Přehled daní a dávek.

	Ze 100 Kč výdajů státní správy bylo kryto daněmi vedle uvedenými		Ze 100 Kč daní a dávek připadá na jednotlivou daň
	1930	1931	1930	1931
I. Daně přímé:
1. Daň důchodová	11,30	11,73	20,33	21,51
2. Dané výnosové:
a) výdělková:
1. všeobecná	1,37	1,02	2,47	1,87
2. zvláštní	1,61	1,02	2,90	1,87
b) pozemková	0,85	0,74	1,52	1,36
c) domovní	0,01	0,01	0,02	0,02
d) rentová, z tantiém a daň z vyššího služného	1,29	1,18	2,31	2,16
3. Doplatky zrušených daní přímých	0,01	-	0,03	-
I. Úhrn daní přímých	16,44	15,70	29,58	28,79
II. Daně spotřební:
1. z cukru a sladidel	6,70	6,42	12,05	11,78
2. z masa	1,25	1,17	2,25	2,14
3. potravní na čáře	0,22	0,20	0,40	0,37
4. z vína	0,04	0,03	0,08	0,09
5. z lihu	6,83	6,44	12,29	11,80
6. z ostatních nápojů	3,44	3,61	6,20	6,62
7. ostatní	0,93	0,96	1,66	1,75
II. Úhrn daní spotřebních	19,41	18,85	34,93	34,56
III. Daně obchodové:
1. z obratu	11,96	12,24	21,52	22,44
2. z uhlí	2,15	2,24	3,87	4,10
3. z dopravy železniční, poštovní a telefonní	5,24	5,29	9,43	9,71
4. ostatní	0,37	0,22	0,67	0,41
III. Úhrn daní obchodových	19,72	19,99	35,49	36,66
Úhrn daní a dávek	65,57	*) 54,54	100,--	100,--

 

*) K úhrnnému procentu 54,54 (55,57) došlo se následující úvahou:

Činí-li úhrn výdajů 9.838,525.200 Kč (9.293,200.896)	100%,
úhrn daní a dávek určených na jich krytí 5.366,000.000 Kč (5.164,757.700) činí	54,54% (55,57).

 

Struktura daňová se podstatně nemění, poněkud klesá kvota daní přímých a daní spotřebních a stoupá procento daní obchodových, zejména daně z obratu, kde se již počítá s reformou právě tak, jako jest vřazen do rozpočtu náklad na vánoční příspěvek státním zaměstnancům, k jehož úhradě má reforma částečně sloužiti. Tento posun není se stanoviska národohospodářského vítaný, protože by si bylo přáti vzhledem k exportní povaze státu spíše odčiňování obchodových daní; byl však neúprosně vyvolán prudkým vzestupem výdajů, jež musí býti uhrazeny.

C. Poměr výdajů a příjmů.

Proti rozpočteným výdajům pro r. 1931	9838 mil. Kč
stojí rozpočtené příjmy	9843 mil. Kč
vykazuje tedy rozpočet aktivum	5 mil. Kč
a jest v rovnováze.

 

I v předchozích letech byl preliminován pouze malý přebytek v poměru k výdajům a příjmům, ačkoli byly v příjmech velmi značné reservy a mohl býti přebytek preliminován i výše, že se tak nedělo, bylo z opatrnosti, aby se nepřizpůsobovaly výdaje velmi rychle příjmům, třebas jen dočasným. Reservy příjmové minulých let jsou však, jak řečeno, z největší části vyčerpány jednak poklesem příjmů důsledkem hospodářské deprese, jednak uvolněním pro úhradu nových výdajů. Může tedy vzniknouti vůbec otázka finanční rovnováhy, totiž, dosáhne-li se preliminovaných příjmů, protože při tak nepatrném přebytku stačí jen nepatrný pokles, aby byla rovnováha porušena. Jisto jest, že reserva pro případ poklesu příjmů jest podstatně menší, nežli byla v rozpočtu pro rok 1930, ale bez reserv není ani rozpočet pro rok 1931, takže lze pro rozpočtové výdaje hledati bezpečnou úhradu v rozpočtených příjmech, a je tedy mezi rozpočtovými výdaji a příjmy bezpečná rovnováha.

Avšak musili jsme doposud uhrazovati z příjmových reserv také mimoetátní platy, především neuhrazené platy učitelské, které vzrůstají jednak přirozeným vývojem, jednak mají vzrůsti vánočním příspěvkem. Není jisto, stačí-li reservy i pro tyto mimorozpočtové platy. Z toho plyne nutnost pečovati o konečné rozpočtové vyřešení této otázky s veškerým urychlením.

Pokud trvá hospodářská deprese a není možno očekávati opětného vzrůstu státních příjmů na výši let předchozích, ukládá daný poměr výdajů a příjmů největší opatrnost v uzákoňování nových výdajů bez přímé a souvislé úhrady, jako se mohlo díti v minulých letech prostým poukazem na čekané vyšší příjmy nebo přebytky. Státní rozpočet jest více napjat, nežli byl v minulých letech, a jest bezpodmínečně nutno, aby počínaje rokem 1931 zahájeno bylo nové údobí stability výdajů, aby se rozpočet uvolnil, aby daná břemena se stala vzhledem k rostoucí základně poplatné, vyjádřené národním důchodem a výnosem, poměrně méně tíživými, a aby bylo možno pokračovati v přestavbě daňové soustavy.

II. Hospodářství státních podniků.

Rozpočet státních podniků pro příští rok zahrnuje již v zásadě náklad na vánoční příspěvek a na resystemisaci, jakož i náklad pensijní z nové úpravy požitků staropensistů. Již tyto nové výdaje zhoršují podstatně situaci státních podniků, především železnic a pošt. Velmi povážlivou se jeví zvláště situace železnic, které preliminují zisk 33 mil. Kč, který je arci zkrácen o 60 mil. Kč vyřazením náhrady této výše poštám pro železnice arci za ponechanou vyšší částku z přepravní daně na investice. Ale i se zřetelem k tomu klesl výnos podstatně a je pochybno, bude-li dosažen vůbec, potrvá-li snížený dnešní slav železniční dopravy. Připomenouti však dlužno, že byla do rozpočtu železničního zařazena i úhrada vánočního příspěvku, bylo totiž kalkulováno při výpočtu příjmů již s 20%ním zvýšením osobních tarifů. Tento neblahý stav železničního podniku nebyl odvrácen ani velikými obětmi finanční správy na bezúročné investice (z dopravních daní za léta 1926-1930 789 mil. Kč, ze zisků podnikových 818 mil. Kč) ani převzetím amortisace dřívějších železničních dluhů, a nabádá k opatrnosti do budoucna. I zisk z poštovních podniků klesá přes veliké bezúročné investice z minulých let. Pokles ovšem, jako u železnic, je důsledkem nových velikých personálních výdajů (staropensisté, resystemisace, vánoční příspěvek) a zejména též novým odpisovým řádem. Výnosnost téměř všech významných státních podniků klesá až na tabákovou režii, šekový úřad a státní báně a hutě, tiskovou kancelář a státní tiskárnu při ministerském presidiu. V celku je odvod státní pokladně preliminován o 131 mil. Kč výše nežli pro rok 1930, ovšem hlavně z vyšších zisků tabákové režie.

Investice státních podniků se preliminují téměř na stejné výši jako pro rok 1930, totiž částkou 1.198 mil. Kč (proti 1.211 mil. Kč v r. 1930). Investice tyto se dějí zase z největší části bezúročně, protože jen 344 mil. Kč má býti uhrazeno úvěrem, z čehož připadá na zakoupení lesů ze záboru pro stát 280 mil. Kč. Státní pokladna se vzdává ve prospěch podnikových investic 184 mil. Kč čistého zisku z podniků a ponechává na investice železniční 400 mil. Kč z daně přepravní. V ziscích ponechávaných podnikům na investice má finanční správa do budoucna reservu.

1. President republiky a kancelář presidenta republiky.

Část zvláštní.

Skupina I. Vlastní státní správa.

Kapitola 1. President republiky a kancelář presidenta republiky.

Z činnosti kanceláře presidenta republiky v roce 1930 a z programu prací pro rok 1931 uvádí se hlavně:

Stavební úprava Pražského hradu.

A. V nové části Pražského hradu bylo v roce 1930 dokončeno zadláždění III. hradního nádvoří. V rámci úpravy tohoto hradního nádvoří byly dokončeny též práce spojené s umístěním sochy sv. Jiří. Socha byla postavena na podstavec z prachatického diorytu a před ní byl situován mělký basin chráněný oblým zábradlím na kamenných sloupcích. Řešení toto pietně vyzdvihuje uměleckou hodnotu sochy sv. Jiří. Zároveň ukončena byla v roce 1930 vnitřní výzdoba schodiště ze zahrady na Valech na III. hradní nádvoří několika plastikami a provedena úprava síně, jíž toto schodiště prochází.

Po ukončení stavby nové vstupní sloupové síně v traktu Matyášovy brány bylo přikročeno k detailní výzdobě této síně a k jejímu zadláždění. Zároveň zahájeny byly přípravné práce spojené s vybudováním schodiště z této sloupové síně ku španělskému sálu a s definitivní úpravou zbývající části tohoto traktu. Z nových prací zahájena byla jako zimní práce úprava zahrady mezi západním křídlem hradu a palácem arcibiskupským. Úprava spočívá ve snížení terrainu zahrady, který bude míti sklon k Jelenímu příkopu, ve stavbě opěrné zdi směrem do Jeleního příkopu a v osazení práce kamenické. Opěrná zeď tato buduje se ve formě otevřených arkád. Zahrada takto nově upravená bude otevřena veřejnosti a bude tvořiti komunikační spojku mezi Hradčanským náměstím, Jelením příkopem a Prašným mostem.

V zahradě na Valech bude se pokračovati v dalším zabezpečování svahu hradních zahrad v úseku od čp. 169 v Praze III. až k Moravské baště.

B. V historické části hradu bylo v roce 1930 pokračováno v konservačních prácích na severní a jižní fasádě Vladislavského sálu. Zároveň byly prováděny opravy kleneb a stěn v přízemních místnostech pod Vladislavským sálem, zejména v západní části. V roce 1931 bude se v těchto pracích pokračovati.

Na letohrádku Belvedere byla provedena konservace kamenné plastiky, restaurace přízemních a sklepních místností a úprava sálu letohrádku. Zároveň byla zabezpečena opěrná východní zeď letohrádku se strany od Chotkovy silnice.

Do stavebního programu pro rok 1931 zařazeny byly jen stavby naprosto nutné a neodkladné a jednotlivé položky ubyly preliminovány s krajní úsporností. V rámci povšechného stavebního programu budou provedeny v nejbližších stavebních periodách tyto úpravy:

1. Úprava příčního traktu mezi druhým a třetím nádvořím pro úřadovny kanceláře presidenta republiky. S touto úpravou jest spojeno řešení komunikace mezi II. a III. hradním nádvořím.

2. Úprava jihovýchodní části jižního traktu na appartement pro význačné hosty.

3. Úprava a zadláždění II. hradního nádvoří.

4. Konečná úprava Prašného mostu.

5. Úprava dolního a horního Jeleního příkopu a hradních zahrad spojená s vybudováním skleníku.

6. Úprava jízdárny a stavba administrativní hospodářské budovy. Tento stavební program bude lze během nejbližšího desítiletí realisovati za předpokladu nezměněného ročního úvěru.

Archeologické vykopávky.

Při snižování terrainu IV. hradního nádvoří přišlo se na nové velmi cenné objevy. Bylo nalezeno opevnění západní části hradu z doby Karla IV., věž se zbytky dřevěných stropů a mohutná hradba směřující na východ a na západ od této věže. Zároveň sondováním byl zjištěn bývalý střední příkop hradní. V sondách bylo nalezeno na 200 kusů mincí z doby Jana Lucemburského; Jiřího z Poděbrad, mince míšeňské a jiné, stříbrná spona z 15. století, zlacená spona knihy ze 13. století, předměty keramiky a množství železných předmětů z 11. až 19. století.

Zbytky staveb a terrainy zjištěné v sondách, jako cesty, příkop a navážky, byly ofotografovány a přesně zaměřeny. Nalezené předměty jsou odborně konservovány.

Státní statek Lány.

Celkový preliminovaný příjem státního statku v Lánech
činil v roce 1930	2,350.446 Kč.
Na rok 1931 se preliminuje	2,513 800 Kč,
tedy více o	163.354 Kč.
Naproti tomu činil celkový preliminovaný
výdaj v roce 1930	2,648.880 Kč.
Na rok 1931 se preliminuje	2,590.700 Kč,
tudíž méně o	58.180 Kč.

 

Jeví se tudíž rozpočtový schodek 76.900 Kč, který jest zaviněn investičním výdajem na meliorace a zřízení cest v částce 150.000 Kč.

Koncem roku 1930 bude zmeliorováno cca 85 ha pozemků. K odvodnění zbývá v katastru lánském ještě 90 ha pozemků. V melioračních pracích bude se v roce 1931 pokračovati.

Z oborních cest byly zřízeny cesty od myslivny v Šubrtě k Novým Dvorům a odtud do údolí Klíčavy a část cesty od hájovny Staré Lány v délce 2 km. V roce 1931 bude upravena zbývající část této cesty a část cesty od zámeckého parku k Pusté Dobré.

Při posuzování celkového výsledku hospodaření státního statku v Lánech nutno přihlížeti k tomu, že výnos lesního hospodářství se značně snižuje tím, že plocha ca. 2.000 ha jest vlastně přírodní reservace a z normální těžby vyloučena. Ve zbývající pak části jsou stromy poškozovány zvěří a mohou býti ze značné části zhodnoceny jen jako dříví palivové. Naproti tomu zvyšují se položky výdajové o náklad na udržování obory vysoké zvěře včetně udržování oborních plotů a plotů kulturních.

V rozpočtovém návrhu kapitoly 1. President republiky a kancelář presidenta republiky preliminují se pro 1931 výdaje

částkou	19,101.800 Kč.
Proti rozpočtu na rok 1930	19,215.600 Kč,
jest potřeba menší o	113.800 Kč.

 

Snížení nastalo hlavně menší potřebou na zařízení úřadoven (005 snil. Kč), na doplnění zásoby odznaků řádu Bílého Lva (0,05 mí. Kč), na provoz a udržování služebních automobilů (0,03 mil. Kč), na daních a poplatcích (0,04 mil. Kč), na nemocenském, úrazovém a pensijním pojištění (0,03 mil. Kč). Naproti tomu vznikla větší potřeba vedle různých menších zvýšení hlavně u platů stálých zaměstnanců podle platových zákonů a nařízení (0,06 mil. Kč) a na denních platech a mzdách (0,05 mil. Kč).

Státní příjmy preliminují se částkou	2,676.400 Kč
a jsou proti částce rozpočtené na rok 1930	2,500.350 Kč
větší o	176.050 Kč

 

Vyšší příjmy preliminují se u státního statku v Lánech v důsledku očekávaného většího výnosu za dřevo palivové (0,1 mil. Kč) a za dřevo stavební a užitkové (0,1 mil. Kč), na proti tomu očekává se vedle různých menších položek menší příjem z polního hospodářství (0.02 mil. Kč) v důsledku snížení cen obilí.

2. Zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven.

Kapitola 2. Zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven.

Státní výdaje pro rok 1931 rozpočítána jí se částkou	43,37 mil. Kč
a jsou proti výdajům rozpočteným na rok 1930	42,56 mil. Kč
větší o	0,81 mil. Kč

 

Zvýšení odůvodňuje se větší potřebou na položkách "Platy přidělených zaměstnanců" a "Platy smluvního personálu" (0,47 mil. Kč a 0,29 mil. Kč) jednak v důsledku normálních postupů zaměstnanců, jednak s ohledem na to, že personál v budovách sněmovních bude třeba po skončení adaptačních prací a najmutí nových budov rozmnožiti, pak provedením zákona č. 103/26 a čís. 186/22 Sb. z. a n. Z důvodů rozmnožení personálu, jakož i zvýšení jeho požitků vykazuje i položka "Nemocenské pojištění" zvýšení (0,01 mil. Kč). Rozšířením místností vzniká i vyšší potřeba u položky režie (0,16 mil. Kč) a u potřeb inventárních (0,05 mil. Kč).

Naproti těmto zvýšením redukována byla položka na tisky sněmovní (0,11 mil. Kč), poněvadž se očekává snížení počtu sněmovních předloh, pak položka externích těsnopisců (0,06 mil. Kč) vzhledem k očekávanému přijmutí sil stálých, vedle menších snížení některých položek vzniklých normální potřebou.

Příjmy rozpočítávají se částkou 204.000 Kč jako v roce 1930.

3. Předsednictvo ministerské rady.

Kapitola 3. Předsednictvo ministerské rady.

Presidium ministerské rady jest z větší části své agendy v první řadě orgánem vlády, již ústavní listina utvořila jako sbor, který se usnáší gremiálně ve věcech, přikázaných její kompetenci, tj. především ve věcech, které vypočítává příkladmo § 81 ústavní listiny (schvalování návrhů pro sněmovny, nařízení, návrhů presidentových připomínek, věci politické povahy, jmenování státních úředníků a návrhy na jmenování do vyšších platových stupnic). Řadu dalších kompetencí uvádějí zákony zvláštní (na př. zák. č. 280/1920, č. 38/1918 aj.), nad to podle posledního odstavce §u 64 ústavní listiny veškerá moc vládní a výkonná, pokud není a nebude zákony vyhrazena presidentu republiky, přísluší vládě, tedy ministerské radě.

Z těchto předpisů vyplývá pro presidium ministerské rady značná agenda, a možno povšechně uvésti, že téměř všechny čelné práce a akce jednotlivých resortů, jak jsou uvedeny u příslušných kapitol, procházejí ministerskou radou a proto i presidiem ministerské rady.

Pokud se týká normotvorné činnosti, jest to zejména přípravné jednání k jednotlivým částem zákonodárného řízení spojené mnohdy s detailním připomínkovým, písemným nebo anketárním řízením směřujícím k odstranění námitek a srovnání odchylných stanovisek jednotlivých resortů. Dále konečná redakce všech vládních návrhů zákonů, předkládání jich zákonodárným sborům, opatřování nebo obstarávání předepsaných podpisů na zákonech, usnesených národním shromážděním. Obdobnou činnost vyvíjí předsednictvo ministerské rady, pokud jde o vydávání vládních nařízení.

Koncentrováním záležitostí, týkajících se jmenování státních zaměstnanců u ministerské rady, - ať již se jedná o jmenování prováděné vládou, či o návrhy vlády presidentu republiky - vzešla dále presidiu ministerské rady povinnost přezkoumávati všechny návrhy jmenovací, zda odpovídají zákonným ustanovením a usnesením ministerské rady, jimiž má býti zajištěna jednotnost postupu v záležitostech jmenovacích. V otázkách personálních neomezuje se presidium ministerské rady na pouhé přezkoumávání jednotlivých konkrétních případů, nýbrž zasahuje iniciativně do otázek všeobecné úpravy osobních poměrů státních zaměstnanců. Neméně závažný úkol připadne presidiu ministerské rady při řešení problému racionalisace správy a služby, kterým bude se musiti státní správa již v nejbližší době intensivně obírati.

Rozsáhlou agendu presidia ministerské rady tvoří věci, jež každý ministr musí, i když se jedná o věc resortní, předložiti ministerské radě k rozhodování, zejména, jsou-li povahy politické, finančně-hospodářské, obchodní, sociálně-politické, kulturní, zásadní, nebo, žádá-li toho jednotnost správy a pod. Při projednávaní takových záležitostí neomezuje se presidium ministerské rady pouze na úkol prostředníka, nýbrž často podle intencí ministerské rady podává svůj vlastní posudek, posuzuje kriticky a objektivně odchylná a sporná stanoviska jednotlivých resortů a tak připravuje rozhodování vlády. Také ve věcech, jejichž povaha vyžaduje, aby byla slyšena jednotlivá ministerstva, jest věcí předsednictva ministerské rady, aby vyslovené názory posoudilo a snažilo se, pokud možno, sjednati shodu vyslovených názorů, případně objektivně posoudilo vyslovené názory a připravilo k rozhodnutí vládě. V četných materiích jest pak vůbec předsednictvu ministerské rady vládou uloženo, aby pečovalo o zachování určitých směrnic, upravujících jednotně příslušnou materii, a aby úchylky od nich vytýkalo, případně ministerskou radu na ně upozorňovalo.

Nové zákony, jež rozšiřují úkoly vlády v oboru veřejné správy, rozšiřují přirozeně také agendu předsednictva ministerské rady, jež právě, jak již naznačeno, jest účastno v menší nebo větší míře při provádění nejdůležitějších funkcí vládní a výkonné moci.

Vedle činnosti presidia ministerské rady jako orgánu vlády přichází v úvahu ještě jeho činnost jako úřadu předsedy vlády. Vedle specielních praerogativ předsedovi vlády ústavní listinou a jinými normami zaručených tvoří se v tradici politického života jisté zvyklosti, jež z důvodů nutného jednotného vedení státních záležitostí dávají předsedovi vlády úlohu vedoucí, činíce jej zevním představitelem a mluvčím vlády. Tato vedoucí postavení representanta vlády má přirozeně reflex i na činnost jeho pomocného orgánu, tj. presidia ministerské rady. V té příčině zprostředkuje předseda vlády pomocí presidia ministerské rady styk mezi presidentem republiky, zákonodárnými sbory a vládou, vede v evidenci veškerou vnitřní politiku, spolupůsobí k urovnání politických sporů, provádí kontrolní moc parlamentu nad výkonnou mocí tím, že dohlíží nad plněním resolučních a petičních návrhů, registruje za parlamentárních debat pronesená přání a stížnosti, která podle materiálu a jejich povahy roztřiďuje na příslušné resorty, obstarává odpovědi na interpelace a dotazy zákonodárnými sbory podané a pod.

Konečně se připomíná, že předsedovi vlády podléhá důležitý státní statistický úřad a tiskový odbor presidia ministerské rady s podřízenými jemu ústavy a orgány, ministerské radě pak podle zákona čís. 330/1919 Sb. z. a n. státní úřad pozemkový.

Státní úřad statistický.

Těžiště nových výdajů v rozpočtu státního úřadu statistického na r. 1931 leží v mimořádných vydáních na zpracování materiálu ze sčítání zemědělských, průmyslových a živnostenských závodů, jakož i na sčítání lidu.

K tomu, co již v důvodové zprávě rozpočtu na rok 1930 bylo o těchto sčítacích akcích uvedeno, dlužno podotknouti, že zmíněné akce dají řádnou základnu pro přezkoušení a vzájemnou kontrolu výsledků dřívějších statistických šetření a umožní nová šetření, zvláště z oboru sociálního a hospodářského života. To vede přirozeně k rozšiřovaní normálního pracovního programu, který zatěžuje čím dále tím více dané síly, ježto s podstatným zvýšením řádného úvěru nelze počítati.

Vůči roku 1930 činí r. 1931

zvýšení řádných osobních výdajů	508.222 Kč,
zvýšení řádných věcných výdajů	181.200 Kč,
úhrnem	689.422 Kč.

 

Zvlášť dlužno poukázati na důležitost poskytování informací nejen úřadům, ale i všem, kdož potřebují statistické orientace v oboru výroby a obchodu. Složitost hospodářského života vyžaduje na organisátorech, aby postupovali na podkladě přesné znalosti skutečností a svá rozhodnutí založili vědecky. Nutnost pořizovati výrobní a obchodní plány nutí k vědecké metodě, jejíž používání v našem hospodářském životě v poslední době se velmi slibně rozvíjí.

Státní úřad statistický musí této potřebě doby ze všech sil vyhovovati. Myšlenka sloužiti těmto důležitým zájmům naší veřejnosti je hybnou silou jeho pracovního programu. Proto věnuje státní úřad statistický mnoho úsilí tomu, aby byl v živém styku s praksí a s těmi vědeckými ústavy a korporacemi, jež slouží zmíněným vědeckým potřebám naší hospodářské a obchodní prakse. Je třeba nejen statistická data co nejlépe sbírati a publikovati, ale ze všech sil napomáhati, aby jich bylo co nejvíce a nejlépe využito, alby tak výdajům na státní statistickou službu byla zabezpečena co největší produktivita.

I. Rozpočet nákladů na sčítání lidu.

Sčítání lidu znamená zpracovati asi 14,700.000 případů v 16.000 obcích; teoreticky je 46 hlavních znaků, z nichž 10 má znaky podružné namnoze i ve třech možnostech.

Věcný rozsah šetření má proti sčítání z r. 1921 11 nových znaků. Kromě toho je rozšířeno šetření na osoby dočasně nepřítomné asi 1 milion, který bude sčítán dvakráte. Značné rozšíření znaků je hlavně právě v nejobtížnější a nejrozsáhlejší oblasti povolání a znamená se zřetelem na kombinaci s ostatními znaky zvětšení úkolu nejméně o 50%. Také přírůstek obyvatelstva asi 1,200.000 lidí oproti r. 1921 padá na váhu.

Také doplňkový dotazník o sčítání bytovém je daleko podrobnější a vztahuje se podle dosavadního stavu usnesení Statistické rady státní na města s více jak 10.000 obyvatelů (r. 1921 vztahovalo se pouze na města s více jak 20.000 obyvateli). Dlužno počítati s tím, že po naléhavém přání ministerstva sociální péče bude šetření rozšířeno na města s více jak 5.000 obyvateli.

Náklady se zpracováním celého materiálu rozpočítáváme na 3 roky 1931 - 1933. Dnes nelze zcela přesně je vymeziti, ježto není znám přesně ani počet dotazníků, jež dojdou k zpracování. Nelze také předvídati přesně jakost materiálu a obtíže, jež jeho zpracování poskytne, zvláště v nových oblastech pozorování. Omezujeme se v celku na odhad 11,881.508 Kč, z něhož částka 6,440.000 Kč připadá na rok 1931.

II. Rozpočet nákladů na sčítání závodů zemědělských, průmyslových a živnostenských.

Vůči původnímu rozpočtu nákladů na sčítání závodů za léta 1930 - 1931 jak je obsažen v důvodové zprávě k rozpočtu na r. 1930 nastaly pozdějším vývojem některé změny.

Tak při sčítání průmyslových a živnostenských závodů bylo původně počítáno s pozdějším sčítacím dnem než jak byl stanoven, takže bylo nutno postarat se o náhradu odměn sčítacím komisařům v částce 1,460.000 a 270.000 Kč, úhrnem 1,730.000 již roku 1930, takže z rozpočtu na rok 1931 se tyto částky vylučují.

Zpracování materiálu o sčítání závodů je nutno co do tempu přizpůsobiti organisačním možnostem státního úřadu statistického, jež jsou dány hlavně také rozsahem místností a technických pomůcek a jakosti materiálu. Z toho důvodu bylo na rok 1931 místo původních 6,000.000 Kč zařaděno v osobních nákladech pod položkou 21. pouze 4,000.000 Kč a pod položkou 22. 2,500.000 Kč, zbytek bude zařazen do rozpočtů na rok 1932, resp. 1933.

Pro rok 1931 preliminují se výdaje této kapitoly částkou	5,19 mil. Kč,
tedy proti částce schválené pro rok 1930	47.9 mil. Kč,
více o	4 mil. Kč.

 

Zvýšení nastalo - nepřihlížejíc k menším zvýšením u různých položek - hlavně v tit. 2. "Státní úřad statistický" v důsledku zařazení úvěrů na sčítání lidu.

Příjmy na rok 1931 preliminují se asi stejnou částkou jako v roce 1930.