Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930
III. volební období.	3. zasedání.

674.

Odpovědi:

I. ministra financí na interp. posl. Seidla, dra Mareše, a soudruhů o zavedení jednoduché frekvence u finančního úřadu v Jihlavě (tisk 557/XIV),

II. ministra vnitra na interp. posl. inž. Kalliny a druhů, že zemský úřad vykonává zákonem neodůvodněný vliv na obce, pokud jde o poskytování tak zvaných ťdobrovolných příspěvkůŤ pro ťČervený kř힍 (tisk 557/XII),

III. ministra vnitra na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o neuvěřitelném zákazu dalších přednášek plavce kolem světa, kapitána Kircheisse a vítěze nad Velkým oceánem, hejtmana Heřmana Köhla (tisk 456/XIV),

IV. ministra pošt a telegrafů na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o úředním seznamu vlastníků poštovních šekových účtů uvádějícím veřejnost v omyl (tisk 456/XV),

V. ministra veřejných prací na interp. posl. Windirsche a druhů o tom, jak se provádí cejchování (tisk 456/XII),

VI. ministra veřejných prací a ministra vnitra na interp. posl. dra Kafky, dra Rosche a druhů o převzetí správy silnic a mostů okresními úřady (tisk 274/III),

VII. ministra vnitra na interp, posl. Horpynky a druhů, že četnictvo bez důvodu zasahuje do jazykových věcí (tisk 408/XIX),

VIII. min. vnitra, zemědělství a pro zásobování lidu na interp. posl. dra Macka, Koudelky a soudruhů o hospodářství okresního úřadu v Kutné Hoře s podporami pro postižené živelními pohromami, různých akcí zásobovacích a znemožňování kontroly členům okresního výboru a zastupitelstva (tisk 402/XVIII),

IX. min. spravedlnosti na interp, posl. dra Daňka, Sedláčka a druhů o zabavení tisku ťŠlépějeŤ Jakuba Demla (tisk 306/I),

X. min. vnitra na interp. posl. Ščereckého, Prokopa a druhů o atentátu, spáchaném na předsedu kulturního spolku ťDuchnovičŤ Eumenia Szabó (tisk 532/X),

XI. min. vnitra na interp. posl. Geyera a druhů o nesmírných a stálých přehmatech vrchního četnického strážmistra Karla Januse z Německých Hořovic proti tamějšímu obyvatelstvu (tisk 557/III),

XII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dra Schollicha a druhů o odměnách na živnostenských pokračovacích školách (tisk 402/XV),

XIII. min. zemědělství na interp. posl. dra Pružinského a druhů v záležitosti užívání státní pastvy v obci Švošov.(tisk 488/VI),

XIV. min. národní obrany na interp. posl. Geyera a druhů o nucených srážkách z platu mužstva na Masarykovu leteckou ligu (tisk 456/VI),

XV. vlády na interp. posl. Seidla, Fr. Staňka a soudruhů o vydání vládního nařízení k § 210, odst. 2, platového zákona, kterým se upravuje služební doba pomocných kancelářských úředníků a stanoví se pensijní nárok dle stejných zásad jako u úředníků pragmatikálních (tisk 538),

XVI. min. železnic na interp. posl. Malého, B. Procházky, Fialy a.druhů o umělém přerušování pracovního poměru dělnictva služby stavební a udržovací u čsl. železnic (tisk 532/VII),

XVII. min. školstva a národnej osvety na interp. posl. Šaláta a druhou straniva zastavenia krutého boja oproti cirkevným školám (tisk 402/III),

XVIII. min. národní obrany na interp. posl. Sedorjaka, Kubače a soudruhů o poměrech mezi vojskem, zejména jiných národností než české (tisk 456/III).

 

674/I.

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslance Františka Seidla, dr J. Mareše a soudruhů

o zavedení jednoduché frekvence u finančního úřadu v Jihlavě (tisk 557/XI).

Při zavedení jednotné 7 hodinové kancelářské služby u úřadů finanční správy vyneseními ministerstva financí z 27./8, 1920 č. 77.003 a 23./12, 1920 č. 120.122 bylo vysloveno, že docházka do úřadu je zpravidla dvojitá a že docházku jednoduchou může povoliti příslušný zemský finanční úřad jen výjimečně ve větších městech, případně ponechati v platnosti povolení již dříve udělená.

K dotazu sub 1) interpelace podotýkám toto:

Zavedení jednoduché frekvence u finančních úřadů v Jihlavě nikomu zemské finanční ředitelství v Brně nepřislíbilo a povolení k ní nedalo proto, že vzhledem k místním poměrům nebyly tu shledány tak závažné okolnosti, které by zavedení této frekvence nutně vyžadovaly.

Jednoduchá frekvence u okresního úřadu v Jihlavě zavedena je jen v letních měnících při zvýšené pracovní době na 8 hodin. Dvojitou frekvencí u finančních úřadů tamních netrpí však styk stran s úřady, poněvadž si strany docela dobře mohou dopoledne svoje záležitosti vyříditi u finančních úřadů a za poledne u okresního úřadu, takže mohou před druhou hodinou z Jihlavy vlakem odjeti, Na venkově je zvykem, že si strany vyřizují své záležitosti u úřadu během dopoledne a odpoledne jen zřídka úřady navštěvují, takže úřednictvo není ve své práci odpoledne stranami rušeno. Při jednoduché frekvenci je pak styk se stranami takřka nepřetržitý.

Není proto důvodu zavésti u finančních úřadů v Jihlavě jednoduchou frekvenci.

K dotazu pod 2 a 3) interpelace uvádím:

Při řešení otázky, má-li býti zavedena jednoduchá či dvojitá frekvence, nutno rozlišovati úřady ve velkých městech (tyká se především hlavních měst zemských), jichž úřednictvo bydlí na místech od úřadu velmi vzdálených, a úřady ve městech venkovských.

Ježto rozhodují zde individuelní poměry, bylo zavedení jednoduché docházky ponecháno - jak svrchu řečeno - zemským finančním úřadům, které při svém rozhodování přihlížejí k lokálním poměrům a potřebám služby.

V Praze, dne 20. září 1930.

Ministr financí:

Dr Engliš v. r.

 

674/II (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance inž. O. Kalliny a druhů,

že zemský úřad vykonává zákonem neodůvodněný vliv na obce, pokud jde o poskytování tak zvaných ťdobrovolných příspěvkůŤ pro ťČervený kř힍 (tisk 557/XII).

Zemský výbor v Čechách v uznání záslužné činnosti Čsl. Červeného kříže usnesl se ve schůzi dne 26. března 1930 doporučiti všem obcím země České, pokud se svými příjmy vystačují a nepožadují příspěvku z vyrovnávacího fondu dle ustanovení § 10, zákona čís. 77/1927 Sb. z. a n., aby ve svých rozpočtech pamatovaly na Společnost Čsl. Červeného kříže a do rozpočtů obecních zařazovaly příspěvky ve výši 20 h z každého obyvatele, neboť podporování Čsl. Červeného kříže obcemi, které jsou soběstačny, jeví se účelným vzhledem k významnosti úkolů a snah jím sledovaných.

Usnesení to bylo oběžníkem zemského úřadu ze dne 5. dubna 1930, čís. 292.927/5-4754 ai 1929, intimováno okresním úřadům za účelem dalšího vyrozumění úřadů obecních,

Zemský úřad nevydal tudíž řečeného oběžníku o své újmě, nýbrž jedině u výkonu příslušného usnesení zemského výboru, k čemuž byl podle ustanovení § 52, odst. 1, zákona o organisaci politické správy povinen, ježto nebyly dány předpoklady k sistaci tohoto usnesení po rozumu § 60 citovaného zákona, neboť zmíněné usnesení neobsahovalo nic, z čeho by sedalo souditi, že by šlo o nějaký autoritativní příkaz neb nařízení, jímž by obce byly povinny se říditi, jak se interpelace mylně snaží dovoditi, užívajíc při parafrasi jeho obsahu v německém znění nesprávného výrazu ťaufgefordertŤ.

Nelze proto v uvedeném postupu zemského úřadu spatřovati zneužití moci úřední, jak se páni interpelanti neprávem domnívají, a nemám tudíž zákonného podkladu pro opatření jimi žádané.

V Praze dne 18. září 1930.

Ministr vnitra:

Dr Slávik v. r.

674/III (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance inž. O. Kalliny a druhů

o neuvěřitelném zákazu dalších přednášek plavce kolem světa, kapitána Karla Kircheisse a vítěze nad Velkým oceánem, hejtmana Heřmana Köhla (tisk 456/XIV).

Příslušné úřady dospěly z několika případů k poznatku, že přednášky říšskoněmeckého kapitána v. v. Kircheisse vzhledem ku způsobu, jakým jsou za vstupné pořádány, dlužno podřaditi předpisům o veřejných produkcích, dle nichž pro přednášky toho druhu je zapotřebí zvláštní povolení. Pro nepovolení přednášky, resp. proti podmínkám, které úřady v některých místech pro pořádání přednášky stanovily, bylo - pokud bylo možno zjistiti - pouze ve třech případech podáno odvolání (v jednom z těchto případů stala se pak záležitost bezpředmětnou odvoláním oznámení o přednášce), kdežto v ostatních případech se tak nestalo, a pořadatelé vzdali se tak v převážné většině všech případů práva, aby postup úřadů byl v instančním pořadí přezkoumán.

Domněnka, že svrchu označený postup úřadů byl vyvolán způsobem psaní části denního tisku, nemá podkladu.

Pro pořádání přednášek býv. říšskoněmeckých důstojníků Köhla a Lettow-Vorbecka povolení - pokud bylo lze zjistiti - odpíráno nebylo.

Vzhledem k uvedeným okolnostem neshledávám důvodu k opatření, které je v interpelaci žádáno.

V Praze dne 16. září 1930.

Ministr vnitra:

Dr Slávik v. r.

 

674/IV (původní znění).

Odpověď

ministra pošt a telegrafů

na interpelaci poslance inž. O. Kalliny a druhů

o úředním seznamu vlastníků poštovních šekových účtů uvádějícím veřejnost v omyl

(tisk 456/XV).

Pokud jde o otázku, aby seznam vlastníků šekových účtů vyhovoval praktické potřebě, poukazuji na odpověď, kterou jsem dal v téže věci na interpelaci z 18. března 1930, č. t. 306/VII.

V seznamu uvádějí se vlastnící šekových účtů zásadně jen v jednom jazyku a to v jazyku, ve kterém podepsali přihlášku nebo v kterém jsou protokolováni. Těm, kteří mají firmu v obou jazycích, je ponechána na vůli rozhodnouti, v jakém jazyku jejich firma má býti v seznamu vyznačena. Požadavku, aby firma vlastníka účtu byla v seznamu uvedena také v druhém jazyku, se vyhoví za mírný poplatek.

Pro označení míst a ulic v seznamu vlastníků účtů jsou rozhodny úřední názvy.

V Praze, dne 22. srpna 1930.

Ministr pošt a telegrafů:

Dr Franke v. r.

 

674/V (původní znění).

Odpověď

ministra veřejných prací

na interpelaci poslance Windirsche a druhů o tom, jak se provádí cejchování

(tisk 456/XII).

Podle §u 1., nařízení ministerstva obchodu ve srozumění s ministerstvem vnitra a financí z 28. března 1881, č. 30 ř. z., musí býti mezi jinými vážidly a měřidly, všecky k vážení ve veřejném obchodu sloužící váhy periodicky přecejchovány, a to vždy před uplynutím dvou roků. Pro tuto povinnost jest úplně bez významu, jakému bližšímu určení předmět slouží, a.nelze na této zásadě cejchovního zákonodárství v zájmu věci ničeho měniti. Výnosy ministerstva obchodu ze 17. V. 1884, č. 10.081 a č. 37.733 na místodržitelství v Praze, bylo na petice různých okresních zastupitelstev o změnu uvedeného nařízení prodloužením přecejchovací lhůty vysvětleno, že tomu nelze vyhověti, ježto při dlouhé přecejchovací lhůtě, nastala by úplná deteriorace těchto vážidel a měřidel. Není tedy možno ani pro zemědělce stanoviti delší dobu přecejchovací.

Proti hromadnému přihlašování k cejchování prostřednictvím příslušných obecních úřadů nebylo by žádných námitek, neboť o cejchování může zažádati i řemeslník, který váhu opravuje, jelikož § 1 nařízení ministerstva obchodu ve srozumění s ministerstvem vnitra z 8. ledna 1878, č. 8 ř. z. nařizuje pouze, že výkon může býti proveden na žádost strany. Připomíná se však, že podle § 33 poplatkového zákona, pokud jedna strana jednou žádostí žádá o několik úředních výkonů podléhá. tato žádost jen kolku 5 Kč, žádá-li však jménem několika jiných stran, nutno žádost opatřiti tolika kolky po 5 Kč, kolik stran zastupuje.

Když majitel předmětu cejchování podrobeného, jej šetří a udržuje v žádoucí čistotě a pořádku, není často ani třeba předchozí jeho úpravy před cejchováním a značný počet vah, hlavně dobytčích, cejchováno jest bez takovéto úpravy. V tom případě zapůjčí také cejchovní úřad bezplatně úřední zatěžovací závaží, potřebná k cejchování. Nemohou tedy cejchovní úřady před cejchováním nutiti strany vůbec k opravě předmětů, tím méně doporučiti určitého živnostníka. Žádá-li však strana, aby jí bylo sděleno, komu má dáti své váhy opraviti, oznámí ji cejchovní úřad pouze jména všech živnostníků, kteří se opravami vah zabývají. Strana má pak na vůli, vybrati si z nich toho, jehož nabídka jest nejvýhodnější. Každý zámečník nebo kovář nemůže ovšem váhy opravovat. Musí to býti řemeslník, který vahám rozumí. Stížnost na postup cejchovních úřadů, a zvláště cejchovního úřadu v Liberci byla vyšetřena a podle výsledku šetření se sděluje toto:

Cejchovní úřady mají seznamy vah dobytčích, vozových a vagonových jako pomůcku pro úřední účele. Nemohu však na základě jich provésti přecejchování vah, pokud majitel váhy o cejchování sám nezažádá.

Tvrzení, že podávání žádostí jest zbytečné, poněvadž předměty k cejchování povinné přihlašovány jsou u obecních úřadů a těmito oznamovány cejchovním úřadům, spočívá patrně na přesné informaci, poněvadž provádění úředních výkonů a cejchování mimo úřad nenáleží do působnosti obecních úřadů, které s cejchováním nemají nic společného.

Cejchovní úřad v Liberci i ostatní úřady zasílají vždy po novém roce všem majitelům vah vozových a dobytčích pouze upozornění, že jejich váhy nutno dáti během roku přecejchovati a že o výkon ten nutno podati kolkovanou žádost. V upozornění jest uvedeno doslovně: ťDoporučovalo by se, aby váha byla napřed odborným vahařem prohlédnuta, vyčištěna, případně opravena a aby týž byl při úředním výkonu přítomenŤ. Mimo to upozorňuje cejchovní úřad stranu, že jest v jejím zájmu, aby žádost podala co nejdříve, aby cejchování vah v blízkosti se nacházejících mohlo býti prováděno soustavně, aby se ušetřilo na komisijních výlohách, a na čase. Tento postup jest jak v zájmu majitelů vah, tak i cejchovního úřadu. Cejchovní úřad v Liberci, jakož i ostatní cejchovní úřady v Čechách postupují při cejchování dobytčích vah tak, aby stranám plnění cejchovních povinností bylo pokud možno usnadněno.

Tato snaha cejchovních úřadů jest však mařena tím, že strany nepodávají včas žádosti o cejchování, čímž není pak možno prováděti cejchování v souvislosti. Mimo to pak mnohé strany, neučiní včas přípravy k cejchování, neopatří zatěžovací materiál, pomocnou váhu a pod., ačkoliv jsou k tomu cejchovním úřadem vyzvány. Tím, se přirozeně provádění úředních výkonů zdržuje a v některých případech dokonce znemožňuje.

Stran hospodářského spolku v Doníně a rolníka Thiele ve Wetzwaldě nebylo lze zjistiti nějaké příčiny ke stížnosti.

Hospodářský spolek v Doníně byl vyzván cejchovním úřadem v Liberci, aby si podal žádost o přecejchování váhy. K žádosti spolku byla pak váha v květnu t. r. přecejchována bez předchozí opravy, provedené vahařem.

Váha rolníka Thiele ve Wetzwaldě byla posledně cejchována v r. 1928, Thiele byl začátkem roku rovněž vyzván k podání žádosti o přecejchování. Žádost však nepodal a tudíž od r. 1928 nepřišel vůbec do styku s cejchovním úřadem v Liberci.

V Praze dne 12. září 1930.

Ministr veřejných prací:

Inž. Dostálek v. r.

 

674/VI (původní znění).

Odpověď

ministra veřejných prací a ministra vnitra

na interpelaci posl. dra Kafky, dra Rosche a druhů

o převzetí správy silnic a mostů okresními úřady (tisk 274/III).

Výnosem ze dne 11. ledna 1930, č. j. 0-567/6, jejž vydalo ministerstvo veřejných prací v dohodě s ministerstvem vnitra, nebyla - jak se páni interpelanti mylně domnívají - přenesena odborná správa zemských a okresních silnic a mostů na zemské, pokud se týče okresní úřady podle § 53. odst. 4, zákona o organisaci politické správy. Výnos tento upravuje pouze a jedině, za účelem jednotného postupu interní víceméně samozřejmě ze zákona vyplývající způsob výkonů vrchního dohledu nad nestátními silnicemi a mosty, jež přísluší zemským resp. okresním úřadům, již ze zákona samého (§§ 4, 5 a 10), jakožto součást působnosti, která na ně přešla ze zemského výboru, pokud se týče z okresních správních (silničních) komisí, jakož i postup při provádění usnesení příslušných zastupitelských sborů ve věcech zemských a okresních silnic a mostů vzhledem k §§ 52 a 90 cit. zák. Zmíněný výnos není proto nijak v rozporu se zákonem.

V Praze dne 10. září 1930.

Ministr vnitra:

Dr Slávik v. r.

Ministr veřejných prací:

Inž. Dostálek v. r.

 

674/VII (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci posl. O. Horpynky a druhů, že četnictvo bez důvodu zasahuje do jazykových věcí (tisk 408/XIX).

Podle § 25, zákona na ochranu republiky (čl. 86, jaz. nař.) jest úmyslné jednání neb opomenutí orgánů obecní správy proti jazykovému zákonu nebo nařízení k jeho provedení vydanému, jímž se ohrožuje zájem veřejné správy, přestupkem. Nepřekročuje proto četnictvo své kompetence, když příležitostně zjistí porušení předpisu čl. 72, odst. 3, jaz. nař. o jazyku domovských listů, jehož zákonitost byla plenárním usnesením nejvyššího správního soudu ze dne 23. května 1929, čís. pres. 213/29, a od té doby četnými nálezy potvrzena.

V Praze dne 9. září 1930.

Ministr vnitra:

Dr Slávik v. r.

 

674/VIII.

Odpověď

ministra vnitra, zemědělství a pro zásobování lidu

na interpelaci poslanců dra J. Macka, Jana Koudelky a soudruhů

o hospodářství okresního úřadu v Kutné Hoře s podporami pro postižené živelními pohromami, různých akcí zásobovacích a znemožňování kontroly členům okresního výboru a zastupitelstva (tisk 402/XVIII).

U okresního úřadu v Kutné Hoře byla provedena dne 3. června 1930 zevrubná revise za účelem ověření skutečností v interpelaci uvedených, zejména pokud jde o nouzové akce pro postižené živelními pohromami v roce 1928 a 1929, Při tom bylo zjištěno, že veškeré nouzové výpomoci pro postižené byly okresním úřadem v Kutné Hoře řádně a se všemožným urychlením odevzdány svému účelu.

Některé z došlých peněžních částek byly do té doby, než mohly býci okresní pomocnou komisí rozvrženy, uloženy okresním úřadem v okresní hospodářské záložně v Kutné Hoře; Úroky z těchto peněz byly sice okresním úřadem řádně též odvedeny příslušným hospodářským družstvům, tato se jich však zřekla ve prospěch úředníků, pověřených provedením této pomocné akce v odměnu za jejich mimořádné práce, jakož i v uznání jejich zásluh za řádné a rychlé provedení této nouzové akce.

Vzhledem k tomu rozdělila okresní pomocná komise v Kutné Hoře, organisovaná podle vládního nařízení čís. 74 a 75 Sb. z. a nař., z roku 1928 za nepřítomnosti okresního hejtmana zcela samostatně část zmíněných úroků na odměny zúčastněným úředníkům. Okresní hejtman sám zřekl se však odměny mu udělené ještě dříve než interpelace tato byla podána a dal příslušný peníz, uložený v okresní hospodářské záložně, k disposici.

Pokud jde o peněžní hodnoty z doby válečného a poválečného hospodářství, bylo revisí provedenou ministerstvem pro zásobování lidu ve dnech 24. a 25. června 1930, zjištěno, že bývalá okresní správa politická v Kutné Hoře obdržela na pomocnou akci pro nemajetné a na akci ke zlevnění chleba peněžité dotace, z nichž byla ve vídeňské poštovní spořitelně zadržena částka 18,139 Kč 24 h, resp. s úroky po srážce manipulačních poplatků 18,467 Kč 12 h. S částkou touto prozatím disponovati nelze a byla svého času přihlášena. Zbytek v částce 1,152 Kč 50 h byl odveden dne 21. únore 1921.

Fondy deponované u bývalé okresní správy, a to:

1) poplatky vybírané od mlynářů k účelům revisním,

2) fond za propadlé obilí a ovoce,

3) fond z režijního výseku hovězího masa,

byly již zlikvidovány a konečné přebytky odvedeny státní pokladně.

U okresního úřadu v Kutné Hoře dosud se nalézající jiné peněžní hodnoty z doby válečného a poválečného hospodářství byly zrevidovány a v celkové částce 23,119 Kč 07 h výnosem ministerstva pro zásobování lidu ze dne 12. července 1930, čís. 11,222 ai 1930 předepsány k odvedení státní pokladně.

Kromě těchto hotovostí a vkladů nemá okresní úřad v Kutné Hoře z akcí zásobovacích jiných peněžních prostředků ani vkladů.

Pokud jde konečně o stížnost, že okresní hejtman v Kutné Hoře brání členům okresního výboru a zastupitelstva v nahlédnutí do účetních záznamů a dokladů finančního hospodářství okresního, bylo konstatováno, že se tak stalo jen pokud šlo o účetní záznamy, týkající se státního hospodářství okresního úřadu, nebo záznamy a spisy o nouzových podporách, tudíž v obou případech o záležitosti, jež podle zákona o organisaci politické správy nespadají v obor působnosti jmenovaných korporací, takže k nahlédnutí do těchto spisů jmenovací funkcionáři neměli žádného oprávnění.

Vzhledem k tomu, co bylo právě uvedeno a ministerstvem pro zásobování lidu nařízeno, není zapotřebí, aby bylo učiněno ještě další opatření.

V Praze dne 16. září 1930.

Ministr zemědělství:

Bradáč v. r.

Ministr pro zásobování lidu:

Rud. Bechyně v. r.

Ministr vnitra:

Dr Slávik v. r.

 

674/IX.

Odpověď

ministra spravedlnosti

na interpelaci poslanců dr Ladislava Daňka, V. Sedláčka a druhů

o zabavení tisku ťŠlépějeŤ Jakuba Demla (tisk 306/I).

Kniha Jakuba Demla ťŠlépěje XIIIŤ vydaná v Tasově na Moravě a tištěná v Novém Jičíně, byla zabavena státním zastupitelstvím v Jihlavě, které shledalo v obsahu knihy 13 závadných míst a postoupilo věc státnímu zastupitelství v Novém Jičíně příslušnému podle místa tisku, aby vymohlo u soudu potvrzení zabavení. Zabavení bylo soudem potvrzeno, na to podání námitek vydavatelkou a autorem a stížnosti těmito osobami jakož i státním zastupitelstvím přezkoumáno krajským sudem v Novém Jičíně a vrchním soudem v Brně a potvrzeno zabavení 10 míst v celém rozsahu, ohledně dalších tří míst pak bylo zabavení potvrzeno jen částečně.

Nelze proto tvrditi, že by šlo o publikaci ve všech směrech nezávadnou. Tvrzení, že původní censura hned po vydání knížku propustila, a že teprve dodatečně došlo k jejímu zabavení, je mylné a vzniklé asi jen na základě té okolnosti, že ve výkonu tiskové prohlídky nastal průtah, neb státní zastupitelství v Jihlavě, které se původně nepokládalo k objektivnímu zabavení příslušným, postoupilo věc státnímu zastupitelství v Novém Jičíně a teprve po zjištění příslušnosti přikročilo k zabavení.

Pokud jde o požadavek pp. interpelantů, že bych měl učiniti ihned opatření, aby konfiskace spisu ťŠlépějeŤ Jakuba Demla byla ihned zrušena a autoru nahražena škoda konfiskací způsobená, poukazuji k tomu, že rozhodnutí dle § 493 tr. ř. vydáno bylo řádnými soudy, po vyčerpání přípustných právních prostředků nabylo právní moci a cestou administrativní nelze je měniti.

Výměr o zabavení nebyl autorovi doručen, protože to není předepsáno. Vydavatelka a tiskař byli o nařízeném zabavení uvědoměni.

V Praze, dne 16. září 1930.

Ministr spravedlnosti:

Dr Meissner v. r.

 

674/X.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance V. Ščereckého, K. Prokopa a druhů

o atentátu, spáchaném na předsedu kulturního spolku ťDuchnovičŤ Eumenia Szabó (tisk 532/X).

Vražedný útok, který byl dne 1. června t. r. spáchán v Užhorodu na předsedu kulturního spolku ťDuchnovičŤ, jest předmětem trestního řízení, které nebylo dosud skončeno a jímž - jak lze očekávati - bude případně také objasněna v interpelaci předpokládaná souvislost s činností spolku ťProsvitaŤ. Činnost právě jmenovaného sponku jest příslušnými úřady stále a bedlivě sledována, ale nebyly dosud prokázány okolnosti a skutečnosti, že spolek vyvíjí činnost ohrožující bezpečnost státu, resp. příčící se jinak veřejnému pokoji a řádu, takže není podkladu, aby proti spolku bylo zakročeno způsobem v interpelaci žádaným. Kdyby se prokázalo podezření v interpelaci proti spolku vyslovené důvodným, neopomenou příslušné úřady zjednati neprodleně zákonnými prostředky nápravu.

Cizím státním příslušníkům na Podkarpatské Rusi a jich činnosti je věnována zvýšená pozornost. Pokud se tato činnost příčí zákonům anebo se v jakémkoliv směru jeví závadnou, jest proti dotyčným cizincům dle povahy věci zakročováno nehledě k eventuelnímu trestnímu oznámení vždy také vyhoštěním.

V Praze dne 16. září 1930.

Ministr vnitra:

Dr Slávik v. r.

 

674/XI (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance J. Geyera a druhů o nesmírných a stálých přehmatech vrch. četnického strážmistra Karla Januse z Německých Hořovic proti tamějšímu obyvatelstvu (tisk 557/III).

Obvinění, obsažená v této interpelaci proti vrchnímu strážmistru Karlu Janusovi, veliteli četnické stanice v Něm. Hořovicích, kryjí se v podstatě s obsahem stížností, podaných dne 6. dubna 1930 řídícím učitelem Josefem Vančurou a praktickým lékařem MUDrem Lvem Dembitzkim na jmenovaného vrchního strážmistra velitelství četnického oddělení v Chomutově.

Na základě vyšetřování, provedeného k těmto stížnostem, bylo dne 26. dubna 1930 podáno na vrchního strážmistra Januse trestní oznámení vojenskému prokurátoru, který zavedl ve věci příslušné řízení, jež nemohlo býti dosud skončeno. Podle jeho výsledku bude pak další zařízeno.

V Praze dne 26. září 1930.

Ministr vnitra:

Dr Slávik v. r.

 

674/XII (původní znění).

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci poslance dra E. Schollicha a druhů

o odměnách na živnostenských pokračovacích školách (tisk 402/XV).

Státní správa jest si vědoma, že výše dosavadních odměn za správu živnostenských škol pokračovacích a za vyučování na těchto školách neodpovídá nynějším poměrům a rozhodla se proto odměny ty patřičně upraviti.

Důvody finanční nutí státní správu, aby úprava ta provedena byla postupně.

Příslušný honorářový výnos se v ministerstvu školství a národní osvěty připravuje a bude v něm přihlédnuto k návrhům obsaženým v interpelaci.

V Praze dne 9. září 1930.

Ministr školství a národní osvěty:

Dr Dérer v. r.

 

674/XIII.

Odpověď

ministra zemědělství

na interpelaci poslance dra M. Pružinského a druhů

v záležitostí užívání státní pastvy v obcí Švošov (tisk 488/VI).

Obyvatelům obce Švošov bylo v letech 1919, 1920 a 1921 pronajato pro pasení dobytka lesní oddělení ťHavranŤ, a to pod nátlakem panujícím v neklidných popřevratových dobách. Poněvadž toto lesní oddělení má charakter ochranného lesa a jest velmi strmé a skalnaté, byla pastva ta v roce 1922 pro velké škody způsobené pasením zakázána. Porosty tohoto oddělení jsou pro jich naznačený charakter obhospodařovány pouze v seči toulavé. Pasení dobytka na této skalnaté, strmé půdě mělo by za následek úplné zničení porostů, takže z důvodů lesohospodářských není možno tam povoliti znovu pasení dobytka.

Obyvatelé obce Švošov mají však od ředitelství státních lesů a statků v Lipt. Hrádku od roku 1919 až na dále nepřetržitě v pachtu státní hole ťTanečniciŤ a ťMočidloŤ ve výměře asi 120 k. j., kde ročně pasou 70-110 kusů dobytka.

Správa státních lesů v Lubochni nemá vůbec volné vhodné plochy pro pastvu dobytka, takže žádosti obce Švošov za další příděl pastviny není možno vyhověti.

V Praze, dne 20. září 1930.

Ministr zemědělství:

Bradáč v. r.

 

674/XIV (původní znění).

Odpověď

ministra národní obrany

na interpelaci poslance Geyera a druhů o nucených srážkách z platu mužstva na Masarykovu leteckou ligu (tisk 456/VI).

Ministerstvo národní obrany výnosem čj. 22472/V./1. odděl. ze dne 26. března 1930 uveřejněným ve VV. 1930, čís. 19. čl. 189 zakázalo jakékoli srážky z platů vojenských osob ve prospěch soukromých spolků, institucí a pod.

Přestoupení tohoto výnosu nebylo nikde zjištěno. Rovněž nebylo zjištěno ani u horského praporu 9 v Podolinci ani u jiné vojenské posádky, že by vojíni byli způsobem v interpelaci naznačeným nuceni vstupovati jako členové do Masarykovy letecké ligy.

V Praze dne 16. září 1930.

Ministr národní obrany:

Dr Viškovský v. r.