Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930.
III. volební období.	3. zasedání.

890.

Interpelace:

I. posl. dr Zadiny, Bistřického, Adámka, Hodiny, dr Peterse a druhů vládě o ochraně a podpoře domácího lnářství,

II. posl. Šamalíka, Janalíka a druhů min. zemědělství o odstranění vyučování náboženství ze zemských rolnických škol,

III. posl. Köhlera a druhů min. náhodní obrany o zimním prádle pro vojáky,

IV. posl. Geyera a druhů min. vnitra o přehmatech četnictva v Habersbirku u Falknova,

V. posl. Hokkyho a druhov min. sociálnej pečlivosti o žalobe Jozefa Bökényiho na nemocenské poistenie,

VI. posl. Krebse a druhů min. vnitra, že kapitánu Spindlerovi bylo zakázáno přednášeti,

VII. posl. Hellera a druhů min. financí o zbytečných potížích a trestech při placení daně z masa při nouzových porážkách,

VIII. posl. Köhlera a druhů min. železnic o přistavování lepších souprav,

IX. posl. inž. Kalliny a druhů min. školství a národní osvěty o neudržitelných poměrech způsobených odnětím školních místností, patřících německé obecné škole ve Stvolnech, a trvajících již od roku 1919,

X. posl. Kaspera a druhů min. železnic a min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy o vyvlastnění pozemku k. č. 54/3 u dolní stanice lanové dráhy v Jánských Lázních.

890/I.

Interpelace

poslanců dr Zadiny, Bistřického, Adámka, Hodiny, dr Peterse a druhů

vládě

o ochraně a podpoře domácího lnářství.

Československé lnářství nachází se pod tlakem současné zemědělské krise, zejména ničivé konkurenci, v těžkém úpadku a poněvadž se mu nevěnuje dostatečná, ba skoro úplně žádná péče ani ochrana, spěje k zániku. A přece bylo to významné odvětví našeho horského zemědělství, které s hlediska národohospodářského ještě dnes představuje svojí hodnotou stejně důležité odvětví jako chmelařství. S hlediska sociálního představuje len plodinu, která vyžaduje nejvíce ruční práce jako žádná jiná plodina a přece nepožívá žádné ochrany, takže rozsáhlý dovoz za 200-300 mil. Kč ročně ubírá práci nejméně 20.000 dělníků celoročně zaměstnaných. Cizí státy v důsledku extensivního hospodaření a nižších výrobních nákladů, zejména nižších mezd, daní a bez sociálního pojištění, zaplavují lnem náš trh a tím jest těžce poškozován náš zemědělec, tírník, dělník i stát. Tato konkurence v posledních letech se ještě přiostřuje, poněvadž Rusko provádí cenový a sociální dumping a Polsko poskytuje na len exportní prémie.

Všechny cizí státy poskytují svému lnářství nějakou ochranu a podporu, jenom Československo činí nešťastnou výjimku, poněvadž tu dosud neproniklo pochopení velké důležitosti lnářství pro zemědělství a vlastního lnu jako jediné přadné rostliny pro potřebu soukromou i veřejnou. Některé státy, jako zejména Francie, v poslední době udržují úplný zákaz dovozu lnu na ochranu proti ruskému dumpingu.

Dnešní situace našeho lnářství jest dána tím, že cena lnu poklesla na cenu steliva. Domácí trh je ubit jednak velkými zásobami lnu dovezeného z ciziny, jednak neprodanými zásobami domácího lnu ze sklizně 1929, které se odhadují na 300 vagonů třeného lnu a přibližně 200 vagonů lnu stonkového, a téměř celou sklizní z roku letošního.

Z těchto důvodů jsou naší pěstitelé rozhodnuti vzdáti se úplně pěstování lnu a tírníci zastaviti provoz svých podniků, nebude-li tomuto odvětví poskytnuta účinná ochrana a podpora. Zanikne-li však domácí lnářství, bude i průmysl zbaven tuzemské suroviny a vystavení s dělnictvem spekulaci ciziny. Již dnes čteme zprávy z Ruska, že toto hodlá zakázati vývoz lnu vůbec a vyvážeti místo lnu jen přízi, po př. z části i hotové plátno. Nesmí se přehlížeti, že zbavíme-li se jedině domácí přadné suroviny, bude vážně ohrožena potřeba armády, jakož i jiných veřejných činitelů.

Pěstitelé lnu a tírníci přednášejí pro záchranu domácího lnářství tyto všeobecné požadavky, aby:

a) bylo zavedeno povolovací řízení na dovoz lnu a příze a aby dovoz lnu byl povolován teprve po vykoupení zásob domácího lnu;

b) dodávky lněných a pololněných výrobků pro veřejnou potřebu byly vyhraženy podnikům, které vykoupily z domácí sklizně taková množství lnu, která odpovídají rozsahu veřejných dodávek za součinnosti odborových organisací;

c) byla poskytnuta přiměřená podpora našemu lnářství a lnářským organisacím při projektované pomocné akci v rámci zmocňovacího zákona pro jednotlivá výrobní odvětví postižená hospodářskou krisí;

d) bylo pamatováno na potřeby našeho lnářství při řešení pomocné akce úvěrové pro naše zemědělství;

e) stát pro letošní mimořádný rok vykoupil prostřednictvím lnářské obchodně vedené organisace nahromaděné a neprodané zásoby domácího lnu pro potřeby státu. Vykoupený len budiž přidělen k dalšímu zpracování ve mzdě tírnám a přádelnám. Získaná příze budiž deponována pro státní dodávky. Po př. přidělena tkalcovnám k dalšímu zpracování na konečný výrobek:

f) na místě dosavadních bavlněných, pololněných a jiných výrobků textilních pro veřejnou potřebu, byly v míře nejzazší možnosti zaváděny výrobky lněné;

g) ubyla zavedena celní ochrana pro naše lnářství kombinovaná dovozními listy, které by umožňovaly bezcelný dovoz lnu z ciziny v určitém poměru k vykoupenému množství domácího lnu,

Podepsaní se táží:

1) Jest vládě známa tato kritická situace domácího lnářství?

2) Co hodlá vláda učiniti pro ochranu a podporu domácího lnářství v naznačeném směru?

V Praze dne 29. listopadu 1930.

Dr Zadina, Bistřický, Adámek, Hodina, dr Peters, Knotek, dr Novák, Mašata, Kaňourek, Bečák, Halke, Wagner, Machník, Pozdílek, Jan Tůma, Křemen, Honzl, Teplanský, Platzer, Gläsel, Heller, Rýpar, Böllmann, Šamalík.

890/II

Interpelace

poslanců Josefa Šamalíka, Františka Janalíka a druhů

ministru zemědělství

o odstranění vyučování náboženství ze zemských rolnických škol.

Mezi zemědělským lidem na venkově těžce se nese, že na zemských rolnických školách odstraněno jest vyučování náboženství. Dříve věnovány byly dvě hodiny týdně vyučování katol. náboženství na hospodářských - rolnických školách.

Jelikož jest vyučování náboženství pro katolické frekventanty hosp. nebo rolnických škol prospěšné a nutné, jest potřebným, aby znovu bylo jako vyučovací předmět do těchto škol zavedeno.

Proto táží se podepsaní:

Jste pane ministře ochoten neprodleně zaříditi, aby na všech hospodářských neb rolnických školách bylo učebním předmětem náboženství pro katol. frekventanty těchto škol?

V Praze, dne 16. prosince 1930.

Šamalík, Janalík,

Bezděk, Stanislav, Kaňourek, Vičánek, Adámek, dr Dolanský, Knotek, Myslivec, dr Mičura, dr Nosek, Rýpar, Petr, Stašek, Vaculík, Světlík, Navrátil, Košek, Sedláček, dr Daněk, Roudnický, dr Novák.

890/III (překlad).

Interpelace

poslance R. Köhlera a druhů ministrovi národní obrany o zimním prádle pro vojáky.

Orgán českých národních socialistů uveřejňuje v jednom čísle článek, že vojáci, i když uhodí silné mrazy, nedostanou prý zimní prádlo, poněvadž se podle pokynů ministerstva národní obrany mají rozumně otužovatiŤ. To se ovšem příčí faktu, že proti nošení vlastního zimního prádla, pokud nepřekáží v pochodování, není námitek. Tedy již předem zůstává rozdíl mezi vojáky odkázanými na státní prádlo a těmi, kteří mají soukromé prádlo. Bezpráví přímo do očí bijící.

Proti rozumnému otužování vojáků nemůže nikdo nic namítati. Ale otužování nesmí jíti naprosto tak daleko, aby tím trpělo zdraví mužstva. Za všech okolností dlužno odsouditi, připouštějí-li se výjimky potud, pokud to dovolují prostředky příslušníků vojáků. Poněvadž tito musí nésti již sami o sobě velkou oběť, aby ulehčili život synům, kteří jsou za své vojenské služby placeni co možná nejhůře, jest nemožné žádati na příslušnících, aby ještě také obstarali zimní prádlo, chtějí-li zabrániti nemocím z nachlazení zvláště v přestávkách, při pobytu v kasárnách atd.

Podepsaní táží se tedy pana ministra národní obrany;

1. Jest ochoten přesně přezkoumati zásady pro otužování mužstva, vydané ministerstvem?

2. Jest ochoten postarati se, aby všichni vojáci dostali soupravy prádla atd., stejně?

3. Jest ochoten učiniti nutná opatření, a jakmile se dostaví větší chladna, ochrániti vojáky před onemocněním tím, že se jim vydá zimní prádlo a věci, jež by je chránily proti zimě?

V Praze, dne 16. prosince 1930.

Köhler,

Knirsch, inž. Jung, Krebs, Schubert, Simm, Kasper, Fedor, dr Szüllö, Dobránsky, dr Jabloniczky, Hokky, Szentiványi, Nitsch, dr Törköly, dr Holota, Matzner, inž. Kallina, dr Hanreich, dr Hassold, dr Keibl, Horpynka, dr Schollich, Geyer.

890/IV (překlad).

Interpelace

poslance J. Geyera a druhů ministrovi vnitra

o přehmatech četnictva v Habersbirku u Falknova.

Dne 21. listopadu t. r. konala se v síni biografu obce habersbirské přednáška na thema; ťNakažlivé nemoci a jejich rozšiřováníŤ. Potom konala se rozprava o ochranném očkování proti epidemii záškrtu v onom kraji, které doporučil falknovský okresní úřad, k čemuž předcházející přednáška s hlediska ochrany před škodami poskytovala odborná vysvětlení a objasnění. Podle pokynu falknovského okresního úřadu mělo se ochranné očkování nebo vtírání provésti již v nejbližších dnech na útraty obcí nebo očkovaných. Při tom se četní účastníci schůze dověděli, že pro žáky nebo rodiče žáků, kteří docházejí do české menšinové školy v Habersbirku, bude se očkování nebo vtírání konati bezplatně, poněvadž stát za ně přejímá útraty, a k tomuto bezplatnému očkování dal se zapsati jistý počet žáků a jejich rodičů na lhůtu stanovenou na den 23. listopadu. Poněvadž obec, která jest velice zadlužená a nemá mnoho peněz, nemohla kromě poskytnutí místnosti k očkování převzíti při všeobecném očkování útrat jdoucí do tisíců korun a poněvadž živitelé rodin dětmi požehnaných, kteří pro nezaměstnanost nebo neplnou zaměstnanost jsou beztoho v nouzi, nemohou při notorické chudobě většiny obyvatelů této obe ze svého hraditi nebo převzíti útraty, odhadované při 4-5 očkovaných na 300-400 Kč, proto člen obecní rady Bedřich Vilém Schubert tyto okolnosti uvedl a žádal zpravodaje, pana obvodního lékaře dr Hafenrichtra, aby zakročil u okresního úřadu pro bezplatné očkování také německých, nákazou ohrožených dětí, aby se takto nákaze čelilo pronikavě a bez výjimky. S tímto požadavkem, aby se stejně nakládalo a úředně pečovalo o všechny, souhlasili sice přítomní němečtí rodičové, ale nelíbil se tamější četnické stanici, která se oklikami dověděla o těchto ťřečíchŤ a cítila se povinna, tento svobodný požadavek po stejném právu z vlastní moci udusiti a znemožniti, aby se snad nevrátily časy, kdy platilo svobodné poctivé slovo.

V úterý dne 25. listopadu byl člen obecní vady Schubert zavolán na četnickou stanici, kde ho páni strážmistři Nevsa a Bláha naléhavě vyslýchali. Ač několikráte hrozili, že případ udají, musili oba páni dáti se výslechem přesvědčiti, že projevy, které jim byly oznámeny, byly tendenčně zkrouceny a že Schubert při vysvětlování přednášky choval se bezvadně v zájmu obce a rodičů dítek podle své odpovědnosti jako člen obecní rady. Úmysl tohoto pátrání a ťumlčováníŤ vysvítá z tohoto jednání, které více než cokoliv jiného znázorňuje, jak se činí nátlak na duše německých lidí, a zároveň jasně dosvědčuje, jak se pilně zaznamenává každé svobodné slovo a jak ho lze ve vhodné chvíli užíti jako smyčky a podnětu k politickému pronásledování. Četnický strážmistr řekl členu obecní rady Schubertovi doslova: ťA víte, pane Schuberte, my máme o Vás již několik takových věcí. Jednou jste řekl nad hrobem: ťSpi klidně v německé zemiŤ, ani to nesmíte říkati!Ť Schubert byl propuštěn se slovy: ťMáte-li rád své děti, pak již nemluvte!Ť

Tak posuzují občanskou svobodu páni čeští četničtí strážmistři, kteří by německé muže, nezištně vykonávající ústavní povinnosti vůči lidu i obci, chtěli zastrašiti a umlčeti takovýmito zapsanými případy a dokonce by chtěli i slovo ťněmeckýŤ vymýtiti z mluvy jako státu nebezpečné a každou žádost o rovné právo vyložiti jako bezpráví a přestupek proti zákonu.

Podepsaní táží se tedy pana ministra:

1. Je-li ochoten připamatovati četnické stanici v Habersbirku, že jest nemravné a nezákonité, aby němečtí občané byli takto násilně zastrašováni, a zakázati, aby se příště neopakovala podobná, zcela neoprávněná ťvýchovná opatřeníŤ?

2. Jest dále ochoten naříditi, aby členu obecní rady Schubertovi v Habersbirku bylo dáno dostiučinění tím, že by pan Bláha odvolal své projevy, a aby četnictvo bylo poučeno, že slovo ťněmeckýŤ a žádost o rovné právo nepříčí se zákonům a neohrožují stát, nýbrž že se obojí zakládá na právech, zaručených Němcům ústavou?

V Praze dne 16. prosince 1930.

Geyer,

Horpynka, Matzner, dr Keibl, dr Luschka, dr Hanreich, dr Hassold, Kasper, Schubert, Eckert, Stenzl, inž. Kallina, Krebs, Knirsch, inž. Jung, Simm, dr Mayr-Harting, Köhler, Krumpe, dr Petersilka, Oehlinger, Bobek.

890/V (překlad).

Interpellácia

poslanca Hakkyho a druhov ministrovi sociálnej pečlivosti

o žalobe Jozefa Bökényiho na nemocenské poistenie.

Pane minister!

Ján Bökényi, bytom v Gudi, pracoval v lesnom exploatačnom podniku Hugona Frieda dňa 4. mája 1929 a postihla ho nehoda. Spali v lesnej búde, kde boli ubytovaní, z vonka vypukol požiar a menovaný utrpel ťažké popáleniny, následkom ktorých stal sa práce neschopným.

Usnesením zemskej úradovne pre poisťovanie robotníkov na Slovensku v Bratislave zo dňa 6. mája 1930, čís. N. 61,620 bol jeho nárok na úrazové poistenie zamietnutý.

Proti tomuto usneseníu podal odvolanie vo smysle § 3 zákona č. 199/1922.

Rozhodčí súd zemskej úradovne pre poisťovanie robotníkov na Slovensku svojím usnesením zo dňa 17. októbra 1930, čís. 569/30, zase odmietnul nárok menovaného. Podľa neho Ján Bökényi nebol postihnutý úrazom medzi prácou, lež v noci vo spánku a v búde, ktorá sa následkom požiaru zborila.

Avšak búda slúžila menovanému a jeho druhom za nocľažište a vystavala ju firma. A preto pracovný pomer neodpočíval ani v noci. I pracovná doba započala vtedy, kedy prácu v lese zahájili, a práca prestala vtedy, kedy lesné práce boly dokončené.

Z tohoto dôvodu možno úraz pokladať za úraz prihodivši sa v závode. Odškodné nezávisí od toho, či v dobe úrazu sa pracovalo či nie, lebo keby dotyčný bol býval doma vo svojom byte, neboť by si nohu vážne popálil a nebol by sa stal zárobka neschopným. Záväzok zemskej úradovne k odškodnému tedy v duchu zákona každým spôsobom platí, došlo-li k úrazu na mieste závodu. Nuž a tu došlo k úrazu na mieste odpočinku, sriadenom na rozkaz zamestnávateľa.

Tážem sa s úctou pána ministra:

1. Či ste ochotný dať prísne vyšetriť vec úrazu Jána Bökényiho?

2. Či ste ochotný po prevedenom šetrení dať zrušiť vynesený rozsudok a uložiť rozhodčiemu súdu, aby on vyniesol spravodlivý rozsudok, ktorým by hol vyslovený záväzok k odškodnému?

3. Či ste ochotný uložiť rozhodčiemu súdu i to, aby nabudúce vynášal svoje rozsudky nie podľa litery, ale v duchu zákona, lebo je to prianie slušné a oprávnené v prvom rade pri úrazoch ťažkých, hlavne je však odôvodnené pri úrazoch nemajetných robotníkov.

4. Či ste ochotný právo úraz utrpivších jednotlivcov zabezpečiť - v ceste parlamentu, novelisovaním zákona - tak, aby menovaní mohli sa dať advokátom zastupovať u súdov výšuvedených, lebo ináče právo materielné podstatne trpí, ako i v tomto prípade, právom formálnym.

V Prahe, dňa 23. decembra 1930.

Hokky,

dr Jabloniczky, Fedor, dr Szüllö, Dobránsky, Nitsch, Szentiványi, Oehlinger, Bobek, dr Mayr-Harting, Zajiček, dr Luschka, Kurťak, Kunz, Fritscher, dr Petersilka, Scharnagl, Krumpe, Greif, dr Törköly, dr Holota.

890/VI (překlad).

Interpelace

poslance H. Krebse a druhu ministrovi vnitra,

že kapitánu Spindlerovi bylo zakázáno přednášeti.

Vzdělávací výbor německé národně-socialistické strany dělnické v Chomutově ohlásil dne 3. prosince t. r. chomutovskému okresnímu úřadu přednášku kapitána Spindlera o jeho válečných zážitcích pod názvem ťTajuplná loďŤ dne 12. prosince 1930 v síni městských sadů v Chomutově. Chomutovský okresní úřad dne 9. prosince pod č. 25,997 zakázal tuto přednášku podle §u 6 zákona ze dne 15. listopadu 1867, poněvadž tato přednáška prý může ohroziti veřejné blaho. Chomutovský okresní úřad připojil k zákazu toto odůvodnění:

ťZkušenosti získané při loňských přednáškách říšskoněmeckých důstojníků, mezi nimi i kapitána Spindlera, potvrzují obavu, že ohlášená přednáška stejně jako loňské schůze téhož druhu směřují jen k tomu cíli, aby mezi československým obyvatelstvem německé národnosti propagovaly velkoněmeckou ideu a tendenčně snižovaly vojenské výkony dohodových mocí ve světové válce. Tak se má posilovati irredentistické hnutí a nepřímo propagovati úsilí k válečné odvetě jakož i k násilnému odporu proti nynějším státoprávním poměrům.Ť

Tento zákaz jest zajímavý nejen proto; poněvadž byla přednáška nejprve povolena a povoleno i její ohlašování plakáty, nýbrž především proto, poněvadž chomutovský okresní úřad při zákazu skoro doslovně užívá důvodů českého tisku.

Tak napsal olomoucký ťPozorŤ koncem listopadu 1930 o Spindlerových přednáškách doslovně toto:

ťPo poněmčených (?) městech severní Moravy cestuje říšskoněmecký kapitán Spindler a přednáší v nich o podmořské válce Němců za světové války, které se účastnil jako námořní důstojník. Tyto přednášky směřující proti bývalým státům Čtyřdohody, posilují značně německé obyvatelstvo ve víře v odvetné úmysly (!), o kterých se již dosti nepokrytě mluví a píše...Ť

Také ťNárodní PolitikaŤ ze dne 5. prosince 1930 přinesla na str. 3 velký dvousloupcový článek pod titulem ťMinisterstvo vnitra se znovu upozorňujeŤ, v němž se přímo nekvalifikovaným způsobem štve proti přednáškám říšskoněmeckých řečníků v sudetsko-německých krajinách. Pro každého znalce poměrů jest jasné, že pouze štvanice českého tisku vynutila zákaz Spindlerových přednášek.

Kapitán Spindler konal v posledních 8 měsících skoro 40 přednášek v rozličných sudetskoněmeckých městech. Na všech přednáškách byli vládní zástupci příslušných okresních úřadů, kteří přednášky podrobně sledovali a s jedinou výjimkou nikde neuznali za vhodno proti přednáškám zakročiti. Veskrze se konaly v klidu a pořádku. Také naprosto není pravda, že pan Spindler ťse pokouší tendenčně snižovati vojenské výkony dohodových mocí za světové války, posilovati irredentistické hnutí a nepřímo propagovati úsilí k válečné odvetě a k násilnému odporu proti nynějším státoprávním poměrům.Ť Naopak jest pravda, že kapitán Spindler mluvil výlučně o anglickém námořnictvu a ve svých přednáškách několikráte zvláště zdůrazňoval počestnost a ušlechtilé chování anglických námořních důstojníků. Tato tendence vyplývá i z knihy kapitána Spindlera, která má týž titul jako jeho přednášky a jest obšírnějším rozvedením jeho přednášek.

Zákaz chomutovského okresního úřadu zakládá se tedy na naprosto nesprávném tvrzení, kterého nelze udržeti tím spíše, že se pan kapitán Spindler ve svých přednáškách přísně vyhýbal jakýmkoliv narážkám na zdejší poměry nebo vměšování do vnitropolitických, státoprávních poměrů vůbec. Již skoro doslovné znění novinářské zprávy v olomouckém ťPozoruŤ a zákazu ukazuje, že nález chomutovského okresního úřadu nepochází z vlastního pozorování nebo ze zpráv jiných okresních úřadů, nýbrž že naň působily vlivy českého štváčského tisku toho druhu jako ťPozorŤ.

Táži se pana ministra:

1. Kam dojdeme se zákonitě zaručeným právem volného projevu mínění, když stačí již zpráva v českém časopise, aby se zakázaly přednášky?

2. Jest pan ministr vnitra ochoten co nejpodrobněji vyšetřiti, že kapitánu Spindlerovi byla zakázána přednáška?

3. Jest pan ministr vnitra ochoten zrušiti zákaz chomutovského okresního úřadu a povoliti další Spindlerovy přednášky?

V Praze dne 16. prosince 1930.

Krebs,

Schubert, Horpynka, dr Hassold, inž. Kallina, Kasper, Köhler, Simm, Knirsch, inž. Jung, dr Hanreich, dr Keibl, dr Schollich, Geyer, Matzner, dr Szüllö, dr Jabloniczky, Szentiványi, Nitsch, dr Holota, dr Törköly, Dobránsky, Fedor, Hokky.

890/VII (překlad).

Interpelace

poslance Hellera a druhů ministrovi financí

o zbytečných potížích a trestech při placení daně z masa při nouzových porážkách.

Platný zákon o dani z masa ze dne 14. ledna 1920, čís. 262 Sb. z. a n., ustanovuje v §u 10, že, je-li maso poraženého zvířete úplně nebo částečně nezpůsobilé k požívání, daň z masa se vrátí. Bližší podmínky pro to obsažené v prováděcím nařízení ze dne 26. dubna 1920, čís. 263, jsou však tak byrokratické, že předně zatěžují agendu finančního úřadu a za druhé působí rolníkovi neobeznalému ve psaní, beztoho již nouzovou porážkou těžce postiženému, zbytečné trýznění.

Při nouzové porážce, jak vysvítá již z pojmu slova, nelze ji určiti napřed, takže také daň musí se zaplatiti teprve po porážce.

Avšak prováděcí nařízení ustanovuje, že daň se musí zaplatiti za celé nouzově poražené zvíře. Je-li celé nebo z části nezpůsobilé k požívání, lze pak žádati o vrácení daně, a dlužno přiložiti stvrzenku o zaplacení daně, potvrzení zvěrolékaře, že náhlá porážka byla nutná, potvrzení o celkové váze masa k požívání způsobilého a nezpůsobilého a průkaz obecního úřadu, že maso k požívání nezpůsobilé bylo zničeno.

Tato žádost pak jde od úřadu důchodkové kontroly k okresnímu finančnímu ředitelství, které rozhodne, má-li se daň vrátiti.

Tento úřední postup není nic jiného než výsměch zdravému lidskému rozumu a karikuje zjednodušení správního řízení, vládou stále hlásané.

Či přísluší důchodkovým a finančním činitelům; aby rozhodli a určili, jde-li o náhlou nouzovou porážku či nikoliv, když zvíře vůbec neviděli a když co do odborných vědomostí nesahají pěstiteli dobytka ani zvěrolékaři po kotníky? Proč musí býti daň dříve zaplacena a pak teprve žádáno o vrácení? Aby snad bylo možno ustanoviti více úředníků na útraty poplatníků? Či, aby tyto složité předpisy poskytly příležitosti trestati a trýzniti poplatnictvo?

Posléze uvedené přihází se nesčetněkrát a zdá se, že hlavně proto jest prováděcí nařízení složité, ačkoliv prováděcí nařízení k zákonům měla by vlastně zmírniti jeho krutosti v duchu zákonodárcově.

Abych jen uvedl jeden případ z poslední doby:

V létě 1930 musil rolník Jindřich Doms z Deštné v okrese dubském, poraziti nouzově krávu, poněvadž se špatně otelila. Zvěrolékař Hermana z Dubé prohlásil 120 kg masa této nouzově poražené krávy za nezpůsobilé k požívání. Poněvadž v plném létě maso nevydrží, musil býti Doms rád, že mu obchodník Mauder maso vůbec odkoupil. Obchodník Mauder zaplatil předepsanou daň z masa 36 Kč, to jest 120 kg po 30 haléřích. Rolník Doms zaplatil mimo to ještě 25 Kč daně z masa, čímž bylo vlastně zaplaceno více než se mělo zaplatiti.

Přes to byl však pan Doms předvolán k úřadu důchodkové kontroly v Dubé a potrestán 50 Kč pokuty a uložen mu daňový doplatek 64 Kč, kteréžto částky musil zaplatiti podle stvrzenky čís. 003, serie 12.

Za tuto nouzově poraženou krávu přijal tedy finanční erár 36 Kč a 25 Kč daní a mimo to ještě vymačkal 114 Kč, to jest celkem 175 Kč za nouzovou porážku.

Nechť pan ministr financí porovná tuto číslici se sazbou daně z masa.

Tedy rolník, který musí v době největší práce nouzově poraziti krávu, má z toho plnou hlavu starostí, ztratí několik dní než najde zvěrolékaře a poté toho, kdo by mu odkoupil maso, který vedle této ztráty musí ještě hraditi útraty za zvěrolékaře a porážku, který ztratí na chovné a užitkové hodnotě zvířete, který za maso prohlášené za způsobilé k požívání dostane třetinu, nejvýše však polovici pravidelné ceny masa, za zmaření části zvířete, nezpůsobilé k požívání, musí platiti poplatky, tento rolník musí pak ještě ztratiti den, aby vyhověl předvolání úřadu důchodkové kontroly, musí si dáti vyplísniti a zaplatiti pokutu, poněvadž nouzově porazil krávu a zároveň nemá daňového tajemníka, aby mu vyřídil nutné fiskální záležitosti s tím spojené.

Pane ministře! Je to sociální spravedlnost? Je to sociální péče o hospodářsky slabé a postižené?

O sancta simplicitas! zvolal by člověk jako Jan Hus na hranici v Kostnici, když jakási stařenka přihodila na hranici ještě polínko.

A přece bylo by lze těmto nedůstojným poměrům tak lehce učiniti konec, kdyby svrchu uvedené prováděcí nařízení místo složitých předpisů dostalo prosté znění: ťNouzové porážky zdaňují se pozadu do 8 dnů podle masa, způsobilého k požívání. V této lhůtě budiž zasláno hlášení příslušnému úřadu důchodkové kontroly, v němž dlužno poznamenati potvrzení zvěrolékaře nebo ohledače dobytka o nouzové porážce, množství veškerého a k požívání způsobilého masa, potvrzení obecního úřadu, jak bylo zmařeno maso nezpůsobilé k požívání, jakož i potvrzení obecního úřadu, že byla daň z masa podle sazby zaplacena.Ť

Posléze uvedeného jest třeba proto, poněvadž, stvrzenku o zaplacení složenkou nelze dáti z rukou, jelikož se spisy také ztrácejí.

Na základě svrchu uvedených vývodů tážeme se pana ministra:

1.) Jest pan ministr jako prováděcí orgán zákonodárných sborů ochoten uplatniti při provádění tohoto zákona sociální spravedlnost, jak ony o to usilují?

2.) Jest pan ministr ochoten zjednodušiti prováděcí nařízení k zákonu o dani z masa v duchu závěrečné věty našich vývodů?

V Praze, dne 12. prosince 1930.

Heller,

Böhm, Hodina, Scharnagl, Oehlinger, Kunz, Krumpe, Wagner, Gläsel, Zajíček, Bobek, Greif, Zierhut, dr Mayr-Harting, Böllmann, Halke, Fritscher, dr Petersilka, Viereckl, Windirsch, Platzer.