Národní shromáždění republiky Československé schvaluje obchodní a plavební smlouvu mezi republikou Československou a královstvím Rumunským, sjednanou na Štrbském Plese dne 27. června 1930 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. července 1930, čís, 114 Sb. z. a n.

Předkládaná obchodní a plavební smlouva má nahraditi dosud platnou obchodní úmluvu ze dne 23. dubna 1921 a zároveň veterinární úmluvu ze dne 1. října 1924. Hospodářské vztahy mezi oběma státy byly tedy již upraveny, ale pouze tzv. rámcovou smlouvou, neboť citovaná úmluva neobsahuje žádných celně-tarifních ujednání, stanovíc pouze zásadu nejvyšších výhod co do celního projednávání zboží při dovozu z toho kterého smluvního státu. Tato úmluva byla novou smlouvou od základu přepracována a rozšířena a jednotlivá ustanovení byla přizpůsobena potřebám vzájemných vztahů, jak se projevily v posledním desetiletí. Rovněž veterinární úmluva byla sjednána na novém podkladě a byla přizpůsobena jak co do formy, tak i co do merita, pokud se to jevilo účelným, vzorům doporučeným veterinárními znalci Společnosti národů.

Obě vlády byly při sjednání smlouvy vedeny snahou, aby vzájemné hospodářské styky dostaly co nejširší základnu, aby přátelství obou států bylo dokumentována i v tomu oboru co nejvýrazněji a nejúčinněji.

Československá vláda nemůže opomenouti poukázati při této příležitosti na to, že tato smlouva má jistě význam také politický nejen pro poměr mezi Československou republikou a Rumunskem, nýbrž i pro situaci ve Střední Evropě vůbec. Stejně posuzuje věc také vláda rumunská.

Obě vlády jsou přesvědčeny - a tomuto přesvědčení daly výraz i ve smlouvě samé, o čemž se stane zmínka na příslušném místě -, že bude lze nyní budovati dále a že tam, kde se to ukáže potřebným nebo účelným, bude lze různé jednotlivé otázky nebo skupiny jejich podrobně upraviti zvláštními úmluvami.

Obě vlády se vynasnažily, ač již to do oboru obchodně-politického jednání nespadá, aby byla dána možnost zájemcům s té i oné strany k navázání přímých obchodních styků. Bude tedy na těchto, aby daných možností využitkovaly k dalšímu rozvoji obapolných hospodářských vztahů.

Dříve než bude podán podrobný rozbor smlouvy, buďtež stručně vylíčeny obchodní styky mezi oběma státy, tak jak se podávají ze vzájemné výměny zboží.

Bližší zkoumání o složení dovozu z Rumunska, resp. vývozu tam ukazuje toto:

Rumunský dovoz do republiky Československé, jak odpovídá složení jeho národního hospodářství, soustřeďuje se skoro úplně na zboží zemědělské výroby vedle několika málo průmyslových artiklů, představujících suroviny, resp. pomocné látky pro československý průmysl; dovoz zboží zemědělsko-průmyslové a čistě průmyslové výroby tvoří jen malý zlomek celkového dovozu z Rumunska. Rumunsko dováží do republiky Československé zejména tyto druhy zboží:

Ostatní dovoz rozptýlen je na řadu méně významných druhů zboží.

Naproti tomu československý vývoz do Rumunska uskutečňuje se skoro výlučně ve zboží průmyslové výroby, a to ve velké řadě nejrůznějších druhů zboží. V následujícím přehledu uvedeny jsou nejdůležitější skupiny vyváženého zboží a hodnoty vývozu podle tříd česle slovenského celního sazebníku.

Smlouva se skládá z tzv. rámcové (vše obecné části, z přílohy A, upravující cla československého celního sazebníku na rumunské zboží v ní uvedené, přílohy B, upravující cla rumunského celního sazebníku kolony generální a oněch cel kolony minimální, kde byly poskytnuty slevy pod úroveň minimálních cel, přílohy C, kde uvedena byla konsolidovaná cla minimální kolony, a konečně z přílohy D, obsahující sanitárně-veterinární úmluvu.

Všeobecná část upravuje předně právní poměry příslušníků obou smluvních států (čl. I. - VIII.), a to na základě zásady stejného nakládání, po případě zásady nejvyšších výhod tam, kde vnitřním zákonodárstvím jedné nebo druhé strany dány jsou zvláštní předpisy: pro cizince. Těmito články řeší se otázky usazování, pobytu, cestování (čl. I.), vypovídání a přejímání vypovězených osob (čl. II.), nabývání a držba práv, věcí movitých a nemovitých (čl. III.), výkon živností, obchodu a řemesel (čl. IV.), zdanění (čl. V.), poměry vojenské služby a otázek s ní souvisejících (čl. VI.), ochrana před soudy a státními úřady (čl. VII.); obdobně upravují se poměry společností hospodářské povahy (čl. VIII.).

Pro výměnu zboží stanovena jsou předně všeobecná pravidla. Nejdůležitější z nich je zásada volnosti obchodu (čl. IX.), omezená pouze tzv. klasickými výjimkami, při čemž povolovací řízení, platící ještě pro některé druhy zboží, je upraveno zvláštní administrativní dohodnu tak, aby byly respektovány zájmy státu přicházejícího v úvahu. Dalším základním pilířem těchto ustanovení o výměně zboží je vzájemně poskytnutá zásada nejvyšších výhod co do výše cel (čl. X.) a všech celních formalit i řízení v tomto oboru obvyklých (čl. XIII.), stanovící zároveň obvyklé výjimky ve formulaci, jak se vytvořila v moderních obchodních smlouvách (čl. XIV.). Tyto dvě důležité zásady doplňují neméně důležité zásady stejného nakládání se zbožím v daňovém oboru (čl. XIX.) a o svobodě průvozu (čl. XXIII.). Základ pro úpravu cel na určité výrobky vzájemného dovozu, jak byl upraven shora zmíněnými přílohami A - C, tvoří článek XL, který mimo to obsahuje tzv. valutní klausuli, obvyklou v novějších československých obchodních smlouvách. Po celně-technické stránce zaručuje se nejprve používání ženevské úmluvy o zjednodušení celních formalit (čl. XII.) a stanoví se určitá podrobnější pravidla pro celní projednávání zboží ve vzájemném styku (čl. XV. - XVIII.). Smlouvou zaručena je dále účinná ochrana proti nekalé soutěži, kterážto ustanovení rovněž sledují plné zabezpečení nerušeného odbytu zboží (čl. XX.); pro československé zboží přichází v úvahu zejména ochrana označení původu chmele, piva, minerálních vod a výrobků z nich. Obvyklým způsobem jest opraveno nakládání se vzorky obchodních cestujících a právní poměry jejich (čl. XXI.)

Otázky dopravy poštovní, železniční a vodní upraveny jsou rámcově, ale přece, pokud jde o vytýčené nejdůležitější zásady, dosti podrobně.

Co do poštovní dopravy zavazují pse obě strany, že se budou říditi ve vzájemných stycích mezinárodními poštovními úmluvami a dohodami (čl. XXIV.). Pokud jde o dopravu na železnicích (čl. XXV. - XXX.), stipulují si obě smluvní strany v obvyklé formě jednak zásadu nejvyšších výhod - v poměru ke zboží cizích států -, jednak stejného zacházení - v poměru k domácímu zboží -, fixujíce zároveň, které výjimky z této zásady dlužno považovati za přípustné a které za nepřípustné. Pro dopravu na mezinárodních tocích mají býti směrodatny příslušné mezinárodní úmluvy (čl. XXXI.), na vnitřních vodách zachovávají si obě strany volnost jednání (čl. XXXVI.). V dopravě na územních vodách zabezpečují si nakládání podle zásady nejvyšších výhod, po případě parity (čl. XXXII.). Podrobněji jsou rozvedena některá pravidla o nakládání s loďmi, jejich posádkami a zbožím v přístavech obou států, - zejména i v oboru daňovém (čl. XXXIII.), o společnostech obstarávajících dopravu vystěhovalců (čl. XXXIV.) a o uznávání národnosti lodí (čl. XXXV.).

Smlouva otevírá zároveň možnost k sjednání nových, resp. doplnění již sjednaných úmluv v různých oborech. Týká se to zejména vytvoření přímých železničních tarifů (čl. XXX.), sjednání konsulární úmluvy (čl. XXXVII.), sjednání pohraničních železničních stanic, policejních a pasových úřadů, sjednání tzv. celního kartelu a sjednání nové úmluvy o pohraničním styku (čl. XXXVIII.).

Spory snad vzniklé mezi oběma stranami o výklad smlouvy a použití jednotlivých jejích ustanovení, pokud by nebyly vyřízeny diplomatickou cestou, vyhrazeny jsou rozhodčímu řízení (čl. XXXIX.).

Smlouva nabude účinnosti 15 dne po výměně ratifikačních listin. Jest sjednána na tři roky s možností tříměsíční výpovědi nejdříve tři měsíce před uplynutím této doby. Obě strany vyhrazují si zároveň možnost výpovědi smlouvy se lhůtou jednoměsíční, kdyby rozhodčí soud stanovený smlouvou rozhodl, že některými autonomními opatřeními jedné strany byla porušena ke škodě druhé strany rovnováha hospodářských vztahů, jak se jevila v době sjednání smlouvy (čl. XL. a závěrečný protokol k němu).

Přílohou A korcedovala republika Československá Rumunsku jednak vázání, jednak slevy některých autonomních, resp. smluvních cel. Cla byla vázána zejména pro kukuřici ke krmným účelům, proso, boby, tabulové hrozny, jablka, hrušky, broskve, meruňky, ovocný rmut a břečku, jetelová semena, voly, býky, krávy, mladý hovězí dobytek, telata a čerstvé maso (ve výši minimálních sazeb novely k celnímu sazebníku zároveň s možností přirážek v ní stanovených), některé druhy rybích konserv, pro zeleninové konservy, některé druhy - minerálních olejů a jejich polotovary. Cla byla snížena: pro kukuřici jinou než krmnou, neloupané vlašské ořechy, sušené ovoce, vepře ve váze nad 120 kg, měchýře a střeva a obyčejné kožešiny; aplikace smluvních sazeb, jichž dále vyjmenované rumunské zboží dosud nepožívalo, byla povolena pro některé druhy pálených lihových nápojů, vína z určitých rumunských krajů, sibiňský salám a sýr cascaval.

Přílohy B a C obsahují vázání, resp. slevy rumunských cel. Slev ze sazeb kolony generální a minimální bylo docíleno pro velkou řadu druhů zboží, z nichž jako nejdůležitější buďtež uvedeny tyto: kožené rukavice podšívané, různé druhy obuvi kažené, plátěné s koženou nebo gumovou podešví, polovlněné podšívkové látky, některé druhy vlněných koberců, olein, degras, chmel, sušený čekankový kořen, jemnější druhy surové příze ze lnu, tkaniny z konopí, bílené, barvené, potištěné a mercerisované, tkaniny, pytle a koberce z juty; bavlněné tkaniny, bílené, barvené, potištěné a mercerisované, bavlněné rukavice, některé druhy prádla, damašku, léčivé bahno z trenčiansko-teplických a piešťanských lázní také v úpravě pro drobný prodej, některé druhy zboží ze dřeva a papíru, prýmkářského, kamenického, kameninového (nádobí, desky, sanitní nádobí, roury), ze skla (sklenice, service), kelímková a elektrolytická ocel, litinové roury tažené, spojky; železné nádobí a vany smaltované, různé druhy nářadí ze železa a jiných kovů, zejména zemědělské nářadí a stroje, strojky pro domácnost, stroji a přístroje pro cukrovary, pivovary, lihovary, zařízení mrazotvorná, jeřáby, některé druhy zboží chemického. Vázání sazeb kolony generální a minimální bylo docíleno rovněž pro velkou řadu druhů zboží; z nichž buďtež uvedeny tyto: některé druhy koží a zboží z koží, zejména rukavice a obuv kromě těch, pro něž by byly získány slevy, vlněné tkaniny, pivo, lněná příze, tkaniny z konopí a lnu, surové, bílené, barvené, bavlněné tkaniny, surové, stávkové a pletené zboží z bavlny, různé druhy prádla a konfekce, různé druhy zboží z papíru, minerální vody, různé druhy zboží kameniny, porcelánu, skla, litinové roury svářené, kamna a jiné drobné zboží ze železa, různé zemědělské stroje motorickou silou hnané, parní kotle a turbiny, výbušné a spalovací motory, dynama, elektrotechnické přístroje, kabely a jiné.

Příloha D - sanitárně-veterinární úmluva - upravuje dovoz dobytka, zvířecích surovin, masa a výrobků z něho. Obsahuje zejména podmínky dovozu, předpisy o sanitárně-veterinární službě na hranicích, o způsobu dopravy a jiné.

Vláda předkládajíc tento návrh oběma sněmovnám Národního shromáždění, projevuje po stránce formální přání, aby tato předloha byla projednána v poslanecké sněmovně výborem zahraničním a výborem živnostensko-obchodním a v senátě výborem zahraničním a národohospodářským.

Text smlouvy se přikládá ve znění francouzském s československým překladem.

V Praze, dne 28. srpna 1930.

Předseda vlády:

Udržal v. r.