Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930.
III. volební období	3. zasedání

851.

Interpelace:

I. posl. Nejezchleb-Marchy a druhů vládě o dovozu rumunského a polského dobytka do republiky Československé,

II. posl. dr. Schollicha a druhů min. financí a min. školství a nár. osvěty, aby byl ihned zrušen výnos ze dne 10. září 1930, č. 4846/29-V-16,

III. posl. Simma a druhů min. školství a nár. osvěty o učitelích nepovinných předmětů na obecných a občanských školách,

IV. posl. Schuberta a druhů min. financí o poškození úředníků finanční stráže a celních úředníků novým pensijním zákonem č. 70/1930 Sb. z. a n.,

V. posl. Oehlingera a druhů min. národní obrany, že do Trutnova bylo v době soupisu lidu přeloženo 600 mužů pěchoty,

VI. posl. Nitsche a druhů min. vnitra, že okresní úřady nedbají jazykových práv německé menšiny na Slovensku,

VII. posl. Simma a druhů min. pošt a telegrafů o vadné telefonní službě v Jablonci n. N.

VIII. posl. dr. Hassolda a druhů min. financí o přídělech ze zemských vyrovnávacích fondů,

IX. posl. Polívku, Hrušovského a druhov min. školstva a národnej osvety o preloženie čs. štátneho ústavu hluchonemých v Jelšave do Košíc a jeho spojenie so súkromným ústavom v Košiciach,

X. posl. Polívky, B. Procházky, Richtra a druhů min. národní obrany o porušení interpelačního práva poslancova,

XI. posl. Biňovce a soudr. min. zdravotnictví a vnitra o zabránění epidemií chorob, jimiž postiženy jsou děti v obvodu okresu chomutovského,

XII. posl. Koudelky, inž. Nečase, Kučery, Bečko a soudr. předsedovi vlády o zamýšleném omezení osevu cukrovky a nutnosti ochrany drobných a středních řepařů,

XIII. posl. Dvořáka a soudr. min. spravedlnosti o případu paní Antonie Šmídové z Plzně,

XIV. posl. dr. Schollicha a druhů min. vnitra o započtení služebních let bývalým slezským zemským úředníkům při jejich převzetí státem,

XV. posl. dr. Schollicha a druhů min. národní obrany o smrti vojína Františka Böhma,

XVI. posl. dr. Schollicha a druhů min. pošt a telegrafů o užívání jazyků v poštovní spořitelně,

XVII. posl. dr. Schollicha a druhů min. školství a nár. osvěty o nemožných školních poměrech v Bratislavě,

XVIII. posl. Chobota, dr. Buzka a soudr. min. vnitra, že v okresech českotěšínském a fryštátském bylo při soupisu lidu dovoleno označovati národnost slovem "Slezan",

XIX. posl. Windirsche a druhů min. školství a nár. osvěty o stížnostech na přehmaty úředních osob pro podporování českého menšinového školství,

XX. posl. inž. Junga, Geyera a druhů vládě o prodloužení práva prohlašovati elektrárny za podniky všeužitečné,

XXI. posl. Kurťaka a druhů vládě o koloníi v Nové Boutradi.

 

851/I.

Interpelace

poslance Nejezchleb-Marchy a druhů

vládě

o dovozu rumunského a polského dobytka do republiky Československé.

Podle rumunské smlouvy dováží se k nám kontingent asi 42.000 kusů rumunského dobytka, který přichází hlavně k nám na Moravu a to ponejvíce na jatky v Mor. Ostravě. Dovozem rumunského dobytka zabývá se několik obchodníků a tu je zajímavé, jaké elementy se do toho obchodu vloudily a jaké stanovisko k němu má naše ministerstvo obchodu. Měl jsem možnost nahlédnout do aktu, podle něhož je rozdělen kontingent dobytka polského a rumunského. Na ostravské jatky je přidělen kontingent obchodníkům, jejichž jména mluví sama za sebe. 650 kusů měsíční dodávky polského dobytka je rozdělen následovně:

Abeles Adolf	100	kusů
Baum	80	"
Bergmann	60	"
Frischler	16	"
Goldmann	40	"
Graubart a Matzner	140	"
Jokl	16	"
Singer	16	"
Messing & Glesinger	100	"
Adolf Moldauer	50	"
Václav Pavlík	16	"
Schmerz	16	"
Spett	16	"

 

Ze všech těchto obchodníků je Václav Pavlík jediný Čech. Celá řada z těchto obchodníků nejsou vůbec příslušníky našeho státu, jsou jednak z Rumunska a jednak z Polska. Adolf Moldauer jest ze Stryje, Schmerz jest z Tarnova, S. Spett jest z Pilsna, F. Freudenheim jest z Boryslavy.

Při tom používají ostravské firmy ještě těchto triků a úskoků:

1) Moldauer nedovážel vůbec nikdy dobytek z Polska, až teprve když měl českého společníka a vložil mu do obchodu peníze, takže kontingent, který se počítá k dobru Moldauerovi, má býti počítán vlastně českému obchodníku.

2) Landesmann a syn jest firma, která má centrálu v Budapešti a jest to firma maďarská. Teprve v březnu 1930 si otevřela filiálku v Mor. Ostravě a dostala již kontingent větší, nežli jediný český uchazeč.

3) Adolf Abeles dovážel vždycky jenom vepře, nikdy hovězí dobytek a nyní dostal zvýšený kontingent, dostal nový kontingent 100 kusů z Polska.

Další trik spočívá v tom, že u některých firem měl netoliko šéf, nýbrž i někteří úřednicí živnostenské listy pro obchod dobytkem, avšak tento obchod nevykonávali a platili výdělkovou daň jenom asi 30 Kč ročně.

Nyní při kontingentaci se přihlásili úředníci i na tyto mrtvé živnostenské listy a dostali také příděl, tak na př, Milch Markus, který jest úředníkem firmy Landesmann.

Dále Persein a Kominík dostává zvláště příděl Persein a zvláště Kominík.

Ještě záhadnější doklad jest s Freudenheimem. Když nedovolili větší příděl českému obchodníku, spojil se s Freudenheimem a žádal, aby na jméno Freudenheima byla mu povolena další kvota a sice proto, poněvadž p. Freudenheim byl společníkem Moravského svazu.

Když žádal Freudenheim za kvotu, jako jeho společník, byl zamítnut.

Když ale potom podal žádost za firmu Abeles, hned kvotu dostal.

Nyní byl upraven dovoz dobytka z Rumunska dle tohoto seznamu: měsíčně obdrží:

Bergmann, Praha	1.000	kusů
Matzner a Graubert	720	"
Josef Baum, Praha	300	"
Kominík, Praha	200	"
Goldmann, Praha	230	"
Messing, Praha	150	"
Moravský svaz pro obchod dobytkem a masem (Brno)	150	"
Jokl, Praha	70	"
Julius Laufer, Praha	50	"
Kraus, Praha	28	"
Singer	14	"
Pavlík, Praha (M. Ostrava)	14	"

 

V tomto seznamu jsou jedině dvě firmy české.

Podepsaní se proto táží:

Je vláda ochotna dáti přísně vyšetřit všechna fakta, uvedená v tomto dotazu?

Je vláda ochotna působit k tomu, aby dovoz dobytka rumunského a polského byl v prvé řadě zadán obchodníkům, kteří jsou příslušnicí republiky Československé?

Je vláda ochotna odstraniti křiklavé poměry, které jsou v tomto dotazu uvedeny?

V Praze dne 5. prosince 1930.

Nejezchleb-Marcha,

dr. Srdínko, dr. Černý, Bistřický, Kočandrle, Pelíšek, Jan Tůma, dr. Zadina, Zajíc, Vančo, inž. Žilka, Beran, Machník, Křemen, Honzl, Dorič, Vencl, Pozdílek, Haupt, Skopal Procházka, Mašata, Chloupek, Marek, Janček, Prokop, Bečák.

 

851/II. (překlad).

Interpelace

poslance dr. E. Schollicha a druhů

ministrovi financí a

ministrovi školství a národní osvěty,

aby byl ihned zrušen výnos ze dne 10. září 1930, č. 4846/29-V-16.

Ministerstvo školství a národní osvěty výnosem ze dne 3. října 1930, č. 129.087/I. oznámilo:

"Na popud jistého okresního školního výboru rozhodlo ministerstvo financí výnosem ze dne 10. září 1930, č. 4346/29-V-16, že souhlasí s rozhodnutím brněnského zemského finančního ředitelství, že žádosti o osvobození od vyučování jiným povinným předmětům než náboženství na obecných a občanských školách nejsou osvobozeny od kolku, nýbrž podléhají kolkovnému 5 Kč, neboť tato osvobození jsou možná jen výjimečně ze zdravotních důvodů a udělují je úřady podle volného uvážení, zatím co od vyučování náboženství se osvobozuje na pouhou přihlášku, jak to ustanovuje zákon."

Tento výnos ministerstva financí a ministerstva školství a národní osvěty jest nesociální a nesmyslný a proto podepsaní poslanci žádají, aby byl ihned zrušen.

Nesociální jest tento výnos, poněvadž nutí i nejchudší rodiče, aby platili kolkovné 5 Kč, jsou-li nuceni dáti své dítě (může jich býti také více) osvoboditi od nějakého vyučovacího předmětu pro nějakou tělesnou vadu. Poněvadž dítě při onemocnění (na př. při operaci slepého střeva) nemůže se účastniti vyučování, má samo sebou škodu, ale že mimo to jest pro nemoc a její následky fiskem jaksi trestáno kolkovným, to jest nejen nemilosrdné, nýbrž i nedemokratické. A jelikož se výnos vztahuje zvláště na povinné vyučování, proto se vykořisťování nemocných žáků stává dvojnásob zavržitelné. Tak se již béře dítěti víra ve státní péči. Dvojnásob krutě působí tento výnos zvláště za nynější ohromné hospodářské krise, v době, kdy mnoho otců jest bez práce a musejí se svými rodinami hladověti.

Tento výnos jest také nesmyslný, neboť kdo zaplatí kolkovné poplatky v tom případě, když jest na škole školní lékař a na začátku školního roku po svém vyšetřování navrhne, aby jistý počet žáků byl osvobozen od rozličných vyučovacích předmětů (tělesná výchova, kreslení, zpěv), ale rodiče prohlásí, že kolkovních poplatků nezaplatí, neboť přece nepodali žádosti o osvobození?

Nad provedením tohoto výnosu ministerstva financí budou si školní úřady těžce lámati hlavu, neboť školní správa naprosto nemůže tyto žáky, když jim to školní lékař zakáže, nutiti, aby se účastnili všech vyučovacích předmětů, a ani okresní školní rada rozhodujíc tuto věc nemůže pro posudek školního lékaře odepříti osvobození, poněvadž sotva převezme odpovědnost za ohrožené zdraví žáků. Ale od rodičů nelze těchto 5 Kč vynutiti, poněvadž nepodali žádnou žádost.

Finanční situace republiky musí býti skutečně již velmi špatná, když stát vytlouká kapitál z nemoci žáků a žákyň zasluhujících politování. Tento výnos jest skvělým protějškem k příští školní reformě. Zde vše pro dítě, tam jen tehdy něco pro dítě, když se zaplatí 5 Kč.

Poněvadž tedy tento výnos jest nesociální a nesmyslný, táží se podepsaní pana ministra financí a pana ministra školství a národní osvěty, jsou-li ochotni tento výnos co nejdříve odvolati?

V Praze, dne 26. listopadu 1930.

Dr. Schollich,

Matzner, dr. Hanreich, Horpynka, dr. Keibl, inž. Kallina, dr. Hassold, inž. Jung, Szentiványi, Nitsch, dr. Holota, dr. Szüllö, dr. Jabloniczky, Geyer, Knirsch, Krebs, dr. Törköly, Schubert, Simm, Köhler, Kasper, Hokky, Fedor, Dobránsky.

 

851/III. (překlad).

Interpelace

poslance H. Simma a druhů

ministrovi školství a národní osvěty

o učitelích nepovinných předmětů na obecných a občanských školách.

Učitelé nepovinných předmětů na obecných a občanských školách, zvláště učitelé češtiny nedostali dosud odměn za své vyučování v druhém pololetí školního roku 1929/93 ačkoliv za několik týdnů mají býti již znovu splatny odměny za první pololetí školního roku 1930/1931. V širokých vrstvách veřejnosti se již poslední dobou ukazovalo na tento nešvar, při čemž se žádalo rychlejšího vyřizování této nevyřízené agendy. Jest to tím oprávněnější, že vyučování nepovinným předmětům jest mimořádně namáhavé, a jest za ně ustanoven beztoho nedostatečný plat. Proto se stále více učitelů vyhýbá vyučování nepovinným předmětům a jest docela možné, že potrvá-li dnešní úprava, bude vůbec jen těžko lze nalézti učitele nepovinných předmětů na obecných a občanských školách.

Interpelanti považují tedy za nezbytné zdůrazniti, aby hospodářské poměry učitelů nepovinných předmětů na obecných a občanských školách byly zlepšeny, jakož i jejich nároky za vykonané vyučování byly přesně uspokojovány.

Interpelanti táží se pana ministra:

1.) Je-li ochoten zrevidovati platové poměry zmíněných učitelů a

2.) naříditi, aby aspoň dosavadní požitky byly vždy včas poukazovány?

V Praze dne 27. listopadu 1930.

Simm,

Schubert, dr.Szüllö, dr. Jabloniczky, Kasper, Geyer, Köhler, inž. Jung, Krebs, Knirsch, Fedor, Hokky, Dobránsky, Szentiványi, Nitsch, dr. Holota, dr. Törköly, dr. Hassold, dr. Schollich, Horpynka, dr. Keibl, dr. Hanreich, inž. Kallina, Matzner.

 

851/IV. (překlad).

Interpelace

poslance L. Schuberta a druhů

ministrovi financí

o poškození úředníků finanční stráže a celních úředníků novým pensijním zákonem č. 70/1930 Sb. z. a n.

Prováděcí nařízení č. 96/1930 Sb. z. a n. k zákonu o pensistech proměnilo úmysl zákonodárce v opak toho, co se mělo vytvořiti. Jasnou vůlí zákonodárce bylo odstraniti všechny rozdíly odpočivných požitků u rozličných druhů pensistů a konečně jednou poskytnouti nejstarším pensistům požitky v míře nyní platné, které jim po více než desítiletí byly zadržovány.

Třebaže to zní neuvěřitelně, jsou právě mezi nejstaršími pensisty celé kategorie, které by podle zákona o staropensistech dostaly menší odpočivné požitky než dosud, kdyby tak zvaný vyrovnávací přídavek nezabránil tomuto nesmyslu.

Nejvíce zklamáni jsou právě nejstarší pensisté ze stavu celních úředníků a úředníků finanční stráže, kteří ze stavu mužstva postoupili mezi úředníky a kteří odešli do výslužby před 1. červencem 1914.

Rozhodující den u zákona, jehož základem bylo zrovnoprávnění nebo vyrovnání, jest sám sebou rozlišením, kterého žádný zákonodárce nezamýšlel, ba ani nemohl tušiti.

K výše zmíněnému výsledku, že tedy výslužné nebude zvýšeno a že bude nutno poskytnouti vyrovnávací přídavek, dospělo se tím, že se při propočítání služební doby přihlíželo jen k úřednické služební době a nikoliv ke služebním letům ztráveným ve stavu mužstva. Právě proto nejstarším pensistům, kteří skoro všichni jsou 75 - 80 letí a nejdéle dostávali nejnižší výslužné, započítává se průměrně jen 10 - 14 let.

V praxi vypadá tato věc takto:

Vrchní správce důchodkové kontroly (nynější titul dřívějších vrchních komisařů finanční stráže)							2500	Kč
vrchní	komisař	ve	výslužbě	od	r.	1922	2100	"
"	"	"	"	"	"	1914	1430	"

 

Z těchto číslic vidíme nejlépe rozdíl při stejné služební době, stejné hodnosti a stejných letech ve stavu mužstva. Vrchní dozorce finanční stráže (2. stupeň ve stavu mužstva) odcházející nyní do výslužby má skoro tolik výslužného jako vrchní komisař, který v r. 1914 odešel do výslužby a musil projíti nejen 4 stupni ve stavu mužstva, nýbrž i 3 hodnostními třídami ve stavu úřednictva.

Tážeme se tedy pana ministra financí:

1. Ví o křivdě způsobené nejstarším pensistům ze stavu celních a finančních úředníků?

2. Jest ochoten osobám, kterým se po léta velice křivdí, aspoň v posledních letech jejich života poskytnouti dobře zasloužené zrovnoprávnění?

3. Jest ochoten napraviti křivdy tím, že příslušná ustanovení vhodně změní?

V Praze dne 27. listopadu 1930.

Schubert,

Horpynka, dr. Hassold, dr. Keibl, inž. Kallina, Nitsch, dr. Törköly, dr. Holota, dr. Schollich, Matzner, dr. Hanreich, Kasper, Simm, Geyer, Köhler, inž. Jung, Krebs, Knirsch, Fedor, dr. Szüllö, Dobránsky, dr. Jabloniczky, Hokky, Szentiványi.

 

851/V. (překlad).

Interpelace

poslance F. Oehlingera a druhů

ministrovi národní obrany,

že do Trutnova bylo v době soupisu lidu přeloženo 600 mužů pěchoty.

Stálá posádka v Trutnově, skládající se z 1 hraničářského praporu, byla v pondělí dne 1. prosince 1930 v 6 hodin večer zesílena o 600 mužů pěchoty, třebaže nově budované kasárny nejsou ještě zcela dokončeny a proto nelze se do nich nastěhovati. Zdá se, že přeložení 600 mužů pěchoty do německého města Trutnova v době, kdy se prováděl soupis lidu, nebylo přikázáno z vojenských důvodů, nýbrž spíše z jiné příčiny a to proto, aby se procento českého obyvatelstva uměle zvýšilo na více než 20, poněvadž podle předpisů o soupisu lidu se vojáci posádky počítají jako stále přítomní. Na příslušný dotaz oznámilo ministerstvo národní obrany, že zmíněné přeložení bylo nařízeno ze služebních důvodů, ale mělo býti provedeno teprve v době, kdy by již nemělo vlivu na soupis lidu. Proč se přeložení provedlo předčasně, se vyšetřuje.

Podepsaní táží se tedy pana ministra národní obrany:

1. Je pan ministr ochoten dáti co nejdříve a co nejpřísněji provésti oznámené vyšetřování a jeho výsledek oznámiti?

2. Jest pan ministr ochoten vojenské orgány, odpovědné za to, že v době soupisu lidu bylo do Trutnova přeloženo 600 mužů, pohnati k odpovědnosti, že neuposlechly vydaného rozkazu?

V Praze dne 4. prosince 1930.

Oehlinger,

Eckert, Krumpe, Zajiček, Scharnagl, Bobek, Greif, Fritscher, dr. Mayr-Harting, dr. Luschka, Kunz, dr. Petersilka, Prause, Stenzl, Szentiványi, Nitsch, dr. Holota, dr. Törköly, dr. Szüllö, dr. Jabloniczky, Fedor, Hokky, Dobránsky, dr. Fritz.

 

851/VI. (překlad).

Interpelace

poslance A. Nitsche a druhů

ministrovi vnitra,

že okresní úřady nedbají jazykových práv německé menšiny na Slovensku.

Pane ministře!

V květnu letošního roku podal jsem v této věci interpelaci (tisk 557/II.), jejíž první otázka zněla: "Ví pan ministr, že se menšinovým okresům na Slovensku s německým obyvatelstvem odpírají jejich jazyková práva?" Na tuto otázku nebyla v odpovědi ze dne 2. října (tisk 699/IV.) dána odpověď,

Ani nebylo od podání této interpelace po této stránce nic napraveno, nýbrž okresní úřady nejen v Kežmaroku, nýbrž i v Popradě, Gelnici a také v jiných částech Slovenska vydávají svá rozhodnutí na německá podání obyvatelů německé národnosti stále ještě jednojazyčně, jen slovensky. Nejhorší jsou poměry u okresního úřadu v Kežmaroku, který vydává svá rozhodnutí bez výjimky jen slovensky. Jako důkaz dovolávám se vyřízení, které tento okresní úřad vydal na německé podání Spišské německé strany, které jsem podepsal já a tajemník strany, tedy určitě občané německé národnosti. Při tom tento postup není výjimka, nýbrž jest pravidlo, ze kterého není výjimek.

Okresní úřady stále se dovolávaly toho, že nemohou vydávati spisů ve dvojím vyhotovení, poněvadž nemají dosti konceptních úředníků, kteří by uměli německy. Ale když nyní pan ministr zjistil, že "u příslušných okresních úřadů je dostatečný počet úředníků způsobilých úřadovati a jednati se stranami v jazyku německém", pak tedy tito úředníci zřejmě nedbají zákonných předpisů a menšinových práv.

U okresního úřadu v Kežmaroku jsou ustanoveni tito úřednicí: Přednosta okresního úřadu, komisař, účetní, okresní lékař, okresní zvěrolékař, evidenční důstojník, aktuár a 5 pomocných úředníků. Z nich umí německy přednosta okresního úřadu, okresní lékař, zvěrolékař a evidenční důstojník. Ale tito úředníci mají takové referáty, při kterých se jim zřídka stane, aby vydávali stranám rozhodnutí a také se se stranami stýkali. Většina věcí, které vyžadují, aby stranám byl vydán spis, jest přidělena komisaři, který se sice poctivě namáhá naučiti se německy, ale ještě dlouho nebude moci vydávati rozhodnutí v německém jazyku. Okresní účetní úředník, který má dosti velký styk se stranami, vůbec němčiny nezná a nemůže se stýkati se starosty německých obcí v jejich jazyku, ačkoliv jeho činnosti vyžadují živého ústního styku s obecními starosty. Aktuár, jemuž jsou také přiděleny rozličné referáty, německy rovněž neumí.

Z 5 pomocných úředníků mohou se 4 německy dorozuměti, ale tito se nedostanou k tomu, aby vykonávali samostatné konceptní práce a až na jednoho neznají německy tak dalece, aby slovensky sepsané listiny mohli překládati do němčiny.

Nepopíratelný fakt, že se u uvedených okresních úřadů vydávají písemná vyřízení na německá podání obyvatelům německé národnosti bez výjimky jen jednojazyčně slovensky, trvá dále a proto žádáme, aby tento nešvar byl napraven.

Táži se tedy ještě jednou pana ministra:

Jest pan ministr ochoten učiniti opatření, aby byla dodržována ustanovení zákona o jazykových právech německých menšin na Slovensku ve všech příslušných okresech?

V Praze dne 3. prosince 1930.

Nitsch,

Szentiványi, dr. Törköly, dr. Holota, Knirsch, Geyer, Stenzl, Eckert, Prause, Matzner, Horpynka, dr. Schollich, Krebs, Kasper, Köhler, Schubert, Hokky, Fedor, Dobránsky, dr. Szüllö, dr. Jabloniczky, inž. Jung, Simm.

 

851/VII. (překlad).

Interpelace

poslance H. Simma a druhů

ministrovi pošt a telegrafů

o vadné telefonní službě v Jablonci n. N.

Poslední dobou množí se stížnosti na neuspokojivou telefonní službu jabloneckého poštovního úřadu, která jest tak těžkopádná, že to má přímo nepříznivý vliv na hospodářské vedení. Stížnosti směřují hlavně proti tomu, že se volání buď přeslechne nebo se mu nerozumí a proto dochází velmi často k mylnému spojení. Příčinou toho jest, že telefonní službu v Jablonci n. N. konají úředníci, kteří nemají dostatečné znalosti němčiny, ačkoliv podle poměrů obyvatelstva Jablonce n. N. musí se služba konati hlavně německy. Tyto nešvary jsou nemožné, a to právě tak se zřetelem na vysoce vyvinuté hospodářské území, které významně slouží i k hospodářskému zajištění státu, tak také jsou nemožné i se zřetelem na národní práva usedlého obyvatelstva.

Interpelanti tedy žádají, aby složení úřednictva v jabloneckém poštovním úřadě bylo změněno, aby byli ustanoveni němečtí úředníci nebo úředníci s jazykovou kvalifikací a táží se pana ministra, je-li ochoten učiniti opatření v tomto směru?

V Praze dne 27. listopadu 1930.

Simm,

Horpynka, dr. Keibl, dr. Hanreich, dr. Jabloniczky, inž. Kallina, dr. Schollich, dr. Hassold, Matzner, Knirsch, Schubert, Kasper, Geyer, Krebs, Dobránsky, Hokky, Fedor, dr. Szüllö, Köhler, inž. Jung, Szentiványi, Nitsch, dr. Törköly, dr. Holota.

 

851/VIII. (překlad).

Interpelace

poslance dr. F. Hassolda a druhů

ministrovi financí

o přídělech ze zemských vyrovnávacích fondů.

Zákon ze dne 15. července 1927, č. 77 Sb. z. a n., upravuje finanční hospodářství svazků územní samosprávy, omezuje výši samosprávných přirážek k přímým daním, ale za to zajišťuje samosprávným svazkům, kterým výnos z omezených přirážek nestačí na úhradu jejich hospodářství a které prokáží, že jejich nároky jsou oprávněné, příspěvky z vyrovnávacích fondů, které spravují zemské úřady.

Příslušné úřady však provádějí tento zákon v praxi tak, že se obcím hospodářství znemožňuje.

Město Dobřany zažádalo v r. 1928 o příspěvek z pražského zemského vyrovnávacího fondu v částce 122.240 Kč, bylo mu však poskytnuto jen 18.436 Kč.

V r. 1929 zažádala tato obec o příspěvek 447.004 Kč, ale žádost byla zamítnuta.

V r.1930 bylo žádáno o příspěvek 434.371 Kč, ale do dneška nebylo u této žádosti rozhodnuto a byla poukázána jen záloha 700 Kč, pravím sedm set Kč.

Ve všech 3 případech byly nároky obce oprávněné a odůvodněné.

Následky toho, jak se provádí uvedený zákon, dají se však pozorovati ještě jinak.

Podle nařízení bývalého zemského správního výboru, nyní zemského úřadu, mohou obce, které žádají o příspěvek ze zemského vyrovnávacího fondu, hospodařiti jen v mezích rozpočtu, opraveného zemským úřadem. Jak mohla dobřanská obec v r. 1928 hospodařiti v mezích opraveného rozpočtu, když tento opravený rozpočet pro r. 1928 byl obci vrácen teprve v lednu 1929.

Jak bylo možno v r. 1929 hospodařiti v mezích opraveného rozpočtu, když zemský úřad tohoto opraveného rozpočtu pro r. 1929 do dneška obci nevrátil.

Jak jest možné v r. 1930 hospodařiti v mezích opraveného rozpočtu, nebyl-li dosud obci vrácen. Jak jest možné sestaviti rozpočet pro r. 1931, když obec nemá opravených rozpočtů pro léta 1929 a 1930.

Následky takového šlendriánu úřadu projevují se však v celém hospodářství obce dobřanské.

Není možné vyhověti platebním závazkům, není možné včas platiti anuity na dluhy, není možné platiti daně a není možné konati úkoly, které stát přenesl na obec. Pasivní nedoplatky rostou rok od roku, ale nadřízené úřady je vyškrtávají z rozpočtu; přes to však zůstávají pro obec pasivním nedoplatkem, pro který není úhrady. Na oprávněné námitky se úřady neohlížejí, takže se obec žene přímo do kritické situace.

Zastupitelstvo města Dobřan odmítá odpovědnost za všechny následky. A nevyhoví-li příslušné úřady co nejdříve jeho námitkám, jest odhodláno jednohlasně zříci se svých funkcí a složiti je.

Tento stav věcí, který potvrzuje starostenský úřad v Dobřanech, jistě sám mluví dosti, takže není zapotřebí ztráceti o tom ještě mnoho slov.

Uvádím ještě, že obecní zastupitelstvo v Dobřanech se skládá ze 17 německých a 19 českých zástupců. Rozhořčení nad takovými poměny sdílejí obě strany a jak němečtí tak i čeští zástupci nejsou za takových poměrů již ochotni vykonáváním svých funkcí dále nésti odpovědnost.

Podepsaní dovolují si tedy tázati se pana ministra financí:

1. Co zamýšlí pan ministr učiniti, aby poskytl pomoc městu Dobřanům, hospodářsky velmi těžce ohroženému?

2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby městu Dobřanům byly co nejdříve vráceny dosud nevrácené rozpočty, aby se vůbec umožnilo další řádné obecní hospodářství v Dobřanech?

3. Zamýšlí pan ministr náležitě pohnati k odpovědnosti odpovědné úřady, které tyto rozpočty po léta prostě nechaly ležeti, nebo učiniti opatření, aby tyto příslušné úřady mohly podobné důležité spisy včas vyříditi a příslušným místům vrátiti?

4. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti, aby se zřetelem na tento případ, pro četná obecní hospodářství typický, odstranil tyto zcela neudržitelné poměry a samosprávným sborům, jejichž hospodářská existence jest ohrožena, umožnil snesitelně a řádně žíti?

V Praze dne 27. listopadu 1930.

Dr. Hassold,

inž. Kallina, Matzner, Krebs, Knirsch, dr. Keibl, dr. Hanreich, Schubert, inž. Jung, Kasper, Simm, Horpynka, dr. Schollich, Geyer, Köhler, Szentiványi, Nitsch, dr. Holota, dr. Szüllö, dr. Jabloniczky, dr. Törköly, Dobránsky, Hokky, Fedor.