|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930 |
|
|
III. volební období. |
2. zasedání. |
432.
Interpelace:
I. posl. Dvořáka a soudr. min. spravedlnosti o bezdůvodném vězněni tří občanů a o poměrech v písecké věznici,
II. posl. Štětky a soudr. min. soc. péče o poměrech u okresní nemocenské pojišťovny v Písku,
III. posl. dra Schollicha a druhů min. spravedlnosti o zabavení časopisu ťDeutsche VolkswehrŤ ve Frýdku,
IV. posl. dra Törköly a druhov min. vnútra vo veci rozpustenia obecného zastupitelského sboru v Rimavskej Sobote,
V. posl. Kunze, dra Luschky a druhů min. pošt a telegrafů, že němečtí uchazeči nejsou přijímání do státní poštovní služby,
VI. posl. Jelínka, dra Peterse a druhů min. školství a nár. osvěty o úpravě finančních a právních poměrů okresních školních inspektorů,
VII. posl. dra Keilbla a druhů min. pošt a telegrafů, že prý má býti zrušen poštovní úřad v Röhrsdorfu u Hanšpachu,
VIII. posl. Horpynky, dra Luschky a druhů min. financí o zamýšleném zrušení berních úřadů,
IX. posl. Geyera a druhů min. financí o rozmnožení systemisovaných míst, valiorisaci pžedválečných platů a přiznání 35leté služební doby dílenským mistrům, dílovedoucím a jejich čekatelům u československé tabákové režie,
X. posl. dr Schollicha a druhů min. železnic o užívání jazyků na železnicích,
XI. posl. dr Schollicha a druhů min. školství a nár. osvěty o školských poměrech na Slovensku,
XII. posl. dr Schollicha a druhů předsedovi vlády o protiprávním nátlaku na civilní inženýry ve věcech jazykových,
XIII. posl. dr Schollicha a druhů min. školství a národní osvěty o novelisaci výnosu o vzdělávacích představeních kinematografických,
XIV. posl. dr Schollicha a druhů min. školství a nár. osvěty o podporování veřejné osvěty,
XV. posl. dr Schollicha a druhů min. veř. prací o zavedení jízdy vpravo,
XVI. posl. dr Schollicha a druhů min. vnitra o zajištění zástavních věřitelů při požárních škodách,
XVII. posl. dr Schollicha a druhů předsedovi vlády o právním postavení nemocenských pojišťoven
XVIII. posl. dr Schollicha a druhů předsedovi vlády o nové úpravě patronátních povinností,
XIX. posl. Horpynky a druhů min. vnitra, že zemský úřad nepovolil zápůjčku jabloneckému okresu,
XX. posl. dr Törköly a druhov min. vnútra o neoprávnenom zasahovaní štátnych verejnosprávnych úradov do volby biskupa augsburgsko-evanjelického dištriktu na Slovensku.
432/I.
Interpelace
poslance Josefa Dvořáka a soudruhů ministru spravedlnosti
o bezdůvodném věznění tří občanů a o poměrech v písecké věznici.
V pondělí dne 28. ledna t. r. vnikli do bytu píseckého občana Pertlíčka Aloise četníci, kteří prováděli zde domovní prohlídku a tvrdili, že hledají jakési zabavené časopisy či letáky, Nenašli ničeho, leč přes to ubyl Alois Pertlíček invalida a těžce nemocný muž, zatčen a uvržen do píseckého vězení. O několik dnů později byli stejně bezdůvodně zatčení a uvězněni občané Kukačka a Čulík. Ačkoliv žádnému ze zatčených není a nemůže býti kladen za vinu ani nejmenší protizákonný čin, a třebaže všichni zatčení protestovali spolu s právním zástupcem proti vazbě, nebyli na svobodu propuštěni. U A. Pertlíčka zhoršila se během vazby a vlivem mizerné žalářní stravy jeho choroba - žloutenka - do té míry, že musel být dopraven do nemocnice. Orba později zatčení na znamení protestu proti bezprávné vazbě zahájili hladovku. Státní návladní však ani nyní nedal pokynu k jejich propuštění, nýbrž setrvává tvrdošíjně na vazbě všech tří jmenovaných, jejíchž zdraví je dalším pobytem v žaláři krajně ohroženo.
V téže trestnici odpykává si trest pro politický delikt občan Marek ze Strakonic, jemuž se soustavně odpínají všechna práva politických vězňů a který je donucován ráčiti si zdraví požíváním hnusné stravy z vězeňské kuchyně. Upozorňujeme pana ministra spravedlnosti, že tyto poměry jsou na dále nesnesitelné a tážeme se ho:
Je ochoten naříditi okamžité propuštění na svobodu bezdůvodně zatčených a bezprávně ve vazbě držených občanů Pertlíčka, Kukačky a Čulíka, zjednati jim zadostiučinění a nahraditi utrpěnou škodu?
Je ochoten naříditi okamžité přiznání práv politických vězňů politickému trestanci Markovi v písecké věznici?
V Praze, dne 7. května 1930.
Dvořák,
Čižinská, Babel, Kuhn, K. Procházka, Šliwka, Hodinová, Novotný, Hruška, Steiner, Hrubý, Rjevaj, Kliment, Juran, Barša, Major, dr Stern, Kubač, Tyll, Kopecký, Štětka.
432/II.
Interpelace
poslance Josefa Štětky a soudruhů ministru sociální péče
o poměrech u okresní nemocenské pojišťovny v Písku.
Dělnické veřejnosti je všeobecně známo, jak strašným způsobem jednají lékaři n. poj. a nemocenské pojišťovny samy s ochuravělými pojištěnci, ale způsob, kterým ťošetřujeŤ své nemocné MUDr Kavahr, revisní lékař okresní nemocenské pojišťovny v Písku, nemá obdoby a nemůže býti dále trpěn. Dr. Kavalír léčí takto: Dělníku z Kozárovic, stiženému hnisavou angínou, tvrdil dr. Kavalír, že je schopen práce a neuznal ho nemocným, ač dělník se musel po 14 dnů léčit na vlastní útraty a nemohl vůbec pracovat.
Jiný dělník onemocněl, byl půl roku k práci neschopný, leč dr Kavalír dokazoval mu, že má a může pracovat. Tentýž byl v téže době volán k sociálně lékařské prohlídce k zemskému úřadu pro péči o válečné poškozence a byl zde uznán 75% nezpůsobilým k práci.
Jiný dělník byl léčen a nezpůsobilým ku práci uznán MUDrem Prexlem v Mírovicích, lež MUDr. Kavalír - bez ohledu na výrok svého kolegy Prexla - nutil dělníka do práce.
Dne 23. prosince m. r. onemocněl dělník z Kozárovic a 2. ledna 1930 byl volán k revisní prohlídce. Při této prohlídce dr. Kavalír uznal dělníka schopným ku práci. Jelikož postižený se nemohl téměř ani hnouti, dopravila ho jeho rodina na kliniku prof. Nonnenbrucha do Prahy, kde ležel tři neděle a 8 neděl byl ještě dodatečně léčen.
Nejstrašnějším je však případ dělníka Matěje Šlapáka z Kozárovic, kterému dělal dr. Kavalír potíže při oznámí, ač dělník třetí den po revisní prohlídce zemřel. Po tomto případu podepsalo na 200 kamenodělníků z Kozárovic stížnost proti MUDru Kavalírovi, podalo jí okr. nem. pojišťovně v Písku, kde však nebyla respektována a dr. Kavalír řádí v úloze revisního lékaře dále.
Upozorňujeme pana ministra sociální péče na tento případ a tážeme se:
Je ochoten naříditi okamžité suspendování MUDr Kavalíra z místa revisního lékaře okr, nem. pojišťovny v Písku a poskytnouti řádnou náhradu všem, kdož byli ťošetřenímŤ dr. Kavalíra poškození na zdraví i hmotně?
V Praze, dne 8. května 1930.
Štětka,
Tyll, Kubač, Sedorjak, Kuhn, Babel, Kopecký, J. Svoboda, Haiblick, Steiner, Dvořák, Barša, Kliment, Krosnář, Novotný, Juran, Höhnel, Rjevaj, Šliwka, Hrubý, K. Procházka.
432/III. (překlad).
Interpelace
poslance dra E. Schollicha a druhů ministrovi spravedlnosti
o zabavení časopisu ťDeutsche VolkswehrŤ ve Frýdku.
Časopis ťDie deutsche VolkswehrŤ vycházející ve Frýdku (ve Slezsku) byl v posledních týdnech i se svými vedlejšími časopisy několikráte zabaven a censura shledala závadnými tato místa:
V čísle ze dne 1. února 1930 ze článku ť10 let německého utrpení ve Slezsku!Ť místa:
ťV úřední vyhlášce nových pánů se těm obyvatelům, kteří zůstali vůči Čechům chladně zdrženliví, vypravovalo, že tímto dnem vracejí se po 178 létech pruského poddanství opět do společného českého státu, kde na ně čeká srdečné přijetí atd.
A tak jako tato vyhláška dala hned kopanec heslu tohoto státu ťPravda vítězíŤ, neboť stát, ze kterého bylo Hlučínsko kdysi odříznuto, nebyl stát český, nýbrž rakouský, pod vládou velké císařovny Marie Terezie, tak také všechny jiné sliby byly vybudovány na lži, takže se dnes zvrátily v pravý opak. Dnes jsou obyvatelé Hlučínska líčení jako vzdorovití, rozeštvaní, svévolní atd., poněvadž hájí svého svérázu a nechtějí zajíti se vším všudy v češství. Z osvobozených bratří stali se podle názoru těchto zvláštních osvoboditelů nyní nepřátelé Čechů. Neboť jest zvláštní, že Češi pokládají totiž každého za nepřítele národa a státu, který nevstoupí bezpodmínečně mezí nadšence Libušiny..
.. a jen násilnickým způsobem, které nemají rovných, se podařilo pod strašlivými tresty atd., z čehož jen v obcích Kravařích bylo zaplaceno přes 36.000 Kč a jiným šikanováním, demokraticky sraziti procento Němců v zemi pod 20%.Ť
Z básně ťDomu hořeŤ sloky:
ťDomov hoře,
Buď pozdraven lid, jenž se v mukách svíjí
a deset let už svoje trny nes,
kdy na jhem spiatou, unavenou šíji
bič krvavý se lžisvobody svéz,
Bud pozdraven - lid, zem, jež kruší zloba,
slyš v jasných výších peruť šelestit:
zda orel slezský - německý - či oba?
Kdož nebe zná, kdo příští může zřít?
Však jedna pravda vzplála vždy a vzplane,
ať světlem poznání je všem ten svit;
kdo trpět musí, doufat nepřestane,
ni ve hlučínské zemi hoře lid......
Heřman Hess.Ť
V čísle ze dne 15. února 1930 byl zabaven celý článeček ťPlivající ČechŤ:
ťPlivající Čech. Nedávno potkal známý, obrýlený český inteligent dvě německé paní, které, poněvadž první a druhá třída obecné školy byly pro spalničky zavřeny, vedly za ruku své dvě děti domů. ťInteligentŤ se informoval, odkud jdou a kam a zvěděl také, že děti šly do německé školy. Tu si zuřivě odplivl a nadal oněm paním ťsprostých babŤ atd. a vyplivl se před nimi. Plíval od obchodu Orlova na Wilsonově ulici až k obchodnímu domu Zimovu, při čemž se vždy obracel k oněm paním. Jak jsme zvěděli, bude na známého ťplivačeŤ podána žaloba pro urážku na cti. Na každý způsob však tato věc jen ukazuje, jakým duchem jsou prodchnuti vedoucí čeští státní úředníci a jak vypadá právo ťRovní s rovnýmiŤ.
V čísle ze dne 1. března 1930 článek ťZvláštní národní metodyŤ:
ťZvláštní národní metody. Před 14 dny jsme sdělili, že jeden český inteligent naplil před jednou matkou a několika dětmi, poněvadž tyto děti šly do německé školy, ale na ulici mluvily po frýdeckuŤ. Nyní se ťFrýdecký krajŤ zcela zvláštním způsobem rozčiluje, že jsme přibili na pranýř tento postup českého inteligenta a popírá také, že dotčený pán použil výrazů jako ťsprosté babyŤ atd. Vzhledem k tomuto útoku v ťKrajiŤ - (Si tacuisses, philosophus mansisses), jsme nuceni prohlásiti, že tento pán skutečně oné paní uvedeným způsobem nadával, při čemž dlužno konstatovati, že tato paní není Češka, nýbrž Polka. Tento český inteligent, abychom odpověděli na mnoho dotazů, byl pan ředitel pošty Radomír Caha, z nádražního poštovního úřadu. Vyrozuměli jsme o postupu tohoto pána poslance všech stran, kteří podají vládě parlamentní dotaz, je-li tento postup českého státního úředníka vůči občanu a poplatníku jiné národnosti správný či nikoliv. Za všechna tato léta probíhaly ve Frýdku národní boje velmi ostře, přes to však nikdy se žádný český inteligent nedal strhnouti k takovémuto činu, což musíme s chválou uznati. Domníváme se, že ani ťFrýdecký krajŤ nekoná dobré služby české věci, hájí-li naprosto nekvalifikovatelný postup pana ředitele pošty Cahy.Ť
Obsah sdělených zpráv není takový, aby vyslovené konfiskace byly odůvodněny, poněvadž neobsahují ani nic státu nepřátelského ani něco pobuřujícího. Censorovi také o to asi vůbec nešlo. ťDeutsche VolkswehrŤ jest dobře řízený krajský časopis, který bojuje nejostřejšími prostředky za práva německého lidu a zvláště za práva slezského kmene. Tato národně uvědomělá hlásnice řádných Slezanů má nyní býti umlčena a odsouzena k mlčení konfiskacemi, které jsou spojeny s velkými škodami, poněvadž časopis musí vydrati nový náklad. Na každý způsob tato jednostranná a směšná činnost censora jest smělou korekturou výroku presidenta Masaryka ťDemokracie je diskuseŤ.
Jest tedy nejvýš na čase, aby příslušné ministerstvo vydalo pokyny příslušným censurním úřadům, aby příště censurovaly liberálněji v duchu doby a státní formy.
Podepsaní se tedy táží pana ministra spravedlnosti, je-li ochoten vydati takovéto pokyny již v nejbližší době a zvláště censurnímu úřadu ve Frýdku naznačiti, že jeho postup proti časopisu ťDeutsche VolkswehrŤ jest naprosto nedemokratický, a aby příště vykonával dozor nad tiskem bezvadně a nestranně.
V Praze, dne 26. března 1930.
Dr Schollich,
inž. Kallina, Knirsch, dr Hassold, dr Keibl, Kasper, dr Szüllö, Szentiványi, Nitsch, inž. Jung, dr Jabloniczky, Krebs, dr Törköly, Dobránsky, Horpynka, Köhler, Matzner, dr Hanreich, Fedor, Simm, Schubert, Geyer, dr Holota, Hokky.
432/IV. (překlad).
Interpelácia
poslanca dr. Törkölya a druhov ministrovi vnútra
vo veci rozpustenia obecného zastupiteľského sboru v Rimavskej Sobote.
Zemský úrad rozpustil dňa 15. apríla t. r. obecný zastupiteľský sbor v Rimavskej Sobote svojím konečným rozhodnutím, podpísaným námestkom prezidenta Országhom.
K rozpusteniu došlo na základe skutkovej podstaty vyloženej v predlohe, ktorú podal dna 10. marca 1930 Emil Hanes, náčelník okresného úradu v Rimavskej Sobote. Tento skutkový stav však úradom zemského prezidenta vôbec nebol vyšetrený, ale prijatý bol ako skutočnosť. Skutkový stav však protiví sa pravde.
V mene maďarsko-národných a maďarských kresťansko-socialistických členov rozpusteného zastupiteľského sboru bola úradu zemského prezidenta predložená revízna žiadosť, ktorá uvedením dôkazov preukazuje, že skutková podstata udaná v predlohe, ktorú podal okresný náčelník Emil Hanes dňa 10. marca 1930, neodpovedá skutočnosti. Na základe tejto revíznej žiadosti poukázali sme na to, že rozpúšťajúce konečné rozhodnutie vo svojej dispozičnej časti obsahuje nepravé skutky, lebo
po prvé: nesystematického hospodárenia u mesta vôbec niet,
Po druhé: lebo znaky dezorganizácie vôbec sa tam neukazujú. A predsa tak to tvrdí rozpúšťajúce rozhodnutie.
Rozpočet na r. 1930 bol okresným výborom dňa 9. apríla 1930 za predsednictva udavačského okresného náčelníka Emila Hanesa schválený a toto konečné usneseníe okresného výboru nadobudlo už dňa 24. apríla 1930 moci práva. Tento fakt už sám osebe vylučuje, aby sa mohlo dokumentárně hovoriť o mestkom hospodarení, ktoré by mohlo byť subsumované pod pojem nesystematického hospodárenia, lebo rozpočtové položky nesystematického hospodárenia obvykle niesú schvaľované za asistencie dozorčieho úradu. Naproti tomu keď že položky rozpočtové sú dôkazmi systematického a vyhovujúceho hospodárenia, preto nijako nebolo možno sa vyhnúť schváleníu rozpočtu.
Avšak v čom asi môže záležať toto nesystematické hospodárenie? V tom, čo odporuje hospodáreniu systematickému. To, že svoje zemedelské nemovitosti tvoriace súvislý statkový celok mesto dáva do prenájmu, tak niekoľko stojutrové statky na Szabadkapuszte, Méhesi a Kurinci,
že mesto svoje budovy, ktorých samo neužíva, pachtom zhodnocuje,
že právo vyberať jarmočné pachtuje,
že svoju starú teheľnu, zariadenú na ručný pohon, vo svojej domácnosti spravuje,
že svoj mestský elektráreňský závod tiež vo svojej správe drží,
že lesné hospodárenie deje sa tiež v jej domácnosti pod vedením diplomovaného lesníka podľa systematického závodného plánu, a to v rámci zák. čl. XXXI/1879 na základe povolenia lesného inšpektorátu podľa starého závodného plánu,
že mestské lúky, ktoré nepatria ku statkovému komplexu, zhodnotenému pachtom, sú v domácej zpráve, lebo ich úrody je treba ku výžive mestských ťažných zvierat,
- dokazuje, že spôsob hospodárenia je ustálený a síce pachtom i domácou zprávou určený, a tedy hospodárenie je systematické,
Dôležitým je to, že spôsob hospodárenia zistený bol právoplatným schvaľovacím konečným usnesením dozorčích úradov a to ešte pred zahájením činnosti rozpusteného zastupiteľského sboru, ktoré zahájenie nastalo 10. novembra 1927.
K investíciam, zahájeným od mesta, došlo a dochádza k účelu plnenia obecných povinností verejnopolicajnych, verejnozdravotníckych a sociálnych, a tieto sú: dlaždenie ulíc, oprava kanalizácie, stavba núdzových bytov, nákup motorovej striekačky slúžiacej tiež k polievaniu ulíc, rozšírenie budovy mestského domu rešp. jej vybudovanie. Rozhodovanie o investíciách dialo sa zákonite a na základe právoplatných usnesení.
I to ukazuje na systematičnosť a nie na nesystematičnosť.
Že mesto stále sa stará o udržovanie svojho kmenového imania v dobrom stave, ani to nedokazuje nesystematičnosť,
Že mesto v nedostatku iných dôchodkov pôžičkou postaralo sa o príslušnú úhradu svojích právoplatne stanovených investičných potrieb,
že vyberanie príjmov neriadi sa dobou hradenia potrieb a že mesto právoptlatnými usneseníami stará sa o priechodnú pôžičku, aby nedošlo k poruche v plnení prípadných platov,
že o hradenie osobných a vecných nákladov stará sa mesto použitím svojích riadnych dôchodkov, vymeriavaním a vyberaním samosprávnych, schváleným štatutom sriadených daní a obecných prirážok, a snaží sa o to, aby vo svojej domácností zjednalo mezi dôchodkami a výdavkami rovnováhu,
že sa snaží viesť svoje hospodárenie vo smysle zákonov, č. 329/1921 a 77/927 o domácnostiach obcí, - všetko to dokazuje, že v mestkom hospodárení je system a i tá najsilnejšie kritika môže konštatovať iba hospodárenie systematické.
Mohla by byť reč o tom, či toto systematické hospodárenie je tiež hospodárenie dobré. O tom sa rozpúšťajúce usneseníe síce nezmieňuje, avšak i na to možno posvietiť.
Nemovitosti, vynímajúc štátny pacht v Kurinci, sú prepachtované za nájomné najvyššie, ktoré je dosažiteľné. Pri pachte v Kurinci môže štát kedykoľvek zvýšiť pachtovné ním platené, aby mesto nebolo ukrátené. Za tieto pachty, ako aj za dobre prenajaté právo vyberať jarmočné, ostatne rozpustený zastupiteľský sbor ani neodpovedá, lebo smluvy boly pravoplatne uzavreté ešte pred 10. novembrom 1927 a tedy pred dobou, kedy zastupiteľský sbor zahájil svoju činnosť.
Budovy sú dobre prepachtované, vynímajúc budovu používanú vojenským doplňovacím veliteľstvom, ktorú vojsko ešte pred 10. novembrom 1927 zrekvirovalo a za ktorú platí nevyhovujúcu činžu.
Lúky sú dobre spravované, úrodou sa neplýtva a hospodárenie deje sa za náležitého kníhvedenia a kontroly.
Stará primitívna teheľňa vynáša čistého zisku 34,000 Kč a mimo toho môže mesto tiež svoje odpadkové drevo tu dobre zužitkovať.
Mestský elekráreňský závod v r. 1928-1929 vyniesol mestu 269.000 Kč.
Proti lesnej správe lesný inšpektorát dosiaľ nenamietal nič. Vysádzanie, zalesňovanie a nahradzovanie deje sa v náležitých rozmeroch a lesné výdavky pre r. 1929 preliminované sú 184.343 Kč, príjmy však 256,124 Kč.
Je postarané o to, aby samosprávné dane a vodné poplatky boly dobre spravované a aby nedoplatky do medzí možnosti boly vymáhané, a aby štát bol ku plateniu prirážok v čas urgovaný.
Bolo postarané tiež o to, aby vybavené boly tiež účetné a knihovacie nedodelky nastalé následkom onemocnenia účetného úradníka, a dnes je účtárňa a jour tiež čo do účtov a knihovných zápisov.
Nemožno tedy hovoriť o skutkovom stave, ktorý by mohol byť subsomovaný pojmu ťplaného hospodáreniaŤ.
Avšak nepravdivé je i to tvrdenie rozpúšťajúceho usnesenía zemského prezidenta, že sa ukazujú znaky dezorganizácie. Že v čom, o tom sa mlčí, avšak nedáva na to odpovedi ani udavačská predloha okresného náčelníka zo dňa 10. marca 1930. Preto, lebo takýchto znakov ani niet.
Starosta mesta plní svoju povinnosť predpísanú zákonom a štatutom. Úradníci pôsobia riadne, dodržujú úradné hodiny, svoje úkoly plnia bez odkladu. Podľa zákonitého rozvrhu mestského štatutu a podľa zvláštneho predpisu pôsobí i pokladňa a účtárňa, v tejto poslednej zpracoval nedodelky, nahromadené následkom choroby účetného, zvláštny znalec, a zvlášte a zákonite pôsobí aj úrad hospodársky. Príjmy plynú a jestliže sa opozdievajú, je postarané o ich urgovanie a vydobytie. Dlhy sa platia, dve anuity pôžičky 4,600,000 Kč, vybranej v r. 1929 so schválením sú zaplatené, a o splatných anuitách je postarané v rozpočte na r. 1930. Tedy všetko a všetci sú na mieste, je poriadok, čo sa potrvrďuje i tým, že výtečný znalec, u mesta zamestnaný vrchný notár, pri svedomitom vykonávaní svojho kontrolného práva dosiaľ žiadnych námietok nenašiel ani neuplatňoval. Ako tedy možno s čistým svedomím hovoriť o dezorganizácii a o je symptomoch? Je tomu tak, ako sa to stalo v prípade kardinála Savonarolu, že keď nenašli u neho podklad k nejakej obžalobe, vyslovila moc, že keď niet podkladu, treba ho stvoriť.
Dokázalo-li sa o skutkovej podstate použitej za podklad rozpustenia, že ona neodpovedá skutočnosti, vtedy vláda, ak len skutočne nie je jej cieľom samovôľa, nemôže sa uzatvárať pred konsekvenciou, aby totiž toto rozpúšťajúce usneseníe zrušila a nastalo restitutio in integrum, alebo aby v krajne najhoršom prípade doba pôsobenia a vládnutia vládneho komisara bola zkratená, jeho činnosť bola nariadením obmedzená a aby nové obecné voľby boly v dobe čo najkratšej vypísané.
Pri rozpustení dopustil sa chyby ten, kto svojou predlohou, učinenou na základe nepravdivého skutkového stavu, uviedol v omyl úrad zemského prezidenta, a chyby sa dopustil i ten, kto opomenul zrevidovať predložený skutkový stav po tej stránke, či on odpovedá skutočnosti. Pachateľov týchto chýb bude treba vo smysle zákona podrobiť disciplinárnemu pokračovaniu a exemplárne potrestať, lebo požadovať treba, aby autonomné právo ľudu nebolo nikým beztrestne porušované.
Po uvedenom tážeme sa pána ministra vnútra:
1. Či je ochotný nariadiť v prednesenej veci čo najsúrnejšie vyšetrovanie a postarať sa, aby ono mimo poradia bolo vykonané?
2. Či je ochotný nariadiť úradu zemského prezidenta, aby úrad ten vec revidoval a dokáže-li sa pravdivosť tvrdení interpellácie, postarať sa o to; aby zrušené bolo konečné usneseníe o rozpustení zastupiteľského sboru v Rimavskej Sobote a aby došlo k restitucii in integrum?
3. Či je ochotný v dôsledku tejto záležitosti zaviesť rešp. dať zaviesť disciplinárne pokračovanie proti rimavsko-sobotskému okresnému náčelníkovi Emilovi Hanesovi a proti námestníkovi zemského prezidenta Jozefovi Országhovi a postarať sa o to, aby toto pokračovanie bolo rýchle zkoncované?
4. Či je ochotný, nedôjde-li ku zrušeniu usnesenía "postarať sa a v akej najkratšej dobe je ochotný postarať sa o to, aby voľby do nového obecného zastupiteľského sboru boly v dobe čo najkratšej nariadené?
5. Či je ochotný v záujme nastolenia vlády práva predložiť parlamentu v dobe čo najkratšej návrh zákona na zmenu §u 28, zákona č. 243/1922, aby v budúcnosti administratívné zneužitia boly na tomto poli vylúčené?
6. Či je ochotný súrnym nariadením postarať sa o príslušné obmedzenie právneho oboru vládneho komisara, a či je ochotný zakázať vládnemu komisárovi všetky zákroky, u ktorých čo do rozhodovania, má-li byť uplatňovaná autonomia, vyžaduje zákon prítomnosť dvoch tretín členov a absolutnú väčšinu hlasov prítomných členov vo valnom shromaždení zastupiteľského sboru?
V Prahe, dňa 5. mája 1930.
Dr Törköly,
Nitsch, Szentiványi, dr Holota, dr Szüllö, dr Jabloniczky, Fedor, Dobránsky, Hokky, Stenzl, Eckert, Prause, Geyer, Horpynka, dr Schollich, Krebs, inž. Kallina, dr Hanreich, dr Keibl, Simm, inž. Jung, Knirsch.
432/V (překlad).
Interpelace
poslanců Kunze, dra Luschky a druhů ministrovi pošt a telegrafů,
že němečtí uchazeči nejsou přijímání do státní poštovní služby.
Přes opětovná ujištění se nic nezměnilo a němečtí uchazeči stále nejsou přijímáni do státní služby. Zvláště se to týká také státní poštovní správy, kde němečtí uchazeči jsou vždy odmítáni s odůvodněním, že není volných míst, kdežto v téže době uchazeči české národnosti jsou do služby povoláváni. Služební místa jsou obsazována bez rozepsání v úředním listě a děje se to tedy způsobem pro veřejnost tajuplným.
Jako příklad toho uvádíme brněnské poštovní ředitelství, kde ve Šternberku, ve městě s 11.675 Němci a jen 1.113 Čechy, v létech 1928 až 1929 ze 14 žádostí německých uchazečů byl přijat do poštovní služby jen jeden, který měl štěstí, že měl v presidiu ředitelství příbuzného.
Všichni ostatní uchazeči byli odmítnuti s poznámkou, že není volných míst, naproti tomu přes toto úřední prohlášení bylo právě v tomto městě přes to přijato neméně než 8 uchazečů české národnosti. Takovýto postup jest zajisté nedůstojný a může vzbuditi největší nedůvěru.
Proti obvyklé námitce, že pro ustanovení nerozhoduje národní příslušnost, nýbrž jazykové znalosti, dlužno v tomto případě uvésti, že z nově ustanovených českých uchazečů 4 německy neumějí a dva z nich proto také ihned opět zažádali o přeložení.
Podepsaní táží se pana ministra pošt, je-li ochoten vysvětliti popsaný postup brněnského Poštovního ředitelství a postarati se, aby takováto křiklavá porušení ústavní rovnoprávnosti všech státních občanů příště přestala?
V Praze, dne 2. května 1930.
Kunz, dr Luschka,
Krumpe, Oehlinger, dr Petersilka, dr Mayr-Harting, Scharnagl, Greif, Bobek, Fritscher, Köhler, Stenzl, Eckert, Simm, Kasper, Matzner, Knirsch, Horpynka, dr Hassold, dr Keibl, Zajíček.
432/VI (překlad).
Interpelace
poslanců Jelínka, dr Peterse a druhů ministrovi školství a národní osvěty o úpravě finančních a právních poměrů
okresních školních inspektorů.
Od r. 1873 jest stavovská skupina okresních školních inspektorů prozatímním zřízením. Ve všech evropských státech a ve všech nástupnických státech Rakousko-Uherska jsou jejich poměry upraveny, jen Československo jest výjimkou. Od založení republiky byly několikráte učiněny pokusy o úpravu právních a finančních poměrů okresních školních inspektorů, ale dosud nebyly provedeny.
K platovým zákonům č. 103/1926 (státní zaměstnanci) a č. 104/1926 Sb. z. a n. (učitelé) orbě sněmovny Národního shromáždění jednomyslně přijaly dvě resoluce, jimiž byla vyzvána vláda, aby učinila potřebné kroky k úpravě právních a finančních poměrů okresních školních inspektorů.
Od té doby byly za ministrů dr Hodži a dr Štefánka vypracovány celkem 4 návrhy zákonů o okresních školních inspektorech, z nichž poslední schválila i Osmička. Ale návrh tento nestal se zákonem, poněvadž bylo Národní shromáždění rozpuštěno.
Nynější stav jest takový: Okresní školní inspektoři jsou prozatímní a dostávají plat podle svého definitivního ustanovení jako odborní učitelé, ředitelé, profesoři a j. Při stejné práci jsou tedy u školních inspektorů úplně odlišné právní a platové poměry. Při přeložení do výslužby jest okresní školní inspektor sproštěn svého místa a překládá se do výslužby jako odborný učitel, ředitel nebo profesor bez jakékoliv náhrady za svou práci, konanou často po desítky let.
Okresní školní inspektoři tedy žádají:
A. Aby jim byl poskytnut funkční přídavek. Každý správce obecné školy, každý řídící učitel a ředitel, každý učitel na cvičné škole, v ústavu hluchoněmých nebo slepých a od r. 1929 i každý učitel na pomocné škole dostává za svůj zvláštní výkon funkční přídavek. Okresní školní inspektor jako správce školství celého okresu nedostává za svou vyčerpávající práci jako vůdce 50-100 škol za svou obsažnou kancelářskou činnost, tedy za svou zvláštní činnost jako správce školního úřadu ani haléře.
Místo okresního školního inspektora, jakost jeho práce, jeho odpovědnost, jeho úřad jako zástupce zájmů státu i lidu vyžadují, aby mu právem byl poskytnut funkční přídavek od 6000 do 9000 Kč ročně, jenž by byl započitatelný do výslužného.
Místa inspektorská působí často přímo škodu (ztráta příp. služebního bytu, žádný vedlejší příjem a m. j.) a neusiluje tedy o ně již žádný schopný učitel.
B. Zvýšení cestovního a dietního paušálu. Okresní školní inspektoři dostávají za své služební cesty a inspekce škol paušál, jenž se vyměřuje podle předpisu z r. 1873. Od 1. dubna 1920 byl zvýšen o 150% (min. výnos z 31. srpna 1920, č. 39,613). Paušál činí tedy v nynější době 2 1/2 krát tolik proti mírovému paušálu, nynější index zvýšil se však 7 krát - 10krát. Inspektorové dostávají tedy nyní čtvrtinu toho, co na svých cestách denně musí skutečně vydati za jízdní lístky, stravu, noclehy atd. Všichni státní úředníci a veřejní zaměstnanci dostávají za každou ze svých služebních cest zvláštní diety. Okresní školní inspektoři dostávají cd státu měsíční paušál 250-350 Kč. Úprava dietního paušálu okresních školních inspektorů nesnese odkladu; neboť zde jde o nepohyblivé, pevné částky, které nyní činí třetinu nebo čtvrtinu skutečných vydání. (Podle ustanovení zákona jest každý okresní školní inspektor povinen na každé škole ročně aspoň jednou provésti inspekci).
Podepsaní táží se pana ministra:
1.) Ví o smutných poměrech okresních školních inspektorů, této pro školu tak důležité skupiny a
2.) je pan ministr ochoten co nejdříve učiniti nutná opatření k úpravě právních a finančních poměrů tohoto stavu?
V Praze dne 2. května 1930.
Jelínek, dr Peters,
dr Rosche, Viereckl, Gläsel, Heller, Böhm, Platzer, Windirsch, Hackenberg, Leibl, Kirpal, Blatny, Zierhut, Hodina, Kaufmann, Häusler, Taub, Wagner, Halke, Böllmann, dr. Kafka.