Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930
III. volební období.	3. zasedání.

689.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne………………………

o státním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Při ministerstvu veřejných prací zřizuje se státní fond, zvaný v dalším krátce "fond", z jehož prostředků a na jehož účet bude ministerstvo veřejných prací prováděti tyto vodohospodářské práce a stavby:

A. Splavnění a úpravy těchto řek:

a) Labe od místa 400 m nad mostem u Hořenického mlýna v Jaroměři až po státní hranici,

b) Vltavy od jezu v Rožnově u Českých Budějovic až po ústí do Labe s vyústními tratěmi Malše v obvodu Českých Budějovic, Otavy od dolní hranice města Písku po ústí, Sázavy od železničního mostu v Čerčanech po ústí a Berounky od Plzně až po ústí i s jejími přítoky v obvodu města Plzně,

c) Odry od soutoku s Opavicí po státní hranici i s vyústními tratěmi Ostravice od jezu vratimovského po ústí a Lučiny od mostu u Hranečníka po ústí,

d) Dunaje,

e) Moravy od soutoku s Dyjí až po ústí,

f) Váhu od železničního mostu vedoucího ze Žiliny do zastávky Teplička nad Váhem až po ústí,

g) Tisy v trati mezinárodní.

B. Vybudovaní přístavů.

C. Vybudování údolních přehrad a jiných vodních staveb určených buď výhradně neb z části pro účely vodocestné nebo pro účely využití vodních sil v rámci soustavné elektrisace státu.

D. Využitkování vodních sil.

(2) Z prostředků fondu provedou se také:

a) úprava místních štěrkonosných toků a bystřin, které vtékají do Labe nebo do Vltavy a jejichž úprava a udržování těsně souvisejí s udržováním splavnosti vodních cest a příslušných zařízení,

b) náhradní zařízení vodohospodářsko-meliorační, jejichž provedení stalo se nutným následkem splavňovacích prací v přilehlém území a jest ve veřejném zájmu,

c) přípravné práce pro umělé vodní cesty.

§ 2.

(1) Stavby a práce uvedené v § 1, odst. 1. pod písm. A) a odst. 2. pod písm. a) a c) budou prováděny pravidlem, náhradní zařízení uvedená v odst. 2, pod písm. b) vždy z prostředků fondu.

(2) Stavby a práce uvedené v § 1, odst. 1. pod písm. B) až D) budou prováděny buď úplně z prostředků fondu neb za jeho účasti nebo za jeho podpory.

(3) Při účasti sdruží se fond a jiným činitelem k opatření úhrady na provedení stavby neb práce za podmínek zvláště sjednaných.

(4) Podpora z fondu uděluje se na základě příslušného projektu schváleného ministerstvem veřejných prací a za podmínek jím stanovených nejvýše do 25% celkového schváleného stavebního nákladu, dá-li země k nákladům stavby podporu nejméně v téže výši, aneb je-li země sama stavebníkem. Výše podpory řídí se podle významu, jaký má stavba pro veřejný zájem.

§ 3.

(1) Fond jest právnickou osobou a může samostatně nabývati práv a se zavazovati.

(2) Fond zastupuje ministr veřejných prací, pokud však jde o zápůjčky (§ 7), společné s ministrem financí. Dluhopisy týkající se výpůjček fondu podpisuje spolu předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

(3) Zastupování fondu před soudy a úřady řídí se předpisy o zastupování státu. Ministr veřejných prací stanoví, které státní úřady jsou oprávněny podpisovati jménem tohoto fondu určité listiny pro fond závazné.

§ 4.

Ministerstvo veřejných prací učiní na účet fondu v mezích platných právních předpisů všechna opatření nutná pro jeho správu a pro účelné provádění staveb a prací a to jak po stránce věcné, tak i osobní. Bude-li toho zapotřebí, stane se tak vládním nařízením.

§ 5.

(1) Stavby a práce, které budou zcela neb převážně prováděny z prostředků fondu, jsou stavbami prováděnými ve veřejném zájmu a požívají výhod přiznaných stavbám státním jinými zákony, zejména zákony o vodním právu.

(2) Stavby a práce, které budou z tohoto fondu zcela nebo za jeho účasti vybudovány (§ 2, odst. 1. a 2.), jakož i práva a nemovitosti pro výše zmíněné stavby, jež budou získány z prostředků fondu neb za jeho účasti, náležejí fondu zcela neb úměrně podle jeho finanční účasti.

(3) Díla tvořící samostatný celek budou po jich skončení odevzdána fondem bez náhrady do vlastnictví státu a ta zcela neb úměrně podle finanční účasti fondu.

(4) Všecky dosavadní vodohospodářské fondy, které jsou právnickými osobami a zřízeny byly k provedení staveb v § 1 uvedených, se zrušují. Práva a závazky těchto fondů přecházejí na fond zřízený podle tohoto zákona. Jiné dosavadní stavební fondy zřízené pro stavby, které se mají dokončiti z prostředků tohoto fondu, budou do něho převedeny.

(5) Vklad vlastnického práva pro Československý stát (správa ministerstva veřejných prací) v případě naznačeném v odst. 3. a na fond v případech naznačených v odst. 4. provedou soudy, u nichž se vedou veřejné knihy pro příslušné nemovitosti, na pouhý návrh fondu s odvoláním na tento zákon.

§ 6.

(1) Fondu bude státem věnován v letech 1934-1941 roční příděl v částce 68,000.000 Kč (šedesátosm milionů korun československých), které se každoročně zařadí do státního rozpočtu. Tato částka bude fondu poukazována v rovných čtvrtletních splátkách pozadu jdoucích.

(2) Do fondu plynou dále v témže období počínaje rokem 1930:

a) celá daň z vodní síly z oněch vodních děl, jež byla vybudována státem nebo za jeho finanční účasti aneb která budou vybudována zcela z fondu nebo za jeho účasti nebo podpory s výjimkou vodních děl vybudovaných z prostředků ministerstva zemědělství,

b) polovina daně z vodní síly ze všech ostatních vodních děl,

c) příspěvky zemí, okresů, obcí, družstev a zájemníků.

(3) Mimo to plynou do fondu počínaje rokem 1930 až do umoření zápůjčky uvedené v § 7.

a) hrubý výnos z provozu staveb a prací uvedených v § 1, provedených státem neb fondem, jakož i výběžky z pozemků, objektů a práv opatřených k provedení těchto staveb,

b) úroky a jiné výnosy fondového jmění,

c) dary, odkazy a jiné dobrovolné příspěvky pro fond určené,

§ 7.

(1) Fond může uzavříti k provedení svých úkolů zápůjčku ve výši 840,000.000 Kč (osmset čtyřicet milionů korun československých) v přibližných ročních částkách po 70,000.000 Kč (sedmdesát milionů korun československých) v letech 1930 až 1941.

(2) Za tuto zápůjčku ručí stát. Zápůjčku úrokuje a umořuje fond až o roku 1941 z veškerých příjmů uvedených v § 6, v dalších letech pak z položek uvedených v § 6, odst. 3. Pokud by příjmy ty na úrok a úmor nestačily, doplní je stát ze svých běžných příjmů. Po provedeném úmoru poplynou výtěžky v § 6, odst. 3, uvedené do státní pokladny.

(3) Dluhopisů o této zápůjčce lze používati k ukládání sirotčích peněz a úroky z nich jsou osvobozeny od daně rentové.

§ 8.

(1) Peníz, jehož by nebylo užito v některém správním roce, bude fondu uchován a budiž uložen na úrok, který plyne do fondu.

(2) Jmění fondu lze ukládati u poštovního úřadu šekového a případně též v československých státních papírech neb v jiných veřejných dluhopisech, požívajících sirotčí jistoty.

§ 9.

Finanční úhrada pro stavby uvedené v § 1, jež budou prováděny po roce 1941, zajistí se včas zákonem.

§ 10.

Nebude-li v jednotlivých případech jinak stanoveno, budou výdaje na udržování staveb a prací z fondu provedených hrazeny státem, jakmile přejdou do jeho vlastnictví. Potřebné částky zařadí se do státního rozpočtu.

§ 11.

(1) Po úmoru zápůjček zanikne fond a jeho práva a povinnosti přejdou na stát. Zánik fondu uvede se ve známost vyhláškou ministra veřejných prací ve Sbírce zákonův a nařízení.

(2) Ustanovení § 5, odst. 5. platí také pro převod vlastnictví při zániku fondu.

§ 12.

Rozpočet fondu jest součástí státního rozpočtu. Ministr veřejných prací, jenž spravuje fond v dohodě s ministrem financí, jest povinen padati každoročně zprávu Národnímu shromáždění o hospodaření fondovými prostředky v uplynulém roce a o stavu fondu k 31. prosinci toho kterého roku. Zpráva bude součástí celkového státního závěrečného účtu.

§ 13.

(1) Na práce a stavby, jež budou prováděny podle zákona ze dne 11. června 1901, č. 66 ř. z., o stavbě vodních drah a o provedení úpravy řek, z prostředků fondu, jest povinna přispívati země Česká (na střední Labe a střední Vltavu) a země Moravskoslezská (na mezinárodní Odru) osminou celkového nákladu staveb na jejím území provedených.

(2) Na stavby prováděné na Dunaji, valném Labi (od Ústí nad Labem k státní hranici) a ve státních přístavech nejsou země povinny přispívati.

(3) Na ostatní práce a stavby prováděné nákladem tohoto fondu zcela (§ 2, odst. 1.) nebo za jeho účasti (§ 2, odst. 3.) přispívají země, ve kterých tyto práce a stavby budou prováděny, jednou čtvrtinou nákladu připadajícího na fond, pokud v jednotlivých případech nebyl nebo nebude smluven příspěvek vyšší.

(4) Zemské příspěvky zařadí se každoročně do rozpočtů zemských v souladu s rozpočtem fondu; při tom jest přihlížeti k přeplatkům nebo nedoplatkům z předešlého roku. Zemské příspěvky jsou splatné v rovných čtvrtletních částkách pozadu jdoucích. Prostředky potřebné k úhradě těchto příspěvků mohou si země opatřiti dlouhodobým úvěrem.

§ 14.

(1) Majitelé nemovitostí, živností a vodních děl a držitelé neb uživatelé vodních práv, kterým stavby podle tohoto zákona provedené budou k užitku, ať již tím, že jim způsobí prospěch anebo tím, že od nich odvrátí újmu, jsou povinni přispěti k stavebním nákladům přiměřenou, částkou, která plyne do fondu a nezapočítává se do příspěvku zemského.

(2) Dohoda s těmito osobami sjednaná o příspěvcích a schválená zemským úřadem jest exekučním titulem. Nedojde-li s těmito osobami k dohodě, rozhodne zemský úřad, zda a v jaké výši jsou povinny přispěti. Proti jeho rozhodnutí mohou se obě strany zvolati do 15 dnů k ministerstvu zemědělství. Není-li některá strana spokojena s rozhodnutím vydaným v řízení správním o příspěvkové povinnosti neb o výši příspěvku, může se po vyčerpání opravných prostředků domáhati žalobou podanou do 90 dnů po dani, kterým rozhodnutí správního úřadu nabylo právní moci, rozhodnutí soudu, v jehož obvodu jest stavba nebo zařízení podle tohoto zákona.

(3) Při stavbách a pracích prováděných podle § 1, odst. 1. A), písm. a) až g) a odst. 2. písm. a) jest stát osvobozen od příspěvků uvedených v odst. 1. Pokud země přispívá podle § 13 do fondu, neplatí pro ni ustanovení odst. 1.

§ 15.

(1) Rozvrh staveb a prací a rozpočet jich nákladů vypracuje každý rok ministerstvo veřejných prací, pokud jde o stavby, na něž bude země povinna přispívati, po slyšení příslušného zemského zastupitelstva, a předloží tento rozvrh a rozpočet vládě ke schválení.

(2) Ministerstvo veřejných prací zpraví příslušné zemské zastupitelstvo o postupu staveb, na něž země byla povinna v uplynulém roce přispívati, jakož i o výši vynaloženého nákladu.

§ 16.

(1) Fond je osvobozen od kolků a poplatků.

(2) Od kolků a poplatků jsou osvobozeny smlouvy, knihovní zápisy a jiné úřední úkony, podání a listiny (kromě sporného řízení soudního), jež se vztahují:

a) na nabytí a zajištění pozemků a práv pro fond;

b) na ujednání, zajištění, zaručení a placení zápůjček fondu poskytnutých, kupony dílčích dlužních úpisů v to počítajíc, dále na ujednání, zajištění, zaručení a splacení všelikých příspěvků pro fond, jakož i zápůjček zemí, okresů a obcí, učiněných k opatření příspěvků do fondu;

c) na zařizování a provedení prací a staveb v § 1 jmenovaných, zejména na ujednání, zajištění, zaručení a oboustranné plnění stavebních a dodávacích smluv, týkajících se těchto staveb, jakož i

d) na převody uvedené v § 5, odst. 5. a. v § 11.

(3) Táž výhoda přísluší podáním, plánům a jiným spisům nájemníky podaným, jimiž se po technické a finanční stránce připravuje provedení staveb v § 1 jmenovaných.

(4) Pokud stavby v § 1 vyjmenované budou provedeny za účasti fondu (§ 2, odst. 3.) nebo s jeho podporou (§ 2, odst. 4.), může ministerstvo financí přiznati na podanou žádost osvobození uvedená v předchozích odstavcích 2. a 3.

§ 17.

(1) V roce 1930 bude podle ustanovení § 6, odst. 1. z úvěrů povolených ve státním rozpočtu na rok 1930, kap. 14., tit. 5., 8. a 9. poukázána fondu částka 68,000.000 Kč.

(2) Zároveň bude učiněno opatření, aby byly fondu přikazovány čtvrtletně pozadu tyto příjmy:

a) výnos celé daně z vodní síly podle § 6, odst. 2., písm. a),

b) výnos poloviny daně z vodní síly podle § 6, odst. 2., písm. b),.

c) výnos z provozu přístavů podle § 6, odst. 3., písm. a),

d) výnos z využití vodních sil a údolních přehrad podle § 6, odst. 3., písm. a),

e) ostatní příjmy uvedené v § 6, odst. 3., písm. a).

(3) Fondu přikázané rozpočtové příjmy vyúčtují se ve skupině III. státního závěrečného účtu pod zvláštní položkou.

(4) V zemských rozpočtech na rok 1930 povolené částky na stavby uvedené v § 1, odst. 1. převedou se do fondu ve čtvrtletních pozadu jdoucích splátkách.

§ 18.

(1) Při ministerstvu veřejných prací zřídí se poradní sbor, který jest povolán podávati posudky o stavbách a pracích uvedených v § 1. Členství ve sboru jest funkcí čestnou.

(2) Podrobné předpisy, zejména o počtu členů, o složení a jednání poradního sboru, vydány budou vládním nařízením. Při složení tohoto sboru bude dbáno zastoupení zemí a zájmů obchodu, průmyslu a živností, zájmů zemědělství, zájmů dopravních, jakož i zájmů zaměstnanectva.

§ 19.

(1) Ministr sociální péče v dohodě s ministrem veřejných prací a ministrem financí určí pro stavby v § 1 uvedené podle potřeby živnostenské inspektory k plnění úkolů přikázaných jim zákonem ze dne 17. června 1883, č. 117 ř. z. a živnostenských inspektorech a zák. čl. XXVIII/1893, jakož i právními předpisy ustanovení ta doplňujícími nebo pozměňujícími.

(2) Na zaměstnance konající práce v § 1 zmíněné budiž použito ustanovení hlavy VI. zákona ze dne 8. března 1885, č. 22 ř. z. (živnostenský řád) a zákona ze dne 10. října 1924, č. 259 Sb. z. a n. (živnostenský zákon), jakož i právních předpisův ustanovení tato pozměňujících a doplňujících.

§ 20.

(1) Projekty podniků, které budou prováděny fondem aneb za účasti fondu, třeba řešiti též se zřetelem na zájmy zemědělské, zájmy průmyslu, obchodu a živností, jakož i na zájmy dopravní.

(2) Projekty podniků, které budou prováděny fondem aneb za jeho účasti, pokud nepodléhají řízení podle zák. č. 66/1901 ř. z., pozměněného zákonem ze dne 11. června 1919, č. 333 Sb., z. a n., o příslušnosti ve věcech stavby vodních cest, schvaluje předběžně bez újmy vodoprávního řízení ministerstvo veřejných prací a příslušné vodoprávní řízení provádí zemský úřad.

(3) Pro schvalování staveb vodních elektráren, které se zřídí v souvislosti se splavňovacími pracemi prováděnými podle § 1 zák. č. 66/1901 ř. z., a pro řízení vyvlastňovací k témuž účelu platí předpisy § 13 uvedeného zákona, jakož i právní předpisy vydané pode téhož ustanovení. Pro tyto elektrárny vydává stavební povolení ministerstvo veřejných prací, po stránce vodoprávní v dohodě s ministerstvem zemědělství a jinak v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.

§ 21.

(1) Dnem účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti všechna ustanovení zákonův a nařízení, pokud odporují ustanovením tohoto zákona aneb stala se tímto zákonem bezpředmětnými.

(2) Zejména pozbudou platnosti ustanovení místodržitelských vyhlášek ze dne 5. listopadu 1896, č. 77 čes. z. z., ze dne 5. dubna 1905, č. 41 čes. z. z. a ze dne 26. srpna 1905, č. 113 čes. z. z., o stanovách Komise pro kanalisování řek Vltavy a Labe v Čechách.

(3) Částečně, a to pokud jde o řeky uvedené v § 1, odst. 1. A), písm. a), b), c) a e) a odst. 2., písm. a) pozbývají platnosti ustanovení:

zák. č. 66/1901 ř. z., pokud upravují příspěvek zemí a nájemníků k nákladům splavňovacích staveb zákona ze dne 24. září 1905, č. 124 čes. z. z., jenž se týče staveb vodních drah, které ve smyslu § 1, lit. b) a c) zák. č. 66/1901 ř. z. v království Českém provedeny býti mají, a zákona ze dne 2. března 1904, č. 28 mor. z. z., jenž se týče povinnosti země Moravské přispívati k té části vodních drah, naznačených v §1, lit. a), pokud se týče c) zák. č. 66/1901 ř. z., která v zemi této má býti provedena;

§ 3, odst. 2. a 3. zák. č. 66/1901 ř. z. a;§§ 6 až 14 nařízení ministerstva obchodu ze dne 11. října 1901, č. 163 ř. z., jímž se zřizuje ředitelství pro stavbu vodních cest a poradní sbor pro vodní cesty;

§ 14 zák. č. 66/1901 ř. z., jednající o ustanovení živnostenských inspektorů při vodocestných stavbách;

§ 16, odst. 1. a 2. zák. č. 66/1901 ř. z., jednající o osvobození od kolkův a poplatků;

zákona ze dne 13. února 1903, č. 31 čes. z. z., o úpravních říčních stavbách, které sluší provésti v Čechách podle § 5, odst. 1. zák. č. 66/ 1901 ř. z.;

zákonů ze dne 10. února 1903, č. 27 mor. z. z., ze dne 6. května 1905, č. 57 mor. z. z. a ze dne 27. června 1911, č. 63 a 64 mor. z. z., o stavbách při úpravě řek, které se mají provésti na Moravě podle § 5, odst. 1. zák. č. 66/ 1901 ř. z.;

zákonů ze dne 10. března 1907, č. 18 slez. z. z. a ze dne 27. června 1911, č. 37 slez. z. z., o říčních úpravních a ochranných břehových stavbách, které se mají provésti ve Slezsku podle § 5, odst. 1. zák. č. 66/1901 ř. z.;

§§ 6 a 7 zákona ze dne 15. října 1925, č. 227 Sb. z. a n. a hlavy II. vládního nařízení ze dne 22. prosince 1925, č. 266 Sb. z. a n., o státní pomoci při živelních pohromách r. 1925 a opatření k zamezení škod při živelních pohromách v budoucnosti a

vyhlášky ministra veřejných prací a ministra zemědělství ze dne 18. listopadu 1926, č. 242 Sb. z. a n., o působnosti a složení státní vodohospodářské rady.

(4) Částečně, a to jen pokud jde o opatření peněžních prostředků, ruší se také zák. čl. XLVIII/1895, o soustavné úpravě středního Dunaje a nejnutnějších úpravních prací na jiných význačnějších řekách ve znění zák. čl. XX/1898 a zák. čl. XLIX/1908, o vodních investicích.

§ 22.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1930. Provede jej ministr veřejných prací a ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

A. Úvod.

Práce vodohospodářské příslušející do oboru působnosti ministerstva veřejných prací nemohly se posud pro nedostatek finančních prostředků tak rozvinouti, jak by toho zájem veřejný vyžadoval. Jde o velmi důležité, ale také nákladné vodní stavby, jichž pozvolné provádění v rámci obmezených položek státního rozpočtu ukázalo se na trvalo neracionelním, ba nenožným.

Tak obsahuje rozpočet na rok 1930 (viz přílohu 1.) tyto číslice:

1.	Na splavnění řek	71,891.700 Kč
2.	Na údolní přehrady	9,170.000 Kč
3.	Na využití vodních sil	6,100.000 Kč
4.	Na řádné výdaje a ostatní potřeby	18,512.510 Kč
	celkem	105,674.210 Kč.

 

Na nové (t. zv. mimořádné) pod 1 až 3 uvedené práce jest tedy v rozpočtu pamatována pouze částkou 87,161.700 Kč, kdežto program nutných prací splavňovacích (viz přílohu 2) vyžaduje 3 miliard Kč a podobný program pro přehrady a pro využití vodních sil po další miliardě Kč, celkem tedy 5 miliard Kč, v čemž však ještě není obsažen náklad na nejnutnější vodocestným zákonem zajištěné umělé vodní cesty, t. j. průplav labsko-odersko-dunajský, kterýžto náklad sám o sobě činí 3.5 miliardy Kč. Při posavadním postupu staveb ním došla by tedy k dokončení uvažovaných investic asi v období jednoho století. Takového odkladu ovšem národohospodářský význam vodních staveb nesnese. Splavnění a vyrovnání odtoku řek, jakož i využitkování jejich vodní energie jsou úkoly dnešní doby a musí býti provedeny co nejrychleji, nemá-li stát náš v tamta důležitém oboru technického pokroku zůstati ke své škodě za svými sousedy. Jde tu v podstatě o otevření nových trvalých zdrojů přírodního bohatství státu, jež racionalisují a zlevňují dopravu (plavba), odlehčují obyvatelstvo od nejtěžších výkonů (práce v uhelných dolech) a zvyšují jeho životní úroveň (elektrifikace státu). šetření uhlím pro účely, k nimž jest ho nevyhnutelně třeba, je s hlediska budoucnosti státu rovněž momentem velmi důležitým.

Státní správa pokládá tudíž za nevyhnutelné, aby nastíněný vodohospodářský program proveden ubyl v období 25 až 30 let.

Poněvadž však státní příděly v dohledné době nemohou býti zvýšeny, nutno sáhnouti k hospodaření fondovému. Umožní se tak při zmenšeném zatížení státních financí získati potřebné větší peněžní částky zápůjčkami, které budou, úrokovány a umořeny z vlastních příjmů fondu. Tento způsob získání potřebných peněz mimo státní rozpočet jest ovšem možným pouze proto, že projektované vodní stavby představují objekty nejen nepřímo, nýbrž i přímo rentabilní, takže fondem učiněné zápůjčky možno zúrokovati a poměrně brzo i umořiti z výtěžků provedených staveb.

Pokud jde o projektované umělé vodní cesty v Československu, byla jich rentabilita obsáhlými šetřeními zjištěna. Poněvadž však provaz na těchto průplavech může býti zahájen až po provedení kanalisace středního Labe ad Mělníka do Pardubic a Odry ad M. Ostravy do Bohumína, nutno především zajistiti brzké splavnění těchto řek. Financování stavby průplavu labsko-odersko-dunajského se tedy v předložené osnově neuvažuje a to také proto, poněvadž státní správa jest toho mínění, že bude možno provésti dílo to za jistých modalit převážně prostředky soukromými bez podstatného zatížení státu. Přípravné práce pro umělé vodní cesty budou ovšem dále prováděny a příslušné výdaje budou hrazeny z fondu.

Nutno tedy předem zajistiti stavby splavňovací, přístavní, stavby přehrad a hydroelektráren. Z provedených staveb přístavních a státních plyne již nyní přímý výtěžek a to ze státních hydrocentrál a přístavů. V budoucnosti pak očekává se také příjem z poplatků plavebních vybíraných na upravených přirozených vodních cestách. Poněvadž však podle širšího programu vodocestného (viz. přílohu 2) bude střední Labe splavněno až do Jaroměře za 12 let (r. 1941), střední Vltava až do Budějovic za 17 let (r. 1946), bude možno počítati s větším výtěžkem z poplatků plavebních až později.

Jest tudíž na snadě rozděliti program časově na dvě stavební období, první 12tileté, druhé as 15tileté a založiti plán finanční na zúrokování a umořování zápůjček v prvním stavebním období z výtěžků ze staveb přístavních a z hydroelektráren již provedených v druhém stavebním období z výtěžků poplatků plavebních. Poněvadž pak výtěžky ze staveb přístavních a z hydroelektráren jsou již známy, kdežto plavební poplatky budou teprve zavedeny, a nelze dnes předbíhati ani době jich zavedení, ani výši těchto poplatků, zajišťuje se podle osnovy tohoto zákona prozatím pouze první stavební období, kdežto zajištění druhého stavebního období ponechává se novému pozdějšímu zákonu.

Podle přehledného programu prvního stavebního období jest počítána s výší stavebního nákladu:

pro stavby splavňovací a přístavní (viz příl. 2) 1.332 milionů Kč

pro stavby přehrad a vodních děl (viz příl. 3) 888 milionů Kč

celkem 2.220 milionů Kč.

Předpokládá se tedy průměrný stavební náklad ročně 2220:12 -185 milionů Kč.

K zabezpečení stavebního nákladu pro první 12tileté stavební období navrhuje se zřízení státního fondu.

Příspěvek státu do tohoto fondu jest dán celkovou částkou obsaženou pro tyto účely v rozpočtu na r. 1930 (viz přílohu 1) per………87,161.700 Kč,

zmenšenou však o příjmy státu dle téhož rozpočtu z daně z vodní síly (viz přílohu 4) per 11,870.000 Kč, z provozu přístavů (kap. 14, tit. 10.) per 5,051.000 Kč a z provozu hydroelektráren (kap. 14, tit. 5.) per……… 2,317.000 Kč,

celkem ………19,238.000 Kč,

takže roční dotace státní bude obnášet………67,923.700 Kč,

čili okrouhle ročně po 12 let………68,000.000 Kč.

Do fondu poplyne dále podíl na výtěžku z daně z vodní síly (viz přílohu 4). K tomu se poznamenává, že pravděpodobně lze očekávati po uvedení tohoto zákona v život a po vybudování nových velkých vodních děl zvýšení výnosu daně z vodní síly a že v tomto případě bude možno postupem doby pomýšleti na přiměřené snížení nynější sazby daně z vodní síly.

Fondu přikazuje se také výtěžek z provozu přístavů. S výstavbou přístavů bude výtěžek ten úměrně stoupati (viz přílohu 5).

Podobně přikazuje se fondu výtěžek z přehrad a z vodních elektráren. I tento příjem fondu bude ovšem rok od roku stoupati (viz přílohu 6).

Dále plynou do fondu příspěvky zemské (viz přílohu 7), které se zákonem nově stanoví (viz níže).

Příjmové položky fondu tvoří také příspěvky okresů, obcí, družstev a zájemníků, dary, odkazy a pod., dále výtěžky ze staveb splavňovacích a z pozemků, objektů a práv získaných státem neb fondem k provedení uvažovaných vodních staveb, jakož i úroky z fondového jmění. K uvedeným příjmovým položkám nebyla však pro jejich neurčitost při sestavování finančního plánu (viz přílohu 8) přihlíženo.

Podle tohoto finančního plánu podává se po odečtení ročního příjmu od roční potřeby roční schodek.

Předpokládá se pak každoroční zápůjčka v částce 70 mil. Kč po dobu 12 let, tedy v celkové částce 840 mil. Kč. Z ročních zápůjček hradí se nejen shora zmíněný schodek, ale i úrok a úmor zápůjček. Zápůjčka z roku 1930 umořuje se v 80 půlletích, z roku 1931 v 78 půlletích atd., až poslední (dvanáctá) zápůjčka z r. 1941 v 58 půlletích. Sečtením ročního schodku s úhrnnou roční annuitou obdržíme v příloze 8 uvedený roční schodek včetně úhrnné annuity, jenž kolísá mezi 67.92 až 73.71 mil. Kč. Součet těchto trvat dává úhrnnou částku 841.47 mil. Kč, která se jen málo liší od součtu zápůjček za 12 let per 840 mil. Kč, čímž odůvodněna jest výše zápůjček.

Z finančního planu vychází dále, že po uplynutí I. stav. období stačí příjem, jenž se fondu i po uplynutí prvního stavebního období ponechává, ke krytí úroků a úmoru ze všech dvanácti zápůjček, tak aby byly koncem roku 1969 vesměs umořeny. Po likvidaci fondu poplyne příjem z těchto příjmových položek státu, jenž však je povinen všecky stavby, pokud není v jednotlivých případech jinak sjednáno, udržovati a to z oněch položek státního rozpočtu, které do fondu nepřejdou a na počátku této zprávy sub 4. jsou uvedeny (viz přílohu 1).

B. Splavnění řek a vybudování přístavů.

Na splavnění řek metodou kanalisační bylo u nás až do r. 1918 investována (přepočteno na dnešní valutu)

a) na splavnění Vltavy a Labe od Prahy až po Ústí n. L……456 mil. Kč

b) na úpravu a splavnění středního Labe od Mělníka do Jaroměře……412 mil. Kč

celkem tedy do konce roku 1918……868 mil. Kč.

Od r. 1918 byla pak z téhož titulu do konce roku 1928 vydáno celkem……596 mil. Kč.

Za tohoto stavu jest plně odůvodněno, aby tyto splavňovací práce, hotové ze dvou třetin, byly co nejrychleji dokončeny a podle přehledného programu (viz přílohu 2) předpokládá se dokončení prací sub a) do konce roku 1936 a prací sub b) do konce roku 1941.

Rychlé dokončení úpravy a kanalisace středního Labe jest toho času naším nejdůležitějším úkolem vodohospodářským.

Nehledě k významu zemědělskému pro přilehlý pás územní o plaše 20.000 ha a k souvisejícímu využití vodní síly, o němž činí se zmínka na jiném místě, bude splavnění této řeky význačným dopravním dílem. Doprava roční na železniční trati Praha-Česká Třebová dosáhla již 14 milionů brutto tun; do roku 1941 lze počítati s dalším stoupnutím této dopravy nejméně o 50 %. Lze tedy vzhledem k značnému za hraničnímu obchodu, jenž jde směrem na Hamburk a opačně (uhlí, obilí, cukr a nerosty, hnojiva a krmiva, mouka, řezané dřevo, sůl, sklo, papír, oleje, tuky atd.) očekávati brzo po vybudování vodní cesty Mělník-Pardubice průběžnou vodní dopravu 4 mil. tun ročně a výkon 540 milionů tkm (nehledě k dopravě místní a na trati Pardubice-Jaroměř). Zavede-lise později přiměřená průměrná sazba 10 haléřů za 1 tkm, dosáhne tedy příjem výše 54 milionů Kč ročně, což postačí k pětiprocentnímu zúročení celkové investice per 1.100 milionů Kč.

Ke zlepšení splavnosti dolního Labe od Ústí n. L. až ke státní hranici navrženy jsou za předpokladu, že totéž učiní Německo na svém území, nové stavby k soustředění toku nákladem 90 milionů Kč. V Československu započalo by se s těmito stavbami po dokončení kanalisace nad Ústím n. L. (Masarykovo zdymadlo) t. j. roku 1937 a práce byly by skončeny roku 1951, tedy v 15 letech. o potřebě těchto zlepšovacích prací jedná se v Commission internationale de l'Elbe.

Na střední Vltavě od Prahy do Budějovic jest nejakutnější výstavba zdymadel u Vraného, Štěchovic, Slap a Zvirotic, kterými se prodlouží splavnost Vltavy o 80 km až pod Kamýk, zároveň pak využitkuje nejbohatší a nejlepší vodní síla republiky. Vzhledem k rychle stoupající spotřebě proudu v Praze jest žádoucí, aby tato část splavnění střední Vltavy byla hotova do roku 1936. U Orlíka má býti využitkována další velká vodní síla, kterou podle vývoje spotřeby proudu v Čechách bude nutno vybudovati v desetiletí 1937-46. Předpokládá se v souvislosti s tím také přiměřený postup prací splavňovacích tak, aby roku 1946 dosaženo bylo Budějovic, jako konečného přístavu vodní cesty Vltavsko-Labské. Celková investice na střední Vltavu i s Otavou bude vyžadovati obnosu okrouhle 1 miliardy Kč, z čehož na splavnění připadne as 530 milionů Kč, na využití vodní síly as 450 milionů Kč. Dle výpočtů Československého plavebního úřadu lze tu po otevření této vodní cesty počítati s průběžnou roční dopravou 1.5 milionu tun, což není vzhledem k očekávanému transitu odhadnuto vysoko. Při délce 190 km od Prahy do Budějovic značí to roční výkon 285 milionů tunokilometrů a, bude-li se později vybírati přiměřená plavební sazba průměrně 10 haléřů za 1 tkm, vznikne tím státní správě příjem 28.5 milionu Kč, jímž zúrokuje se výdaj 530 milionů Kč. Proti zavedení přiměřených sazeb na národní vodní cestě jako jest střední Vltava neb střední Labe není námitek mezinárodního rázu. Na Sázavě bude v prvních letech prováděna úprava v rámci pozdější kanalisace. Splavnění dolní Sázavy provede se v souvislosti s využitím vodní síly, při čemž se pomýšlí na převedení vod sázavských do zdrže štěchovické tunelem. Splavnění přispěje hlavně vývozu dříví a výtečné sázavské žuly a překladiště v Čerčanech umožní také spojení s železniční síti jihovýchodních Čech. Kanalisace Sázavy do Čerčan bude vyžadovati obnosu okrouhle 100 mil. Kč a bude dokončena roku 1951.

Na Berounce bude se v prvním stavebním, období prováděti úprava řeky v rámci pozdější kanalisace a to celkovým nákladem 24 milionů Kč.

V období 1942-1956 splavněna bude Berounka až do Plzně. V prvním desetiletí dojde se nákladem 200 mil. Kč až k Křivoklátu, načež v následujícím pětiletí vybuduje se křivoklátská přehrada se vzdutím sahajícím až k Plzni nákladem dalších 200 mil. Kč, pokud jde o práce vodocestné, a nákladem 150 mil, Kč na využití velmi cenné vodní síly na jmenované přehradě. Na Berounce lze očekávati přibližně stejnou průběžnou roční dopravu jako na střední Vltavě, t. j. 1.5 milionu tun, takže výkon při délce 140 km bude 2.10 milionů tkm a -příjem při uvažovaném tarifu 10 hal. pro tkm dosáhne 21 mil. Kč, což znamená postačující zúročení vloženého kapitálu per 400 mil. Kč a další prospěch národohospodářský zlevněním tarifů pro hromadné zboží, Mimo to přehradou, křivoklátskou získá se mohutná nádrž vodní o obsahu 530 milionů m³ k nadlepšování stavů vodních ve volném Labi v obdobích sucha. Touto okolností má projektovaná nádrž křivoklátská význam i pro sousední Německo.

K prodloužení mezinárodní vodní cesty oderské k nám (Odra jest mezinárodní až k ústí Otavice) nutno na naší Odře provésti splavňovací práce od Bohumína k Moravské Ostravě. Práce ty i s pracemi na Ostravici a Lučině v trati vyústní vyžádají si v prvním stavebním období částky 71 mil. Kč.

O pohraniční Moravě připravena jest smlouva s Rakouskem, podle které výdaje na úpravu této řeky budou se hraditi rovným dílem oběma státy. Na Československo připadá částka 53 mil. Kč a postup stavební volen tak, aby úprava, umožňující i místní dopravu znalými plavidly, byla do roku 1941 dokončena.

Dunaj, jenž vyniká neobyčejnou vodností a režimem příznivým pro plavbu (nejnižší stavy vodní dostavují se v zimním období, kdy plavba se téměř neprovozuje), jest dobrou vodní cestou a zamýšlí se prováděti tu v dohodě se sousedními státy jen stavby nejnutnější. Stavby ty nutno dle zkušeností prováděti nepřetržitě a docílí se jimi pozvolné zvětšení plavebních hloubek, aniž třeba použíti metody kanalisační. Až do roku 1956 počítá se pro Československo s celkovým výdajem 84 milionů Kč.

Velikého významu národohospodářského jest úprava, splavnění a využití vodní síly řeky Váhu. Podle programu zamýšlí se až do roku 1946 Váh postupně regulovati a poté v následujícím desetiletí až do roku 1956 provésti kanalisaci až do Žiliny. Poněvadž kanalisace zároveň soustředí spády pro výhodné využití vodní síly, počítá se - jako u střední Vltavy s rovnoměrným rozdělením stavebních nákladů na tyto dva význačné tituly, takže se vyjde pro úpravu a splavnění s částkou 516 milionů Kč. Blízkost Žiliny u hornoslezské kamenouhelné pánve předurčuje toto město k podobnému vývoji, jako dosáhlo svého času pruské Kozlí, kde končí kanalisace Odry. Tamže přeložilo se před kanalisací

horní Odry………10.500 tun,

po provedení kanalisace

roku 1905………1,500.000 tun

a roku 1913 již………3,700.000 tun.