II. Zemědělské komory.

§ 40.

Zemědělské komory sdružují v sobě zemědělská společenstva. Zřizují se v sídlech zemských úřadů a to v Praze, Brně, Bratislavě a Užhorodě. Bližší ustanovení obvodu jednotlivých komor provede se nařízením.

§ 41.

Zemědělské komory jsou veřejnoprávně korporace samosprávné, které mají za účel zastupovati a podporovati osvětové, sociální, hmotné zájmy zemědělského stavu a jeho příslušníků. Jim přísluší zejména tato práva a povinnosti:

1. říditi a podporovati zemědělská společenstva v jejich zákonem stanovené působnosti, vydávati jim za tím účelem závazná nařízení a dozírati na jejich činnost;

2. podávati dobrá zdání úřadům, vyžádaná z vlastní iniciativy nebo na podkladě návrhů zemědělských společenstev stran všech zájmů zemědělských a lesnických;

3. býti slyšenu o zákonných osnovách zemědělství a lesnictví se týkajících dříve, než vláda je předloží k ústavnímu projednání;

4. býti slyšenu o důležitých opatřeních, jež vláda hodlá provésti v oboru zájmů zemědělských a lesnických;

5. spolupůsobiti při opatřeních veřejné správy sledujících zvelebení zemědělství a lesnictví, zejména při používání veřejných peněz k tomuto účelu;

6. činiti a prováděti opatření, nesoucí se k povznesení zemědělsko-lesnické výroby a jejího průmyslu, pokud péče a ně není státem přímo převzatá;

7. spolupůsobiti při daňových povinnostech zemědělských;

8. spolupůsobiti při nouzových opatřeních na podpory zemědělců postižených živelními pohromami;

9. zakládati a spravovati ústavy mající za účel zlepšení a ochranu zemědělsko-lesnické výroby nebo ústavy pečující o kulturní a sociální potřeby příslušníků zemědělsko-lesnické výroby;

10. pořádati hospodářské výstavy a spolupůsobiti při pořádání krajských výstav hospodářských;

11. opatřovati věci hospodářských učilišť, pokud zemědělským komorám svěřeny budou;

12. vysílati zástupce do poradních sborů a korporací, v nichž projednává nebo rozhoduje se o zájmech zemědělských;

13. obstarávati ty obory veřejné správy, které zvláštními zákony a nařízeními přikázány budou zemědělským komorám, nebo zemědělským radám přikázány byly a spravovati veškeré ústavy až dosud zemědělským radám přičleněné;

14. pečovati o řádné upotřebení veřejných příspěvků, jež zemědělskými komorami na zvelebení zemědělství a lesnictví věnovány byly;

15. vésti řádné účty o svém finančním hospodářství a podávati ministerstvu zemědělství každoročně zprávy o své činnosti.

K přímé účasti zemědělských komor na výdělkových podnicích jakéhokoliv druhu jest potřebí souhlasu ministerstva zemědělství v dohodě se zemským výborem.

§ 42.

Orgány, jimž přísluší prováděti úkoly uvedené v § 41, jsou:

1. valné shromáždění,

2. výbor,

3. předsednictvo zemědělské komory.

§ 43.

Valné shromáždění zemědělské komory čítá v zemi České 120, v Moravskoslezské 60, Slovenské 4 a Podkarpatskoruské 18 delegátů.

Všichni tito delegáti jsou řádně voleni.

§ 44.

O volbách delegátů valného shromáždění zemědělských komor platí předpisy zákona o volbách zemských zastupitelstev ze dne 14. července 1922, č. 126 Sb. z. a n. Podle předpisu tohoto zákona provedeno budiž ustavení zemské volební komise a provedeny volby delegátů valného shromáždění zemědělských komor s tím rozdílem, že právo volební vykonávají členové společenstev k volbě oprávnění.

Volby provedeny buďtež v stelný den s volbami do okresních zemědělských společenstev.

Výjimka v předpisech o volbách do valného shromáždění delegátů zemědělských komor s ohledem na předpis zákona o volbách zemských zastupitelstev jest jen v tom, že člen společenstva k volbě oprávněný obdrží lístky s číslem a titulem kandidátek, z nichž odevzdá lístek té kandidující skupiny, pro niž se rozhodne.

Kandidátní lístky pro volby delegátů okresních společenstev a delegátů valného shromáždění zemědělských komor mají čísla stejná. Pro volby delegátů valného shromáždění zemědělských komor jsou lístky barvy jiné než pro volby delegátů okresních zemědělských společenstev.

§ 45.

Valnému shromáždění přísluší:

1. usnášeti se o věcech, které podle výslovného ustanovení ministerstva zemědělství valnému shromáždění mají býti předloženy, nebo které výbor pro vynikající jejich důležitost usnesl se předložiti valnému shromáždění;

2. schvalovati výroční zprávu;

3. usnášeti se na jednacím řádu;

4. dávati souhlas k jednání zápůjček;

5. voliti výbor.

§ 46.

Valné shromáždění koná se dle potřeby, nejméně však jednou za rok.

§ 47.

Valné shromáždění může se platně usnášeti, je-li mimo předsedajícího přítomna nejméně třetina členů. K usnesení jest potřebí nadpoloviční většiny hlasů přítomných. Při rovnosti hlasů přijat je návrh; k němuž se přidal předseda.

§ 48.

Výbor zemědělské komory skládá se v zemích České a Moravsko-slezské z 18ti členů a z 18ti náhradníků. V zemi Slovenské z 12ti členů a 12ti náhradníků a v zemi Podkarpatskoruské z 6ti členů a 6ti náhradníků volených valným shromážděním delegátů zemědělských komor.

§ 49.

Pro volbu výboru zemědělských komor platí předpisy § 32 tohoto zákona.

§ 50.

Výbor řídí všechny věci spadající v obor působnosti zemědělské komory, pokud nejsou výslovně vyhrazeny valnému shromáždění. Výbor připravuje návrhy pro valné shromáždění a provádí, jeho usnesení, sestavuje rozpočet, systemisuje a obsazuje místa úřednická, vykonává moc disciplinární nad úřednictvem, vysílá zástupce do korporací a sborů, v nichž zemědělská komora jest zastoupena a stanoví stálé odborné poradce pro odbory komorní.

Výbor schází se k poradám dle potřeby, zpravidla však každý druhý měsíc. Usnáší se pravoplatně, je-li přítomna mimo předsedajícího aspoň polovina členů výborových.

§ 51.

Výbor projednává věci v působnost jeho spadající buď přímo, nebo teprve tehdy, když byly řádně projednány v odborech poradců. Za tím účelem zřídí podle potřeby jednotlivé odbory, v nichž zasedají odborníci těchže oborů. Bližší ustanovení o zřízení odborů a jejich jednání obsahuje jednací řád.

§ 52.

Volba předsednictva provede se stejným způsobem jako při volbě předsednictva výboru okresního společenstva zemědělského předpisu je § 33 tohoto zákona.

Výsledky voleb výborových a předsednictva dlužno sděliti ministerstvu zemědělství.

§ 53.

Předsednictvo jest zákonným zástupcem zemědělské komoru. Bdí nad šetřením zákonné působnosti komory a nad prováděním jejich usnesení. Domnívá-li se, že nemůže převzíti zodpovědnost za určité usnesení, má právo je zastaviti a vrátiti je k novému projednání. Setrvá-li se přes to na původním usnesení, rozhodne o věci ministerstvo zemědělství.

Předseda svolává schůze valných shromáždění na základě usnesení výboru, jakož i schůze výborové a jim předsedá. Podpisuje vyřízení za spolupodpisu jednoho z vedoucích úředníků. Veškerá tato práva a povinnosti přecházejí na místopředsedy podle pořadí, nemůže-li předseda dočasně svého úřadu zastávati.

§ 54.

Listiny o právních jednáních, která zakládají závazky komory proti třetím osobám, musí býti podepsány předsedou nebo některým náměstkem a jedním členem výboru. Týká-li se listina jednání, k jehož platnosti. Jest třeba souhlasu valného shromáždění, budiž souhlas tento osvědčen na listině podpisy dvou členů výboru.

§ 55.

Volební období výboru a předsednictva jest 6tileté. Předsednictvo však úřaduje dotud, dokud není zvoleno a potvrzeno nové předsednictvo.

Uprázdní-li se v mezidobí místo člena výboru nebo předsednictva, volí si náhradního zástupce ona skupina, kterou ve výboru či v předsednictvu dotyčný člen zastupoval.

§ 56.

Zemědělská společenstva a jejich členové jsou povinni zemědělským komorám podávati žádané zprávy, doklady a vysvětlení. Zemědělská společenstva a zemědělské komory jsou oprávněny v oboru své činnosti dožadovati se součinnosti a podpory státní a jiných úřadů.

§ 57.

Ministerstvo zemědělství a zemský výbor vysílají do valných shromáždění výboru a odborů komorních své zástupce s právem poradním a provádějí střídavě nebo společně účetní a pokladní revise zemědělských komor. Jednací řád schvaluje ministerstvo zemědělství v dohodě se zemským výborem.

§ 58.

Ministerstvo zemědělství v dohodě se zemským výborem může z důvodů trvalé nečinnosti nebo hrubého porušování zákona rozpustiti předsednictvo a výbor zemědělské komory a učiniti nutná opatření k řízení komorní kanceláře a jetí agendy. V případu tomto dlužno nejdéle do tří měsíců vykonati nové volby.

§ 59.

Zemědělské komory mají své vlastní kanceláře, které jsou podřízeny předsednictvu.

Trvale ustanovení úředníci a zřízenci zemědělských komor a ústavů jim podřízených jsou svými právními a služebními poměry postaveni na roveň úředníkům státním.

Pensijní zaopatření úředníků a zřízenců a pozůstalých po úřednících a zřízencích zemědělských komor zabezpečeno jest z těchže fondů jako úředníkům státním, pokud nebudou zřízeny zvláštní fondy pensijní, nebo pokud jejich pensijní požitky nejsou zabezpečeny z dosavadních pensijních fondů zemských.

§ 60.

Zemědělské fondy, které podle 9 zákona ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n. přecházejí do vlastnictví státu, odevzdá ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí a vnitra do správy nebo vlastnictví příslušné zemědělské komoře.

Nemovitosti připsané knihovně zemědělským fondům připadají té zemědělské komoře, v jejímž obvodě nemovitosti leží. Pokuty a jiné platy, ukládané podle příslušných zákonů ve prospěch zemědělských fondů neb k účelům zemědělským, připadají místně příslušné zemědělské komoře.

III. Ustanovení společná.

§ 61.

Členové výboru společenstev a členové zemědělských komor konají své práce jako úřad čestný.

Předseda a místopředsedové společenstva, dále předsednictvo, členové výboru, poradci a delegáti zemědělské komory mají však nárok na náhradu hotových výloh, spojených s výkonem jejich funkcí.

Jednacímu řádu společenstev a zemědělských komor vyhrazují se o této věci ustanovení podrobnější.

§ 62.

Správní náklady společenstev, pokud nejsou hrazeny jinými vlastními příjmy, hradí se příspěvky členů.

Správní náklady zemědělských komor jakož i náklady potřebné k plnění úkolů přikázaných tímto zákonem zemědělským komorám, hradí se vlastními příjmy, příspěvky členů společenstev a příspěvky, jež každoročně ministerstvo zemědělství a zemský výbor zemědělským komorám povolují.

§ 63.

Základem pro vyměření příspěvku pro zemědělská společenstva a zemědělské komory jest:

a) daň pozemková, placená vlastníky a poživateli ze všech pozemků dani této podléhajících bez zřetele, jsou-li ve vlastní správě při pachtu buď z části nebo úplně;

b) všeobecná daň výdělková; placená pachtýři.

Členové, jimž není předepsána daň základní, uvedená v odstavci a) a b) tohoto paragrafu, příspěvku neplatí.

§ 64.

Společenstva mohou ročně vypisovati společenstevní příspěvky až do výše 5% daně pozemkové nebo všeobecné daně výdělkové, a to pouhým usnesením, vyšší příspěvky - nejvýše však 10% těchto daní se schválením zemědělské komory.

Příspěvky vypsané zemědělskými komorami nesmělí ročně přesahovati 5 se schválením ministerstva zemědělství 10% daně pozemkové nebo daně výdělkové.

Procentní sazba musí býti u obou základních daní stejná.

§ 65.

Příspěvky společenstevní i komorní vybírají a vymáhají státní úřady jako daň pozemkovou nebo výdělkovou a odvedou je společenstvům a zemědělským komorám. Příspěvky tyto požívají veškerých, základním daním příslušejících zákonných práv zástavních i přednostních.

O promlčení a úrocích z prodlení platí pro příspěvky vyměřované podle § 64 táž ustanovení jako pro daně základní.

§ 66.

Proti předpisům k placení příspěvků na zemědělská společenstva a zemědělské komory, vydaným podle § 63 až 65 tohoto zákona možno se odvolati bez odkládacího účinku do 14 dnů po dodání platebního příkazu k okresnímu politickému úřadu, v druhé a poslední instanci v této lhůtě k politickému úřadu II. stolice.

§ 67.

Zemědělská společenstva a zemědělské komory jsou osvobozeny:

a) od poplatků ze stvrzenek o společenstevních příspěvcích, dále od poplatků za zápis zákonného nebo exekučního práva za ně;

b) od poplatků ze smluv, které by se podle tohoto zákona činily;

c) od poštovních a kolkových poplatků úřední korespondence;

d) od poplatků z knih a obchodních zápisů, které vedou společenstva nebo komory výlučně o svých právních vztazích ke svým členům;

e) od poplatkového ekvivalentu ze svého movitého jmění.

Svým nemovitým jměním podrobeny jsou poplatkovému ekvivalentu výměrou jeden a půl procenta hodnoty s příslušenstvím.

§ 68.

Zemědělská společenstva a zemědělské komory podroben jsou státnímu dozoru, zda šetří působnosti jim zákonem vymezené. Za účelem zjednání nápravy v tom směru zjištěných nesprávností může ministerstvo zemědělství zemědělským komorám nebo okresní úřady společenstvům uložiti příslušná opatření.

IV. Ustanovení závěrečná.

§ 69.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem svého vyhlášení.

Současně pozbývají platnosti zákony ze dne 20. března 1891; č..20 z. z. o zemědělské radě pro Království České a ze dne 19. května 1892, č. 40 z. z. o zemědělské radě pro Markrabství Moravské. Zemědělské rady v Praze a Brně úřadují však na základě těchto zákonů tak dlouho, až se ustaví zemědělské komory podle tohoto zákona.

Dosavadním úředníkům a zřízencům zemědělských rad zabezpečuje se převzetí do služby v zemědělských komorách a zachovávají se nabytá práva, jakož i nároky na postup podle zásad platných v době převzetí. Pensijní zaopatření veškerých úředníků a zřízenců, zaměstnaných v zemědělských komorách, zabezpečují se podle těchže zásad a z těchže fondů pensijních, z nichž hrazeny byly pensijní požitky úředníků a zřízenců zemědělských rad.

§ 70.

Provedení tohoto zákona přísluší ministrům zemědělství, vnitra a financí.

Odůvodnění.

Zemědělské rady zřízené zákony zemskými ze dne 20. března 1891, č. 20 z. z. pro Království České a ze dne 19. května 1892, č. 40 z. z. pro Markrabství Moravské, jimž svěřena byla část zemské resp. státní péče o zemědělství, neodpovídají svým složením ani zdaleka změněným poměrům politickým i hospodářským. Nedostačují především místním úkolům péče o zemědělství systémem tzv. okresních delegátů zemědělských rad. Místní péče o zemědělství svěřena jest téměř výhradně dobrovolné činnosti hospodářských spolků, organisovaných v jednotlivých politických stranách. Okresní delegát zemědělské rady může býti pokládán jen za důvěrníka jednotlivých odborů rady zemědělské, platné služby v ohledu místní péče o zemědělství vykonati nemůže. Vlastní činnost spolková vzhledem k rozdílnosti spolků a jejich politického rozvrstvení nemůže plně obstarati veškerou péči o zemědělství, jak by to jeho zájem vyžadoval. Přes značný počet spolků zemědělských jeví se tato péče naprosto nedostatečnou tím spíše, že různost zájmů spolků jednotlivých stran v zápolení stranickém je péči o posílení zemědělství spíše na závadu, než ku prospěchu. Dosavadní organisace zemědělských rad vylučuje ze spolupráce o posílení a povznesení zemědělské výroby veliké masy zemědělců neorganisovaných v žádném spolku, čímž také unikají té péči, jaké používají aspoň členové spolků.

Organisace zemědělské rády, spočívající na spolcích dobrovolně organisovaných, postrádá pevné vazby zemědělců k pronikavější spolupráci o hospodářské i kulturní povznesení zemědělského stavu. Volební řád do zemědělské rady nedává možnosti spravedlivého zastoupení všem složkám zemědělským, ba přímo zabezpečuje politicky naprosto jednostranný jetí ráz. Volební právo malí spolky podle množství svých členů. Stav členů je nekontrolovaný, proto lze pro případ voleb zanésti do seznamů spolkových a oznámiti okresnímu úřadu pravdě neodpovídající počet členů. Vedle toho zabezpečuje tento volební řád několikeré právo jednotlivého člena spolků k volbě volitelů. Člen čtyř i pěti různých spolků vykonává právo toto tolikrát, v kolika spolcích je členem. Okresní organisace, soustřeďující v sobě místní spolky v okrese, má volební právo pro všechny členy, kteří již k volbě volitelů jsou oprávněni ve spolcích místních. Tento volební řád nemůže zaručiti spravedlivý a nestranný postup instituce jednostranně politicky obsazené. Jest to ostatně viděti na všem, co zemědělské rady z titulu zákona jako úřední funkci dělají. Jmenování členů daňových komisí okresních, jmenování členů komisí pro chov hospodářských zvířat atd. atd.

Autonomní zemědělská organisace musí býti vybudována tak,.:aby poskytovala spravedlivé zastoupení všem složkám zemědělským a zabezpečovala spolupráci všech zemědělců bez rozdílu politického smýšlení. Jen při poměrném zastoupení všech zemědělských skupin lze zabezpečiti spravedlivé a nestranné působení této pro zemědělství důležité instituce.

Pro uplatnění spravedlivých zájmů zemědělských v péči zákonodárné, měla by takto organisovaná zemědělská komora značný význam. Jetí návrhy, jetí usnesení měly by autoritativní význam všeobecného mínění zemědělské veřejnosti a nikoliv jako je tomu nyní, kdy se podobné návrhy, petice a unesení pokládají nutně za stanovisko jen části zemědělské veřejnosti politicky určitým směrem vybarvené.

Navrhovaný volební řád a to, jak do okresních společenstev, tak do zemských komor zemědělských, odpovídá duchu ústavy Čsl. republiky. Zaručuje poměrné zastoupení všem zemědělským skupinám, organisovaným v určitých politických stranách i mimo ně. Jen v tomto věcném soutěžení mezi jednotlivými skupinami může býti zabezpečeno spravedlivé rozhodování a zajištěna plodná intensivní činnost, budící potřebnou důvěru širokých vrstev zemědělského lidu.

Navrhovaný volební řád zabezpečuje zastupování zemědělců a volebních skupin pouze členy volenými. Zvláštní zastoupení družstevních a spolkových centrálních organisací nemohlo by zaručiti věcnou spolupráci a bylo by porušením rovnováhy mezi jednotlivými skupinami. Každá kandidující skupina ve vlastním zájmu bude nucena kandidovati odborníky takové, aby se mohla náležitě uplatniti ve všech směrech činnosti zemědělských komor i okresních společenstev.

Jsou-li zákonem tímto zabezpečena okresní společenstva jako postačitelné jednotky místní péče o zemědělství a byla-li či musila býti přijata zásada poměrného zastoupení pro volby do společenstev i komor, nebylo lze navrhovati rozdělení agendy zemědělských komor na český a německý odbor, jako tomu bylo u dosavadních zemědělských rad, zabezpečuje spravedlivé zastoupení všem volebním skupinám bez rozdílu národnosti i politického smýšlení, jako je tomu při organisaci zemské a okresní správy a rozdělení agendy podle národností bylo by spravedlivé a nestranné činnosti spíše na závadu. Organisace zemědělských komor i okresních společenstev musí analogicky zapadati do rámce správy veřejné - jen tak lze zabezpečiti bezvadnou funkci jmenovaných organisací.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh zákona byl projednán v poslanecké sněmovně nejdříve ve výboru iniciativním, pak v zemědělském a rozpočtovém.

V Praze, dne 2. září 1930.

Knotek, Šamalík, dr. Mičura,

Adámek, dr. Novák, dr. Dolanský, Petr, Janalík, Stanislav, Sedláček, Stašek, Myslivec, Bezděk, Roudnický, Rýpar, dr. Nosek, dr. Daněk, Kaňourek, Vičánek, Světlík, Košek, Vaculík, Navrátil.