápotocký, Vallo; Krosnář; Rjevaj, Major, Kuba, Hodinová, Čižinská, Štětka, Tyll, dr. Stern, J. Svoboda, Šliwka; K. Procházka, Steiner; Kliment, Kuhn, Juran, Hrubý, Gottwald.
893/VI.
Interpelace
poslanců Jurana, Barši a soudruhů ministrům sociální péče a spravedlnosti o případu Josefa Figuráka.
Bývalý kontrolor ONP. v Novém Městě na Moravě, Josef Figurák, měl v r. 1923 stížnosti na postup správce jmenované ONP., p. Viléma Haráka, a předsedy správ. komise, p. Suchánka. Dne 22. dubna 1923 byl vyzván, aby své stížnosti předložil schůzi správní komise ONP.; a když odepřel tak učiniti s odůvodněním, že obvinění nemohou být sami současně soudci, byl dne 5. května 1923 na hodinu propuštěn.
Upozornil proto na své stížnosti dopisem z května 1923 Moravsko-slezský výkonný výbor Ústředního Svazu nemocenských pojišťoven v Brně, který v té době spravoval pan Václav Jelínek, řiditel ONP. v Brně. Výbor byl dle svých stanov oprávněn podniknouti revisi v ONP. v N. Městě na Moravě. Nedošlo k ní však. Dne 20. května 1923 podal Figurák oznámení okresní politické správě v N. Městě, jakožto úřadu dozorčímu a 26. května napsal své stížnosti státnímu návladnictví v Jihlavě. Oznámení obsahovalo 13 bodů, z nichž advokát dr. Ečer v Brně kvalifikoval prvé čtyři jako trestné, které je povinen státní zástupce stíhati, bodu 5. a 6. jako porušení služební povinnosti, které měla stíhati okresní politická správa, jako dozorčí úřad.
Oznámení státnímu návladnictví v Jihlavě počalo býti projednáváno u okr. soudu v N. Městě n. M. pod značkou Z II 49/23/I. ale dne 30. října 1923 odloženo.
Dne 12. října 1929 uvědomil Josef Figurák o svých stížnostech Ústřední sociální pojišťovnu v Praze a 7. února 1930 kabinetní kancelář presidenta republiky.
Všechna tato oznámení zůstala nevyřízena.
Proto se podepsaní táží:
Je pan ministr sociální péče ochoten tento případ vyšetřiti, vyzvati ÚSP., aby dle platného služebního řádu zavedla proti V. Harákovi disciplinární řízení, a zakročiti proti Moravsko-slezskému výboru ÚSNP., aby se podobné případy nemohly opakovati?
Je ochoten zjistit, proč bylo zastaveno trestní řízení proti V. Hanákovi u okr. soudu v N. Městě a je ochoten naříditi, aby bylo obnoveno?
Jakým způsobem pán ministr sociální péče zakročí, aby se podobné případy nemohly opakovati?
V Praze, dne 21. ledna 1931.
Juran, Barša,
dr. Stern, Babel; Čižinská, Gottwald, Hadek, Hrubý; Vallo, Zápotocký; Štětka, Kuhn, Tyll, Hodinová, Kubač, Krosnář, Kopecký, Haiblick, Höhnel, Kliment, Sliwka.
893/VII. (překlad).
Interpelace
poslance dr. F. Hassolda a druhů
předsedovi vlády
o odpovědích na interpelace.
Vláda jest především povolána co nejúzkostlivěji zachovávati zákony státu a tím dávati dobrý příklad ostatním státním občanům. Ale není tomu tak ani v Národním shromáždění; nejvyšším zákonodárném sboru.
§ 68 jednacího řadu poslanecké sněmovny ukládá interpelovanému ministrovi povinnost odpověděti ústně nebo písemně do 2 měsíců anebo výslovně odpověď odepříti s udáním důvodů.
Podepsaný nedostal ještě odpovědi příslušných ministrů na tyto interpelace:
Tisk č. 557./XV. ministrovi veřejných prací, že stát zakoupil v Mariánských Lázních lázeňský dům ťBuen RetiroŤ, rozdaný dne 16. září 1930.
Tisk č. 557/VIII. ministrovi školství a národní osvěty o neustálém lapání duší školních dětí na Šumavě, rozdaný dne 16. září 1930.
Tisk č. 747./XV. ministrovi školství a národní osvěty o umístění některých oddělení německé vysoké školy technické v Praze, rozdaný dne 15. října 1930.
Ve všech těchto případech jest dvouměsíční lhůta již překročena. Podepsaní táží se tedy pana předsedy vlády:
1. Jak je možno, že se nedbá zákonité povinnosti?
2. Neobáváte se, že spatný příklad, který zde dávají nejvyšší vládní místa přestudováním zákonů, právem budou následovati nižší úřady a obyvatelstvo?
3. Jste ochoten působiti, aby odpověď na interpelace byla příště dávána podle předpisu do 2 měsíců?
V Praze, dne 20. ledna 1931.
Dr. Hassold,
Horpynka, inž. Jung, Geyer, Szentiványi, Nitsch, dr. Törköly, dr. Holota, dr. Hanreich, Matzner, Krebs; Kasper, dr. Petersilka, Scharnagl, Bobek, dr. Keibl, dr. Schollich, inž. Kallina, Simm, Knirsch, Köhler, Schubert, Krumpe, Oehlinger.
893/VIII. (překlad).
Interpelace
poslance dr. E. Schollicha a druhů
předsedovi vlády
o odpovědích na interpelace.
Vláda jest především povolána co nejúzkostlivěji zachovávati zákony státu a tím dávati dobrý příklad ostatním státním občanům. Ale není tomu tak ani v Národním shromážděni, nejvyšším zákonodárném sboru.
§ 68 jednacího řádu poslanecké sněmovny ukládá interpelovanému ministrovi povinnost odpověděti ústně nebo písemně do 2 měsíců anebo výslovně odpověď odepříti s udáním důvodů.
Podepsaný nedostal ještě odpovědi příslušných ministrů na tyto interpelace:
Tisk č. 174./XXXIII. ministrovi školství a národní osvěty o zřízení menšinové měšťanské školy v Požaze, rozdaný dne 5. března 1930,
tisk č. 204./V. ministrovi školství a národní osvěty o počtu žáků české menšinové školy v Melči, rozdaný dne 11. března 1930,
tisk č. 204./I. ministrovi školství a národní osvěty o zřízení německé menšinové školy v Uherčicích, rozdaný dne 11. března. 1930,
tisk č. 204./XIX. ministrovi vnitra o umisťování českých nápisů na hostincích, rozdaný dne 11. března 1930,
tisk č. 628./XX. ministrovi spravedlnosti, že rekursní senát opavského krajského soudu porušuje německá jazyková práva, rozdaný dne 2. října 1930,
tisk č. 432./XII. předsedovi vlády o protiprávním nátlaku na civilní inženýry ve věcech jazykových; rozdaný dne 26. května 1930,
tisk č. 432./XVII. předsedovi vlády o právním postavení nemocenských pojišťoven, rozdaný dne 26. května 1930;
tisk č. 432./X. ministrovi železnic o užíváni jazyka na železnicích, rozdaný dne 26. května 1930,
tisk č. 432./XVI. ministrovi vnitra o zajištění zástavních věřitelů při požárních škodách, rozdaný dne 26. května 1930,
tisk č. 432./XIII. ministrovi školství a národní osvěty o novelisaci výnosu o vzdělávacích představeních kinematografických, rozdaný dne 26. května 1930,
tisk č. 561./I. ministrovi školství a národní osvěty o docházce německých školních dětí do české školy v Hanušovicích, rozdaný dne 16. září 1930,
tisk č. 658./IV. předsedovi vlády a ministrovi vnitra o zamýšleném zřízení - okresních hospodářských záložen i na Moravě a ve Slezsku, rozdaný dne 2. října 1930,
tisk č. 628./XIX. ministrovi železnic o užívání německého kurentního písma v železniční dopravě, rozdaný dne 2. října 1930,
tisk č. 686/XI. ministrovi spravedlnosti o zabavení německonárodního kapesního kalendáře 1931, rozdaný dne 2. října 1930.
Ve všech těchto případech jest dvouměsíční lhůta značně překročena. Podepsaní táží se tedy pana předsedy vlády:
1. Jak je možno, že se takto nedbá zákonité povinnosti?
2. neobáváte se, že špatný příklad, který zde dávají nejvyšší vládní místa přestupováním zákonů, právem budou následovati nižší úřady a obyvatelstvo?
3. Jste ochoten působiti, aby odpověď na interpelace byla příště dávána podle předpisu do 2 měsíců?
V Praze, dne 20. ledna 1931.
Dr. Schollich,
dr. Hanreich, inž. Kallina, inž. Jung, Kasper, Schubert, Szentiványi, Nitsch, Matzner, dr. Hassold Simm, dr. Keibl, Horpynka, Krebs, Köhler, Knirsch, Geyer, dr. Holota, dr. Törköly, dr. Szüllö, Fedor, dr. Jabloniczky.
893/IX.
Interpelace
poslance F. Seidla a soudr. ministru vnitra
o nezákonném zkracování výkonných četníků o diety při svědectvích u soudů a u správních úřadů.
Výnosem ministerstva vnitra vydaný ťJednací řád četnictva, díl II.) v §u 13, odst. 3, praví o službách svědeckých před soudy a správními úřady: ťI takové mimořádné služby buďtež pokud možno vykonávány jako služby vedlejší při obyčejné nebo kontrolní obchůzce. Pravidlem má to býti, připouštějí-li to jinak okolnosti, jsou-li místa dotčené mimořádné služby ve vlastním nebo sousedním obvodu a netrvala-li celková služba déle než 12 hodin.Ť
V důsledku tohoto ustanovení odmítají četnické účtárny vypláceti nebo poukazovati diety 25 Kč denně při služebních cestách k soudům nebo ku správním úřadům, když soud nebo úřad jest ve vlastním nebo sousedním obvodu, byť i místo výslechu bylo několik desítek km vzdáleno od místa četníkova působiště nebo zas tehdy, když služební výkon trvá jen 12 hodin. Místo diet přiznávají tyto účtárny jen stravné 50 hal. za denní hodinu. (Bratislava.)
Tento postup četnických účtáren neodpovídá platným předpisům. Ministerstvo spravedlnosti svým výnosem ze dne 9. února 1925 č. 6272 přiznalo četníkům při výsleších ve věcech trestních dietu 25 Kč i za část dne, trvá-li služební výkon aspoň 8 hodin, jinak jen dietu poloviční (12 Kč 50 hal), trvá-li výkon služební aspoň 4 hodiny.
Tutéž normu obsahují i vládou usnesené ťProváděcí předpisy ku zákonu č. 186/20, jak byly publikovány výnosem ministerstva vnitra v r. 1921; č. j. 70.376.
Usnesení celé vlády ani výnos ministerstva spravedlnosti nebyly žádným jiným předpisem dneška zrušeny.
Není spolu o to, že ťJednací řád četnictvaŤ jako interní předpis smí upravovati jen pravidla dle platných norem a nelze mu přiznati dosah, že by jim směly platné normy býti rušeny.
Ježto pak § 13, odst. 3, ťJednacího řádu četnictva ruší platné vyšší normy a svou nejasnou textací pak umožňuje četnickým účtárnám, aby zkracovali četníky nezákonně i o tak nízké požitky, jakou jest dieta 25 Kč za služební výkon nejméně 8hodinový (ale i 24hodinový), dále proto, že je nutno míti za to, tato dieta jest nezbytně nutna, aby uhradila zvýšený náklad na výkon takové mimořádné služby a konečně proto, že diety v téže výši jsou přiznávány všem veř. zaměstnancům zřízeneckých kategorií, táží se podepsaní:
Jest pan ministr vnitra ochoten naříditi, aby odst. 3 §u 13 ťJednacího řádu četnictva, II. dílŤ byl uveden v soulad s prováděcím nařízením celé vlády ku zákonu č. 186/20 a s výnosem ministerstva spravedlnosti č. 6272/25?
V Praze, dne 24. ledna 1931.
Seidl,
Brodecký, Bečko, Vácha; Husnaj, V. Beneš, Kučera, Polach, Jaroš, Nový; Fr. Svoboda, Chalupa, Biňovec, dr. Macek, Jaša, dr. Winter, Hampl, Prokeš, Pik, dr. Markovič, Chalupník, dr. Mareš, inž. Nečas; Remeš, Benda.