Příloha D.

Veterinární úmluva.

Článek 1.

Dovoz zvířat (jednokopytníků, přežvýkavců, vepřového bravu, drůbeže), zvířecích surovin a produktů a vůbec všech předmětů, jimiž lze přenésti nakažlivinu zvířecích nákaz, jakož i dovoz masa čerstvého, konservovaného a masných výrobků určených k požívání z území jedné vysoké smluvní strany na území druhé může býti omezen na určité vyjmenované pohraniční stanice a podroben zvěrolékařské prohlídce státem, na jehož území dovoz se má díti.

Článek 2.

1. Při dopravě zvířat z území jedné vysoké smluvní strany na území druhé dlužno předložiti osvědčení původu vydané příslušným místním úřadem. Toto osvědčení budiž takové, aby mohlo býti přesně zjištěno místo původu zvířat.

2. Osvědčení původu u živých zvířat má obsahovati: jejich počet, druh, přesný popis zvířat, jakož i nakládací stanici, jméno a adresu odesilatele a příjemce. Tato osvědčení mají býti opatřena utvrzením státního zvěrolékaře o nepodezřelém zdravotním stavu zvířat a že v místě původu, jakož i v oněch, kterými eventuelně zvířata musí projíti, aby se dostala na místo naložení, nebylo v době odeslání nákaz, které dlužno oznámiti a jež jsou přenosné na druh zvířat, o něž jde. Osvědčení bude míti protokolární číslo dotyčné veterinární služby. Výjimku činí případy nemocí vyjmenovaných v závěrečném protokolu.

3. Shora uvedené osvědčení pro vývoz zvířat, u nichž může se vyskytnouti:

a) mor skotu a plicní nákaza skotu;

b) nákaza hřebčí, mor vepřů, nákaza vepřů a neštovice ovčí;

c) slintavka a kulhavka, cholera drůbeže a mor slepic, nebudiž vydáno, pokud jde o zvířata vnímavých druhů, leč v tom případě, že uvedené nákazy nevyskytly se ani v místě původu ani v obcích sousedních a to: u nemocí uvedených pod písmenou a) nejméně v posledních 6ti měsících; pod písmenou b) nejméně v posledních 40ti dnech; pod písmenou c) nejméně v posledních 30ti dnech.

4. Osvědčení u chovného skotu, užitkových jalovic a krav musí stvrzovati:

a) že byly bezprostředně před odesláním při podkožním očkování tuberkulinem uznány za prosté tuberkulosy;

b) že pocházejí přímo z podniku chovatelského prostého nakažlivého zmetání, nebo že zkouška krevní provedená v některé státní laboratoři neukázala přítomnost nákazy.

5. U krav neurčených na porážku v osvědčení kromě toho budiž potvrzeno, že byly chovány a ošetřovány v podniku prostém nakažlivého zánětu vemene vyvolaného streptokoky, nebo že zkouška mléka, provedená v některé státní laboratoři, neukázala přítomnost nemoci.

6. Ustanovení bodu 4, b) tohoto článku, týkající se nakažlivého zmetání, vztahuje se rovněž na klisny.

7. Pro jednokopytníky a skot budou se vydávati jednotlivá osvědčení. Pro ovce, kozy, brav vepřový a drůbež hromadné průvodní listiny; tyto listiny mohou se týkati pouze zvířat téhož druhu, pocházejících z téhož podniku, naložených do téhož vagonu a odeslaných témuž příjemci.

8. Osvědčení platí 10 dnů. Uplyne-li tato doba za dopravy, platnost osvědčení bude moci býti prodloužena po prohlídce státním zvěrolékařem na stejnou dobu. Výsledek prohlídky a důvod prodloužení platnosti budiž zaznamenán na osvědčení. Jestliže tato doba platnosti uplyne během dopravy na území některého třetího státu, doba platnosti se prodlužuje až do okamžiku příjezdu zvířat na hranice státu určení.

9. Při dopravě zvířat železnicí nebo po lodi budiž provedena před naložením zvláštní prohlídka státním zvěrolékařem a nález budiž jím zapsán do osvědčení.

Článek 3.

Zabitá zvířata, maso čerstvé nebo konservované mražením, lůj, sádlo a všechny masné výrobky určené k výživě, musí býti, aby mohly býti připuštěny k dovozu, provázeny osvědčením o původu a o zdravotním stavu, vydaným státním zvěrolékařem, potvrzujícím, že zvířata; z nichž pocházejí, byla za živa a po porážce zvěrolékařsky prohlédnuta a že maso bylo shledáno zdravým a způsobilým k požívání.

U masných výrobků osvědčení kromě toho musí potvrzovati, že neobsahují žádných látek, jejichž používání je zakázáno předpisy země určení.

Tato osvědčení budou vystavována podle vzoru připojeného k této úmluvě.

Ustanovení této úmluvy netýkají se dovozu koňského masa.

Maso čerstvé nebo mražením konservované opatří zvěrolékař razítkem, kterým se zaručuje, že maso bylo shledáno dobrým a bezpodmínečně způsobilým k požívání.

Pokud jde o vepřové maso, razítko prokazuje; že maso bylo prohlédnuto na trichiny s negativním výsledkem.

Článek 4.

Zvířecí suroviny a živočišné výrobky, aby byly připuštěny k dovozu, musí býti provázeny osvědčením o původu a o zdravotním stavu (vzor je připojen), vydaným státním zvěrolékařem, jenž potvrzuje, že pocházejí ze zvířat domácího původu, prostých nakažlivých nemocí. V osvědčení bude též prohlášeno, že suroviny, které jsou v něm uvedeny, mohou býti vyvezený bez nebezpečí přenosu nakažlivých nemocí.

Tohoto osvědčení nepotřebují tyto zvířecí suroviny a výrobky: vlna vyvápněná nebo po továrensku praná, a v uzavřených pytlích zabalená, tak zabalené odpadky z vlny a vlna jirchářská; jícny, střeva, žaludky, měchýře, sušené nebo solené, pokud jsou řádně zabalené nebo uložené v uzavřených bednách nebo sudech; kůže divokých zvířat, karakulských jehňat a králíků; odpadky kůží vyvápněné; štětiny a zvířecí chlupy úplně suché, vyvařené nebo vyvápněné (žíně, hřívy atd.); rohy, kopyta,;paznehty, kosti, odtučněné nebo vyvařené nebo sušené, které byly zbaveny měkkých částí; odpadky z látek, které jsou určeny k továrnímu zpracování.

Článek 5.

Zásilky, jež neodpovídají požadavkům shora uvedeným, a zvířata, která státní zvěrolékař při prohlídce na hranici uzná za nemocná, nakažená nebo podezřelá z nakažlivé nemoci, kterou dlužno hlásiti, mohou býti vráceny.

Pohraniční zvěrolékař poznamená na osvědčení důvod vrácení a podepíše své prohlášení. Vyrozumí o tom rovněž neprodleně a nejkratší, cestou správní úřad pohraničního okresu, jakož i pohraničního zvěrolékaře státu vývozního.

Byla-li zásilka provezena třetím státem a nesouhlasí-li tento s vrácením transportu, budou zvířata závazně přejata, budou však poražena na útraty příslušné osoby na místě nebo na jatkách, jež budou určeny, nebo budou podrobena vhodným zdravotním opatřením. V tomto případě majitel má právo dáti poraziti všechna zvířata nebo jen část. Zužitkování masa a surovin z takto poraženým zvířat řídí se předpisy dovážejícího státu, platnými pro domácí zvířata.

V každém případě protokol, obsahující, zjištěné případy a učiněná opatření, bude sepsán státním zvěrolékařem a zaslán jím centrálnímu úřadu svého státu, jenž zpraví a tom přímo stát původu. K tomuto dokladu připojí se, vyjma případ vrácení, osvědčení, které zvířata doprovázelo.

Obdobně budou přejaty zásilky surovin a výrobků živočišných všeho druhu; jejichž vrácení nebylo povoleno průvozním státem. S těmito zásilkami bude nakládáno podle zvěrolékařských předpisů platných v dovozním státě.

Jestliže, po překročení pohraniční stanice dovozního státu, se zjistí u dovezených zvířat nákaza, zásilka nemůže býti vrácena. V tomto případě státní zvěrolékař sepíše protokol, jehož opis příslušný úřad pošle přímo zvěrolékařskému úřadu země původu.

Ve všech případech, kterých se týká tento článek, zvěrolékařský úřad dovozního státu vyrozumí přímo a s urychlením zvěrolékařského zástupce druhé vysoké smluvní strany, jestliže tato jmenuje podle článku 8. takového zástupce.

Článek 6.

Zjistí-li se na území jedné vysoké smluvní strany mor skotu, druhá strana má právo zakázati nebo omeziti na tak dlouho, pokud trvá nebezpečí nákazy, dovoz a průvoz přežvýkavců, vepřů, surovin a výrobků pocházejících z těchto zvířat a vůbec všech předmětů, jimiž lze přenésti nakažlivinu.

Článek 7.

Jestliže v důsledku dopravy dobytka některá z nakažlivých nemocí, které dlužno hlásiti, přenesla se z území jedné vysoké smluvní strany na území druhé, nebo nabude-li některá z těchto nemocí nebezpečného rázu na území jedné ze smluvních stran, má druhá právo omeziti nebo zakázati po dubu trvání nebezpečí dovoz a průvoz zvířat, na něž je zvířecí nemoc přenosná, pocházejících z území zamořených nebo ohrožených, jakož i zvířecích částí, výrobků a předmětů, kterými lze přenésti nakažlivinu.

Tohoto ustanovení bude lze použíti za všech okolností, objeví-li se plicní nákaza skotu a hřebčí nákaza, pro příslušné druhy zvířat a suroviny.

Dovoz nemůže býti zakázán v případech sněti slezinné, sněti šelestivé, nákazy zvěře a skotu, vztekliny, červenky bravu vepřového, tuberkulosy, prašiviny a puchýřiny.

Tato úmluva nedotýká se ustanovení zákona o veterinární policii vysokých smluvních stran, ustanovení, dle nichž v případech vyskytnutí se nakažlivé nemoci zvířat na hranici nebo v okolí, bude lze dopravu mezi sousedními pohraničními okresy obou států a dopravu mezi ohroženými sousedními okresy podrobiti určitým omezením nebo zákazům, aby se tak čelilo nákaze a tato se potlačila.

Článek 8.

Smluvní strany mají možnost vzájemně bez předchozího vyrozumění poslati do druhého státu a dokonce i trvale přiděliti zvěrolékařské zástupce, aby se informovali o zdravotním stavu domácích zvířat, o organisaci a zařízení dobytčích trhů, jatek, výkrmen a karantén, v nádražích nebo nakládacích přístavech atd., jakož i o provádění platných předpisů veterinárních.

Obě strany vyzvou své úřady, aby poskytly pomoc a daly žádané informace odborným delegátům druhé strany, jakmile o to požádají a jako takoví se legitimují.

Článek 9.

Každá vysoká smluvní strana se zavazuje uveřejňovati v době co nejkratší zprávu o zdravotně veterinárním stavu k 1. a 15. každého měsíce. Tato zpráva ihned po uveřejnění bude zaslána přímo zvěrolékařské službě druhé strany; bude sestavována podle návodů Mezinárodního úřadu pro epizootie.

Zvěrolékařské úřady sousedních pohraničních okresů sdělí si vzájemně a přímo případy nakažlivých nemocí, jakmile se objeví na jejich územích.

Jakmile se zjistí na území jedné vysoké smluvní strany mor skotu, plicní nákaza skotu, hřebčí nákaza, nebo slintavka a kulhavka ve zhoubné formě s vysokou úmrtností, ústřední zvěrolékařský úřad druhé strany bude ihned a přímo zpraven telegraficky o původu a rozsahu nemoci.

Článek 10.

Železniční vozy, lodi a části rodí, v nichž byli dopravováni jednokopytníci, přežvýkavci, vepři a drůbež, jakož i nářadí, patřící k těmto dopravním prostředkům, budou čištěny a desinfikovány ihned po použití a to podle dohodnutých pravidel, která jsou uvedena v dodatkovém článku této úmluvy.

Rampy, můstky a použité nářadí budou rovněž čištěny po každé zásilce a podle potřeby budou desinfikovány.

Zmíněná desinfekce, provedená podle ustanovení prvního odstavce na území jedné vysoké smluvní strany, bude uznána druhou za dostatečnou.

Článek 11.

Ustanovení této úmluvy budou platiti pro dopravu dobytka mezi pohraničními pásmy, vymezenými úmluvou o úpravě pohraničního styku potud, pokud není jinak stanoveno dále:

1. Přechod zvířat na pastvu z území jedné vysoké smluvní strany na území druhé povoluje se za těchto podmínek:

Vlastníci stád předloží při přechodu hranice celnímu úřadu ve dvou exemplářích seznam zvířat, která chtějí hnáti na pastvu, vydaný místním úřadem s udáním jména vlastníkova (průvodcova), druhů, pohlaví a poetu zvířat, jakož i podstatných vnějších známek zvířat.

Úřad místa původu jakož i obcí, kterými snad stádo bude hnáno, potvrdí, že na jejich území nevyskytla se žádná nakažlivá nemoc, kterou dlužno hlásiti.

V seznamech zvířat, jež mají zůstati na pastvě více než 7 dní, budiž potvrzeno státním zvěrolékařem, že zvířata v seznamu uvedená, byla prohlédnuta bezprostředně před vyhnáním na pastvu a shledána zdravými a že ani v obci, z níž mají býti zvířata hnána na pastvu, a budou-li hnána územím jiné obce, ani v této se nevyskytuje nákaza, kterou dlužno hlásiti a jež jest přenosná na druh zvířat, o něž jde. Při návratu s pastvy budiž potvrzeno příslušným státním zvěrolékařem, kromě zdravotního stavu těchto zvířat, že v obci, kde zvířata byla na pastvě, jakož i v obcích, jejichž územím zvířata budou snad hnána, nevyskytuje se nákaza, kterou sluší ohlásiti a jež jest přenosná na druh zvířat, o něž jde.

2. Doprava zvířat pracovních, k tahu nebo jezdeckých, zvířat vrčených ke kastraci, k vážení nebo k zvěrolékařskému ošetření, je dovolena oběma směry pod podmínkou, že platné celní předpisy budou zachovány a jsou-li zvířata opatřena osvědčením (dobytčím pasem), vydaným starostou obce, v níž je stáj. Pro více zvířat může býti vydána hromadné osvědčení (dobytčí pas). V osvědčení (dobytčím pase) bude uvedeno místo určení, důvod překročení hranice, jakož i označení obvodu pohraničního území, v němž mají pracovati zvířata, přicházející z pohraničního pásma druhé smluvní strany. Kromě toho místní úřad potvrdí a budou-li zvířata hnána územím některé jiné obce, že ani v této není žádné nemoci, jež jest přenosná na druh zvířat, o něž jde, a kterou dlužno hlásiti.

V nutných případech (požár, povodeň nebo jakákoliv pohroma, pomoc duchovní, lékařská nebo zvěrolékařská), dobytčí pasy nebudou žádány.

3. Ojedinělé případy sněti slezinné, sněti šelestivé, nákazy zvěře a skotu, vztekliny, červenky bravu vepřového, tuberkulosy, prašiviny a puchýřiny v obci nejsou na závadu vydání dotyčných osvědčení pro zvířata uvedená v bodech 1 a 2, jestliže se nevyskytly tyto nemoci v hospodářstvích, z nichž podrážejí zvířata, která mají přejíti hranici. Taková onemocnění buďtež však v osvědčení poznamenána.

4. Osvědčení, kterými se potvrzuje, že obce jsou prosty nákazy, platí, pokud jde o zvířata určená k práci a na pastvu - jde-li o častější přecházení hranice - po dobu 30ti dní a pokud jde o zvířata k tahu a zvířata určená ke kastraci, zvěrolékařskému ošetření a k vážení po dobu 10ti dní pod podmínkou, že během této doby nevyskytne se nákaza, která by vyžadovala zrušení těchto osvědčení; po uplynutí lhůt shora uvedených osvědčení buďtež prodloužena.

5. Vznikne-li však v době pastvy nebo práce nemoc, která jist nakažlivá pro druh zvířat, o něž jde, buď v části stáda nebo pracovních zvířat nebo na území obce, kde jsou zvířata a nebo na cestě, kterou se mají vrátiti, návrat zvířat na území druhého státu bude zakázán, pokud z vyšší moci (nedostatek krmiva, špatné počasí atd.) nebude nutno učiniti výjimku. V tomto případě vrátí se zvířata jen, bude-li se dbáti zajišťovacích opatření, na nichž se dohodnou příslušné úřady dotyčných správních okresů, aby se zamezilo přenesení nákazy.

6. Zvířata uvedená v bodech 1 a 2 nebudou podrobena při přechodu hranice pohraniční zvěrolékařské prohlídce. Aby bylo možno zjistiti jejich totožnost, zvířata musí se vrátiti touž pohraniční stanicí, kde překročil a hranici.

7. Zvláštní předpisy, které snad budou potřebny pro zabezpečení provozování hospodářství v pohraničních pásmech, budou stanoveny dohodou ministerstev zemědělství obou států po slyšení ministerstva financí.

Článek 12.

Omezení a zákazy, které snad by mohly ještě býti v účinnosti v okamžiku vstupu v platnost této úmluvy a které by nebyly v souhlase s těmito ustanoveními, budou zrušeny.

Článek 13.

Vznikne-li neshoda mezi oběma vysokými smluvními stranami o provádění této úmluvy a nebude-li lze docíliti dohody do pěti dnů, bude ihned jmenována na žádost jedné vysoké smluvní strany smíšená komise, jejíž dobrozdání bude závazné, jestliže bylo dáno většinou hlasů.

K tomu cíli jmenuje každá strana dva členy, aby utvořili komisi, která bez odkladu přezkouší spornou věc.

Nebude-li dáno dobrozdání většinou hlasů, nebo nevyjádří-li se smíšená komise do deseti dnů ode dne svého ustavení, spor bude přednesen komisi stanovené v článku XXXIX této smlouvy.

Jest shoda v tom, že učiněná opatření zůstanou v účinnosti až do rozhodnutí sporu.

 

K článkům 3 a 4 přílohy D.

(Veterinární úmluva).

Vzor.

ZEMĚ PŮVODU

Razítko nádraží nebo přístavu:	Nakládací nádraží nebo přístav
	Den naložení

 

Osvědčení

o původu a zdravotním stavu masa, jiných zvířecích surovin a živočišných výrobků.

Druh zboží:	Počet balíků:	Celková hrubá váha:
....................	....................	....................
....................	....................	....................
....................	....................	....................

 

Zvláštní známky, plomby, atd.

Původ zboží: [Za místo původu považují se:

a) pro maso a masné výrobky, jatky nebo továrna, z nichž pocházejí;

b) pro ostatní výrobky, místa, kde byly vyrobeny nebo uskladněny.]

Okres:

Plasa:

Jméno, příjmení a adresa odesilatelova>

Jméno, příjmení a adresa příjemcova:

Dopravní prostředek:

Osvědčení zvěrolékařovo: [Nehodící se škrtnouti.]

a) pro maso a masné výrobky:	Podepsaný potvrzuje, že masa (masné výrobky), o něž jde, pochází ze zvířat, která byla za živa i po porážce zvěrolékařsky prohlédnuta a že jejich maso shledáno zdravým a způsobilým k požívání.
Razítko jatek původu:	Kromě toho se potvrzuje, že masné výrobky neobsahují žádných látek, jejichž používání je zakázáno předpisy státu určení.
b) pro suroviny a výrobky zvířecího původu:	Podepsaný potvrzuje, že zboží shora uvedené pochází ze zvířat prostých nakažlivých nemocí a ze zvířat domácího původu. Kromě toho se potvrzuje, že toto zboží může býti vyvezeno bez nebezpečí přenosu nakažlivých nemocí.

 

V ................., dne .................193...

Razítko zvěrolékařovo:	Státní zvěrolékař:
	.........................

 

K článku 10. přílohy D.

(Veterinární úmluva).

Předpisy o desinfekci železničních vozů a lodí.

Železniční vozy, můstky, lodi a části lodí, které sloužily k dopravě jednokopytníků, přežvýkavců, bravo vepřového a drůbeže, jakož i nářadí tvořící část jmenovaných dopravních prostředků, buďtež čištěny a desinfikovány před jejich dalším použitím, podle těchto předpisů:

1. Před vlastní desinfekcí buďtež ze železničních vozů vždy odstraněny: steliva, hnůj, peří, zbytky provazů, jimiž dobytek byl uvázán atd., a vůz budiž pak důkladně vyčištěn horkou vodou. Odpadky z vozu odstraněné buďtež desinfikovány nebo spáleny. Při nedostatku dostatečného množství horké vody může se provésti čištění též stříkáním studené vody o velkém tlaku. Aby nečistota změkla, jest však v každém případě třeba, aby předen provedlo se mytí horkou vodou. Čištění bude jen tehdy považováno za dostatečné, bude-li jím odstraněna veškeré znečištění, vzniklé při dopravě; též částky nečistoty, vniklé do spár v podlaze vozu buďtež odstraněny úplně, je-li třeba, vhodným železným náčiním s tupými hroty a hranami.

2. Desinfekce budiž provedena takto:

a) za obyčejných poměrů mytím podlahy, stropu a stěn sodným louhem, ohřátým nejméně na 50⁰ C, k jehož připravení bylo použito nejméně 3 kg sody na 100 1 vody.

Místo ladného lochu lze použíti též jiného louhu, jenž bude vládou příslušného státu uznán stejně účinným.

Ve stanicích opatřených potřebným zařízením jest dovoleno místo mytí sodným louhem vyčistiti velmi pečlivě podlahu, strop i stěny vodní parou pomocí vhodných přístrojů. Použitá vodní pára nechť má tlak nejméně 2 atmosfér.

b) Byly-li vozy infikovány morem skotu, plicní nákazou skotu, snětí slezinnou, snětí šelestivou, nákazou zvěře a skotu, slintavkou a kulhavkou, vozhřivkou, nákazou bravu vepřového, morem bravo vepřového, červenkou bravo vepřového, cholerou drůbeže, slepičím morem, nebo v případech oprávněného podezření takové infekce, budiž desinfekce vozů provedena jedním ze způsobů v bodu a) uvedených a mimo to pečlivým natřením podlahy, stropu a stěn roztokem 3%ní směsi kresolu a kyseliny sírové, nebo 2%ním roztokem formaldehydovým. Směs kresolu a kyseliny sírové budiž pořízena za obyčejné teploty smíšením dvou dílů surového kresolu a jednoho dílu surové kyseliny sípavé podle lékopisu jedné vysoké smluvní strany. K pořízení 3%ního roztoku lze použíti směsi nejdříve za 24 hodin a nejpozději do 3 měsíců po její přípravě. Takto pořízený roztok budiž použit ve 24 hodinách. Místo natírání lze desinfekci provésti též stříkáním pomocí přístroje uznaného vládou příslušného státu za vhodný.

3 Desinfekce budiž provedena zostřeným způsobem (2 b) zpravidla jen, byla-li zvěrolékařsko-policejně nařízena; avšak musí býti provedena i tehdy, bylo-li upotřebeno vazů k dopravě přežvýkavců a vepřového bravu ze stanice, v jejímž okolí do 20 km jest slintavka a kulhavka, nebo nebyla-li tato nákaza ještě prohlášena za utlumenou.

Veterinární úřad může naříditi zostřenou desinfekci (2 b) i v jiných případech, považuje-li ji za nezbytnou! aby se předešlo přenesení jmenovaných nákaz.

4. Budou-li zostřené desinfekci (2 b) podrobeny vozy s vnitrním obložením z prken, budiž obložení předem sňato a stejně jako vůz desinfikováno. Od vyjmutí vnitřních obložení lze upustiti, byl-li ve voze dopravován jen omezený počet drobného zvířectva odděleně v bednách.

5. U vypolštářovaných vozů budiž polštářování, je-li odstranitelno, dostatečným způsobem čištěno. Byl-li vůz infikován nákazami jmenovanými v bodě 2 b, anebo je-li odůvodněné podezření z takovéto infekce, budiž polštářování spáleno.

S vozem pak budiž naloženo způsobem uvedeným v bodech 1 - 3. Do cizozemských vozů (nepatřících žádné smluvní straně), jichž polštářování nelze odstraniti, nesmí se znovu nakládati.

6. Železniční vozy, jichž bylo použito k dopravě omezeného počtu drobného zvířectva, nebo živé drůbeže, uzavřených v bednách, klecích nebo koších, buďtež - s výhradou ustanovení o zostřené desinfekci podle bodů 2 b) a 3 - jen tehdy podle těchto předpisů čištěny a desinfikovány, byly-li znečištěny stelivem, krmivem nebo výměty.

7. Vysoké smluvní strany se zavazují, že železniční vozy, jichž se použije k dopravě zvířat, v této úmluvě jmenovaných, budou polepeny při nakládání, nebo, jde-li o vozy přicházející z třetího státu, při vstupu do území vysokých smluvních stran na obou stranách lístky barvy žluté s nápisem "Desinfikovati."

Je-li třeba některý vůz zostřeně desinfikovati (2 b, 3), polepí se lístky žluté barvy s kolmým červeným proužkem uprostřed a s nápisem "Zostřeně desinfikovati" v oné stanici, kde vznikne příčina tohoto druhu desinfekce nebo se stane známou.

Po desinfekci lístky "Desinfikovati" se odstraní a na jejich místo se nalepí lístky barvy bílé s nápisem "Desinfikováno dne ............ hodina ........... v ........... Tyto lístky se odstraní teprve při novém nakládání vozu, kdy se nalepí žlutý lístek shora zmíněný "Desinfikovati".

Vozy, jichž se použije k dopravě omezeného počtu drobného zvířectva, jakož i živé drůbeže, uzavřených odděleně v bednách, klecích, nebo kaších, polepí se ve stanici určení, pokud jest podle bodu 6 třeba jejich čištění a desinfekce.

Nebude-li vůz při přechodu z území jedné vysoké smluvní strany na území druhé označeným způsobem polepen, budiž to učiněno dodatečně v pohraniční přechodní stanici správou přejímací.

8. Vozy prázdné nebo naložené jiným zbožím než zvířaty výše uvedenými, které vstupují na území dotyčné vysoké smluvní strany a jichž byla podle zevnějších známek použito k dopravě takových zvířat, které však nebyly čištěny a desinfikovány podle předpisů této úmluvy, mohou býti vraceny. Připustí-li se k použití pro další dopravu,:buďtež vyčištěny a desinfikovány způsobem shora uvedeným.

9. Tato ustanovení vztahují se také analogicky na lodní prostory, rampy a můstky, které mohly býti zvířaty znečištěny.

10. Kdyby okolnosti vyžadovaly nějakých změn těchto ustanovení, obě vysoké smluvní strany v souhlase provedou změny, o něž by šlo.