|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931. |
|
|
III. volební období. |
3. zasedání. |
892.
Odpovědi:
I. min. školstva a nár. osvety na interp. post. Vladimíra Polívku a druhou vo veci absolventov československej štátnej obchodnej školy v Nitre ročník 1925/26 (tisk 747/XI),
II. min. vnitra na interp. posl. F. Svobody, Polacha a soudruhů o provedené změně stanov "První kontribučenské spořitelny ve Vyškově" (tisk 628/XI),
III. min. železnic na interp. posl. Špatného, dra Patejdla a druhů o změně názvu stanice Chvaly-Počernice (tisk 675/XVII),
IV. min. financí na interp. posl. Šaláta a druhů stran ozdravení rozháraných poměrů panujících u katastrálních měřických úřadů na Slovensku (tisk 658/VI),
V. min. vnitra na interp. posl. Bergmanna a druhů o domnělých krádežích spisů v četnickém oddělení ministerstva vnitra (tisk 705/XI),
VI. vlády na interpelaci posl. Vančo a druhů ohledně stavby dráhy Červená Skála-Margecany (tisk 747/X),
VII. vlády na interp. posl. Hlinky a druhů o poškozování železničního eráru přednostou topíren v Čope inž. Ježkem (tisk 561/XI).
VIII. min. soc. péče na interp. posl. Horpynky a druhů o soudním řízení podle §§ 134 a násl. zákona č. 26/1929 Sb. z. a n. (tisk 686/IV),
IX. min. spravedlnosti na interp. posl. Horpynky a druhů o zabavení časopisu "Brüxer Volkszeitung" (tisk 705/XV),
X. min. spravedlnosti na interp. posl. Horpynky a druhů o zabavení brožury "Světová politika a sudetskoněmecká otázka" (tisk 754/III),
XI. min. spravedlnosti na interp. posl. Gläsela a druhů o zabavení časopisu "Deutscher Landbote" v Karlových Varech (tisk 705/V),
XII. min. vnitra na interp. posl. Kaspera a druhů o neodůvodněném zákazu národně socialistické schůze v Trutnově (tisk 747/V),
XIII. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Hlinky a druhů ve věci autodrožkářství poštmistra Bedřicha Bureše v Popradě (tisk 675/VIII),
XIV. min. národní obrany na interp. posl. Josefa Tůmy a druhů o zrušení a přeložení vojenských lesních podniků (truhlárny a pily) ve Velkých Levárech na Slovensku (tisk 747/I),
XV. min. železnic na interp. posl. Hrušovského a druhů ve věci ružomberského případu demonstračního (tisk 801/I),
XVI. min. železnic na interp. posl. Husnaje, Seidla, inž. Nečase a soudruhů o stavbě železniční trati Terešva-Trebušany (tisk 675/XVI).
Odpoveď
ministra školstva a národnej osvety
na interpeláciu poslanca Vladimíra Polívku a druhov
vo veci absolventov československej štátnej obchodnej školy v Nitre ročník 1925/26 (tisk 747/XI).
Po štátnom prevrate ukázala sa nutnosť organizovať obchodné školy na Slovensku podľa organizácie obchodných učilíšť v ostatných častiach republiky. Tak boly predprevratové trojročné obchodné školy na Slovensku, na ktorých bola zavedená zkúška dospelosti, premeňovány jednak na štvorročné obchodné akademie, jednak na dvojročné obchodné školy. Na prechodnú dobu boly k dvojročným obchodným školám na Slovensku pripojené prípravné ročníky, lebo nebolo dosť žiactva - najmä po stránke jazykovej - dostatočne pripraveného, ktoré by mohlo byť prijaté podľa prijímacích podmienok priamo do prvého ročníku obchodnej školy. Tak vznikol z týchto zamýšľaných dvojtriedných obchodných škôl na prechodnú dobu typ trojročný, na ktorom bola ešte ponechaná fakultatívna zkúška dospelosti po príklade bývalých trojročných obchodných škôl. Absolventi týchto škôl boli pri prijímaní do štátnej služby hodnotení ako absolventi strednej školy.
Keď prieprava žiakov, hlásiacich sa do menovaných obchodných škôl, sa časom zlepšila, boly prípravky na obchodných školách v roku 1925/26 zrušené. Postupne boly na nich odstránené tiež uvedené fakultatívné zkúšky dospelosti. Za ne boly potom na prechodnú dobu výnosom v interpelácii citovaným zavedené len zkúšky záverečné, povahy fakultatívnej, poskytujúce žiakom dvojtriednych obchodných škôl len možnosť zlepšiť si kvalifikáciu na vysvedčeniach na odchodnú, ktorým však nebolo možno priznať oprávnení, spojených so zkúškou dospelosti na školách stredných alebo obchodných akademiách. Na tú vec, že sa príslušná škola premeňuje na školu dvojročnú a že sa miesto zkúšky dospelosti zavádza len uvedená zkúška záverečná, boli žiaci na jednotlivých školách vopred včas upozornení. Na obchodnej škole v Nitre stalo sa také upozornenie v prospekte školskom na školský rok 1923/24.
Absolventi, ktorí obchodnú školu v Nitre absolvovali vo školskom roku 1925/26 alebo pozdejšie, absolvovali tedy len dvojročnú obchodnú školu a nemôžu byt preto hodnotení rovnakým spôsobom ako absolventi škôl stredných s maturitou.
V Prahe, dňa 6. decembra 1930.
Minister školstva a národnej osvety:
Dr. Dérer v. r.
892/II.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců F. Svobody, Polacha a soudruhů
o provedené změně stanov ťPrvní kontribučenské spořitelny ve VyškověŤ (tisk 628/XI).
První kontribučenská spořitelna ve Vyškově byla zřízena v roce 1870 Kontribučenskou záložnou ve Vyškově, vzniklou ze jmění bývalých fondu obilních a peněžních, jež náleželo majitelům rustikálních usedlostí a pozemků ve 24 obcích. V důsledku vydání zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 302 Sb. z. a n. bylo nutno, aby spořitelna měla záruku okresu nebo obce. Vzhledem k tomu převzaly za spořitelnu záruku 24 obce politického okresu vyškovského, ve kterých jsou usedlí účastníci bývalých fondů obilních a peněžních, z nichž vznikla Kontribučenská záložna ve Vyškově. Stanovy První kontribučenské spořitelny, přizpůsobené citovanému zákonu, byly schváleny výnosem ministerstva vnitra ze dne 8. června 1925, čís. 39.686/23. Podle těchto stanov staly se obce-ručitelky zároveň nakladatelkami spořitelny a mělo obecní zastupitelstvo každé z nich zvoliti ze svého středu 4 delegáty pro volbu spořitelního výboru. V roce 1929 se usnesl spořitelní výbor na změně tohoto ustanovení v tom smyslu, že nadále se mají voliti z každé obce: delegáti-rolníci. Navrženou změnu odůvodnila spořitelna jednak nutností, aby sbor volitelů, do té doby 96 osob čítající, byl zmenšen za účelem snazšího provádění voleb, jednak tím, že spořitelna, jak shora uvedeno, byla zřízena původně Kontribučenskou záložnou ve Vyškově a tedy nepřímo majiteli rustikálních usedlostí a pozemku.
Ministerstvo vnitra schválilo tuto změnu výnosem ze dne 23. června 1930, čís. 23.911/30 s tím, že slova ťdelegáti-rolníciŤ byla nahražena slovy z ťdelegáti-zemědělciŤ, tedy pojmem širším.
Předpis §u 6. shora citovaného zákona nebyl porušen tímto výnosem. Podle tohoto zákonného ustanovení má se totiž prováděti volba spořitelního výboru zastupitelským sborem zakladatele podle zásad poměrného zastoupení. Poměrné zastoupení platí tedy jen pro volbu spořitelního výboru a nikoli pro volbu zastupitelského sboru, jímž jest sbor delegátů, který volí se obecními zastupitelstvy spoluzakladatelských obcí podle předpisů zřízení obecního. Předpisy zákona o spořitelnách pak nebrání tomu, aby stanovami pro funkce delegátů stanoveny byly zvláštní vlastnosti.
U okresního úřadu ve Vyškově projednávalo se v poslední době 13 odvolání příslušníků různých politických stran proti volbě delegátů pro volbu výboru První kontribučenské spořitelny ve Vyškově. Ve všech těchto odvoláních uváděl se jako důvod pro zrušení volby nesprávný postup při volbě (porušení ustanovení § 45 moravského obecního zřízení) a pouze v jednom případě (volba v Nosálovicích) domáhalo se odvolání zrušení volby také z důvodu, že zvolení delegáti nejsou zemědělci a že tedy byl porušen předpis §u 5 stanov spořitelny.
Okresní úřad ve Vyškově, přihlížeje k těmto odvoláním, zakázal po rozumu §u 103 moravského obecního zřízení výkon těchto usnesení proto, že jimi porušen byl předpis §u 45 obecního zřízení o usnášení se zastupitelstva obecního, a to ve všech případech, nevyjímaje ani případ nosálovický. Otázkou volitelnosti osob zvolených za delegáty se okresní úřad nezabýval.
Posouzení, je-li kdo zemědělcem a je-li volitelný do sboru delegátů, přenechati nutno úřadu v každém jednotlivém konkretním případě.
Odvolání schvalovacího výnosu ze dne 23. června 1930, čís. 23.911/30 není přípustným, poněvadž vydáním výnosu toho nabyla spořitelna práva, jež jednostranným aktem správním rušiti nelze.
V Praze, dne 9. prosince 1930.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
892/III.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslanců Emila Špatného, dr Josefa Patejdla a druhů
o změně názvu stanice Chvaty-Počernice (tisk 675/XVII).
Postup železničních úřadů při řízení o změnu názvů železničních stanic upraven jest všeobecně výnosem ministerstva železnic čís. j. 32.672/1926, který byl uveřejněn v Úředním Věstníku ministerstva železnic čís. 51/1926 a ustanovuje zejména, že změny staničních názvů mohou býti dovolovány jen v případech výjimečných a naprosto nutných.
Při změně názvu stanice Chvaty-Počernice šlo o takový případ již z toho důvodu, že pojmenování stanice Chvaty-Počernice nekrylo se, pokud šlo o název Počernice, s úředním názvem obce, a odporovalo tudíž ustanovením §u 4 zákona čís. 266/1920 Sb. z. a n., který ukládá státním a veřejným úřadům i podnikům povinnost používati názvů úředních. Rektifikace názvu železniční stanice nemohla býti, hledíc k zásadám výše citovaného všeobecného výnosu, provedena rozšířením dosavadního podvojného jména nebo pojmenováním stanice podle obce Chvaty.
Obec tato byla včas upozorněna příslušným ředitelstvím státních drah na chystanou změnu staničního názvu a obecní úřad ve Chvatech byl požádán, aby zaujal k věci stanovisko. Ministerstvo železnic bedlivě uvažovalo před provedením změny o námitkách obce Chvaty, nemohlo jim však přiznati oprávněnosti.
Důvody, které tehdy nedovolily přihlížeti ke zmíněným námitkám, trvají, takže nelze ani z podnětu interpelace požadovanou změnu staničního názvu provésti.
V Praze, dne 19. prosince 1930.
Ministr železnic:
R. Mlčoch v. r.
892/IV.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance Ant. Šaláta a druhů
stran ozdravění rozháraných poměrů, panujících u katastrálních měřických úřadů na Slovensku (tisk 658/VI).
ťNedodělky v provádění katastrálních změn v pozemkovém katastru na Slovensku jsou namnoze ještě z doby předpřevratové, někde dokonce až od roku 1910 a finanční správa snaží se je odstraniti všemi dosažitelnými prostředky.
V okresu krupinském, kde poměry nejsou ani v tom směru nejhorší, pracuje se na trvalém uspořádání pozemkového katastru, jímž nedodělky v provádění katastrálních změn budou odstraněny tím, že se provádí jeho reambulace, t. j. doplní se katastrální mapa, vyhotovená v letech šedesátých minulého století na stav souhlasný se skutečností a podle ní se vyhotoví úplně nový písemný katastrální operát.
Práce tyto vyžadují mnoho času a školeného personálu, neboť je při nich třeba zkoumati parcelu za parcelou co do jejich hranic, držitele, vzdělávaní, dále vyšetřiti, zaměřiti, a do katastrální mapy zakresliti všechny změny, mnohdy velmi složité a zastaralé, které nastaly během posledních 70 let pro přesuny majetkové velmi rušných.
Úloha reambulační na Slovensku je podle § 84 vládního nařízení ze dne 23. května 1930, č. 64 Sb. z. a n. rozvržena na 20 let a jednotlivá katastrální území jsou do ročních rozvrhů prací zařazována podle určitých směrnic, v prvé řadě vzhledem k celostátnímu významu, důležitosti a naléhavosti reambulace. Poněvadž přednostní pořadí se přiznává katastrálním územím podél státních hranic a okres krupinský je pohraniční, bylo letech 1929 a 1930 zreambulováno tolik, že během roku 1930 byly úplně dohotoveny katastrální operáty v 11 katastrálních územích a v r. 1931 bude dokončeno dalších 6 katastrálních území.
V katastrálních územích, v nichž trvalé uspořádání pozemkového katastru nebude podle řečeného celkového rozvrhu vykonáno v prvých letech dvacetiletého období, provádí finanční správa pro účely daňové doplnění onoho katastrálního operátu, jaký jest po ruce (zpravidla býv. uherského) změnami provedenými již v knize pozemkové nebo jež držitelé pozemku ohlásí. Koncem zimního období 1930/31 bude takovéto doplnění v krupinském okrese vykonáno dalších 23 katastrálních územích, takže z celkového počtu 75 katastrálních území zbývá pouze 35 katastrálních území s katastrálním operátem, v němž nedodělky změn - pokud se takové vyskytují - budou teprve zpracovávány.
Hlavní potíží při provádění naznačených úkolů jest značný nedostatek měřičských úředníků v zemi Slovenské.
Pro získání potřebného počtu měřičského personálu byla učiněna všechna možná opatření. Při resystemisaci zvýšen byl systemisovaný stav meřičských úředníků na Slovensku ze 160 na 272. Skutečný stav těchto úředníku včetně smluvních činí nyní 210 úředníků.
Doplňování tohoto úřednictva děje se však poměrně s nevalným výsledkem; získávání jsou pouze jako smluvní sílu ruští emigranti, kteří absolvovali zeměměřičská kurs na zdejších vysokých školách technických.
Nynější personál pracuje velmi pilně a svědomitě za nejnepříznivějších poměru (často ubohé ubytování, nedostatečné stravování, nedostatečné informace nájemníka, malý anebo žádný zájem stran o věc a pod.).
Je v zájmu rychlého vybudování nového katastru na Slovensku, aby snahu fin. správy byly vydatně podepřeny povolanými kruhy slovenskými zvláště v tom směru, aby se dorost slovenský věnoval ve větší míře studiu zeměměřického inženýrství a doplnil tak nedostatečná stav měřičských úředníků; vždyť mezi nimi jsou dosud jen tři Slováci.
Jen touto spoluprací lze v dohledné době dospěti k nápravě neutěšeného stavu pozemkového katastru v zemi Slovenské.Ť
V Praze, dne 15. prosince 1930.
Ministr financí:
Dr. Engliš v. r.
892/V.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Hugo Bergmanna a druhů
o domnělých krádežích spisů v četnickém oddělení ministerstva vnitra
(tisk 705/XI).
Zprávy periodického časopisu Četnický Obzor, o domnělých krádežích spisů v četnickém oddělení ministerstva vnitra postrádají jakéhokoliv věcného podkladu.
Vzhledem k tomu, že ťČetnický ObzorŤ sám již slovem ťprýŤ (Ztratily se ťprý tam spisy...Ť) nic positivního netvrdí a že se jedná spíše o pouhou a ne ojedinělou mystifikaci, nemá ministerstvo vnitra za vhodné na podobné zprávy tohoto časopisu nějakým způsobem reagovati.
V Praze, dne 7. ledna 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
892/VI.
Odpověď
vlády na interpelaci poslance Vančo a druhů ohledně stavby dráhy Červená Skála-Margecany (tisk 747/X).
ťSe stavbou dráhy Červená Skála-Margecany, jejímuž uskutečnění kladly se dosud v cestu různé obtíže povahy technické a finanční, bude nyní započato. Stavba prvého oddílu této nové trati v úseku Červená Skála-Ladová Jeskyně byla již zadána; stavební práce bude tedy lze zahájiti, jakmile to dovolí povětrnostní poměry, které jsou při vysoké horské poloze dráhy velmi nepříznivé.Ť
V Praze, dne 7. ledna 1931.
Předseda vlády:
Udržal v. r.
892/VII.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Hlinky a druhů o poškozování železničního eráru přednostou topíren v Čope ing. Ježkem
(tisk 561/XI).
Úředně provedeným vyšetřováním bylo zjištěno, že obvinění technického rady státních drah u přednosty výtopny v Čopu ing. Ježka, jakož i některých jiných funkcionářů nebo služebních míst, nejsou důvodná a vyplývají patrně pouze z lichých pověstí nebo z nedoložených po případě zkreslených informací o závadách, které však s činiteli v interpelaci obviněnými nebyly buď v žádné nebo ne v přímé spojitosti a za něž je nelze činiti odpovědnými.
V souvislosti nebo v důsledku vyšetřování těchto záležitostí nedošlo k žádnému pronásledování zaměstnanců, kteří svědčili nebo svědčiti měli. Pokud snad se ukázala některá personální opatření nutnými, stala se z jiných příčin služebních.
Rovněž tak podezření vznesené vůči příbuznému ing. Ježka ukázalo se býti zcela bezdůvodné.
Vzhledem k tomu neshledává vláda příčin k žádným z opatření v interpelaci navrhovaných.
V Praze, dne 7. ledna 1931.
Předseda vlády:
Udržal v. r.
892/VIII. (povodní znění).
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslance O. Horpynky a druhů
o soudním řízení podle §§ 134 a násl. zákona č. 26/1929 Sb. z. a n. (tisk 686/IV).
Poslední přípravy k provedení jmenování přísedících pojišťovacích soudů ve smyslu ustanovení § 194 zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb. z. a n., jsou již učiněny, takže v nejbližší době budou senáty, rozhodující o žalobách ve věci pensijního pojištění, uvedeny v život.
V Praze, dne 31. prosince 1930.
Ministr sociální péče:
Dr. Czech v. r.
892/IX. (povodní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Otto Horpynky a druhů
o zabavení časopisu ťBrüxer VolkszeitungŤ (tisk 705/XV).
Zabavení časopisu ťBrüxer VolkszeitungŤ č. 80 z 8. října 1930 zařídilo státní zastupitelství v Mostě.
Toto zabavení bylo soudem v celém rozsahu potvrzeno, proti soudnímu nálezu pak nebylo užito opravných prostředků. Ježto je o pravoplatný výrok soudní, nemohu se o odůvodněnosti zabavení vysloviti.
V Praze, dne 5. ledna 1931.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Meissner v. r.
892/X. (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance O. Horpynky a druhů
o zabavení brožury ťSvětová politika a sudetskoněmecká otázkaŤ (tisk 754/III).
Zabavení brožury v interpelaci uvedené zařídilo státní zastupitelství v Mostě. Proti soudnímu nálezu, kterým bylo zabavení v celém rozsahu potvrzeno, nebyly podány námitky.
Bylo učiněno opatření, aby praxe konfiskační byla jednotná.
V Praze, dne 5. ledna 1931.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Meissner v. r.
892/XI. (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Gläsela a druhů o zabavení časopisu ťDeutscher LandboteŤ v Karlových Varech (tisk 705/V).
Článek v interpelaci uvedený byl v řadě jiných časopisů propuštěn.
Bylo zařízeno, aby státní zastupitelství při provádění tiskové přehlídky postupovala pokud možno stejnoměrně.
V Praze, dne 3. ledna 1931.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Meissner v. r.
892/XII. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance R. Kaspera a druhů
o neodůvodněném zákazu národně-socialistické schůze v Trutnově
(tisk 747/V).
V interpelaci zmíněnou veřejnou schůzi lidu okresní úřad v Trutnově zakázal dodatečně, když se vyskytly okolnosti, které podle mínění okresního úřadu budily důvodnou obava, že by pořádáním zmíněné schůze mohla býti ohrožena veřejná bezpečnost. Proti zákazu schůze odvolání podáno nebylo a tudíž vzdali se tak pořadatelé sami práva, aby postup okresního úřadu byl v instančním pořadí přezkoumám nadřízeným úřadem.
Vzhledem k uvedené okolnosti neshledávám v tomto případě důvodu k opatření, jež jest v interpelaci žádáno.
V Praze, dne 7. ledna 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
892/XIII.
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance Andreje Hlinky a druhů
ve věci autodrožkářství poštmistra Bedřicha Bureše v Popradě
(tisk 675/VIII).
Poštmistr Bedřich Bureš v Popradě nastavil již autobusovou dopravu z Popradu do Dobšiné. Jakmile na této trati zahájila pravidelnou autobusovou doprava železniční správa. Zároveň likviduje Bureš i autodrožkářskou živnost, povolenou na jméno jeho ženy.
V Praze, dne 14. ledna 1931.
Ministr pošt a telegrafů:
Dr. Franke v. r.
892/XIV.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Josefa Tůmy a druhů
o zrušení a přeložení vojenských lesních podniků (truhlárny a pily) ve Velkých Levárech na Slovensku (tisk 747/I).
Ministerstvo národní obrany nezamýšlí zrušiti pilu a truhlárnu, zřízenou při Vojenských lesních podnicích ve Velkých Levárech na Slovensku. Uvažuje se toliko o přeložení výroby beden a dřevité vlny z Velkých Levár do nedalekých Malacek, čímž se ulehčí parní pile ve Velkých Levárech a zároveň bude tato výroba levnější. Po zřízení železné drážky přes celý objekt Vojenských lesních podniků nastanou totiž určité změny v dopravě dříví pro obě pily v Malackách a Levárech a bude možno do Malacek dodávati daleko větší množství kulatiny než do Velkých Levár a následkem toho bude v Malackách i daleko více odřezků k výrobě beden i dřevité vlny.
Jeví se tudíž umístění uvedených dvou výrobních odvětví v Malackách daleko výhodnější než ve Velkých Levárech.
Zaměstnanci těchto oborů nebudou tím na výdělku poškozeni a nebudou ani propouštěni, pokud se do Malacek buď přestěhují nebo budou tam dojížděti vlakem.
V Praze, dne 2. ledna 1931.
Ministr národní obrany:
Dr. Viškovský v. r.
892/XV.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance Igora Hrušovského a druhů
ve věci ružomberského případu demonstračního (tisk 801/I).
Úředník v interpelaci uvedený byl z Ružomberka přeložen.
V Praze, dne 7. ledna 1931.
Ministr železnic:
R. Mlčoch v. r.
892/XVI.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci posl. Jul. Husnaje, Fr. Seidla, inž. J. Nečase a soudruhů
o stavbě železniční trati Terešva-Trebušany (tisk 675/XVI).
O významu nové trati Terešva-Trebušany pro zlepšení komunikačních poměrů, na Podkarpatské Rusi státní železniční správa nepochybuje.
Byly již také vykonány důležité přípravné práce pro stavbu. Jest však nutno propracovati některé varianty trati a dokončiti šetření o rentabilitě dráhy. Nad to bylo by nutno vyřešiti mezistátním jednáním otázku připojení budoucí trati k Rumunsku a některé jiné věci s tím související.
Hlavní potíž jest ovšem v otázce úhrady značných stavebních nákladů.
V Praze, dne 7. ledna 1931.
Ministr železnic:
R. Mlčoch v. r.