|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930. |
|
|
III. volební období. |
2. zasedání. |
659.
Odpovědi:
I. vlády na interp. posl. B. Procházky a druhů o odstranění nesrovnalostí při propočítání služební doby úředníků III. a IV. služební třídy (tisk 274/XI.),
II. min. spravedlnosti na interp. posl. Hodinové, Čižinské, Kuhnové a soudr. o konfiskaci článku: Jak se vyvarovat nežádoucímu početí, v časopise "Rozsévačka" ze dne 6. března 1930 (tisk 295/II.),
III. vlády na interp. posl. Kaspera a druhů o krisi ve východočeském lnářském průmyslu (tisk 174/XXIX.),
IV. min. železnic na interp. posl. Simma a druhů o úlevách, které by se měly poskytnouti organisacím péče o mládež (tisk 456/XVIII.),
V. min. pro zásobování lidu na interp. posl. Köhlera, Kaspera a druhů ve věci jmenování do Studijního a poradního výboru pro spotřebitelské otázky (tisk 402/V),
VI. min. národní obrany na interp. posl. Simma a druhů stran přeložení vojenské posádky ve Vrchlabí (tisk 456/IV.),
VII. min. spravedlnosti na interp. posl. dra Kafky, Jelínka a druhů o nesprávném přiznání ceny za návrh na stavbu okresního soudu v Popradě (tisk 274/II.),
VIII. předsedy vlády na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o přikázání bývalých panských zámků ministrům (tisk 27/XVII.),
IX. min. vnitra na interp. posl. Bergmanna, dra Patejdla a druhů o stravném výkonných četnických důstojníků (tisk 532/I.).
X. min. železnic na interp. posl. Malého, Fialy a druhů o placení hodin přes čas skladištním zaměstnancům u dopravního úřadu v Brně (tisk 320/I.),
XI. min. národní obrany na interp. posl. Nového, Pika a soudruhů o zrušení pily v Kařízku a o poměrech v obvodu střelnice v Brdech (tisk 402/XVII.),
XII. vlády na interp. posl. Seidla, Staňka, Tayerle a soudruhů vládě Československé republiky o započtení předchozích služeb kancelářských oficiantů (vrchních) při jmenování na systemisovaná úřednická místa ve smyslu § 7, odst. 7 platového zákona (tisk 408/XIV.),
XIII. min. veř. prací na interp. posl. Seidla, Brodeckého, inž. Nečase, Husnaje, Tayerle a soudruhů o služebním poměru státních cestmistrů na Podkarpatské Rusi (tisk 115/VIII.),
XIV. min. spravedlnosti na interp. posl. Hrušky, Zápotockého a soudruhů o konfiskaci "Rudého Večerníku" (tisk 488/X.),
XV. min. vnitra na interp. posl. dra Jabloniczkého a druhů, že okresní hejtman v Šale n. Váhem přestoupil svou úřední pravomoc (tisk 557/V.),
XVI. min. národní obrany na interp. posl. Horpynky a druhů stran vojenského ubytování ve Vrchlabí (tisk 440/XI.),
XVII. min. vnitra na interp. posl. Kubače, Vallo, Majora a soudr., o zatýkání mladistvých dělníků na Slovensku (tisk 408/V.),
XVIII. min. vnitra na interp. posl. Husnaje a soudr. o neoprávněném snížení pravoplatně stanovených služebních požitků úředníků města Berehova (tisk 532/V.),
XIX. min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. posl. Pika a soudr. ve věci zřízení nového hřbitova v Rokycanech (tisk 956/VIII.),
XX. min. obchodu na interp. posl. dr. Labaje a druhů v záležitosti otevření, vztažmo provozování kamenolomu v Turiku (tisk 532/IX.),
XXI. min. vnitra, zemědělství, financí a zásobování lidu na interp. posl. Hrušovského a druhů ve věci zhoubného požáru v obci Tormoš na Slovensku (tisk 440/VII.),
XXII. min. vnitra na interp. posl. Neumeistra, Polacha, Jaši a soudr. o vyšetřování a neodůvodněném potrestání předsedy místní skupiny Družiny čsl. válečných poškozenců ve Veselí n. M. v záležitosti provozu biografu (tisk 532/IV.),
XXIII. min. vnitra na interp. posl. Majora, Kubače a soudr. o vypovídání dělníků z oblastí určitých obcí a z republiky vůbec (tisk 408/VI.),
XXIV. min. vnitra na interp. posl. Štětky, Dvořáka a soudr. o konfiskaci dělnického tisku a zabavování majetku proletářských dětí policií (tisk 456/VII.).
659/I.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Boh. Procházky a druhů
o odstranění nesrovnalostí při propočítání služební doby úředníků III. a IV. služební třídy (tisk 274/XI.).
Započtení dobrovolné služby vojenské bylo provedeno u zaměstnanců státních drah podle stejných zásad, jako u zaměstnanců jiných resortů státní správy.
Podle směrnic, které ministerstvo železnic vydalo k provedení zákona ze dne 9. dubna 1920, číslo 222 Sb. z. a n., nemohli podúředníci z řad déle sloužících poddůstojníků, propočtení jako zřízenci a podúředníci a jmenovaní úředníky teprve potom, když splnili podmínky pro jmenování předepsané, docíliti tímto Jmenováním s ohledem na plat, dosažitelný jim jako podúředníkům, vyššího zařadění a předstihnouti úředníky, bývalé déle sloužící poddůstojníky, propočtené již v poměru úřednickém.
Pokud výjimečně v individuelních případech došlo snad k určení pořadí způsobem odchylným, stalo se tak asi z příčin jiných.
Železniční správě nebyly však, pokud bylo možno přehlédnouti, předneseny v tomto směru konkrétní stížnosti; ježto ani na podkladě interpelace samé nelze zjistiti, ve kterých konkrétních případech nesrovnalosti se jeví, nemá vláda ani co do skutkové podstaty dostatečného podkladu učiniti žádaná opatření, nehledíc ani k tomu, že k takovým opatřením nemá také zákonného, tedy právního zmocnění.
V Praze, dne 17. září 1930.
Předseda vlády:
Udržal v. r.
659/II.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslanců Hodinové, Čižinské, Kuhnové a soudruhů
o konfiskaci článku: Jak se vyvarovat nežádoucímu početí, v časopise "Rozsévačka" ze dne 6. března 1930 (tisk 295/II.).
Státní zastupitelství v Praze zabavilo č. 7 periodického v Praze vydávaného tiskopisu "Rozsévačka" ze 6. března 1930 pro část článku, ježto obsahovala podle jeho názoru skutkovou podstatu přečinu proti veřejné mravopočestnosti podle § 516 tr. z.
Soud toto zabavení v celém rozsahu potvrdil. Ježto námitky podány nebyly, nabylo soudní rozhodnutí moci práva.
V Praze, dne 12. září 1930.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Meissner v. r.
659/III. (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance R. Kaspera a druhů
o krisi ve východočeském lnářském průmyslu (tisk 174/XXIX.).
Krise lnářského průmyslu projevivší se u nás zastavením provozu některých východočeských přádelen lnu, která trvá již delší řadu let a postihuje v prvé řadě čisté přádelny lnu, tj. přádelny bez tkalcoven, jest krisí rozsahu evropského. Důkazem toho jest, že i v Německu a v Anglii dochází časem k zastavení provozu ve lnářském odboru. Příčinou jest tíživá konkurence lacinějších tovarů bavlnářských, v poslední době též konkurence umělého hedvábí a obtíže při opatřování surovin, zaviněné hlavně poměry v Rusku. U nás se přidružuje ještě okolnost, že nejen československá příze, ale i tkaniny z této příze musí býti ve značném procentu celkové výroby vyváženy do ciziny. Oceňujíc vyloženě vývozní ráz naší domácí lnářské výroby, sleduje vláda v oboru obchodní politiky trvale vývoj této výroby, snažíc se zajistiti jí dosavadní odbytiště a podle možnosti vytvořiti předpoklady pro získání odbytišť nových. Obchodně-politická opatření nebyla a nejsou však vzhledem k vylíčeným poměrům lnářského průmyslu pro odbytové možnosti lnářských výrobků podstatně směrodatná.
K jednotlivým dotazům se podotýká:
Ad i a 2:
Zákonem ze dne 5. června 1930, čís. 74 Sb. z. a n., byla změněna a doplněna některá ustanovení zákona ze dne 19. července 1921, č. 267 Sb. z. a n., o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných. Toto opatření znamená podstatné zlepšení dosavadní péče o nezaměstnané a obsahuje i ustanovení o tzv. produktivní péči o nezaměstnané (sr. též vládní nařízení ze dne 20. VI. 1930, čís. 79 Sb. z. a n.), jakož i ustanovení pro případ mimořádné nezaměstnanosti, nastanou-li v některém odvětví výdělečné činnosti neb v některém územním obvodu déle trvající nepříznivé poměry na trhu práce.
Před účinností zmíněné novely k zákonu o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných zavedlo ministerstvo sociální péče administrativně mimořádnou podpůrnou akci v okresech a odvětvích, které jsou nejvíce postiženy nezaměstnaností. Tato akce byla skončena dnem 30. června 1930. Koncem července t. r. zavedlo ministerstvo sociální péče se zřetelem na mimořádnou nezaměstnanost státní stravovací akci pro osoby nezaměstnané a omezeně pracující v okresích, nezaměstnaností nejvíce postižených.
Pro přípravu zákona o obligatorním pojištění pro nezaměstnanost zřídilo již ministerstvo sociální péče zvláštní komisi.
Ad 3:
Ministerstvo sociální péče sleduje již delší dobu zastavování, resp. omezování podniků, jež má za následek vzrůst nezaměstnanosti dělnictva a hodlá v příhodné době přijíti s příslušným námětem legislativním.
Ad 4:
Znovuzahájení zastavených podniků a zřizování nových podniků, resp. zavádění nových průmyslových výrob jest v první řadě věcí kalkulace soukromých podnikatelů, kteří nesou též risiko svého rozhodnutí. Poskytovati státní peníze k těmto účelům jest jednak při nedostatečných rozpočtových úvěrech nemožno, jednak ze zásadních důvodů nedoporučitelno vzhledem k nerovnostem, které by vznikly mezi jednotlivými podnikateli. Pokud vláda může v rámci daném zákonnými předpisy podporovati znovuzahájení nebo vznik nových podniků, činí tak v nejvyšší možné míře, zvláště kde na podniku závisí důležité zájmy sociální.
O nouzových pracích v krajích postižených lnářskou krisí se podotýká:
Ministerstvo veřejných prací provádí v oboru staveb pozemních novostavbu úřední budovy v Liberci a dokončuje stavby úředních budov v České Skalici a Úpici. Ze staveb vodohospodářských provádí se v severovýchodních Čechách úprava Labe u Smiřic a přikročí se v nejbližší době k rekonstrukci silničního mostu v Jaroměři s přilehlou břehovou úpravou. Dále provádí se rekonstrukce přehrady nad Dvorem Králové a přikročí se k odkrývce svahu pro staveniště přehrady u Pastvin na Orlicí.
Ministerstvo veřejných prací uvažuje též o stavbě hydrocentrály pod přehradou u Krausových bud - pro případ, že bude přijat zákon o fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, přehrad a využití vodních sil.
Mimo to jsou tou dobou podporovány v severovýchodních okresích země České četné okresní stavby silniční. Letos budou též provedeny povrchové úpravy živičnými emulsemi na státních silnicích těchto okresů. V posledních dvou letech byly povoleny okresům severovýchodních a východních Čech na úpravu silnic ze silničního fondu příspěvky 26,521.000 Kč.
V oboru státní správy železniční připravuje se rozšíření stanice Trutnova. Přípravné práce pro tuto přestavbu, která podle rozsahu chystaných stavebních změn vyžádá si velmi značného nákladu, se s urychlením provádějí.
Po stránce železničních tarifů požívá již podle platného tarifního stavu lnářský průmysl některých důležitých úlev a výhod. Výjimečný tarif 23 poskytuje zlevněné dovozné pro zásobování továren lnem.
Zvláštní situaci továrních podniků lnářských, ležících na místní dráze Teplice - Poříčí - Trutnov, usnadňuje individuelní tarifní sleva, poskytovaná pro len mědlený i nemědlený a pro odpadky lnu.
Ministerstvo zemědělství snažíc se čeliti nezaměstnanosti lnářského dělnictva ve východních Čechách, působí k tomu, aby byly urychleně projednávány a prováděny projekty prací zemědělsko-technických v těchto krajích, tj. projekty regulační, zahrazovací, meliorační a vodovodní.
V nynější době provádějí se v okresích vrchlabském a trutnovském zejména tyto podniky zemědělsko-technické:
Úprava Malého Labe u Špindlerova mlýna a v Prosečném, úprava Úpy v Mladých Bukách, rekonstrukce zahrážek v prameništi Labe a Velké Úpy, hrazení potoka "Rauschendes Wasser" u Jablonec n. N., hrazení v oblasti Malého Labe, meliorační podniky pastvinářského družstva v Hostinném, vodního družstva v Dolní Branné, II. vodního družstva v Kyjích, III. vodního družstva ve Vlčicích, vodního družstva v Pommersdorfu a Volském Dole, vodního družstva v Javorníku a v Dolním Lanově a konečně obecní vodovody v Chotělicích, ve Velké Úpě I. a ve Velké Úpě III.
Pokud jde o projekty, které jsou v úředním projednávání a s jichž prováděním nebylo dosud započato, učinilo ministerstvo zemědělství opětovné opatření, aby byly předloženy co nejdříve k subvenčnímu projednání.
V Praze, dne 4. září 1930.
Předseda vlády:
Udržal v. r.
Ministr obchodu:
Dr. J. Matoušek v. r.
659/IV. (původní znění).
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci posl. H. Simma a druhů
o úlevách, které by se měly poskytnouti organisacím péče o mládež (tisk 456/XVIII.).
Počet volných jízdenek pro přepravu dítek s průvodci, vydávaných železniční správou pro účely péče o mládež, stanoven jest v dohodě s ministerstvem sociální péče, které je podle potřeby ve vlastní působnosti jednotlivým sociálním institucím přiděluje:
Pro vedoucí činovníky zemských komisí pro péči o mládež poskytuje železniční správa v rozsahu nejnutnější potřeby průkazky na 50% slevu jízdného, po případě výhodu celoročních jízdenek za cenu sníženou. Tato výhoda, které jest účastna i německá zemská komise pro péči o mládež v Liberci, nemůže býti dále rozšiřována.
V Praze, 23. srpna 1930.
Ministr železnic:
R. Mlčoch v. r.
659/V. (původní znění).
Odpověď
ministra pro zásobování lidu
na interpelaci poslanců R. Köhlera, R. Kaspera a druhů
ve věci jmenování do Studijního a poradního výboru pro spotřebitelské otázky (tisk 402/V).
Studijní a poradní výbor pro otázky spotřebitelské při ministerstvu pro zásobování lidu nebyl utvořen jako zastupitelský orgán, sestávající z představitelů jednotlivých organisací zájemnických, nýbrž jakožto sbor národohospodářských odborníků, jmenovaných výhradně ad personam. Proto ve skutečnosti není tu věcného podkladu pro správnost výtky interpelujících, že "proti demokratickým zásadám rovnosti" mnoho vůdčích a větších svazů zaměstnaneckých odborových organisací bylo vyloučeno ze zastoupení v tomto výboru.
V Praze dne 24. září 1930.
Ministr pro zásobování lidu:
Rud. Bechyně v. r.
659/VI. (původní znění).
Odpověď
ministra národní obrany
a interpelaci poslance Hugo Simma a druhů
stran přeložení vojenské posádky ve Vrchlabí (tisk 46/IV).
Ubytování vojenské posádky ve Vrchlabí jest toliko přechodné. Vojenská posádka bude přemístěna do Trutnova, jakmile bude tamtéž získán potřebný ubytovací prostor v kasárnách, jež se právě přistavují.
Podle dosavadního stavu prací bude stavba v Trutnově dokončena nejpozději na jaře příštího roku, načež bude posádka ihned přemístěna.
Na trvalé umístění vojenské posádky ve Vrchlabí nebo jinde v okolí vojenská správa nepomýšlí.
V Praze, dne 8: července 1930.
Ministr národní obrany:
Dr. Viškovský v. r.
659/VII. (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslanců dr. Kafky, Jelinka a druhů
o nesprávném přiznání ceny za návrh na stavbu okresního soudu v Popradě (tisk 274/II.).
Presidium krajského soudu v Levoči předložilo presidiu vrchního soudu v Košicích návrh na novostavbu okresního soudu v Popradě, vypracovaný stavitelem Josefem Šašinkou, jejž porota ustanovená obecní radou města Popradu pro posuzování soutěžících návrhů, uznala za nejlepší a jejž obecní rada města Popradu usnesla se předložiti justiční správě, aby zaujala stanovisko.
Presidium vrchního soudu v Košicích vyžádalo si na ústní poukaz presidenta vrchního soudu dr. Martina Mičury, aby ještě předložen byl návrh vypracovaný architektem Krausem, aby mohlo porovnati oba návrhy, mezi nimiž porota vlastně rozhodovala. Nedlouho po tom dostavil se do presidia vrchního soudu architekt Kraus a žádal, aby presidium vrchního soudu vyžádalo si k nahlédnutí i návrh jeho, ježto prý porota nesprávně rozhodovala a celý postup poroty byl nesprávný. Bylo mu řečeno, že presidium vrchního soudu si již samo jeho návrh vyžádalo k nahlédnutí.
President vrchního soudu dr. Mičura přijal při návštěvě v Košicích stavitele Šašinku, jehož návrh byl porotou odporučen, a prošel s ním jeho návrh, pokud se dotýkal obsazení okresního soudu, počtu úřednictva a podobně. President vrchního soudu požádal pak stavitele Šašinku, aby předložil náčrtek doplněný dle poznámek, jež během rozhovoru učinil. Neodpovídá skutečnosti, že architektu Krausovi bylo v presidiu vrchního soudu řečeno, že práce stavitele Šašinky byla odmítnuta jako nezpůsobilá a že Šašinka ji může nahraditi lepším návrhem, nýbrž bylo mu sděleno jen tolik, že president vrchního soudu a presidium se zabývalo návrhem Šašinkovým, proto, poněvadž návrh ten byl odporučen jak porotou, tak i obecní radou města Popradu a že zabývalo se tímto návrhem vzhledem k obsazení okresního soudu, počtu úřednictva, nikoliv však technickou stránkou návrhu. Při jedné z pozdějších návštěv žádal architekt Kraus o rozhovor s presidentem vrchního soudu dr. Mičurou ve věci novostavby okresního soudu v Popradě. Dle sdělení presidenta vrchního soudu přijal tento architekta Krause, ale požádal jej pak, aby se v této věci obrátil na presidium vrchního soudu. Když pak architekt Kraus jal se vysvětlovati v presidiu všechny - dle jeho názoru - nesprávnosti, jichž se prý porota, resp. městská rada při jednání o předložených návrzích dopustila, bylo mu a později jeho zástupci sděleno, že justiční správa nemůže zasahovati do těchto vnitřních věcí, poněvadž sama není stavebníkem a má zájem jen na tom, aby soud byl umístěn v budově účelům soudu plně vyhovující, že však není kompetentní k rozhodování o tom, zda průběh soutěže, resp. postup poroty a obecní rady byl správný či nikoliv. Presidiu vrchního soudu byl předložen návrh, který porota uznala za nejlepší a justiční správa zkoumá tento návrh, zda zodpovídá umístění soudu, tak jak justiční správa žádá.
Stanovisko toto architekt Kraus i jeho zástupce uznali.
V Praze, dne 29. srpna 1930.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Meissner v. r.
659/VIII. (původní znění)
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci poslance dr. E. Schollicha a druhů
o přikázání bývalých panských zámků ministrům (tisk 27/XVII.).
Místností zámeckých budov, které jsou v majetku státním, jest využito různým způsobem podle poměrů. Některých z těchto místností užívá správa za úřední místnosti nebo za byty pro své zaměstnance. Některých místností tímto způsobem užíti nelze pro nevhodnost pro tyto účely nebo z jiných důvodů, zejména pokud zařízení nebo výzdoba místností mají historickou nebo uměleckou cenu a mohly by takovým použitím utrpěti nebo pokud jest jich třeba k jiným účelům. Tak na př. zámek Židlochovice a Topolčianky slouží účelům representačním, kdežto na zámku konopišťském většina místností slouží účelům museálním. Jinde bývalí místnosti v letní době na kratší dobu pronajímány k pobytu na zotavenou.
Co se týče dotazu v interpelaci obsaženého o pobytu pana ministra Srdínka v zámku průhonickém, konstatuje se, že bývalý ministr dr. Srdínko dlel kratší dobu na zámku průhonickém, aby byl v blízkostí úřadu, který v té době vyžadoval jeho přítomnosti. Byl také po dobu svého pobytu v tomto zámku v ustavičném spojení se svým úřadem a řídil odtud práce svého resortu, zajížděje též často do úřadu.
Z členů dosavadních vlád po dobu přechodnou pobýval v zámeckých budovách státních také ministr zahraničních věcí dr. Beneš. Dr. Beneš přebýval o své dovolené třikrát na zámku ploskovickém, kterýžto zámek svou blízkostí, dobrým spojením i zařízením umožňoval ministru zahraničních věcí, aby i po dobu své dovolené plnil povinnosti vyplývající z jeho úřadu (na př. přijímání návštěv vyslanců a cizích hostí vůbec).
Zámek byl již po převratu obýván a tedy vypraven nábytkem a nejnutnějším zařízením. Nájem i výlohy spojené s obýváním zmíněných místností (osvětlení, otop atd.) byly státní správě hrazeny a stejně obsluhu, stravování atd. opatřoval si ministr vždy a ve všem ze svých prostředků. Výlohy státu z toho nikdy nevznikly; naopak bylo i nájemné placeno z místností, které jinak zůstávají prázdné.
Loňského roku najal si ministr zahraničních věcí pro dobu své pravidelné letní dovolené 3 místnosti v Chlumském zámku, který ministerstvo zemědělství, resp. správa státních statků a lesů pronajímá úředníkům i soukromníkům na letní pobyt. Také zde bylo státní správě hrazeno nájemné i všechen náklad za ministrovu obsluhu, otop atd.
Za pobyt byla placena v obou případech příslušné správě zámku náhrada plně přiměřená době pobytu a počtu pronajatých místností. Stravování správa zámku žádnému z obou ministrů neobstarávala. Rovněž ani žádná jiná zvláštní vydání správám zámku v obou případech nevzešla. Bylo-li v obou případech umožněno, aby za okolností výše vylíčených bylo užito pro krátkou dobu dovolené místností ve státních zámcích, které jinak byly by zůstaly neobývány, nelze zajisté nic vytýkati ani správě zámků ani žádnému z obou ministrů.
Státní zámecké budovy a jejich vnitřní zařízení jest přirozeně nutno udržovati již z důvodů historických, uměleckých, památkových a pod. Proto nelze všeobecné udržovací náklady uváděti v žádnou spojitost s okolností, jestliže několika místností v některém z řečených objektů použije pro kratší dobu některý z ministrů k pobytu na zotavenou.
V Praze, dne 16. září 1930.
Předseda vlády:
Udržal v. r.
659/IX.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců H. Bergmanna, dr. Patejdla a druhů
o stravném výkonných četnických důstojníků (tisk 532/I.).
Prováděcími předpisy k zákonu ze dne 19. března 1920, čís. 186 Sb. z. a n. o úpravě služebních požitků čs. četnictva (vnos ministerstva vnitra ze dne 7. října 1921, čís. 70.376/13), bylo stravné jako zvláštní příplatek na větší výlohy spojené se stravováním při výkonu bezpečností služby pro všechny službu bezpečnostní vykonávající příslušníky četnictva upraveno jednotně bez rozdílu hodností.
V důsledku toho dostávají okresní četničtí velitelé při kontrolních obchůzkách, které se počítají k exekutivní službě, totéž stravné jako ostatní četníci.
Ustanovení toto zůstává podle § 207 platového zákona v platnosti do té doby až bude vydáno vládní nařízení ve smyslu § 147 téhož zákona.
Ministerstvo vnitra vede úpravu četnického stravného v patrnosti a neopomene působiti k tomu, aby stravné četnických gážistů tedy i okresních četnických velitelů bylo přiměřeně upraveno.
V Praze, dne 15. září 1930.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
659/X.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslanců C. Malého, Č. Fialy a druhů
o placení hodin přes čas skladištním zaměstnancům u dopravního úřadu v Brně (tisk 320/I.).
Ministerstvo železnic, vyhověvši projevenému přání, zmocnilo příslušné ředitelství státních drah, aby upustilo od dalšího provádění platových srážek, o něž jde; z důvodů prejudicielních nemohou však býti vráceny ony částky, které již byly zaplaceny.
V Praze, dne 16. září 1930.
Ministr železnic:
R. Mlčoch v. r.
659/XI.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslanců Nového, Pika a soudruhů
o zrušení pily v Kařízku a o poměrech v obvodu střelnice v Brdech (tisk 402/XVII.).
Pozemky vojenských lesních podniků leží na území zabraném podle záborového zákona. Spolu s lesními pozemky byly pro vojenskou správu zabrány i dvě pily v Obecnici a v Kařízku.
Tyto pily byly zřízeny v době mniškové kalamity a měly za úkol zpracovati mniškové dřevo. Když splnily úkol, k němuž byly určen, pozbyly svého hospodářského oprávnění. Pila v Obecnici přestala pracovati již dříve, než ji vojenská správa převzala, a na pile v Kařízku rylo nutno zastaviti provoz pro nedostatek dřeva záhy po převzetí. Stejný osud potkal i řadu soukromých pil v této oblasti a bylo by bývalo došlo ke zrušení pily v Kařízku, i kdyby vojenské lesní podniky nebyly zřízeny.
Dělnictvu na pile dříve zaměstnanému nevzešla tím žádná újma na výdělku, poněvadž bylo vesměs přijato na lesní práce. Cizí dělnictvo bylo přijato jen na čas, poněvadž domácího dělnictva se na počátku kácení cílových ploch ještě nedostávalo.
Jest přerozeno, že vojenská správa má snahu zpeněžiti inventář zrušených pil co nejvýhodněji. Pokud se týká strojů, byl jejich prodej svěřen firmě Ing. Gräupel v Brně, poněvadž tato se zabývá projektováním pil a má přehled o potřebě pilařských strojů. Dociluje cen o 50% vyšších než nabízeli místní zájemníci.
Pokud se týká vojenských staveb v Brdech, používá k nim vojenská správa vždy vlastního dříví, pokud se týče ukládá podnikatelům v zadávacích podmínkách, aby ho používali. V případě, o kterém jest řeč v interpelaci, bylo nutno opatřiti trámy pro tzv. hrázděné zdivo. Pro tento druh zdiva jsou vojenskými předpisy předepsány trámy borové. Brdy však téměř nemají porostů borových, jen porosty smrkové a modřínové. Pokud borovice tu přece roste jest špatné kvality a sukatá, takže řezivo z ní nevyhovuje. Z těchto důvodů vojenská správa nemohla činiti námitek, aby v tomto případě podnikatel dovezl vyhovující borové řezivo odjinud.
V Praze, dne 12. září 1930.
Ministr národní obrany:
Dr. Viškovský v. r.
659/XII.
Odpověď
vlády
na interpelaci posl. Františka Seidla, Františka Staňka, Rudolfa Tayerle a soudruhů
vládě Československé republiky
o započtení předchozích služeb kancelářských oficiantů (vrchních) při jmenování na systemisovaná úřednická místa ve smyslu § 7, odst. 7 platového zákona (tisk 408/XIV.).
Průtah ve vydání vládního nařízení k odst. 2 § 142 plat. zákona způsobený tím, že nebylo možno dosud vydati normalisaci a definitivní systemisaci služebních míst, je blíže odůvodněn v odpovědi vlády na interpelaci posl. Františka Seidla a druhů (č. t. 115/VII.).
Výtku nezákonného postupu při započítávání předchozí služby kancelářských oficiantů (vrchních) jmenovaných na systemisovaná místa kancelářských úředníků IV. a III. služ. třídy podle §u 7, odst. 7 platového zákona, jenž došel výrazu v úředních výnosech v interpelaci citovaných, neshledává vláda za odůvodněnou, jelikož zmíněné výnosy netvoří svou povahou součást platových a služebních předpisů státně zaměstnaneckých s příslušnými důsledky obligatorní závaznosti, nýbrž jsou jen interními pokyny danými v zájmu jednotného postupu administrativních úřadů, udělujících individuelně výhodu přípustnou podle odstavců 3 a 5 §u 142 platového zákona.
Poskytuje-li zákon administrativním úřadům možnost za zvláštních okolností podle volné úvahy započtení určitého období, pro zvýšení služného, jak tomu jest právě podle citovaných ustanovení, nelze spatřovati nezákonnost v tom, stanoví-li si pro tuto činnost určité interní zásady, jimiž se pak v zájmu jednotného postupu řídí.
Vedle toho pak třeba dále uvážiti, že nedostatek takové provisorní úpravy byl by i samotnými zaměstnanci těžce pociťován, neboť dosavadní předpisy o započítání předchozí služební doby byly platovým zákonem zrušeny a zaměstnancům těmto by se až do doby definitivní úpravy této otázky žádných výhod z předchozích služeb nedostalo.
V důsledku těchto úvah není ani příčiny pro odvolání uvedených interních výnosů ani k obavě z možnosti prejudicielní jejich závaznosti pro novou úpravu odst. 2 §u 142 plat. zák. nebo z možnosti nějakého zkrácení zaměstnance samotných.
Pokud se v interpelaci žádá započtení určitých služeb při úpravě vládním nařízením podle § 142, odst. 2 pl. zákona, dlužno připomenouti, že tato věc spadá do celého souboru otázek ohodnocení různých služeb a zaměstnání pro služební poměr státní.
Všechny tyto otázky budou vyřešeny s jednotného hlediska, jakmile se poměry ve všech oborech státní a veřejné správy za platového zákona ujasní tak, že bude možno skutečnou potřebu státní správy v naznačeném směru s přihlédnutím ke všem v úvahu přicházejícím okolnostem správně posouditi.
V Praze, dne 19. září 1930.
Předseda vlády:
Udržal v. r.