Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930.
III. volební období.	3. zasedání.

Překlad.

885.

Návrh

poslanců R. Köhlera a druhů

na vydání zákona, jímž se mění nebo doplňují jednotlivá ustanovení živnostenského řádu.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne.........,

jímž se mění a doplňují některá ustanovení živnostenského řádu.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Článek IX v §u 75, VI. hlava živnostenského řádu s výjimkou odst. 6 a 7 se ruší.

Článek IX dostává toto nové znění:

1. Předpis článku I platí neomezeně pro celou obchodní živnost a pro prodej zboží konsumních spolků a jiných výdělečných a hospodářských družstev spolu s kancelářemi a skladišti, které k nim patří. Výjimka jest přípustná jen v neděli před 24. prosincem nebo připadající na 24. prosinec, ve které smí se prodávati nanejvýš od 8 do 12 a od 2 do 6 hodin.

2. Dosavadní odst. 6 přečísluje se na odst. 2 a zní takto: V hodinách pracovního klidu musejí býti zavřeny dveře do obchodních místností, určených pro obchod s obecenstvem.

3. Dosavadní odst. 7 přečísluje se na odst. 3.

4. Odst. 4: Pod zákaz každé živnostenské práce podle čl. I patří zásadně také všechny druhy nedělních vystav zboží (ťmodní přehlídkaŤ, ťpřehlídka zbožíŤ, ťvýstava zbožíŤ atd.), které pořádají obchodníci nebo skupiny majitelů živnosti v místnostech veřejně přístupných. Výjimky může povoliti -příslušné obchodní grémium, když si vyžádalo souhlas pomocnického výboru. Za nutnou práci přes čas zaměstnanců, zaměstnaných při výstavě, přísluší zvláštní náhrada. Tato náhrada se vyměří za hodinu měsíčního platu se 100%ním zvýšením. Poskytne-li se náhradní odpočinek, patří zaměstnanci nejbližšího všedního dne.

§ 2.

Čl. X v §u 75, VI. hlava živnostenského řádu se ruší. Na jeho místo vstupuje toto ustanovení, označené jako čl. X:

Čl. I platí pro živnost obchodní a pro prodej zboží konsumních spolků a jiných výdělečných a hospodářských družstev spolu s kancelářemi a skladišti k nim patřícími se změnami, že se místo škrtnutých slov: ť.... o 6. hodině ranní každé neděleŤ vkládají slova: ťs uzavírací hodinou v sobotu (§ 96 e) zákona ze dne 14. ledna 1910 ve znění §u 5 tohoto zákona)Ť a že slova ť.... trvati aspoň 24 hodinŤ se nahrazují slovy ť.....až do otevření obchodu (§ 96 e) zákona ze dne 14. ledna 1910 ve znění §u 5 tohoto zákona)Ť.

§ 3.

Čl. XII a) a XII b) §u 75, VI. hlava živnostenského řádu se ruší.

Na místo čl. XII a) vstupuje toto ustanovení, označené jako čl. XII a):

ťUstanovení tohoto zákona o nedělním klidu v živnosti obchodní vztahují se i na podomní obchod.Ť

§ 4.

§ 96 d) zákona ze dne 14. ledna 1910, č. 19 ř. z., VI. hlava živnostenského řádu zní takto:

ťV obchodech, v živnosti zasilatelské, při prodeji zboží výrobních živností, při prodeji zboží konsumních spolků a jiných výdělečných a hospodářských družstev spolu s kancelářemi a skladišti k nim patřícími budiž dán pomocným pracovníkům po skončení denní pracovní doby nepřetržitý klid 16 hodin.

V pracovní době budiž pomocným pracovníkům poskytnuta dvouhodinná polední přestávka. Tato polední přestávka má trvati zásadně od 12 do 14 hodin. Se souhlasem pomocnického výboru (§ 120 a násl.) může býti počátek dvouhodinné polední přestávky přeložen nejvýše na 13. hodinu. O tom se usnese obchodní gremium nebo společenstvo.Ť

§ 5.

§ 96 e) zákona ze dne 14. ledna 1910, č. 19 ř. z., VI. hlava živnostenského řádu, zní takto:

ťU živností, kde se zboží prodává v obchodních místnostech (krámech) pro kupující otevřených, smělí býti tyto místnosti otevřeny od 8 hodin ráno do 12 hodin v poledne a od 2 hodin (14 hodin) do 6 hodin odpoledne (18 hodin). Změna poledního uzavření jest možná jen podle usnesení představenstva společenstva (představenstva gremia) za souhlasu pomocnického výboru podle §u 96 d) ve znění §u 3 tohoto zákona.

Zákazníci, kteří jsou již v krámě při zavření, smějí býti ještě obslouženi.

Doby zavírání krámů podle odst. 1 platí neomezeně i pro konsumní spolky a jiná výdělečná a hospodářská družstva, tudíž pro prodej zboží všech výrobních živností.

Zemský úřad může po vyslechnutí obchodních a živnostenských komor, příslušných obcí a příslušných predstavenstev společenstev a pomocnických výborů naříditi, že v jednotlivých obcích nebo v jednotlivých jejich dílech po celý rok nebo po určité doby nebo v určitých dnech krámy malí býti zavírány již dříve nebo otvírány později. Toto nařízení může býti dáno pro živnosti vůbec nebo pro jednotlivé jejich druhy.Ť

§ 6.

§ 96 f) zákona ze dne 14. ledna 1910. č. 19 ř. z., VI. hlava živnostenského řádu se ruší. Na jeho místo vstupuje toto ustanovení, označené jako § 96 f):

ťDne 24. prosince každého roku zavírají se všechny obchodní místnosti, otevřené pro styk se zákazníky, v obchodu. v zasilatelské živnosti, při prodeji zboží výrobních živností, při prodeji zboží konsumních spolků a jiných výdělečných a hospodářských družstev spolu s kancelářemi a skladišti k nim patřícími nejpozději v 17 hodin (v 5 hodin odpoledne).Ť

§ 7.

V §u 96 h) zákona ze dne 14. ledna 1910, č. 19 ř. z., VI. hlava živnostenského řádu buďtež v odst. 3 před slova ťvýborů pomocníkůvŤ vložena slova ťza souhlasuŤ.

V §u 96 h) buďtež v odst. 1 škrtnuta slova ť5. kromě toho nejvýše ve třiceti dnech v roce.Ť

V odst. 2 §u 96 h) budiž po slovech ť..... může ve 24 hodinách býti učiněnoŤ vložena tato věta: ťDelší doba ztrávená po době určené pro zavírání krámů podle §u 9b e) nebo po nejvyšší pracovní době podle zákona ze dne 19. prosince 1918 o osmihodinné pracovní době budiž považována za práci přes čas a zvlášť placena.Ť

K poslednímu odstavci §u 96 h) budiž připojena tato věta: ťVýše náhrady budiž smluvena mezi představenstvem společenstva a pomocnickým výborem.Ť

§ 8.

Za §em 100 a) VI. hlavy živnostenského řádu budiž vloženo toto ustanovení, označené jako § 100 b):

ťV obchodě ustanovuje se poměr počtu učňů k počtu pomocníků takto:

při 1-2 pomocnících lze zaměstnati 1 učně,

při 3-5 pomocnících lze zaměstnati 2 učně,

při 6-10 pomocnících lze zaměstnati 3 učně,

při 11-20 pomocnících lze zaměstnati 4 učně,

při více než 20 pomocnících lze zaměstnati 5 učňů.

Majitel obchodu, který vůbec nezaměstnává žádného pomocníka, smí převzíti výchovu učně jen tehdy, je-li učeň členem rodiny tohoto majitele.Ť

§ 9.

Úvodní věta §u 114 b) v VII. hlavě živnostenského řádu zní taktu: ťSpolečenstva jsou povinna pro obor živností svých členů v mezích....Ť

Jako nový odst. 5 budiž vloženo toto ustanovení: ťNelze-li dosíci dohady o zjištění podle odst. 1 tohoto paragrafu, lze se dovolati živnostenského řádu nebo živnostenského inspektorátu o zprostředkování. V každém případě jsou představenstva společenstev povinna k návrhu příslušného pomocnického výboru na úpravu nebo novou úpravu podmínek podle odst. 7 do 4 neděl zahájiti jednání. Zdráhají-li se, může živnostenský úřad sám zahájiti jednání a proti straně, která by se nedostavila, po prvé zakročiti výstrahou, po druhé peněžní pokutou od 100 do 2.000 Kč a po třetí rozpuštěním.Ť

§ 10.

K §u 119 g) v VII. hlavě živnostenského řádu budiž připojen tento nový odstavec: ťPředstavenstvo společenstva jest povinno učiniti opatření, aby se řádně vedla evidence příslušníků společenstva. Představenstvo společenstva má právo členy, kteří přes jedno napomenutí nepřihlašují nebo neodhlašují včas své zaměstnance a neoznamují představenstvu společenstva všech potřebných údajů, potrestati peněžními pokutami od 20 do 100 Kč ve prospěch pokladny pomocnické hromady a spakuje-li se to, odnětím práva míti zaměstnance a to na dobu časově omezenou. Ku provedení těchto pořádkových trestů mohou se představenstva společenstev obrátiti na politické úřady.Ť

§ 11.

K §u 119 i) v VII. hlavě živnostenského řádu připojuje se tento nový odstavec: ťPředstavenstvo společenstev musí do měsíce určiti společnou poradu s pomocnickým výborem, navrhuje-li takovou poradu pomocnický výbor podle řádného usnesení schůze pomocnického výboru a uvádí-li předmět jednání. Zdráhá-li se to představenstvo učiniti, svolá takovou poradu živnostenský úřad pod následky uvedenými v §u 9 tohoto zákona nebo v §u 114 b), poslední odstavec ve znění tohoto zákona.Ť

§ 12.

Za § 119 i) v VII. hlavě živnostenského řádu vsunuje se tento nový § 119 j):

ťVšechna řádná usnesení představenstva společenstva jsou závazná pro všechny členy. Všechny tresty uložené podle stanov nebo usnesení lze provésti politickou výkonnou mocí.Ť

§ 13.

K §u 120 d) v VII. hlavě živnostenského řádu připojuje se jako odst. 3 tato ustanovení:

ťPomocnický výbor má právo oznámiti nedodržování zákonitých ustanovení přímo úřadu, nedodržování usnesení společenstva po prvé představenstvu společenstva, dále pak dozorčímu úřadu. Úřad nebo představenstvo společenstva mají v takových případech považovati pomocnický výbor za oprávněnou stranu a na jeho návrh uložiti předepsaný trest podle zákona nebo stanov nebo usnesení.Ť

§ 14.

V §u 125, VII. hlava živnostenského řádu budiž v odst. 1 číslice 20 nahrazena číslicí 500.

K odst. 2 buďtež připojena slova: ť.... nebo se musejí opírati o řádná usnesení společenstva, která byla oznámena všem členům způsobem ve stanovách předepsaným.Ť

§ 15.

Za § 120 f) v VII. hlavě živnostenského řádu budiž vsunut nový paragraf jako § 120 g) tohoto znění:

ťPředstavenstvo společenstva nebo jednotliví členové společenstva nesmělí zaměstnance omezovati při vykonávání volebního práva nebo v jejich činnosti členů pomocnického výboru nebo jiných výborů pomocnické hromady. Zvláště smí býti členům pomocnického výboru dána výpověď len se souhlasem rozhodčí komise podle zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 330 Sb. z. a n. o závodních výborech. Tohoto souhlasu není zapotřebí, propouští-li se člen pomocnického výboru z důvodů, které zaměstnavatele opravňují k okamžitému propuštění zaměstnance, podle §u 82 živnostenského řádu z r. 1885 nebo podle zákona o obchodních pomocnících z r. 1910 nebo podle podobných zákonů platných na Slovensku nebo Podkarpatské Rusi.

Rozhodčí komise smí dáti souhlas k výpovědi člena pomocnického výboru, který lest jediným zaměstnancem v obchodě, jen tehdy, když příslušný majitel obchodu prokáže, ze svého jediného zaměstnance nemůže naprosto dále zaměstnávati z důvodů hospodářských. Takový majitel živnosti nesmí během roku ode dne souhlasu rozhodčí komise k výpovědi člena pomocnického výboru přijmouti žádného zaměstnance.Ť

§ 16.

K §u 120 f) v VII. hlavě živnostenského řádu připojuje se za nově navržený paragraf v §u 15 další § 120 h) tohoto znění:

ťNadpis: Svazy pomocnických výborů.

Pomocnické výbory mají právo spojovati se podle řádných výborových usnesení ve svazy (pracovní jednoty) k hájení společných a stejných věcí. Tyto svazy mohou se vztahovati na jednotlivé země nebo jejich části a také na celé území státu.

Zahrnuje-li takový svaz aspoň tři čtvrtiny pomocnických výborů, ustanovených v jeho obvodu, určeném stanovami a téže jednací řeči a odborné příslušnosti, může jej zemský úřad na jeho návrh prohlásiti za povinný svaz. Svazy pomocnických výborů lišících se svým jednacím jazykem a odbornou příslušností jsou nepřípustné.

§§ 130 e) až 130 i) použije se obdobně na svazy pomocnických výborů.Ť

Odůvodnění.

Náš návrh zákona má uvésti v soulad dnešními poměry ustanovení živnostenského řádu, která mají velký význam především pro zaměstnance činné v obchodě. Není pochybnosti, že to, co se v době vydání živnostenského řádu mohlo považovati za pokrok, jest dnes dávno zastaralé a překonané. Právě pro zaměstnance v obchodu; zvláště obchodní zaměstnance, změnily se poměry od základu. Považovali-li kdysi plným právem svou dobu zaměstnanosti jen za přechodnou učebnou dobu, která pak ustoupí samostatnosti, musejí dnes obchodní zaměstnanci skoro bez výjimky počítati s tím, že celý svůj život budou musiti ztráviti v závislém postavení. Již to samo vysvětluje že obchodní zaměstnanci všemi prostředky usilují podle možnosti vybudovati branná ustanovení, která v jejich prospěch obsahuje živnostenský řád.

Ale k tomu přistupuje ještě to, že sice rozličná zákonná ochranná ustanovení platí i pro obchodní zaměstnance. Tak se na ně vztahuje ovšem i zákon o osmihodinné pracovní době atd. Zvláštní poměry v obchodě nyní však skoro znemožňují, aby se obchodnímu zaměstnanci dostalo účasti na požehnání osmihodinné doby pracovní. Jak by si mohl obchodní zaměstnanec, který jest v obchodě zaměstnán, sám, troufati, aby dovolávaje se zákona o osmihodinné pracovní době, žádal, aby se práce ukončila, když majetník živnosti podle, zákona o zavírání obchodů, nesouhlasícího se zákonem o osmihodinném pracovním dni, v obchodě ještě zůstane nebo nechá krám dále otevřený? Zpravidla by to obchodní zaměstnanec zaplatil svou existencí, kdyby se takto dovolával osmihodinné doby pracovní, třebaže to jest jeho dobré a zaručené právo. Nebo jak by mohl obchodní zaměstnanec žádati plného nedělního klidu, který mají všichni ostatní zaměstnanci, když zákon o nedělním klidu proti zákonu o osmihodinné pracovní době připouští jistou práci v neděli a m. j. v.

Nuže, obchodní zaměstnanec má také tak zvanou výhodu: má totiž nucené sbory, které jsou určeny k jeho ochraně, totiž hromady pomocníků. To jsou sbory uznané zákonem, které však v praxi nemají významu, poněvadž příliš úzkostlivě a úplně zaměstnavateli ovlivněné zákonodárství jejich práva omezilo přímo na nulu. Zatím co všechna moc byla vyhrazena povinným společenstvům majitelů živností, ponechala se hromadám pomocníků jen žalostná zdánlivá existence. Tak smí pomocnický výbor stále jen činiti zdvořilé návrhy, činiti podání, přednášeti prosby, ale nemá možnosti něčeho dosíci skutečně k užitku a ve prospěch zaměstnanců. Zatím co se na př. povinným společenstvům dovolilo spojovati se v nadřízené svazy, jež lze dokonce prohlásiti za povinné, v přesvědčení, že ve spojení sil směřujících k témuž záleží právě také síla, hromadám pomocníků se to neumožnilo, ba, praxe ukázala, že se to dokonce zakazuje! Nikde nemůže býti zřetelnější nestejná míra, než právě na tomto případě.

Ustanovení §u 114 b) o společných dohodách o pracovní době, mzdě atd. atd., pak o společných poradách, o udržování nejvyššího počtu učňů atd., jsou veskrze velmi krásná, ale prakticky nemají ceny, poněvadž představenstva společenstev neukázala dosud vůle užíti naskytujících se jim možností. Jest proto nutné, aby na místo dosavadních ustanovení, že se ťmůžeŤ, vstoupila jistá donucovací ustanovení, má-li zákon v těchto bodech míti skutečně zamýšlenou cenu pro obchodní zaměstnance.

Tento návrh neobsahuje naprosto všech nezbytně potřebných novot, jimž dlužno podrobiti zastaralý živnostenský řád, má-li se konečně státi moderním zákonem. Obsahuje naopak jen nejnaléhavější požadavky, jejichž účelem jest aspoň pro tuto chvíli učiniti opatření, aby se umožnila úspěšná spolupráce mezi obchodními zaměstnanci a majetníky živností. Navrhovatelé tedy očekávají, že si vládní většina osvojí myšlenky, které jsou základem tohoto návrhu zákona, a pomůže jich dosíci tím, že co nejdříve předloží vládní návrh stejného znění.

K jednotlivým paragrafům budiž vysvětleno toto:

K §u 1-3.

Tento paragraf má v celém státním území zavésti úplný nedělní klid v obchodech. Dlouho se zdálo, jako by zemské úřady podle příslušných ustanovení živnostenského řádu chtěly užíti svého zmocnění a ve svém obvodu nařízením zavésti úplný nedělní klid; bohužel všechna tato úsilí náhle uvázla a tak musíme konstatovati trvale neudržitelný stav, že v četných okresích jest nařízen úplný nedělní klid, kdežto v sousedních okresích zaveden není. Proto obchodníci z okresu s nedělním klidem neustále si stěžují, že především venkovští zákazníci v neděli navštěvují sousední okres, aby si obstarali nákupy. I když tato tvrzení jsou z velké většiny zveličena, protože nikomu nenapadne, aby právě v neděli šel do sousedního okresu koupiti si tam nějakou maličkost, kterou si ve všední den může koupiti v nejbližší blízkosti dotčené vrstvy jsou přece pro neustálé stížnosti zneklidněny a nespokojeny.

Připojená přehledná mapa ukazuje docela zřetelně, že právě vylíčené poměry jsou zvlášť křiklavé tam, kde okresy bez nedělního klidu leží uprostřed okresů s nařízeným nedělním klidem. Jest to přímo nesmyslné, že takové poměry mohou trvati po léta, ač by právě úřadu mělo záležeti na tom, aby obchodníky stejnoměrným zacházením uklidnil a podporoval.

Ale celostátní nedělní klid v obchodech jest nutno zavésti i proto, že zákon o osmihodinné pracovní době jest pro obchodní zaměstnance jinak skoro úplně bezcenný. Když v neděli je krám otevřen, nemůže se obchodní zaměstnanec naprosto vzdáliti a náhradní den klidu, i kdyby se mu skutečně poskytl, nikdy nebude právě nedělí, nehledě k tomu, že se pak stále ještě překročuje zákon o osmihodinné pracovní době. Prováděcí nařízení k zákonu o osmihodinné pracovní době bohužel ponechalo beze změny v platnosti předpisy starého živnostenského řádu o nedělním klidu. Jest tedy zapotřebí, aby jasným a zřetelným novým zněním §u 75 ž. ř. byl všeobecně zaveden nedělní klid v obchodech. Ovšem tyto navrhované nové předpisy musejí se týkati i všech konsumních spolků a jiných výdělkových a hospodářských družstev a vztahovati se i na prodej zboží ve výrobních živnostech, které by jinak mohly prováděti nekalou soutěž (na př. cukrářství, obchody s cukrovím atd.). Musejí se však vztahovati i na ťmodní přehlídkyŤ a podobné výstavy, které se poslední dobou tak rády pořádají a to v krámech s otevřenými dveřmi, v hotelích, tanečních síních atd., při čemž ovšem personál pořádajících firem v nejlepším případě musí konati dohližitelské služby. Konečně musejí tyto předpisy bez omezení platiti pro všechny obchody, lhostejno, zdali jsou tam zaměstnáni pomocníci či nikoliv. Odůvodňovati to jest jistě zbytečné. Totéž platí pro podomní obchod.

K § § 4-7

Zcela nemužné poměry jsou, pokud jde o zavírání krámů. Nedostatek zákona o kolektivních smlouvách působí, že v obchodě jsou kolektivní smlouvy jen ve velice málo místech. Proto u velké většiny obchodních zaměstnanců trvá pracovní doba až do doby zavírání krámů. Co to znamená, vysvítá z toho, že podle ustanovení leště nyní platných o zavírání krámů (§ 96 ž. ř.) mohou se krámy otevírati již v 5 hodin ráno a zavírati v 8 hodin večer, u obchodů s potravinami dokonce v 9 hodin večer. To není méně než 15 nebo 16 hodin. I kdybychom přijali pravidlo, že se obchody většinou otevírají teprve v 7 nebo 8 hodin, znamená to 13-15 hodin denní pracovní doby, poněvadž obchodní zaměstnanec, který mimo to dosti často jest ještě u svého zaměstnavatele na celé zaopatření, ve skutečnosti musí býti celý den pohotově k službám. Jemu zákon o osmihodinné pracovní době neprospěje, nechce-li ztratiti svého místa a musí místo 8 hodin pracovati ve skutečnosti denně 12-15 hodin a nedostane za to ani haléře za práci přes čas. Tyto údaje nejsou, což výslovně budiž konstatováno, zveličené, nýbrž souhlasí úplně s pravdou, o čemž se lze kdykoliv přesvědčiti.

Rozličná obchodní společenstva zavedla sice zavírání obchodů v dřívější hodinu. Když příslušná usnesení, jak tomu jest na př. v případě ústeckého obchodního gremia, zemský úřad přes několikerou žádost neschválil, pak se tato usnesení prostě nedají v praxi provésti a jsou tedy vlastně bezcenná. Obchodníky kteří se drží usnesení o časnějším zavírání obchodů, jiní, kteří úmyslně mají otevřeno déle, velmi brzy z konkurenčních důvodů donutí míti také déle otevřeno; gremium nechce a nemůže často proti tomu nic učiniti, a pomocníci jsou pro nedostatek vhodných zákonitých ustanovení bezmocní. Tak ústecké obchodní gremium ve své valné hromadě dne 6. dubna nejen náhle, při čemž pomocníky vůbec neuvědomilo, změnilo dobu zavírání obchodů, která platila po desítiletí a to ve všech dnech v týdnu v 7 hodin večer, pro soboty na 8 hodin a zároveň zcela tiše způsobem, který měl býti chytrý (na valné hromadě gremia se totiž o tom prostě nemluvilo a dělaly se jen ťtajuplnéŤ narážky) zrušilo i po 10 let trvající zavírání obchodů v poledne, takže skutečně v Ústí n. L. mohou býti obchody otevřeny od 5 hodin ráno nepřetržitě do 7 hodin večer, v sobotu dokonce do 8 hodin. Vášnivý boj ústeckého pomocnického výboru proti těmto zpátečnickým usnesením ústeckého obchodního gremia zůstal dosud bez viditelného úspěchu, poněvadž ústřední úřady naprosto nespěchaly, aby to napravily a poněvadž především zastaralá ustanovení §u 96 d) až e) ž. ř. jsou obchodníkům vítanou oporou.

Proto má býti v navržených nových ustanoveních §u 96 d) až e) jasně vyjádřeno, že doba zavírání obchodů musí souhlasiti s osmihodinnou pracovní dobou, aby se pro příště vyloučilo zneužívání obchodních zaměstnanců nekonečně dlouhou pracovní dobou. Ve všech hodinách pracovního klidu musí býti dveře obchodů zamčeny, tedy v neděli počínajíc v sobotu nejpozději od 6 hodin večer do pondělka 8 hodin ráno, rovněž přes poledne. V lázeňských místech lze učiniti odchylná ustanovení, ale jen se souhlasem pomocnického výboru.

V §u 6 navrhovatelé opakují svůj nedávno zvlášť podaný návrh, aby se obchody zavíraly dne 4. prosince v 5 hodin, aby byl včleněn do živnostenského řádu. Zvláště jej odůvodňovati jest zbytečné a poukazujeme na svůj příslušný zvláštní návrh.

V §u 7 se ustanovuje, že každou větší práci dlužno zvlášť platiti a že výše zvláštních platů má býti výslovně sjednána s pomocnickým výborem. Nyní se sice pravidelně koná v obchodech práce přes čas, ale neplatí se za ni ani haléře zvláštní náhrady. Obchodníci, jak bylo lze v posledních týdnech zjistiti v Ústí n. L., předkládají zaměstnancům smlouvy, v nichž zaměstnanci musejí projeviti svůj souhlas s tím, že část jejich dosavadního platu jest paušálem za práci přes čas. Tak mají býti obchodní zaměstnanci na radu společenstev, která přece byla zřízena ťke zvýšení stavovské ctiŤ, připraveni o výhody zákonných ochranných ustanovení. Ústecké obchodní gremium na př. tyto smlouvy, obsahující ještě mnoho jiných ustanovení, jimž lze odpírati, přímo svým členům doporučilo. To vše dokazuje, že jest nanejvýš zapotřebí jasných ustanovení zákona.

K §u 8.

Odůvodnění jest vlastně zbytečné. Chceme zameziti, aby i dále byli chováni učňové bez počtu a volby. Případy chovu učňů jsou tak časté a známé, že můžeme očekávati, že právě toto ustanovení dojde plného porozumění.

K §u 9.

Navržené znění §u 114 b) má vynutiti, aby se uzavíraly dohody mezi pomocnickým výborem a gremiem. Gremia se bohužel podle dosavadního §u 114 b) prostě zdráhají zahájiti jednání a pomocnický výbor nemůže proti tomu nic činiti. Odborové organisace také často nemohou účinně zasáhnouti, poněvadž scházejí k tomu předpoklady, jelikož počet zaměstnanců v jednom podniku jest velice nepatrný. Mnohým z nešvarů již uvedených bylo by se bývalo lze vyhnouti, kdyby § 114 b) byl donucovacím předpisem.

K §u 10.

Není jistě pomocnického výboru, který by i nestěžoval, že představenstva společenstev vedou nedostatečně rejstřík pomocníků. Většina představenstev se spokojuje tím, že přijímá právě jen docházející přihlášky a odhlášky. Ale starati se; aby také skutečně byli přihlášeni všichni pomocníci, to nepovažují za svůj úkol. Proto náš návrh.

K §u 11.

Zde platí obdobně to, co již bylo řečeno k §u 114 b). Většina gremií odmítá jednati s pomocnictvem a tím zcela zřejmě nedbá účelu společenstevního spojení.

K §u 12.

Ukázalo se, že úřad nevykonal trestů, které společenstvo uložilo svým členům, kteří se nechtěli podrobiti jeho usnesením, nebo že je v odvolacím řízení dokonce zrušil. Proto společenstva nemohou proti svým členům, kteří jednají proti usnesením gremia, vůbec nijak zakročiti. Podáváme tedy návrh, jenž má tento nešvar napraviti.

K §u 13.

I pomocnický výbor musí míti právo činiti oznámení a tato musejí míti týž účinek, jako kdyby oznámení učinilo společenstvo samo. Úřady musejí býti povinny vyšetřovati oznámení pomocnických výborů.

K §u 14.

Výměry trestů musejí býti zvýšeny, poněvadž se změnily měnové poměry. Právě tak jest zapotřebí rozšířiti § 12 ž. ř., poněvadž všechna usnesení nemohou se opírati o stanovy.

K §u 15.

Pomocnické výbory mají vykonávati podobné funkce jako závodní výbory, jen s tím rozdílem, že mají ještě mnohem méně práv než závadní výbory. Jejich práci ochromuje zvláště to, že členové pomocnického výboru, kteří se učiní trochu více nápadnými a stanou se obchodnictvu nepohodlnými, jsou zcela prostě odstraňováni výpovědí. Ale pomocnické výbory přece zastupují zaměstnanectvo celého gremia; počet zaměstnanců, který zastupují, jest, tedy často zcela značně vyšší než nejmenší počet potřebný pro zřízení závodního výboru podle zákona. Přes to nemají žádné zákonité ochrany proti výpovědi. Ale mají-li skutečně moci pracovati a mají-li přispěti k tomu, aby se utvořil smířlivý poměr, pak se jim určitě musí dostati takové ochrany.

K tomu slouží náš návrh. Jest tak sestaven, aby se přihlíželo i k případům, ve kterých jde o jediného zaměstnance obchodníkova. Ochrana proti výpovědi dá se prakticky provésti bez nejmenší újmy pro obchodníky.

K §u 16.

Žádáme, aby stejně jako obchodníci také pomocníci dostali právo zřizovati svazy pomocnických výborů a to dokonce povinné, jak to již zákon ustanovuje o společenstvech.

Navrhovatelé považují své návrhy nejen za snadno proveditelné; dokonce věří, že ta část obchodníků, která klade důraz na úspěšnou spolupráci se zaměstnanci, bude bez výjimky souhlasiti se všemi těmito návrhy. Nechceme nic jiného než zajistiti obchodním zaměstnancům práva, na která se zřetelem k jejich významu pro celou obchodnickou živnost mají nárok.

Náš návrh naprosto nezatěžuje státních financí; jest tedy zbytečné navrhovati úhradu.

Navrhujeme, aby náš návrh byl co nejdříve přikázán sociálně-politickému výboru a aby byl urychleně projednán a usnesen.

V Praze, dne 16. října 1930.

Köhler,

inž. Jung, Simm, Geyer, dr. Jabloniczky, dr. Schollich, Horpynka, Matzner, dr. Hanreich, dr. Holota, Nitsch, inž. Kallina, dr. Keibl, dr. Hassold, Hokky, Fedor, dr. Törköly, dr. Szüllö, Dobránsky, Szentiványi, Schubert, Kasper, Krebs, Knirsch.