Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929. |
|
III. volební období. |
2. zasedání. |
621.
Odpovědi:
I. min. národní obrany na interp. posl. Polívky a druhů v záležitosti oslavy Masarykovy v Levoči, uspořádané tamními socialistickými organisacemi, a neúčasti vojenské posádky (tisk 320/XVIII.),
II. min. školství a národní osvěty na interp. posl. V. Beneše a soudr. o protizákonné činnosti P. Richarda Weidlicha na školách ve Starých Hamrech (tisk 386/IV.),
III. vlády na interp. posl. dr. Daňka a druhů o rozpočtení předchozích služeb pro zvýšeni služného státních zaměstnanců, bývalých poddůstojníků z povolání a legionářů (tisk 295/XXVII.),
IV. min. vnitra a školství a národní osvěty na interp. posl. Hrubého a soudr. o bílém teroru na Slovensku proti dětem a dělnické mládeži (tisk 274/XIII.),
V. min. financí na interp. posl. Seidla, Staňka a soudr. o přeložení přednosty berní správy z Tábora a daňových poměrech v tamním berním obvodě (tisk 274/XV.),
VI. min. vnitra na interp. posl. Kirpalové a soudr. o chování četnictva a státní policie dne 6. března 1930 v Chabařovicích (tisk 320/IV.),
VII. vlády na interp. posl. Knirsche a druhů o úřadování u státních úřadů (tisk 138/XV.),
VIII. min. vnitra na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o zabavení časopisu "Kaadner Zeitung" ze dne 5. dubna 1930 (tisk 532/XIII.),
IX. min. pošt. a telegrafů na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o poškozování německého obyvatelstva, které používá poštovní dopravy, telegrafního a telefonního styku (tisk 306/VII.),
X. min. vnitra na interp. posl. inž. Junga, Krebse a druhů, že okresní politické úřady šikanují pořadatele slavností na paměť 4. března (tisk 320/XII.),
XI. min. vnitra na interp posl. dr. Schollicha a druhů o zabavení časopisu "Deutsche Volkswehr" ve Frýdku (tisk 432/III.),
XII. min. vnitra a min. financí na interp. posl. dr. Keibla a druhů o zbytečných šikanách pohraniční finanční stráže a četnictva na státních hranicích v severních Čechách (tisk 306/VIII.),
XIII. min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. posl. dr. Luschky, Fritschera a druhů o úpravě služebních a platových poměrů duchovních ošetřovatelů ve státních léčebných ústavech (tisk 247/XV.),
XIV. vlády na interp. posl. dr. Sterna, Gottwalda a soudr. o haagské dohodě, o její protiústavní ratifikací presidentem a jejích doplňcích pařížskou dohodou (tisk 488/XI.),
XV. vlády na interp. posl. Knirsche, Simma a druhů o zaopatření válečných poškozenců, vdov a sirotků (tisk 247/XX.),
XVI. min. železnic na interp. posl. B. Procházky, Malého, Fialy a druhů v příčině reversů požadovaných od zaměstnanců čsl. státních drah při překládání ze Slovenska a Podkarpatské Rusi (tisk 274/X),
XVII. min. zemědělství a vnitra na interp. posl. Neumeistra a soudr. o poskytnutí naprosto nepatrné podpory postiženým živelní pohromou v městě Divišově a okolí (tisk 209/III.),
XVIII. min. financí na interp. posl. Šamalíka a druhů o obnovení platnosti vyhlášky ministerstva financí ze dne 7. října 1922, čís. 73.490/9425 ex 1922 a o obnovení platnosti § 14 výnosu ministerstva financí ze dne 18. prosince 1920, čís. 115.805-IV A/11 b ex 1920, v důsledku kterých byly přijímány žádosti za prominutí opětného placení obojí daně z masa na čáře u úřadů potravní daně na čáře tak, jako by byly tyto žádosti podány podle ustanovení § 9 zákona o dani z masa u důchodkových kontrolních úřadů (tisk 386/X),
XIX. min. vnitra na interp. posl. Gottwalda, dr. Sterna, Haiblicka a soudr. o - - peněz z podpor nezaměstnaných dělníkům zatčeným při dělnických projevech dne 6. března v Ústí n. L. (tisk 400/II.),
XX. min. obchodu, průmyslu a živností na interp. posl. Horpynky a druhů o anketě německého živnostenského svazu pro Čechy (tisk 306/VI.),
XXI. min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. posl. dr. Moudrého, Fialy a druhů o zřízení nového hřbitova v Rokycanech (tisk 306/X).
621 /I.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Polívky a druhů
v záležitosti oslavy Masarykovy v Levoči, uspořádané tamními socialistickými organisacemi, a neúčasti vojenské posádky (tisk 30/XVIII.).
Okresní Osvětový Sbor v Levoči uspořádal ve dnech 2., 4., 6. a 7. března 1930 oslavu 80. narozenin pana presidenta republiky. V souboru těchto oslav konaly v prvních dvou dnech samostatné slavnosti obě místní politické organisace čs. soc. dem. strany robotnické a čs. strany národně socialistické. K těmto oslavám rozeslaly letáky, ve kterých upozornily na význam dne 7. března 1950 a vyzvaly svoje politické příslušníky, aby se všichni zúčastnili, jelikož socialistické strany oslaví narozeniny pana presidenta společně.
Velitel pěšího pluku 37 vzhledem k tomu, že slavnost pořádaly politické strany pro své politické příslušníky, že slavnostním řečníkem byla osoba v místě politicky exponovaná, jakož i vzhledem ke způsobu, jakým byla slavnost proklamována, předpokládal, že tato bude míti politický charakter. Poněvadž podle článku 478 služebního řádu součinnost vojska jakož i jednotlivých vojenských osob v činné službě při slavnostech a veškerých projevech politického rázu není vůbec dovolena, omluvil svoji účast s poukazem na platné předpisy. Z téhož důvodu se slavnosti neúčastnil ani nikdo z posádky.
Naproti tomu druhých slavností dne 6. a 7. března, které nebyly pořádány politickými stranami, se vojsko zúčastnilo, resp. samo je pořádalo. Dne 6. března konal se průvod místní posádku a slavnostní akademie za účinkování hudby pěšího pluku 37. Dne 7. března ráno byl budíček hudby téhož pluku, dopoledne slavnostní přehlídka vojska a defilé po náměstí, odpoledne vojenský koncert.
Jelikož v jednání velitele pěšího pluku 37 neshledávám s hlediska platných předpisů nic závadného, nemám důvodu k nějakým dalším opatřením.
V Praze, dne 30. června 1930.
Ministr národní obrany:
Dr. Viškovský v. r.
621/II.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Vojty Beneše a soudruhů
o protizákonné činnosti P. Richarda Weidlicha na školách ve Starých Hamrech (tisk 386/IV.).
Vykonaným šetřením bylo zjištěno, že působení svrchu jmenovaného jako učitele náboženství na obecných školách ve Starých Hamrech bylo příčinou stálých sporů mezi ním, učitelstvem a rodiči školních dětí.
Jakmile se o tom zemská školní rada v Brně dověděla, zahájila ihned příslušné řízení podle § 152, odst. 3. věta druhá, služební pragmatiky učitelstva národních škol.
Řízení to není dosud skončeno a o jeho výsledku bude ministerstvu školství a národní osvětu podána zpráva.
V Praze, dne 4. června 1930.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Dérer v. r.
621/III.
Odpověď
vlády
na interpelaci posl. dr. Ladislava Daňka a druhů
o rozpočtení předchozích služeb pro zvýšení služného státních zaměstnanců, bývalých poddůstojníků z povolání a legionářů (tisk 295/XXVII.).
Platový zákon zachovávaje práva nabytí v den účinnosti zákona upustil od jakýchkoliv přesunu zejména i takových, které by vznikly změnou stavu daného započtením a propočtením služební doby provedeným podle předpisů platných do účinnosti platového zákona a převedl úředníky certifikatisty clo nových platil stejně jako ostatní úředníky jejich kategorie.
Byl by proto převod úředníků - certifikatistů podle celé vojenské služební doby, neb aspoň s prominutím čekatelské doby stanovené platovým zákonem - jak se domáhá resoluce senátu Národního shromáždění - zmíněná v interpelaci, odvolávajíc se na zákon ze dne 13. května 1919, č. 250 Sb. z. a n. v rozporu s platovým zákonem, což také potvrzuje judikatura nejvyššího správního soudu; provedení této resoluce znamenalo by ostatně proti zásadám zákona výhodnější převod certifikatistů než ostatních úředníků se stejnými postupovými nároky.
Pokud se v interpelaci žádá započtení vojenské služby certifikatistů při úpravě vládním nařízením podle § 142, odst. 2 plat. zákona dlužno připomenouti, že tato věc spadá do celého souboru otázek o hodnocení různých služeb a zaměstnání pro služební poměr státní. Všechny tuto otázky budou vyřešenu s jednotného hlediska, jakmile se poměry ve všech oborech státní a veřejné správy za platového zákona ujasní tak, že bude možno, skutečné potřeby státní správy v naznačeném směru s přihlédnutím ke všem v úvahu přicházejícím okolnostem správně posouditi.
V Praze, dne 4. července 1930.
Náměstek předsedy vlády:
Rud. Bechyně v. r.
621/IV.
Odpověď
ministrů vnitra a
školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Hrubého a soudruhů
o bílém teroru na Slovensku proti dětem a dělnické mládeži (tisk 274/XIII.).
Státní bezpečnostní orgány na Slovensku zakročují - řídíce se platnými předpisu, zejména předpisy trestního řadu - pouze tenkráte, je-li důvodné podezření trestného činu. V případech, o kterých se interpelace výslovně zmiňuje, nebylo provedeným šetřením zjištěno, že by policejní ředitelství v Bratislavě, resp. jeho orgány se dopustily vůči dělnictvu, zejména vůči dělnické mládeži, nějakých nezákonností nebo přehmatů, zvláště pak že by osoby zatčené nebo k výslechu předvedené byly policejními orgánu ztýrány. Také žádná z dotyčných osob nepřednesla v tomto směru u úřadu nějaké stížnosti. K jednotlivým případům v interpelaci zmíněným uvádí se toto:
Při pokusu, vyvolati v Bratislavě stávku učňů, byly zadrženy a vyslechnuty osoby, důvodně podezřelé z protizákonné agitace a nepřípustného rozšiřování letáků, po případě bylo proti těmto osobám učiněno trestní oznámení. Učeň Grünner nebyl v této záležitosti vůbec vyslýchán a osoba jménem Chorvaj v obvodě policejního ředitelství v Bratislavě není vůbec k pobytu hlášena.
Silvestrovská zábava, v interpelaci zmíněná, nekonala se v Bratislavě, nýbrž v Diosegu, a byla pořádána bratislavským agitačně-propagačním komunistickým sborem "Modrá blůza", který byl komunistickou organisací v Diosegu k uspořádání zmíněné zábavy pozván. V souvislosti s tím bylo několik osob předvoláno k policejnímu ředitelství v Bratislavě, tam vyslechnuto a po výslechu propuštěno. Zatčen nebyl nikdo. Učen Šolc (Scholz) nebyl u svého zaměstnavatele denuncován, byl však u něho hledán, poněvadž se na předvolání k policejnímu ředitelství nedostavil.
Další údaje interpelace o omezování Šolcovy osobní svobody postrádají všeho podkladu. Naopak, jak bylo zjištěno, otec jmenovaného se sám o svém synovi u policejního ředitelství informoval a byl to pravděpodobně on, který u zaměstnavatele svého syna zařídil kontrolování jeho docházky do obchodu.
O domnělém zadržení učně Wega na cestě z práce domů nemohlo býti nic určitého zjištěno. Též údaje o domnělém nezákonném vypovídání členů komunistické strany z obvodu města Bratislavy neodpovídají skutečnosti. Dělník Štefan Szabó z Köbölkutu zdržoval se v bratislavském policejním obvodu bez zaměstnání a obživy, byl mimo to policejně trestán a též soudně pro různé delikty stíhán, takže jeho vypovězení z obvodu Bratislavy bylo odůvodněno. Příslušný výměr policejního ředitelství byl zemským úřadem v Bratislavě potvrzen. O udánlivém vypovězení dělníka Šneidera (Schneidera) není úřadům vůbec nic známo.
Osoba jménem Tomášková nebyla z Dělnického domu k policejnímu ředitelství předvedena, takže i ostatní, o této osobě v interpelaci uvedené údaje postrádají podkladu.
Policejní ředitelství zjistivši, že v sekretariátu stavebních dělníků na Mickiewiczově ulici (tedy ne v Dělnickém domě) pořádá komunistická strana besídku pro děti školou povinné, schůzku rozpustilo, načež přítomné děti byly, většinou na místě samém, některé na policejním ředitelství vyslechnuty a po výslechu propuštěny. Ve věci bylo samozřejmě nutno uvědomiti školní správu. Také v tomto případě postrádá jakéhokoliv podkladu tvrzení o ztýrání dělníka Schwarze (ne Švarce - jak se v interpelaci uvádí), který byl při této příležitosti předveden a vyslechnut.
Mezi členy městského zastupitelstva v Bratislavě není osoba jména Kollar. Pokud by se interpelace týkala člena městského zastupitelstva Koláře, byl tento skutečně dne 24. února 1930 u policejního ředitelství v jisté trestní věci vyslýchán a výslech jeho, poněvadž se jmenovaný dostavil opožděně, protáhl se do odpoledních hodin. O tom, že hodlá učiniti nějaký projev ve slavnostní schůzi městského zastupitelstva v Bratislavě, konané u příležitosti narozenin pana presidenta republiky, se Kolář u úřadu vůbec nezmínil, takže průtah při jeho výslechu nemohl s chystaným projevem nikterak souviseti.
Pan poslanec Gabriel Steiner pokusil se dne 24. února 1930 uspořádati na náměstí Republiky v Bratislavě nepovolený tábor lidu, a ježto neuposlechl vyzvání policejních orgánů, aby v řeči ustal, bylo nezbytno, aby byl s improvisovaného řečniště odveden. Při tom dopustil se jmenovaný spolu s jakýmsi Meszarošem hrubého násilí proti policejním orgánům. Bylo proto učiněno ve věci trestní oznámení.
Z vylíčených okolností jest zřejmo, že policejní orgánové postupovali ve všech v interpelaci zmíněných případech podle platných předpisu a není proto důvodu, aby v oboru působnosti ministerstva vnitra byla činem opatření v interpelaci žádaná.
Výchovný úkol národních škol žádá, aby děti byly stále vedeny k lidumilnosti a lásce k bližnímu a aby byl v nich buzen smysl pospolitosti a snášelivosti. Škola je povinna bdíti, aby děti byly vzdalovány všeho, co by mohlo škodlivě působiti na jejich mravní výchovu. Nelze proto trpěti, aby školní děti byly příslušníky politických organisací, aby se zúčastňovaly politických projevů a aby se jich zneužívalo při stranických agitacích politických. Správy škol a učitelé jsou proto povinni dbáti, aby žactvo nejednalo proti platným předpisům. Že by se správce školy Antonín Šteger nebo jiní správcové a učitelé národních škol bratislavských dopustili nějakých nepřístojností při vyšetřování dětí, jež byly školské správě oznámeny jako provinilé, nebylo vůbec zjištěno.
V Praze, dne 24. června 1930.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Dérer v. r.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
621/V.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslanců Františka Seidla, Františka Staňka a soudruhů
o přeložení přednosty berní správy z Tábora a daňových poměrech v tamním berním obvodě (tisk 24/XV.).
Přednosta berní správy v Táboře, vrchní finanční komisař Dr. Antonín Janovský, byl vynesením ministerstva financí ze dne 14. srpna 1929 povolán do služeb ministerstva financí, služby té byl však na vlastní žádost vynesením z 23. září 1929 zproštěn a převzal znovu vedení berní správy v Táboře. Vzhledem k tomu však, že místo přednosty zmíněné berní správy bylo nutno obsaditi s hlediska systemisace úředníkem starším, jsoucím nejméně ve 4. platové stupnici (přednostenské místo u berní správy v Táboře systemisováno je ve 3. platové stupnici, dr. Janovský je v 5. platové stupnici), byl dr. Janovský přeložen k berní správě v Hořovicích a na jeho místo byl ustanoven vrchní finanční rada Karel Zelenka. K berní správě v Hořovicích byl pak přeložen dr. Janovsky proto, ježto vzhledem k dlouho trvající nemoci dosavadního přednosty této berní správy bylo nutno postaviti jí v čelo úředníka, který poskytoval plnou záruku, že úřad přivede brzy do pořádku. Nebyl tedy dr. Janovský pověřen vedením berní správy hořovické proto, že byl pro své nekompromisní jednání nepohodlným některým nepořádným poplatníkům, aniž na jakoukoliv političkou intervencí.
K bodům 2. a 3. interpelace nemohu zatím dáti určitější zprávu, protože se věc teprve vyšetřuje, ale mohu ujistiti, že by bylo okamžitě zavedeno trestní řízení pro zkrácení daně, bez ohledu na osobu pachatelovu, jakmile by byl zjednán k tomu zákonný předpoklad.
V Praze, dne 3. července 1930.
Ministr financí:
Dr. Engliš v. r.
621/VI. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci posl. Kirpalové a soudruhů
o chování četnictva a státní policie dne 6. března 1930 v Chabařovicích (tisk 320/IV.).
Komunistická strana zamýšlela uspořádati dne 6. března 1930 v Chabařovicích nezákonným způsobem tábor lidu. Letáky bylo svoláno na zmíněný den do Chabařovic několik set lidí, k nimž asi o 18. hodině počal na náměstí řečniti neznámý řečník. Když úředních výzev k rozchodu nebylo uposlechnuto, byli účastníci shluknutí rozptýleni četnictvem. Při tom se četnictvu a i státní stráži bezpečnosti, která byla povolána z Ústí nad Labem, spílalo a házelo po nich kamením. Několik četníků bylo zasaženo. Postup četnictva a státní stráže bezpečnosti byl chováním demonstrantů odůvodněnu, naprosto korektní a bezzávadný. O bezohledném zacházení s demonstranty a dokonce o zranění některých z nich není ničeho známo. Jak bylo zjištěno, nepřihlásil se s nějakým zraněním nebo poškozením u úřadů nikdo a také nikdo nehledal u místních lékařů lékařské pomoci.
Vzhledem k tomu nemám důvodu k nějakému opatření.
V Praze, dne 28. června 1930.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
621/VII. (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance H. Knirsche a druhů
o úřadování u státních úřadů (tisk 138/XV.).
Jsou-li členové Národního shromáždění zaplavováni žádostmi o intervence u státních úřadů ku podpoře osobních zájmů stran, nelze již z pouhé této skutečnosti dovozovati, že příčinou řečeného zjevu jest složitý a zdlouhavý úřední postup, jak se páni interpelanti domnívají. Jest přece známo, že členové Národního shromáždění jsou namnoze žádáni o intervenci dříve, než věc k úřadu dojde, nebo bývá na nich žádána intervence, aby věc byla vyřízena v určitém směru. Intervence jedině v zájmu urychleného vyřízení vyskytují se jen zřídka.
Zdrží-li se někdy vybavení věci nepoměrně déle, nebývá to vždy vinou úřadu; pokud se tak přece stane, jest věcí i strany samé, aby vyřízení svého podání urgovala, po případě dozorčí stížností na ně upozornila nadřízený úřad, aby mohl zjednati nápravu.
Jsou-li pánům interpelantům známy konkrétní případy, kde někteří státní občané čekají několik let na vyřízení svých podání, jde patrně o věci, na jejichž včasném vyřízení strany nemají zájmu a jež vyšly proto z úřední patrnosti. Jakmile případy tyto budou příslušným ministerstvům sděleny, bude zjednána potřebná náprava.
Vláda věnuje účelnému zrychlení úředního postupu bedlivou pozornost. Příslušná ministerstva, která za tím účelem vydala potřebné pokyny, neopomenou při žádné příležitosti působiti k tomu, aby podání strany byla s možným urychlením vyřizována.
V Praze, dne 2. července 1930.
Náměstek předsedy vládly:
Rud. Bechyně v. r.
621/VIII. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance inž. O. Kalliny a druhů
o zabavení časopisu "Kaadner Zeitung" ze dne 5. dubna 1930 (tisk 532/XIII.).
Okresní úřad v Kadani, vykonávající tiskovou prohlídku časopisu "Kaadner Zeitung", zabavil čís. 28. tohoto časopise ze dne 5. dubna 1930 pro úvodní článek nadepsaný "Die Pazifisten" v místě od slov: "Dagegen ist... až... sie hin", jež v interpelaci je doslovně uvedeno, shledav v tomto místě skutkovou podstatu trestného činu podle § 11 odst. 2 zákona na ochranu republiky.
Krajský jako tiskový soud v Mostě nálezem ze dne 8. dubna 1930, čís. Tl 52/30 zabavení v celém rozsahu potvrdil, uznav tak, že zabavení provedené okresním úřadem bylo zákonem odůvodněno.
Neshledávám proto příčiny k opatření, jež jest v interpelaci žádáno.
V Praze, dne 2. července 1930.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
621/IX. (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance inž. O. Kalliny a druhů
o poškozování německého obyvatelstva, které používá poštovní dopravy, telegrafního a telefonního styku (tisk 306/VII.).
Tvrzení, že poštovní správa po jazykové stránce nepřihlíží k praktickým potřebám obchodu, není správné, neboť vydává, třeba že k tomu podle § 2 jazykového zákona není povinna, veškeré tiskopisy pro styk se stranami, tudíž i šekové uplatní lístku a šeky i s textem německým; těmito zřeteli řídí se poštovní správa též při uspořádání obou úředních pomůcek, u nichž se interpelace zmiňuje.
Že v tiskopisech a v obou publikacích je vžito na předním místě státního jazyka není a nemůže jejich praktickému užívání býti na újmu.
V Praze, dne 6. června 1930.
Ministr pošt a telegrafů:
Dr. Franke v. r.
621/X. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců inž. R. Junga, H. Krebse a druhů,
že okresní politické úřady šikanují pořadatele slavností na paměť 4. března (tisk 320/XII.).
Proti pořádání řádně ohlášených projevů, pokud nevybočují z rámce skutečných posmrtných pietních vzpomínek, nečiní úřady v zásadě námitek a projevy takové, jak páni interpelanti sami konstatují, též povolují.
Za takové nezávadné projevy nelze však pokládati manifestace, které podle svého uspořádání pod rouškou smutečních oslav mohou buditi dojem, že se jimi schvalují a šíří ony protistátní ideje, jímž byl dán vyraz demonstracemi 4. března 1919 a jež byly vlastní příčinou politováníhodných událostí, k nimž toho dne došlo. K případům v interpelaci uvedeným dlužno podotknouti toto:
Smuteční slavnost, kterou zamýšlel uspořádati spolek "Kreisverein Brünn der deutschen nationalsozialistischen Arbeiterpartei" dne 2. března 1930 v Německém domě v Brně, policejní ředitelství v Brně nepovolilo, dospěvši z okolností případu k úsudku, že slavnost sleduje nepřípustné tendence, a majíc důvodnou obavu, že pořádání slavností, zejména se zřetelem na místní poměry a časovou souvislost s chystanými oslavami 80. narozenin pana presidenta republiky, ohrozilo by veřejnou bezpečnost a veřejné blaho. Opatření toto ponechal v platnosti také zemský úřad v Brně, vyřizuje odvolání.
Okresní spolek Aš německé národně socialistické stranu dělnické, pořádající smuteční slavnost v Aši, neuvedl vůbec ve své žádosti o povolení slavnosti, že bude při ní vyzváněno na obou místních kostelích. Okresní úřad, zvěděv o tom z novin, zvonění zakázal, maje důvodnou obavu, že nápadné a neobvyklé, půl hodiny trvající vyzvánění na kostelích při veřejném projevu, který nebyl pořádán ani v kostelích ani na hřbitově, nýbrž v tělocvičně, vyvolalo by rozruch a prudký odpor u části obyvatelstva a ohrozilo veřejný klid a pořádek. Proti zákazu odvolání nikým podáno nebylo.
Okresní úřad ve Falknově n. O. zakázal býv. učiteli a tajemníku německé národně socialistické strany Donhäuserovi mluviti při smuteční oslavě, pořádané na hřbitově ve Falknově, ježto vzhledem ke zkušenostem, které učinil co do obvyklého vystupování tohoto řečníka, měl odůvodněnou obavu, aby jmenovaný ve svém projevu nepřekročil přípustné meze a neohrozil tak - zejména na hřbitově - veřejný klid a pořádek.
Slavnostní akademii na počest 80. narozenin pana presidenta republiky v Broumově dne 4. března 1930 nepořádal okresní úřad společně s ostatními broumovskými státními úřady, jak se v interpelaci uvádí, nýbrž některé české osvětové a národní organisace společně s posádkovým velitelstvím v Broumově pod protektorátem okresního hejtmana. V den narozenin pana presidenta republiky nemohla býti akademie uspořádána z technických důvodu. Poznámku, že uspořádáním slavnostní akademie v den 4. března 1930 byly těžce zraněny city občanů německé národnosti, nutno vzhledem k účelu, který projev ten sledoval, odmítnouti.
Stejně dlužno označiti jako nemístný a s hlediska ustanovení § 30 zákona o organisaci politické správy jako nepřípustný projev, který učinil člen zemského zastupitelstva českého Proske ve schůzi tohoto zastupitelstva dne 4. března 1930.
Z uvedeného jest zřejmo, že postup úřadů pány interpelanty vytýkaný byl správný, předpisy i okolnostmi odůvodněný, a nemám proto důvodů k opatření v interpelaci žádanému.
V Praze, dne 1. července 1930.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
621/XI. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dr. E. Schollicha a druhů
o zabavení časopisu "Deutsche Volkswehr" ve Frýdku (tisk 432/III.).
Okresní úřad ve Frýdku, vykonávající tiskovou prohlídku časopisu "Deutsche Volkswehr" a jeho hlavičkových listů, zabavil čís. 5 tohoto časopisu ze dne 1. února 1930, shledav v obsahu 4 míst úvodního článku, jež v interpelaci jsou doslovně uvedena, skutkovou povahu přečinu podle §§ 14/5 a 18/1 - 3 zákona na ochranu republiky a § 300 tr. z.
Krajský jako tiskový soud v Mor. Ostravě nálezem ze dne 3. února 1930 č. j. Tl VIII. 89/30 zabavení toto v celém rozsahu potvrdil a tak uznal, že zabavení bylo zákonem odůvodněno. Vzhledem k tomu neshledávám důvodu k opatřením v interpelaci žádaným.
Čísla téhož časopisu ze dne 15. února 1930 a ze dne 1. března 1930, která podle tvrzení pánů interpelantů měla býti též zabavena, nebyla vůbec zabavena.
Zodpovědění interpelace jsem převzal, ježto tiskovou prohlídku ve Frýdku neprovádí státní zastupitelství, nýbrž okresní úřad.
V Praze, dne 8. července 1930.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
621/XII. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra a
ministra financí
na interpelaci poslance dr. J. Keibla a druhů
o zbytečných šikanách pohraniční finanční stráže a četnictva na státních hranicích v severních Čechách (tisk 306/VIII.).
Interpelace neuvádí žádných konkrétních případů, omezujíc se toliko na obvinění povšechná a uvádějíc namátkou jen některé pohraniční okresy, na jejichž úsecích prý pohraniční orgány dělají zbytečné těžkosti lyžařům resp. turistům.
Velmi podrobným šetřením, konaným ve všech v úvahu přicházejících okresích, nebyl zjištěn ani jeden případ, kde by se byly pohraniční kontrolní orgány, ať už četnictvo, či orgány celní, pokud jsou tyto výkonem pasové kontroly pověřeny, dopustily někdy vůči lyžařům resp. turistům a cestujícím vůbec, majícím platné cestovní pasy nebo průkazy k překročení státních hranic, nějakých hrubostí nebo šikan z důvodů v interpelaci uvedených.
Pokud jde o ojedinělé případy, kdy jednotlivci jsou finančními orgány poukazováni při přechodu státních hranic s míst vedlejších na celní silnice a místa dovolená, jedná se o pozastavování buď osob podezřelých z podloudnictví, nemajících s turistikou nebo lyžařským sportem ničeho společného, neb osob, které chtěly přejíti hranici se zavazadly nebo se zbožím, podléhajícím celnímu řízení. Jinak vycházejí a budou vycházeti pohraniční orgány, jsouce si plně vědomy, co turistický ruch pro pohraniční kraj znamená, všem sportovcům všemožně vstříc.
Není tudíž příčiny k opatření v interpelaci žádanému.
V Praze, dne 1. července 1930.
Ministr vnitra
Dr. Slávik v. r.
Ministr financí:
Dr. Engliš v. r.