Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930
III. volební období.	3. zasedání.

686.

Interpelace:

I. posl. inž. Kalliny a druhů min. vnitra o chování kraslických censurních orgánů, které jest paškvilem veškeré demokracie a které projevily zabavením časopisu "Graslitzer Volksblatt" ze dne 19. února 1929,

II. posl. Windirsche, Hellera, Böhma, Stenzla a druhů min. vnitra o dvojjazyčnosti vývěsních štítů na hostincích v okrese Německé Jablonné,

III. posl. dr. Hanreicha, Matznera a druhů min. zemědělství o opatřeních na zmírnění zemědělské krise,

IV. posl. Horpynky a druhů min. sociální péče o soudním řízení podle § 134 a násl. zákona čís. 26/1929 Sb. z. a n.

V. posl. Horpynky a druhů min. pošt. a telegrafů, že poštovní úřady porušují jazyková práva Němců,

VI. posl. inž. Junga a druhů min. vnitra, že orgány krnovské státní policie surově nakládají s lidmi,

VII. posl. inž. Junga a druhů min. vnitra o postupu četnictva v Jindřichově,

VIII. posl. Windirsche a druhů min. zemědělství o styku s předsedy zemědělských komisí pro chov dobytka po stránce jazykové,

IX. posl. Windirsche a druhů min. národní obrany, aby se přihlíželo k příslušníkům německé národnosti u déle sloužících poddůstojníků,

X. posl. Matznera, dr. Hanreicha a druhů min. zemědělství o opatření peněz na zemědělské meliorace,

XI. posl. dr. Schollicha a druhů min. spravedlnosti o zabavení německo-národního kapesního kalendáře 1931,

XII. posl. Kopeckého, Štětky, Čižinské a soudr. min. vnitra a zahr. věcí o poškozování čsl. vystěhovalců v cizině průtahy v úředním vyřizování jejich záležitostí,

XIII. posl. Kopeckého, Štětky, Čižinské a soudr. min. zahraničí o postupu konsulátů vůči československým vystěhovalcům v cizině,

XIV. posl. Šaláta a druhou min. železníc straniva spravedlivého postupu pri menovaní úradníkov Slovákovi, zamestnaných pri čsl. štátnych dráhach,

XV. posl. Šaláta a druhou min. sociálnej pečlivosti straniva rozšírenia stravovacej akcie pre nezamestnaných aj na okres brezniansky na Slovensku,

XVI. posl. dra Keibla a druhů min. vnitra o stálých nesnesitelných přehmatech okresního úřadu v Německém Jablonném po stránce jazykové.

 

686/I. (překlad).

Interpelace

poslance inž. O. Kalliny a druhů

ministrovi vnitra

o chování kraslických censurních orgánů, které jest paškvilem veškeré demokracie a které projevily zabavením časopisu ťGraslitzer VolksblattŤ ze dne 19. února 1929.

Svoboda slova jest nejvyšším statkem demokracie. Potlačování svobody slova dlužno v republice srovnávati s tyranstvím absolutismu. ťDemokratick፠vláda, která se obává svobodného slova svých poddaných, nemůže již svou vládu odvozovati z vůle ovládaných, nemůže ji již vykonávati jménem svobody, nýbrž její moc stojí pak na hliněných nohou, když, i navenek jsouc vybudována na moci ostří bodáků, opírá se o moc bezpodmínečně oddaného, centralisticky organisovaného úřednického aparátu a censory, vždy poslušné pokynů shora. V malém stává se karikaturou, když, jako v Kraslicích, kancelářský oficiant politického úřadu, provádějící konfiskace, vykonává s drzou tváří vítěze svůj demokratický úřad.

V časopise ťGraslitzer VolksblattŤ ze dne 19. února 1929 článek, doslova opsaný z ťLidových NovinŤ, stal se obětí červené tužky slepě zuřivého censora, jehož úsilím, jak se zdá, jest jen dělati německému národnímu tisku těžkostí a výdaje. Článek zní:

Hrubé, ale pravdivé.

Anglický úsudek o Československu.

Anglický konservativní časopis ťSpectatorŤ uveřejnil nedávno velmi zajímavý článek o ťÚkolech ČechůŤ. ťLidové NovinyŤ otiskly (bez námitek censory!) tento článek, z něhož vyjímáme tato místa:

ťČeskoslovensko, bytost tak těžkopádná a irracionální jako jeho jméno, se směsicí plemen bez jakékoli navzájem je smiřující ideje, se strategicky nemožnou hranicí … udrželo se dosud na živu.

Ale Československo nemůže státi tiše; nejmenší stagnace, nejmenší ochabnutí démonické energie … rozbily by křehkou stavbu jeho mosaiky. Válka by je rozvrátila úplně. Nemohlo odolati otrhaným stoupencům Bely Kuna, nemohlo mobilisovati proti bývalému císaři Karlovi, když se pokusil u návrat do Maďarska. Mezi jeho mnohojazyčným obyvatelstvem všemi směry táhnou staré loyality a nové aspirace …. Československo nemůže žíti nacionalismem; to jest nemožno v zemi tolika národností. Pokusí-li se o to, nejen se zabije samo, ale strhne evropsky mír do své zříceniny …. Zde jest země 16 milionů, ovládaná 6 miliony Čechů, vděčící za své bytí tomu, že několik praporů vojska porušilo přísahu, když viděly, že ústřední mocnosti prohrávají.

Jediné ve východní Evropě Československu jest moderní stát, připoutaný k velice špatné společnosti hloupou soustavou aliancí.

Československo pravděpodobně skončí jako nové a lepší Rakousko. Časem částky, ze kterých se skládala stará říše, budou nuceny sejíti se dohromady ….

Bezpečnost hnala mladou republiku do aliance se zaostalými balkánskými tyraniemi a západní Evropa je náchylná posuzovati ji podle jejích přátel. Strach ji donutil udržovati těžkopádnou armádu, kterou francouzští militaristé považují za nástroj při své válečné hře proti Německu …. Cesta Československa jest jako po napjatém provaze. Ale ono může opatřiti rozřešení, které pojistí evropský mír tím, že odstraní největší jeho překážku ….Ť

Podepsaní se tedy táží:

1. Jest pan ministr ochoten vydati konečně svým podřízeným orgánům přiměřené pokyny, které by příště znemožnily takové nemírné přehmaty?

2. Jest pan ministr ochoten postarati se, aby kancelářskému oficiantu, který v Kraslicích provádí konfiskace, bylo úřední cestou uvedeno na vědomí, že se ve styku s obecenstvem má aspoň slušně chovati a to i tehdy když vykonávaje svůj úřad cítí se plnomocníkem a důvěrníkem ťNárodní jednotyŤ?

V Praze, dne 15. prosince 1929.

Inž. Kallina,

dr. Hassold, Horpynka, Stenzl, Prause, Eckert, dr. Holota, Szentiványi, Kasper, dr. Hanreich, Schubert, Köhler, dr. Schollich, Matzner, Geyer, dr. Keibl, inž. Jung, Simm, Knirsch, Nitsch, dr. Törköly, Krebs.

 

686/II. (překlad).

Interpelace

poslanců Windirsche, Hellera, Böhma, Stenzla a druhů

ministrovi vnitra

o dvojjazyčnosti vývěsních štítů na hostincích v okrese Německé Jablonné.

Okresní úřad v Německém Jablonném rozeslal hostinským svého okresu tento dopis: ťOdbor ťKlubu československých turistaŤ v České Lípě žádá v zájmu turistického a cizineckého ruchu, abyste svůj hostinec označili také ve státním jazyku. Vybízím Vás tedy, abyste do 14 dnů oznámil, jste-li ochoten tomuto přání vyhověti, respektive, do které doby je chcete provésti. Okresní hejtman.Ť

Požadavek okresního úřadu v Německém Jablonném jest podivuhodný, poněvadž se státní úřad dává do služeb soukromého sdružení, od něhož vůbec nemá příkazů přijímati. Ostatně okresní úřad v Německém Jablonném měl by věděti, že nejvyšší správní soud v mnoha stížnostech do dvojjazyčných nápisu na hostincích, vynucených úředním příkazem, zjistil nezákonitost úředních nařízení a tím vyhověl stížnostem.

Okresní úřad v Německém Jablonném, jemuž nepřísluší právo úředně hájiti soukromých přání, ostatně opominul připojiti k dopisům rozesílaným hostincům poučení o opravných prostředcích, z něhož by byli příjemci dopisu mohli zjistiti, že není nutno, aby v okrese Německém Jablonném opatřili hostince dvojjazyčným označením.

Tážeme se pana ministra:

1. Ví o uvedeném dopisu okresního úřadu v Německém Jablonném?

2. Dal souhlas k rozesílání dopisu?

3. Nedal-li, zda jest ochoten ihned naříditi okresnímu úřadu v Německém Jablonném, aby rozeslaný dopis odvolal, a poučiti okresní úřad Německém Jablonném, že v tomto případě nebylo zákonného podkladu pro zakročení úřadu?

V Praze, dne 1. října 1930.

Windirsch, Heller, Böhm, Stenzl,

dr. Kafka, Eckert, dr. Petersilka, Prause, Oehlinger, Wagner, Jelinek, Viereckl, Halke, Zierhut, dr. Törköly, Nitsch, Hodina, Fritscher, dr. Peters, Platzer, Böllmann, Gläsel, Krumpe.

 

686/III. (překlad).

Interpelace

poslanců dr. G. Hanreicha, Matznera a druhů

ministrovi zemědělství

o opatřeních na zmírnění zemědělské krise.

Krise, která postihla naše zemědělství, není bohužel zjevem, který by se týkal jen Československa, nýbrž jest to uváznutí odbytu a krise cen na celém světě. Při dnešních stranických poměrech nelze očekávati, že by politická opatření, která okolní státy učinily přece s jakýmsi výsledkem, provedena byla u nás v takovém rozsahu, aby bylo lze čekati vydatnou pomoc. Ale i kdyby tomu tak bylo, tato opatření by nepostačila, aby od našeho zemědělství odvrátila stále ostřeji se projevující konkurenční boj a z toho vyplývající pokles cen zemědělských výrobků. Naopak dlužno očekávati, že ceny budou po delší dobu nízké. Proto jest nutno, aby se přiměřenými opatřeními snížily výrobní výdaje našich zemědělských podniků, aby se aspoň jakž takž zachránila existence selských hospodářství. Při výše zmíněných stranických poměrech rovněž lze sotva pomýšleti na snížení sociálních břemen. Dlužno se tedy pokusiti u snížení jiných výrobních výdajů a to jest možno jen tehdy, zmenší-li se státní zatížení daněmi, poskytne-li se zemědělství levný úvěr k racionalisaci podniků a zahájí-li se akce k přeměně dluhu. Při nepatrném zúročení kapitálu vloženého do zemědělství byla v mírových dobách úroková míra nad 4 % nesnesitelná. Dnes za poměrů daleko nepříznivějších platí zemědělství za dlouhodobě hypoteční úvěry 7-8 % a za krátkodobé směnečné půjčky 10 % a více. Tyto poměry jsou nesnesitelné, znemožňují racionalisaci podniků, činí je nevýnosnými a rok od roku zvyšují zadlužení zemědělství.

Z uvedených důvodů považují podepsaní za nutné, aby byla učiněna přiměřená zákonodárná opatření a táží se:

1. Jest pan ministr zemědělství ochoten ihned podati návrh zákona, jímž se na dobu zemědělské krise zavádí moratorium pro všechny dosud nahromaděné daňové nedoplatky zemědělců?

2. Jest pan ministr zemědělství ochoten podati návrh zákona, jímž se na dobu zemědělské krise veškerá pozemková daň ruší a daň z obratu snižuje na polovici?

3. Jest pan ministr zemědělství ochoten předložiti návrh zákona, jímž se zahajuje akce na přeměnu dluh zemědělských, při čemž zemědělským úvěrním organisacím a jiným peněžním ústavům, které zemědělcům poskytují úvěr, mají se poskytnouti přiměřené peníze z reserv, které jsou po ruce ve státní pokladně a v Ústřední sociální pojišťovně, za úrokovou míru, která by umožnila zemědělcům, aby svoje dluhy proměnili v dlouhodobé se 4%ním zúročením a ¹/₂ %ním umořováním?

4. Jest pan ministr zemědělství ochoten uvedeným způsobem poskytnouti zemědělcům peníze k racionalisaci jejich podniků?

V Praze, dne 2. října 1930.

Dr. Hanreich, Matzner,

dr. Schollich, Horpynka, inž. Jung, Krebs, Köhler, Geyer, Kasper, dr. Hassold, inž. Kallina, dr. Keibl, Simm, Schubert, Knirsch, Szentiványi, Nitsch, dr. Holota, dr. Szüllö, dr. Jabloniczky, Fedor, Dobránsky, Hokky, dr. Törköly.

 

686/IV. (překlad).

Interpelace

poslance O. Horpynky a druhů

ministrovi sociální péče

o soudním řízení podle §§ 134 a násl. zákona čís. 26/1929 Sb. z. a n.

Nový zákon u pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách ze dne 21. února 1929 č. 26 Sb. z. a n. nabyl účinnosti již 1. ledna 1929. K rozhodování o stížnostech proti výměrům nositelů pojištění, jimiž se rozhoduje o nárocích pojištěnců a podobně, ustanovuje zákon v s 134 a násl. zvláštní soudní řízení před pojišťovacími soudy a vrchním pojišťovacím soudem, které mají býti zřízeny. Ačkoliv organisace pojištěnců a důchodců opětovně naléhaly, aby tyto soudy brzy byly uvedeny v činnost, nebylo dodnes učiněno nic, aby uvedený oddíl zákona číslo 26/1929 byl proveden. Došlo to na příklad tak daleko, že důchodci pensijního pojištění, jimž před léty byl důchod zastaven, marně čekají na vyřízení svých žalob a upadli do nejkrutší nouze, poněvadž někdejší svou výdělečnou činnost konati nemohou. Jiní důchodcové marně čekají na vyřízení svých žalob, podaných pro odepření příspěvku pro bezmocné, který se ostatně odpírá i úplně osleplým. Cena opravného prostředku, odvolání k pojišťovacím soudům, jest tedy nanejvýš pochybná, dokud tuto soudy nejsou ještě vůbec ani zřízeny. Jest nedůstojno právního státu, odpírá-li se pensijním pojištěncům tento právní prostředek ještě dále prakticky.

Podepsaní tíží se pana ministra sociální péče:

1. Je-li ochoten učiniti přítrž vylíčenému stavu?

2. Co hodlá dále učiniti, aby v nejbližší době uvedl v život pojišťovací soudy podle zákona čís. 26/1929 Sb. z. a n.?

V Praze, dne 1. října 1930.

Horpynka,

dr. Keibl, inž. Kallina, Geyer, dr. Schollich. inž. Jung, Knirsch, Kasper, Szentiványi, Nitsch, ct r. Holota, dr. Törköly, Dobránsky, Hokky, dr. Szüllö, Köhler, dr. Jabloniczky, Fedor, Schubert, Krebs, Simm, dr. Hanreich, dr. Hassold, Matzner.

 

686/V. (překlad).

Interpelace

poslance O. Horpynky a druhů

ministrovi pošt a telegrafů,

že poštovní úřady porušují jazyková práva Němců.

Na odbočce Liberecko-jablonecko-tanvaldské dráhy leží tři německé obce Smržovka, Maxov a Josefodol, které mají jen nepatrné české menšiny. Proto také, jak jest patrno z úředního telefonního seznamu, jsou i v poštovní dopravě jejich stará německá jména přípustna právě tak, jako nová pojmenování česká. Proto také poštovní razítko pro jmenovaná místa má míti vedle úředních českých názvů obcí také původní pojmenování německá. Na jednom dopise jest však poštovní razítko s datem 25. IX. 30-IV a českými názvy Josefodol-Maxov-Smržovka, kdežto německé názvy jsou na tomto razítku úplně vynechány. Jest to opět jeden pokus pošty via facti vymýtiti německé místní názvy, tedy národní přehmat, který dlužno odmítnouti.

Podepsaní táží se tedy pana ministra pošt a telegrafů, je-li ochoten:

1. Naříditi, aby uvedené poštovní razítko ihned bylo odstraněno a nahrazeno dvojjazyčným,

2. vydati všeobecný pokyn, jímž se přednostům poštovních úřadů pod pohrůžkou trestu zakazuje porušovati jazyková práva Němců?

V Praze, dne 1. října 1930.

Horpynka,

dr, Schollich, dr. Keibl, Krebs, inž. Jung, inž. Kallina, Matzner, dr. Hanreich, Geyer, Knirsch, Köhler, Kasper, Simm, dr. Hassold, Schubert, Szentiványi, Nitsch, dr. Holota, dr. Törköly, dr. Jabloniczky, Hokky, Dobránsky, Fedor, dr. Szüllö.

 

686/VI. (překlad).

Interpelace

poslance inž. R. Junga a druhů

ministrovi vnitra,

že orgány krnovské státní policie surově nakládají s lidmi.

Již delší dobu si lidé v Krnově stěžují, že orgány tamější státní policie s osobami, které s nimi mají co činiti, nakládají zcela nepřípustně. Políčkují je a podobně. Na důkaz těchto událostí budiž uvedeno několik příkladů.

Josef Laube, bytem v Krnově, Hlavní třída č. 84, uvádí, že vraceje se dne 3. července t. r. v 8 hodin večer z lázní na Opavici, jel na kole nízkou cestou za kasárnami pěchoty. Když zpozoroval strážníka, sestoupil s kola a vedl je. Strážník ho zadržel a vyzval, aby se legitimoval. Poněvadž Laube neměl u sebe průkazních papírů a rovněž nemohl dáti zjistiti svou totožnost osobami, které potkali cestou, skončil se tento případ na policejní strážnici. Tam mu strážník vynadal, že jest ťdrzým, hrubým a zcela sprostým člověkemŤ; dále mu neoprávněně vyčtl, že prý strážníka ťměl za bláznaŤ. Konečně dostal prudkou ránu do obličeje, byl chycen za límec a vržen na židli. Když se pokusil vstáti, uhodil ho strážník znovu do obličeje a zase ho srazil na židli, takže upadl zády na hranu židle a pociťoval prudké bolesti v kříži. Potom byly sepsány jeho osobní údaje. Na rozloučenou byla mu zase zasazena rána se slovy: ťHleďte, abyste zmizel, sprosťáku!Ť

Strážník, který to provádí, jest výpomocný orgán krnovské státní policie, Rudolf Klein, bytem v Albrechticích. Týrání dělo se v přítomnosti revírního inspektora Königa, výpomocného orgánu Unruha a strážníka Košatka. Laube dal se příštího dne ošetřiti lékařem. Potvrzení pana dr. Oto Schilhaba jest k interpelaci připojeno.

Edmund Ludwig, bytem v osadě Chařové, č. 76, hlásí podobný případ. Když se dne 20. prosince 1929 ve 3 hodiny ráno vracel z jisté společnosti, loučil se hlasitě se svými průvodci. Poté zastavil ho strážník krnovské státní policie Březina a vzal ho s sebou. Když sepisovali jeho osobní údaje, tázali se ho, jsou-li jeho rodiče katolíci. Odpověděl: ťOvšem.Ť Nato strážník Březina vyskočil, řekl: ťMluvte slušněŤ a zpolíčkoval ho. Ludwig hlásil tuto událost vyššímu policejnímu orgánu, byl poté dvakrát obeslán, byl s ním sepsán zápis a konečně ho krnovský okresní soud nepodmíněně odsoudil na 48 hodin vězení zostřených jedním postem. Odvolal se, načež nepodmíněné odsouzení bylo změněno v podmíněné. Za políček nedostal dostiučinění.

Při odvodu branců na jaře 1930 inspektor státní policie v krnovské střelnici bez důvodu zpolíčkoval jistého brance z Brantic. Přítomný brantický starosta hlásil tento případ odvodní komisi.

To jsou jen tři případy z celé řady událostí stejného druhu. I časopisy již uveřejnily něco o neobvyklých způsobech orgánů státní policie. Podrobné vyšetřování jistě by odhalilo celé množství takových případů. Jistě nelze tvrditi, že by políčkování a cloumání bylo naprosto nutným způsobem výchovy. Podobné události jistě nepřispívají k oblibě státní policie. Proto snad nebyla krnovská městská policie nahrazena policií státní. Jest nejvyšší čas, aby po této stránce nastala důkladná změna:

Podepsaní táží se tedy pana ministra:

1. Jest ochoten dáti důkladně vyšetřiti případy uvedené v interpelaci a do tohoto vyšetřování pojmouti i další případy, které při této příležitosti ještě budou ohlášeny?

2. Je-li ochoten jménem uvedené orgány krnovské státní policie potrestati a ze služby propustiti?

3. Jest konečně ochoten výslovně přikázati krnovské státní policii a všem jiným podobným zařízením, že mají zacházeti se státními občany podstatně jinak?

V Praze, dne 2. října 1930.

Inž. Jung,

Dr. Hanreich, Köhler, Krebs, Schubert, Simm, Kasper, Knirsch, Geyer, dr. Schollich, dr. Hassold, Szentiványi, Nitsch, dr. Holota, Matzner, dr. Keibl, Hokky, dr. Törköly, Horpynka, inž. Kallina, dr. Szüllö, dr. Jabloniczky, Fedor, Dobránsky.

 

686/VII. (překlad).

Interpelace

poslance inž. R. Junga a druhů

ministrovi vnitra

o postupu četnictva v Jindřichově.

Dne 14. srpna 1930 došlo v Jindřichově (ve Slezsku) k této události, která vrhá příznačné světlo na pracovní způsob tamějšího četnictva.

17letý Josef Knoblich byl zaměstnán při přestavbě ťstaré školyŤ v Jindřichově. Ve tři hodiny odpoledne odejel si se stavby pro cigarety. Během této doby ukradl někdo jinému dělníku s kola lucernu. Poněvadž Knoblich odešel, padlo podezření neodůvodněně na něho. Jeden dělník udal ho četnictvu. Četník Pražil Josefa Knoblicha ihned zatkl a odvedl. Pak provedl domovní prohlídku, aniž však matce Knoblichově uvedl důvod. Otázal se pouze, co před tím dělal její syn v bytě. Paní Knoblichová byla ovšem překvapena událostí, o které zvěděla teprve později a odebrala se na četnickou strážnici. Zaklepala, a poněvadž se nikdo neohlásil, chtěla vejíti dovnitř. Četník Pražil vyšel poté z kanceláře a rozkřikl se na ni, že tu nemá co dělat. Teprve jiný četník matku o případu informoval. Zatím byl však její syn odveden do soudní budovy a uvalena na něho vazba. Tam zůstal až do 18. srpna dopoledne, ačkoliv četnictvo již 15. srpna večer zjistilo, že lucernu odcizil někdo jiný. Soudce byl totiž na dovolené a vrátil se teprve 18. srpna, o čemž četník Pražil jistě věděl. Tento případ řádně osvětluje pracovní způsoby, jichž rádi užívají mnozí četníci. Že to není správný způsob, netřeba podrobněji vysvětlovati.

Podepsaní táží se tedy pana ministra:

1. Jest ochoten svrchu uvedený případ důkladně vyšetřiti a uvedeného četníka pohnati k odpovědnosti?

2. Jest dále ochoten důkladně poučiti četnictvo, že musí konati službu docela jiným způsobem?

V Praze, dne 2. října 1930.

Inž. Jung,

Knirsch, Köhler, Schubert, Simm, Kasper, Krebs, dr. Hanreich, Geyer, Horpynka, dr. Schollich, Szentiványi, Nitsch, dr. Holota, dr. Törköly, Dobránsky, Hokky, dr. Szüllö, dr. Jabloniczky, Fedor, Matzner, dr. Hassold, dr. Keibl, inž. Kallina.

 

686/VIII. (překlad).

Interpelace

poslance Windirsche a druhů

ministrovi zemědělství

o styku s předsedy zemědělských komisí pro chov dobytka po stránce jazykové.

Jsou vznášeny stížnosti, že předsedům zemědělských komisí pro chov dobytka i v čistě německých okresích jsou zasílány úřední dopisy jen jednojazyčné, české. Tím jest úřadování příslušných úředních osob velmi ztíženo, poněvadž nemají vždy příležitosti opatřiti si krátkou cestou překlady úředních spisu. Předsedové komisí pro chov dobytka jsou téměř vesměs zemědělci, kteří dříve jen zřídka měli příležitost naučiti se českému jazyku a pro něž, i kdyby tento jazyk ovládali, jsou technické výrazy v českém jazyku naprosto cizí. V zájmu rychlého vyřizování úředních povinností uložených předsedům komisí pro chov dobytka jest nutno, aby v německých okresích v duchu ustanovení jazykového zákona byly jim zasílány udělované úřední písemné příkazy také v německém překladu.

Tážeme se pana ministra zemědělství, je-li ochoten vydati v tomto směru nutné pokyny?

V Praze, dne 1. října 1930.

Windirsch,

Stenzl, dr. Petersilka, Eckert. Prause, Oehlinger, Krumpe, Nitsch, Platzer, Wagner, dr. Törköly, Hodina, dr. Kafka, Halke, Böhm, Heller, Viereckl, Zierhut, Böllmann, Gläsel, Fritscher, Jelinek, dr. Peters.

 

686/IX. (překlad).

Interpelace

poslance Windirsche a druhů

ministrovi národní obrany,

aby se přihlíželo k příslušníkům německé národnosti u déle sloužících poddůstojníků.

Zákonem ze dne 8. dubna 1927, č. 54 Sb. z. a n. o umísťování déle sloužících poddůstojníků měl býti vytvořen základ, který by dovoloval, aby branná moc byla opatřena dostatečným počtem poddůstojníků. Podle doslechu se příslušníkům německé národnosti ztěžuje přijetí do stavu déle sloužících poddůstojníků, ačkoliv mají také právo, aby se k ním přihlíželo. Abychom po této stránce zjednali jasno, tážeme se pana ministra národní obrany, je-li ochoten oznámiti, jak velký se zřetelem na zmíněný zákon jest nynější úhrnný stav déle sloužících poddůstojníků vůbec a kolik jest v něm příslušníků německé národnosti?

V Praze, dne 1. října 1930.

Windirsch,

Stenzl, dr. Petersilka, Eckert, Krumpe, Prause, Oehlinger, dr. Törköly, Nitsch, Fritscher, Platzer, Wagner, Hodina, dr. Kafka, Halke, Böhm, Heller, Viereckl, Böllmann, Gläsel, Jelinek, dr. Peters.

 

686/X. (překlad).

Interpelace

poslance F. Matznera, dr. Hanreicha a druhů

ministrovi zemědělství

o opatření peněz na zemědělské meliorace.

Jak se proslýchá, zamýšlí vláda vybírati 25 %ní přirážku k pozemkové dani a z ní podporovati zemědělské meliorace. Uvážíme-li ohromnou nouzi zemědělství, pro kterou mnoho zemědělců nemůže platiti ani pravidelné daně, podepsaní se domnívají, že není možno, aby svrchu zmíněný úmysl směl býti proveden.

Poněvadž však jest třeba, aby zemědělské meliorace byly rychle a mnohem výše podporovány, domnívají se, že by měli učiniti podnět, aby se pro subvence na meliorace užilo 10 % celních příjmů z dovozu zemědělského zboží a dovolují si tázati se:

1. Jest pravda, že ministerstvo financí zamýšlí navrhnouti zvýšení pozemkové daně?

2. Jest pan ministr zemědělství ochoten ihned oznámiti, zda se bude snažiti, aby tento útok na zemědělství všemi prostředky odrazil?

3. Jest pan ministr zemědělství ochoten zakročiti, aby pro subvence zemědělských meliorací bylo poukázáno 10 % celních příjmů z dovozu zemědělských výrobků?

V Praze, dne 2. října 1930.

Matzner, dr. Hanreich,

inž. Kallina, dr. Hassold, Kasper, Köhler, Knirsch, Geyer, dr. Keibl, Horpynka, Simm, inž. Jung, Schubert, Krebs, Szentiványi, Nitsch, dr. Holota, Dobránsky, dr. Jabloniczky, Fedor, Hokky, dr. Szüllö, dr. Törköly, dr. Schollich.

 

686/XI. (překlad).

Interpelace

poslance dr. E. Schollicha a druhů

ministrovi spravedlnosti

o zabavení německo-národního kapesního kalendáře 1931.

ťDeutsch-nationaler TaschenzeitweiserŤ pro rok 1931, který vydávám, byl zabaven pro tato místa:

Ze článku ťJohann Gottlieb FichteŤ bylo zabaveno: ťKdybychom si jedině tato slova vtiskli do srdce, kdybychom je učinili vůdčí hvězdou našeho myšlení a konání, kdyby všechny složky našeho národa byly jimi naplněny, dosáhli bychom také cíle, vytvoření velkého, mocného Všeněmecka, třeba by dnes ještě výhledu velice překážely temné mraky a zastíraly cílŤ …

Ze článku: ťŽidovský duch v našem náboženstvíŤ: ťTo jsou výplody ďábelské fantasie, které mohou lidské srdce přivésti k šílenstvíŤ a ťŽádnému vychovateli by ani nenapadlo, aby děti. které chce vychovati k samostatnosti, rozvážnosti, moudrosti, zdatnosti, vedl na zlodějské a šejdířské filmové představení, přes jeho velkou přitažlivost pro děti a přes to, že jmenované vlastnosti jsou zde předváděny neobyčejně názorně. Duch nepoctivosti, který zde prolíná nákazou veškeré konání, nakazil by zajisté také neustálené dětské duše a zkazil by je úplně. Právě tak vnikl by však duch židovského národa a židovského způsobu zbožnosti do srdcí dětských i dorostlých, která obrazy náboženských dějin starého zákona mají býti ťpřipravenaŤ pro porozumění křesťanství a pro lásku ke svému německému lidu. Bohužel, tento jed jest již staletí zažrán do našeho národa.Ť

Ze článku: ťVýroky o židechŤ, místa: ťVyvrhel lidstva, ale velcí mistři ve lži.Ť ťNeznám horší nákazy pro stát než tento národ, pro jeho umění podvodem, lichvou, peněžní smlouvou přivésti lidi na žebrotu, vykonávati všechna špatná jednání, jichž se jiný poctivý člověk štítí.Ť ťProč trpěti tyto lidi, kteří zemi mimo to ještě škodí, kteří nepracují, žijí z podvodů?Ť

ťŽidi nejsou nic jiného než nevědomý a barbarský národ, který spojuje již od pradávna nejšpinavější hrabivost s nejodpornější pověrou a s neuhasitelným záštím proti všem národům, jimiž jsou trpěni a na nichž se obohacují.Ť

Ze článku ťŽidovské výrokyŤ:

ťBörne: Či domníváte se, že křtem lze změniti celou vnitřní povahu? Domníváte se, že lze vši proměniti v blechy, pokropí-li se vodou?

Heine: Myslím, že nikoliv.

Börne: Já také myslím, že ne a byl by to pro mne právě tak melancholický jako směšný pohled, kdyby se staré vši pocházející z Egypta … náhle domýšlely, že jsou blechami a začali křesťansky skákati.Ť

Ze článku ťNěmecká hlavní pracovní místa v ciziněŤ tato dvě místa: ť4. Sudetsko-německý vlastenecký svaz. Účel: Soustředění sudetských Němců žijících mimo Československo, aby pěstovali společnou lásku k vlasti a pracovali k ní a kulturně podporovali krajany. Zemský svaz v Rakousku, sekretariát Vídeň 8, Fuhrmannsgasse 18a, telefon A/26266, založen 1919. Počet členů 40.000. Odboček a krajinských skupin ve Vídni 51, - Dolních Rakousích 56, v Horních Rakousích 18, v Solnohradech 6, ve Štýrsku 14, Korutanech 5, Tyrolech 8, ve Vorarlberku 3, celkem 161 odboček. Roční příspěvek pro rok 1928 i s časopisem 4 šilinky. Zemský svaz v Bavorech, sekretariát v Pasově, Kapucínská ulice 3, telefon 159. V Sasku Národní svaz Němců z dřívějšího Rakousko-Uherska se sídlem v Drážďanech, sekretariát Drážďany 6, Na tržišti 12/II, telefon 27466. Zemský svaz v Sasku, sekretariát v Drážďanech, Landhausstrale 27/I. Sudetsko-německý vlastenecký svaz se sídlem v Berlíně W 30, Motzstraße 22, se zemskými svazy v Berlíně a Braniborech, severním Německu, Slezsku a Porýní-Vestfálsku. Časopis pro sudetsko-německé hnutí v cizině ťSudetendeutschlandŤ vychází jednou měsíčně, redakce a administrace Vídeň 8, Fuhrmannsgasse 18a, předplatné pro jednotlivé odběratele ročně šilinky nebo 2.50 říšských marek. (Sněmovní tisk 1836/I.)

ť5. Spolek pro Němectví v cizině (Německý školský spolek), hlavní sekretariát v Berlíně W 30, ulice Martina Luthera 97, Dům spolku německých akademiků. Účel: Vybudovati duševní svazek všech Němců tím, že se vybuduje osvětové národní společenství, nedbající hranic. Způsob práce: podpora všech osvětových projevů německého života, výchovná práce ve smyslu citu pro národní soudržnost, založen 1881 v Berlíně, přes 2 miliony členů, 27 zemských svazů, asi 7368 místních, školních, dorostenských a ženských skupin. Předseda: Svobodný pán von dem Busche Haddenhausen, úřadující předseda kontreadmirál mimo službu Seebohm. Nejmenší roční příspěvek 3 zlaté marky ročně. Časopis ťDeutsche ArbeitŤŤ, nakladatelství ťGrenze und AuslandŤ, Berlín W 30, ulice Martina Luthera 97, sešit 60 feniků. ťDeutsche WeltŤ, nakladatelství Drážďany A, Wilsdrufferstraße 16. číslo 1.50 M. (Tisk 386/III., 3. volební období.) Ť

Postup novojičínského státního zastupitelství, které vyslovilo zabavení uvedených míst, jest naprosto neodůvodněný, poněvadž tato místa neobsahují nic, co by tento krok ospravedlňovalo. Že cílem všech Němců bydlících ve střední Evropě, musí býti vybudovati velké, mocné Všeněmecko, nemůže přece býti velezradou ve století, kdy národové a jejich vůle představují nejvyšší moc.

Zvláštní ochrany požívá, asi pro své mocenské postavení ve státě, také židovský národ, poněvadž není již ani dovoleno opakovati výroky slavných mužů o židech, ba uvésti ani to, co o sobě prohlásili se vší upřímností sami.

Naprosto nepochopitelné jest však zabavení obou článečků o ťSudetsko-německém vlasteneckém svazuŤ a ťSpolku pro Němectví v ciziněŤ, ačkoliv byly dokonce uvedeny sněmovní tisky, v nichž byly otištěny ve sněmovně. Je-li již sám o sobě malicherný a směšný pokus, chtíti umlčeti a potlačiti oba tyto velmi záslužné německé spolky před německou veřejností, poněvadž u vlády mají neprávem pověst iredentistických spolků, ohrožujících bezpečnost státu, pak opětovné zabavení článečku, který již byl rozdán tiskem ve sněmovně, příčí se veškerým parlamentním zvyklostem. Kdyby zde nešlo o přehmat státního zastupitelství, což by bylo dlužno jasně a zřetelně vysloviti, nýbrž o pokyn vlády samé, musil by býti tento postup co nejostřeji odsouzen i celou evropskost veřejností.

Podepsaní táží se tedy pana ministra:

Souhlasíte s postupem novojičínského státního zastupitelství, zvláště v tom, že tisky ve sněmovně již rozdané, byly ještě jednou censurovány, a jste ochoten naříditi podřízeným státním zastupitelstvím, aby vykonávaly censuru moderně a demokraticky, jak toho vyžaduje dnešní doba, a aby upustily od jakéhokoliv malicherného trýznění, poněvadž to velmi poškozuje vážnost svobodného státu republikánského?

V Praze, dne 19. září 1931.

Dr. Schollich,

Geyer, dr. Keibl, dr. Hanreich, Matzner, inž. Kallina, inž. Jung, Krebs, Knirsch, Szentiványi, dr. Törköly, dr. Holota, Hokky, Dobránsky, Fedor, dr. Jabloniczky, dr. Szüllö, Köhler, Kasper, Simm, dr. Hassold, Horpynka, Nitsch.

 

686/XII.

Interpelace

poslanců Kopeckého, Štětky, Čižinské a soudruhů

ministrům vnitra a zahraničních věcí

o poškozování čsl. vystěhovalců v cizině průtahy v úředním vyřizování jejich záležitostí.

Mezi čsl. vystěhovalci, usazenými v Německu, vyvolává veliké roztrpčení zjev, že ať se v jakékoliv věci obrátí na příslušné úřady v republice, žádajíce o nějaký úřední doklad nebo vyřízení jiné nutné záležitosti, jsou s vyřízením spojeny u některých úřadů takové průtahy, že vystěhovalci jsou často právně i materielně značně poškozováni. Je tomu tak zvláště při žádostech o zaslání dokladů o státní příslušnosti, jež vystěhovalci potřebují, při prodlužování pasů, při sňatcích a z jiných důvodů, a jichž vyřizování přísluší okresním úřadům. Až rok někdy trvá, než se vystěhovalec dočká zaslání žádaného dokladu o státní příslušnosti, při čemž musí vystěhovalec zaslat poplatek, jejž okresní úřady opět různě a zřejmě libovolně stanoví.

Poukazujíce na tento zjev i pana ministra zahraničních věcí, táží se podepsaní pana ministra vnitra:

1. Jest ochoten dáti okresním úřadům okamžitě zvláštní důtklivý příkaz, aby záležitosti dokladů čsl. vystěhovalců vyřizovaly bez průtahů a s největším urychlením?

2. Jest kromě toho ochoten naříditi, aby vzhledem k nouzi, nedostatku a bídě, ve které čsl. vystěhovalci v Německu nyní jsou, upustily okresní úřady od požadování poplatky za vystavování dokladů a aby eventuelně hleděly vyjíti čsl. vystěhovalcům v Německu vstříc též tím, že by úřední doklady daly samy přeložit na požádání vystěhovalce do němčinu, aby tak vystěhovalci při styku s úřady v Německu měli usnadněnu průkaznost?

V Praze, dne 8. října 1930.

Kopecký, Štětka; Čižinská,

Major, Sedorjak, Höhnel, Novotný, J. Svoboda. Vallo, Hodinová, K. Procházka, Hrubý, Rjevaj, Steiner, Hadek, Kuhn, Juran, Kliment, Dvořák, Tyll, Zápotocký.