Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930.
III. volební období.	2. zasedání.

437.

Odpovědi:

I. min. soc. péče na interp. posl. Krebse, inž. Junga a druhů o Léčebném fondu (tisk 138/XIV),

II. min. financí na interp. posl. Windirsche a druhů o stížnostech do předpisů poplatků proti bernímu úřadu v Něm. Jablonném (tisk 115/XIII),

III. min. národní obrany na interp. posl. dr. Kafky, Böllmanna a druhů o užívání německého jazyka důstojníky ve společnosti (tisk 247/I),

IV. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Hokky a druhů o výšce, resp. stanovení výšky základního platu, který mají zajistiti svým učitelům vydržovatelé církevních škol na Podkarpatské Rusi (tisk 174/II),

V. min. sociální péče na iterp. posl. Neumeistra, Polacha, Kleina a soudr. o exekučním vymáhání přeplatků, vyplacených jako důchod ve smyslu zákona ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n., ve znění novely ze dne 25. ledna 1922, čís. 39 Sb. z a n. válečnému invalidovi Františku Buriánkovi ze Všetat (tisk 174/XXIII),

VI. min. financí na interp. posl. Seidla a soudr. o zařazení obce Košťan, okres Teplice-Šanov do vyšší skupiny činovného (tisk 204/XVII),

VII. min. zemědělství na interp. posl. Knejzlíka a druhů o nespravedlivém provedení systemisace zaměstnanců agrárních (zcelovacích) úřadů na Moravě (tisk 14/IV),

VIII. min. financí na interp. posl. Seidla a soudr. o vyplácení vánočních odměn kancelářskému personálu (tisk 138/VII),

IX. min. školství a národní osvěty na interp. posl. V. Beneše a soudr. o doplňku ke konkursu na ředitelské místo při měšťanské škole v Kasejovicích (tisk 138/XXIV),

X. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o ministerském výnosu o nahlížení do spisů (tisk 209/IV),

XI. min. financí na interp. posl. dr. Schollicha a druhů, že albrechtický berní úřad vydává čistě české daňové výkazy (tisk 41/II),

XII. vlády na interp. posl. inž. Junga, Geyera a druhů o změně kvalifikačních předpisů státních zaměstnanců, státních dělníků, zaměstnanců státních závodů a podniků, zvláště po stránce jazykové (tisk 209/I),

XIII. vlády na interp. posl. dr. Luschky a druhů o účasti novojičínského okresního hejtmana na schůzích, které jsou věnovány vytlačení německých škol a německých pracovníků ze soudního okresu příborského (tisk 247/XI),

XIV. min. soc. péče na interp. posl. Krebse, inž. Junga, Kaspera a druhů o zvýšení příjmů přestárlým podle zákona o státních starobních podporách z 21. března 1929, č. 43 Sb. z. a n. (tisk 79/I),

XV. min. soc. péče na interp. posl. Köhlera a druhů o mezistátním vyjednávání v oboru pensijního pojištění a poskytování státních příspěvků v případech vzájemnosti také cizincům (tisk 79/XIII),

XVI. min. financí na interp. posl. dr. Hanreicha a druhů o zrušení daně z vína (tisk 115/XV),

XVII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr. Schollicha a druhů, aby bylo konečné vydáno prováděcí nařízení k zákonu č. 104/26 Sb. z. a n. (tisk 204/II).

437/I. (původní znění).

Odpověď

ministra sociální péče

na interpelaci poslanců H. Krebse, inž. R. Junga a druhů

o Léčebném fondu (tisk 138/XIV.).

Ministerstvo sociální péče od prvopočáku sledovalo spor lékárníků s Léčebným fondem a neprodleně působilo prostřednicvím v té věci příslušného ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy k tomu, aby co nejrychleji opět řádně vydávány byly léku. O sporných otázkách mezi lékárníky a Léčebným fondem bylo pojednáno na společné poradě organisací lékárnických s Léčebným fondem dne 13. února 1930 v ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy. Od té doby jest spor odklizen a léky jsou na poukázky Léčebného fondu jako dříve vydávány.

V Praze, dne 27. dubna 1930.

Ministr sociální péče:

Dr. Czech v. r.

437/III. (původní znění).

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslance Windirsche a druhů

o stížnostech do předpisů poplatků proti bernímu úřadu v Něm. Jablonném

(tisk 115/XIII.).

O interpelaci byla ihned zahájena nutná šetření, nemohla však býti dosud skončena.

Protože později podaná interpelace posl. Windirsche a soudruhů o stížnostech na týž berní úřad v Něm. Jablonném, že přeceňuje hospodářství, aby dosáhl vysokých převodních poplatků (tisk 295/VI.), týká se téhož předmětu, bude po skončeném šetření na obě interpelace podána odpověď společná.

V Praze, dne 23. dubna 1930.

Ministr financí:

Dr. Engliš v. r.

437/III. (původní znění).

Odpověď

ministra národní obrany

na interpelaci poslanců dra Kafky, Böllmanna a druhů

o užívání německého jazyka důstojníky ve společnosti (tisk 247/I.).

Stanovisko vojenské správy k užívání jazyků je dáno jednak §em 1, odst. 2 ad 3 jazykového zákona č. 122/1920, jednak § 128, odst. 3 ústavní listiny. Jako se striktně ve styku služebním dodržuje jazykový zákon, stejnou měrou dodržuje se § 128, odst. 3 ústavní listiny, pokud jde o styk mimoslužební.

Pokyn, vydaný zemským vojenským velitelstvím v Praze velitelům těles o užívání menšinových jazyků důstojníky, nespadá však v obor jazykového zákona a zejména nedotýká se práva používati mateřského jazyka v soukromém životě.

Pokud výnos upozorňuje na používání některého menšinového jazyka za příležitostí a způsobem, které by mohly vyvolati v občanstvu nesprávný dojem o nedostatečné úctě důstojníků ke státnímu jazyku anebo o jazykových znalostech a o dobré vůli důstojníků a jejich rodin; naučiti se státnímu jazyku, pak nelze proti takovým pokynům zemského velitele činiti s hlediska vojenské správy námitek. Naproti tomu neobmezuje zmíněný pokyn nikterak zákonně zaručeného práva používati menšinového jazyka v soukromém styku a vojenská správa je daleka toho, aby toto právo v budoucnosti nějakým způsobem obmezovala. Ostatně učinilo ministerstvo národní obrany za účelem jednotného a bezzávadného postupu ve věcech jazykových opatření, aby vydávání jakýchkoliv rozkazů a pokynů v těchto věcech zůstalo naprosto vyhraženo ministerstvu národní obrany samému.

V Praze, dne 15. dubna 1930.

Ministr národní obrany:

Dr. Viškovský v. r.

437/IV. (původní znění).

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci poslance Hokky a druhů

o výšce, resp. stanovení výšky základního platu, který mají zajistit svým učitelům vydržovatelé církevních škol na Podkarpatské Rusi (tisk 174/II.).

Výše požitků, jež jsou vydržovatelé církevních a obecních škol národních v Podkarpatské Rusi povinni zabezpečiti, aby pro své učitelstvo dosáhli platů ve stějné výši, jako jest stanovena pro učitelstvo národních škol státních, byla zásadně předepsána vládním nařízením ze dne 5. června 1924, čís. 120 Sb. z. a n., jehož platnost byla prodlužována pozdějšími příslušnými nařízeními a usneseními vládními.

Pro Slovensko byla věc zásadně upravena vládním nařízením ze dne 22. prosince 1922, čís. 380 Sb. z. a n.

Jednotná úprava dotčených poměru pro Slovensko a Podkarpatskou Rus bude moci býti provedena zvláštním zákonem, k němuž má dojíti podle § 1, odst. 2, zákona ze dne 24. června 1926, čís. 104 Sb. z. a n. (učitelský zákon).

V Praze, dne 15. dubna 1930.

Ministr školství a národní osvěty:

Dr. Dérer v. r.

437/V.

Odpověď

ministra sociální péče

na interpelaci poslanců Fr. Neumeistra, Jakuba Polacha, Roberta Kleina a soudr.

o exekučním vymáhání přeplatků, vyplacených jako důchod ve smyslu zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n. ve znění novely ze dne 2. ledna 1922 č. 39 Sb. z. a n., válečnému invalidovi Františku Buriánkovi ze Všetat (tisk 174/XXIII.).

U válečného poškozence Františka Buriánka vznikl přeplatek důchodu v částce 1.470 Kč za léta 1922 a 1923, který byl po opětovném bezúspěšném upomínání prostřednictvím finanční prokuratury vymáhán.

Teprve v exekučním řízení bylo shledáno, že František Buriánek nemá majetku. Proto nebylo v řízení exekučním dále pokračováno.

Nařídil jsem už výnosem ze dne 20. ledna 1930, č. j. 1930/V-1930, vydaným úřadem pro péči o válečné poškozence, aby při vymáhání neprávem vyplacených důchodů postupovaly s krajní blahovůlí.

V Praze, dne 26. dubna 1930.

Ministr sociální péče:

Dr. Czech v. r.

437/VI.

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslance Frant. Seidla a soudruhů

o zařazení obce Košťan, okres Teplice-Šanov do vyšší skupiny činovného

(tisk 204/XVII.).

Podle §u 12 platového zákona je zásadním kriteriem pro zařazení obcí do skupin míst počet obyvatelstva. Ustanovení odst. 7. tohoto paragrafu, který připouští zařadění jednotlivých obcí do vyšší skupiny míst, než do které patří podle počtu obyvatelstva, jest ustanovením výjimečným, jak vyplývá nejen z jeho textace i příslušné zprávy sociálně-politického výboru poslanecké sněmovny, ale i z ustanovení odst. 5. o zařadění některých míst do skupiny míst B, z něhož se dá usuzovati, jaké mimořádné drahotní poměry měl zákonodárce na mysli jako předpoklad pro výjimečné zařadění obce do vyšší skupiny míst. Počet žádostí o přeřadění do vyšších skupin míst jest však tak značný, že jejich kladným vyřízením byla by setřena výjimečná povaha opatření, která má zmíněné ustanovení na mysli.

Vládní nařízení ze dne 14. září 1928 č. 163 Sb. z. a n. muselo se proto omeziti na takové nejvýznačnější případy, kde jednotlivé obce tvoří s jinými takřka jeden souvislý hospodářský celek s úhrnným počtem obyvatelstva podle posledního sčítání lidu dosahujícím hranice v §u 12 P. Z. stanovené, ve kterých případech by nebyla výměra činovného podle počtu obyvatelstva v jednotlivých obcích s hlediska hospodářského odůvodněna.

U obce Košťan nejsou s hořejšího hlediska dány podmínky pro přeřadění do skupiny míst B činovného, ježto tato obec jest podle mapy vzdálena od Teplic-Šanova 8 km a netvoří tudíž souvislý celek s tímto městem. Poněkud vyšší drahotní index v době lázeňské sezony jest téměř ve všech obcích nacházejících se v blízkostí význačných lázeňských míst a nelze tudíž tento zjev označiti za mimořádný.

Z uvedených důvodů není možno požadavku o přeřazení obce Košťan do vyšší skupiny míst činovného vyhověti.

V Praze, dne 2. května 1930.

Ministr financí:

Dr. Engliš v. r.

437/VII.

Odpověď

ministra zemědělství

na interpelaci poslance Jos. Knejzlíka a druhů

o nespravedlivém provedení systemisace zaměstnanců agrárních (scelovacích) úřadů na Moravě (tisk 14/IV.).

Do dosavadní systemisace služebních míst u úřadů pro agrární operace v zemi Moravskoslezské byly vznášeny stížnosti jak co do počtu systemisovaných služebních míst, tak co clo hodnocení služebních funkcí jednotlivých kategorií zaměstnanců.

Ministerstvo zemědělství podalo u příležitosti právě projednávané resystemisace služebních míst návrhy na účelné změny systemisace, jimiž má býti dosaženo jednak nezbytné rozmnožení služebních míst jednak zlepšení systemisace co do služebních tříd a platových stupnic, aby služební funkce jednotlivých kategorií zaměstnanců došly plného ocenění.

Podle dosavadních výsledků jednání o resystemisaci lze očekávati, že bude systemisace služebních míst u úřadů pro agrární operace kvantitativně a kvalitativně zlepšena.

V Praze, dne 22. dubna 1930.

Ministr zemědělství:

Bradáč v. r.

437/VIII.

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslance Františka Seidla a soudruhů

o vyplácení vánočních odměn kancelářskému personálu (tisk 138/VII.).

Podle §u 28 sl. pr., resp. § 19. odst. 1. vl. nař. č. 113/26 Sb. z. a n. jest, pokud toho potřeba nebo zájem služby vyžaduje, úřední činnost prodloužiti také přes úřední hodiny (jež všeobecně jsou stanoveny na 7 hodin denně), a to bez nároku na zvláštní odměnu.

Přes to však finanční správa v roce 1929 práci konanou mimo úřední hodiny, resp. zvláště intensivní práci v hodinách úředních přiměřeně honorovala zvláštními odměnami.

Odměny tyto vyplácely se jak během roku tak zejména též koncem roku, kdy lze podmínky pro jejich přisouzení nejlépe posouditi.

Odměny byly udělovány individuelně podle odpovědnosti úkolů, výsledku služební činnosti, mimořádnosti a intensity práce, zejména též v hodinách mimoúředních konané, jednak všeobecně podle kategorií a platových stupnic. Závažnou byla tu též okolnost, zda příslušnému zaměstnanci byl již státní správou v běžném roce poskytnut nějaký vedlejší služební příjem.

Podle vykonaného šetření dostalo se odměn zásadně všem kancelářským zaměstnancům, a to odměn podle shora uvedených zásad zcela přiměřených.

Vyloučeni byli jak kancelářští zaměstnanci tak i zaměstnanci jiných kategorií podle vyžádaných seznamů jen ve zvláště odůvodněných případech, na př. jestliže podali neuspokojivý služební výkon, nastoupili službu teprve v druhé polovici roku 1929 nebo nekonali delší dobu službu, jestliže porušili své stavovské a úřední povinnosti, resp. proti nim bylo vedeno disciplinární vyšetřování, jestliže byli diskvalifikováni a pod.

Z řad kancelářských zaměstnanců nebyli do výše udělených odměn předneseny finanční správě stížnosti, naopak namnoze vysloveny díky za benevolenci při udělování odměn. Není tudíž třeba dalšího opatření.

V Praze, dne 23. dubna 1930.

Ministr financí:

Dr. Engliš v. r.

437/IX.

Odpověď

ministra školství a národní osvěty na interpelaci poslance Volty Beneše a soudruhů

o doplňku ke konkursu na ředitelské místo při měšťanské škole v Kasejovicích (tisk 138/XXIV.).

Konkursní dodatek o přednosti uchazečů s formální způsobilostí z jazyka francouzského pro definitivní místo ředitelské při měšťanské škole v Kasejovicích byl zemskou školní radou v Praze z úřední moci zrušen výnosem ze dne 11. března 1930, ježto na této škole jest o vyučování jazyku francouzskému dostatečně postaráno.

V Praze, dne 16. dubna 1930.

Ministr školství a národní osvěty:

Dr. Dérer v. r.

437/X. (původní znění).

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci poslance dr. Schollicha a druhů

o ministerském výnosu o nahlížení do spisů (tisk 209/IV.).

Interpelovaný výnos ministerstva školství a národní osvěty není v interpelaci reprodukován v tom znění, ve kterém byl vydán. Výnos totiž nezakazuje, aby stranám informace vůbec nebyly dávány, nýbrž omezuje jen podávání informací stranám v určitých případech, kde toho zájem služby vyžaduje.

Ministerstvo školství a národní osvěty nemůže leč trvati na zachovávání výnose, o nějž jde, prostě z důvodů, pro které byl vydán a které jsou ve výnose samém vyznačeny.

V Praze, dne 14. dubna 1930.

Ministr školství a národní osvěty:

Dr. Dérer v. r.

437/XI. (původní znění).

Odpověď

ministra financí

na interpelaci poslance dr. Schollicha a druhů,

že albrechtický berní úřad vydává čistě české daňové výkazy (tisk 41/II.).

Berní úřad v Albrechticích rozeslal skutečně obcím svého obvodu výkazy přirážkové základny k účelům rozpočtovým jen v jazyce státním, neuvažuje blíže o tom, zda v daném případě jde o styk státního úřadu s obcí jako samosprávným úřadem, či jako stranou.

Přednosta albrechtického berního úřadu, který je příslušníkem národnosti německé, byl proto - stejně jako přednostově všech ostatních berních úřadů obvodu finančního ředitelství v Opavě - upozorněn na to, že v daném případě možno považovati obec za stranu a proto nutno vyhotovovati pro německé obce za podmínek §u 2 jazykového zákona jmenované výkazy v jazyce německém.

Příslušné blankety těchto výkazů jsou skutečně i v jazyce německém tištěny.

V Praze, dne 4. března 1930.

Ministr financí:

Dr. Engliš v. r.

437/XII. (původní znění).

Odpověď

vlády na interpelaci poslanců inž. R. Junga,

J. Geyera a druhů

o změně kvalifikačních předpisů státních zaměstnanců, státních dělníků, zaměstnanců státních závodů a podniků, zvláště po stránce jazykové (tisk 209/I.).

Postup kvalifikačních komisí, v interpelaci vytýkaný, odpovídá článku 66. prováděcího nařízení k ústavnímu zákonu jazykovému ze dne 3. února 1926 čís. 17 Sb. z. a nař., který výslovně stanoví, že neznalost státního jazyka jest pokládati za důvod pro přiznání kvalifikace méně uspokojivéŤ nebo ťneuspokojivéŤ.

K tvrzení interpelace, že v jednotlivých odvětvích oboru finančního, zejména v berní službě, jsou úředníci nedostatečně znalí státního jazyka již po několik let kvalifikováni ťneuspokojivěŤ, se podotýká, že zaměstnanci, kteří byli v státních službách v době vydání jazykového nařízení a býti pro neznalost státního jazyka po tři po sobě jdoucí léta kvalifikováni ťneuspokojivěŤ, měli býti již přeloženi na trvalý odpočinek podle striktního ustanovení § 80 zákona ze dne 25. ledna 1914 č. 15 ř. z. (služební pragmatiky), kdežto zaměstnanci, kteří byli přijati do státní služby teprve později, musí vzhledem k ustanovení článku 60. výše citovaného nařízení úplně znáti státní jazyk.

Pokud se pak ještě vyskytují - ovšem zcela ojedinělé - případy, že si někteří státní zaměstnanci od vzniku Čsl. republiky ani za více jak jedenáctileté služby neosvojili nezbytného minima znalosti státního jazyka, jež se při blahovolném provádění zkoušky ze státního jazyka požaduje, a vykazují dosud znalost tohoto jazyka jen ťméně uspokojivouŤ, nemohou býti samozřejmě zbaveni následků, jež vyplývají z kogentních ustanovení prováděcího nařízení k zákonu jazykovému a služební pragmatiky.

Vzhledem k uvedenému nemůže vláda učiniti opatření v interpelaci žádaná.

V Praze, dne 7. května 1930.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

437/XIII. (původní znění).

Odpověď

vlády

na interpelaci poslance dr. Luschky a druhů

o účasti nova jičínského okresního hejtmana na schůzích, které jsou věnovány

vytlačení německých škol a německých pracovníků ze soudního okresu příborského (tisk 247/XI.).

Okresní hejtman v Novém Jičíně zúčastnil se dne 12. ledna 1930 schůze pořádané okrskem Návodních jednot v Příboře toliko jako státní dozorčí orgán podle §u 12 shromažďovacího zákona; do debaty vůbec nezasahoval a nezúčastnil se také jinak schůze způsobem, z něhož by bylo možno vyvozovati, že se schůze té zúčastnil proto, aby dal na jevo, že snahy na schůzi projevené požívají úřední podpory.

Nemá proto vláda příčiny k nějakému opatření z podnětu této interpelace.

V Praze, dne 7. května 1930.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

437/XIV. (původní znění).

Odpověď

ministra sociální péče

na interpelaci poslanců H. Krebse, inž. R. Junga, Rudolfa Kaspera a druhů

o zvýšení příjmů přestárlým podle zákona o státních starobních podporách z 21. března 1929, č. 43 b. z. a n. (tisk 79/I).

Ministerstvo sociální péče zahájilo již přípravné práce k novelisaci zákona o státních starobních podporách ze dne 21. března 1929, č. 43 Sb. z. a n. V příslušném návrhu zákona se vynasnaží o zlepšení nynější zákonné úpravy.

V Praze, dne 24. dubna 1930.

Ministr sociální péče:

Dr. Czech v. r.

437/XV. (původní znění).

Odpověď

ministra sociální péče

na interpelaci poslance R. Köhlera a druhů

o mezistátním vyjednávání v oboru pensijního pojištění a poskytování státních příspěvků v případech vzájemnosti také cizincům (tisk 79/XIII.).

Mezistátní jednání s říší Německou a republikou Rakouskou o vzájemnostní úmluvě v oboru sociálního pojištění byla již před delším časem zahájena. Tou dobou očekávají se návrhy přislíbené delegací německou a rakouskou.

Otázku přiznání státního příspěvku podle § 176. zákona č. 26/1929 Sb. z. a n., o níž se interpelace zmiňuje, má ministerstvo sociální péče v patrnosti pro příští pokračování v oněch jednáních.

V Praze, dne 24. dubna 1930.

Ministr sociální péče:

Dr. Czech v. r.

437/XVI. (původní znění).

Odpověď

ministra financí

na interpelaci posl. dr. G. Hanreicha a druhů

o zrušení daně z vína (tisk 115/XV.).

K vývodům, obsaženým v interpelaci, podotýkám toto:

Hroznové víno je t. č. zatíženo z 1 litru všeobecnou daní nápojovou v sazbě 80 hal., zemskou přirážkou 20 hal., paušálem daně z obratu 40 hal., po případě v některých obcích samostatnou obecní dávkou 20 hal. (v Praze 50 hal.). Toto daňové zatížení považuje finanční správa za mírné a dobře snesitelné, a to z těchto důvodů:

Pivo výčepní je podrobeno z 1 litru všeobecné dani nápojové sazbou 24 hal., zemské dávce 8 hal., v mnohých obcích obecní dávce 10 hal. a paušálu daně z obratu asi 12 hal. Přihlížíme-li k ceně piva (pivo výčepní prodává se 1 l za 2.60 Kč) a k ceně vína (1 litr nejobyčejnějšího vína stojí nejméně 10 Kč, kvalitního vína více než dvakrát tolik), seznáme, že zdanění 1 l vína úhrnnou částkou 1.40 Kč, po případě 1.90 Kč, při ceně jeho nejméně 10 Kč za 1 l je oproti zdanění 1 l výčepního piva částkou 54 hal. při ceně jeho 2.60 Kč daleko mírnější a vzhledem k povaze vína jakožto zboží zbytného (v poměru k pivu všeobecně rozšířenému to nápoji) a k obsahu alkoholu, zcela ospravedlněné.

Snížení daňové sazby na víno resp. zrušení daně z vína nedoporučovalo by se také z toho důvodu, že by nižší sazba resp. osvobození daňové, přihlížejíc k obchodním smlouvám o dovozu cizího vína, musela býti přiznána i tomuto vínu.

Pěstitelé vína nemohou míti zájmu na sazbě daně z vína, kterou nese podle, konstrukce této daně (vyrobené víno zůstává ve velkoobchodu bez daně) jedině spotřebitel vína.

Roční výnos daně z hroznového vína činí něco přes 30 mil. Kč; jichž by se finanční správa z důvodů rozpočtových bez náležité úhrady nemohla vzdáti.

Ostatně finanční správa vyšla již našemu vinařství dostatečnou měrou vstříc tím, že koncem loku 1926 zrušila zákon o zvláštní dávce z vína v lahvích (jejíž výnos činil v prvních letech ročně 30 mil. Kč a později asi 10,000.000 Kč) a ponechala dávku pouze u vína šumivého. Tím byla podstatně rozšířena možnost odbytu našeho vína, než cena jeho po zrušení této dávky nikterak neklesla, ba spíše ještě u některých druhů vína stoupla.

Je pravdou, že cena vína pro konečného spotřebitele jeho není úměrná ceně u producenta a že tedy meziobchodem se víno zdražuje (jak je tomu i u celé řady jiného zboží), finanční správa nemůže však takovému zjevu zabrániti. Je tedy na výrobcích vína samotných - jak při různých příležitostech bylo již k tomu poukazováno - aby vhodnou organisací obchodní a opravdovou snahou dodávati spotřebiteli víno dobré jakosti a schopné soutěže s cizími druhy vína domáhali se snížení prodejních cen vína na spotřebitele.

V Praze, dne 23. dubna 1930.

Ministr financí:

Dr. Engliš v. r.

437/XVII. (původní znění).

Odpověď

ministra školství a národní osvěty na interpelaci poslance dr. E. Schollicha a druhů,

aby bylo konečně vydáno prováděcí nařízení k zákonu č. 104/26 Sb. z. a n. (tisk 204/II.).

Vládní nařízení podle § 23, odst. 2., učitelského zákona č. 104/26 Sb. z. a n. bude vydáno, jakmile bude dojednáno i obdobné vládní nařízení pro státní zaměstnance podle § 142, odst. 2, platového zákona čís. 103/1926 Sb. z. a n. Jde totiž o řadu otázek společných, které již v zájmu parity učitelstva národních škol se státními zaměstnanci je třeba řešiti s jednotného hlediska.

V Praze, dne 11. dubna 1930.

Ministr školství a národní osvěty:

Dr. Dérer v. r.