Závěrečný protokol

k obchodní a plavební smlouvě

mezi republikou Československou

a

královstvím Rumunským.

Při podpisu obchodní a plavební smlouvy mezi republikou Československou a královstvím Rumunským, sjednané dnešního dne, podepsaní plnomocníci učinili tato prohlášení, která budou tvořiti nedílnou část vlastní smlouvy.

K všeobecné části.

K článku I.

Příslušná ustanovení této smlouvy, týkající se nakládání s příslušníky jedné vysoké smluvní strany druhou stranou, nedotýkají se nikterak práva přiznaného každé z nich, aby upravila zákonem přistěhovalectví a vystěhovalectví, při čemž se rozumí, že zásada nejvyšších výhod musí býti v každém případě zachována.

K článku II.

Jest shoda v tom, že látka projednávaná v odstavci 2. a 3. bude upravena zvláštní úmluvou, která bude sjednána v době co nejkratší.

K článku VI.

Jest shoda v tom, že plněními ve smyslu bodu 2, rozumějí se rovněž vojenská plnění, kterým všichni vlastní příslušníci mohou býti podrobeni, pokud jsou majiteli nemovitostí nebo nájemci statků.

K článku IX.

Je shoda v tom, že nijak není dotčeno právo vysokých smluvních stran učiniti opatření o zákazech a omezeních při dovozu a vývozu, aby ochránily za mimořádných a neobvyklých okolností životní zájmy státu.

Učiní-li jedna vysoká smluvní strana opatření této povahy, bude jich použito tak, alby z toho nevyplynulo žádné libovolné zkracování ke škodě druhé strany. Tato opatření potrvají, pokud budou příčiny neb okolnosti, které je vyvolaly.

Vysoké smluvní strany se shodují v tom, že dají místo doložce o nejvyšších výhodách, pokud jde o dávky a jiné podmínky, jimž je podrobeno vydávání povolení.

Každého zrušení zákazu neb omezení, přiznaného jednou vysokou smluvní stranou, byť i dočasně, ve prospěch kteréhokoli třetího státu bude použito ihned a bezpodmínečně ve prospěch druhé strany.

K článku X.

Jest shoda vtom, že za průmyslové výrobky jedné z vysokých smluvních stran budou se považovati výrobky vyrobené zpracováními cizích hmot jen tehdy, jestliže byly zpracovány nebo zušlechtěny takovým způsobem, že mají jinou povahu nebo že se hodnota cizozemských hmot zpracováním značně změnila. Oprava, přebalení, pouhé vyčištění zboží a pod. nebudou se považovati za zpracování nebo zušlechtění.

Ke článku XII.

Každá vysoká smluvní strana se zavazuje, že bude uznávati osvědčení o rozboru, vydávaná příslušnými úřady druhé smluvní strany. Tím však není dotčeno právo úřadů dovozního státu přezkoušeti tyto rozbory.

Aby se vzájemnému obchodnímu styku zajistily výhody, jež obsahují ustanovení této smlouvy, mohou vysoké smluvní strany požadovati, aby zemské plodiny nebo výrobky určené k dovozu byly doprovázeny osvědčením původu. Případy, ve kterých se budou osvědčení původu požadovati, omezí se na nejmenší míru. Osvědčení původu bude vydávati buď obchodní komora, k níž přísluší vývozce, nebo jakýkoli jiný úřad nebo hospodářský útvar, který označí vývozní stát a schválí stát určení. Konsulární potvrzení pro osvědčení původu nebude se požadovati.

Poštovní balíčky budou osvobozeny od osvědčení původu.

Ke článkům X. a XII.

Ustanovení těchto článků se nedotýkají v ničem zvláštních podmínek, platných pro dovoz vína.

Ke článku XV.

K bodu 2. Známkováním se rozumějí zejména značky pořízené stranou samou, jako na. př. začáteční písmena, ochranné známky a podobná označení.

Jest shoda v tom, že výstup obalů zde uvedených nepodléhá žádné-mu vývoznímu zákazu neb omezení bez újmy ustanovením článku IX.

Ke článku XVI.

K bodu 1. Za ladní inventář budou se považovati také jeřáby, a to i tehdy, jestliže se s plavidel dočasně sejmou, aby se jich použilo na břehu.

Ke článku XVII.

K bodu 1., písm. a): Rozumí se, že přídatky v cizině přibylé podléhají dovoznímu clu.

K bodu 2: Pokud určité obaly podlého jí v některém ze smluvních států vývozním clům nebo jiným vedlejším dávkám nebo zákazům a omezením, zaručuje se volný výstup těchto obalů bez jakékoli dávky, bez újmy ustanovením článku IX.

Rozumí se, že obaly, jež dojdou naplněny zbožím, budou při dovozu projednávány podle zákonných předpisů o vyclívání každé smluvní strany.

Ke článku XVIII.

Obě vysoké smluvní strany se zavazují, že budou zkoumati s největší blahovůlí žádosti o zpětný vývoz zboží jakož i vrácení dovozních dávek a osvobození od vývozních dávek v případech, o nichž ustanovení tohoto článku nejednají.

K článku XX.

K bodu 2. Ustanovení bodu 2. tohoto článku nepřekážejí tomu, aby prodávající nepřipojil na obal výrobku svého jména nebo své adresy. Bude však přidržen, nebude-li zeměpisného označení původu, aby doplnil tuto zmínku označením státu, kraje nebo místa, kde zboží bylo vyrobeno, vždy kdykoli by připojením jména a adresy mohlo nastati nedorozumění o kraji nebo místě jiného státu.

Nepovažuje se za nesprávné označení původu název, jehož jména použito je všeobecně a jež označuje povahu výrobku (jeho druh) s výjimkou případů, kdy je toto označení provázeno zmínkou jako "původní", "pravý", která by mohla uvésti v omyl. Je shoda v tom, že se tato zásada nemůže dotýkati ochrany zeměpisných označení původu výrobků označených v bodě 2. odstavci 1. ani ochrany označení jiných výrobků, jimž se přizná zákony nebo nařízeními výlučná povaha zeměpisných označení původu.

Opatření, jež se každá vysoká smluvní strana zavazuje učiniti, musí předvídati potlačení zabavením a jakýkoli jiný vhodný trest, zejména zákaz dovozu, vývozu, uskladnění, oběhu, prodeje a uvedení do prodeje výrobků, budou-li na sudech, lahvích, obalech nebo bednách, v nichž výrobky jsou, jakož i na účtech, jména, nápisy, vyobrazení nebo jakékoli znaky, vyvolávající představu označení původu použitých neoprávněně.

Zabavení pozastavených výrobků nebo veškeré jiné tresty budou uloženy k žádosti veřejného úřadu nebo každého zájemce, osoby, společnosti nebo sdružení, podle příslušného zákonodárství každé vysoké smluvní strany.

K článku XXIV.

Jest shoda v tom, že poštovní správy obou vysokých smluvních stran budou nadále používati zvláštních ustanovení, obsažených v poštovní úmluvě sjednané v Portorose dne 23. listopadu 1921.

K článku XXVII.

Smluvní strany se shodují, že budou považovati za prohibitivní doložku ve smyslu článku XXVII pouze podmínky použití snížených sazeb, které mají za účel vyloučiti z výhody sníženého tarifu zboží stejného druhu, ale cizího původu. Za prohibitivní doložky nebudou se však považovati podmínky stanovené pro použití sníženého tarifu k tomu, aby bylo zajištěno vyhovění potřebám vnitřní spotřeby, pokud jde o určité zboží, nebo aby byl zajištěn rozvoj námořních nebo říčních přístavů, jakož i podmínky uložené pro použití tarifů, stanovené se slušným zřetelem k zájmům vlastním oboru železničně-provoznímu, na př. aby byly získány nové přepravy, sníženy výlohy trakční atd.

Podle tohoto vkladu budou považovány:

1. za prohibitivní doložky:

podmínka, že zboží, o něž jde, přišlo z vlastního území,

požadavek, aby zboží bylo označeno jménem, jež jest nepřístupno cizímu zboží téhož druhu,

podmínka, že zboží bylo dopraveno do stanice odesílací silničními vozidly nebo vlečkou,

podmínka, že surovina, z níž jest zhotoveno zboží požívající sníženého tarifu, byla přepravena po domácích železnicích;

2. za přípustné doložky podmínka vnitřní spotřeby,

podmínka sdružené přepravy po železnici a po vodě,

podmínka; že týž odesilatel v určité lhůtě podá k přepravě nejmenší určité množství zboží,

podmínka, že zboží bude současně podáno k přepravě v množství dostačujícím pro celý vlak atd.

K článku XXIX.

Pokud jde o přepravu zboží, je shoda v tom, že nakládání podle doložky o nejvyšších výhodách bude lze se dovolávati jenom pro přepravu podobného zboží ve stejném směru a na téže trati.

K článkům XXV. - XXX.

Vozidla - včetně lokomotiv, motorových vozů atd. -, movité předměty všeho druhu, které se nacházejí v těchto vozidlech a náležejí železnicím jedné z vysokých smluvních stran, jakož i zbytky pokladní hotovosti a pohledávky železnic, vyplývající z mezinárodní dopravy, mohou býti zabaveny v území jiného státu než toho, jemuž dotyčná železniční správa náleží, toliko na základě rozsudku vyneseného soudem státu, jemuž tato železnice náleží.

Za vozidla ve smyslu předcházejícího budu považují se rovněž soukromá vozidla náležející soukromým osobám nebo soukromým podnikům, pokud tato budou zařazena do obozu železnic jedné vysoké smluvní strany.

Pro přejímání, vracení, přechod a používání železničních vozů budou platiti ustanovení úmluv o vzájemném vžívání vozidel v mezinárodní dopravě (úmluva o vzájemném užívání nákladních vozů v mezinárodní dopravě "R. I. V." a úmluva o vzájemném, užívání osobních vozů v mezinárodní dopravě "R. I. C.").

K článku XXXI.

Vysoké smluvní strany prohlašují, že jsou ochotny odstraňovati autonomními opatřeními veškeré překážky, které by ztěžovaly říční plavbu. Vysoké smluvní strany oznámí si proto vzájemně překážky, jež se časem objeví.

K článkům XXXII. - XXXIII.

Zásada stejného nakládání jako s domácími námořními loďmi nebo jejich náklady nevztahuje se:

1. na výhody, jež se poskytují domácímu rybářství,

2. na pobřežní plavbu,

3. na výkon služby lodivodní, vlečné a záchranné v přístavech.

K článkům XXXI. - XXXVI.

Pokud jde o průplavy, které nepřináležejí k mezinárodním sítím, obě vysoké smluvní strany se dohodly, že ubudou blahovolně zkoumati možnost uzavříti co možno nejdříve zvláštní dohodu o vzájemné dopravě na těchto průplavech.

K článku XL.

Porušila-li by jedna vysoká smluvní strana autonomními opatřeními rovnováhu hospodářských vztahů, jak se jevily v době sjednání této smlouvy, druhá strana bude míti možnost obrátiti se na rozhodčí soud, ustanovený článkem XXXIX., který se vyjádří o tom, zda tato opatření jsou dostatečným důvodem, aby druhá vysoká smluvní strana dožadovala se práva vypověděti smlouvu.

Bude-li rozhodnutí soudu příznivé poškozené straně, bude míti právo dáti výpověď, která projeví účinek jeden měsíc -po oznámení druhé straně, a zahájiti jednání, aby se obnovila porušená rovnováha hospodářských vztahů.

 

K příloze A.

(Dovozní cla na území československém.)

K saz. pol. 37 b) 1).

V případě, že by bylo clo z jablek, hrušek a kdoulí změněno, nebude smluvní clo z těchto výrobků rumunského původu převyšovati 24,- Kč za 100 kg.

K saz. pol. 108 d).

Rozumí se, že slivovice (tuica) neobsahuje přísad.

Osvědčení o povaze slivovice (tuicy) budou vydávána státními laboratořemi určenými ministerstvem zemědělství.

K saz. čís. 109.

Zásilky rumunských vín musejí býti při dovozu do Československé republiky doprovázeny osvědčením původu a nálezem o rozboru.

Osvědčení původu budou vydávána zemědělskými komorami a nálezy o rozboru veřejnými laboratořemi, určenými k tomu účelu rumunským ministerstvem zemědělství. Seznam těchto laboratoří bude stanoven vzájemnou dohodou.

Nálezy o rozboru budou zvláště obsahovati:

specifickou váhu,

alkoholovou stupňovitost,

obsah všech kyselin,

obsah těkavých kyselin,

obsah výtažku,

obsah cukru,

obsah výtažku bez cukru,

obsah popele (nerostných látek).

V nálezu o rozboru bude udáno, že se rozbor tyká téže vinné zásilky, pro kterou bylo vydáno příslušné osvědčení.

K saz. čís. 118.

Salám tzv. sibiřský jest téže povahy a téhož vzhledu jako salám tzv. uherský.

K saz. čís. 119.

Caşcaval jest pařený sýr z ovčího mléka.

K saz. čís. 131. Konservy jeseteří a vyzí (nisetru a morun).

Na vyclení nemají vlivu přídavky k úpravě chuti.

K saz. čís. 177.

Kromě dovozního cla se vybírají při dovozu nerostných olejů, jež patří do tohoto sazebního čísla, tyto poplatky z dovozu:

a) hutnoty do 790 stupňů	Kč 40,- za 100 kg,
b) hutnoty vyšší než 790 až 880 stupňů	Kč 20,- za 100 kg,
a při dovozu polotovarů tohoto sazebního čísla:
a) surového benzinu	Kč 20,- za 100 kg,
b) petrolejového destilátu	Kč 15,- za 100 kg.

 

Tyto poplatky bude možno nahraditi cly, při čemž se rozumí, že v tom případě nebudou směti tato cla převyšovati součet cla stanoveného v příloze A a shora uvedených poplatků z dovozu.

 

K příloze B.

Všeobecné poznámky:

1. Za hmoty jemné se pokládají: želvovina, slonovina, stříbro, zlato nebo ostatní drahé kovy, drahokamy nebo polodrahokamy.

2. Podkladem doplňkových sazeb a přirážek jakéhokoli pojmenování, uvedených v příloze B a C této smlouvy, bude nejvýhodnější celní sazba, vztahující se na dotyčné sazební číslo.

Zvláštní poznámky:

K sazebnímu číslu 129: Obuv vyrobená atd.:

K podešvi se při vyclení nepřihlíží.

K sazebnímu číslu 161: Koberce atd.:

K obrubě tkaniny, jakož i k třásním přitkaným a navázaným se při vyclení nepřihlíží.

K sazebnímu číslu 443: Pivo:

Plzeňské pivo nebude při dovozu do Rumunska podléhati žádnému omezení ani tehdy, když bude obsahovati méně než 5% lihu.

K sazebním číslům 508 - 517: Příze bavlněná atd.:

Bavlněné příze, obsahující nejvýše 10% vlny, budou proclívány jako příze vlněné se srážkou 40% z příslušných cel na příze vlněné.

K sazebnímu číslu 544:

Ke klínkům a malým ozdobám z přízí hedvábných nebo polohedvábných, nepřesahují-li 15%, se při vyclení nepřihlíží.

K sazebnímu číslu 740: Balicí papír obyčejný, hnědý atd.:

Obyčejný papír hnědý, neobsahující celulosy, též hlazený nebo nehlazený, bude vyclíván podle tohoto sazebního čísla.

K sazebnímu číslu 941: Předměty pro domácnost atd.:

Zboží zařazené do tohoto sazebního čísla bude vyclíváno podle tzv. váhy legální s takovou srážkou: 1. v bednách, koších a sudech 20%, 2. v železničních vozech 10%.

K sazebnímu číslu 1258: Parní lokomobily:

V tomto sazebním čísle se vyclívají též silniční válce.

K sazebnímu číslu 1261: Motory atd.:

V tomto sazebním čísle se vyclívají též silniční válce.

K sazebnímu číslu 1774: Ultramarin atd.:

V položce b) sazebního čísla 1774 bude vyclíván toliko papír upravený pro modření prádla.

 

K příloze D.

(Veterinární úmluva.)

1. Ustanovení veterinární úmluvy týkají se jen zboží pocházejícího z jedné vysoké smluvní strany. Pokud není v tomto protokole jinak stanoveno, netýkají se ustanovení této úmluvy dopravy zvířat a předmětů, pocházejících z jiných zemí a dopravovaných územím jedné smluvní strany na území nebo územím druhé strany.

2 (1) Mohou býti dovážena bez předběžného zvěrolékařského povolení zvířata jatečná, živé ryby pro spotřebu a drůbež, jakož i maso, masné výrobky, suroviny a produkty zvířecího původu a předměty, jako seno, sláma, plevy atd.

(2) Zvířata, která, nejsou určena na porážku (chovná a užitková), jakož i psi, kočky, včely a papouškovití mohou býti dováženi jen s podmínkou, že dovozní stát dá k tomu předběžné zvěrolékařské povolení.

(3) Jestliže povolení dovozu, které vydává dovozní stát pro každý případ zvlášť, nestanoví jinak, bude použito pro zvířata chovná a užitková ustanovení článku 2. veterinární úmluvy. Avšak kromě toho lhůta, po kterou nesmí býti vydáno žádné osvědčení při kulhavce a slintavce, prodlužuje se na 40 dní, a to jak pro místo původu, tak i pro sousední obce.

(4) Je-li dovolen dovoz psů a koček, tato zvířata musí míti osvědčení o původu a zdravotním stavu, v němž státní zvěrolékař potvrdí, že zvíře je zdravé, že bylo v obci původu nejméně tři měsíce a že v této době nebyl zjištěn žádný případ vztekliny ani v obci původu, ani v obcích sousedních, nebo že zvířata byla očkována v posledních třech měsících proti vzteklině pouze z preventivních důvodů, a to způsobem státem schváleným.

(5) K dovozu ryb náladových není třeba předběžného veterinárního povolení pod podmínkou, že zásilka je provázena osvědčením státního zvěrolékaře, který stvrzuje, že ryby pocházejí z vod, v nichž se nevyskytuje hromadné hynutí ryb.

(6) Dovoz králíků, zajíců, divokých masožravců, raků, holubů, pernaté zvěře, divokých ptáků, ptáků chovaných pro zábavu v klecích je dovolen bez předběžného veterinárního povolení a osvědčení o původu a zdravotním stavu, s výhradou však ustanovení, která by mohla býti vydána v tomto směru a jež by byla oznámena druhé smluvní straně.

(7) Předběžné veterinární povolení může býti žádáno při dovozu včel, medu, vosku a upotřebeného včelařského nářadí. Pro vzorky medu do hrubé váhy 350 g, vzorky včelího vosku do hrubé váhy 500 g, jakož i zásilek medu do 5 kg, sloužících k soukromé spotřebě příjemcově, není však zapotřebí předběžného veterinárního souhlasu ani osvědčení o původu a zdravotním stavu.

3. Osvědčení o původu a zdravotním stavu může býti vydáno pouze pro zvířata, která byla na území jedné vysoké smluvní strany nejméně šest měsíců pokud jde o přežvýkavce a vepřový brav, a nejméně měsíc pokud jde o jednokopytníky.

4. Prohlídky a kontrola veterinární, předepsané veterinární úmluvou, mohou býti prováděny jen státním zvěrolékařem. Rovněž protokoly a osvědčení mohou býti pouze státním zvěrolékařem sepsány. Totéž platí o osvědčeních zdravotních.

5. Celní úřady s pohraniční veterinární službou budou stanoveny dohodou veterinárních služeb obou států před uvedením v platnost veterinární úmluvy a nebudou moci býti změněny leč společnou dohodou.

Určené vstupní body budou opatřeny potřebnými zařízeními, aby veterinární služba mohla býti bez průtahu prováděna. Veterinární služba bude tam tak organisována, aby vyhověla všem obchodním potřebám obou států.

6. Rozumí se, že zboží (zvířata, masné výrobky, zvířecí suroviny a výrobky atd.) podléhají od okamžiku dovozu na území jedné vysoké smluvní strany všem ustanovením příslušných předpisů, které jsou nebo budou v platnosti.

7. Doprava má se díti bez přerušení. Během dopravy je zakázáno zvířata vykládati nebo jiná přikládati. Je též zakázáno zvířata překládati vyjma případy vyšší moci, kterýžto úkon musí býti proveden v přítomnosti státního zvěrolékaře, jenž o tom učiní zmínku v osvědčení doprovázejícím zásilku.

V případě uhynutí jednoho nebo více dopravovaných zvířat, nejbližší státní zvěrolékař učiní nutná opatření a poznamená nález v osvědčení.

8. Vznik vztekliny u psů a koček v místě původu nebude překážeti vydání osvědčení o původu a zdravotním stavu, uvedeného v článku 2., pro jiné druhy zvířat.

Vznik prašiviny ovcí a kaz nebude překážeti vydání osvědčení pro jednokopytníky a naopak.

Vznik tuberkulosy nebude překážeti vydání osvědčení o původu a zdravotním stavu pro zvířata jiná, než nemocná, ovšem s výhradami vyjmenovanými v odstavci 4. článku 2. veterinární úmluvy.

9. Jatečná zvířata mohou býti dovážena pouze s přímým určením do veřejných jatek k tomu účelu oprávněným a rovněž na oprávněné vnitřní trhy. Seznam těchto podniků bude sdělen před vstoupením úmluvy v platnost a všechny dodatečné změny budou hlášeny.

Zvířata do jatek dovezená buďtež tam poražena ve lhůtě vnitřními předpisy stanovené.

10. Zvířata (skot, ovce, kozy a brav vepřový), která nejsou určena na porážku, mohou býti dovážena jen, jsou-li dopravována přímo do dvorců, kam jsou určena a kde budou dále chována.

Dovážená zvířata jiná než jatečná mohou býti podrobena na útraty zájemcovy na hranici nebo v místě určení zdravotním opatřením nebo diagnostickým zkouškám stanoveným předpisy státu určení.

Tato ustanovení netýkají se zvířat provážených.

11. Veterinární opatření a formality předepsané snad jednou vysokou smluvní stranou pro dovoz dobytka budou omezeny na nejmenší nutnou míru.

12. Dovoz poražených zvířat, masa čerstvého nebo konservovaného mražením z určitých vývozních jatek bude povolen jen do jatek a trhů vzájemně sjednaných. Bližší podmínky dovozu masa budou stanoveny vzájemnou dohodou.

Vysoké smluvní strany si sdělí listinu výrobků antiseptických, barviv a jiných, jejichž používání k přípravě nebo konservování masa a masných výrobků je zakázáno.

Slovy "masné výrobky" rozumí se maso připravené ve způsobě šunek, uzenářského zboží, trvanlivých salámů, konserv atd.

13. Pro pohraniční dopravu drůbeže až do pěti kusů nežádá se osvědčení o původu a zdravotním stavu. Doprava drůbeže až do padesáti kusů je povolena v pohraničním styku, předloží-li se osvědčení původu, vydané obecním úřadem. Ostatní ustanovení článku 2. nevztahují se na tyto zásilky. Tyto úlevy budou platit potud, pokud správní úřady z důvodů veterinárních nevydají jiných předpisů.

14. Souhlasně s ustanovením 2. odstavce článku 4. veterinární úmluvy nepotřebuje zboží níže uvedené při dopravě osvědčení původu:

zabitá drůbež;

mrtvé ryby;

masné výrobky ve váze do 10 kg a určené k soukromé potřebě příjemce;

maso a masné výrobky do 3 kg určené v pohraničním styku k potřebě obyvatelů na obou stranách hranice;

maso, zabitá drůbež a masné výrobky, dovážené v potřebném množství cestujícími pro jejich vlastní potřebu během cesty;

zvířecí tuky nehodící se k výživě, určené výhradně k průmyslovým účelům a uznané za takové příslušným celním úřadem, jakož i denaturované škvarky;

poštovní zásilky zvířecích surovin a živočišných výrobků;

mléko, výrobky a vedlejší výrobky mléka a vejce;

peří všeho druhu a vůbec všechno zboží jako seno, sláma, plevy atd.;

hnůj v pohraničním styku.

15. Pohraničním stykem (bod 13 a 14) rozumí se doprava pro soukromou potřebu obyvatelů pohraničního pásma jedné vysoké smluvní strany do okresů sousedních druhé strany.

Úlevy povolené pro dopravu masa v pohraničním pásmu týkají se masa pocházejícího ze zvířat poražených v jatkách, majících stálou zvěrolékařskou službu.

16. Ve všech ostatních případech bude žádáno pro dopravu masa, masných výrobků a surovin a surových produktů zvířecích, osvědčení o původu a zdravotním stavu.

17 Ustanovení veterinární úmluvy platí pro zvířata pocházející z území vysokých smluvních stran pro průvoz uzemím jedné nebo druhé pod podmínkou, že zvířata vyhovují podmínkám stanoveným pro dovoz jatečných zvířat a že země určení se zaváže v žádném případě nevrátiti zvířata provážená. Má-li se díti transit více státy, povolení průvozu musí býti předem opatřeno v různých zemích, kterými se má doprava díti.

Průvoz masa pocházejícího z území vysokých smluvních stran je dovolen za podmínek stanovených pro dovoz a je-li zaručeno přijetí zásilky v zemi určení nebo v zemích, kterými doprava se má díti.

Průvoz masných výrobků a zvířecích surovin, jakož i živočišných produktů, provážených z území jedné vysoké smluvní strany územím druhé, po železnici, ve vagonech zavřených a zaplombovaných, nebo po lodích; je volný s výhradou omezení a zákazů stanovených v článcích 6. a 7. veterinární úmluvy.

Přímý průvoz zvířat, masa, masných výrobků, zvířecích surovin a produktů, jakož i předmětů, které mohou býti nositeli zárodků nákazy a které se dopravují z území jedné vysoké smluvní strany územím druhé do území smluvní strany původu, nepodléhá nijakému omezení, jsou-li zvířata zdravá a zásilky jsou provázeny potřebnými listinami, dosvědčujícími, že pocházejí z mísa nezamořených. Při takových zásilkách není třeba zvěrolékařské prohlídky na hranici.

18. Omezení a zákazy dovozu uvedené v článku 7. veterinární úmluvy budou platiti jen pro území zamořená nebo nemocí ohrožená a pro sousední okresy; zůstanou v platnosti jen po dobu nebezpečí nákazy.

Při slintavce a kulhavce opatření stanovená v jmenovaném článku budou moci býti rozšířena na větší území, jestliže nemoc se rozšíří nebo stane se hrozivou nebo když dovážející stát je prost nebo velmi málo zamořen, aniž by se však dával ráz omezující tomuto ustanovení.

Předběžné upozornění desetidenní bude však nutné.

Doba nebezpečí nákazy, po kterou trvá zákaz vystavovati osvědčení pro nemoci uvedené v odstavci 3., článku 2. veterinární úmluvy, bude omezena na dobu v témže článku uvedenou. Bude se počítati ode dne úředního prohlášení nákazy za zaniklou.

Výraz "území" použitý v článku 7. veterinární úmluvy týká se v Československu správního okresu a v Rumunsku "plasa".

Omezení nebo zákazy následkem vyskytnutí se nebo přenosu nákazy mají býti vydány jen tehdy, vyžaduje-li toho nezbytně ochrana zdravotního stavu domácích chovů, aby bylo odvráceno skutečné nebezpečí přenosu nákazy, vyplývající z jejího rozšíření.

Vracení podezřelých zvířat zmíněných v článku 5. veterinární úmluvy bude omezeno na zvířata, která byla vystavena přímému nebo nepřímému styku se zvířetem nemocným nebo podezřelým. Budou zejména považována za podezřelá z nákazy zvířata, která byla v témže vagoně nebo v téže lodi se zvířaty nemocnými nebo podezřelými, dále, která byla naložena nebo vyložena, prohlížena, napájena nebo krmena na témže nádraží nebo rampě a to téhož dne se zvířaty nemocnými nebo podezřelými; nebo zvířata z obcí, z nichž pocházejí zvířata nakažená.

19. Výkrmny, které jsou pod přímým dozorem úředního zvěrolékaře, dokonale oddělené od svého okolí, mající patřičná zařízení, spojená zvláštními kolejemi přímo s drahou a vyhovující všem zvěrolékařským požadavkům, budou považovány s hlediska veterinárního za zvláštní území. Podle toho mohou býti takové výkrmny uzavřeny jen v případě, že nákaza se vyskytla mezi zvířaty těchto výkrmen.

Podmínky, za nichž takové výkrmny se uznají za zvláštní území, budou stanoveny vzájemnou dohodou (příloha).

20. Ustanovení posledního odstavce článku 7. veterinární úmluvy nevztahují se na průvoz po železnici ve vozech uzavřených nebo zaplombovaných nebo na průvoz po lodi v uzavřených a oddělených prostorách; při tom však jest zakázáno veškeré přikládání a každé překládání živých zvířat nebo zadržování nákladu v zamořeném pohraničním okresu.

21. Správní úřady v pohraničních okresech oznámí si přímo a neprodleně vyskytnutí se nakažlivých nemocí u zvířat ve svých obvodech a to:

Telegraficky každý případ zjištění moru skotu, plicní nákazy skotu, jakož i utlumení těchto nemocí; každý případ slintavky a kulhavky, který by mohl opravňovati omezení pohraniční dopravy zvířat.

Případy slintavky a kulhavky, sněti slezinné, hřebčí nákazy, vozhřivky, vztekliny, moru vepřů, nákazy vepřů, cholery drůbeže a moru slepic, budou oznámeny písemně ihned po zjištění. Kromě toho příslušné úřady sdělí si vzájemně prvního každého měsíce stav nákaz v pohraničních okresech, kteréžto nákazy dlužno podle zákona oznámiti s uvedením zamořených obcí, počtem nakažených dvorů a s počtem nemocných zvířat.

22. Při dovozu zvířat pro cirkusová představení a zvěřince, předpokládajíc, že nepřijdou do volného obchodu, postačí hromadné potvrzení státního zvěrolékaře z posledního místa pobytu, že zdravotní stav zvířat je uspokojivý. Taková zvířata mají býti dopravována železnicí nebo po lodi odděleně od ostatních zvířat určených pro volný obchod; při vykládání mají býti taková zvířata zvěrolékařsky prohlédnuta a dopravena z vykládací stanice přímo na místo určení. Při dovozu jednotlivých zvířat pro zvěřince, cirkusy, zoologické zahrady, obory nebo podobná zařízení požaduje se zvěrolékařské osvědčení původu pro jednokopytníky, přežvýkavce a vepřový brav, v němž se dosvědčuje, že zvířata jsou zdravá a že místo původu je bez nákaz na příslušné druhy zvířat přenosných. Zvířata dopravovaná v bednách nebo v klecích nebuďtež umístěna za dopravy ve vagonech, v nichž nacházejí se jiná zvířata, určená pro volný obchod. Pohraniční prohlídce zvěrolékařské podléhají pouze jednokopytníci, přežvýkavci a vepřový brav.

23. Koně dostihoví, koně určení k soutěžím a sportovním zkouškám mohou býti dováženi, jsou-li provázeni místo osvědčení uvedeného ve veterinární úmluvě osvědčením vydaným předsedy jezdeckých společností, jejichž seznam bude sdělen každou vysokou smluvní stranou druhé. Toto osvědčení bude míti známku a visum klubu nebo společnosti a obsahovati jméno a příjmení majitelovo, přesný popis zvířete, jeho původ a místo určení, jakož i prohlášení státního zvěrolékaře o tom, že zvíře je zdravé a že v podniku, z něhož pochází, nevyskytly se v posledních 40ti dnech nákazy.

24. Průvoz živých zvířat ze třetího státu územím jedné vysoké smluvní strany do území druhé nepodléhá omezení za těchto předpokladů:

že smluvní strana průvozní neomezila dopravu z území státu původu;

že při pohraniční zvěrolékařské prohlídce smluvní strany nebylo zjištěno u zvířat dopravovaných podezření nakažlivé nemoci;

že jest zajištěno bezpodmínečné přijetí zásilky smluvní stranou místa určení.

Průvoz čerstvého nebo připravovaného masa, jakož i zvířecích surovin a produktů v plombovaných vozech nebo na lodích v uzavřených a oddělených prostorách pocházejících ze třetího státu územím jedné smluvní strany do území druhé jest dovolen bez omezení, je-li dovolen dovoz na území smluvní strany místa určení podle platných ustanovení a jestliže strana, jejímž územím doprava se děje, neučinila žádných omezujících opatření vůči třetímu státu místa původu.

Země určení nesmí v žádném případě zamítnouti přijetí zvířat, zvířecích surovin a produktů, jichž průvan byl povolen po splnění všech podmínek shora uvedených.

25. Ustanovení veterinární úmluvy mohou býti rozšířena, je-li toho třeba, novou dohodou mezi vysokými smluvními stranami, na jiné nemoci nyní známé nebo neznámé a jejichž přenesení by mohlo právem vzbuzovati obavy.

26. Nutná sdělení týkající se uvedení v platnost veterinární úmluvy mohou se státi přímo mezi ústředními veterinárními úřady každé vysoké smluvní strany.

Dáno ve dvou exemplářích na Štrbském Plese, dne 27. června 1930.

Dr. Edvard Beneš v. r.

Georges G. Mironesco v. r.

 

Příloha k bodu 19. přílohy D závěrečného protokolu.

(Veterinární úmluva.)

Doprava zvířat z výkrmen.

Pokud jde o dopravu zvířat, budou uznány vzájemnou dohodou s hlediska veterinární policie za zvláštní území pouze výkrmny jsoucí pod přímým a stálým dozorem státního zvěrolékaře. Doprava zvířat do výkrmen nebo z nich řídí se předpisy stanovenými příslušným ústředním úřadem.

Výkrmny musí vyhovovati podmínkám:

a) Tyto podniky musí býti umístěny mimo území obcí a měst tak, aby od nich byly zcela odděleny.

Oddělení musí býti takové, aby tam umístěná zvířata nemohla býti v žádném styku přímém či nepřímém se zvířaty z okolí. Kromě toho výkrmny musí míti přímé spojení kolejemi se železnicí.

b) Jednotlivá oddělení musí býti od sebe oddělena kamennou zdí nebo prkennými stěnami, bez trhlin a dostatečně vysokými. Musí míti nepropustnou dlažbu a rampy k nakládání a vykládání.

Nemohou-li býti zvířata z různých oddělení přímo naložena a bylo-li by nutno je hnáti k rampě výkrmny, cesta, kterou nutno projíti, musí býti rovněž vydlážděna. Konečně musí míti výkrmna správně fungující kanalisaci se stálým oběhem vody.