Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929.
III. volební období.	2. zasedání.

 

617.

Vládní návrh,

kterým se předkládá Národnímu shromáždění

Smlouva mezi republikou Československou a republikou Polskou

o užívání městských objektů býv. obce Těšína,

podepsaná v Olomouci dne 1. prosince 1929, se Závěrečným protokolem z téhož dne.

Návrh schvalovacího usnesení:

Národní shromáždění republiky československé souhlasí se Smlouvou mezi republikou Československou a republikou Polskou o užívání městských objektů bývalé obce Těšína, podepsanou v Olomouci dne 21. prosince 1929, se Závěrečným protokolem z téhož dne.

Důvodová zprava.

Určením čsl.-polské hranice rozděleno bylo město Těšín na dvě části Český Těšín a Czieszyn. Tímto rozdělením byly z městských objektů zejména dotčeny vodovod, plynárna, elektrárna, síť tramwayová a kanalisační. Po dobu, než obě města se budou moci i ve vyjmenovaných objektech úplně osamostatniti, bylo v oboustranném zájmu nutno pomýšleti na úpravu společného užívání již stávajících zařízení, zejména vodovodu, při jehož provozu jsou obě města na sebe vzájemně odkázána. Dále bylo třeba pro budoucnost vyšetřiti způsob rozšiřování dnešních společně užívaných vodovodních zařízení a stanoviti směrnice pro případ částečného nebo úplného vzdání se nároků jedním nebo druhým městem na užívání těchto vodovodních zařízení.

Tuto úpravu nebylo lze provésti již v čsl.-polské smlouvě o otázkách právních a finančních podepsané ve Varšavě dne 23. dubna 1925 (Sb. z. a n. č. 56 z r. 1926), ježto v úvahu přicházející otázky vyžadovaly déle trvajících předběžných šetření a proto bylo na ně v této smlouvě pamatováno jen ustanovením čl. 37, které zní:

"Veškeré otázky týrající se udržování pohraničních mostů, společných silnic a cest, užívání vodovodu, elektrárny, plynárny, sítě tramwayové a kanalisační oběma částmi bývalé obce Těšína, dále právních poměrů na pohraničních tocích (vodách tekoucích), jakož i stanoveni povahy hraniční čáry těmito toky probíhající, upraveny budou zvláštními dohodami mezi oběma státy na podkladě dat získaných u příležitosti administrativních pochůzek po hranici, provedených společně zúčastněnými delegacemi mezinárodní rozhraničovací komise československo-polské."

Jednu z těchto předvídaných dohad představuje předmětná smlouva mezi republikou Československou a republikou Polskou o užívávání městských objektů býv. obce Těšína podepsaná dne 21. prosince 1929 v Olomouci.

Smlouva jest uspořádána takto:

Část I. (čl. 1) Všeobecná ustanovení.

Část II. (čl. 2 - 17) Vodovod.

Část III. (čl. 18 - 21) Plynárna, elektrárna, síť tramwayová a kanalisační.

Část IV. (čl. 22 - 24) Ustanovení závěrečná.

Závěrečný protokol.

K jednotlivým článkům se připomíná:

K čl. 1:

Otázky, jichž úpravu předvídá shora citovaný článek 37 čsl.-polské smlouvy z 23. dubna 1925 jsou tak různorodé, že o jejich souborném řešení nebylo lze uvažovati. Jelikož se na tento článek v úvodě předmětné smlouvy poukazuje, bylo nutno uvésti, které otázky se zde upravují.

K čl. 2:

V následujícím článku mluví se o jednotlivých částech vodovodu jako vlastnictví toho neb onoho města a proto se doporučovalo podrobně uvésti, které části vodovodu podle zásady sjednané v čl. 43 čsl.-polské smlouvy z 23. dubna 1925 jsou majetkem obce Českého Těšína a které obce Czieszyna.

K čl. 3:

Tímto článkem zabezpečuje se užívání vodovodu oběma městy. V zájmu obce Českého Těšína bylo pamatováno na to, aby na ni připadající množství vody bylo přiváděno tak, aby byly kryty hodinové špičky, tj. ona největší spotřeba, která se v určitých denních hodinách vyskytuje.

K čl. 4:

Zde stanoven byl klíč, podle kterého se při dnešním rozsahu vodovodu na obě města bude děliti denní množství vody přiváděné hlavním potrubím.

K čl. 5:

Ku zajištění dobrého stavu vodovodu jest třeba, aby zejména jeho společně užívaná zařízení byla náležitě udržována. Podle tohoto článku bude povinností Čes. Těšína, aby tato zařízení udržoval na území československém a Czieszyna, aby je udržoval na území polském.

K čl. 6, 7 a 8:

Náklady, které vzniknou obci Českému Těšína a Czieszynu z udržování společně užívaných částí vodovodu a z jich provozu, budou podle tohoto článku na obě města rozdělovány v poměru, kterým jest vyjádřen jejich nárok na vodu z denního množství přiváděného hlavním potrubím.

Aby nevznikly spory, bylo zde pamatováno i na způsob úhrady vzájemných plateb.

K čl. 9:

Společné užívání vodovodu předpokládá náležitou kontrolu přítokového množství v hlavním potrubí a množství vody, které odebírá Český Těšín jakož i kontrolu ztrát v hlavních řádech. Jelikož dnešní vodovod takovýchto kontrolních zařízení postrádá, jest zde pamatováno na jich opatření a na úhradu s tím spojených nákladů.

K čl. 10:

V důsledku rozvoje obou měst nebude dnešní vodovod v dohledné době postačovati a proto bylo nutno na tuto okolnost ve smlouvě pamatovati a určiti směrnice, pro případ zvětšení jeho výkonnosti jednou nebo druhou obcí.

K čl. 11:

Závazek obsažený v tomto článku vyplývá ze zákonitých předpisů obou států.

K čl. 12 a 13:

Po dohodě obou měst bylo stanoveno, že do konce roku 1933 nebudou prováděny jednostranné změny na dnešních společně užívaných vodovodních zařízeních. Po této době bude lze přikročiti za podmínek zde uvedených ke změnám, které mají přispěti k osamostatnění obou obcí v zásobování vodou.

K čl. 14:

V době sucha jest dnešní vodovod již nepostačující a proto bylo třeba stanoviti, jak bude postupováno v případě nedostatku vody.

K čl. 15:

V tomto článku upravuje se vzájemný poměr pro případ, vzdá-li se po 31. prosinci 1933 jedna z obou obcí částečně nebo zcela; práv na užívání vodovodu.

K čl. 16:

Společné užívání vodovodu a vzájemné platby vyplývající z udržování jeho společně užívaných zařízení vyžadují úzký styk obou měst. Tento styk má zprostředkovati smíšená komise pro společné záležitosti vodovodu, která se tímto článkem zřizuje.

K čl. 17:

Den rozhodný pro rozdělení majetku jest 23. duben 1925. Jímky "U lotra" byly však oběma obcemi skutečně vybudovány až v r. 19!28, při čemž obec Czieszyn spoluhradila stavební náklady, což neodpovídá zásadám smlouvy v r. 1929 uzavřené, neboť jímky "u Lotra" společným nákladem postavené zůstanou podle této smlouvy výhradným majetkem obce Čes. Těšína. Bylo by spravedlivo, aby obec Český Těšín vrátila obci Czieszyn tento příspěvek, což právě jest předmětem článku 17. smlouvy.

K čl. 18 - 21:

Jak uvedeno v čl. 2 o vodovodu, podotýká se obdobně i zde, které části plynárenského a elektrárenského zařízení, sítě tramwayové a kanalisační jsou podle ustanovení článku 43 čsl.-polské smlouvy ze dne 23. dubna 1925 vlastnictvím obce Českého Těšína a které obce Czieszyna. Pokud jde o plynárnu a elektrárnu se stanoví, že dodávka plynu a elektřiny bude upravena zvláštními dohodami mezi oběma městy. Síť tramwayová a kanalisační byla hranicí rozdělena tak, že jich společné užívání nepřichází v úvahu.

K čl. 22:

Tento článek obsahuje směrnice, podle kterých bude postupováno, vznikne-li spor mezi oběma městy o výklad nebo provádění této smlouvy.

Ustanovení o rozhodčím soudu (odst. 2., 3. a 4.) odpovídají obecné snaze o řešení sporných případů arbitráží.

K čl. 23:

Ustanovení o přímém styku příslušných úřadů byla do smlouvy pojata proto, aby se urychlilo řízení.

K závěrečnému protokolu: Bližšího objasnění ve smlouvě užívaných výrazů "dnešní" a "obecnie istniejący" bylo třeba, aby se předešlo nesprávnému jich výkladu.

Vláda předkládá smlouvu Národnímu shromáždění ku projevu souhlasu, ježto ze smlouvy vyplynou pro obec Český Těšín vedle nesporných majetkových prospěchů též závazky, jež nutno kvalifikovati jako majetková břemena ve smyslu § 64 ústavní listiny.

Po stránce formální vláda projevuje přání, aby smlouva tato byla v obou sněmovnách přikázána výboru dopravně technickému a zahraničnímu s tím, aby tyto výbory o ní podaly zprávu vždy ve lhůtě 14 denní.

V Praze, dne 27. června 1930.

Náměstek předsedy vlády:

Rud. Bechyně v. r.

 

SMLOUVA

MEZI

REPUBLIKOU ČESKOSLOVENSKOU

A

REPUBLIKOU POLSKOU

O UŽÍVÁNÍ MĚSTSKÝCH OBJEKTŮ

BÝVALÉ OBCE TĚŠÍNA.

Smlouva

mezi republikou Československou

a republikou Polskou

o užívání městských objektů bývalé obce Těšína.

President republiky Československé a President republiky Polské, majíce na zřeteli ustanovení článku 37 smlouvy mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 23. dubna 1925 0 otázkách právních a finančních, rozhodli se sjednati tuto smlouvu. Za tím účelem jmenovali svými zmocněnci:

President republiky Československé:

Václava Roubíka,

inženýra, přednostu odboru v ministerstvu veřejných prací,

President republiky Polské:

Profesora Doktora Valery Goetla,

delegáta polské vlády v polsko-československých hraničních jednáních,

kteří, předloživše své plné moci a shledavše je obsahem i formou správnými, dohodli se na těchto ustanoveních:

ČÁST I.

Všeobecná ustanovení.

Článek 1.

1. Tato smlouva jedná o užívání vodovodu, elektrárny, plynárny, sítě tramwayové a sítě kanalisační obcemi Českým Těšínem a Czieszynem.

2. Veškeré jiné záležitosti, uvedené v článku 37 smlouvy mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 23. dubna 1925 o otázkách právních a finančních, budou, pokud se tak již nestalo, upraveny zvláštními smlouvami mezi oběma státy.

ČÁST II.

Vodovod.

Článek 2.

1. Podle článku 43 smlouvy mezi republikou Československou a republikou Polskou o otázkách právních a finančních ze dne 23. dubna 1925 rozhoduje o vlastnictví nemovitostí s inventářem a příslušenstvím, jakož i o vlastnictví movitostí, zásada územní.

2. Jest tudíž vodovod bývalé obce Těšína stanovením československo-polské hranice rozdělen tak, že části vodovodu s příslušným zařízením, ležící na československém území, zejména jímky, filtry a sběrna, dále hlavní potrubí až k státní hranici a rozvodná síť v obci Českém Těšíně jsou výhradným majetkem obce Českého Těšína.

3. Výhradným majetkem obce Czieszyna jsou části vodovodu s příslušným zařízením, ležící na území polském, zejména hlavní potrubí od státní hranice do vodojemu, vodojem a rozvodná síť v Czieszyně, jejíž dvě potrubí slouží též ku přívodu vody do obce Českého Těšína.

Článek 3.

Užívání vodovodu obcemi Česky m Těšínem a Czieszynem upravuje se takto:

a) Obec Český Těšín bude dodávati obci Czieszynu část vody z denního přítoku dnešních pramenných jímek, připadající na tuto obec podle článku 4, a může připojiti k ní i svou část vody uvedenou v témže článku. Vodu přejme obec Czieszyn na místě, kde dnešní hlavní potrubí překročuje státní hranici.

b) Obec Czieszyn bude dopravovati vodu náležející obci Českému Těšínu od místa pod a) uvedeného do dnešního vodojemu, tam přechovávati a s ní tak hospodařiti, aby za normální potřeby byla ve vodojemu zásoba, nutná ke krytí hodinových špiček až do jedné osminy denní spotřeby. Obec Czieszyn se dále zavazuje dodávati obci Českému Těšínu vodu z vodojemu dnešními potrubími tak, aby obec Český Těšín z celého množství vody, jaké v daném dni během dvaceti čtyř hodin bude pravděpodobně ve vodojemu k disposici, dostávala část připadající na ni podle článku 4; špičková spotřeba musí při tom býti úplně kryta.

c) Dodá-li obec Český Těšín v důsledku zařízení uvedených v článku 12, odstavec 2. do vodojemu v Czieszyně méně vody, než na ni připadá dle článku 4, uskladní obec Czieszyn toto množství vody až do čtyř desetin celkového prostoru vodojemu a bude je obci Českému Těšínu dodávati až do maximální meze špičkové spotřeby stanovené pod b).

d) Kromě vody z pramenných jímek budou obě obce, pokud toho bude třeba, užívati i vody z potoka Tyry v poměru vymezeném v článku 4.

Článek 4.

Z denního množství vody získaného z pramenných jímek v jejich dnešním rozsahu, z vody potoka Tyry (pokud této poslední bude třeba) připadá na obce Český Těšín a Czieszyn množství vody v poměru čtyřicet ku šedesáti. Obec Czieszyn jest povinna z každého denního přítoku vrátiti obci Českému Těšínu jí přináležející množství vody. Dovolaná ztráta vody v hlavním potrubí na československém území mezi vodoměrem v Oldřichovicích a vodoměrem na státní hranici nesmí převyšovati čtyři procenta průtoku. Při této ztrátě smí být odečítáno z množství vody, které obec Czieszyn vrací obci Českému Těšínu, nejvýše jedno procento jako nejvyšší přípustná ztráta. Tento poměr je stálý a platí bez ohledu na celkovou velikost ztráty.

Článek 5.

Obec Český Těšín jest povinna udržovati stále v řádném stavu jímací zařízení (jímky, filtry a sběrnu v Oldřichovicích) a hlavní potrubí od sběrny k státní hranici, jakož i provésti vždy co nejrychleji potřebné opravy případné rekonstrukce těchto objektů; tytéž povinnosti má obec Czieszyn pokud jde o hlavní potrubí od státní hranice k vodojemu, o vodojem a o obě přiváděcí potrubí od vodojemu k státní hranici. Obě obce jsou povinny při udržování a provozu vodovodu postupovati co nejúsporněji.

Článek 6.

Obec Czieszyn jest povinna platiti obci Českému Těšínu podíl podle klíče uvedeného v článku 4 z nákladů na řádné a mimořádné udržování dnešních společně užívaných jímacích zařízení a hlavního potrubí až ke státní hranici, jakož i z provozních výloh těchto částí vodovodu.

Článek 7.

Obec Český Těšín jest povinna platiti obci Czieszynu podíl podle klíče uvedeného v článku 4 z nákladů na řádné a mimořádné udržování dnešních společně užívaných vodovodních zařízení, to jest hlavního potrubí od státní hranice do vodojemu, vodojemu a dvou potrubí přivádějících vodu od vodojemu k státní hranici, jakož i z provozních výloh těchto částí vodovodu.

Článek 8.

Obě obce jsou povinny uhraditi vzájemné platby, zmíněné v článcích 6 a 7, vždy do třiceti dní po doručení účtu, jinak započítají se desetiprocentní úroky z prodlení. Účty hradí se v měně, v níž byly vystaveny.

Článek 9.

1. Obec Český Těšín vloží do potrubí čtyři vodoměry, a to jeden do hlavního potrubí v náležité tlakové výšce pod sběrnou v Oldřichovicích, jeden do hlavního potrubí před jeho přechodem přes státní hranici a po jednom do potrubí přivádějících vodu do obce Českého Těšína. Z nákladů na opatření, osazení a udržování těchto čtyř vodoměrů uhradí obec Czieszyn obci Českému Těšínu část podle klíče uvedeného v článku 4.

2. Vzájemnou kontrolu odečítání na vodoměrech provádějí obě obce.

Článek 10.

1. Dodávání vody obcí Českým Těšínem obci Czieszynu jest omezeno rozsahem dnešních jímacích zařízení, jakož i průměrem a technickým uspořádáním dnešního hlavního potrubí. Obec Český Těšín není proto povinna zvětšiti svým nákladem výkonnost vodovodu.

2. Obec Český Těšín může na požádání obce Czeszyna a podle úmluvy s ní sjednané zvětšiti výkonnost vodovodu na československém území a tím zvětšiti možnost odběru vady i pro obec Czieszyn.

3. Rovněž může obec Czieszyn na požádání obce Českého Těšína a podle úmluvy s ní sjednané zvětšiti výkonnost vodovodu na polském území a tím zvětšiti možnost odběru i pro obec Český Těšín.

4. V úmluvách uvedených v odstavcích 2. a 3. bude stanovena i cena vody získané zvětšením výkonnosti vodovodu.

5. Každá z obcí provádí svým nákladem a neodvisle od druhé rozšíření své rozvodné sítě.

6. Úmluvy zmíněné v odstavci 2. a 3. schvalují zemský úřad v Brně a slezský vojvodský úřad v Katowicích.

Článek 11.

Obce Český Těšín i Czieszyn jsou povinny přidržování vodovodu v provozu zachovávati všechna zdravotní opatření, aby byla docílena a zachována bezvadná jakost vody.

Článek 12.

1. žádné z obcí není dovoleno až do dne 31. prosince 1933 provésti jednostranně jakékoliv změny na dnešních technických zařízeních pro dodávání a uchovávání vody, které by způsobily změnu smluvního stavu [článek 3, a) a b)]. Po 31. prosinci 1933 každá z obcí má právo ohlásiti druhé obci úmysl provésti změny technických zařízení, může však takto změněná zařízení uvésti do provozu teprve dvě léta po ohlášení; tyto změny nesmí se dotknouti práv ani závazků uvedených v článcích 3 a 4.

2. Zřídí-li obec Český Těšín za šetření ustanovení odstavce 1. vlastní odbočku od hlavního potrubí přímo do města, případně s vlastním vodojemem, bude se denní množství vody z dnešních jímek děliti i nadále v poměru uvedeném v článku 4 také na místě odbočení a toto místo opatří se vodoměrem, jehož zřizovací náklady uhradí obec Český Těšín.

3. Každé z obcí jest volno zachytiti k výlučnému svému prospěchu a na vlastní účet další množství vody na území svého státu a vésti je dnešními potrubími; nové jímky nesmí přivoditi zmenšení vydatnosti dnešních jímek, ani zhoršiti jakost dosavadní pramenité vody. Tyto práce nejsou vázány lhůtami uvedenými v odstavci 1.

Článek 13.

Zřídí-li obec Czieszyn vlastní vodovod a ukáže-li se, že voda z tohoto vodovodu jest méně cenná než voda dosavadní, přenechá obec Czieszyn - nebude-li ve věci mezi obcemi jinak dohodnuto -- obci Českému Těšínu k disposici jednu komoru dnešního vodojemu o obsahu čtyřiceti procent jeho prostoru k výhradnému uchovávání vody Českého Těšína, nedopustí mísení vody v přívodním potrubí a vybuduje vlastním nákladem zvláštní potrubí od vodojemu ke státní hranici o takové výkonnosti, aby zůstal beze změny přívod vody, která náleží obci Českému Těšínu dle článku 3 b), a připojí toto nové potrubí taktéž svým nákladem na siť obce Českého Těšína takovým způsobem, aby dosavadní zásobování této obce nedoznalo újmy. Pro udržování nového potrubí budou platiti ustanovení článků 5 a 7; dosavadní dvě přívodná potrubí od vodojemu ke státní hranici bude udržovati obec Czieszyn svým nákladem.

Článek 14.

1. V dobách nedostatku vody (suchem, poruchou na vodovodu a podobně) jsou obě obce povinny spokojiti se se zmenšeným množstvím vody; toto množství vody rozdělí se taktéž podle klíče uvedeného v článku 4. Potřebná omezení v užívání vody provedou obě obce v dohodě, současně a na stejnou dobu.

2. V případech odstavce 1. nemá ani jedna ani druhá obec nárok u na jakoukoliv náhradu.

Ćlánek 15.

1. Každá z obcí jest oprávněna po uplynuti lhůt vytčených v článku 12 vzdáti se zcela nebo z části práva na užívání vodovodu, čímž se zcela nebo z části zbavuje povinnosti příspěvkové stanovené v článku 6 pokud se týče v článku 7, nikoliv však jiných závazků plynoucích z této smlouvy. Jde-li o náklad učiněný po 29. dubnu 1926 na zařízení, jichž užívání se obec vzdala, může vzdávající se obec býti zbavena příspěvkové povinnosti teprve od doby, kdy náklad ten bude úplně zaplacen podle klíče stanoveného v článku 4, nebo podle klíče oběma obcemi zvlášť ujednaného.

2. Ani úplným ani částečným vzdáním se práva na společné užívání vodovodních zařízení nenabývá vzdávající se obec jakéhokoliv nároku na odškodnění oproti druhé obci. Vzdají-li se obě obce společného užívání dosavadních vodovodních zařízení, nepřísluší ani v tomto případě žádné z nich za to náhrada. Obce mohou se však dohodnouti o odškodnění, vzdá-li se jedna z nich na žádost druhé částečně nebo úplně práva na společné užívání dosavadních vodovodních zařízení.

3. Částečné nebo úplné vzdání se práva na společné užívání vodovodních zařízení vyžaduje k své platnosti souhlasu zemského úřadu v Brně a slezského vojvodského úřadu v Katowicích.

Článek 16.

1. Na místě dosavadní tak zvané meziměstské vodárenské komise zřídí se smíšená komise pro společné záležitosti vodovodu. Do této smíšené komise vysílá každá z obou obcí po čtyřech členech. Zástupcově každé obce zvolí si ze svého středu předsedu. Oba předsedové střídají se v řízení schůzí komise; pro prvou schůzi určí se předsedající losem. Schůze smíšené komise konají se střídavě v Českém Těšíně a v Czieszyně. Každá delegace může ke schůzím smíšené komise přizvati znalce a obecní úředníky co poradce.

2. Úkolem smíšené komise jest usnadniti dohodu obou obcí při provádění této smlouvy. Komise jest poradním orgánem obou obcí po stránce jich agendy technické, zdravotní, hospodářské, rozpočtové a administrativní, související se společným užíváním vodovodu. Komise jest povinna stanoviti předpisy pro jednotnou technickou správu vodovodu, zejména předpisy pro spolupráci zodpovědných technických orgánů obou obcí ve věcech vodovodu jako celku, a předkládati včas oběma obcím vodárenský rozpočet.

3. Obě obce mohou používati smíšené komise při obstarávání své technické, zdravotní, hospodářské a administrativní agendy týkající se společného užívání vodovodu.

4. Způsob jednání a vyřizování agendy smíšené komise upraví se statutem, na němž se obě obce dohodnou a který podléhá schválení zemského úřadu v Brně a slezského vojvodského úřadu v Katowicích.

Článek 17.

Z částky, kterou obec Czieszyn přispěla na zachycení pramenů "U lotra", vrátí obec Český Těšín obci Czieszynu obnos padesát pět tisíc Kč nejpozději do 31. prosince 1930.

ČÁST III.

Plynárna, elektrárna, síť tramwayová a kanalisační.

Článek 18.

Podle zásady uvedené v článku 2, odstavec 1. jsou plynárna s rozvodným zařízením, elektrárna s rozvodným zařízením, síť tramwayová a kanalisační bývalé obce Těšína v části nalézající se na území československém výhradným majetkem obce Českého Těšína a v části nalézající se na území polském výhradným majetkem obce Czieszyna.

Článek 19.

1. Obec Český Těšín bude dodávati ze své plynárny obci Czieszynu plyn za cenu, která se stanoví dohodou. Bude-li nutno následkem dodávání plynu obci Czieszynu rozšířiti plynárnu obce českého Těšína, sjednají o této věci obě obce zvláštní úmluvu.

2. Obec Czieszyn má právo přerušiti odběr plynu po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy dá obci Českému Těšínu písemnou výpověď.

Článek 20.

Požádá-li o to obec Český Těšín, bude jí obec Czieszyn ze své elektrárny dodávati proud za cenu, která se určí dohodou. Bude-li nutno následkem dodávání proudu obci českému Těšínu rozšířiti elektrárnu obce Czieszyna, sjednají obě obce o této věci zvláštní úmluvu.

Článek 21.

Smluvní státy uznávají, že sítě tramwayové a kanalisační bývalé obce Těšína se společně neužívá a že proto není třeba upraviti tyto věci v úmluvě.

ČÁST IV.

Ustanovení závěrečná.

Článek 22.

1. Vznikne-li spor mezi obcemi Českým Těšínem a Czieszynem o výklad nebo o provádění této smlouvy, předloží se k rozhodnutí ministerstvům vnitra obou smluvních států, jež spor rozhodnou aneb odkážou ku příslušnému řízení.

2. Nedojde-li k dohodě mezi příslušnými úřady obou smluvních států, bude postupováno podle ustanovení článku 73 smlouvy mezi republikou Československou a republikou Polskou o otázkách právních a finančních ze dne 23. dubna 1925.

3. Ustanovení odstavců 1. a 2. platí též pro řešení předběžné otázky, týká-li se vůbec spor výkladu nebo použití smlouvy.

4. Dovolání se rozhodčího soudu jest se podle možnosti uvarovati v takových případech, v nichž by útraty rozhodčího řízení byly značně větší, než hodnota sporné věci.

5. O peněžních závazcích uvedených v této smlouvě rozhoduje se pořadem práva.

Článek 23.

Zemský úřad v Brně a slezský vojvodský úřad v Katowicích, jakož i ministerstva vnitra obou států mohou si přímo dopisovati ve věcech upravených touto smlouvou.

Článek 24.

Tato smlouva bude ratifikována. Ratifikační listiny budou vyměněny ve Varšavě. Smlouva nabývá účinnosti třicátého dne po výměně ratifikačních listin. Tato smlouva byla vyhotovena ve dvou souhlasných prvopisech v československém a polském jazyka oba texty jsou původní.

Čemuž na svědomí podepsali zmocněnci tuto smlouvu a opatřili ji svými pečetěmi.

Dáno v Olomouci dne dvacátého prvého prosince roku tisícího devítistého dvacátého devátého.

Ing. VÁCLAV ROUBÍK, v. r.

Dr. WALERY GOETEL, v. r.

 

Závěrečný protokol.

Při podepsání této smlouvy shodli se zmocněnci smluvních států na tomto:

Všude tam, kde se v tetu smlouvy užívá v československém znění výrazu "dnešní" v polském znění výrazu "obecnie istniejący", míní se tím vždy stav, jaký jest v den podpisu smlouvy.

Tento protokol jest nerozlučnou součástí smlouvy a nevyžaduje zvláštní ratifikace.

Dáno v Olomouci dne 21. prosince 1929.

Ing. VÁCLAV ROUBÍK, v. r.

Dr. WALERY GOETEL, v. r.