Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930.
III. volební období.	2. zasedání.

440.

Interpelace:

I. posl. dr Schollicha a druhů min. školství a nár. osvěty o zřízení německé vysoké školy obchodní,

II. posl. dr Schollicha a druhů min. spravedlnosti o jednostranném provádění censury,

III. posl. Horpynky a druhů min. spravedlnosti o nedovoleném zjišťování u libereckého krajského soudu,

IV. posl. Horpynky a druhů min. financí o opatřeních k zmírnění krise jabloneckého sklářského průmyslu,

V. posl. Horpynky a druhů min. školství a nár. osvěty o stavbě školní budovy pro české menšinové školy ve Vrchlabí,

VI. posl. Hrušovského a druhů ministru vnútra, ministru sociálnej pečlivosti a ministru šicolstva a národnej osvety vo veci vydávania církevních matričných výkazov k účelom udelovania štátnej starobnej podpory,

VII. posl. Hrušovského a druhou ministerskému predsedovi vo veci zhubného požiaru v obci Tormoš na Slovensku,

VIII. posl. V. Beneše, Jaši a soudr. min. školství a nár. osvěty ohledně nezákonného postupu okresního školního výboru v Přerově, jímž správám podřízených škol byla nařízeno prázdno za příčinou zpovědí a nahrazení zameškaných hodin v den feriální,

IX. posl. Bergmanna, Tučného, B. Procházky a druhů vládě republiky Československé o zařazení Starého Města pod Sněžníkem do vyšší skupiny činovného,

X. posl. Hrušovského a druhov ministerskému predsedovi vo veci neprevádzania kontroly nad dávkou z majetku a dávkou z prírastku na majetku v smysle zákona,

XI. posl. Horpynky a druhů min. nár. obrany o vojenském ubytování ve Vrchlabí,

XII. posl. Hokkyho a druhov min. železnic vo veci súrneho vybudovania nádražnej budovy v Kraľovom n. Tisou,

XIII. posl. Simma a druhů min. školství a národní osvěty o záboru německé obecné školy ve Vrchlabí,

XIV. posl. Geyera, Simma a druhů min. školství a národní osvěty o právních poměrech okresních školních inspektorů, o přizpůsobení jejich dietního paušálu, a o poskytnutí funkčního přídavku.

440/I (překlad).

Interpelace

poslance dr E. Schollicha a druhů ministrovi školství a národní osvěty

o zřízení německé vysoké školy obchodní.

Němečtí zástupci lidu již několikráte při jednání v Národním shromáždění dotkli se otázky zřízení německé vysoké školy obchodní a již i rozhodující činitelé s české strany, tak m. j. i president státu Masaryk, učinili projevy, v nichž plně uznávají oprávněnost tohoto německého požadavku. I kulturní výbor poslanecké sněmovny již v r. 1926 Přijal resoluční návrh, aby vláda co nejdříve zřídila německou vysokou školu obchodní.

Přes to, že se uznává oprávněnost tohoto požadavku, ministerstvo školství a národní osvěty dosud neučinilo žádné přípravy ke zřízení této školy, aby tím učinilo přítrž nemožnému stavu, že nyní musí každoročně několik set německých studentů tohoto odboru odcházeti do ciziny při čemž se jim doma ani neuznávají zkoušky, které tam vykonali. Šířiti se ještě o nutnosti a důležitosti studia obchodních věd v r. 1930 bylo by zbytečné, poněvadž vědecké zkoumání provozu podniků poskytlo pro to tisíce důkazů.

Jelikož se lze obávati, že vláda ani v letošním studijním roce, na podzim 1930, vysokou obchodní školu nezřídí, neboť dosud nebylo nic oznámeno o nutných přípravných pracích, táží se podepsaní pana ministra školství a národní osvěty, je-li ochoten oznámiti, v jakém stadiu vývoje je zřízení německé vysoké školy obchodní a je-li naděje, že v novém školním roce se konečně vyhoví tomuto naprosto oprávněnému německému požadavku?

V Praze dne 8. května 1930.

Dr Schollich,

dr Hanreich, Matzner, inž. Jung, Knirsch, Szentiványi, Nitsch, dr Holota, Hokky, dr Törköly, dr Jabloniczky, dr Szüllö, Köhler, Geyer, Simm, inž. Kallina, Horpynka, dr Keibl, dr Hassold, Schubert, Krebs, Kasper, Dobránsky, Fedor.

440/II (překlad).

Interpelace

poslance dr E. Schollicha a druhů ministrovi spravedlnosti

o jednostranném provádění censury.

Jak jednostranně se provádí censura, podle toho, jde-li o tiskopisy české nebo německé, ukazují tyto příklady:

V čísle 281. (12.) českého časopisu pro ženy ťMoravankaŤ byla tyto dny zcela bez ostychu uveřejněna výzva ke všem českým hospodyním, aby kupovaly mýdlo jen od českých podniků. Tato výzva, která ovšem připojenou číslicí byla označena jako placený inserát, byla umístěna dokonce na dvou velice nápadných místech časopisu. Když německý časopis uveřejní zprávu, ze které jen český přemrštěnec dovede vyčísti byt jen slabý náznak národního bojkotu, jest časopis jistě zabaven a citelně potrestán. V tomto případě, kde jde přece o zcela veřejnou výzvu k bojkotu, censorovi nenapadlo zakročiti a zakázati rozšiřování tohoto časopisu.

Ještě zřetelnější jest leták, jejž zcela veřejně rozšiřuje Pozemkový ústav, odbočka v Novém Jičíně, náměstí. Zní takto: ťPozemkový ústav, odbočka v Novém Jičíně. Uložil jste své peníze výhodně a bezpečně? Jest mnoho českých občanů, kteří se domnívají, že jest zcela lhostejné, ve kterém peněžním ústavu mají uloženy své úspory a jak se jim tato jistina zúročí. Přesvědčíte se a jistě nám dáte za pravdu, že my jsme to byli, kdož Vás na to upozornili a není-li Vám výpočet úroků jasný, přijďte k nám a poraďte se s námi. Rovněž není lhostejné, máte-li své úspory uloženy v německých nebo zahraničních peněžních ústavech, jež s Vašimi vlastními penězi podporují boj proti Vám. Máte přece všude dosti českých a dobrých ústavů a není nutno, abyste vyhledával cizí ústavy, kde často neznají ani češtiny a proto se Vám tajně i veřejně vysmívají. Přečtěte všechno pozorně, uvažte to a rozhodněte se.Ť

V tomto letáku se zcela veřejně hlásá bojkot proti německým peněžním ústavům, ale státní zastupitelství, jinak velice horlivé, nezakročilo a nezabránilo rozšiřování tohoto letáku. Jakou horlivost bylo by státní zastupitelství naopak vyvinulo, kdyby s německé strany byl býval vydán leták, jenž by byl znovu obyvatelstvu připomenul často dokázanou a známou věc, že před převratem a po něm často byly české banky a úvěrní ústavy pro špatné hospodářství a nesprávné užívání vložených úspor k českým šovinistickým účelům donuceny ke konkursu a že se tedy doporučuje odevzdati své úspory dobře a podle obchodních zásad spravovaným německým bankám, spořitelnám a úvěrním ústavům? Rozšiřování takového letáku, obsahujícího přece jen holé skutečnosti, bylo by bývalo hladce znemožněno. Ale zde se nenajde žádný státní zástupce, jenž by zasáhl a znemožnil tak vědomě poškozovati německé peněžní ústavy.

Podepsaní táží se tedy pana ministra spravedlnosti, může-li vysvětliti tak nestejné zacházení, jaké jest zřejmé v tomto případě a je-li ochoten poučiti podřízené censurní úřady, že němečtí občané československého státu podle ústavních zákonů požívají stejných práv jako čeští a že tedy mají nárok, aby se s nimi nakládalo stehně a jejich existenční možnost byla stejně chráněna?

V Praze dne 8. května 1930.

Dr Schollich,

dr Keibl, inž. Kallina, Matzner, Szentiványi; Nitsch, Kasper, dr Törköly, dr Hanreich, Horpynka, inž. Jung, Simm, Schubert, Köhler, Geyer, Krebs, dr Szüllö, Knirsch, dr Hassold, dr Holota, Dobránsky, Hokky, dr Jabloniczky, Fedor.

440/III (překlad).

Interpelace

poslance O. Horpynky a druhů ministrovi spravedlnosti

o nedovoleném zjišťování u libereckého krajského soudu.

V periodických tiskopisech ťReichenberger TagesboteŤ a ťGablonzer TagblattŤ ze dne 12. dubna 1930 byla uveřejněna zpráva, že u krajského soudu v Liberci koluje úřední oběžník, na němž všichni soudcové a úředníci musejí uvésti, kterých oslav na památku 80. narozenin presidenta státu Masaryka se účastnili. Zjistili jsme na místě samém, že zprávy časopisů jsou úplně pravdivé.

Nanejvýš nedemokratický nátlak, provozovaný před slavnostmi 7. března 1930, byl již dříve předmětem interpelací. Nyní jeden úřad i po slavnosti narozenin kontroluje, měl-li tento nátlak také skutečně na úředníky účinek. Nevíme, zdali a který úřad přikázal libereckému krajskému soudu, aby to zjišťoval. Úředníci jsou pochopitelně rozčíleni, že si úřad zneužívaje své úřední mocí osobuje právo špehovati soukromý život úředníků. Úředníci se právem obávají, že tato zjištění provádějí se jen proto, aby úředníci byli hůře kvalifikováni a vydáni všanc ještě jinému horšímu týrání v službě.

Podepsaní táží se tedy pana ministra spravedlnosti přikázal-li libereckému krajskému soudu zjišťovati tyto věci a je-li ochoten naříditi tomuto úřadu, aby toto zjišťování ihned zastavil a dotazníky, pokud jsou vyplněny, ihned zničil?

V Praze dne 7. května 1930.

Horpynka,

dr Schollich, dr Hanreich, inž. Kallina, Simm, Matzner, Kasper, dr Keibl, dr Hassold, inž. Jung, Schubert, Knirsch, Szentiványi, dr Holota, dr Törköly, Fedor, Nitsch, Hokky, Köhler, Geyer, Krebs, dr Szüllö, dr Jabloniczky, Dobránsky.

440/IV (překlad).

Interpelace

poslance O. Horpynky a druhů ministrovi financí

o opatřeních ke zmírnění krise jabloneckého sklářského průmyslu.

Jablonecký průmysl sklářský a ozdobnický jest ve zřejmé krisi a nezaměstnanost hrozivé vzrůstá. Jsou to nejen následky vlivu všeobecné světové krise, nýbrž i ztíženého odbytu jabloneckých průmyslových výrobků, způsobeného zvýšením cel v nejdůležitějších odbytištích a vzrůstem cizozemské soutěže. Hrozící zvýšení cel na nepravé šperky z 80% na 130% ve Spojených státech severoamerických, které se rovná zákazu dovážeti četné druhy zboží, způsobilo jíž neklid a nejistotu, jelikož se američtí dovozci obávají objednávati zboží, jež by pak bylo zatíženo vysokým clem. Jablonecká výroba krystalového zboží ztratila důležité odbytiště pro jemné broušené krystalové zboží, jelikož v Australii bylo nedávno zvýšeno clo na 115% z ceny. Často požadovaného sníženého cla na krystalové zboží v Německé říši nebylo lze dosáhnouti, jelikož jednání o obchodní smlouvu bylo přerušeno, takže odbyt v tomto pro výrobu krystalového zboží tak důležitém odbytišti jest neobyčejně ztížen. Stát vůbec nevychází vstříc tomuto strádajícímu průmyslu, ministerstvo obchodu při jednáních o obchodní smlouvy vůbec nedbá tohoto sklářského a ozdobnického průmyslu, pro obchodní rozvahu tak důležitého a ministerstvo financí stále ještě nesnížilo dávek, výrobu neobyčejně zatěžujících.

Jablonecký celní úřad naprosto nepostačuje potřebám veškerého průmyslu, jak pokud jde o místnosti, tak i pokud jde o jeho práva. Jablonecký průmysl opracuje především se vzorky, které se z části zase přijímají zpět, přebalují nebo jinak upravují, a zase rozesílají. Při opětném dovozu dlužno se při dovozním clu přes 1000 Kč dotazovati u vyšších míst teprve prostřednictvím jabloneckého celního úřadu. Toto clo platí se asi za 52 kg obyčejných a 14 kg jemných šperků. Poněvadž moda se mění a osvobození zásilek od cla, za něž clo činí přes 1000 Kč, trvá často několik týdnů, ztrácí se drahocenný čas a tím i zakázky a možnost zaměstnání. Ke společné dodávce cizozemského zboží, na př. pforzheimských, vídeňských, obersteinských a jiných průmyslových výrobků jablonecký průmysl nutně potřebuje svobodného celního skladiště, čímž by vývoz byl podstatně podporován.

Podepsaní táží se tedy pana ministra financí:

1.) Je-li ochoten snížiti dávky, neobyčejně zatěžující jablonecký sklářský průmysl, mezi tím i daň z uhlí a vodní síly, jakož i daň obratovou?

2.) Je-li ochoten rozšířiti pro jablonecký celní úřad místnosti a rozšířiti jeho působnost, a zříditi v jablonci svobodné celní skladiště?

V Praze dne 8. května 1930.

Horpynka,

dr Hanreich, dr Hassold, Szentiványi, dr Törköly, dr Holota, dr Jabloniczky, Fedor, Köhler, Knírech, Kasper, Geyer, dr Schollich, dr Keibl, inž. Kallina, Matzner, inž. Jung, Simm, Schubert, Dobránsky, Krebs, Hokky, Nitsch, dr Szüllö.

440/V (překlad).

Interpelace

poslance O. Horpynky a druhů ministrovi školství a národní osvěty

o stavbě školní budovy pro české menšinové školy ve Vrchlabí.

V r. 1919 ministerstvo školství s národní osvěty zabralo trojtřídní smíšenou obecnou školu ve Vrchlabí pro českou menšinovou školu. Bylo výslovně prohlášeno, že tento zábor jest jen prozatímní na dvě léta a že se pro českou menšinovou školu postaví vlastní budova. Pro ni byl také zabrán vhodný stavební pozemek ve výměře 4000 m², a ministerstvo jej zakoupilo. To bylo v r. 1927, tedy před 3 léty. Německá škola musila býti nuceně umístěna v jedné části budovy reformního reálného gymnasia. Pro pobočnou třídu, která se zde má napřesrok otevříti, není tam jíž místa. Správce školy musil svou kancelář postoupiti pro třídu a úřaduje nyní v bytě školníka, jenž jest uprázdněn, ale leží v docela jiné části budovy a dojde se k němu jen velkou oklikou. Poměry na německé škole nedají se udržeti. Česká menšinová škola, skládající se z tří tříd obecné školy a čtyř tříd občanské školy, nemá v zabrané školní budově dosti místa, takže třídy jsou ještě umístěny v jiné budově velíce vzdálené.

Vedeni úsilím, aby ve vrchlabském školství nastaly opět normální poměry, táží se podepsaní pana ministra školství a národní osvěty, hodlá-li ihned přikázati, aby se postavila školní budova pro českou menšinovou školu ve Vrchlabí nebo jinak napraviti smutné školní poměry v tomto městě?

V Praze dne 8. května 1930.

Horpynka,

dr Hanreich, inž. Kallina, Schubert, dr Keibl, dr Hassold, dr Schollich, Kasper, Simm, Matzner, inž. Jung, Knirsch, Szentiványi, Nitsch, dr Holota, dr Törköly, Hokky, dr Jabloniczky, Fedor, Dobránsky, dr Szüllö, Geyer, Köhler, Krebs.

440/VI.

Interpelácia

poslanca Igora Hrušovského a druhov ministru vnútra, ministru sociálnej pečlivosti a ministru školstva a národnej osvety

vo veci vydávania církevních matričných výkazov k účelom udelovania štátnej starobnej podpory.

Na základe zákona o štátnej starobnej podpory z roku 1929 čís. 43 Sb. z. a n. tie osoby, ktoré si podávajú žiadosti o starobnú podporu, musia priložiť k dokázaní veku svojho rodné listy. Poneváč sa tu jedná o osoby výše 65 rokov staré, a poneváč na Slovensku štátné matriky sú vedené len od roku 1895, sú nútení žadatelia tieto rodné listy vyžiadať si od církevních matričných úradov od farárov.

Popisné hárky, na základe uvedeného zákona vydané, sú opatrené vysvetlivkou, že všetky doklady a úkony v záležitostí starobnej podpory sú kolka a poplatku prosté. Predsa v premnohých prípadoch na Slovensku farári požadajú za rodný list k tomuto účelu vyžiadaný, poplatok 3 Kč. Medzi žiadatelmi je mnoho vdov; vdova musí mať ku žiadosti 4 matričné výtahy a síce: svoj rodný list, rodný list manžela, sňatkový list a úmrtný list manžela, aby mohla byť z týchto dokladov zistená domovská príslušnost. Je celá rada prípadov, že taká vdova nemala 12 Kč za tieto matričné výťahy a farár odoprel vydať doklady. Týmto zposobom sa znemožňuje, aby si úplne nemajetné osoby uplatnily svoj právo, ktoré ím prísluší na základe zákona o štátnej starobnej podpore.

Pýtáme sa preto pánov ministrov:

1.) Či sú im prípady v tejto interpelácii uvedené známé?

2.) Či hodlajú zvláštním upozornením poučiť jak kruhy žiadatelov, tak tiež i církevních matrikárov na ustanovenie zákona, že potrebné doklady pre starobné poistenie nepodliehajú žiadným poplatkom a vyzvať tých, ktorí takéto poplatky neoprávnene vybrali, aby ich patričným navrátili?

V Prahe, dňa 8. kvetna 1930.

Hrušovský,

Hatina, Mikuláš, Zeminová, Slavíček, Lanc, Špatný, Polívka, Fiala, Šeba, B. Procházka, Langr, Tučný, Stejskal, dr Patejdl, Tykal, dr Moudrý, O. Svoboda, Bergmann, Šmejcová, Knejzlík, Pechmanová-Klosová.

440/VII.

Interpelácia

poslanca Igora Hrušovského a druhov ministerskému predsedovi

vo veci zhubného požiaru v obci Tormoš na Slovensku.

Dňa 5. tohoto mesiaca vzniknul v obci Tormoš u Nitry velký požiar, ktorému padla v obeť väčšia čiastka budov obce. Vzhladom k tomu, že týmto nešťastím postihnutý náležia z väčšej čiastky k triede nemajetných, že mnohí z nich neboli pojistení, že mimo budov shorelo jim aj vnútorné zariadenie a k prevádzaniu ich živnosti alebo zamestnania potrebné prostriedky, požiar sa stal vskutku pre obec katastrofálným. K tomu podotýkáme, že obyvatelstvo obce tejto na rozdiel od iných obcí neúčastnilo sa na dobrodiniach pozemkovej reformy, preto lebo biskupské majetky nachodiace sa na území tejto obcí boly dosiaľ vzdor zákonným ustanoveniam od prevedenia pozemkovej reformy ušetrené.

Pýtáme sa preto pána ministerského predsedy:

1.) Či je mu známá katastrofa požiaru, ktorá postihla obec Tormoš?

2.) Či chce podniknúť potrebné kroky k ulaveniu biedy, do ktorej sa dostalo nemajetné obyvatelstvo tejto obce?

V Prahe, dňa 6. kvetna 1930.

Hrušovský,

Pechmanová-Klosová, B. Procházka, Zeminová, Šeba, Knejzlík, Lanc, Bergmann, Vaněk, Stejskal, Slavíček, Špatný, Langr, Fiala, Sladký, Polívka, dr Patejdl, Tykal, dr Moudrý, Mikuláš, O. Svoboda.

440/VII.

Interpelace

poslanců Vojty Beneše, V. Jaši a soudr. ministrovi školství a národní osvěty ohledně nezákonného postupu okresního školního výboru v Přerově, jímž správám podřízených škol bylo nařízeno prázdno za příčinou zpovědí a nahrazení zameškaných hodin v den feriální.

Okresní školní výbor v Přerově, k žádostí farního úřadu v Kojetíně, svým výnosem ze dne 11. února 1930, č. 487, povolil a farnímu úřadu v Kojetíně sdělil, že žactvu obecných škol a měšťanských chlapeckých a dívčích v Kojetíně, jakož i žactvu obecných škol v Popůvkách a Uhřičicích, počínaje 4. školním rokem dává prázdno v sobotu dne 8. března 1930 odpoledne za příčinou zpovědi, která se konala u příležitostí konaných misií.

Tentýž výnos intimoval správám škol, aby jej vzaly na vědomí s podotknutím, aby zameškané hodiny vyučovací byly v plném počtu nahrazeny v den feriální.

Výnos svůj opřel okresní školní výbor v Přerově o vynesení ministerstva školství a národní osvěty ze dne 12. července 1925, č. 68636-I.

Tímto postupem okresní školní výbor v Přerově jednal proti platným předpisům, ba jednal i proti výnosu ministerstva školství a národní osvěty, o nějž svůj vlastní výnos opíral.

V oddíle C, odst. 1., tohoto výnosu, kterážto část může jedině spadati v úvahu, se praví, že se zřením k § 7, odst. 3, vládního nařízení ze dne 4. dubna 1925, č. 64, má býti na všech školách zásadně dbáno toho, aby žactvo nebylo ani náboženskými úkony zdržováno od vytyčování rozvrhem hodin řádně stanoveného. Od této zásady přípustny jsou výjimky, v nichž totéž ustanovení praví; ťVyžádají-li si rodiče pro jednotlivé žáky dovolenou na jednotlivé hodiny nebo na den, aby se mohli zúčastniti mimořádných a zvláště významných bohoslužeb nebo úkonů náboženských (biřmování, konfirmace a t. p.) budiž jejich žádosti zpravidla vyhověno. Rozhodovati o takových žádostech přísluší řediteli (správci) školy. V pochybných případech a zvláště, jde-li o větší počet takových dovolených na škole národní, nechť si ředitel (správce) národní školy vyžádá rozhodnutí okresního školního úřadu.Ť Uzná-li okresní školní úřad v zájmu školy za vhodné, může se místo dovolených pro velký počet žáků téže třídy nebo školy povoliti na příslušný půlden nebo den prázdno celé třídě (škole) a naříditi za to takovou změnu rozvrhu hodin, aby vypuštěné vyučovací hodiny byly přeloženy na hodiny pozdější nebo na prázdný půlden (den) v týdnu. Na žádné z uvedených škol nežádali ředitelé (správcové škol) okresní školní výbor o povolení, ba ani rodiče obecných škol mimo Kojetín jsoucích nežádali správce škol o prázdno pro své dětí. V Kojetíně na dívčí měšťanské škole jenom ředitelka vyzvala žáky, aby si prohlášení rodiči podepsané přinesli.

Okresní školní výbor v Kojetíně tím, že vzal za podklad nařízení o prázdnu na všech zmíněných školách jenom podání farního úřadu v Kojetíně, a neřídil se výnosem, o nějž své rozhodnutí opíral, postupoval proti daným předpisům a nedbaje práv daných cit, vynesením ředitelům (správcům) škol a také rodičům, jichž dětem mohlo býti dáno prázdno jenom kdyby o dovolení tohoto prázdna žádali. Okresní školní výbor v Přerově jako úřad, resp. jeho předseda jako státní úředník má v prvé řadě poctivě dbáti předpisů, neboť jako úřad učitelstvu nadřízený také má vyžadovati a vyžaduje od učitelstva splnění povinností v tomto směru.

Postup okresního školního výboru v Přerově, resp. jeho předsedy jest proto protizákonný, neboť podle ustanovení § 3., odst. 4., zákona ze dne 13. července 1922, čís. 226, co úřady církevní ustanoví o vyučování náboženství a o cvičeních náboženských, má býti oznámeno okresním školním úřadem správci školy, Ustanovení pak, která jsou v rozporu s obecným řádem školním, nemají býti oznamována. Za náboženská cvičení a úkony pokládati jest pak podle § 7, odst. 1., vládního nařízení ze dne 4. dubna 1925, č. 64, veškeré bohoslužebné úkony a pobožnosti náboženských vyznání, která se konají mimo hodiny, přikázané náboženskému vyučování schváleným rozvrhem hodin, a má je uskutečňovati příslušný církevní úřad v mezích platných předpisů školních.

Okresní školní výbor v Přerově tímto postupem se nezachoval jako úřad školní, který by dbal platných předpisů, ale proti těmto předpisům postavil se jako ochotný vykonavatel vůle farního úřadu v Kojetíně.

Podepsaní poslanci Národního shromáždění se táží pana ministra školství a národní osvěty:

a) Jest tento případ protizákonného postupu okresního školního výboru v Přerově, po případě jeho předsedy, který není ojedinělým, panu ministrovi školství a národní osvěty znám?

b) Hodlá pan ministr školství a národní osvěty případ tento řádně vyšetřiti a podati o výsledcích tazatelům zprávu?

c) Jaké opatření hodlá pan ministr školství a národní osvěty učiniti, aby administrativní školní úřady postupovaly podle zákona a nenutily podřízené správy škol (ředitelství) k porušování zákonů?

V Praze dne 15. května 1930.

V. Beneš, Jaša,

Srba, Seidl, Stivín, Kučera, Nový, Benda, Tomášek, Biňovec, Pík, Jurnečková, Husnaj, Brožík, dr Mareš, F. Svoboda, Prokeš, Chalupník, Remeš, Brodecký, Staněk, Hampl, Klein.

440/IX.

Interpelace

poslanců Hugo Bergmanna, Al. Tučného, Boh. Procházky a druhů

vládě republiky Československé

o zařazení Starého města pod Sněžníkem do vyšší skupiny činovného.

Dne 18. září 1928 podali podepsaní vládě interpelaci o zařazení Starého Města pod Sněžníkem do skupiny míst činovného C, poněvadž bylo dodatečně zjištěno, že tato obec měla při posledním sčítání lidu přes 2.000 obyvatel (tisk čís. 1788-V). Tuto interpelaci zodpověděla vláda 21. února 1929 (tisk čís. 2123/XXV) a ve své odpovědi tvrdí:

ťPokud se Starého Města pod Sněžníkem týče, které podle posledního sčítání lidu vykazuje 1996 obyvatel a tvrdí, že při posledním sčítání bylo opomenuto několik domů, nebyla tato okolnost dosud úředně potvrzena, ani výsledek posledního sčítání úředně opraven a není proto možno tvrzení této obce, že má přes 2400 obyvatel vzíti za podklad přeřazení do vyšší skupiny činovného.Ť

Nyní bylo četnictvem i okresním úřadem skutečně zjištěno, že v posledním sčítání lidu stala se chyba a že Staré Město p. Sněžníkem mělo skutečně při posledním sčítání lidu přes 2.000 obyvatel a že tudíž tato obec měla býti zařazena do skupiny C míst činovného.

Z těchto důvodů táží se podepsaní vlády, je-li ochotna, vzhledem k vylíčeným okolnostem přeřaditi Staré Město p. Sněžníkem do skupiny míst C činovného se zpětnou platností od 1. ledna 1926 a sděliti podepsaným, co v této věci zařídila, aneb zaříditi hodlá?

V Praze, dne 15. května 1930.

Bergmann, Tučný, B. Procházka,

Netolický, Zeminová, inž. Záhorský, Pechmanová-Klosová, Špatný, Hrušovský, Vaněk, Sladký, Langr, Polívka, Hatina, Fiala, Richter, Stejskal, Lanc, dr Stránský, Šmejcová, dr Patejdl, O. Svoboda.

440/X.

Interpelácia

poslanca Igora Hrušovského a druhou ministerskému predsedovi

vo veci neprevádzania kontroly nad dávkou z majetku a dávkou z prírastku na majetku v smysle zákona.

Zákon zo dňa 8. dubna 1920 o dávke z majetku a dávke z prírastku na majetku číslo 309 Sb. z. a n. stanoví, že najvyšší účetní kontrolní úrad je povinný najďalej do šest mesiacov po uplynutí každého polroku podať zvláštnej komisie Národního shromaždenia riadne doloženú zprávu o víťažku dávky, jeho použití a prípadných ďalších opatreniach s primeraným návrhom. Komisia táto v smysle zákona má predložiť svoju zprávu s návrhami obom snemovnám, a její zpráva má byť uverejnená v úradních novinách.

Komisia takáto v smysle zákona bola vždy po ustanovení sa snemoven zvolená a sa i konštituovala stanoviac si svojho predsedu. Ale s tímto konstituovaním vyčerpala sa i všetka činnosť tejto komisie, lebo nemohla o ničom pojednávať, nemajúc pridelené žiadné návrhy a žiadné zprávy najvyššieho účetného kontrolného úradu. Najvyšší účetní kontrolní úrad totiž to vzdor jasnému a kategorickému ustanovení zákona povinnosti, aby podával zvláštnej komisie Národného shromáždenia riadne doloženú zprávu, alebo návrhy vo vecí dávky z majetku a dávky z prírastku na majetku nielen že nevyhovel vždy poloročne, ale behom desať rokov trvania platnosti zmieneného zákona ani jeden jedinýkrát.

Pýtáme sa pána ministerského predsedu:

1.) Či hodlá vyšetriť príčiny, prečo najvyšší účetní kontrolní úrad zákonom striktne stanovenej povinnosti svoje] nevyhovel?

2.) Či chce posobiť k tomu, aby zvláštná komisia Národného shromáždenia dostávala riadne poloročne zprávu o výťažku dávky?

V Prahe, dňa 6. kvetna 1930.

Hrušovský,

Hatina, O. Svoboda, Zeminová, dr Moudrý, Lanc, B. Procházka, Polívka, Fiala, Špatný, Šeba, Langr, Stejskal, Mikuláš, dr Patejdl, Slavíček, Tykal, Bergmann, Vaněk, Knejzlík, Pechmanová-Klosová.

440/XI (překlad).

Interpelace

poslance O. Horpynky a druhů ministrovi národní obrany

o vojenském ubytování ve Vrchlabí.

Město Vrchlabí má od roku 1918, tedy již 12 let, vojenskou posádku, Vojenské útvary jsou ubytovány v městském chudobinci a v hostinci ťZum MohrenŤ, který sousedí s radničním náměstím a leží na hlavní ulicí. Tato budova jest majetkem městské spořitelny, která jest nyní umístěna neobyčejně stísněně. Státní revise již několikráte prohlásila tyto místnosti za úplně nezpůsobilé. Při opětovných intervencích u ministerstva národní obrany bylo vždy namítáno, že vojenská posádka jest ve Vrchlabí jen ťpřechodněŤ, ačkoliv jest tam již 12 let a město Vrchlabí mimo obsazení obou budov trpí ještě škodu asi 200,000 Kč. Jest to stav, jaký se snad nevyskytuje již v žádném městě. Nedosti na tom, každoročně na podzim přichází množství nováčků na výcvik, pro které lze opatřiti jen velmi těžko místnosti. Musili býti ubytováni v prázdném soukromém domě. Poněvadž však tento soukromý dům musil býti vyklízen, používá se k ubytování městské střelnice a tím ztrácí město jediný velký sál pro zábavní podniky.

Podepsaní táží se tedy pana ministra:

1.) Ví o těchto poměrech ve Vrchlabí?

2.) Jak dlouho ještě zůstane při tomto ťpřechodnémŤ ubytování, které trvá nyní již 12 let?

3.) Je-li ochoten učiniti přítrž těmto nesnesitelným poměrům a toto ťpřechodnéŤ ubytování přeložiti do jiného místa?

4.) Nebo, je-li ochoten, pomýšlí-li se ve Vrchlabí na stálou posádku, ihned počíti s nutnou stavbou kasáren?

V Praze, dne 8. května 1930.

Horpynka,

dr Hanreich, Matzner, dr Szüllö, Kasper, Dobránsky, dr Jabloniczky, dr Törköly, Szentiványi, Knirsch, Krebs, Fedor, Schubert, Simm, inž. Jung, dr Hassold, dr Keibl, dr Schollich, Köhler, Geyer, Nitsch, dr Holota, Hokky, inž. Kallina.

440/XII (překlad).

Interpelácia

poslanca Hokkyho a druhou ministrovi železnic

vo veci súrneho vybudovania nádražnej budovy v Kraľovom n. Tisou.

Pane minister!

Pri vašej poslednej inšpekčnej cesto, keď zahájený bol prevoz na novej trati Jasina-Nagyvárad, pri príjazde i odjazde museli ste čakať aspoň 20 minút v zchátralom nádraží v Kraľovom n. T. Museli sto videť, v akom ubohom zbalkanizovanom stave je to toto nádražie. Nádražie, ktoré je vstupnou stanicou medzinárodnej trati Bukurešť-Praha, nádražie, v ktorom bežia 24 páry koľajníc, a tedy je ono nielen najväčším nádražím Podkarpatskej Rusi, ale i jedno z tých nádraží republiky, ktoré majú najviac koľajníc.

Nádražie toto malo byť vystavané už pred pätnásti roky, keby nebola vypukla válka. Dôkazom toho je i to, že pôvodná stanica nebola tam, kde je dnes, ale tam, kde i dnes stoja dve veľké dvojpatrové budovy. Dnešné zchátralé baráky boly zbudované len prezatýmne pre dobu prevádzania stavby. Tieto úzké a zchátralé miestnosti nestačia ani k umiesteniu úradných kancelárií, tým menej k účelom úradných miestnosti colného personálu. V týchto rozpadajúcich sa barákoch nie je dosť miestností; čakálňa II. triedy nie je tam vôbec a cestujúci prvej a druhej triedy musia za umného mrazu v noci niekedy celé hodiny čakať na voľnom vzduchu, lebo jedálňa je už zatvorená, a čakálňa III. triedy je preplnená.

Zkrátka pomery sú tam hanobné a najkrikľavejšie charakterizujú okolnosť, ako ministerstvo železnic vôbec nič neinvestuje v Podkarpatskej Rusi. S úctou tážem sa proto pána ministra:

1. Či ste ochotní vyžiadať si čo najsúrnejšie plány vypracované už bývalými uhorskými štátnymi dráhami a dať tieto príslušne prerobiť podľa terajších požiadavkov a potrieb?

2. Či ste ochotní súrne postarať sa o to, aby buďto do dodatočného rozpočtu tohoto roku alebo do rozpočtu roku budúceho nezbyne pojatý bol obnos potrebný ku výstavbe modernej prevoznej budovy stanice Kraľovo n. Tisou?

V Prahe, dňa 9. mája 1930.

Hokky,

dr Jabloniczky, Szentiványi, Nitsch, dr Holota, dr Törköly, Greif, Horpynka, Matzner, dr Schollich, dr Petersilka, Scharnagl, dr Szüllö, Dobránsky, Fedor, dr Keibl, inž. Kallina, dr Hanreich, dr Hassold, Bobek, Kunz.