|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930. |
|
|
III. volební období. |
2. zasedání. |
491.
Odpovědi:
I. min. financí na interp. posl. Schuberta a druhů o zrušení zákona o obecních financích ze dne. 15. června 1927, č. 77 Sb. z. a n. (tisk 79/XIX.),
II. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Windirsche a druhů o úpravě telefonního spojení v Krkonoších (tisk 115/X.),
III. vlády na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o těžkém poškození, jemuž jsou vydání zdejší pojistníci státními změnami, nastalými po převratu, poněvadž s četnými státy nebyly sjednány úmluvy o nárocích ze smluv o pojištění na život a důchod (tisk 204/IX.),
IV. min. školství a nár. osvěty a min. železnic na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o právu potvrzovati žádosti o udělení snížených zpátečných jízdenek pro německé studenty (tisk 204/III.),
V. min. železnic na interp. posl. Horpynky a druhů o chování železničního pokladníka v Boru u České Lípy k cestujícím (tisk 174/XXXII.),
VI. vlády na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o vydání prováděcího nařízení k úmluvě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o plnění smluv o pojištění na život a důchody, které sjednaly rakouské životní pojišťovny s čsl. pojistníky a čsl. pojišťovny s pojistníky rakouskými (tisk 204/VIII.),
VII. min. soc. péče na interp. posl. Krebse, Kaspera a druhů o zavedení legitimací pro sociální pojištění (tisk 115/XX.),
VIII. min. financí na interp. posl. dr. Hanreicha a druhů o daní z masa při domácích porážkách v důchodkovém okrese miroslavském (tisk 115/XIX.),
IX. min. železnic na interp. posl. Krebse, inž. Junga a druhů o zmírnění tísně železničních úrazových důchodců, vdov a sirotků (tisk 320/XI.),
X. min. železnic na interp. posl. Krumpe a druhů o železničním přechodu přes státní silnici Rumburk-Georgswalde na trati Rumburk-Ebersbach (tisk 41/I.),
XI. min. zemědělství na interp. posl. Hokky a druhů o erárních dělnících v Buštině a Rachově (tisk 174/III.),
XII. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Krebse a druhů o přílišném zvýšení manipulačních poplatků a poplatků za šekové vklady (tisk 138/XVII.),
XIII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Hokky a druhů o opětném zřízení maďarských škol v obcích Karačiny, Nové Selo a Matějovo (tisk 41/XIX.),
XIV. předsedy vlády na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o násilném postupu okresních hejtmanů z důvodů oslav Masarykových narozenin (tisk 247/XVII.),
XV. min. spravedlnosti na interp. posl. Hrušky, Kopeckého a soudr. min. vnitra o persekuční, bezpodstatné a trestuhodné konfiskaci Dělnické Rovnosti (tisk 320/X.),
XVI. vlády na interp. posl. Husnaje, inž. Nečase, dr. Markoviče, Bečko a soudr. o výplatách vkladů u budapešťské poštovní spořitelny (tisk 320/XXI.),
XVII. vlády na interp. posl. Seidla a soudr. o vydání vládního nařízení k §§ 7 a 9 platového zákona (tisk 174/XVI.),
XVIII. min. železnic na interp. posl. Fialy, B. Procházky, Malého a druhů o nesprávném účtování platů pomocných zaměstnanců ČSD vykonávajících střídavě službu turnusovou a neturnusovou (tisk 174/XXII.),
XIX. min. národní obrany na interp. posl. Kučery a soudr. o příčinách sebevraždy vojína Norberta Bartoše, 7. hraničářského praporu 1. roty ve Frývaldově (tisk 138/XXIII.),
XX. vlády na interp. posl. Hrušovského, Mikuláše a druhů o provádění lesní reformy na východním Slovensku (tisk 209/XI.),
XXI. vlády na interp. posl. Štětky, Novotného a soudr. o prodeji buquoiských lesů z katastru obce Zubčice (tisk 320/IX.),
XXII. vlády na interp. posl. Zeminové, Pechmanové-Klosové, Šmejcové a druhů pro soustavné porušování rovnoprávností žen, ústavním zákonem slavnostně zaručené (tisk 209/XXI.),
XXIII. min. vnitra na interp. posl. Seidla, F. Svobody, Polacha a soudr. o systemisaci služebních míst zaměstnanců Masarykovy dětské léčebny v Šumperku na Moravě (tisk 174/XVIII.).
491/I. (původní znění.)
Odpověď
ministra financí
na interpelaci posl. L. Schuberta a druhů
o zrušení zákona o obecních financích ze dne 15. června 1927 č. 77. Sb. z. a n.
(tisk 79/XIX.).
K výtkám interpelace o nedostatečném pořádku k předpisování a vybírání státních daní přímých a o důsledcích toho pro obecní finance uvádím, že v předpisování přímých daní byl už zaveden běžný pořádek, takže předpisy dějí se zpravidla včas. Pokud jde o vybírání a vymáhání daní přímých, je stále pečováno o náležitý postup ve vymáhání běžných náležitostí a jen za dřívější dobu jsou ještě určité nedoplatky. Snahy finanční správy musí však v tomto směru bráti vždy též nezbytné zřetele k hospodářským možnostem dlužníka nebo ku zvláštním finančním a hospodářským poměrů m určité kategorie poplatnictva.
K tvrzení, že v obecních rozpočtech provádějí se nesmyslné škrtu a že obcím jsou dávány pokyny, jimiž se dosáhne právě opak toho, co dlužno rozuměti řádným obecním hospodářstvím, poukazují k tomu, že úprava obecních rozpočtů a dozor nad hospodářstvím obcí přísluší v mezích platných zákonů nadřízeným činitelům samosprávným tj. okresním a zemským výborům. Ministerstvo financí nevydalo žádné pokyny, které by vedly k nesmyslným škrtům v obecních rozpočtech anebo které by byly v rozporu se spořádaným obecním hospodářstvím.
Pokud jde o vlastní otázku, zda jsem ochoten zrušiti s okamžitou platností zákon ze dne 15. června 1927 č. 77 Sb. z. a n., podotýkám, že mi dle státní ústavy nepřísluší oprávnění rušiti zákony, které byly usnesenu Národním shromážděním a řádně vyhlášeny. Jak jsem už při projednávání státního rozpočtu na r. 1930 v obou sněmovnách Národního shromáždění sdělil, pracuje se v mém resortu na potřebné novelisaci zákona č. 77/1927 Sb. z. a n. Práce pokročily až tak daleko, že po skončení nutných porad o věci bude lze vbrzku předložiti novelisační osnovu k ústavnímu projednání.
V Praze, dne 9. května 1930.
Ministr financí:
Dr. Engliš v. r.
491/II. (původní znění.)
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance Windirsche a druhů
o úpravě telefonního spojení v Krkonoších (tisk 115/X).
Telefonní provoz v cele oblasti Krkonoš uspořádání jest od 28. října. 1928 tak, že možno se Jednotlivým chatám, zapojeným ve trati "Špindlerův Mlýn - Bradlerovka - Martinovka - Labská bouda - Vosecká bouda - Nový Svět" dle stanovených zvonkových signálů vzájemně libovolně ve kterékoliv době telefonem dovolati, právě tak, jako na straně východní ve trati "Špindlerův Mlýn - Výrovka - Rennerova bouda - Luční bouda - Obří bouda - Sněžka". Žádá-li některá chata ze západní trati připojení na chatu trati východní, opatří žádaně spojení telefonní ústředna ve Špindlerově Mlýně.
Tato ústředna, ve které prodlouženy jsou úřední hodiny v době sezony zimní, i letní až do 24. hodiny zprostředkuje také hovory se stanicemi do obou těchto tratí zapojenými, Je-li o to žádáno z vedlejší ústředny v Petrovce: k této ústředně jsou připojeny chaty: Adolfova, Malý Šišák, Davidova, Erlebachova bouda, Petrovka a Špindlerova bouda. Ústředna v Petrovce koná od 15. prosince 1929 v době sezony prodlouženou službu do 9 hod. večer. V neděli od 9 - 10 a od 16 - 18 hodin a ve svátek 8 - 12 a od 14 - 18 hodin.
Veškerý telefonní styk uvnitř uzavřené sítě a to počínaje poštovním úřadem Nový Svět - Harrachov a konče ve směru Špindlerova Mlýna na Sněžce a dále ve trati "Špindlerův Mlýn - Petrovka" a "Labská bouda - Dvorská bouda - Horní Rokytnice" jest rázu místního a možno jej používati z každého turistického a hotelového objektu tohoto obvodu, když majitel účastnické stanice splní poštovní správou zvlášť stanovené podmínky. Ministerstvo projektuje přeměniti v letošním roce manuelní ústřednu na Petrovce na systém automatický, kterémžto opatřením bude umožněno při zavedení celonoční služby ve Špindlerově Mlýně zajistiti permanentní službu telefonní v celé oblasti Krkonoš, ohraničené úřady svrchu naznačenými.
Pan poslanec Windirsch a druhové uvedli ve své interpelaci ze dne 9. ledna 1930 za příčinu politování hodného neštěstí, které potkalo lyžařskou výpravu v neděli dne 22. prosince 1929 ve večerních holinách mezi Jindřichovou u Špindlerovou boudou okolnost, že nebylo možno dosíci mezi oběma těmito boudami telefonního spojení.
Poněvadž Jindřichova bouda připojena jest na říšskoněmeckou síť v Krumhüblu, Špindlerova bouda pak na Petrovku bylo možno spojení toho dosáhnouti v neděli dne 22. prosince 1929 prostřednictvím přepojovacích hlavních ústředen v Hirschberku a Špindlerově Mlýně, až do 18 hodin. Vzhledem k tomu, že o spojení toto bylo z Jindřichovy boudy žádáno až v 181/2 hod, kdy telefonní ústředna v Petrovce nekonala již službu, bylo by bývalo možno i v té době spojení opatřiti tehdy, kdyby Špindlerova chata si byla zajistila pro dobu mimo úředních hodin Petrovky trvalé spojení se Špindlerovým Mlýnem.
To se však nestalo, ačkoliv na vchodu trvalého telefonního spojení byl jak majitel Špindlerovy boudy tak i účastníci všech ostatních telefonních stanic připojen uch k ústředně v Petrovce poštovním úřadem dvakráte výslovně upozornění.
Z uvedeného je patrno, že se strany poštovní správy bylo vykonáno vše, co v daném případě bylo možno k dosažení telefonního spojení, a není vinou poštovní zprávy, jestliže účastník telefonní stanice ve Špindlerově boudě dané mu možnosti trvalého spojení za nepatrný poplatek přes opětované upozornění nepoužil.
V Praze, dne 8. května 1930.
Ministr pošt a telegrafů:
Dr. Franke v. r.
491/III. (Původní znění.)
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance inž O. Kalliny a druhů
o těžkém poškození, jemuž jsou vydáni zdejší pojistníci státními změnami, nastalými po převratu, poněvadž s četnými státy nebyly sjednány úmluvy o nárocích ze smluv o pojištění na život a důchod (tisk 204/IX).
Nároky ze smluv o pojištění na život a důchod, jež českoslovenští pojistníci uzavřeli před rozlukou měnovou (před 26. únorem 1919) se soukromými pojišťovnami, jichž sídlo je v Maďarsku, byly upraveny "úmluvou mezi republikou Československou a královstvím Maďarským ze dne 13. července 1923 o vzájemném nakládání se soukromými pojišťovnami a o finanční úpravě starých pojišťovacích smluv na život, ujednaných v bývalých korunách uherských a rakouských" čís. 228 Sb. z a n. z r. 1924.
Úmluva, k níž prováděcí nařízení bylo vydáno dne 25. června 1926, čís. 92 Sb. z. a n., je po většině provedena.
Průtahy, jež nastaly v obdobném jednání s Německem, nebyly způsobeny ani vládou ani úřady československými.
Přes to však se pojištění, uzavřená čs. pojistníky u pojišťoven, majících sídlo v Německu, z valné části již likvidují na podkladě úmluv, jež tyto pojišťovny - až na zcela nepatrné výjimky - uzavřely s našimi domácími pojišťovnami neb s pojišťovnami rakouskými, oprávněnými ku provozovaní pojišťovacích obchodů v Československu.
V Praze, dne 10. května 1930.
Předseda vlády:
Udržal v. r.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
491/IV. (Původní znění.)
Odpověď
ministra školství a národní osvěty a
ministra železnic
na interpelaci poslance dr. E. Schollicha a druhů
o právu potvrzovati žádosti o udělení snížených zpátečních jízdenek pro německé studenty (tisk 204/III.).
Spolek "Německá péče u studenty" právě tak, jako "Ústřední svaz Československého studentstva" nemají oprávnění potvrzovati žádosti vysokoškolských studujících za sníženou jízdenku železniční. Takové oprávnění má "Sbor sociální péče o československé studentstvo", jenž jest pomocným orgánem ministerstva školství a národní osvěty, maje v kuratoriu třetinu členů ministerstvem jmenovaných.
Jakmile byla by v život uvedena taková instituce, pro německé studentstvo, dostalo by se jí stejného, oprávnění.
Ostatně státní správa železniční vyřizuje veškeré žádosti, o které pánům interpelantům běží, pokud příslušné doklady jsou připojeny, a není k tomu zapotřebí prostřednictví studentských institucí vůbec.
V Praze, dne 11. dubna 1930.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Dérer v. r.
Ministr železnic:
Mlčoch v. r.
491/V. (Původní znění.)
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci posl. Horpynky a druhů
o chování železničního pokladníka v Boru u České Lípy k cestujícím (tisk 174/XXII.).
Důkladným vyšetřováním bylo zjištěno, že železniční zaměstnanci, do jichž počínání stížnosti přímo, nebo nepřímo směřují, svých služebních povinností neporušili. Nedostatek zdvořilosti železničních zaměstnanců bývá někdy z nervosity spatřován obecenstvem i tam, kde železniční úředník nemůže z důvodu věcných neb z formálních důvodů služby manipulační vyhověti přáním, často nesplnitelným. Jak se zdá, mají tento podklad i stížnosti do chování osobního pokladníka v Boru u Čes. Lípy, neboť postup železničních orgánů jak ve věci pí Kulkové, tak ve věci pana Sasuma nedává podle výsledku úředního zjištění možnost služebního zákroku. Z okolnosti, že železniční úředník nemohl se pouštěti do nějakého bližšího vysvětlování, které při obvyklé nutnosti rychlého odbavování cestujících nebylo by ani na místě, a že trval na dodržení železničních předpisů, nelze vyvozovati nějakou zaujatost, zejména ne zaujatost z důvodů národnostních.
Tvrzený výrok o osudu případné intervence v Hradci Králové, který by jistě odůvodňoval přísné potrestání, jest příslušným zaměstnancem se vší rozhodností popírán. Paní Kulkové byl místo žádaných jízdenek II. třídy se zřetelem na možnosti osobní pokladnu vydán, při částečné úhradě poloviční jízdenky II. třídy ekvivalentní počet jízdenek III. třídy a bylo i jízdné správně vybráno. Průkazky, předložené parnem Sasumem, nevykazovaly předepsaných náležitostí.
Dal jsem učiniti opatření, aby všem železničním zaměstnancům, zejména těm, kteří konají službu v osobních pokladnách, bylo opětně důrazně připomenuto, že mají si vůči cestujícímu obecenstva počínati co nejzdvořileji.
V Praze, dne 25. dubna 1930.
Ministr železnic:
Mlčoch v. r.
491/VI. (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance inž. O. Kalliny a druhů
o vydání prováděcího nařízení k úmluvě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o plnění smluv o pojištění na život a důchody, které sjednaly rakouské životní pojišťovny s čsl. pojistníky a československé pojišťovny s pojistníky rakouskými (tisk 204/VIII.).
K vydání bližších předpisů o tom jakým způsobem bylo by prováděti některá ustanovení úmluvy s republikou Rakouskou ze dne 29. května 1925, č. 34/1927. Sb. z. a n., nedošlo z toho důvodu, že nebylo lze docíliti ve všech bodech potřebné dohody s rakouským dozorčím úřadem nad pojišťovnami.
Pojišťovny, jichž úmluva se dotýká, jsou však povinny, smlouvy o pojištění, jež tato úmluva má na zřeteli, splniti bez ohledu na tyto bližší předpisy, podle posavadních zkušeností jsou si této povinnosti také plně vědomy a ji skutečně též plní.
Okolnost, že tato úmluva v plném rozsahu skutečně se provádí, nasvědčuje tomu, že bližších předpisů, které v době uzavírání úmluvy pokládaly se k jejímu provedení za potřebné, nebude patrně již třeba, a že vydání zamýšleného prováděcího nařízení stalo se již bezpředmětným.
Že v nečetných případech došlo k rozporů mezi pojistníkem a pojišťovnou, toho důvodem nebyla ve skutečnosti okolnost, že nebyly vydány k úmluvě bližší předpisy, nýbrž spíše nepřesný výklad příslušných ustanovení úmluvy nebo neinformovanost stran o dosahu úmluvy; všechny takové případy, pokud se pojistník obrátil na ministerstvo vnitra jako dozorčí úřad nad pojišťovnami, byly bez dalšího zlikvidovány, aniž došlo ke sporu. I na příště bude ministerstvo vnitra, plníc uložený mu úkol ochrany zájmu pojistníkův a dozoru k pojišťovnám, míti péči o to, aby v oněch případech, ve kterých by snad mimo nadání nastaly rozpory mezi pojistníkem a pojišťovatelem, pokud budou případy takové ministerstvu vnitra hlášeny, záležitost byla zlikvidována v duchu zmíněné úmluvy a přesně podle jejích předpisů.
Rovněž neopomene ministerstvo vnitra vhodným způsobem dáti pojišťovnám i pojistníkům všechna potřebná snad poučení a pokyny ať všeobecné neb jednotlivých případu se týkající, kdyby se to v dalším průběhu provádění úmluvy objevilo nutným.
V Praze, dne 13. května 1930.
Předseda vlády:
Udržal v. r.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
491/VII. (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslanců H. Krebse, R. Kaspera a druhů
o zavedení legitimací pro sociální pojištění (tisk 115/XX.).
Vládní nařízení o zavedení průkazů (legitimací) pojištěnců pro účely sociálního pojištění bylo vydáno dne 20. března t. r. pod čís. 26 ve Sbírce zákonův a nařízení. Protože technické přípravy spojené s vydáním průkazů pro téměř 3 mil. pojištěnců vyžádají si delšího času, počítá se, že ke skutečnému hromadnému vyhotovování průkazů dojde počátkem podzimu letošního roku.
V Praze, dne 3. května 1930.
Ministr sociální péče:
Dr. Czech v. r.
491/VIII. (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance dr. Hanreicha a druhů
o dani z masa při domácích porážkách v důchodkovém okrese miroslavském
(tisk 115/XIX).
Při kontrole domácích porážek, provedených v prosinci 1929 a lednu 1930, zjistila důchodková kontrola v Miroslavi řadu případů, ve kterých byla ohlášena váha poraženého dobytčete o tolik nižší, že na ně připadla sazba dle nižšího stupně daně z masa, jakož i několik případů, ve kterých porážky byly hlášeny pozdě nebo vůbec nebyly hlášeny.
V případech nesprávného udání váhy, zjištěných úředníky důchodkového kontrolního úřadu v Miroslavi, přesahovala zjištěná mrtvá váha dobytčat značně ohlášenou živou váhu a také v případě Adolfa Langra, který hlásil k porážce vepře ve váze 130 kg bez udání, zda živé či mrtvé váhy, a při výslechu udal, že ho odhadoval dle živé váhy, byl při kontrole nalezen poražený vepř bez hlavy a bez drobů ve váze 135 kg z čehož je zřejmo, že jeho váha živá musila býti značně vyšší oproti váze ohlášené, takže nesprávné její hlášení mělo v zápětí zkrácení daně z masa. Poněvadž ve většině jištěných případů byly stranami složeny zmírněné pokuty - také Langer složil místo plné pokuty 100 Kč jen zmírněnou pokutu 50 Kč a v několika případech bylo upuštěno od trestního řízení bez pokutu, nelze postup finančních orgánů označiti za neobyčejně přísný a nespravedlivý.
Pokud jde o postup úředníků důchodkové kontroly při vybírání pokut podotýkám, zodpovídaje tím bod 1. interpelace, že úředníci důchodkové kontrolní služby jsou při odhalení důchodkových přestupků oprávněni upozorniti strany na případný následek trestného činu a jestliže strana dobrovolně žádá, aby bylo upuštěno od dalšího řízení a složí nejnižší zákonnou pokutu, nebo i pokutu přiměřeně zmírněnou, jest jejich povinností sepsati o tom protokol, přijmouti upouštěcí částku, pokud nepřevyšuje 200 Kč a vydati straně stvrzenku na předepsaném tiskopisu, který jest přísně súčtovatelný a podléhá kontrole.
K dalším bodům interpelace uvádím:
K bodu 2. úředníci důchodkové kontrolní služby nedostávají jako odměnu část pokut jimi vybraných, neboť v důsledku zákona z 25. června 1924 č. 157 Sb. z. a n. byly odstraněny odměny uchopitelské, vyplácené podílem ze složených pokut, a zavedeno odměňování podle volného uvážení nadřízených finančních úřadů a podle záslužnosti jednotlivých orgánů.
K bodu 3. Sazbu daně z masa 20 h z 1 kg považuji zhledem k nynějším cenám masa za přiměřenou a neprojevilo by se snížení její v ceně tohoto zboží pro spotřebitele.
Z důvodů rozpočtových nemůže se finanční správa nynějšího výnosu daně z masa bez plné náhradu vzdáti.
V Praze, dne 6. května 1930.
Ministr financí:
Dr. Engliš v. r.
491 /IX. (původní znění).
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslanců H. Krebse, inž. R. Junga a druhů
o zmírnění tísně železničních úrazových důchodců, vdov a sirotků (tisk 320/XI.).
Otázkou zhodnocení úrazových rent vyměřených z číselně nízkých výdělků z doby před znehodnocením měny zabývalo, se již Národní shromáždění a vyřešilo ji pro celý obor úrazového pojištění zákonem z 21. prosince 1921, čís. 481 Sb. z. a nař., o drahotních příplatcích k úrazovým důchodům.
Podle tohoto zákona poskytuje i státní železniční správa úrazovým důchodcům, kteří utrpěli před 1. červencem 1921 úraz, příplatky, které u zaměstnanců jsou odstupňovány podle výše ztráty výdělkové způsobilosti a činí: při ztrátě 412/3% - 662/3% Kč 600.-, při ztrátě 662/3% - 831/3% Kč 900.- a při ztrátě 831/3% až 100% Kč 1200.- ročně. Důchodcům, kteří mají důchod bezmocných, protože jsou pro následky úrazu odkázáni na cizí pomoc a ošetření, dostává se drahotního příplatku 1800.- Kč ročně. U vdov, rodičů, nebo u oboustranných sirotků činí příplatek po 480.- Kč, u jednostranných sirotků po 240.- Kč ročně.
Úrazovým důchodem s drahotním příplatkem jsou vyčerpány zákonné nároky důchodci, o nichž je řeč, proti státní správě železniční. Ministerstvo železnic však, ve snaze poskytnouti zmíněným důchodcům k těmto drahotním přídavkům ještě další přilepšení, učinilo v mezích v vlastní pravomoci opatření, aby řečené úrazové důchody byly zvýšeny nad tuto zákonnou míru, a to tím, že v roce 1924 stanovilo, že úrazová renta není překážkou pro povolení běžného daru z milosti, kromě toho pak vydalo již v roce 1925 další výnos, jímž umožnilo nemajetným důchodcům, kteří ztratili úrazem aspoň 2/3 své výdělečné schopnosti a jsou československými státními občany, také dosažení běžného daru z milosti s drahotními požitky, i když by jej jinak neměli dostati, protože nesloužili nepřetržitě plných 10 let. V roce 1928 rozšířilo ministerstvo železnic platnost tohoto výnosu také na pozůstalé.
Výměra běžných darů z milosti je závislá na různých faktorech (délce služební doby, výši mzdy, stavu rodinných příslušníků a pod.). U svobodného zaměstnance, jehož předválečná mzda byla 2 K denně a služební doba až 10 roků, činí dar z milosti s drahotními požitky 187.77 Kč měsíčně, u ženatého 262.77 Kč měsíčně. Ministerstvo železnic povoluje však v případech, které zasluhují zvláštního ohledu, úpravu běžných darů z milosti podle analogie zákona ze 24. května 1928, č. 80 Sb. z. a nař., čímž se, tato minima zvyšují u svobodného zaměstnance na 250.- Kč, u ženatého na 283.33 Kč měsíčně. Má-li důchodce nezaopatřené děti, zvyšují se tyto dary z milosti úměrně podle počtu dětí. Vdovský dar z milosti činí za stejných předpokladů, tj. dar z milosti neupravený podle analogie zákona č. 80/1928 Sb. z. a nař. Kč 164.06, upravený 216.66 Kč měsíčně. To jsou však jen minimální částky darů z milosti.
O úrazové důchodce a jejich pozůstalé, jest postaráno i po stránce nemocenského pojištění, neboť stanovy nemocenské pokladny státních drah dávají poživatelům úrazových rent za těžkou ztrátu výdělečné schopnosti, a rent pozůstalých, odvozených ze služby železniční, možnost, aby se přihlásili za dobrovolné členy nemocenské pokladny státních drah a zajistili si tím dávky pro ně a jejich rodinné příslušníky vyhrazené. Jsou to: bezplatná lékařská pomoc, léčba a zaopatření v nemocnici, potřebná léčiva a jiné therapeutické potřeby a pomoc při porodu. Polovinu pojistného těchto členů, nemocenské pokladny vzala dobrovolně na sebe státní správa železniční.
K požadavku, který je v interpelaci projevován ve věci, jízdních výhod pro úrazové důchodce a jejich příslušníky, poukazují na to, že státní práva železniční poskytuje úrazovým důchodcům, jich manželkám a dětem průkazky, opravňující k jízdě za cenu poloviční, a že poskytuje dokonce důchodcům, jichž výdělečná schopnost byla obmezena na 1/3 následkem ztráty končetiny nebo zraku či jiného těžkého zranění, průkazku, opravňující k jízdě za cenu režijní, a případ od případu i volnou jízdenku, opravňující k bezplatné jízdě k ošetřujícímu lékaři nebo do nemocnice. Volná jízdenka se poskytuje případ od případu i rodinným příslušníkům úrazových důchodců k jejich návštěvě nebo na pohřeb.
Ježto z právě podaného přehledu činnosti ve věci zmírnění tísně železničních úrazových důchodců a jich příslušníků v oboru ministerstva železnic jest zřejmo, že státní správ a železniční učinila v zájmu těchto osob daleko více, než předpisují příslušné zákony, není důvodu k nějakému dalšímu opatření v této věci.
V Praze, dne 12. května 1930.
Ministr železnic:
R. Mlčoch v. r.
491/X. (původní znění).
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance Krumpe a druhů
o železničním přechodu přes státní silnici Rumburk - Georgswalde na trati Rumburk - Ebersbach (tisk 41/I.).
Ministerstvu železnic jest známo, že poloha úrovňového přejezdu v km 91.432 trati Bakov - Georgswalde jest v důsledku obtížných spádových poměrů silnice, dráhu přetínající, velmi nepříznivá.
Zařadilo proto pro rok 1931 přestavbu tohoto přejezdu do programu, podle něhož mají býti některé přejezdy v úrovni nahrazeny při akci podle zákona o silničním fondu nadjezdy nebo podjezdy. Ministerstvo veřejných prací Jest také ochotno přispěti ze silničního fondu k zamýšlené přestavbě tohoto přejezdu.
Prozatím ministerstvo železnic zařídilo, ač zabezpečení přejezdu i v dřívější úpravě zcela vyhovovalo zákonným předpisům, jeho zlepšení použitím zvláštních svítilen s červeným světlem, jsou-li závory spuštěny, a s bílým světlem, jsou-li závory otevřeny; působilo také k ořezání větví překážejících rozhledu, čímž výhled se silnice na trať a na přejezd jest usnadněny; závory samy byly přeložený do polohy kolmé k ose silnice. Nelze tudíž viniti železniční správu, že by se byla zachovala k sběhlým se nehodám, z nichž nehoda uvedená v interpelaci byla bohudíky rázu celkem nepatrného, nečinně.
V Praze, dne 7. května 1930.
Ministr železnic:
R. Mlčoch v. r.