§ 64 až 68.

Přechodná ustanovení těchto paragrafů jsou odůvodněna povahou věci a nepotřebují podrobnějšího odůvodnění nebo vysvětlení. To platí i o § 68, jenž vypočítává ona ustanovení dosavadních zákonů, která se výslovně zrušují. Kromě toho platí tu ovšem všeobecná zásada "lex posterior derogat priori".

§ 69.

Ustanovení tohoto paragrafu o účinnosti zákona bylo již částečně odůvodněno u § 36. Lhůta šesti měsíců je nutná k přípravám provedení zákona.

Zákonem o trestním soudnictví nad mládeží má býti tento obor trestního soudnictví a zároveň úsek sociální péče o mládež ohroženou nebo mravně vadnou postaven na nový zákonný podklad. Je přirozené, že zákon bude vyžadovati podrobného provedení a že některá jeho ustanovení bude možné úplně a všude provésti teprve postupem času, podle finanční možnosti a vývoje veřejných i dobrovolných zařízení pro sociální péči o mládež. Zkušenosti, a to zvláště u nás, potvrdily, že zákon je sice nutná, ale nikoli jediná podmínka úspěchu. Neméně je třeba, aby tu byl dostatek orgánů způsobilých a ochotných prováděti zákon nejen podle litery, ale i podle jeho ducha, aby orgány, které budou prováděním zákona pověřeny, mohly spoléhati na intensivní součinnost organisované veřejné i dobrovolné sociální péče o mládež a aby činnost všech těchto činitelů setkala se s porozuměním nejširší veřejnosti. Ojedinělými počátečními neúspěchy nebo nemožností provésti ihned zákon tak, jak by snad byla žádoucně, netřeba se dáti mýliti.

Osnova si tudíž sice neslibuje od zákona okamžitou a všestrannou nápravu. Vždyť vidíme, že na Slovensku a v Podkarpatské Rusi nebylo po téměř dvacetileté zákonné úpravě trestního práva mládeže prakticky dosaženo snad ani tolik, jako na ostatním území republiky s jeho zastaralým trestním právem a hrstkou administrativních opatření. Přece však je možné směle tvrditi, že provedení reformy je po stránce osobní i věcné v hlavních rysech připraveno a zajištěno, a nebude vyžadovati nepřiměřených nových nákladů.

Po stránce osobní bude provedení nového zákona vyžadovati kádru zkušených a zvláště kvalifikovaných soudců mládeže a způsobilého personálu polepšoven, věznic a výchoven. Tato specialisace byla již na štěstí dosavadním vývojem připravena; bude však nutné ji stále prohlubovati. Na tomto poli čeká tudíž justiční správu trvalá úloha postarati se o odborné školení způsobilých osob a jich vhodným výběrem zajistiti, aby provádění zákona bylo svěřeno soudcům zvláště způsobilým a aby též vězeňský personál od posledního dozorce až do představeného měl náležité pochopení pro účely tohoto zákona. To platí obdobně i pro onen ústřední úřad, jemuž bude příslušeti dozor na výchovny. Tohoto cíle nebude jistě možné dosáhnouti okamžitě, nýbrž jen vytrvalou a usilovnou prací, zvláště pořádáním speciálních kursů, přednášek, atd.

Jak z podrobného odůvodnění osnovy je patrné, počítá osnova s intensivní součinností odborníků v senátech mládeže i dozorčích radách polepšoven a výchoven a s účinnou podporou pomocných zařízení pro sociální péči o mládež. Bylo by tudíž uvážiti, do jaké míry je provedení osnovy také po této stránce připraveno, hlavně tedy, může-li osnova počítati s dostatečným kádrem sociálních pracovníků ať veřejné či dobrovolné sociální péče, kteří by byli ochotni této spolupráce se zúčastniti. S uspokojením můžeme konstatovati, že i po této stránce je provedení osnovy připraveno. Naše veřejnost byla si již dávno vědoma odpovědnosti za budoucnost mládeže a tak vyrostla v posledních desetiletích rozvětvená organisace sociální péče o mládež. Jedině činnosti těchto zařízení můžeme děkovati, že nedostatek úpravy trestního práva mládeže neprojevil se u nás zvláště citelným způsobem. Šlo by příliš daleko, kdyby tu měla býti podrobně líčena organisace celé sociální péče u nás. Stačí tu odkázati na "Soupis zařízení sociální péče o mládež v republice Československé", vydaný ministerstvem sociální péče v roce 1925.

Základem této organisace jsou okresní péče o mládež a jako vyšší organisační celky zemská ústředí pro péči o mládež. Tyto organisace zabývaly se již od počátku svého působení také péčí o mládež mravně ohroženou nebo zpustlou. Ke specialisaci péče o mládež provinilou došlo zřízením zvláštní úřadovny pro péči o mladistvé provinilce u přestupkového soudu v Praze. Byla zřízena Českou zemskou komisí pro péči o mládež v Čechách v roce 1918 a vyvinula od svého založení neobyčejnou činnost, o níž svědčí tab. XIX. Podle vzoru této úřadovny byly zakládány podobné úřadovny také v jiných městech. Potřeba takové samostatné úřadovny a specialisované péče o mládež provinilou není arci všude stejná. Někde, zvláště na venkově bývá počet mladistvých provinilců tak nepatrný, a jejich trestné činy toho druhu, že by nebylo hospodárným vydržovati pro péči o ně zvláštní úřadovnu. Proto se vyvinuly časem celkem tři typy pomocnictví při soudech mládeže. Ve větších městech jsou to samostatné úřadovny, jinde toliko odbory okresních péčí o mládež nebo konečně okresní péče samy. U mnohých soudů jsou tyto úřadovny nebo kanceláře okresní péče umístěny přímo v budově soudní, takže styk soudu s úřadovnou neb okresní péčí je tu zvláště Usnadněn. Úkoly, které jsou na ně soudem vznášeny, obstarávají pak úřadovny i okresní péče jednak svým vlastním personálem, jednak generálními poručníky a důvěrníky.

O činnosti organisací sociální péče na Moravě svědčí tab. XVIII. V Čechách působilo podle výroční zprávy České zemské komise pro péči o mládež za rok 1926 celkem 209 českých okresních péčí o mládež, sdružených v zemské komisi. Byla tedy činná okresní péče o mládež téměř v každém soudním okrese. Ze 189 okresních péčí, které byly předmětem statistického šetření; mělo 166 vlastní úřadovnu (18 přímo v budově okresního soudu), ve 109 úřadovnách se úřadovalo denně, 147 okresních péčí mělo vlastní tajemníky, z nichž 49 zabývalo se výhradně tímto povoláním. U 30 okresních péčí byly zvláštní odbory pro péči o mladistvé provinilce. Při okresních péčích působilo 145 poručníků z:.povolání a funkci důvěrníků obstarávalo 5922 osob, ponejvíce učitelů a obecních starostů. V roce 1926 umístily okresní péče o mládež v Čechách v cizích ústavech celkem 1608 dětí, v rodinné péči 2352 děti, podporovaly stálými vychovávacími příspěvky 5937 dětí, umístily v učení nebo zaměstnání 1456 dětí, měly v péči prostřednictvím úřadoven u soudů 2333 dětí, pod dozorem 10.216 dětí. Podobnou rozsáhlou činností mohou se honositi také okresní péče sdružené v ostatních zemských ústředích pro péči o mládež a tato ústředí sama.

Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi byly arci poměry méně utěšené. Maďarské patronátní spolky po převratu zanikly, a nové organisace pro péči o mládež vyrůstaný jen pomalu. Nebylo tu oné husté sítě odborných institucí, jíž se vyznamenávalo ostatní území republiky, a tak byly soudy mládeže odkázány na pomoc místních spolků Červeného Kříže nebo jiných institucí humánních, jako Živeny, YMCY, YWCY, nebo na nestejnou ochotu a svědomitost učitelů, duchovních, notářů a jiných důvěrníků. To bylo také příčinou, že soudy mládeže nemohly tu rozvinouti onu činnost, kterou by jim byl právní stav jinak umožňoval. Leč i tu se poměry vůčihledně lepší a v posledních letech vyrůstá i na Slovensku a v P. Rusi pevná organisace peče o mládež.

Kromě této základní organisační sítě nelze se nezmíniti také o jiných institucích sociální péče, s jichž spoluprací mohou soudy počítati, tak o oddělení sociální péče u policejního ředitelství v Praze, v některých větších městech (na př. v Brně, Liberci aj.) pak o městských úřadech pro péči o mládež. Zdůrazniti třeba i to, že je postaráno o odborné vyškolení sociálních pracovníků a pracovnic. Tomuto účelu slouží jednak vyšší škola sociální péče v Praze, jednak občasné kursy, přednášky, sjezdy a výstavy pořádané zemskými ústředními organisacemi pro péči o mládež, jakož i časopisy jimi vydávané.

Za tohoto stavu věcí není obav, že by zákon nalezl po této stránce půdu nepřipravenou.

Po stránce věcné bude vyžadovati osnova ke svému provedení ústavů vězeňských a výchoven. I po této stránce bude možné vystačiti s ústavy již zřízenými.

Jakým způsobem osnova upravuje výkon trestu zavření, je patrné z § 13 a jeho odůvodnění. Prakticky budou ustanovení § 13 provedena takto:

1. Tresty delší než šest měsíců nebo podle okolnosti již tresty delší než tři měsíců budou vykonávány ve zvláštní polepšovně nebo ve zvláštním oddělení trestnice k tomu ministrem spravedlnosti určené. Takové tresty uložené mladistvým mužského pohlaví budou vykonávány v dosavadním polepšovacím a trestním ústavě v Mikulově, tresty uložené mladistvým ženského pohlaví pak v oddělení pro mladistvé v trestnici v Řepích. Kdyby snad ústav mikulovský nestačil, bude možné pro mladistvé mužského pohlaví zříditi zvláštní oddělení v trestnici pro muže na Borech.

2. Tresty od šesti týdnů do šesti, nebo podle okolností do tří měsíců, budou vykonávány ve zvláštních odděleních věznic krajských soudů určených k tomu ministrem spravedlnosti. Taková oddělení jsou již dnes a bude toliko potřebí je reorganisovati v tom směru, aby dostatečné obsazení umožnila účelnou organisaci výkonu trestu.

3. Kratší tresty budou vykonávány ve věznicích okresních a krajských soudů ministrem spravedlnosti k tomu určených.

4. Tresty kratší než 6 měsíců mohou býti se svolením ministra spravedlnosti též vykonávány ve výchovnách. To bude praktické zejména tehdy, má-li se vykonati trest zavření na chovanci výchovny nebo má-li za výkonem trestu následovati ihned ochranná ústavní výchova,.

Statistická data o trestním a polepšovacím ústavě v Mikulově a o oddělení pro mladistvé ženského pohlaví v trestnici v Řepích obsahuje tab. XXI.

Pokud jde o výchovny, počítá, osnova s využitím státní výchovny, totiž ústavu Komenského v Košicích (statistická data viz tab. XXI.), dále s výchovnami zemskými, nehledíc ani na výchovny městské - (stat. data viz tab. XXII.) a s výchovnami soukromými, hlavně s výchovnami zemských ústředí pro péči o mládež (stat. data viz tab. XXIII.). Pokud pak jde o přechodné umístění hochů v Praze, počítá se i dále se součinností útulku "Dobrého Pastýře", o jehož činnosti svědčí tab. XX.

Dříve nežli bude nastíněn plán využití těchto výchoven, budiž aspoň stručně načrtnut obraz organisace jediné státní výchovny, totiž ústavu Komenského v Košicích. Tento ústav byl zřízen v roce 1903 a je podle vlád. nař. č. 609/1919 Sb. z. a n. věnován a) výchově mladých provinilců, kteří byli odsouzeni k trestu na svobodě nebo mají býti podrobeni polepšovací výchově, a b) výchově jiných nezletilců opuštěných, zanedbaných nebo mravně ohrožených, jakož i mladistvých již trestaných nebo mravně porušených, jestliže potřeba ochranné výchovy byla vyslovena poručenským nebo policejním úřadem nebo když o to žádají rodiče, zákonný zástupce, spolek nebo jiný ústav, který se souhlasem vlády pečuje o mládež. Počet chovanců ve druhé skupině, kdež místy disponuje ministerstvo sociální péče, nesmí přesahovati ¹/₃ všech míst. Ústav je spravován ředitelem, který musí býti způsobilý k soudcovskému úřadu, a je podřízen přímo ministerstvu spravedlnosti, jež jej též vydržuje. Toliko náklad na výživu a výchovu chovanců oddělení sociálního hradí ministerstvo sociální péče. Do ústavu přijímají se dosud osoby mladší než 18 let a nemohou býti v ústavě chováni přes 21. rok svého věku. Chovanci jsou ubytováni v pavilonech, z nichž každý je rozdělen na 4. velké místnosti. Každá místnost může pojmouti nejvýše 30 chovanců, kteří jsou ubytováni společně a tvoří družinu. Do téže družiny vybírají se podle možnosti chovanci stejné rozumové a mravní vyspělosti. V jiných pavilonech jsou umístěny dílny. K ústavu patří rozsáhlá zelinářská zahrada a ovocný i ozdobný sad se skleníky, takže chovanci mohou se též vyučiti všestranně zahradnictví. Mimo to má ústav rozsáhlé polní hospodářství, které téměř úplně obstarává jeho spotřeby a v němž je v letní době většina hochů zaměstnána. U ústavu je obecná škola se zvláštním oddělením pro analfabety, tři přípravky školy živnostenské a trojtřídní škola pokračovací. Vzdělání slouží slušná knihovna a přednášky se světelnými obrazy. Chovanci pěstují tělocvik, orchestrální hudbu, sborový zpěv i ruční práce a mohou se vyučiti celé řadě řemesel.

Jak z tabulek je patrné, jsou výchovné ústavy specialisovány podle pohlaví a věku chovanců. Na tomto vhodném rozdělení nemá býti ničeho měněno.

Pro nedospělé, tj. osoby mladší než 14 let, a to jak hochy, tak dívky, je postaráno dostatečným počtem zemských výchoven, a pokud jde o hochy, také ústavem Komenského v Košicích. Také výchoven zemských organisací pro péči o mládež může býti s úspěchem využito. Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi chybí vůbec ústav pro dívky. Leč tento nedostatek může býti snadno odstraněn dohodou se zemí Moravskoslezskou, podle níž mohou býti nedospělé dívky ze Slovenska a Podkarpatské Rusi dodávány, jak se dosud dálo, do zemské výchovny v Boskovicích.

Ústavů určených pro mladistvé, tj. osoby mladší než 18 let, je poměrně méně. Pro hochy je státní ústav Komenského v Košicích, zemská vychovatelna v Opatovicích n. L, a zemská polepšovna v Novém Jičíně, pro dívky zemská vychovatelna v Kostomlatech a zemská polepšovna v Novém Jičíně. Z ústavů zemských organisací pro péči o mládež je tu jediné dívčí výchovna v Ledcích - Šternberku. Avšak i tyto ústavy postačí úplně. Vedle ústavu Komenského v Košicích, v němž v případě potřeby lze umístiti 600 hochů, může býti v zemských ústavech umístěno 420 hochů a 180 dívek, v dívčí výchovně v Ledcích - Šternberku dalších 35 dívek. Ani ta okolnost, že na Slovensku a v Podkarpatské Rusi opět není ústavu pro dívky v tomto věku, není zvláštní překážkou. Dohodou se zemí Moravskoslezskou může býti dosaženo toho, aby mladistvé dívky ze Slovenska a Podkarpatské Rusi byly dodávány do zemské polepšovny v Novém Jičíně.

Podle toho jevilo by se provedení zákona takto:

1. Do státního ústavu Komenského v Košicích by byli dodáváni nedospělí a mladiství hoši ze Slovenska a Podkarpatské Rusi vůbec, z ostatního území republiky ti, kteří by nemohli býti umístěni v zemských výchovnách.

2. Do zemských výchoven by byli dodáváni nedospělí a mladiství hoši i dívky ze země České a Moravskoslezské, jakož i dívky ze Slovenska a Podkarpatské Rusi.

3. V případě potřeby bylo by možné užíti i ústavů zemských organisací pro péči o mládež i jiných městských a spolkových ústavů.

O tom, jakým způsobem má býti hrazen náklad na ochrannou výchovu, stala se již zmínka u § 61. Lze očekávati, že touto úpravou náhrady ulehčí se zemím vydržování jejich ústavů, aspoň pokud jde o ochrannou výchovu odsouzených mladistvých, aniž břímě státu podstatně vzroste, poněvadž zvýšený náklad v tomto směru bude opět vyvážen úsporami na výkonu trestu,.jež budou důsledkem různých ustanovení této osnovy.

Vláda považuje proto osnovu tohoto zákona za odůvodněnou i za uskutečnitelnou a doporučuje, aby osnova byla přikázána v obou sněmovnách Národního shromáždění výboru ústavně-právnímu.

V Praze, dne 12. června 1930.

Předseda vlády:

Udržal v. r.