|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930. |
|
|
III. volební období. |
3. zasedání. |
699.
Odpovědi:
I. min. financí na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o postupu vůči válečné vdově Terezii Eltnerové z Rybářů, Horní Nové Město č. 383 u Karlových Varů, který je výsměchem každému sociálnímu cítění (tisk 295/X.),
II. vlády na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o novelisaci § 17 odst. 3 zákona ze dne 22. prosince 1924 o úsporných opatřeních ve veřejné správě (tisk 295/XXIII.),
III. min. železnic na interp. posl. Köhlera, Simma a druhů o dopravních poměrech na železniční trati Praha - Seidenberg (tisk 557/VI.),
IV. min. vnitra na interp.posl. Nitsche a druhů, že se nedodržují ustanovení jazykového práva ve správních okresech s kvalifikovanou německou menšinou na Slovensku (tisk 557/II.),
V. min. spravedlnosti na interp. posl. Stříbrného, dr. Perglera, Gajdy a druhů o skandalisování politických odpůrců (tisk 295/XVIII.).
VI. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. V. Beneše, Seidla a soudr. o zástupcích školy v místní školní radě v Čepicích (tisk 320/XXIV.),
VII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Staška a druhů o zneužití oslav osmdesátých narozenin pana presidenta republiky k urážkám náboženských citů žactva na školách pražských (tisk 320/III.),
VIII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Simma a druhů o nepatřičných událostech při otevírání českých menšinových škol (tisk 79/XV.),
a interp. posl. dr. Hassolda a druhů o chytání školních dětí v Pošumaví pro českou školu (tisk 295/IV.),
IX. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Simma a druhů o jazykových opatřeních zemské školní rady pro Čechy (tisk 174/X.),
X. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o vypracování učebných osnov pro obecné školy (tisk 402/XIV.),
XI. min. soc. péče na interp. posl. Oehlingera a druhů, jak okresní nemocenská pojišťovna v Novém Městě n. M. nakládá s německým dělnictvem z Olešnice v Orlických Horách (tisk 400/VII.),
XII. min. zemědělství na interp. posl. Hokky a druhů min. vnitra, z jaké příčiny jest nemovitost lesního komposesorátu obce Ťačova spravována již dlouhou dobu vládním komisařem (tisk 386/VIII.),
XIII. min. soc. péče na interp. posl. Köhlera a druhů o zřízení závodních výborů (tisk 557/X.),
XIV. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o podporování veřejné osvěty (tisk 432/XIV.),
XV. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o zřízení úplně zbytečné české školy ve Stráži (tisk 456/XIII.),
XVI. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Richtra, Langra, Sladkého, dr. Stránského a druhů o umístění měšťanských škol v Březové na Mor. a o stavbě školní budovy (tisk 209/XIX.),
XVII. min. soc. péče na interp. posl. Štětky a soudr. o poměrech u okresní nemocenské pojišťovny v Písku (tisk 432/II.),
XVIII. min. financí na interp. posl. Horpynky a druhů o opatřeních ke zmírnění krise jabloneckého sklářského průmyslu (tisk 440/IV.),
XIX. min. financí na interp. posl. Knirsche a druhů o překážkách, jež se působí zavedení autobusové dopravy zvláště v severozápadních Čechách v Rudohoří a Středohoří (tisk 174/VIII.).
699/I. (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance inž. O Kalliny a druhů
o postupu vůči válečné vdově Terezii Eltneravé z Rybářů, Horní Nové Město č. 383 u Karlových Varů, který jest výsměchem každému sociálnímu cítění (tisk 295/X.).
Prodavači tabáku jsou vůči monopolní správě ve smluvním poměru. Finanční úřady nemohou donutiti prodavače ku přijetí společníka a tím méně ovšem vymoci na něm placení podílů společníkovi, nýbrž mohou jen pro neuposlechnutí rozkazu zrušiti s ním smluvní poměr výpovědí prodejny. Krautzberger měl z prodejny roční hrubý zisk přes 36.000 Kč a čistý výnos přes 30.000 Kč, tedy částku, ze které mohou býti živy dvě rodiny.
To byl důvod pro přidělení společníka, ježto Krautzberger odmítl přijmouti Eltnerovou za společnici, použil úřad svého práva výpovědi a zadal prodejnu v r. 1928 ve veřejné soutěži Adolfu Kubištovi, nikoli Kubiskovi. Výpovědí a vypsáním prodejny zaniklo přidělení Eltnerové za společnici. Bývalý trafikant Krautzberger není tedy již ve smluvním poměru s finančními úřady a proto ani nemůže býti finančními úřady donucen, aby vyplatil Eltnerové dlužné podíly splatné od 1. září 1927.
Kubištovi byla prodejna zadána bez společníků, neboť její výnos poklesl.
V roce 1928 byl čistý výnos již jen 25.000 Kč ročně a v roce 1929 pouze 20.000 Kč.
Ani v nynější době nejsou výnosové poměry prodejny tak příznivé jako byly za Krautzbergera, takže nelze naříditi, aby Eltnerové bylo opět uděleno podílnictví na této prodejně.
Podotýkám, že neodpovídá skutečnosti tvrzení interpelantů, jakoby Eltnerové bylo na důchodkovém kontrolním úřadě prohlášeno, že o vyplacení 27 splatných podílů může rozhodnouti jen okresní finanční ředitelství v Chebu.
Dále se tvrdí, že vrchní finanční rada Dr. Klein u okresního fin. ředitelství prohlásil Eltnerové, že její podílnictví na této prodejně zůstává zachováno. Zmíněný úředník přestál těžkou chorobu a nepamatuje se již na celý příběh, avšak připouští, že se vyjádřil, že okresní fin. ředitelství v Chebu podá návrh, aby Eltnerová byla přidělena za společnici tomu, kdo prodejnu obdrží. Tento návrh okresní fin. ředitelství v Chebu vskutku podalo. Ovšem rozhodnutí o něm příslušelo zemskému fin. ředitelství v Praze, které vzhledem ke zhoršeným výnosovým poměrům prodejny rozhodlo jinak.
Konečně připomínáme, že Eltnerová v roce 1921 dostala prodejnu tabáku v Bohatících s ročním hrubým výnosem téměř 10,000 Kč. Tuto prodejnu však zanedbávala a konečně dobrovolně se jí v r. 1924 vzdala, poněvadž prý z jejího výnosu nemohla býti živa.
Nemohu tedy vyhověti přání pánů interpelantů, aby bylo vdově Eltnerové podílnictví na prodejně tabáku vráceno.
V Praze dne 30. září 1930.
Ministr financí:
Dr. Engliš v. r.
699/II. (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance inž. O Kalliny a druhů
o novelisaci § 17 odst. 3 zákona ze dne 22. prosince 1924 o úsporných opatřeních ve veřejné správě (tisk 295/XXIII.).
Vláda zamýšlí při vhodné příležitosti navrhnouti novou úpravu dosud platných předpisů o kumulaci odpočivných neb zaopatřovacích požitků (§§ 17 až 21 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n.) a vezme při tom v úvahu i námět uvedený v interpelaci.
V Praze, dne 6. října 1930.
Předseda vlády:
Udržal v. r.
699/III. (původní znění).
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslanců R. Köhlera, H. Simma a druhů
o dopravních poměrech na železniční tratí Praha - Seidenberg (tisk 557/VI.).
Obtíže železničního spojení mezi Libereckem a Vídní jsou státní správě železniční známy.
Jest však velmi nesnadno v požadovaném smyslu učiniti zlepšení, neboť dnešní stav vyvinul se přizpůsobením železničních poměrů novým potřebám cestovního ruchu, jehož směry se po rozdělení monarchie podstatně změnily.
Vznikem nových cestovních spojů, které význam některých dřívějších spojů podstatně zatlačily, klesla také osobní doprava ve styku s Rakouskem přes Šatov tak, že rakouská železniční správa zrušila vídeňské osobní nádraží severozápadní a převedla vlaky trati: Šatov - Vídeň na nádraží severní. Rakouské spolkové dráhy hodlají dokonce, patrně pod dojmem trvale pokleslého významu tohoto spoje, v příštím zimním období zrušiti na trati Vídeň - Šatov jeden pár rychlíků a nahraditi jej osobními vlaky.
Podle spolehlivých výpočtů železniční správy nestačily by frekvence mezi severovýchodní oblastí Čech a Vídní ani k dostatečnému využíti jediné dvojice přímých vlaků Liberec - Nymburk - Znojmo - Vídeň. Zařadění přímých vozů brání pak okolnost, že jednak by jejich přestavování v uzlových stanicích Mladá Boleslav a Nymburk zdržovalo vlaky spojení obstarávající, jednak že tomuto přestavování přímých vozů překáží stísněné poměry na pardubickém nádraží.
Železniční správa zavedla ostatně do Pardubic nikoli jedno, jak se v interpelaci uvádí, nýbrž dvoje rychlíkové připojení k rychlovlakům Praha - Vídeň. Do nedostatku místa v těchto rychlovlacích není stížností.
Pokud jde o spojení Liberce s Prahou, došlo k prodloužení cestovní doby u některých vlaků z toho důvodu, že podle zkušeností byly dřívější jízdní doby a zdržení ve stanicích vyměřeny příliš krátce, takže docházelo k častým zdržením a nepravidelnostem.
V Praze dne 27. září 1930.
Ministr železnic:
Mlčoch v. r.
699/IV. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance A. Nitsche a druhů,
že se nedodržují ustanovení jazykového práva ve správních okresech s kvalifikovanou německou menšinou na Slovensku (tisk 557/II.).
Provedeným šetřením nebyla prokázána správnost tvrzení pánů interpelantů, že se na Slovensku překládají z okresů s německou menšinou úředníci, znalí jazyka německého, a tím že se německému obyvatelstvu odpírají jeho jazyková práva, U příslušných okresních úřadů je dostatečný počet úředníků způsobilých úřadovati a jednati se stranami v jazyku německém.
V poslední době byl toliko komisař politické správy Dr. Albin Sousedik ze služebních důvodů přeložen od okresního úřadu v Kežmaroku, neodpovídá však pravdě tvrzení, jako by jmenovaný úředník byl jediným konceptním úředníkem ovládajícím na tomto úřadě jazyk německý, neboť přednosta okresního úřadu Dr. Edmund Engelmayer jest dokonale znalý německé řeči, a nástupce Sousedikův zná rovněž částečně německy.
Účetní úředník Vojtěch Krajcer přidělený dříve okres. úřadu v Kežmaroku němčiny neznal a nelze tedy tvrditi, že by jeho přeložením utrpěla tamní německá menšina nějaké újmy.
Spočívá tudíž interpelace tato na mylných informacích a není proto důvodu k nějakému opatření.
V Praze dne 2. října 1930.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
699/V.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslanců Jiří Stříbrného, dra Perglera, Gajdy a druhů
o skandalisování politických odpůrců (tisk 295/XVIII.).
Interpelace týká se trestní věci, ve které dne 12. dubna 1930 státní zastupitelství v Praze u vyšetřujícího soudce učinilo návrh na zavedení přípravného vyhledávání pro zločin podvodu.
Toto trestní řízení není dosud skončeno, státnímu zastupitelství bylo však uloženo, aby se vším důrazem naléhalo na urychlení této trestní věci.
V Praze, dne 27. září 1930.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Meissner v. r.
699/VI.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslanců V. Beneše, Frant. Seidla a soudruhů
o zástupcích školy v místní školní radě v Čepicích (tisk 320/XXIV.).
O věci, která jest předmětem interpelace, bylo instančním postupem rozhodováno též ministerstvem školství a národní osvěty, které z předložených spisů nezjistilo, že by příslušný okrasní školní výbor jednal protizákonně, neboť podle jeho zprávy pokládá se obec Čepice za hlavní působiště učitelky, o kterou běží. Ustanovení takového hlavního působiště je ve shodě s předpisy § 3, odst. 2, vládního nařízení ze dne 8. března 1923 č. 52 Sb. z. a nař.
V tomto svém hlavním působišti může řečená učitelka býti zástupcem školy v místní školní radě, je-li volitelna do obecního zastupitelstva, při čemž požadavek volitelnosti do obecního zastupitelstva vztahuje se na obec, v níž učitelka právě bydlí, byť i nenáležela ke školní obci, do jejíž místní školní rady vstoupila. (Výnos ministerstva školství a národní osvěty v dohodě s ministerstvem vnitra ze dne 4. ledna 1925, č. 275-I bod 2).
V Praze dne 8. října 1930.
Ministr školství a znárodní osvěty:
Dr. Dérer v. r.
699/VII.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Bohumila Staška a druhů
o zneužití oslav osmdesátých narozenin pana presidenta republiky k urážkám náboženských citů žactva na školách pražských (tisk 320/III.).
Brožura "O presidentu Masarykovi pražským dětem vypravuje Jan Herben" byla rozdávána žákům nejvyšších tříd škol obecných a měšťanských z usnesení a nákladem rady hlavního města Prahy. Ministerstvo školství a národní osvěty nebylo o věci uvědoměno. Po vykonaném šetření nebylo však shledáno, že by byl porušen některý školský předpis, aby bylo třeba zakročiti z dozorčí moci proti městskému školnímu výboru hlavního města Prahy, když ve smyslu zmíněného usnesení městské rady rozdání brožury uložil podřízeným správám a ředitelstvím škol.
V Praze dne 8. října 1930.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Dérer v. r.
699/VIII. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance H. Simma a druhů
o nepatřičných událostech při otevírání českých menšinových škol (tisk 79/XV.)
a interpelaci poslance dra F. Hassolda a druhů
o chytání školních dětí v Pošumaví pro českou školu (tisk 295/IV.).
O agitaci pro zřízení obecných škol s československým jazykem vyučovacím na Bruntálsku v obcích Kunově, Špilendorfě, N. Heřminovech, Skrbovicích, Dětřichovicích a Bretnově není ministerstvu školství a národní osvěty nic známo. Žádost za zřízení školy v uvedených obcích podána nebyla a ministerstvo školství a národní osvěty proto nemělo příčiny k nějakému úřednímu jednání a také nikoliv k opatřování soupisu školních dětí, které by do takové školy docházely.
Pokud jde o zřízení obecné školy ve Staré Huti, v Pleši (v Pláních) a ve Švarcavě (Dolní Huti) v okrese horšovo-týnském konstatuje se toto:
Školy byly zřízeny podle zákona č. 189/59 Sb. z. a n. po náležitém předběžném řízení, které provedl příslušný školní inspektor, když podnět ke zřízení škol dali čeští obyvatelé kraje. Veškeří rodiče prohlásili, že své dětí dobrovolně do školy posílají. Školy byly zřízeny, aby umožněna byla docházka školních dětí československé národnosti, které jinak neměly možnosti navštěvovati jinou školu svého jazyka.
Umístění škol bylo zatímně opatřeno nájmem v soukromých budovách, Nájemné, které jest ze školních místností placeno, jest přiměřené místním poměrům. Číslice, které v tom směru uvádí interpelace, nejsou přesné; tak na př. ve Staré Huti platí se nájemné 3.000 Kč ročně v novostavbě (interpelace uvádí 5000 Kč) a ve Švarcavě 2000 Kč, kdežto interpelace uvádí 6000 Kč.
Podrobným vyšetřením všech uvedených případů nebylo zjištěno, že by školské úřady postupovaly nesprávně neb nehospodárně.
V Praze dne 8. října 1930.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Dérer v. r.
699/IX. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance H. Simma a druhů
o jazykových opatřeních zemské školní rady pro Čechy (tisk 174/IX.).
Ředitelství státní střední školy je státním úřadem, jak nesporně vyplývá z jeho oboru působnosti, vymezené § 109 organisačního nástinu těchto škol a jak bylo výslovně konstatováno výnosem býv. ministerstva kultu a vyučování ve Vídni dne 18. května 1878, č. 6,747.
Poněvadž i zemská školní rada je státním úřadem, je podle citovaného zákona povinna dopisovati s ředitelstvím státní střední školy v jazyku státním.
V Praze dne 8. října 1930.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Dérer v. r.
699/X (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance dra E. Schollicha a druhů
o vypracování učebných osnov pro obecné školy (tisk 402/XIV.).
Vypracováním návrhu normálních učebných osnov pro školy obecné byla pověřena komise, složená ze zemských školních inspektorů nad školami obecnými a z vynikajících odborníků z okresních školních inspektorů i učitelstva bez ohledu na jejich příslušnost národnostní. Pokud však potřeba jednotlivých předmětů toho vyžadovala, byla německá národnost členů příslušných podvýborů zvláště respektována. Tak v podvýboru pro jazyk německý bytí pouze členovo německé národnosti. Také podvýbory pro jiné předměty nebyly bez zastoupení příslušníků německé národnosti s výjimkou několika podvýborů pro předměty rázu technického, Tu pak stalo se tak jen proto, že nebylo po ruce osob s náležitou znalostí jazyka státního, aby se mohly jednání s úspěchem účastniti. Podvýboru pro dějepis a zeměpis předsedal zemský školní inspektor pro školy německé, Celkem bylo v komisí 13 členů národnosti německé, Kromě osnov z jazyka vyučovacího byly vypracovány učebné osnovy pro všechny obecné školy jednotné z důvodů kulturních, sociálních, hospodářských a státních. Po příslušném projednání úředním byly osnovy již vyhlášeny, a to s prozatímní platností na dobu 3 let, aby po zkušenostech v této době získaných mohlo se přikročiti li vypracování definitivního znění.
V Praze dne 8. října 1930.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Dérer v. r.
699/XI. (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslance F. Oehlingera a druhů,
jak okresní nemocenská pojišťovna v Novém Městě n. M. nakládá s německým dělnictvem z Olešnice v Orlických Horách (tisk 400/VII.).
Ve věci, které se interpelace týče, zjistila ústřední sociální pojišťovna v Praze toto:
Stížnostmi na Dra Elbogena zabývalo se představenstvo okresní nemocenské pojišťovny v Novém Městě n. Metují podrobně ve schůzi dne 9. dubna 1930 a neshledalo vážného důvodu k rozvázání dosavadní smlouvy s Drem Elbogenem.
Dr. Elbogen vyžádal si v roce 1928 od pojišťovny 5 měsíční zdravotní dovolenou, ze které se vrtil počátkem dubna 1929. Od té doby jest zdráv a službu pro pojišťovnu vykonává bez závady. Počet pojištěnců ve zdravotním obvodě olešnickém, kteří jsou nyní přídělem Dru Elbogenovi, činí průměrně asi 380, jest tedy příliš malý, než aby vyžadoval druhého lékaře. Že praxe Dra Elbogena je poměrně malá a že ji jeden lékař snadno zastane, vysvítá z měsíčních účtů za léčení, které činily v lednu 1930 818,40 Kč, v únoru 1930 521,05 Kč a v březnu 1930 646 Kč.
Poukázky k lékaři pro příslušníky rodin pojištěnců vydávala dříve sama pojišťovna, Od 11. června t. r. vydává poukázky k lékaři pro příslušníky rodin pojištěnců městský úřad v Olešnici.
V Praze dne 4. října 1930.
Ministr sociální péče:
Dr. Czech v. r.
699/XII. (původní znění).
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslance Hokkyho a druhů
ministru vnitra,
z jaké příčiny jest nemovitost lesního komposesorátu obce Ťačova spravována již dlouhou dobu vládním komisařem (tisk 386/VIII.).
V dubnu 1927 vzdal se předseda ťačovského komposesorátu své funkce a s ním i pokladník, notář a tří členové výboru odůvodňujíce resignaci tím, že při tehdejší soustavě výboru nebylo lze ve prospěch komposesorátu řádně pracovati, zejména pro obstrukci členů, kteří vlastnili jen nepatrný podíl v komposesorátu nebo neměli v něm vůbec podílu. Ježto úředním šetřením byla správnost resignačního důvodu zjištěna a nedalo se předpokládati, že valná hromada přistoupí k nové volbě funkcionářů místo funkcionářů se vzdavších, jmenoval býv, župní úřad v Mukačevě rozhodnutím ze dne 22. dubna 1927, č. 20388/27, pro dočasnou správu komposesorátu, totiž do doby konsolidace jeho hospodářských poměrů, osmnáctičlennou správní komisí. Tato komise, složená z majitelů největší části majetkových klíčů a vybavená působností valné hromady, vedla správu komposesorátu za dozoru úřadů dohlédacích; na Gabriela Czika byla přenesena jen funkce předsedy správní komise.
Župní úřad opřel svoje rozhodnutí o předpis § 40, odst. 2, zák. čl. XIX./1898 a o ustanovení § 37 stanov komposesorátu. Opatření jeho mělo podle § 54 cit. zák. čl. platnost konečnou a mohlo býti naříkáno jedině stížností k nejvyššímu správnímu soudu, stížnost taková však nebyla podána. Také po celou dobu úřadovaní správní komise nebyly dohlédacímu úřadu podány nijaké stížnosti na tuto komisi. Pokud se v interpelaci činí zmínka o uložení pokuty 180.000 lei rumunskými lesními úřady, sděluje se, že komposesorát prodal těžbu dříví ze svého v Rumunsku ležícího lesa soukromé firmě, která si podle smlouvy měla sama obstarati vývozní povolení a nésti veškerou odpovědnost za manipulaci a převoz dřeva. Rumunské úřady udělily firmě vývozní povolení, později však s poukazem na to, že vývozní kvantum dříví bylo překročeno, uložily celní pokutu 1,015.480 leí vyslovivše, že i komposesorát solidárně za ni ručí. Poněvadž komposesorát neměl s vývozem dříví co činiti, podal proti uložení celní pokuty opravný prostředek a byl rozsudkem tribunálu v Marm. Sihoti od pokuty osvobozen; věc je však v dalším stadiu rekursním a zájem komposesorátu jest podporován i cestou diplomatickou.
Pokud jde o obnovení samosprávy komposesorátu, udělilo již ministerstvo zemědělství vycházejíc z názoru, že správa komposesorátu jinými orgány nežli orgány statutárně volenými jest podle zák. čl. XIX./1898 jen opatřením výjimečným a dočasným, pokyn, aby okresní úřad v Ťačově svolal v první polovině měsíce října 1930 valnou hromadu komposesorátu, by se správy komposesorátu mohli ujmouti opět funkcionáři volení; k valné hromadě bude připravena též zpráva o dosavadním hospodaření správní komise a bude předloženo vyúčtování, aby podílníci měli při valné hromadě jasný obraz o dosavadním hospodaření.
V Praze, dne 4. října 1930.
Ministr zemědělství:
Bradáč v. r.
699/XIII. (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslance R. Köhlera a druhů
o zřízení závodních výborů (tisk 557/X.).
Ministerstvo sociální péče, provádějíc zákon o závodních výborech, věnuje od počátku jeho účinností stálou pozornost zřizování závodních výborů a nařídilo již výnosem ze dne 21. září 1926 živnostenským inspektorátům, aby pro seznání, v jakém stavu jest instituce závodních výborů, podaly ministerstvu příslušnou zprávu se seznamem zvolených a ustavených závodních výborů. Toto šetření bude nyní podle dnešního stavu doplněno a v tomto směru byl již vydán pokyn živnostenským inspektorátům. Podle výsledku šetření bude učiněno opatření další.
V Praze dne 6. října 1930.
Ministr sociální péče:
Dr. Czech v. r.
699/XIV. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance dra E. Schollicha a druhů
o podporování veřejné osvěty (tisk 432/XIV.).
Ministerstvo školství a národní osvěty dbá toho, aby lidovýchovná a osvětová činnost učitelů a profesorů se pokud možno usnadnila bez újmy jejich vlastní povinnosti vyučovací. S uznáním nutno konstatovati, že učitelstvo všech kategorií obětavě spolupůsobí při práci lidovýchovné a osvětové, plníc tak povinnost uloženou i zákonem č. 251/22 Sb. z. a n. Povinná činnost lidovýchovná a osvětová se podle zákona neodměňuje, školské úřady berou však na ni zřetel při kvalifikaci učitelstva a při obsazování míst.
Učitelé a profesoři, kteří obstarávají významnější a rozsáhlejší funkce lidovýchovné, mají k tomu účelu buď úplnou nebo částečnou dovolenou, nebo v případě potřeby přiměřené úlevy od učebné povinnosti.
Ministerstvo školství a národní osvěty poskytuje každoročně jednatelům okresních osvětových sborů a okresním knihovním referentům příspěvky na jejich agendu. Zároveň systematicky také pečuje, aby pro lidovýchovnou a osvětovou činnost byla k disposici potřebná peněžní úhrada, a v dohodě s příslušnými činiteli učinilo opatření, aby také v rozpočtech okresů a zemí byly zařazovány k tomu účelu příslušné příspěvky.
V Praze dne 4. října 1930.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Dérer v. r.
699/XV. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance inž. O. Kalliny a druhů
o zřízení úplně zbytečné české školy ve Stráži (tisk 456/XIII.).
Podle § 5 zákona č. 189/1919 Sb. z. a n. zřízena byla ve Stráži počátkem školního roku 1929 30 jednotřídní obecná škola s československým jazykem vyučovacím, aby umožněna byla školní docházka dětí československé národnosti ze Stráže a z okolních obcí, které jinak neměly možnosti navštěvovati jinou školu svého jazyka. Škola byla umístěna v obecní budově, kde potřebnou místnost obec dobrovolně pronajala.
V letošním školním roce 1930/31 jest ve škole zapsáno 24 dětí, z kteréžto číslice jest patrno, že školy jest zapotřebí a že nelze ji pokládati za školu zbytečnou.
V Praze dne 9. října 1930.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Dérer v. r.
699/XVI.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslanců Ferd. Richtra, Frant. Langra, V. Sladkého, dr. Stránského a druhů
o umístění měšťanských škol v Březové na Moravě a o stavbě školní budovy (tisk 209/XIX.).
Státní školská správa jest si vědoma nedostatků a závad, plynoucích z dosavadního zatímního umístění národních škol s vytyčovacím jazykem československým v M. Chrastavé a Březové. Hodlajíc tomu odpomoci, provedla již přípravné práce stavební, takže stavbu nové školní budovy v Březové bude lze zadati, jakmile to dovolí finanční prostředky, státním rozpočtem povolované.
V Praze dne 8. října 1930.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Dérer v. r.
699/XVII.
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslance Josefa Štětky a soudruhů
o poměrech u okresní nemocenské pojišťovny v Písku (tisk 432/II.).
Na poměry u okresní nemocenské pojišťovny v Písku v interpelaci líčené byla upozorněna Ústřední sociální pojišťovna v Praze, která po vyšetření věci na místě samém podala zprávu tohoto obsahu:
Dělník Matěj Šlapák z Kozárovic se hlásil dne 3. února 1928 nemocným a byl ústavním lékařem léčen na plicní chorobu. K revisi do Písku byl pozván na den 19. března 1928, ježto ale šlo o těžkou chorobu, vydal mu ošetřující lékař potvrzení, že se nemůže do pojišťovny k revisi dostaviti. Pojištěnec však, místo aby toto potvrzení poslal pojišťovně, dostavil se dne 19. března 1928 k prohlídce osobně. Revisní lékař MUDr. Kavalír uznal jej práce neschopným.
Ústřední sociální pojišťovna sděluje dále na základě provedeného vyšetření, že podle jeho výsledku neshledala žádného důvodu k zakročení proti zmíněnému lékaři.
V Praze dne 10. října 1930.
Ministr sociální péče:
Dr. Czech v. r.