|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930 |
|
|
III. volební období. |
3. zasedání. |
803.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne .................................. 1930,
kterým se pozměňuje zákon o dani z obratu a dani přepychové a prodlužuje jeho platnost.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
Platnost zákona ze dne 21: prosince 1923, č. 268 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 16. prosince 1926, č. 246 Sb. z. a n., o dani z obratu a dani přepychové, prodloužená zákonem ze dne 20. prosince 1929, č. 181 Sb. z. a n., prodlužuje se s těmito změnami:
§ 1, odst. 4., bude zníti:
Dani jsou podrobeny, nehledíc na úplatnost, dodávky a výkony mezi závody téhož podniku a dodávky a výkony mezi závody nebo podniky téhož majetníka (§ 6, odst. 2.) v případech, kdy jest dlaň paušalována, stanoví-li takovou daňovou povinnost paušalovací vyhláška (§ 19, odst. 8.).
V § 3 nahradí se slova "podnikatelské pronajímání bytů" slovy "podnikatelské pronajímání zařízených místností".
§ 4, č. 4, konec první věty bude zníti:
provise z obchodu cennými papíry a cizími zákonnými platidly vyjma provise z obchodu losy státních loterií dani však podléhají.
§ 4, č. 10, bude zníti:
dovoz předmětů, podléhajících dani při dovozu (§ 1, odst. 1., č. 2), v případech a za podmínek, uvedených v § 87 celního zákona ze dne 14. července 1927, č. 114 Sb. z. a n., a v §§ 149 - 173 vládního nařízení ze dne 13. prosince 1927, č. 168 Sb. z. a n., jímž se provádí celní zákon;
§ 4, č. 12, bude zníti:
dodávky léčiv, léčebných pomůcek (včetně pomůcek therarpeutických), léčebných vod, dodávky a výkony, záležející v podávání léčebných lázní, výkony lékařské a porodnické, hradí-li úplaty za tyto dodávky nebo výkony nositelé nebo náhradní nositelé veřejnoprávního sociálního pojišťění podle dotyčných právních ustanovení, nebo jsou-li zmíněné dodávky a výkony prováděny pro osoby, opatřené vysvědčením chudinským. Za týchž podmínek nejsou dani podrobeny i jiné dodávky a výkony, pokud je provádějí léčebné a ošetřovací ústavy a lázeňské podniky. Dále nejsou dani podrobeny všeliké dodávky a výkony, prováděné veřejnými léčebnými a ošetřovacími ústavy na všeobecných třídách nebo prováděné lázeňskými podniky v případě, že byla z úplaty poskytnuta z důvodů sociálních nejméně 50%ní sleva. Tato osvobození neplatí v případech, kdy jest daň paušalována;
§ 4, č. 14, bude zníti:
vláda k návrhu ministra financí, jenž před tím vyslechne buď příslušnou obchodní a živnostenskou komoru a státní živnostenskou radu nebo příslušnou zemědělskou radu, může poskytnouti:
a) při dodávkách a výkonech, týkajících se předmětů vyvážených, v případech hodných zřetele, zejména je-li daní ohrožena soutěživost dotyčného výrobního odvětví při vývozu, osvobození od daně, její snížení nebo jinou úlevu na dani. Tato úleva může záležeti též v tom, že se vývozním podnikům výrobním nebo sdružením takových podniků vrátí zcela nebo částečně daň, zaplacená z dodávek surovin nebo polotovarů, kterých vývozní podniky výrobní upotřebily ke zpracování na předměty, vyvezené do ciziny, nebo kterých použily jako součásti při výrobě zmíněných předmětů nebo jako jejich obalu;
b) při dodávkách a výkonech, týkajících se předmětů dovážených, v případech hodných zřetele osvobození od daně, její snížení, po případě úplné nebo částečné započtení daně, zaplacené při dovozu (§ 1, odst. 1., č. 2), do daně z první tuzemské dodávky dovezeného předmětu;
c) při dodávkách a výkonech, týkajících se předmětů, vyrobených v tuzemsku a do tuzemska dodávaných, v případech hodných zřetele osvobození od daně nebo její snížení, jsou-li předměty tuzemského původu daní více zatíženy než dovážené předměty stejného nebo podobného druhu, nebo vyžaduje-li toho soutěživost výrobního odvětví, zpracujícího tyto předměty, při vývozu;
d) v případech hodných zřetele snížení daně nebo jinou úlevu, jsou-li paušalováním daně (§ 19, odst. 8.) příliš zatíženy předměty, vyrobené z hmot, z jejichž dodávek jest daň paušalována;
e) osvobození od daně nebo její snížení pro dodávky, které provádějí svazy družstev pro přičleněná družstva a tato družstva pro svazy;
V § 4, č. 15, vloží se za slova "prodej jejich surovin a výrobků" slova "nebo aby jim půjčováním svých zařízení napomáhaly při výrobě",
§ 4, č. 20, bude zníti:
dodávky, k nimž dochází v případech, kdy podle poplatkových ustanovení příslušejí nebo budou přiznány poplatkové úlevy z důvodu splynutí (fuse), sloučení nebo přeměny právního útvaru některých podniků.
§ 5, č. 3, bude zníti:
při dovozu (§ 1, odst. 1., č. 2) poplatník celní pohledávky (§ 8 celního zákona);
V § 6, odst. 2, vypustí se slova "a §u 4, č. 10,".
V § 7, č. 2, vloží se za slova "s provozem souvisících" slova "čítajíc v to jimi prováděnou autobusovou dopravu".
§ 7, č. 3, bude zníti:
jednatelé co do jednatelských výkonů, nepřesahuje-li úplata za ně v daňovém období částku 40.000 Kč. Podmínkou tohoto osvobození jest, že vedou obchodní knihy nebo, nejsou-li povinni je vésti, že vedou daňové záznamy (§ 16, odst. 1.).
§ 8 bude zníti:
Ručení.
Nemohla-li daň s příslušenstvím na osobě k tomu povinné býti vymožena řízením donucovacím, ručí za její zaplacení osobně:
1. nabyvatel podniku, převedeného úplatně nebo neúplatně během daňového období, za daň, předepsanou jeho předchůdci za dotyčné daňové období;
2. zástupce cizince, není-li sám subjektem daně (§ 5, č. 2), za daň, předepsanou cizinci;
3. osobně ručící společníci za daň, předepsanou společnosti;
4. osoby, zodpovědné za správu osob právnických, za daň, předepsanou těmto právnickým osobám;
5. účastníci příležitostných sdružení podnikatelů za daň, předepsanou ostatním účastníkům takového sdružení z dodávek nebo výkonů, provedených tímto sdružením;
6. ten, z jehož podnětu se mimosoudní dražba koná, není-li sám subjektem daně, za daň, připadající na dodávky z této dražby;
7. nepodnikatel, pro kterého nepodnikatelská dodávka nebo výkon byly provedeny, za daň z dotyčné dodávky nebo výkonu, neučiní-li oznámení podle § 13, odst. 1.
(2) Postihuje-li osobní ručení více osob, ručí všechny společně a nerozdílně.
(3) Fysické i právnické osoby včetně neodevzdané pozůstalosti ručí za nezaplacené tresty na penězích, pokuty a útraty trestního řízení, které byly jejich zákonným nebo zmocněným zástupcům uloženy pro přestupky daňové (§ 41), spáchané při vykonávání povinností z tohoto zastupitelského poměru vyplývajících. Z ručení jsou vyňaty fysické osoby, které nejsou svéprávné, pokud jde a jejich zákonné neb úředně zřízené zástupce, a fysické osoby, jež prokáží, že jejich zmocněnec, při jehož volbě užily povinné péče, jednal bez jejich zmocnění.
§ 9, odst. 2., věta první bude zníti:
Z daňového základu lze vyloučiti výlohy zasílací a pojišťovací, které dodavatel nebo, kdo výkon provádí, prokázaně hradil osobám třetím za příjemce dodávky nebo výkonu, anebo které platí příjemce dodávky nebo výkonu a které mu dodavatel nebo, kdo výkon provádí, z úplaty odpočítá.
§ 11, odst. 2., lit. f), bude zníti:
při dovozu (§ 1, odst. 1., č. 2) v době, kdy vzniká povinnost platiti celní pohledávku (§ 85 celního zákona);
K § 11, odst. 2., připojí se jako lit. g) toto ustanovení:
záleží-li při zdaňování podle přijatých úplat (§ 17, odst. 1.) úplata ve směnce nebo šeku, v době, kdy dodavatel nebo, kdo výkon provedl, obdrží hodnotu směnky nebo šeku uhrazenou, i když se tak stane před jejich splatností.
V § 16, odst. 1., nahradí se slovo "nařízení" slovy "nařízení nebo vyhláška o paušalování daně (§ 19, odst. 8.) ".
V § 17, odst. 1., první větě nahradí se slova "souhrn úplat přijatých v daňovém období, jakož i hodnotu vlastní spotřeby (§ 1, odst. 5.)" slovy "daňový základ za daňové období".
§ 17, odst. 7., druhá věta bude zníti:
Rovněž není zmíněný poplatník povinen platiti daň z povolených slev a z účtovaných částek, které se staly úpadkem nebo vyrovnáním nebo nezaplacením směnky neb šeku nedobytnými.
V § 17, odst. 7., třetí větě nahradí se slova "a obchoduje ve velkém" slovy "a vydává o všech dodávkách a výkonech účty".
§ 17, odst. 8., bude zníti
Vyměřuje-li se daň při dovozu (§ 1, odst,. 1., č. 2), jest poplatník (§ 5, č. 3) povinen v prohlášce celnímu úřadu udati a průvodními listinami prokázati úplatu nebo cenu dováženého předmětu a jiné k vyměření daně potřebné údaje (§ 9, odst. 1., pátá věta); povinnosti této není, vyměřuje-li se daň při dovozu pevnou sazbou (§ 10, odst. 3.). Úplatu jest poplatník povinen prokázati účtem a jeho opis odevzdati celnímu úřadu; je-li úplata v účtě udána v cizí měně nebo v obchodních mincích, jest poplatník povinen ji prohlásiti též v československé měně. Není-li úplaty, jest poplatník povinen prohlásiti a vhodným způsobem prokázati cenu dováženého předmětu. Neudal-li poplatník úplatu nebo cenu dováženého předmětu nebo zdála-li se udaná úplata nebo cena úřadu celní správy nízkou, stanoví úřad (po případě po slyšení znalce) cenu částkou, kterou uzná za přiměřenou. Neudal-li poplatník úplatu nebo cenu dováženého předmětu, jest povinen nésti výlohy znaleckého odhadu vždy, jinak jen tehdy, byla-li daň pravoplatně vyměřena z ceny vyšší než byla úplata nebo cena udaná poplatníkem. Cenou podle tohoto odstavce rozumí se cena obecná (§ 9, odst. 1.).
V § 20, odst. 2., vloží se za větu druhou toto ustanovení:
Platby zaúčtují se nejprve na běžný daňový dluh, pak na nedoplatky daně za dřívější daňová období.
§ 20, odst. 4., nahradí se tímto ustanovením:
Nebyla-li čtvrtletní daňová splátka nebo daň zcela nebo z části zaplacena včas a přesahuje-li poplatníkův roční předpis daně podle tohoto zákona 200 Kč, zvýší se dlužná daňová splátka nebo daň o 5%; z takto vypočtené celkové částky jest podnikatel povinen platiti úroky z prodlení, stanovené pro přímé daně, počínajíc prvním dnem po uplynutí příslušného čtvrtletí nebo po uplynutí 30-ti dnů po dodání platebního rozkazu. Úroky plynou do státní pokladny.
§ 21, odst. 2., druhá věta doplní se slovy:
s výjimkou stížností proti vyměření daně z obratu při dovozu (§ 1, odst. 1., č. 2), o kterých platí ustanovení hlavy V. celního zákona.
V § 27 vloží se v č. 1, ve větě první a druhé za počáteční slovo "Dodávky" slova "a dovoz", vypustí se ustanovení, uvedená pod č. 2. - 10. a č. 11. se stane č. 2.
§ 29, č. 1., bude zníti:
při dovozu poplatník celní pohledávky (§ 8 celního zákona);
V § 42, odst. 10., vloží se za první větu toto ustanovení:
Ministerstva financí může několik daňových ukládacích okresů spojiti v jediný trestní okres a určiti jeden z finančních úřadů, ležících v jeho obvodě, aby pro celý trestní okres prováděl trestní vyšetřování a vydával trestní nálezy.
§ 44, odst. 2., druhá a třetí věta nahradí se tímto ustanovením:
Upouštěcí částku stanoví u volném uvážení úřad, provádějící trestní řízení, přihlížeje k výši zkrácené daně nebo daně, o kterou stát přijíti mohl, k výši trestu na penězích, jenž by jinak byl pravděpodobně uložen, a k majetkovým poměrům obviněného. Stanovení upouštěcí částky podrobeno je schválení zemského finančního úřadu, který zároveň určí lhůtu, do které nutno upouštěcí částku zaplatiti.
V § 45, odst. 2., vloží se za slova "daň vyměřena" slova "zcela nebo z části".
Místo § 45, odst. 8., vloží se tyto tři nové odstavce:
(8) Trestnost činů v § 41 uvedených zaniká promlčením v pěti letech, a to jde-li o činy, záležející v konání, od uplynutí roku, v němž byl trestný čin spáchán, a jde-li o činy, záležející v opomenutí, od uplynutí roku, v němž se opomenutí stalo. Dopustí-li se viník nového v § 41 uvedeného trestného činu, nepromlčuje se starší trestný čin před promlčením novějšího. Promlčení trestnosti činů v § 41 uvedených se přetrhuje vydáním obsílky, obviněnému svědčící a trestný čin a den výslechu vyznačující, nebo jiným sdělením obviněnému, že se proti němu zavádí trestní řízení. Každým způsobem však se promlčuje trestnost činů, pro které do deseti let od uplynutí roku, ve kterém byl trestný čin spáchán nebo se opomenutí stalo, nebylo zavedeno trestní řízení.
(9) Trestnost činů v § 43 uvedených zaniká promlčením v jednom roce ode dne, kdy trestný čin byl spáchán nebo se opomenutí stalo.
(10) Výkon trestů, uložených pro trestné činy, uvedené v §§ 41 a 43, se promlčuje v pěti letech ode dne, kdy nález nabyl moci práva.
§ 47 bude zníti:
Podpůrná platnost ustanovení o jiných daních a cle.
V případech tímto zákonem neupravených platí obdobně:
1. jde-li o daň, vybíranou při dovozu (§ 1, odst. 1., č. 2), ustanovení o cle;
2. jde-li o paušalovanou daň, vybíranou zároveň s některou daní spotřební (§ 19, odst. 8.), ustanovení o dotyčné dani spotřební;
3. ve všech ostatních případech ustanovení o přímých daních.
§ 49, odst. 1. - 3., budou zníti:
(1) Tento zákon nabude účinnosti dnem 1. ledna 1931. Jde-li o daň za dobu před tímto dnem nebo o trestné činy před tímto dnem spáchané, nutno použíti ustanovení zákona, který v rozhodné době (odst. 3.) platil.
(2) Zároveň pozbývají účinnosti, pokud jde o daň z obratu a daň přepychovou:
1. zákon ze dne 22. listopadu 1928, č. 202 Sb. z. a n., kterým se povoluje vrácení daně z obratu nebo přepychové a daně přepravní vývozním podnikům výrobním;
2. zákon ze dne 9. listopadu 1922, č. 331 Sb. z. a n., o úpravě osvobození osob exteritoriálních od státních a jiných veřejných daní a dávek.
(3) Doba provedení dodávky nebo výkonu rozhoduje o tom, vztahují-li se na dodávku nebo výkon ustanovení tohoto zákona či zákonů ze dne 11. prosince 1919, č. 658 Sb. z. a n., ze dne 29. ledna 1920, č. 70 Sb. z. a n., ze dne 12. srpna 1921, č. 321 Sb. z. a n., zákona ze dne 21. prosince 1923, č. 268 Sb. z. a n., nebo téhož zákona ve znění zákona ze dne 16. prosince 1926, č. 246 Sb. z. a n.
§ 49, odst. 10., bude zníti:
Zákon tento pozbývá účinnosti dnem 31. prosince 1932.
Čl. II.
(1) Tento zákon nabude účinnosti dnem 1. ledna 1931.
(2) Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr financí v dohodě s ministry spravedlnosti, obchodu, vnitra, zemědělství a pro zásobování lidu.
Čl. III.
Vládě se ukládá, aby ve Sbírce zákonů a nařízení vyhlásila jako přílohu tohoto zákona, úplné znění zákona a dani z obratu a dani přepychové.
Důvodová zpráva.
Část všeobecná.
Další prodloužení zákona o dani z obratu a dani přepychové, který pozbývá koncem letošního roku účinnosti, jest státní nezbytností. Daň tato jest totiž pro své velmi značné výnosy stále jedním ze základních pilířů celého našeho veřejného finančního hospodářství, a to nejen vlastní finanční soustavy státní, nýbrž i finanční soustavy svazků územní samosprávy, kterým se jednak dostává značných přídělů z výnosu této daně přímo pro jejich samostatné hospodaření, jednak se z výnosu této daně hradí náklady, jež mají rovněž nésti svazky územní samosprávy (náklad na učitelské platy v zemi České a Moravskoslezské).
Tento zájem veřejného hospodářství na dalším trvání daně z obratu jest tím intensivnější v době nynější, kdy všeobecná hospodářská situace nutí k četným opatřením, jichž důsledkem budou značná nová vydání státu a kdy i v oboru financí svazků územní samosprávy nutno počítati se zvýšením dosavadních přídělů z výnosů státních daní.
Z těchto okolností vyplývající napjatost státních rozpočtů na příští léta a zvýšení nároků na všechny příjmové zdroje - a tudíž i na výnos daně z obratu - jsou příčinou, pro kterou nejen nelze se této daně na příští léta zříci, nýbrž nelze ani připustiti takové změny v její dosavadní úpravě, které by mohly míti za následek značnější pokles jejího výnosu, jehož dosud stoupající tendence ostatně vlivem zhoršených všeobecných hospodářských poměrů a po realisaci daňových nedoplatků ze starších let pravděpodobně nebude dále pokračovati, čemuž nasvědčuje i okolnost, že výnos daně z obratu za první měsíce roku 1930 poklesl proti výnosu za stejné měsíce roku loňského. Z těchto důvodů jest tedy nemožno zejména lineární snížení daňové sazby, jakékoliv rozšíření předmětů, jejichž dodávky podléhají toliko snížené 1%ní dani, dále úplné zrušení daně přepychové i podstatné rozšíření dosavadních daňových osvobození nebo omezení ustanovení o daňové povinnosti.
Vzdor tomu přináší předkládaný návrh některé cenné úlevy proti dosavadnímu stavu, jichž se poplatnictvo domáhá již řadu let a které jsou dále podrobněji uvedeny.
Novelisace zákona o dani z obratu a dani přepychové má býti podle návrhu provedena na podkladě dosavadního zákona pouhými změnami některých jeho ustanovení. Děje se tak v zájmu zachování nynějšího systému, který jsa již přes deset let v platnosti, jest vžit a jehož úplně nová úprava by vyžadovala od poplatnictva i od finančních úřadů nutnost seznámiti se s novými ustanoveními a byla by i zdrojem určitých administrativních obtíží (nové tiskopisy, pomůcky a pod.).
Aby pak tato úprava nového zákona, majícího podle návrhu obsahovati jenom ta ustanovení dosavadního zákona, v nichž se provádějí změny, neměla za následek nepřehlednost platného práva, má býti současně s novým zákonem vyhlášeno ve Sbírce zákonů a nařízení znění dosavadního zákona ze dne 21. prosince 1923, č. 268 Sb. z. a n. v úpravě, které se mu dostalo zákonem ze dne 16. prosince 1926, č. 246 Sb. z. a n., a které se mu má dostati zákonem, jehož návrh se předkládá.
Podle návrhu mají býti v nynější úpravě zákona o dani z obratu a dani přepychové provedeny změny trojího druhu:
a) změny, které znamenají úlevy pro poplatnictvo.
Jsou to zejména:
1. změna § 1, odst. 4., podle které má býti upuštěno od dosavadního zásadního zdaňování fingovaných dodávek a výkonů uvnitř koncentrovaných podniků a tato daňová povinnost má býti omezena na případy, kdy jest daň paušalována, stanoví-li to dotyčná paušalovací vyhláška;
2. změna § 4, č. 12, podle které má býti toto daňové osvobození rozšířeno na všechny dodávky a výkony léčebných a ošetřovacích ústavů, jakož i lázeňských podniků, za něž hradí úplaty nositelé veřejnoprávního sociálního pojištění, kdežto dosud nebylo v takovém případě osvobozeno od daně stravování a ubytování na lepších třídách léčebných a ošetřovacích ústavů a v lázeňských podnicích vůbec;
3. změna § 4, č. 14, kterou má býti podstatně rozšířen podklad pro poskytnutí daňových úlev pro dodávky a výkony, související s vývozem a dovozem. Zejména mají sem býti také pojata ustanovení o dani z obratu a dani přepychové, obsažená v zákoně ze dne 22. listopadu 1928, č. 202 Sb. z. a n., kterým se povoluje vrácení daně z obratu nebo přepychové a daně přepravní vývozním podnikům výrobním, kterýžto zákon má v důsledku toho současně, pokud jde o daň z obratu a daň přepychovou, pozbýti účinnosti. Nově pak má býti v tomto zákonném ustanovení poskytnut podklad pro povolení daňových úlev v souvislosti s paušalováním daně;
4. změny § 4, č. 4, § 4, č. 15, § 4, č. 20 a § 7, č. 2, znamenající rozšíření osvobození v těchto paragrafech stanovených;
5. změna § 7, č. 3, zavádějící nové osvobození od daně pro jednatele do určité výše ročních úplat za jednatelské výkony;
6. změna § 9, odst. 2., mající rozšířiti možnost vyloučení dopravních a pojišťovacích výloh z daňového základu i na případy, kdy tyto výlohy hradí příjemce dodávky nebo výkonu a dotyčná částka se mu odpočítá z úplaty;
7. změny § 11, odst. 2., lit. g), a § 17, odst. 7., podle nichž bude při zdaňování podle přijatých úplat možno zdaniti dodávku nebo výkon, jež byly zaplaceny směnkou nebo šekem, až v době uhrazení jejich hodnoty a při zdaňování podle účtovaných cen vyloučiti z daňového základu nově také částky; jež se nezaplacením směnky nebo šeku stall nedobytnými;
8. změna § 17, odst. 7., třetí věty, podle které má býti možnost zdaňování podle účtovaných cen rozšířena na všechny podniky, které vedou obchodní knihy a vydávají o všech dodávkách a výkonech účty, i když dodávají přímo spotřebitelům;
9. změna § 20, odst. 4., podle níž má býti povinnost platiti úroky z prodlení omezena na poplatníky, jimž bylo na dani z obratu předepsáno za dotyčný rok aspoň 200 Kč.
b) změny, jež jsou důsledkem nových zákonů.
Od vydání zákona č. 246/1926 Sb. z. a n., kterým byly posledně v úpravě zákona o dani z obratu a dani přepychové provedeny některé změny, došlo v obou nejblíže příbuzných oborech finančního práva, totiž v ustanoveních o daních přímých a v ustanoveních o cle, ku vydání nových kodifikačních zákonů (zákon o přímých daních ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., a celní zákon ze dne 14. července 1927, č. 114 Sb. z. a n.). Důsledkem nutného přizpůsobení některým ustanovením těchto nových zákonů jest několik změn celkem jen formální povahy, které mají podle návrhu býti provedeny i v zákoně o dani z obratu a dani přepychové, a to:
1. důsledkem nových ustanovení o daních přímých jsou změny, navrhované v § 42, odst. 10., a § 44, odst. 2.;
2. důsledkem nových ustanovení o cle jsou změny, navrhované v § 4, č. 10, § 5, č. 3, § 11, odst. 2., lit. f), § 17, odst. 8., § 21, odst. 2., § 27, § 29, č. 1.
c) změny z důvodů administrativních.
Snaha po právní jasnosti a zavedení administrativního pořádku jest důvodem některých navrhovaných změn dosavadních ustanovení, jejichž nynější znění podle získaných zkušeností nevyhovuje. Jsou to změny, navrhované v § 8, § 16, odst. 1., § 17, odst. 1., § 45, odst. 2., § 45, odst. 8., a § 47.
Z administrativních důvodů bylo původně zamýšleno stanoviti davový základ tím způsobem, aby dani podléhala celková tržba za zdanitelné dodávky a výkony, čítajíc v to daň; tento způsob zdaňování jest zaveden téměř ve všech státech, kde jest uzákoněna daň z obratu. Od zamýšlené změny bylo však upuštěno, ježto by ji bylo způsobeno zvýšení daně o 0,01% až 0,04%.
Při příležitosti novelisace zákona o dani z obratu a dani přepychové byla z kruhů poplatnictva i se strany hospodářských zájmových korporací přednesena řada přání a požadavků, z nichž mnohým [shora ad a)] bylo v návrhu vyhověno. Naproti tomu nebylo možno vyhověti zejména těmto přáním
1. aby byla snížena daňová sazba všeobecně nebo aby aspoň byl rozšířen okruh předmětů, jejichž dodávky podléhají snížené 1%ní daňové sazbě. Možnosti těchto změn brání, jak již bylo uvedeno, ohled na rovnováhu rozpočtu státu i svazků územní samosprávy;
2. z téhož důvodu není možno vyhověti požadavku, aby daň přepychová byla úplně odstraněna. Do značné míry bylo však tomuto požadavku vyhověno již vydáním nového seznamu přepychových předmětů vládním nařízením ze dne 27. března 1930, č. 32 Srb. z. a n., kterým byla podle slibu, učiněného vládou při projednávání posledního zákona o dani z obratu a dani přepychové v prosinci 1929, provedena dalekosáhlá restrikce předmětů, prohlášených za přepychové, takže tento seznam z dřívějších 70-ti položek a původních 209-ti položek byl omezen na pouhých 29 položek. Daně přepychové byla při tom zproštěna některá hospodářská odvětví vůbec, jiná z části a tato daň omezena na předměty skutečně přepychové, kde nemůže býti vážnějších hospodářských námitek proti jejímu ponechání, jež jest žádoucí i s hlediska sociálního. Tento nový seznam přepychových předmětů nabyl již dnem 1. dubna 1930 účinnosti a byl také podle § 26, odst. 1.,:zákona a dani z obratu a dani přepychové předložen Národnímu shromáždění ke schválení;
3. aby bylo upuštěno od zdaňování vlastní spotřeby nebo aby alespoň nebylo za vlastní spotřebu prohlášeno upotřebení předmětů z vlastního podniku pro podnikatelovy zaměstnance. Zdaňováním vlastní spotřeby má totiž býti dosaženo toho, aby daň postihla veškeru spotřebu. Námitka, že zdaňování vlastní spotřeby jest zdaňováním podnikatele samotného, neobstojí, uváží-li se, že jest to zdaňování jeho nikoliv jako podnikatele, nýbrž jakožto spotřebitele a jen podle výše spotřeby jeho nebo jeho zaměstnanců;
4. aby daň z obratu byla ukládána daňovými komisemi jako daň důchodová a všeobecná daň výdělková, nebo aby byla daňová komise slyšena alespoň tam, kde má býti daňový základ stanoven odhadem. Požadavek tento je pro finanční správu nepřijatelný především z toho zásadního důvodu, že takové opatření nelze u daně z obratu provésti všeobecně; případy, kde se vybírá daň z obratu při dovozu nebo daňový paušál společně s daní spotřební, jsou již vzhledem k tomuto způsobu vybírání z působnosti daňových komisí vyloučeny, podobně není možná účast těchto komisí při vyměřování zemědělského paušálu, kde jest podkladem pro vyměření rozsah obhospodařované půdy a průměrná katastrální výnos obecní. Avšak i ve zbývajících případech není u daně z obratu dána možnost odhadu v téže lineární jednoduchosti jako jest tomu u daně důchodově a všeobecné daně výdělkové, neboť u daně z obratu nutno uvážiti nejen hrubou tržbu podniku, nýbrž také důležité okolnosti další, zejména část, která z hrubé tržby připadá na zboží vyvážené, na zboží, z jehož dodávek jest daň paušalována, po případě na zvláštní položky, které přicházejí v úvahu jen u některých podnikatelských skupin buď jako srážky z hrubé tržby anebo jako součást této (tak úplaty za dodávky, osvobozené podle § 4, č. 12, u lékařů a lékáren, naopak expansní výlohy ca součást daňového základu u advokátů atd.). Při vyměřování paušalované daně z obratu nutilo pak postupovati; podle zvláštních ustanovení, která jsou u jednotlivých předmětů rozdílná a značně komplikovaná. Jak viděti, jest vyměřování daně z obratu nejen technicky obtížné, nýbrž vyžaduje mimo znalost hospodářských poměrů také zevrubného ovládání všech dotyčných právních ustanovení, jaké ode všech členů daňových komisí těžko lze žádati. Účast daňových komisí při vyměřování daně z obratu měla by dále za následek zkomplikování a protahování vyměřovacího řízení, ač snaha finanční správy i přání poplatnictva směřují k jeho zjednodušení a urychlení. Bylo by také velmi nesnadno vymeziti kompetenci daňových komisí pro vyměřování daně z obratu, takže by jejich účast byla zdrojem kompetenčních konfliktů mezi nimi a vyměřovacími úřady, čímž by se přetížení administrativy dále zvyšovalo, aniž by pro poplatníky z toho vyplýval nějaký přímý prospěch. Poměrnost ve zdanění téhož poplatníka daní z obratu a daní důchodovou i všeobecnou daní výdělkovou zabezpečuje ostatně úzký styk mezi orgány vyměřujícími všechny tyto daně. Nevhodnost vyměřování daně z obratu daňovými komisemi plyne konečně již z povahy této daně jakožto daně nepřímé, pro kterýžto daňový typ není zpravidla používáno účasti laického živlu při vyměřování;
5. aby osvobození dodávek pro stát a státní podniky, jež nejsou spravovány podle zásad obchodního hospodaření, bylo rozšířeno také na dodávky a výkony pro samosprávné svazky a jejich ústavy. Důvodem dosavadního osvobození jest, že při dodávkách pro stát daň na jedné straně vybíraná a na druhé dodavatelům nahrazovaná byla by jen jakousi průběžnou položkou finančního hospodářství státu. Tento důvod neplatí však již ani pro státní podniky obchodně spravované, kde by takové osvobození zkreslovalo výsledky jejich hospodaření, tím méně pak u dodávek a výkonů pro samosprávné svazky a jejich ústavy, jež jsou zcela samostatně hospodařícími tělesy. Rovněž není možno vyhověti návrhům, sledujícím týž účel, aby bylo obnoveno ustanovení § 47, odst. 2., zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 321 Sb. z. a n., o včítání stupnicového poplatku, zaplaceného z dodávky movitých věcí, do daně z obratu, kteréžto ustanovení se vedle toho ani prakticky po krátkou dobu svého trvání neosvědčilo;
6. aby lhůta ku podání přiznání byla prodloužena do konce února, jako jest tomu u většiny daní přímých. Takové prodloužení mělo by za následek zdržení vyměřovacích prací a jest zbytečným již proto, že splátka na daň za poslední čtvrtletí jest splatna již před polovicí února, takže do této doby musejí podnikatelé daňový základ za celý předešlý rok stejně míti zjištěn;
7. aby zároveň s vydáním nového zákona o dani z obratu byla poskytnuta daňová amnestie za minulou dobu podle vzoru zákona o přímých daních z r. 1927. Takové opatření jest však na místě jenom tam, kde dochází k úplně nové úpravě dotyčného oboru daňového práva. Návrh neprovádí však zásadních změn v celé úpravě této daně, nýbrž jeho vydání má důvod hlavně v časovém omezení zákona dosavadního. Kdyby pak každá novelisace zákona o dani z obratu, jež při dosavadním termínování platnosti těchto zákonů jsou velmi časté (předkládaný návrh má se státi již šestým zákonem o této dani v době jedenácti let), měla býti provázena daňovou amnestií, stala by se ilusorní daňová kontrola, jejíž provádění vyžaduje určité doby, a nezůstalo by to bez škodlivého vlivu na morálku poplatnictva, neboť častá amnestie by oslabovala účinek trestních sankcí a tak podporovala daňové defraudace. Ostatně amnestií podle zákona o přímých daních z r. 1927 nebylo ani zdaleka dosaženo očekávaných příznivých účinků;
8. konečně nepokládá vládní návrh za uskutečnitelné návrhy, aby ustanovení o paušalování byla změněna tak, že paušalování není možno bez souhlasu všech interesentů, dále, aby osvobození pro nepřímý vývoz podle § 4, č. 18, a nárok na vrácení daně podle § 22 byly rozšířeny i na vývozce - cizince a aby bylo zrušeno zmocnění osvoboditi od daně dodávky svazů družstev přičleněným družstvům a naopak.
Část zvláštní.
K § 1, odst. 4.
Navrhovaná změna má za účel omeziti zdanění fingovaných dodávek a výkonů uvnitř koncentrovaných podniků na případy, kdy jest daň paušalována, bude-li to při paušalování shledáno nutným, a takové ustanovení pojato za tím účelem do paušalovací vyhlášky.
Ve skutečnosti jest totiž již podle dnešního stavu zdanění koncentrovaných podniků zhruba omezeno jen na některé daňové paušály, na př. paušál u kůží, poněvadž všeobecné provedení tohoto zdanění naráží na neobyčejné technické překážky. Z toho důvodu bylo také v jiných státech, zejména v Německu, od původně zamýšleného zdaňování koncentrovaných podniků vůbec upuštěno.
Současně má býti touto změnou dosaženo podstatného zjednodušení nynějších ustanovení o této daňové povinnosti, která jsou velice komplikovaná.
K § 3.
Navrhovaná změna odpovídá již dnešní praxi a má jí býti docíleno jen přesnějšího vymezení dotyčných výkonů.
K § 4, č. 4.
Také tato změna odpovídá nynější praxi, jejíž výslovné schválení v zákoně jest tím žádoucnější nyní, kdy se pro jednatelské výkony vůbec do určité výše roční úplaty navrhuje v § 7, č. 3, nově osvobození od daně.
K § 4, č. 10.
Dosavadní ustanovení, obsažené v § 4, č. 10, nutno vypustiti vzhledem k navrhované nové úpravě § 1, odst. 4. Místo něho má býti v tomto ustanovení upraveno osvobození od daně z obratu, vybírané při dovozu, na které se v dosavadní úpravě vztahuje ustanovení poslední věty § 4, č. 14, připouštějící jen možnost osvoboditi od daně dovoz předmětů, dopravovaných do tuzemska na přechodnou dobu. Vzhledem k četným případům, kdy se vybírá daň z obratu při dovozu, jest však třeba toto osvobození upraviti shodně s osvobozením od cla, tím spíše, že důvody obojího osvobození jsou totožné.
Nová úprava bude znamenati úlevu pro cestovní styk i zjednodušení administrativní. Poněvadž pak v celních ustanoveních jest upraveno i osvobození dovozu předmětů pro osoby exteritoriální, odpadá v důsledku této nové úpravy také osobní osvobození těchto osob co do dovozu, obsažené dosud v § 7, č. 3. Stejná úprava osvobození dovozu od daně přepychové provádí se navrhovanou změnou § 27.
K § 4, č. 12.
V tomto ustanovení má býti vypuštěn dosavadní výpočet zákonů o veřejnoprávním sociálním pojištění a nahrazen všeobecným označením právních ustanovení o tomto pojištění; při tom přijdou v úvahu jak ustanovení již nyní platná, tak ustanovení, která snad budou později vydána. Zároveň rozšiřuje vládní návrh toto osvobození také na dodávky a výkony, záležející v ubytování, stravování a pod. v léčebných a ošetřovacích ústavech i v lázeňských podnicích, hradí-li úplatu za ně nositelé veřejnoprávního sociálního pojištění nebo jsou-li prováděny pro osoby, opatřené vysvědčením chudinským, jakož i na všechny dodávky a výkony, prováděné lázeňskými podniky, jestliže se při nich z důvodů sociálních poskytuje nejméně 50%ní sleva.
K § 4, č. 14.
Ustanovení lit. a) a b) odpovídá dosavadnímu osvobození podle týchž zákonných ustanovení, jakož i ustanovením zákona č. 202/1928 Sb. z. a n., jak již bylo uvedeno ve všeobecné části důvodové zprávy. Podle návrhu má při tom býti vláda zmocněna k daleko širšímu poskytnutí osvobození nebo jiných úlev (zejména také daňových restitucí), než tomu jest za dosavadního stavu pro případy, kdy hospodářský zájem žádá na jedné straně odstranění předcházejícího zatížení zboží vyváženého nebo na druhé straně vyrovnání disparity mezi zbožím domácího původu a zbožím dováženým.
Ustanovení lit. c) a d) má nově poskytnouti podklad pro povolení osvobození nebo jiné daňové úlevy také tam, kde jest zboží tuzemského původu příliš zatíženo buď proti zboží dováženému nebo vyžaduje-li toho soutěživost dotyčného výrobního odvětví při vývozu anebo je-li takové přílišné zatížení následkem paušalování daně.
Ustanovení lit. e) odpovídá v přesnější textaci ustanovení, obsaženému dosud v lit. c).
K § 4, č.15.
Toto osvobození má býti navrhovanou změnou rozšířeno také na případy, kdy organisace drobných výrobců půjčují svým členům různá zařízení.
K § 4, č.20.
Toto osvobození má býti v zájmu jednotnosti upraveno podle obdobných ustanovení o poplatkových úlevách při fusích, sloučeních nebo přeměnách právního útvaru některých podniků.
K § 5, č. 3.
Tato změna jest důsledkem nového celního zákona.
K § 6, odst. 2.
Tato změna jest důsledkem změny § 1, odst. 4.