Důvodová zpráva

k návrhu

finančního zákona a státního rozpočtu pro rok 1931.

Část všeobecná.

A. Rozpočet po stránce formální.

V celkové struktuře rozpočtu pro rok 1931 nedošlo k podstatným změnám. Před čtyřmi lety zavedená, forma rozpočtu svou stálostí umožňuje snadnější vzájemné srovnání rozpočtů a sledování vývoje zařazených úvěrů.

V administrativních rozpočtech (rozpočtová skupina I.) provedeny byly tyto závažnější změny:

1. V kapitole 4. "Ministerstvo. zahraničních věcí" výdaje preliminované pro kulturní slovanské instituce až dosud v rámci úvěru pro podpory ruským a ukrajinským uprchlíkům byly zařazeny pod samostatným titulem, čímž dociluje se větší přesnosti a přehlednosti rozpočtu. Mimo to provedeny byly některé změny ve stylistické a částečně i věcné úpravě názvu některých položek.

2. Ve výdajích kapitoly 10. "Ministerstvo školství a národní osvěty" titul 3. "Vysoké školy a vědecké potřeby" byl zaměněn s dosavadním titulem 7. "Národní školství", takže rozpočtová struktura této kapitoly odpovídá nyní lépe vývojové organisaci školské. V této kapitole byl otevřen nový titul 15. "Pensijní požitky učitelů nestátních škol", kde jsou shrnuty veškeré výdaje, které byly pro tento účel preliminovány dosud v jiných titulech, zejména v titulu 5. a v dosavadním titulu 7., kapitoly 10.

3. Do výdajů rozpočtu kapitoly 14. "Ministerstvo veřejných prací" byl v titulu 2. "Technické zkušebnictví a výzkumnictví" zařazen nový paragraf "Normalisace" vzhledem k důležitosti normalisační činnosti. Z titulu 2., § 2. "Ústav pro hospodárné využití paliv" byla vyloučena potřeba na "Příspěvek na chemický výzkum uhlí" a převedena do titulu 1., § 8. "Uhelná rada." Dále pozměněny některé dosavadní názvy paragrafů, a to:

titul 1., § 6. zní nyní: "Státní výzkumné ústavy pro hydrologii a hydrotechniku" (dříve "Státní ústav hydrologický") a

titul 4., § 3. zní nyní: "Letectví" (dříve "Vzduchoplavba").

4. Do výdajů rozpočtu kapitoly 15. "Ministerstvo pošt a telegrafů", a kapitoly 16. "Ministerstvo železnic" zařazen byl náklad na úpravu systemisace služebních míst a vánoční příspěvek, ježto podle článku II., odst. 2., finančního zákona podnik "Čsl. pošta s poštovním úřadem šekovým" a podnik "Čsl. státní dráhy" hradí též náklad na svoje ústřední úřady.

5. Z rozpočtu kapitoly 16. "Ministerstvo železnic" přesunuje se náklad na osobní platy zaměstnanců ústřední stavební správy, které byly v roce 1930 preliminovány v kapitole 16. "Ministerstvo železnic", pro rok 191 z administrativního rozpočtu na vrub investičního rozpočtu podniku "Čsl. státní dráhy".

6. V kapitole 20. "Odpočivné a zaopatřovací platy" slučují se veškeré úvěry na drahotní přídavky a přídavky na děti, které byly dosud preliminovány u titulu 2., se základním odpočivným, po případě zaopatřovacím platem preliminovaným u titulu 1., jehož jsou vlastně součástí. V rozpočtu pro rok 1931 nepreliminují se již výdaje u rubriky "Srážky převzaté státem", které dosud byly preliminovány u titulu 2., poněvadž podle ustanovení § 9. zákona ze dne 20. května 1930, č. 70 Sb. z. a n., jsou příjemci odpočivných a zaopatřovacích platů od 1. ledna 1930 osvobozeni od povinnosti platiti kolkové poplatky z kvitancí na předem stanovené stálé odpočivné (zaopatřovací platy). Tyto kvitanční poplatky hradil až dosud za uvedené příjemce stát. U takto uvolněného titulu 2. se pro rok 1931 prelimiuje náklad, jehož si vyžádá nová úprava odpočivných a zaopatřovacích platů podle právě citovaného zákona. Konečně do kapitoly 20. zařazuje se pod novým titulem 6. úvěr "Refundace vyššího nákladu odpočivných a zaopatřovacích platů podle zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 287 Sb. z. a n., který dosud byl rozpočten v kap. 22.

7. Do rozpočtu kapitoly 21. "Ministerstvo financí" zařazují se ve výdajích i v příjmech pod titulem 5. výdaje a příjmy "Všeobecné pokladní správy", jež tvořily v rozpočtu na rok 1930 samostatnou kapitolu 22., pokud ovšem nepřešly do kapitoly jiné.

Z téže kapitoly byla vypuštěna i potřeba na "Náhradu hodnoty poštovného za zásilky porta prosté a na náhradu hodnoty služeb prokazovaných poštovní správou jiným odvětvím státní správy" ve výši 60 mil. Kč. Poněvadž stejná částka plynula do provozních příjmů železničního podniku, jenž ovšem tímto úbytkem na příjmech nemá býti zkrácen, upravena byla přiměřeným zvýšením částka k úhradě výdajů investičních z výnosu přepravní daně Československým státním drahám, která analogicky jako 45%ní kvota z dopravních daní, v rozpočtu na rok 1930 ponechaná Čsl. státním drahám k úhradě výdajů investičních, přichází k výrazu nikoli v rozpočtu státní administrativy (skupina I.), nýbrž v rozpočtu státních podniků (skupina II.).

V podnikových rozpočtech (rozpočtová skupina II.) název podniku "Čsl. pošta (včetně poštovní úřady šekové)" byl pozměněn na "Čsl. pošta s poštovním úřadem šekovým".

Podniku "Československé státní dráhy" ponechává se k úhradě investičních výdajů jeho provozní zisk a částka 40 milionů Kč z výnosu přepravní daně na státních a státem provozovaných drahách, kdežto pro rok 1930 se mu ponechává 45%ní kvota daní dopravních vybraných na státních a státem provozovaných drahách. Za to nezařazuje železniční podnik, jak zmíněno, do svých přepravních příjmů pro rok 1931 náhradu za přepravu pošty, která v r. 1930 preliminována byla částkou 60 mil. Kč, a v rozpočtu Čsl. pošty pro rok 1931 odpadá korespondující výdaj, jenž pro rok 1930 byl preliminován též částkou 60 mil. Kč.

Naproti tomu nepočítá se v příjmech poštovního podniku s náhradou hodnoty poštovného za zásilky porta prosté a náhradou hodnoty služeb prokazovaných poštovní správou jiným odvětvím státní správy (vyjma obor státních drah), na kteroužto náhradu jest v rozpočtu pro rok 1930 pamatováno paušální částkou. 60 mil. Kč. Vzhledem k tomu nepreliminuje ani finanční správa pro rok 1931 žádného výdaje z tohoto titulu (potřeba ta byla pro rok 1930 preliminována v kapitole 22. "Všeobecná pokladní správa", tit. 2., § 3, částkou 60 mil. Kč).

Ježto podle článku II., odst. 2., finančního zákona podnik "Čsl. pošta s poštovním úřadem šekovým" a podnik "Čsl. státní dráhy" hradí též náklad na svoje ústřední úřady, zařazen byl do kapitoly 15. "Ministerstvo pošt a telegrafů" a do kapitoly 16. "Ministerstvo železnic" náklad na úpravu systemisace služebních míst a vánoční příspěvek.

B. Finanční zákon.

Zásady finančního zákona, kterými se má říditi rozpočtové hospodaření v roce 1931, se proti roku 1930 pozměňují a doplňují, pokud to vyžaduje úprava některých otázek a poměrů a to jak v administrativě, tak ve státních podnicích,

V čl. II., odst. 3. stanoví se částka ponechaná z výnosu daně přepravní Československým státním drahám penízem 400 mil. Kč. Částka tato se omezuje výslovně pouze na výnos daně přepravní, tj. daně za přepravu zboží na železnicích podle §§ 10. až 15. zák. č. 242/21 resp. č. 261/23 Sb. z. a n., poněvadž jen tato daň má vlastně povahu daně obchodové, zatěžujíc produkt před jeho dokončením. Daň z jízdních lístků a ze zavazadel, poněvadž této povahy nemá, odvádí se celá nezkrácená státní pokladně.

Za čl. III. vsunuje se nový článek IV., jímž se ministr financí zmocňuje, aby přenechal výnos daně ze zbraní a lovu pro rok 1931 i s nedoplatky za předchozí léta zemi Slovenské a Podkarpatoruské podle výsledků v té které z těchto zemí dosažených. Hlavním důvodem pro toto ustanovení je, aby bylo dosaženo aspoň prozatím jednotnosti se zákonným stavem v zemích České a Moravskoslezské, kde výnos obdobných dávek, tj. tax z honebních lístků a dávky z výkonu honebního práva, podle příslušných zemských zákonů patří samosprávným svazkům. Proto, aby uvedeného účelu, tj. prozatímní jednotnosti bylo dosaženo, jest třeba vkládati toto ustanovení do finančních zákonů, pokud nebude provedena zvláštním zákonem definitivní úprava daně ze zbraní a lovu.

Do čl. VI. jest vloženo nové ustanovení, podle něhož má na úhradu potřeby, kterou vyžaduje služba státního dluhu, přispěti vedle vlastní státní správy a státních podniků též fond pro konsolidaci přechodného státního dluhu zřízený čl. XVII. finančního zákona pro rok 1927, a to částkou 50 mil. Kč. Peněžní prostředky tohoto fondu zmíněný způsob úhrady dovolují. Tímto opatřením rozšiřuje se ostatně jen účel, pro který zmíněný fond byl původně zřízen.

Čl. VII. a čl. XI. odst. 1, doplňují se ustanoveními, která byla dosud vkládána do prováděcích nařízení k finančním zákonům, a to vzhledem k napjatosti nynějšího rozpočtu a z toho plynoucí nutné hospodárnosti.

Dále jsou v čl. XI., odst. 3. vypuštěna slova "se souhlasem ministra financí" vzhledem k výslovnému ustanovení § 7 zákona č. 175/1919 Sb. z. a n.

Čl. XIV. je doplněn dvěma novými odstavci d) a e).

Ustanovení odst. d) řeší účast státu na elektrických podnicích.

Za účasti státu bylo zřízeno 18 všeužitečných elektrárenských podniků provádějících soustavnou elektrisaci v území republiky. Řada jich přikročuje k provádění velikých úkolů, k stavbě nových a k rozšiřování dosavadních elektráren a k stavbě nových primérních vedení. Za tím účelem zvyšují všeužitečné elektrárenské podniky své akciové (kmenové) kapitály okrouhle o 120 mil. Kč. Stát se má zúčastniti na tomto zvýšení akciového kapitálů v roce 1931 okrouhle 40 mil. Kč. Jde tu o podniky, v nichž účast státu je vyšší než průměrně 23%, což je odůvodněno tím, že stát má vážný zájem na přiměřeném zastoupení v těchto podnicích. K úhradě těchto zvýšených výdajů má se použíti splátek na zápůjčku, kterou poskytl stát ústředním elektrárnám, akciové společnosti v Praze, v částce 25,600.000 Kč s úroky do konce roku 1930. Poshověné úroky budou do 31. prosince 1930 činiti celkovou částku 11,05 mil. Kč, takže zápůjčka státem poskytnutá i s poshověnými úroky bude do konce roku 1930 činiti celkem 36,65 mil. Kč. Poněvadž toho času jest třeba větších prostředků pro účast státu na elektrických podnicích, použije se splátek zápůjčky (i s úroky) poskytnuté státem ústředním elektrárnám na další účast státu na akciovém kapitálu elektrických podniků, čímž odpadne nutnost zvyšovati úvěr kapitoly 14., tit. 5., "Elektrisace státu".

Ustanovení odst. e) týká se likvidace závazků republiky ze zahraničních osvobozovacích akcí našeho vojska.

Koncem roku 1919 a na počátku roku 1920 proveden byl na Dálném Východě z příkazu ministra zahraničních věcí a ministra národní obrany nákup zboží a surovin, o které byla v republice nouze, a nakoupené zboží bylo dopraveno do vlasti loďmi, kterými se vracela naše zahraniční vojska. Tyto nákupy byly prováděny pod vedením politického zmocněnce Československé republiky ve Vladivostoku a bylo k nim použito - pro nedostatek potřebných peněz ve vlasti - soukromých prostředků Finanční správy ruských vojsk. Zboží a suroviny dovezené do vlasti byly zde prodány značně pod nákupní cenou jednak pro všeobecný pokles cen na světových trzích, jednak vzhledem k tehdejšímu valutovému chaosu. Za účelem vyrovnání takto vzniklých cenových rozdílů usnesla se ministerská rada k návrhu ministerstva financí a národní obrany ve schůzi konané dne 21. ledna 1921, aby tyto rozdíly byly přesně zjištěny, akce zlikvidována a takto získaných částek aby bylo použito na dosud nevyrovnané závazky.

V čl. XV. zmocnění ministra financí k opatření peněz na investice státních podniků bylo rozšířeno též na Vojenské lesní podniky a Kuřimský školní závod vysoké školy zvěrolékařské v Brně.

Při Vojenských lesních podnicích uzavřela vojenská správa dohodu s velkostatkem Pálffyho v Malackách, podle které se uvolila zaplatiti tomuto velkostatku přejímací cenu za převzaté lesy najednou v hotovosti, čímž bylo dosaženo i snížení přejímací ceny. Obdobně bude nutno postupovati také při převzatých nemovitostech od velkostatku Leváry, Dobříš a Hluboš. K úhradě těchto investičních výdajů, zejména k zaplacení přejímacích cen za nemovitosti uvedených velkostatků jest třeba opatřiti peníz 43,509.700 Kč.

Do investičních potřeb, jež se mají podle tohoto článku opatřiti úvěrem, byl převzat také další peníz nutný na zaplacení nemovitého majetku, převzatého pro podnik Státní lesy a statky při provádění pozemkové reformy. Finančním zákonem pro rok 1930 bylo podle čl. XIV. lit. g) povoleno k uvedenému účelu opatřiti prvou částku ve výši 280 mil. Kč V roce 1931, kdy má býti skončeno postátnění lesů na všech zbývajících zabraných souborech, třeba opatřiti další (druhou) částku 280 mil. Kč na zaplacení nemovitého majetku převzatého Státními lesy a statky. Splacení (umoření) částek k finančnímu zajištění postátňovací akce lesní takto opatřených postupně z výnosu převzaté půdy jest podle provedených kalkulací zajištěno.

Státní lázně odkazují se na hypotekární úvěr vzhledem k jejich soukromohospodářské povaze.

Pokud jde s další hypotekární úvěr pro státní lesy a statky, poukazuje se na důvodovou zpráva k vládnímu návrhu státního rozpočtu pro rok 1930.

Ustanovení odst. 3., čl. XV. je třeba, protože zatížení majetkové podstaty státních podniků může se podle § 3 zák. č. 404/22 Sb. z. a n. státi jen zákonem.

V čl. XVIII. byla do odst. 1, vsunuta nová věta "pokud tento zákon nestanoví jinak", a to vzhledem k výjimečnému ustanovení čl. XX.

Čl. XX. se nově vkládá. Účelem jeho odst. 1. v souvislosti s odst. 3. jest, aby bylo možno spatřiti prostředky jednak na urychlenější výstavbu nových budov pro vysoké školy a jednak na urychlenější opatření vnitřního zařízení pro vysoké školy vůbec. Potřeba novostaveb vysokých škol a jejich vybavení vnitřním zařízením je nezbytně nutná. Urychlení v obojím směru má se dosáhnouti tím, že provádění novostaveb a opatřování vnitřního zařízení není vázáno jen na prostředky stanovené pro tyto účely v běžném rozpočtovém roce, nýbrž že ministr financí může opatřiti pro zmíněné účely další potřebné prostředky úvěrem na účet prostředků pro tyto účely do rozpočtu vkládaných. Důsledek toho ovšem je, že úrok a úmor z případných částek opatřených zápůjčkou nutno zaplatiti do zmíněných 15 let. Aby povolené rozpočtové prostředky byly zachovány pro stanovený účel i tentokráte, jestliže v některém roce by nebyly pro tento účel plně vyčerpány, stanoví se výjimkou z čl. XVIII. tohoto zákona, že nevyčerpané roční částky nepropadají. Prostředků povolených pro uvedené účely nelze ovšem použíti přesunem. Z částky 60,000.000 Kč jest pro rok 1931 zařazena v rozpočtu kap. 10., tit. 7. v mimořádných věcných výdajích kvota 19,417.600 Kč, a to 9,417.600 Kč v § 1. a 10,000.000 Kč v § 2., v rozpočtu kap. 14., tit. 15., § 5. pak kvota 40,582.400 Kč. V odst. 2. jest pamatováno na obdobné opatření pro stavby škol menšinových, jejichž urychlené provedení bez nového zatížení rozpočtu jest rovněž nezbytně nutné.

Čl. XXII. finančního zákona pro rok 1930, který byl výjimečným opatřením pro tento rok, se vypouští.

C. Rozpočet po stránce materielní.

I. Hospodářství státní správy.

A. státní výdaje.

a) Rozsah správních výdajů.

Rozpočty pětiletí 1926 - 1930 byly sdělány na zásadě stability výdajů státní správy. Finanční správa vycházela z myšlénky, že byl rozsah výdajů veřejné správy po zhodnocení měny v r. 1922 příliš vysoký a jeho úhrada že příliš tísní výrobu i spotřebu, že soustava státních daní se opírá hlavně o daně obchodové, které jsou v rozporu s národohospodářskou konstrukcí státu, protože brzdí náš vývoz, a o některé tísnivé daně spotřební postihující nutnou výživu (cukr, maso); nápravy však že nelze sjednati náhlým snížením výdajů i daní, nýbrž povlovně tím, že se stabilisuje na delší dobu rozsah státních výdajů. Při stabilních výdajích a nezměněných instrumentech příjmových rostou státní příjmy, protože základ a prameny příjmové přirozeně vzrůstají důsledkem příbytku populace, výroby a spotřeby, kapitálu atd. a dostavují se přebytky, které umožňují úhradu výdajů neuhrazených, snížení úhradových břemen a opatření reservy pro léta krise.

V tomto období stabilisační politiky bylo také rozřešeno mnoho finančních problémů. Uhrazena byla především největší část mimoetátních platů, hlavně učitelských platů, pro které byla nashromážděna reservní úhrada 800 mil. Kč. Odčiněna byla z obchodových daní daň přepravní postupem železničnímu podniku v r. 1931 částkou 400 mil. Kč, úhrnem za pětiletí 1926 - 1930 na daních dopravních 789 mil. Kč, odčiněna byla refundacemi pro vývoz daň uhelná, daň obratová, roční odčinění obchodových daní činí takto okrouhle půl miliardy. Umožněna byla při rovnováze hospodářství reforma přímých daní s úlevou přes půl miliardy. Umožněna byla úhrada platového systému s úhrnným nákladem dnešním přes miliardů, ačkoli na úhradu bylo nově povoleno v tomto pětiletí pouze zvýšení cukerní daně (na 1 q 18, 38, 60 Kč, s ročním vyšším výnosem asi 200 mil. Kč). Umožněno bylo postupovati železnicím a poštám, jakož i jiným podnikům čistý zisk k účelům investičním, v úhrnné částce za toto pětiletí 1.723 mil. Kč, v rozpočtu na r. 1930 329 mil. Kč. Umožněno bylo převzíti železnicím celý dluh i s amortisací, takže železnice přispívají jen k zúročení pevnou klesající částkou; břemeno železniční z tohoto titulu kleslo od r. 1926 do roku 1931 o 60 mil. Kč. Vytvořena byla v konsolidačním fondu reserva finanční správy, z níž bylo použito mimořádně 762 mil. Kč na uplacení státního dluhu. Státní dluh krátkodobý se snížil v tomto období 1926 - 1930 o 2.554 mil. Kč. Státovkový dluh klesl o 1.545 mil. Kč.

A přece neutrpěly běžné úkoly a jich přirozený vývoj, protože se nedělaly nové administrativní dluhy, ježto bylo hospodářství v bezpečné rovnováze, a stávající dluhy se uplácely a důsledkem této politiky konvertovaly, takže vznikala prostora pro plnění nových úkolů. Zvýšeny byly platy staropensistům, zřízen byl silniční fond atd. Další pětiletí stabilisace mohlo vyřešiti zbývající finanční problémy a dovršiti konsolidaci veřejného hospodářství úplně, protože měl rozpočet pro r. 1930 ještě značné reservy příjmové.

V rozpočtu pro r. 1931 zvyšují se správní výdaje, tedy s porušením výdajové stability, formálně o 471 mil. Kč, vskutku o 545 mil. Kč, protože vyloučením některých průběžných položek se dosáhlo snížení rozpočtu o diferenci mezi 471 a 545, totiž o 74 mil. Kč. V tom je vypuštění 60 mil. Kč, které platila státní správa poštám a tyto železnicím za dopravu pošty, a zbytek jsou průběžné výdaje ve správě státních peněz. V poměru k rozpočteným výdajům činí toto zvýšení 5,8%. Není to tedy zvýšení plynoucí z normálního vývoje, který by bylo lze odhadnouti na 1 - 2%, nýbrž zvýšení mimořádné, které vyplývá z hromadného plnění úkolů nových a velkých. Úkoly nové se pociťují některé na straně příjmů (dovozní listy ve zmenšeném příjmu celním), jiné zejména ve zvýšených výdajích. Sem náleží hlavně konečné vyřízení platů z mírových smluv 114 mil. Kč, úprava pensí staropensistům včetně přirozeného přírůstku 135,4 mil. Kč, (v tom není obsaženo zvýšení pensí v podnicích, jehož důsledek se jeví pro hospodářství státní správy jako zmenšení příjmu z podniků státních), vánoční příspěvek státním zaměstnancům 111,5 mil. Kč (zase mimo podniky a mimo učitele, kteří zatěžují mimoetátní výdaje státní); resystemisace a přirozený přírůstek osobních výdajů 77 mil. Kč (na resystemisaci bylo už pamatováno v rozpočtu na r. 1930 v pokladní správě částkou 20 mil. Kč), reforma gentského systému a zvýšení podpory nezaměstnaných 51 mil. Kč, nový zákon o podpoře stavebního ruchu 15 mil. Kč, úprava požitků invalidům 13,5 mil. Kč, zvýšený požadavek pro stavby státních budov 50 mil. Kč. Jen v těchto položkách činí zvýšení 567,4 mil. Kč. K tomu však přistupuje zvýšení menší v položkách jiných okrouhle asi 100 mil. Kč. Že rozpočet nebyl zvýšen v tomto rozsahu, je proto, že bylo dosaženo úspor v položkách jiných, zejména ve státním dluhu proplacením dluhu a tím, že má přispěti konsolidační fond příštím rokem na úmor státního dluhu částkou 50 mil. Kč, dále tím, že se invalidní péče, která byla stále přepreliminovávána, preliminuje přesně, čímž klesá rozpočet, nikoli výdaj o 41,3 mil. Kč. Účetním snížením je odstranění 60 mil. Kč, jež platila pokladní správa poštám a tyto železnicím, jak se o tom stala shora zmínka, a 12,5 mil. Kč, o které byly sníženy výdaje se šekovým řízením v r. 1930, kteréžto výdaje byly kompensovány s příslušným příjmem a odstraněny z rozpočtu jako průběžné. K tomu přistupují některé menší úspory skutečné. Vzhledem k tomu, že oněch 60 mil. Kč, jež nejsou již obsaženy pro pošty, resp. železnice v pokladní správě, se hradí železnicím z přepravní daně, a že 41,3 mil. Kč uspořených na invalidech nejsou celé efektivní úsporou, protože jde o snížení rozpočtených, nikoli skutečných výdajů, neznamená těchto 100 mil. Kč skutečnou úlevu pro pokladnu, kdežto nové výdaje jsou skutečným novým zatížením, které se se stanoviska pokladny nezmenší o těchto 100 mil. Kč. Nové zatížení státní pokladny činí tudíž nově okolo 600 mil. Kč. Podrobněji buďtež uvedeny položky zvýšených i snížených výdajů nad 1 mil. Kč.

 


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP