Příloha A k Dohodě III.
PAMĚTNÍ SPIS MAĎARSKÉ DELEGACE
PŘEDLOŽENÝ KONFERENCI V HAAGU
(druhá komise: Reparace neněmecké).
Maďarská delegace přeje si usnadniti, jak níže uvádí, práce spojené s výpočtem částky potřebné pro splnění nejvyšší míry závazků "zvláštního fondu".
Maďarská delegace domnívá se, že může k tomu cíli uvésti tyto číselné údaje. Tyto údaje jsou, pokud jde o Rumunsko, zcela přesné, ježto podklad pro výpočet byl opatřen dlouhými a obsažnými studiemi, konanými společně delegací maďarskou i rumunskou u příležitosti jednání o přátelskou dohodu. Jsou méně přesné, pokud jde o Jugoslavii, kde počet vyvlastněných jiter jest znám jen ze žalob, jak jsou podány u smíšeného soudu rozhodčího. Nicméně lze míti za to, že podle jugoslavských předpisů o pozemkové reformě a podle známých konkrétních skutečností byly dotyčné majetky vyvlastněny téměř úplně. Nejméně přesná jsou data, týkající se Československa, poněvadž zákony tohoto státu o pozemkové reformě nevyžadují v každém případě úplné vyvlastnění nemovitostí, nýbrž naopak připouštějí, aby různá výměra zůstala v držení dřívějších vlastníků, při čemž tyto výměry nejsou ještě v jednotlivých individuelních případech definitivně určeny.
Rumunsko: Ve sporech maďarských příslušníků, které byly předmětem výše zmíněného vyjednávání, mohlo býti konstatováno v rozhovorech a při výměně dokladů, že bylo vyvlastněno 578.556 kat. jiter a že 50.259 kat. jiter bylo ponecháno příslušným vlastníkům. Maďarská vláda byla by ochotna přijmouti na úplné odškodnění za vyvlastněných 578.556 kat. jiter částku 130 milionů zlatých korun, již velmi sníženou, v níž nebere se zřetele ani na skutečnou hodnotu, ani na zbavení užívání téměř pro dobu deseti let, částku, kterou byla ochotna přijmouti při svém duchu smířlivosti během výše uvedeného jednání. To rovná se 225 zlatým korunám za kat. jitro. Tato částka jako všechny další rozumí se přirozeně v dnešní hodnotě.
Jugoslavie: Spory, které se projednávají, týkají se přibližně vyvlastněných 150.000 kat. jiter. Delegace maďarská se domnívá, že by 80 milionů zlatých korun postačilo k tomu, aby maďarští příslušníci rozhodli se odvolati své žaloby, resp. aby sloužila jako mez závazků "zvláštního fondu". Ve skutečnosti tato částka odpovídá náhradě asi 500 zlatých korun za jitro. V této částce není obsažena ani skutečná škoda ani zbavení užívání, k nimž jest ochotna nehleděti. Poněvadž jde o pozemky nadobyčejně dobré, jest ocenění 500 zlatými korunami ještě daleko nižší než jejich skutečná hodnota.
Československo: Žaloby týkají se asi 500.000 kat. jiter, avšak zmiňujíce se o této výměře, nepřihlížejí jen k půdě již vyvlastněné, nýbrž též k půdě, které ještě hrozí možné vyvlastnění podle zákona a jež v každém případě jest postižena omezením disposice, takže možno říci, že jde o celou výměru majetku. S velkou přibližností lze říci, že bylo již vyvlastněno 50-75% celé rozlohy. Předpokládáme-li, že zbývajících 50-25% nebude vyvlastněno, nýbrž že je vlastníci budou moci podržeti in natura, jak lze očekávati podle prakse vyvlastňovací a což by nebylo nikterak nemožným podle čsl. zákona, dostačilo by asi 100 milionů zlatých korun, aby přibližně odškodnilo - v míře snížené - maďarské žalobce za jejich již vyvlastněné pozemky. Takové odškodnění by odpovídalo náhradě asi 2.000.- Kč za kat. jitro, což jest dosti častý případ při provádění zákona samého o pozemkové reformě, t. j. asi 292 zlaté koruny za kat. jitro. V této částce se nepřihlíží ke skutečným škodám, které v Československu nebyly příliš veliké, ani ku zbavení užívání, což je již význačnější, ani k dávce z majetku obzvláště tíživé, (pokud byla již definitivně zaplacena), nýbrž jest to odškodnění snížené. Jest vyšší nežli 225 zlatých korun vůči Rumunsku; toto nepatrné zvýšení plyne z okolnosti, že průměr půdy v Československu, ačkoliv tam půda není tak dobrá jako v Jugoslavii, jest lepší jakosti než půda v Transylvanii.
Náhrady skutečně vyplacené podle místního zákona za vyvlastněné pozemky přirozeně třeba odečísti od výše odškodnění shora zmíněného.
DODATEK K DOHODÁM DNES PODEPSANÝM.
Zástupcové vlády Jeho Veličenstva krále Belgů, vlády Spojeného království Velké Britanie a Severního Irska, vlády Kanadské, soustátí Austrálského, vlády Novozélandské, vlády Unie Jihoafrické, vlády Indické, vlády republiky Francouzské, vlády republiky Řecké, vlády Jeho Veličenstva krále Italského, vlády Jeho Veličenstva císaře Japonského, vlády republiky Polské, vlády republiky Portugalské, vlády Jeho Veličenstva krále Rumunského, vlády republiky Československé, vlády Jeho Veličenstva krále Jugoslavie
se dohodli takto:
JEDINÝ ČLÁNEK.
13,500.000 zlatých korun, které má platiti Maďarsko počínajíc 1. lednem 1944 až do konce 1966, bude rozděleno takto:
1. 6,100.000 zlatých korun do Fondu agrárního, jak jest řečeno v článku 2. Dohody III., dnes podepsané.
2. 7,400.000 zlatých korun do Fondu ťBŤ, jak jest řečeno v článku IV. Dohody IV., dnes podepsané.
V Paříži, dne 28. dubna 1930.
LOUCHEUR
IGINO BROCCHI
Dr. E. BENEŠ
N. TITULESCO
J. MROZOWSKI
TOMAS FERNANDEZ
D. CAVADIAS
ROBERT PERIER
W. A. C. GOODCHILD
W. A. C. GOODCHILD
W. A. C. GOODCHILD
W. A. C. GOODCHILD
W. A. C. GOODCHILD
PHILIPPE ROY
M. NAGAI
CONSTANTIN FOTITCH.
DOHODA IV. DOHODA MEZI FRANCIÍ,
VELKOU BRITANIÍ, ITALIÍ, RUMUNSKEM, ČESKOSLOVENSKEM A JUGOSLAVIÍ O ZŘÍZENÍ ZVLÁŠTNÍHO FONDU, NAZVANÉHO ťFOND BŤ.
Dohodou podepsanou dnes s vládou Maďarskou byly upraveny otázky, týkající se pozemkových reforem.
Zůstávají však nerozřešeny důležité spory mezi příslušníky maďarskými a třemi vládami Rumunska, Československa a Jugoslavie o použití čl. 63., 191. a 250. mírové smlouvy Trianonské. Francie, Velká Britanie a Italie, přející si v zájmu míru a přátelství pomoci k vyřešení tohoto sporu, zavázaly se, že přispějí, jak jest dále uvedeno:
I.
Zřizuje se Fond o nominálním kapitálu 100 milionů zlatých korun. Tento Fond bude zřízen ve formě samostatné jako právnická osoba.
II.
Tento Fond bude zřízen z ročních splátek níže uvedených a vypočtených na tomto základě:
1. počínajíc 1. lednem 1931 až do 31. prosince 1943 úrokové míry 3%, t. j. 3 miliony zlatých korun ročně;
2. počínajíc 1. lednem 1944 úrokové míry 5% ročně a umořování vypočteného až do 31. prosince 1966, t. j. 7 milionů 400.000 zlatých korun ročně.
III.
Za 13 prvních let od 1931 do 1943 bude potřeba 3 milionů zlatých korun hrazena takto:
20% tedy 600.000.- zlatých korun Velkou Britanií,
40% tedy 1,200.000.- zlatých korun Francií,
40% tedy 1,200.000.- zlatých korun Italií,
v mezích potřeb Fondu, jak jsou níže vyloženy.
Tyto částky budou placeny vždy polovicí 1. července a 1. ledna každého roku, při čemž první splátka má se státi 1. července 1931 a poslední dne 1. ledna 1944.
Jest shoda v tom, že v žádném případě uvedené tři mocnosti nemají povinnosti k platům vyšším, než jsou platy shora uvedené.
IV.
Během každého ze 23 let od 1944 až 1966 budou činiti platy do Fondu 7,400.000 zlatých korun ročně. Budou hrazeny z částky 13,500.000 zlatých korun, které se zavázalo Maďarsko platiti z titulu zvláštních pohledávek během 23 let počínajíc 1944.
V.
Fond bude moci vydati obligace nebo přikročiti k jakékoliv úvěrní nebo eskomptní operaci na základě výše uvedených platů.
Typ obligací bude odpovídati podmínkám o zúročení a umořování, stanoveným shora v článku II.
Nicméně Rumunsko, Československo a Jugoslavie budou moci v společné dohodě žádati, aby vydané titry nesly jednotný roční úrok 4% po celou dobu od 1. ledna 1931 do 1. ledna 1967 a byly umořovatelny od 1. ledna 1944 do 1. ledna 1967, při čemž bude roční splátka úroků i umořování v tomto posledním období neměnitelná. Správní výbor vyhoví této žádosti, zaručí-li se zúčastněné mocnosti za doplatek na úrocích 1% pro titry za dobu od 1. ledna 1931 do 31. prosince 1943 a zavážou-li se, že se spokojí náhradou 1%úroku, jež se uvolní na těchže titrech v době od 1. ledna 1944 do 1. ledna 1967.
Ustanovení článku 8. Dohody III. o mobilisaci Fondu ťAŤ platí též o Fondu ťBŤ, aby mobilisace byla zajištěna týmž způsobem.
VI.
Ať již platy budou konány v kterékoli době, budou zvýšeny o úroky od 1931 v úrokové míře výše stanovené, nebo obligace budou dodány se všemi svými kupony připojenými od počátku.
Rozdělení Fondu mezi Rumunsko, Československo a Jugoslavii stane se podle dohody, která bude sjednána mezi těmito třemi mocnostmi.
Rozsudky, vydané Smíšenými soudy rozhodčími ve prospěch maďarských příslušníků, stejně i smírné dohody s těmito příslušníky budou ihned oznámeny zúčastněnou mocností správnímu výboru Fondu.
V mezích částky připadající každé mocnosti zaplatí správní výbor odškodnění přiznané řečenými rozsudky nebo vyplývající ze zmíněných smírů.
Výplata bude učiněna zúčastněné mocnosti po předložení ověřeného opisu rozsudku nebo smíru. Stane se v obligacích, vydaných Fondem, při čemž tyto obligace se budou počítati v nominální hodnotě. Bude-li však provedena částečná nebo úplná mobilisace těchto obligací, bude výplata v obligacích nahražena výplatou v hotovosti v mezích hotových prostředků, jež jsou k disposici. Placení v hotovosti bude se konati poměrně v části každého ze tří států, jak jest řečeno v odstavci 2. tohoto článku. Do lhůty šesti měsíců od každého platu, který obdrží, bude zúčastněná mocnost povinna odevzdati správnímu výboru vyúčtování platů, které vykonala.
VII.
Obdrží-li Fond přebytky z Fondu agrárního za podmínek stanovených v Dohodě III., bude kapitál Fondu zvýšen o tento příspěvek a toto zvýšení kapitálu bude rozděleno mezi tři zúčastněné mocnosti, podle ustanovení, o kterých se vzájemně dohodly.
VIII.
Úspory docílené Fondem budou po splnění jeho závazků rozděleny mezi Velkou Britanii, Francii a Italii podle poměrů jejich příspěvků.
IX.
Fond bude spravován správním výborem, složeným ze šesti členů, jmenovaných po jednom vládami Francie, Velké Britanie, Italie, Rumunska, Československa a Jugoslavie.
Správní výbor zvolí si svého předsedu a stanoví řád o organisaci a činnosti Fondu.
X.
Veškeré náklady činnosti Fondu jdou k jeho tíži.
XI.
Dojde-li k neshodě o výklad a provádění této Dohody, bude tato otázka předložena rozhodci, který bude vybrán správním výborem po společné dohodě, a nedojde-li k ní, třem rozhodcům, z nichž jeden bude jmenován většinou správního výboru, druhý jeho menšinou a třetí předsedou Stálého dvoru mezinárodní spravedlnosti.
Dáno v jediném vyhotovení v Paříži, dne 28. dubna 1930.
LOUCHEUR
IGINO BROCCHI
Dr. E. BENEŠ
N. TITULESCO
W. A. C. GOODCHILD
W. A. C. GOODCHILD
W. A. C. GOODCHILD
W. A. C. GOODCHILD
W. A. C. GOODCHILD
PHILIPPE ROY
CONSTANTIN FOTITCH.
Řádně zmocnění zástupcově vlády Jeho Veličenstva krále Belgů, vlády Spojeného království Velké Britanie a Severního Irska, vlády Kanadské, vlády soustátí Australského, vlády Nového Zélandu, vlády Unie Jihoafrické, vlády Indické, vlády republiky Francouzské, vlády republiky Řecké, vlády království Maďarského, vlády Jeho Veličenstva krále Italského, vlády Jeho Veličenstva císaře Japonského, vlády republiky Portugalské, vlády Jeho Veličenstva krále Rumunského, vlády republiky Československé a vlády Jeho Veličenstva krále Jugoslavie,
při podpisu defitivních tekstů Dohod o
1. ujednáních mezi Maďarskem a věřitelskými mocnostmi;
2. úpravě otázek, týkajících se pozemkových reforem a smíšených soudů rozhodčích;
3. organisaci a činnosti Fondu agrárního, zvaného Fond "A";
4. dohodě mezi Francií, Velkou Britanií, Italií, Rumunskem, Československem a Jugoslavií o zřízení zvláštního Fondu, nazvaného Fond "B";
5. úvodu k Dohodám o závazcích z mírové smlouvy Trianonské,
parafovaných v Haagu, dne 20. ledna 1930, učinili jménem svých vlád toto prohlášení:
PROHLÁŠENÍ.
1. Shora jmenovaným vládám jest znám tekst Dohod, parafovaných 20. ledna 1930 v Haagu, jak byl definitivně stanoven redakční komisí za předsednictví pana Louis Loucheura dnes zde v Paříži podepsaných;
2. zúčastněné vlády daly již souhlas k zmíněným Dohodám; tyto tedy budou, je-li třeba a bez odkladu, předloženy k ratifikaci formou, předepsanou zákony zúčastněných států.
V Paříži, dne 28. dubna 1930.
LOUCHEUR
IGINO BROCCHI
KORÁNYI
TOMAS FERNANDEZ
M. SPALAIKOVITCH
N. TITULESCO
ROBERT PERIER
W. A. C. GOODCHILD
W. A. C. GOODCHILD
W. A. C. GOODCHILD
W. A. C. GOODCHILD
W. A. C. GOODCHILD
Za p. BENEŠE: IBL
D. CAVADIAS
PHILIPPE ROY.
DOHODA.
Československo, zastoupené Jeho Excelencí panem Benešem, ministrem zahraničních věcí, Rumunsko, zastoupené Jeho Excelencí panem Titulesco, delegátem na konferencích v Haagu a Paříži, a Jugoslavie, zastoupená Jeho Excelencí panem Fotičem, delegátem na konferencích v Haagu a Paříži, dohodly se o rozdělení Fondu "B" takto:
a) Fond B o 100,000.00 zlatých korun bude rozdělen stejným dílem mezi Rumunsko, Jugoslavii a Československo;
b) přebytky z Fondu A převedené do Fondu B, docílené úsilím každého ze tří státu a uvedené v dohodách pařížských ve zvláštním oddělení pro každý z těchto tří států, připadnou výlučně každému z těchto tří států;
c) všeobecné převody z Fondu A do Fondu B z důvodu úspor budou rozděleny mezi tři státy stejným dílem;
d) nevyčerpá-li jeden ze tří států svůj podíl na Fondu B, zmíněný v odst. a) a c), zvýší se o tento rozdíl rovným dílem podíly obou ostatních a nevyčerpá-li jeden z těchto dvou zbývajících států svůj podíl takto vymezený, připadne jeho podíl státu třetímu. Jestliže tento poslední nevyčerpá svůj podíl takto vymezený, bude úspora podle článku VIII. Dohody IV. vrácena Francii, Velké Britanii a Italii.
Tomu na doklad splnomocněnci výše jmenovaní podepsali tuto Dohodu dne 25. dubna 1930 v Paříži.
Dr. E. BENEŠ.
TITULESCO.
FOTITCH.
PROTOKOL.
Před podpisem Dohod o závazcích maďarských z mírové smlouvy Trianonské, jež byly parafovány v Haagu dne 20. ledna 1930, a podepsány v Paříži dne 28. dubna 1930, shodli se zástupci vlád Československé a Maďarské v těchto otázkách s výhradou, že řečené Dohody nabudou právní účinnosti:
1. každý z obou Smluvních států podrží odkazy, dary, nadace a fondy všeho druhu, pokud jsou na jeho území;
2. téže zásady jest použíti pro rozdělení majetku zmíněného v čl. 256. a v čl. 258. mírové smlouvy Trianonské;
3. maďarská vláda se zavazuje vzdáti se již nyní obou nadací Pálffyovských a postarati se, aby žaloba č. 192 před smíšeným soudem rozhodčím československo-maďarským, jich se týkající, byla odvolána nejpozději do měsíce ode dne, kdy Dohody parafované v Haagu a podepsané v Paříži nabudou účinnosti.
Tato úprava nedotýká se v ničem sporu č. 221, který vznesla budapeštská universita před smíšeným soudem rozhodčím československo - maďarským; právní stanoviska obou stran zůstávají vyhražena.
4. O vzájemných nárocích, které uplatňuje s jedné strany "Hangya", ústředna družstev v Budapešti, a s druhé strany některá družstva, jež mají své sídlo v Československu a byla dříve členy zmíněné ústředny, dohodly se obě vlády, že je předloží k rozhodnutí předsedovi smíšeného soudu rozhodčího československo-maďarského jako rozhodci, bude-li s tím souhlasiti, leč by se účastníci sami dohodli přímo po dobrém nejpozději do tří měsíců od té doby, kdy Dohody, parafované v Haagu a podepsané v Paříži nabudou účinnosti.
Tento protokol pokládá se za úpravu ve smyslu čl. 2. dohody I.
Tomu na svědomí zástupci obou vlád podepsali tento protokol.
V Paříži, dne 26. dubna 1930.
Dr. E. BENEŠ.
FRÉDERIC KORÁNYI.
LADISLAS GAJZAGÓ.