|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930 |
|
|
III. volební období. |
3. zasedání. |
806.
Odpovědi:
I. vlády na interp. posl. Štětky a soudruhů o chystaném zašantročení velkostatku Haugwitzova v Náměšti n. Osl., (tisk 561/X.),
II. min. spravedlnosti na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o zabavení časopisu "Deutsche Wehr" č. 20 z 18. května 1930 (tisk 683/VII.),
III. min. spravedlnosti na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o zabavení čís. 16 chebského časopisu "Deutsche Wehr" ze dne 20. dubna 1930 (tisk 683/III.),
IV. min. pošt a telegrafů na interp. posl. dra Schollicha a druhů o zadání stavby poštovní budovy v Českém Těšíně (tisk 628/XVIII.),
V. min. obchodu na interp. posl. Krebse a druhů o úpravě zdravotně závadných poměrů a nespravedlivostech u koncesované živnosti pohřbívání mrtvol po stránce živnostenské (tisk 320/XVI.),
VI. min. spravedlnosti na interp. posl. dra Perglera, Stříbrného a druhů o konfiskační praxi (tisk 628/IX.),
VII. min. financí na interp. posl. Seidla, V. Beneše, Chalupy a soudruhů o zhodnocení pensijních prémiových reserv, převáděných z pensijních ústavů na pensijní etát státní (tisk 557/XIII.),
VIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Kopeckého, Hrušky a soudruhů o konfiskaci časopisu "Signál" ze dne 16. května 1930 (tisk 683/VI.),
IX. min. spravedlnosti na interp. posl. Vallo, Majora a druhů o hrubém porušení práva politických vězňů a o nepřístojném jednání prokurátora Martínka v Košicích vůči poslancům (tisk 561/VIII.),
X. min. financí na interp. posl. dra Peterse a druhů o vzorcích přihlášek pro staropensisty (tisk 747/VIII.),
XI. min. zemědělství na interp. posl. Koudelky, inž. Načase, Bečko a soudr. o udílení subvencí na strojní zařízení sdružením drobných zemědělců (tisk 628/II.),
XII. min. soc. péče na interp. posl. Windirsche a druhů o zrušení ochrany nájemníků v obcích s méně než 2.000 obyvateli (tisk 386/XII.),
XIII. vlády na interp. posl. Stříbrného a druhů o zákazu veřejných schůzí v Praze svolaných proti popravě Slovinců (tisk 628/VII.),
XIV. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dra Szüllö a druhů o působení Josefa Cavara, správce státní lidové školy ve Staré Ďale (tisk 561/V.),
XV. min. vnitra na interp. posl. inž. Junga a druhů, že orgány krnovské státní policie surově nakládají s lidmi (tisk 686/VI.),
XVI. min. spravedlnosti na interp. posl. dra Rosche a druhů o zabavení čísla 95 časopisu "Deutsche Leipaer Zeitung" ze čtvrtka dne 24. dubna 1930 (tisk 683/IV.),
XVII. min. veř. prací a národní obrany na interp. posl. Klimenta, Śliwky a soudr, o přijímání do práce mladých horníků vrátivších se z vojenské služby (tisk 408/XV.),
XVIII. min. národní obrany na interp. posl. inž. Kalliny a druhů, že jest naléhavě nutno, aby se přihlíželo k příslušníkům obchodního a živnostenského stavu z lázeňských míst, kteří jsou povoláváni ke konání cvičení ve zbrani (tisk 628/XVII.),
XIX. min. pošt a telegrafů na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o úžasném jednání poštmistra Františka Serbouska ve Žluticích, za jehož správy bylo zrušeno listovní tajemství (tisk 658/XIII.),
XX. min. vnitra na interp. posl. Horpynky a druhů o neoprávněném úřadování ašského okresního hejtmana (tisk 754/IX.),
XXI. min. vnitra na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o chování kraslických censurních orgánů, které jest paškvilem veškeré demokracie a které projevily zabavením časopisu "Graslitzer Volksblatt" ze dne 19. února 1929 (tisk 686/I.),
XXII. min. veřejných prací na interp. posl. dr. Keibla a druhů o zanedbaném stavu státní silnice Šluknov - Lobendava (tisk 561/II.),
XXIII. min. národní obrany na interp. posl. Windirsche a druhů stran přijímání příslušníků německé národnosti za déle sloužící (tisk 686/IX.),
XXIV. min. železnic na interp. posl. dr. Rosche, Hellera a druhů o nedostatečné propagandě cizineckého ruchu v severních Čechách (tisk 557/XVIII.),
XXV. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Geyera a druhů o degradaci poštovního úřadu v Hostinném přeřazením z I. třídy do II. (tisk 675/VII.),
XXVI. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Horpynky a druhů, že poštovní úřady porušují jazyková práva Němců (tisk 686/V.).
806/I.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Štětky a soudruhů o chystaném zašantročení velkostatku Haugwitzova v Náměšti n. Osl., (tisk 561/X.).
Státní pozemkový úřad sjednal roku 1929 dohodu o konečném vyřešení pozemkové reformy na velkostatku Náměšť n. Osl. Touto dohodou zavázal se vlastník odprodati za přídělové ceny osobám označeným státním pozemkovým úřadem 2,700 ha lesů, pivovar v Náměšti n. Osl. a lihovar ve Velkém Poli. Ze zbytku byla propuštěna ze záboru podle §u 20 příděl. zákona část lesů ve výměře 3.100 ha, zbytek ve výměře 2.400 ha zůstal v záboru. Pro lesy určené k odprodeji z volné ruky označil státní pozemkový úřad dvě lesní družstva svazů obcí pro okres Náměšť n. Osl. a Velkou Býteš; pro menší výměry lesů označil státní pozemkový úřad jednotlivé obce.
Podle vylíčeného stavu věci nemá vláda důvodu k nějakému opatření.
V Praze dne 18. listopadu 1930.
Předseda vlády:
Udržal v. r.
806/II. (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance inž. O. Kalliny a druhů
o zabavení časopisu "Deutsche Wehr" č. 20, z 18. května 1930 (tisk 683/VII.).
Zabavení čísla 20 periodického tiskopisu "Deutsche Wehr" z 18. května 1930 zařídilo státní zastupitelství v Chebu, shledavši v místech v interpelaci uvedených skutkovou podstatu přečinu podle § 14, č. 3, 5 a § 15, č. 2. zák. na ochranu republiky a § 300 tr. z. Soud zabavení v celém rozsahu potvrdil.
Proti tomuto soudnímu nálezu nebyly podány námitky.
V Praze, dne 10. listopadu 1930.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Meissner v. r.
806/III. (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance inž. O. Kalliny a druhů
o zabavení čís. 16 chebského časopisu "Deutsche Wehr" ze dne 20. dubna 1930 (tisk 683/III.).
Zabavení čísla 16. periodického tiskopisu "Deutsche Wehr"z 20. dubna 1930 bylo zařízeno státním zastupitelstvím v Chebu, které v obsahu článků v interpelaci uvedených shledalo skutkovou podstatu zločinu podle § 15, č. 3 zákona na ochranu republiky a přečinů podle § 14, č. 3 a 18, č. 2 tohoto zákona.
Proti soudnímu nálezu, jímž bylo zabavení v celém rozsahu potvrzeno, nebyly podány námitky.
V Praze, dne 10. listopadu 1930.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Meissner v. r.
806/IV. (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance dra E. Schollicha a druhů
o zadání stavby poštovní budovy v Českém Těšíně (tisk 628/XVIII.).
K veřejné soutěži na provedení I. části stavebních prací pro novostavbu poštovní budovy v Českém Těšíně, rozepsané ředitelstvím pošt a telegrafů v Opavě 10. května 1930, došlo celkem 7 úhrnných nabídek, z nichž nejnižší byla po technickém a početním přezkoušení nabídka fy. E. Fulda, komanditní stavební společnost v Českém Těšíně částkou 1,430,316.65 Kč, a nejvyšší nabídka fy. V. Nekvasil, stavitel, filiálka v Třinci, částkou 1,913.765 Kč 10 h. Poměrně velké rozpětí soutěže - téměř půl milionu korun - jakož i okolnost, že nejdražší nabídku podala velká firma, jejíž kalkulace mají nepochybně spolehlivý podklad, nabádaly k zvlášť pečlivému posouzení nejnižších ofert. Stanoví totiž odst. 2. §u 22. vládního nařízení ze 17. prosince 1920, č. 667 Sb. z. a n. (zadávací řád), že má býti "přijata zpravidla ze tří nejnižších nabídek ona, již dlužno pokládati v uvážení všech okolností za nejpříznivější". Při tom není podle odst. 1. téhož §u "výše nabídky výhradně rozhodující" a má býti přihlíženo jen "k nabídkám, jež jsouce v každém ohledu přijatelny, zaručují včasné a správné provedení práce nebo dodávky". Kromě toho mohou býti podle odst. 2, §u 21. "vyloučeny nabídky, jichž ceny jsou v patrném nepoměru k dodávce neb práci, takže za ně nelze očekávati řádné provedení. Podle těchto zásad byla zkoumána v prvé řadě nabídka fy. E. Fulda a shledáno, že v celé řadě položek má nabízené ceny velmi nízké. Tak na příklad bylo oferováno:
a) Dodání a položení 478 m2 linolea 4 mm sil. za 72 Kč/m, ač podle informací u specielních dodavatelů činí jen tovární cena linolea v požadované síle a jakosti minim. 85 Kč,
b) asfaltová krytina rovné střechy v rozloze 670 m2, sestávající ze specielní lepenky a specielních těsnících nátěrů, jakož i z olověné vložky 0,6 mm sil., za nepřijatelnou cenu 35,50 Kč/m2, ježto za uvedený obnos sotva by se dala poříditi samotná olověná vložka.
c) v pracích ze železového betonu provedení Hennebiqueových stropů a žebrových dutých strojů s rovným podhledem v ceně kolem 60 Kč/m2, ač přiměřená cena byla by o cca 10 - 15% vyšší, dále provedení některých překladů hluboko pod cenou, jež by odpovídala rozsahu těchto prací.
V celku bylo toto podcenění odhadnuto na cca 70.000 Kč. Ježto pak i ostatní ceny v nabídce firmy E. Fulda byly na nejnižší možné hranici, bylo z celkového výsledku soutěže usouzeno, že vyrovnání uvedeného podcenění nebylo by možné ani v rámci úhrnného nákladu, oferovaného fou. E. Fulda, bez újmy na řádném provedení prací, odpovídajícím soutěžním podmínkám. Proto byla tato nabídka ze soutěže vyloučena ve smyslu citovaného již odst. 2. §u 21, zadáv. řádu.
Další nabídka fy. Ing. R. Vítek v Mor. Ostravě, v celkovém pořadí na 2. místě, nemohla pak býti přijata hlavně proto, že byla nepřípustně doplňována, což odporuje podmínkám soutěže (§ 21., odst. b) a c) zadáv. řádu), a že se oferent dodatečně spojil s firmou, která se nesúčastnila soutěžního řízení.
Byly proto práce zadány podle 3 § nabídky firmy Joža Dvořák, stavitel ve Slezské Ostravě, v úhrnné částce 1,557.121,51 Kč. Vzhledem k menší finanční zdatnosti fy. J. Dvořák byly jí práce zadány s podmínkou, že předloží prohlášení některého peněžního ústavu o zajištění peněžních prostředků, potřebných k řádnému zahájení a provádění stavby.
Zadání prací provedlo ministerstvo pošt a telegrafů na podkladě dobrozdání své zadávkové komise, jejíhož jednání se účastnili i zástupci inženýrské komory pro republiku Čsl. (člen její brněnské pracovní sekce), ústředny společenstev stavitelů v Praze a společenstva stavitelů v Orlové, kteří projevili souhlas s dobrozdáním zadávkové komise. Práce byly zadány firmě Joža Dvořák, stavitel ve Slezské Ostravě, jíž byla udělena koncese výměrem zemského úřadu v Brně z 20. března 1930, č. 7.771/V-12-30 a ne firmě Dvořák a Kučera, společnost s r. o., v níž byl stavitel Dvořák společníkem a jednatelem a ručil tudíž pouze svým kmenovým vkladem. Koncese, udělená firmě Dvořák a Kučera, zanikla týmž výměrem zemského úřadu v Brně, a na firmu byl 23. dubna 1930 uvalen konkurs, který nebyl dosud skončen. Tato okolnost však netanguje nikterak novou firmu Joža Dvořák, jíž byly práce zadány, a nebylo tudíž důvodu, vyloučiti její nabídku ze soutěže podle ods 1, §u 21, zadáv. řádu.
Jak zřejmo z předepsaného, postupovalo se při zadávání zmíněných prací přesně podle platných předpisů a není tudíž zapotřebí rušiti zadávku, jejíž provádění ostatně již značně pokročilo.
V Praze, dne 14. listopadu 1930.
Ministr pošt a telegrafů:
Dr. Franke v. r.
806/V. (původní znění).
Odpověď
ministra obchodu
na interpelaci poslance H. Krebse a druhů
o úpravě zdravotně závadných poměrů a nespravedlivostech u koncesované živnosti pohřbívání mrtvol po stránce živnostenské (tisk 320/XVI.).
V dohodě s ministerstvem veř. zdravotnictví a tělesné výchovy sděluji toto:
Ministerstvo obchodu projednává ve svém poradním sboru - Státní radě živnostenské - návrhy na revisi živnostenského řádu. Za tím účelem byl zvolen zvláštní subkomitét pro revisi živnostenského řádu, který projednává a připravuje revisní návrhy pro schůze výboru reformního a plného shromáždění.
Záležitosti jednotlivých koncesovaných živností dosud projednávány nebyly, jsou však na programu nynějšího jednání podzimního a v interpelaci přednesené návrhy, to jest zejména otázka průkazu způsobilosti pro živnost pohřebnickou, udílení koncesí právnickým osobám, zasílání žádostí o koncesi společenstvům k vyjádření a j., budou sloužiti za podklad jednání se zájemníky o nové zákonité úpravě živnosti pohřebnické.
Pokud se týče stížností, že živnost držeti a půjčovati pohřební vůz považují některé živnostenské úřady za živnost svobodnou, po šetření konaném u všech zemských úřadů sděluji, že nyní úřady živnost tu nepovažují za svobodnou a vyžaduje se k jejímu provozování koncese. Pouze několik případů bylo zjištěno, kdy živnost tato se provozuje na základě živnostenského listu jako živnost svobodná, avšak živnostenské listy tyto datují se ještě z doby, kdy živnost pohřebnická nebyla ještě živností koncesovanou.
Za účelem jednotné praxe však vydalo ministerstvo obchodu všem zemským úřadům oběžník, ve kterém uložilo živnostenským úřadům, aby živnost držeti a půjčovati pohřební vozy považovaly za živnost koncesovanou ve smyslu § 15., bod 23, ž. ř. Současně nařídilo ministerstvo tímtéž oběžníkem, aby veškeré stížnosti došlé do neoprávněného provozování živnosti pohřebnické živnostenské úřady vyřizovaly s urychlením.
Pokud se týče požadavku stanoviti směrnice pro udílení koncesí pohřebnických, jsem toho názoru, že hodnocení místní potřeby, k níž jest podle odst. 5., § 23. ž. ř. přihlížeti, jest nutno posuzovati podle konkrétních místních poměrů zdravotních, sociálních a jiných. Po zkušenostech, nabytých s vydáváním směrnic při jiných živnostech, jest kriterium v této otázce velice nesnadné a jednotné řešení této záležitosti by se neosvědčovalo.
V Praze dne 30. října 1930.
Ministr obchodu:
Dr. Matoušek v. r.
806/VI.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslanců dra Karla Perglera, Jiří Stříbrného a druhů
o konfiskační praxi (tisk 628/IX.).
Pp. interpelanti se táží, co hodlám učiniti, aby byl učiněn konec konfiskační praxi, která porušuje všechny zásady o svobodě tisku a i ústavní ustanovení svobodu tisku zaručující.
Svoboda tisku je zaručena, pokud obsahem tisku není spáchán trestný čin. Články uvedené v interpelaci byly zabaveny proto, že státní zastupitelství v nich spatřovalo skutkovou podstatu různých trestných činů. Zabavení byla vesměs potvrzena soudem a buď námitky nebyly podány nebo pokud byly podány, byly zamítnuty.
Ze statí v interpelaci otištěných je patrno, že některé obsahují zřejmě hrubé urážky presidenta republiky a že ve statích knihy "Fortinbras" schvaluje se vražda na ústavním činiteli.
V Praze, dne 30. října 1930.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Meissner v. r.
806/VII.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslanců Fr. Seidla, Vojty Beneše, Rudolfa Chalupy a soudruhů
o zhodnocení pensijních premiových reserv, převáděných z pensijních ústavů na pensijní etát státní (tisk 557/XIII.).
Prémiové reservy podle pensijního zákona čís. 89;1920 Sb. z. a n. se převádějí, Pro převod premiových reserv podle zákona č. 26/1929 Sb. z. a n. a podle zákona o sociálním pojištění jest nutno vyčkati jednak vydání tabulek nutných pro jejich výpočet, jednak příslušných pokynů. S těmito otázkami souvisí též otázka hodnocení premiových reserv.
Jakmile budou tyto otázky v příslušných resortech, kde se o nich pracuje, vyřešeny, bude upraveno i hodnocení premiových reserv.
V Praze, dne 22. listopadu 1930.
Ministr financí:
Dr. Engliš v. r.
806/VIII.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslanců Kopeckého, Hrušky a soudruhů
o konfiskaci časopisu "Signál" ze dne 16. května 1930 (tisk 683/VI.).
Zabavení čís. 34 časopisu "Signál" z 15. května 1930, zařízené státním zastupitelstvím v Praze, bylo soudem v celém rozsahu potvrzeno. Proti soudnímu nálezu nebyly podány námitky.
V Praze, dne 18. listopadu 1930.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Meissner v. r.
806/IX.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslanců Vallo, Majora a druhů
o hrubém porušení práva politických vězňů a o nepřístojném jednání prokurátora Martínka v Košicích vůči poslancům (tisk 561/VIII.).
Dne 4. června 1930 žádali poslanci Major a Vallo košického prokurátora všeobecně o povolení návštěvy všech komunistických vězňů, jichž bylo toho dne ve věznici krajského soudu v Košicích celkem 26.
Kdyby byli žádali výslovně jen o povolení návštěvy vyšetřovanců Farkaše a Weisse, byl by je prokurátor odkázal na příslušného vyšetřujícího soudce. Poněvadž hromadné návštěvy nebyly by v souhlase s domácím vězeňským řádem, prohlásil prokurátor, že sám takovou návštěvu povoliti nemůže a odkázal žadatele na ministerstvo spravedlnosti.
V Praze, dne 19. listopadu 1930.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Meissner v. r.
806/X. (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance dra Peterse a druhů
o vzorcích přihlášek pro staropensisty (tisk 747/VIII.).
V přihlášce uvedená otázka "Má Vaše manželka vlastní důchod, jakého druhu a kolik činí ročně" jest nutná:
1.) se zřetelem na ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 70/1930 Sb. z. a n., ježto jest nutno přezkoušeti nárok na dosavadní celkové požitky, zejména pokud jde o určení výše dosavadních drahotních požitků, které nepříslušejí na manželku výdělečně činnou, nebo má-li sama drahotní požitky z titulu své veřejné služby (§ 6 odst. 3, a 7 zákona č. 394/1922 Sb. z. a n., článek V. odst. 14 vládního nařízení čís. 34/1923 Sb. z. a n.),
2.) se zřetelem na ustanovení § 49 vládního nařízení č. 96/1930 Sb. z. a n., který přiznává mužským zaměstnancům doplňovací přídavek ženatých v té výši a potud, pokud by jim příslušel za činné služby. Tento přídavek však podle § 193 odst. 2 platového zákona nepřísluší, nelze-li manželku vzhledem k jejímu vlastnímu příjmu pokládat za nezaopatřenu, nebo je-li ustanovena ve veřejné nebo této na roveň postavené službě, nebo má-li z takové služby výslužné.
V Praze dne 22. listopadu 1930.
Ministr financí:
Dr. Engliš v. r.
806/XI.
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslanců Jana Koudelky, inž. Jar. Nečase, Jána Bečko a soudruhů
o udílení subvencí na strojní zařízení sdružením drobných zemědělců (tisk 628/II.).
Traktory:
Ministerstvo zemědělství sleduje otázku výběru vhodného typu traktoru již delší dobu. Aby byla podnícena činnost našich konstruktérů a továren a aby byl získán celkový přehled o tom, co v oboru konstrukce a výroby traktorů bylo v Československé republice vykonáno, byla v roce 1927 vypsána soutěž návrhů na motorový tažný stroj zemědělský.
Na podkladě výsledku této soutěže byly podle nejlépe vyhovujících návrhů vyrobeny dva traktory, které byly podrobeny prakticky soutěži, k níž byly připuštěny i jiné typy traktorů domácí výroby. Po krátkodobé soutěži, kde soutěžící stroje pracovaly současně za stejných podmínek, bylo přikročeno k praktické soutěži dlouhodobé, jejímž účelem jest zjistiti výkonnost, praktickou upotřebitelnost a trvanlivost soutěžících strojů za různých podmínek a při nejrozmanitějších pracech zemědělských v různých ročních obdobích.
Praktická soutěž traktorů domácí výroby bude v nejbližší době skončena a její výsledek bude publikován.
Ministerstvo zemědělství zamýšlelo po skončení této soutěže na podkladě získaných zkušeností přikročiti k soustavnému subvencování traktorů. Na podporu nákupu hospodářských strojů v r. 1931 bylo možno preliminovati jen částku 4,300,000.- Kč. Částka ta nepostačí k tomu, aby kromě dosud podporovaných druhů strojů mohl býti podporován také ještě v uspokojivé míře nákup traktorů a nebude proto možno ani v r. 1931 přikročiti k soustavné podpoře nákupu traktorů.
Mlátící složení:
Do r. 1924 docházely žádosti o povolení příspěvku na mlátící složení velmi zřídka, a příspěvky byly povoleny jen v několika ojedinělých případech. K soustavné podpoře nákupu mlátících složení došlo teprve v r. 1924. Povolené příspěvky činívaly z počátku až 30%, později, když docházelo více žádostí o příslušnou rozpočtovou položku nebylo možno přiměřeně zvýšiti, byly příspěvky snižovány a v roce 1927 činily průměrně jen 10 - 12%. Tento stav se poněkud zlepšil v r. 1928, takže v tomto roce bylo možno povolovati příspěvky až 22%ní. V roce 1929 došlo však tolik žádostí o povolení příspěvku na hospodářské stroje, že přes 300 žádostí o povolení příspěvku na mlátící složení nemohlo býti v r. 1929 vyřízeno pro nedostatek peněžních prostředků a žádosti ty byly vyřízeny teprve počátkem letošního roku, po schválení státního rozpočtu na rok 1930 z příslušného úvěru na letošní rok. Při povolování příspěvku těmto žadatelům muselo býti postupováno s největší úsporností, aby úvěr na r. 1930 nebyl příliš zatížen tak, aby se dostalo také na nové žadatele z roku 1930.
Mezi žadatele z r. 1929 patří také Skupina domkářů a malorolníků ve Viticích, okres Český Brod, jíž byl povolen na mlátící složení příspěvek ve výši 10% nákupní ceny strojů, tj. 3.300,- Kč. Tím jest vysvětleno proč příspěvky povolované počátkem letošního roku na žádosti z r. 1929 jsou nižší než příspěvky povolované v r. 1928.
O dodatečném zvýšení příspěvků organisacím, jímž byly povoleny na žádosti z r. 1929 příspěvky nižší, nelze prozatím učiniti závazného příslibu. Dojdou-li žádosti o zvýšení příspěvku, mohlo by býti o nich uvažováno teprve koncem r. 1931 podle pohotovosti peněžních prostředků.
V Praze dne 19. listopadu 1930.
Ministr zemědělství:
Bradáč v. r.
806/XII. (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslance Windirsche a druhů
o zrušení ochrany nájemníků v obcích s méně než 2.000 obyvateli (tisk 386/XII.).
Žádosti obcí o schválení jejich usnesení na zrušení ochrany nájemníků podle ustanovení § 31, odst. 2., zákona ze dne 28. března 1928, č. 44 Sb. z. a n., zemské úřady vyřizují normálně. Protáhne-li se v některých případech konečné vyřízení žádosti, jest pravidelně průtah zaviněn tou okolností, že žádost není řádně doložena, takže jest nutno vrátiti ji k doplnění, a to někdy i vícekráte. Podle došlých zpráv zemských úřadů jsou veškeré žádosti vyřízeny, až na žádosti z poslední doby.
Žádost obce Jeřmanic (politický okres Liberec) za schválení usnesení obecního zastupitelstva o zrušení ochrany nájemníků pro tuto obec byla zamítnuta již výměrem zemského úřadu v Praze ze dne 24. května 1929, č. 14-9176/29, z toho důvodu, že obec tvoří s městy Libercem a Jabloncem n. N. společný obvod bytový, takže by zrušení ochrany nájemníků v obci Jeřmanicích působilo rušivě na bytové poměry v celém tomto bytovém obvodu. Mimo to byla podle výsledku konaného šetření obava, že by si nájemníci podle bytových poměrů v Jeřmanicích stěží opatřili nové byty, když by došlo k četnějšímu vypovídání z bytů po zrušení ochrany.
Proti uvedenému výměru nebylo podáno odvolání a vešel tedy v moc práva.
Žádost obce Pilínkova (okres Liberec), aby schváleno bylo usnesení obecního zastupitelstva o zrušení ochrany nájemníků, vrátil zemský úřad v Praze dne 25. dubna 1929, č. 14-3152/29 k doplnění dokladem, že usnesení obecního zastupitelstva, o jehož schválení jde, odpovídá po stránce formální zákonným předpisům a že učiněno bylo většinou všech členů obecního zastupitelstva podle § 31, odst. 2., zákona č. 44/1928 Sb. z. a n.
Tento doklad předložen nebyl a nemohlo tedy býti dosud o žádosti obce Pilínkova meritorně rozhodnuto.
Do seznamu obcí, v nichž byla ochrana nájemníků na základě § 31, odst. 2, cit. zákona zrušena, možno pp. interpelantům nahlédnouti v bytovém odboru ministerstva sociální péče.
V Praze dne 13. listopadu 1930.
Ministr sociální péče:
Dr. Czech v. r.
806/XIII.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Jiří Stříbrného a druhů
o zákazu veřejných schůzí v Praze svolaných proti popravě Slovinců (tisk 628/VII.).
Veřejnou schůzi, kterou v zastoupení Národní Ligy svolal Jan Hýbl na večer dne 15. září 1930 do místnosti Národního domu na Smíchově s programem: "Poprava Slovinců v Terstu a ochrana menšin. Politická situace před zahájením parlamentu", policejní ředitelství v Praze zakázalo podle §u 6 zákona o právu shromažďovacím, ježto podle okolností, za jakých tato schůze se měla konati, mělo důvodnou obavu, že by pořádání schůze mohlo ohroziti veřejnou bezpečnost a veřejné blaho. Stejně zakázalo policejní ředitelství v Praze schůzi, kterou po doručení zmíněného zákazu tentýž svolavatel oznámil na tutéž dobu a do téže místnosti s programem: "Politická situace před zahájením parlamentu", ježto bylo toho mínění, že jde o to obejíti vpředu zmíněný zákaz.
Pořadatel chystaných projevů mohl podati odvolání proti zákazům, to však v žádném z obou případů neučinil a vzdal se tak sám práva, aby postup policejního ředitelství byl v instančním pořadí přezkoumán.
Vzhledem k těmto okolnostem není důvodu k opatření v interpelaci žádanému.
V Praze dne 11. prosince 1930.
Předseda vlády:
Udržal v. r.
806/XIV. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance dra Szüllö a druhů
o působení Josefa Cavara, správce státní lidové školy ve Staré Ďale (tisk 561/V.).
Vykonaným šetřením nebylo zjištěno, že by správce státní lidové školy ve Staré Ďale postupoval nezákonně proti maďarským dětem školou povinným a je odnárodňoval. O tom, do které školy mají býti děti zapsány, rozhodují při zápisu svobodně jejich rodiče. Nebyl také zjištěn ani jeden případ, že by některé dítě ve Staré Ďale nechodilo do školy z důvodů národnostních. Všechny školou povinné děti v uvedené obci jsou řádně zaškoleny a jejich vyučovací prospěch ve škole jest normální.
Z příslušných dokladů bylo dále zjištěno, že obec Stará Ďala darovala na vánoční nadílku v roce 1929 částku 800.- Kč (interpelace uvádí 1000 Kč) a že této částky bylo užito k obdarování školních dětí bez rozdílu jejich národnosti.
Maďarským školním fondem v obci Staré Ďale disponuje učitelský sbor. Vykonanou revisí bylo zjištěno, že fondem se hospodaří řádně a že se jeho výtěžku užívá k účelům, pro něž byl fond zřízen.
V Praze dne 24. listopadu 1930.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Dérer v. r.