Vzhledem k rozsáhlému exportu a transitu uhlí v hornoslezského na jih nutno obdobně počítati brzo po provedení kanalisace Váhu do Žiliny s roční průběžnou dopravou 3 miliony tun, což při délce řeky 230 km dává průměrný roční výkon 690 milionů tkm. Roční příjem při přiměřené sazbě 10 h/tkm per 69 mil. Kč tedy po zavedení sazeb plavebních stačí, aby zúročil a amortisoval investovanou částku.

Zlepšení splavnosti mezinárodní Tisy docílí se v obav stavebních obdobích celkovým obnosem 27 mil. Kč a to pozvolnou nepřetržitou výstavbou, jak toho charakter teto řeky vyžaduje.

Na výstavbu a vystrojení přístavů, na zřízení loděnic a na vybudování čsl. přístavních pásem věnuje se do roku 1941 cellem 195 mil. Kč. Z počátku bude těžiště akce v přístavech na Dunaji, kam bylo již investováno 115 milionu Kč, po té pak se přesune akce do přístavů na Labi, Vltavě a Odře, po případě do přístavů na splavněných přítocích uvedených řek. Výtěžek z investic přístavních lze oceňovati takto:

Přeloží se ročně ve všech československých přístavech strojně jeřáby 6 mil. tun zboží s čistým příjmem 2.5 Kč za 1 tunu, t. j……15 mil. Kč.

Uskladní se ročně 2 mil. tun zboží s čistým příjmem 10 Kč na 1 tunu, t. j.……20 mil. Kč.

Po výstavbě přístavů roku 1956 dosáhne tedy příjem k zúročení vloženého kapitálu celkového obnosu……35 mil. Kč.

Jest podotknouti, že toho času obnáší celkový překlad v československých přístavech a překladištích 4,874.380 tun.

Akce splavnění řek a vybudování přístavu pro období 1930 až 1956 bude vyžadovati celkové investice 2.997 milionů Kč, jež jest rozdělena na 27 ročních dotací po 11.1 milionech Kč.

Prozatím zajišťuje se zákonem dvanáctileté I. stavební období 1930 až 1941 vyžadující nákladu 1.332 mil. Kč.

C. Údolní přehrady.

Pro zmírnění zhoubných účinků velkých od a pro účely racionelního využitkování vodních sil neb pro účely vodocestné vybudují se z prostředků fondu přehrady, které budou též vhodně doplňovati příznivé účinky úprav a splavnění řek.

Tok na Chrudimce staví se u Seče přehrada na obsah 22,000.000 m³ vody, která přispěje k ochraně pozemků v údolí Chrudimky před zátopami a zmírní také zátopy v Polabí. U přehrady té projektuje se vodní elektrárna a mimo to budu z nádrže odebírána voda pro skupinový vodovod, který má zásobiti města Chrudim a Pardubice a řadu jiných obcí.

Přehradou na Divoké Orlici u Pastvin, projektovanou na obsah 11,000.000 m³ vody, zachytí se škodlivé přívaly velkých vod z přilehlé oblasti Divoké Orlice. Vodní síly bude použito k výrobě elektrické energie. Přehrada je významnou pro zemědělské hospodářství a přispěje též ku zabezpečení labské plavby.

V kotlině mezi Úpou a Metují je projektována přehrada u České Skalice, do které mají býti sváděny veškeré přebytečné přívalové vody z Úpy. Touto přehradou docílí se odstranění -škodlivých záplav na Dolní Úpě, budou značně zmírněny velké vody na Labi mezi Josefovem a Pardubicemi a umožní se také zavlažování pozemků na Dolní Metuji a v celém téměř středním Polabí. Je samozřejmé, že zlepšením vodních stavů získají značně vodní díla na středním Labi a také plavební poměry na této řece se zlepší.

Také na horním povodí Jizery zamýšlí se vybudovati několik přehrad ku zachycení velkých přívalových vln, čímž bude umožněno vyrovnati dnešní neurovnané odtokové poměry v trati dolejší. Při těchto přehradách současně bude pamatováno na přiměřené využitkování vodní síly k výrobě energie elektrické.

Na řece Teplé nad Karlovými Vary projektovaná přehrada na 5 mil. m³ patří sice mezi přehrady menší, ale je velmi významná tím, že ochrání naše světové lázně přede poškozením velkými vodami, jež se zde opakují téměř periodicky.

Pro vyrovnaní odtoku horní Vltavy bude velmi užitečnou přehrada u Želnavy o obsahu as 26,000.000 m³ vody, která bude chrániti zejména České Budějovice od vlivu velkých vod, zlepší výkonnost všech vodních sil na Vltavě a značně přispěje i plavbě. Na přehradě této bude lze využíti vodní síly k výrobě elektrické energie okrouhle as 9,000.000 kWh ročně.

Také na Vydře a Křemelné bude možno zachytiti značnou část přívalových vod a přispěti tak vyrovnáním odtoku zájmům plavebním a elektrisačním, částečně i zemědělským.

Dalekosáhlého významu je přehrada na řece Dyji u Vranova, kterou nadrží se 163,000.000 m³ vody. Touto přehradou budou zadrženy přívalové vody z horního povodí Dyje a zmírněny škodlivé záplavy pozemků pod přehradou až po Mušov. Ale také pod Mušovem se záplavy zmenší a zkrátí. Vyrovnáním odtoku umožní se racionelní meliorace pozemků a zlevní se úprava řeky Dyje, odpadne udržování inundačních mostů, četným závodům na řece Dyji se zlepší vodní síla a vybudováním vodní elektrárny pod přehradou využitkuje se výhodně elektrická energie 30,000.000 kWh ročně.

Projektovaná přehrada na řece Svratce u Kníniček o obsahu 21,000.000 m³ vody je nezbytnou pro rozvoj a zabezpečení města Brna, neboť řeka Svratka vede za doby sucha tak nepatrné množství vody, že jest nejen znemožněno účelné zásobení města vodou, ale i proplachování městských splašků je naprosto nedostatečné, takže vznikají značné zdravotní závady. Přehradou budou odtokové poměry náležitě urovnány, velké vody se značně omezí, městu Brnu zabezpečí se dostatek vody užitkové i pitné, umožní se zavodnění lučních pozemků pod Židlochovicemi a výstavbou vodní elektrárny pod přehradou získá se výhodná vodní síla pro roční výrobu 5,000.000 kWh.

Údolními přehradami na Moravici u Krušperka a Žimrovic dosáhne se větší ochrany pozemků a objektů před záplavami a bude opatřena užitková voda pro účely průmyslových závodů v oblasti Ostravsko-Karvínské. Mimo to umožní se výstavba skupinového vodovodu asi pro 40 obcí a zlepší se poměry plavební na řece Odře v době sucha.

Uvedené přehrady s přičleněnými objekty provedou se podle stavebního programu v prvním stavebním období.

V druhém období doplní se účelně soustava údolních přehrad a vybudují se na nich díla k využití vodních sil. V Čechách bude se zejména pokračovati ve stavbě na Vydře a Křemelné, v zemi Moravskoslezské jsou tu projektované stavby na Jihlavce, Oslavě, Svratce, Děsné a na přítocích Odry zejména na Opavici u Nových Heřmínových a na Ostravici u Šanců, dále na Březné u Hoštýna. Na Slovensku zamýšlí se stavby na Oravě u Tvrdošína, v Podkarpatské Rusi u stupně Tereblja-Rika.

D. Vodní síly.

Stavba vodních sil na středním Labi (Kostelec, Čelákovice, Kostomlaty, Klavary, Veletov, Semín, Srnojedy, Pardubice, Kunětice, Opatovice, Smiřice, Josefov) souvisí nerozdílně se splavňovacími pracemi na trati Kostelec-Jaroměř. Úhrnný max. výkon těchto vodních sil jest as 25.000 kW s roční výrobou as 150,000.000 kWh. Na horním Labi zamýšlí se využití vodní síly u přehrady v Krausových Boudách, na Bílém Labi u Špindlerova mlýna celkem 15.000 kW.

Na dolním Labi u postavených zdymadel v Dolních Beřkovicích, Štětí, Roudnici, Litoměřicích, dále u Masarykova zdymadla u Střekova, nacházejícího se ve stavbě, lze získati postupnou výstavbou as 30.000 kW o výrobě roční as 150 mil. kWh. U hotových zdymadel nutno dosavadní jezy rekonstruovati tak, aby nemusely býti sklápěny v zimě.

Na dolní Vltavě sleduje se využití vodní energie u vybudovaných zdymadel, u nichž se rovněž jezy zrekonstruují, a to u Podbaby, u sdruženého stupně Klecany-Libšice, u Vraňan a Hořína. Celkem dala by se zde získati as 18.000 kW a vyrobiti okrouhle 100 mil. kW/hod.

Na střední Vltavě, kde za účelem splavnění postavena budou v trati Praha-Kamýk, jak shora již uvedeno, 4 zdymadla, a to u Vraného, Štěchovic, Slap a Zvirotic, projektují se vodní elektrárny o výkonu 110.000 kW a o roční výrobě 400 mil. kWh. Zamýšlí se dále využití vodní síly Orlice u Litic a Potštýna, na Doubravce u Chotěboře, na Chrudimce u Křížanovic, na Sázavě u Smrčné, Přívlak a Kamenného Přívozu.

Na řekách Jihlavě a Oslavě jde o využití vodních sil u Dalešic a Jindřichova.

Na řece Váhu projektuje se u Ladců vodní síla a výkonu as 10.000 kW s roční výrobou as 75 mil. kW/hod., jíž bude využito jednak pro účely elektrisace jednak pro výrobu dusíkatých látek.

Na Uži nad Užhorodem projektována jsou na státním kanále 2 vodní díla, prvé o výkonu 2.000 kW, druhé o výkonu 1.500 kW a roční výrobě elektrické energie u obou stupňů as 19 mil. kW/hod.

Vodní díla vybudovaná podle stavebního programu (viz přílohu 3) v prvním stavebním období jsou rozpočtena celkovou částkou 444 milionů Kč. Náklad na strojní a elektrické zařízení elektráren hradí se zpravidla nájemcem, jinak z fondu.

Podotýká se, že ze státních elektráren posuď vybudovaných plyne státu roční výtěžek 2,317.000 Kč (viz přílohu 6).

V druhém stavebním období bude v akci využití vodních sil pokračováno. V souvislosti s úpravními a splavňovacími pracemi na řekách vybudují se další vodní díla, a to na Labi, na Vltavě dále na Berounce u Křivoklátu o výkonu 6.600 kW a roční výrobě as 55 mil. kW/hod., jakož i vodní díla na řece Moravě, na Váhu, Hernadu a j.

Při provádění stavebního programu bude také náležitě přihlíženo k poměrům, jež jsou v té které době na trhu práce (nezaměstnanost).

E. K jednotlivým ustanovením osnovy zákona poznamenává se toto:

K § 1.

Zde uvádějí se stavby, které mají býci ministerstvem veřejných prací provedeny z prostředků fondu. Na účet fondu půjdou též náklady na přípravné práce pro umělé vodní cesty a samozřejmě na přípravné práce pro stavby prvého a druhého období.

K § 2.

Podle tohoto ustanovení budou se stavby, o něž jde, prováděti zpravidla nákladem fondu. Zároveň však pamatuje se na možnost prováděti stavby pod písm. B-D v § 1, odst. 1. uvedené sdružením fondu s jinými činiteli (zeměmi, okresy, obcemi, družstvy atd.). Popřípadě může býti i na tyto stavby poskytnuta fondem podpora za určitých podmínek.

K § 3.

Provádění staveb bude vyžadovati sjednání značného počtu smluv a listin různého druhu, často i podřízeného významu; podpisování jich by zatěžovalo ministra veřejných prací i ministerstvo. Jest tudíž odůvodněno, aby byl dán zákonný podklad pro zmocnění úřadů k sjednávání a podpisování takových smluv. Bližší se upraví zvláštními směrnicemi.

K § 4.

Aby se stavby prováděly soustavně, včasně a hospodárně, jest s hlediska jednotného vedení zapotřebí různých opatření správních, která učiní ministerstvo veřejných prací ve své pravomoci dané platnými právními předpisy. To platí zejména o přijímání zaměstnanců.

Kdyby zamýšlená opatření tuto pravomoc přesahovala, zmocňuje se vláda, aby tak učinila nařízením.

Totéž platí stran opatření nutných pro správu fondu.

K § 5.

Ježto stavby uvedené v § 1, odst. 1. budou prováděny nákladem tohoto fondu jako státního v zájmu veřejném, jest odůvodněna, aby jim také byly poskytnuty výhody, které přiznává státním stavbám na př. § 42 čes. vod. z., § 45 zák, čl. XXIII/1885 uh. vod. zák. a pod.

Díla Tandem vybudovaná, jakož i práva a pozemky fondem získané náležejí do jeho vlastnictví. Zákon stanoví, aby díla samostatný celek tvořící byla fondem předána do vlastnictví státu, jakmile bude stavba ukončena nebo dílo dáno do provozu.

Pokud dosavadní vodohospodářské fondy, které mají samostatnou právnickou osobnost, na př. fond pro úpravu řek v Čechách, fond pro kanalisování řek Vltavy a Labe v Čechách, se tímto zákonem zrušují, jest třeba zákonného ustanovení, kterým se vyslovuje převod veškerých práv a závazků těchto fondů na zřizovaný vodohospodářský fond. Při ostatních fondech, které byly utvořeny pouze soustředěním příspěvků státu, země a zájemníků pro určitou stavbu, jež se má dokončiti nákladem tohoto státního fondu, budou jejich finanční prostředky do tohoto fondu převedeny administrativním opatřením.

Ustanovení odst. 5. zjednodušuje vtělení do knih.

K § 6.

Příjmy fondu jsou zde vytčeny. Přikázaná dotace státní vyplynula z příslušných položek státního rozpočtu na rok 1930 snížením o příjem přikázaný fondu z daně z vodní síly, z provozu přístavů a z provozu hydroelektráren.

K § 7.

Zápůjčku tuto uvolil se poskytnouti Všeobecný pensijní ústav v Praze, s nímž bylo již se strany ministerstva financí v této věci jednáno.

K §. 9.

Poněvadž tímto zákonem opatřují se peněžní prostředky k provedení staveb v prvém stavebním období 1930-1941, budě třeba postarati se včas novým zákonem o úhradu nákladů staveb, které budou prováděny v období druhém.

K § 10.

Ježto jednotlivá díla fondem vybudovaná budou zpravidla po ukončení jich, nejpozději však po zániku fondu předána do vlastnictví státu, jest odůvodněno, aby výdaje potřebné k udržování těchto staveb byly hrazeny státem, pokud nebude udržovací povinnost ze zvláštních důvodů jinému právnímu subjektu uložena.

K § 12.

Za účelem kontroly hospodaření prostředky fondovými činí se rozpočet fondu součástkou státního rozpočtu a zároveň ministru veřejných prací se ukládá, aby podal každoročně Národnímu shromáždění zprávu a hospodaření fondem a o jeho stavu koncem roku.

K § 13.

V § 1 vodocestného zákona ze dne 11. června 1901, čís. 66 ř. z., bylo stanoveno, že splavňovací práce podle tohoto zákona budou provedeny tehdy, zaváže-li se země, ve které leží část řeky, jež má býti splavněna, platiti roční částku, která stačí na zúročení a úmor osminy těch obligací, jež budou vydány pro tyto účely. Zemím bylo vyhraženo právo vybírati příspěvky od zájemníků.

Osnovou upravuje se finanční účast zemí tím způsobem, že tyto přispějí jednou osminou celkového nákladu na tyto stavby splavňovací, provedené na jejich území bez ohledu na příspěvky nájemníků, které plynou přímo do fondu. Tato úprava odůvodňuje se tím, že provedením splavňovacích prací na řekách docílí se kromě hlavního účelu splavnění řek také zvláštních četných výhod pro rozsáhlé oblasti zemí, jako na př. ochrana před povodněmi, regulování odtoků vod, soustavné využití vodních sil a pod. Nepožaduje se však pro tyto stavby 25 %ní příspěvek stanovený v jiných případech se zřetelem k většímu významu těchto staveb pro stát.

Povinnost zemí přispívati na splavňovací práce na Dunaji a volném Labi nebyla stanovena, ježto jde o vodní dráhy v podstatě již upravené, které se mají zvelebiti v zájmu celostátním. Rovněž i na stavbu přístavů není zemím uložen příspěvek, ježto zde převládá celostátní zájem a výtěžky i přístavů kryjí investice na ně vynaložené.

Pokud jde o ostatní stavby a ta výstavbu údolních přehrad a využití vodních sil, nelze předem stanoviti určitou výměru příspěvku zemského, neboť v každém jednotlivém případě nutno oceniti konkrétní výhody vyplývající pro zemi z té které stavby. Z toho důvodu byla proto již dříve v jednotlivých zemích stanovena výše příspěvku různě až do výše 40 % celkového nákladu. Bude tudíž možno také při budoucích stavbách jen po bedlivém uvážení všech okolností určiti výši zemského příspěvku. Nade vši pochybnost vznikne vždy zemím z každé stavby tohoto druhu provedené na jejím území určitý prospěch a zákonem se stanoví nejnižší mez zemského příspěvku ve výši jedné čtvrtiny nákladu fondem vynaloženého.

K § 14.

Placení příspěvku nájemníky na. stavby prováděné podle tohoto zákona, které jim přinášejí prospěch a jsou jim k užitku, jest spravedlivé a jest této zásady dbána také ve platných zákonech vodních (viz § 52. čes. vod. z., § 51 mor. vod. z., § 51 slez. vod. z. a § 43 zák. čl. XXIII/1885). Řízení, jímž se stanoví příspěvky zájemníků, bylo upraveno obdobně jako v platných zákonech vodních.

Povinnost příspěvková netýká se státu.

Státem rozumí se samozřejmě také státní podniky.

K § 15.

Ustanovení toto podává se z povinnosti zemí, aby na některé stavby přispívaly podle § 13.

K § 16.

Ustanovení o osvobození fondu od kolků a poplatků není novotou, ježto podobné ustanovení obsahuje jak vodocestný zákon č. 66/1901 ř. z., tak i zákon ze dne 30. června 1884, čís. 116 ř. z., nahražený zákonem ze dne 4. ledna 1909, č. 4 ř. z., jejichž poplatková ustanovení se vztahují také na regulační práce prováděné podle § 5 vodocestného zákona. Těmito ustanoveními byla přiznána osvobození od poplatkové povinnosti zmíněným stavbám, ježto jde o stavby ve veřejném zájmu prováděné. Vzhledem k tomu, že veškeré stavby v § 1, odst. 1. a 2. uvedené podle § 3, odst. 1. mají povahu staveb veřejných neb ve veřejném zájmu podniknutých, jest plně odůvodněno, aby tato výhoda byla přiznána veškerým vodohospodářským stavbám podle tohoto zákona prováděným.

K § 17.

V tomto paragrafu uvádějí se přechodná ustanovení umožňující převedení finančních prostředků preliminovaných v r. 1930 na stavby v § 1, odst. 1, uvedené ze státního rozpočtu a z rozpočtů zemských do zřizovaného fondu.

Obdobně bude postupováno i v roce 1931 z té příčiny, že při sdělávání návrhu státního rozpočtu pro rok 1931 nebylo ještě jisto, zda a kdy navrhovaná osnova stane se zákonem, resp. bude-li uzákoněna do konce roku 1930. Proto nemohl býti již pro rok 1931 sdělán samostatný rozpočet navrhovaného fondu. Na částky, které mají býti převedeny do fondu, jest v návrhu státního rozpočtu pro rok 1931 pamatováno.

K §§ 18 a. 19.

Ustanovení ta odpovídají §§ 3 a 14 zák. č. 66/1901 ř. z., které zůstávají v platnosti jen, pokud jde o umělé vodní cesty.

V poradním sboru budou odborníci a zástupci zájmů v § 18, odst. 2. uvedených.

K § 20.

Při řešení projektů staveb, které dotýkají se zájmů zemědělských, průmyslu, obchodu a živností a jež mají býti provedeny z prostředků fondu zcela neb za jeho účasti, poskytne se možnost příslušným ústředním úřadům, aby se a projektu vyslovily s hlediska svého oboru působnosti.

Poněvadž pak stavby ty přesahují zájmy okresu, stanoví se, že vodoprávní řízení provádí vždy zemský úřad, pokud stavby ty vodoprávnímu řízení podléhají. Tento přesun příslušnosti odůvodněn jest také ustanovením 12. odst. § 14 tohoto zákona, podle něhož rozhoduje zemský úřad o výši příspěvků, které mají zájemníci platiti na stavby.

Povolení k stavbám vodních elektráren, které budou vybudovány v souvislosti se splavňovacími pracemi, uvedenými v § 1 zák. č. 66/1901 ř. z., vydávati bude ministerstvo veřejných prací. Řízení provede se podle § 13 uvedeného zákona a min. nař. ze dne 23. dubna 1903, č. 90 ř. z. v dohodě se súčastněnými ministerstvy, aby se řízení zjednodušilo a urychlilo.

Kompetence ministerstva vnitra ve věcech vyvlastnění zůstává nedotčena. Rovněž (nemění se ničeho na kompetenci ministerstva železnic, pokud jde o stavby, které mají býti provedeny na železničním po zemku, nebo se ha dotýkají.

Při programu a projektech prací a staveb podle tohoto zákona bude přihlíženo mezi jinými veřejnými zájmy též k zájmům obrany státu.

K § 21.

Zákon č. 66/1901 ř. z. zůstává celkem v platnosti a zrušují se z něho pouze ustanovení, jimiž se upravuje příspěvek zemí a zájemníků k nákladům staveb, dále se zrušují částečně související zákony zemské a nahražují se ustanovením §§ 13, 14 a 15 zákona. Dále jest ustanovení § 16, odst. 1. a 2. zákona čís. 66/1901 ř. z., jednající o osvobození staveb jmenovaných v § 1, odst. 1. od kolků a poplatků; nahražena ustanovením § 16 zákona.

Zákonem činí se nové opatření za účelem sjednocení hospodaření s finančními prostředky pro vodohospodářské stavby a práce v § 1, odst. 1. jmenované. Následkem toho jest nutno vyřknouti v zákoně zánik veškerých ustanovení, odporujících tomuto zákonu. Jest tudíž zrušiti také ustanovení pověřující zvláštní komise správou oněch dosavadních fondů právnickou osobnost majících, jichž práva a povinnosti přecházejí na nový fond (Komise pro kanalisování řek Vltavy a Labe v Praze a Zemská komise pro úpravu řek v dechách).

K § 22.

Súčastněnými ministerstvy jsou zejména ministerstva financí, vnitra, zemědělství, obchodu, národní obrany, železnic a sociální péče.

Vláda doporučuje, aby tento její návrh zákona byl přikázán v poslanecké sněmovně výborům technicko-dopravnímu a rozpočtovému a v senátě výborům technickému a rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze, dne 2. října 1930.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

Ministr veřejných prací:

Ing. Dostálek v. r.

Příloha 1.

Rozvržení položek stát. rozpočtu pro 1930 kap. 14, tit. 5, tit. 8 a tit. 9.

Kap. 14.	Splavnění řek a přístavy	Údolní přehrady	Využití vodních sil	Výdaje řádné a ostatní potřeby	Celkem
Tit. 6. § 1. pol. 3	-	-	-	50.000
§ 6	-	-	6,100.000	-
tit. 8. § 1	-	-	-	8,800.900
§ 2	85.000	-	-	-
§ 3	230.000	-	-	-
§ 4. a) Země Česká
pol. 1	-	-	-	40.000
" 2	-	-	-	34.100
" 3	-	-	-	2,500.000
" 4	-	-	-	40.000
" 5	-	-	-	400.000
§ 4. b) Země Česká
pol. 1	1,900.000	-	-	-
" 2	10.000	-	-	-
" 3	12,200.000	-	-	-
" 4	10.000	-	-	-
" 5	10.000	-	-	-
" 6	1,800.000	-	-	-
" 7	850.000	-	-
" 8	-	4,500.000	-	-
§ 4. a) Země Moravsko-slezská
pol. 1	-	-	-	90.000
" 2	-	-	-	200.000
" 3	-	-	-	90.000
" 4	-	-	-	10.000
" 5	-	.	-	40.000
" 6	-	-	-	60.000
§ 4. b) Země Moravsko-slezská
pol. 1	-	4,650.000	-	-
" 2	250.000	-	-	-
" 3	750.000	-	-	-
" 4	-	20.000	-	-
§ 4. a) Země Slovenská
pol. 1	-	-	-	12.000
" 2	-	-	-	20.000
§ 4. b) Země Slovenská
pol. 1	900.000	-	-	-
" 2	5,470.000	-	-	-
" 3	4,200.000	-	-	-
" 4	1,800.000	-	-	-
" 5	100.000	-	-	-
" 6	1,200.000	-	-	-
" 7	200.000	-	-	-
§ 4. a) Země Podkarpatoruská
pol. 1	-	-	-	10.000
§ 4. b) Země Podkarpatoruská
pol. 1	40.000	-	-	-
Stavba přístav. zař. jinde podle.
potřeby plavby	2,000.000	-	-	-
Tit. 9, pol. 1-15	-	-	-	6,115.510
Tit. 9, pol. 16-19	38,386.700	-	-	-
Součet	71,891.700	9,170.000	6,100.000	18,512.510	105,674.210
		87,161.700