Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930.
|
III. volební období. |
2. zasedání. |
420.
Odpovědi:
I. min. spravedlnosti na interp. posl. dr Schollicha, Horpynky a druhů min. vnitra a min. spravedlnosti o zabavení čísla 3, časopisu ť Der KyffhäuserŤ z května 1929 (tisk 204/VI),
II. min. spravedlnosti na interp. posl. dr Schollicha a druhů o neuvěřitelném jednání znojemského státního zastupitelství proti vydavateli časopisu ťZnaimer TagblattŤ (tisk 138/XVIII),
III. min. vnitra na interp. posl. Kremsera a soudr. o zabavení časopisu ťSozialistische JugendŤ (tisk 174/XXVI),
IV. min. vnitra na interp. posl. Krebse a druhů o odsouzení mnoha obecních starostů na základě nesprávného výkladu § 3, zákona č. 65/1925 Sb. z. a n. (tisk 79/VII),
V. min. vnitra na interp. posl. Krebse a druhů o odnětí politické expositury a zrušení okresní správní komise v Mimoni (tisk 138/I),
VI. min. financí na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o prodeji závodů ťPrimalitŤ v Olomouci (tisk 209/V),
VII. min. financí na interp. posl. Hokkyho a druhů o dávce z majetku vyměřené z nevyměněných válečných půjček (tisk 41/XVII),
VIII. min. spravedlnosti v dohodě s ministry veřejných prací a financí na interp. posl. Richtra, Langra, dr Stránského, Malého a druhů o umístění nejvyššího soudu v Brně (tisk 27/XI),
IX. min. vnitra na interp. posl. Simma a druhů o požadavcích, aby okresním hejtmanům a úředním zřízencům okresních úřadů byly opatřeny služební byty (tisk 174/XXVIII),
X. min. vnitra na interp. posl. Köhlera a druhů o vydání novely k zákonu o svátcích (tisk 79/II),
XI. min. financí na interp. posl. dr Schollicha a druhů o nápise na celním úřadě ve Slavonicích (tisk 41/III),
XII. min. spravedlnosti na interp. posl. inž. Junga a druhů vládě o předhůzce z úplatností vyšších státních úředníků (tisk 204/XXV),
XIII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Knejzlíka a druhů o vysílání komisí ke zjištění nevhodného umístění českých občanských škol menšinových na severní Moravě (tisk 14/XIV),
XIV. min. školství a národní osvěty na interp. posl. V. Beneše, Jaši, Jurnečkové, Husnaje a soudr. o vypisování konkursů s dodatky (tisk 27/IX),
XV. vlády na interp. posl. Seidla, Brodeckého, inž. Nečase, Staňka, Tayerle a soudr. o vydání vládního nařízení k § 142 platového zákona (tisk 115/VII),
XVI. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Davida, Pechmanové, Tykala a druhů o stavbě nové budovy pro státní gymnasium v Mladé Boleslavi (tisk 14/XI),
420/I (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslanců dra Schollicha, O. Horpynky a druhů
ministrovi vnitra a ministrovi spravedlnosti
o zabavení čísla 3. časopisu ťDer KyffhäuserŤ z května 1929 (tisk 204/VI).
Tiskovou přehlídkou neperiodického v Praze vydávaného tiskopisu ťDer KyffhäuserŤ vykonává státní zastupitelství v Praze, úřad podřízený ministerstvu spravedlnosti. Odpovídám proto na interpelaci sám.
Státní zastupitelství zabavilo v čísle 3, tohoto neperiodického tiskopisu z května 1929 v článku nadepsaném ťLandsmahnschaftŤ místo v interpelaci uvedené, ježto v jeho obsahu shledalo skutkovou podstatu přečinu rušení obecného míru podle § 14, čís. 1, zákona na ochranu republiky a mělo ve veřejném zájmu za nutné, aby dalšímu rozšiřování tohoto závadného místa bylo zabráněno. Zabavení bylo soudem v celém rozsahu potvrzeno.
Oprávněné osoby měly možnost domáhati se podáním opravných prostředků přezkoumání a případné změny tohoto soudního rozhodnutí v instančním pořadu, to se však nestalo.
Za vylíčeného stavu věci nemám proto zákonného podkladu pro opatření pány interpelanty žádané, aby totiž zabavení bylo zrušeno.
V Praze, dne 27. března 1930.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Meissner v. r.
420/II (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance dra E. Schollicha a druhů
o neuvěřitelném jednání znojemského státního zastupitelství proti vydavateli časopisu ťZnaimer TagblattŤ (tisk 138/XVIII).
Čís. 29. period. tiskopisu ťSüdmährische RundschauŤ s datem 29. září 1929 bylo vytištěno v tiskárně Hanuše Bornemanna ve Znojmě 27. září 1929 k večeru a mělo býti současně s jeho rozdílením nebo rozesíláním, jak předpisuje § 17 platného tiskového zákona předloženo státnímu zastupitelství ve Znojmě k tiskové přehlídce. To se však stalo teprve 30. září 1929, dávno po rozšiřování listu. Znojemský prokurátor, který chtěl telefonickým dotazem v tiskárně firmy zjistiti příčinu tak opožděného předložení povinného výtisku, nedostal odpovědi. Učinil tedy 1. října 1929 u okresního soudu ve Znojmě návrh na potrestání majitele tiskárny, po případě jiné odpovědné osoby pro přestupek § 17, odst. 1, tiskového zákona. Zdůrazňuji, že podle výsledku konaného šetření nebylo prokurátoru, který učinil návrh na potrestání pro uvedený přestupek, v té době nic známo o smrtelné nehodě. Bornemannova syna postihnuvší. Hanuš Bornemann, majitel tiskárny, jehož v tomto případě stíhá odpovědnost za opožděné předložení povinného výtisku, omlouval se při svém policejním výslechu tím, že jeho syn dne 27. září 1929 odpoledne zahynul při automobilové nehodě, takže nejen majitel tiskárny, ale i jeho rodina a personál upadli v takový zmatek a rozruch, že předložení povinného výtisku stalo se až 30. září 1929.
Při hlavním líčení, které se konalo dne 23. prosince 1929, před okresním soudem ve Znojmě, byl Hanuš Bornemann uznán vinným přestupkem podle § 17, odst. 1, tiskového zákona a odsouzen k peněžitému trestu 50 Kč, při nedobytností k vězení 24 hodin a to podmínečně na rok. Rozsudek není blíže odůvodněn, ježto strany výslovně vzdaly se opravných prostředků (§ 15 zák. z 21. března 1929, č. 31 Sb. z. a n.) Nelze tedy rozsudek prozkoumati, ježto tu není skutkových zjištění.
Tvrdí-li H. Bornemann, že událost, která se sběhla v jeho rodině, vybočuje do té míry z pravidelného běhu věci, že tím omluveno je jeho zavinění, bylo by bývalo záhodno poskytnouti odvolacímu soudu možnost, aby o této okolnosti se mohl vysloviti.
V Praze, dne 17. března 1930.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Meissner v. r.
420/III (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Kremsera a soudruhů
o zabavení časopisu ťSozialistische JugendŤ (tisk 174/XXVI).
Okresní úřad v Teplicích-Šanově, vykonávající tiskovou prohlídku časopisu ťSozialistische JugendŤ, zabavil č. 1, tohoto časopisu z ledna 1930 pro 3 místa článku, nadepsaného ťEin SoldatenbriefŤ, jež v interpelaci doslovně jsou uvedena, shledav v nich skutkovou podstatu trestného činu dle čl. IV. zák. ze dne 17. prosince 1862, čís. 8 ř. z. z r. 1863.
Krajský jako tiskový soud v Litoměřicích nálezem ze dne 7. ledna 1930, čís. Tl VII. 9/30 z týchž důvodů zabavení v celém rozsahu potvrdil, uznav tak, že zabavení, provedené okresním úřadem, bylo zákonem odůvodněno.
Vzhledem k tomuto výroku neodvislého soudu nepřísluší mi vůbec zaujati ve věci nějaké stanovisko.
V Praze, dne 28. března 1930.
Ministr vnitra:
Dr Slávik v. r.
420/IV (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance H. Krebse a druhů
o odsouzení mnoha obecních starostů na základě nesprávného výkladu §u 3. zákona č. 65/1925 Sb. z. a n. (tisk 79/VII).
V interpelaci uvedená rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 20.859/29 (pod kterým je patrně míněno rozhodnutí č. 22.612/27) a rozhodnutí čís. 17.592/29 týkají se pouze určitých konkrétních trestních případů. Jiné trestní případy, o nichž se interpelace zmiňuje, nutno posuzovati každý zvlášť, ježto přes to, že jde o případy obdobné, nelze beze všeho o nich tvrditi, že by se naprosto shodovaly s případy, jež byly projednány Nejvyšším správním soudem. Nebylo by lze již proto tedy bez dalšího zrušiti veškeré zmíněně trestní nálezy. K tomu nehledě, neposkytují platné předpisy trestního správního řízení podkladu pro takové opatření, a to tím méně, že správní úřady jsou podle § 7 zákona o nejvyšším správním soudě na právní náhled tohoto tribunálu vyslovený v nějakém jeho rozhodnutí vázány pouze v případě konkretním, jehož se rozhodnutí týká.
Setrvá-li ovšem nejvyšší správní soud na stanovisku, jež zaujal v obou shora uvedených nálezech, neopomene ministerstvo vnitra učiniti opatření, aby byl postup úřadů uveden v soulad s touto judikaturou.
V Praze, dne 20. března 1930.
Ministr vnitra:
Dr Slávik v. r.
420/V (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Krebse a druhů
o odnětí politické expositury a zrušení okresní správní komise v Mimoni (tisk 138/I).
Zrušení okresní správní komise v Mimoni je důsledek § 9, odst. 1. a 3. zákona o organisaci politické správy č. 125/27 Sb., podle něhož byly zrušeny dřívější zastupitelské okresy v Čechách a všechny úřady a orgány jichž působnost přešla na okresní úřady (§ 4 cit. zák.), Podle tohoto zákona obstarává okresní správu okresní úřad za účasti okresního zastupitelstva a výboru (§§ 4, 6, 63 a násl.); okresních správních komisí po vzoru zrušených orgánů zastupitelských okresů zákon nezná, nemůže tedy dojíti k znovuzřízení zrušené okresní správní komise v Mimoni. Vyžaduje-li toho potřeba řádné správy a dozoru nad okresními ústavy, podniky a silnicemi, může zemský úřad podle § 71, odst. 2 a 3 cit. zák. zříditi pro obvod bývalých zastupitelských okresů, v nichž není sídlo okresního úřadu, okresní komisí pro správu a dozor nad okresními ústavy, podniky a silnicemi.
Ani obnovení bývalé expositury politického úřadu v Mimoni nemůže přijití v úvahu za nynější organisace politické správy. Oprávněným přáním obyvatelstva vyhovuje se tím, že se konají v Mimoni stálé úřední dny, jimiž se v rámci jednotné okresní správy podstatně usnadňuje styk obyvatelstva soudního okresu mimoňského s okresním úřadem.
V Praze, dne 20. března 1930.
Ministr vnitra:
Dr Slávik v. r.
420/VI (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance Dr. E. Schollicha a druhů
o prodeji závodů ťPrimalitŤ v Olomouci (tisk 209/V).
Do jednání Moravské banky o prodeji závodů ťPrimalitŤ v Olomouci-Nových Sadech ministerstvo financí nikterak nezasahovalo a prodej těchto závodů skupině Oberleithnerově neznemožnilo, neboť k tomuto prodeji skutečně došlo. Vůbec časopisecká zpráva, na které tato interpelace spočívá, jest naprosto nesprávná co do zásahů ministerstva financí.
V Praze, dne 20. března 1930.
Ministr financí:
Dr Engliš v. r.
420/VII (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance Hokkyho a druhů
o dávce z majetku vyměřené z nevyměněných válečných půjček (tisk 41/XVII).
Podle ustanovení § 27 zák. ze dne 30. září 1924, č. 216 Sb. z. a n. nezapočítávají se nezhodnocené válečné půjčky do vyměřovacího základu dávky z majetku, jestliže jejích vlastník předloží příslušnému vyměřovacímu úřadu osvědčení, vydané podle § 28 cit. zák. o tom, že válečných půjček nebylo použito ani k upsání IV. státní půjčky, ani ku výměně podle cit. zákona. Pro předložení tohoto osvědčení je stanovena v odst. 3. cit. §u 27 lhůta 60 dnů, počínající dnem po vydání zmíněného osvědčení. Nepředloží-li toto osvědčení ve stanovené lhůtě, mohou býti podle dovětku cit. odst. 3, § 27 válečné půjčky pro účely dávky z majetku oceněny 30% jmenovité hodnoty.
Vzhledem k tomuto zákonnému ustanovení nebyly finanční úřady povinny ještě zvláště upozorňovati poplatníky na význam, který má včasné předložení řečeného osvědčení. Přes to však finanční úřady na Podkarpatské Rusi - podle šetření provedeného v tom směru - pečovaly celou řadou opatření o to, aby poplatníci byli upozorněni, jak jest důležito včasně předložiti osvědčení vyměřovacím úřadům. Poučení v tomto směru bylo v první řadě uveřejněno v několika časopisech na př.: Karpati Futar, Az Elet, Munkáč, Beregiujšág, Jövö, Népszava, Kis Magyar Gazda, Karpatoruský věstník a Svobodnoje slovo. Dále na povinnost předložiti osvědčení upozorňovali poplatníky jednak berní úřady při odevzdávání válečných půjček, jednak notářské úřady, které daly vyhlášky o výměně válečných půjček vyvěsiti ve všech obcích a obyvatelstvo na ně daly upozorniti vybubnováním. Kromě toho byli ti poplatnicí, jejíchž válečné půjčky měly větší nominální hodnotu než 10.000 Kr (do 10.000 Kr nominální hodnoty nebyly totiž dodatečné předpisy dávky vůbec prováděny) a u kterých nebyly dány podmínky pro výměnu válečných půjček za odškodňovací dluhopisy, přímo finančními úřady vyzýváni, aby předložili zmíněné osvědčení podle § 28 cit. zák. o odevzdání válečných půjček.
Při vyměřování dodatku na dávce z majetku z titulu dodatečného zdanění válečných půjček postupovalo se velmi liberálně. Tak na př. ani v jednom případě nebyla dávka z majetku a z přírůstku na majetku dodatečně z válečných půjček vyměřena jen proto, že osvědčení podle § 28 cit. zák. bylo předloženo opožděně. Jestliže pak byl dodatek na dávce předepsán a poplatník teprve v řízení odvolacím předložil zmíněné osvědčení, byla dodatečně vyměřená dávka z majetku z válečných půjček vždy odepsána. Byla tudíž dodatečně vyměřena dávka z válečných půjček jen těm poplatníkům, kterým byla povolena výměna válečných půjček, nebo kteří osvědčení podle § 28 cit. zák. vyměřovacímu úřadu vůbec nepředložili, přes shora zmíněná upozornění.
Pro tento stav věcí neshledávám důvodu pro opatření v interpelaci žádaná.
V Praze, dne 1. dubna 1930.
Ministr financí:
Dr Engliš v. r.
420/VIII.
Odpověď
ministra spravedlnosti
v dohodě s ministry veřejných prací a financí
na interpelaci poslanců Ferd. Richtra, Frant. Langra, dra Stránského, C. Malého a druhů
o umístění nejvyššího soudu v Brně (tisk 27/XI).
Ministerstvu spravedlnosti jsou dobře známy nedostatky nynějšího umístění nejvyššího soudu a proto za účasti ministerstva veřejných prací a financí již po několik let usiluje, aby pro nejvyšší soud v Brně opatřena byla důstojná a v každém ohledu vyhovující budova pro jeho definitivní umístění.
Nyní přípravné práce pro novostavbu tuto jsou již zahájeny. Za staveniště byl vyhlédnut pozemek v Hunově třídě, jenž již také byl zakoupen. Nyní jedná se o vypsání soutěže na projekt budovy. Podle výsledků této soutěže bude pak zadáno vypracování definitivních plánů, načež bude možno přikročiti k vypsání a zahájení stavby.
V investičním rozpočtu kap. 14., tit. 15., §u 5 letošního roku je zařazeno pro tento účel 500.000 Kč, určených pro svrchu vylíčené přípravné práce.
V Praze, dne 8. dubna 1930.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr Meissner v. r.
Ministr financí:
Dr. Engliš v. r.
420/IX (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance H. Simma a druhů
o požadavcích, aby okresním hejtmanům a úředním zřízencům okresních úřadů byly opatřeny služební byty (tisk 174/XXVIII).
Zákon o organisaci politické správy, přihlížeje k rozšířené působnosti a odpovědnosti přednostů okresních úřadů, a chtěje zaručiti v zájmu služby nezbytnou stálou dosažitelnost těchto funkcionářů, přeměnil dosavadní jích naturální byty v byty služební, t. j. byty, které v zájmu služby jsou obligatorní součástkou úřadu, zakládajíce pro percipienta služební povinnost užívání jich s vyloučením užívání bytu jiného a mají tudíž stejně jako jiné služební místnosti, povahu místností služebních.
Předpisy, které platí o umístění okresních úřadů, platí i o všech součástkách úřadu, tudíž také o služebních bytech. Vztahuje se proto povinnost obce podle § 1, odst. 4, organ, zákona také na umístění bytu okresního hejtmana (náčelníka), jakožto součásti okresního úřadu. Totéž platí o bytu jednoho zřízence, obstarávajícího zároveň práce domovnické, ježto i tento byt jest podle povahy své bytem služebním a zakládá pro percipienta k zaručení jeho stálé dosažitelností povinnost k užívání určeného bytu.
Za tohoto stavu věci není důvodu ke změně oběžníku v interpelaci citovaného.
V Praze, dne 22. dubna 1930.
Ministr vnitra:
Dr Slávik v. r.
420/X (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance R. Köhlera a druhů
o vydání novely k zákonu o svátcích (tisk 79/II).
Vládní osnova novely k zákonu ze dne 3. dubna 1925, č. 65 Sb. z. a n., o svátcích a památných dnech republiky Československé, byla předložena již minulému Národnímu shromáždění (č. t. 1754/23/II), nebyla však projednána. Hned jak jsem převzal úřad, rozeslal jsem novou osnovu novely k tomuto zákonu k připomínkovému řízení, které však nemohlo býti ještě skončeno, poněvadž není ještě zjednána dohoda o došlých připomínkách.
V Praze, dne 22. dubna 1930.
Ministr vnitra:
Dr Slávik v. r.
420/XI (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance dra E. Schollicha a druhů
o nápise na celním úřadě ve Slavonicích (tisk 41/III).
Okrsková celní správa v Brně uložila počátkem února letošního roku celnímu úřadu ve Slavonicích, aby se postaral o zevní označení celní odbočky na silnici i v jazyku menšiny.
Splnění tohoto příkazu bylo mí v těchto dnech oznámeno. Tím jest vyhověno požadavku, interpelací tlumočenému.
V Praze, dne 1. dubna 1930.
Ministr financí:
Dr. Engliš v. r.
420/XII (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance inž. R. Junga a druhů
vládě o předhůzce z úplatností vyšších státních úředníků (tisk 204/XXV).
Interpelace dotýká se ministerstva spravedlnosti, ježto stíhání trestných činů spadá do oboru působností justičních úřadů.
Na základě uvedeného článku advokáta dra. Boučka bylo státním zastupitelstvím v Praze zavedeno trestní řízení ke zjištění zúčastněných vinníků. Toto trestní řízení není dosud skončeno.
V Praze, dne 7. dubna 1930.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Meissner v. r.
420/XIII.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Josefa Knejzlíka a druhů
o vysílání komisí ke zjištění nevhodného umístění českých občanských škol menšinových na severní Moravě (tisk 14/XIV).
V srpnu 1928 konáno bylo několik školských komisí, při nichž bylo zjišťováno, jsou-li správně volena sídla některých menšinových škol měšťanských, mezi nimi i škol, které uváděny jsou v interpelaci. Příslušná jednání byla již déle než před rokem skončena a jiné komise později stanoveny nebyly.
V Praze dne 14. dubna 1930.
Ministr školství a náhodní osvěty:
Dr Dérer v. r.
420/XIV.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslanců Vojty Beneše, Václava Jaši, Marie Jurnečkové, Jul. Husnaje a soudruhů
o vypisování konkursů s dodatky (tisk 27/IX).
Úřady školní jsou povinny starati se v zájmu školy a žactva o to, aby místa na školách byla obsazena učiteli formálně způsobilými učiti všem učebným předmětům na škole zavedeným. Po předběžném přísném prozkoumání potřeb příslušné školy v každém jednotlivém případě vkládají se proto do konkursů na učitelská místa zvláštní podmínky vzhledem k vyžadované zvláštní způsobilosti učitelské. Opatření taková jsou ve shodě s ustanovením § 17, odst. 3, lit. b) vládního nařízení ze dne 4. dubna 1925, čís. 64 Sb. z. a n., ve spojení s ustanovením § 26, odst. 2, prováděcího výnosu ministerstva školství a národní osvěty ze dne 15. května 1925, čís. 16.137-I, kterýmžto předpisům odpovídá též v interpelaci citované rozhodnutí ministerstva školství a národní osvěty čís. 82.026/29/I.
O otázce, jsou-li nebo nejsou-li uvedené prováděcí předpisy v této věci ve shodě splatnými zákony, bude rozhodovati nejvyšší správní soud na základě stížnosti, podané v případě uvedeném v interpelaci. Bude případno vyčkati dříve jeho rozhodnutí.
V Praze, dne 16. dubna 1930.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Dérer v. r.
420/XV.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců Františka Seidla, Viléma Brodeckého, inž. Jaromíra Nečase, Františka Staňka, Rudolfa Tayerle a soudruhů
o vydání vládního nařízení k §u 142 platového zákona (tisk 115/VII).
Platovým zákonem č. 103/26 Sb. z. a n. a předpisy na jeho základě vydanými byl pro veřejné zaměstnance, o něž jde, zaveden nový platový systém, jehož úplné vybudování předpokládá jednak normalisaci a systemisaci služebních míst, jednak četné úpravy různých otázek, jejichž řešení se vyhražuje vládě.
Z těchto úprav bylo možno zatím provésti jen ony, jež se týkají specielních otázek řešitelných bez ohledu na předpoklad úplného vybudování nového platového systému; naproti tomu některé otázky a mezi nimi také vládní nařízení o započtení pro zvýšení služného podle § 142, odst. 2. platového zákona předpokládají jednak vydání veškerých služebních a platových předpisů podle § 210 platového zákona, jednak provedení normalisace a definitivní systemisace, neboť při nařízení podle § 142, odst. 2, jde o úpravu, která má platiti pro všechny kategorie zaměstnanců.
Platový zákon sám předvídal, že k této úpravě může dojíti až v době pozdější a proto, aby nenastala mezera, umožnil řešení aktuelních otázek sem spadajících cestou administrativní.
Snahou vlády je urychliti konečné vyřešení otázky započtení pro zvýšení služného a přihlížeti při tom k oprávněným požadavkům zaměstnanců, pokud to dovolí meze vytčené zákonem, a potřeba služby.
V Praze, dne 7. května 1930.
Předseda vlády:
Udržal v. r.
420/XVI.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslanců Jos. Davida, L. Pechmanové, J. Tykala a druhů
o stavbě nové budovy pro státní gymnasium v Ml. Boleslavi (tisk 14/XI).
Ministerstvu školství a náhodní osvěty jest znám vadný stav městské budovy v Mladé Boleslavi, v níž jest umístěno tamní státní gymnasium; stavební stav budovy byl dne 29. května 1929 podrobně komisionelně zjištěn. Pokud však se týká požadavku odstranění závad této budovy tím způsobem, že by pro ústav byla vystavěna nová školní budova, poznamenává se, že podle ustanovení článku III. smlouvy ze dne 13. ledna 1882 o závazcích obce mladoboleslavské k jmenovanému ústavu připadá obci města Mladé Boleslavi povinnost opatřiti tuto novou školní budovu svým nákladem.
V Praze, dne 18. ledna 1930.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Dérer v. r.
Překlad ad 420/I.
Antwort
des Justizministers
auf die Interpellation der Abgeordneten Dr. E. Schollich, O. Horpynka und Genossen
an den Minister des Innern und den Justizminister wegen der Beschlagnahme der Zeitschrift ťDer KyffhäuserŤ Folge 3 vom Mai 1929 (Druck 204/VI).
Die Preßaufsicht über die nichtperiodische in Prag herausgegebene Zeitschrift ťDer KyffhäuserŤ wird von der Staatsanwaltschaft in Prag, einer dem Justizministerium unterstellten Behörde versehen. Daher antworte ich auf die Interpellation allein.
Die Staatsanwaltschaft hat in Nr. 3 dieser nichtperiodischen Druckschrift vom Mai 1929 in dem ťLandsmannschaftŤ betitelten Artikel die i der Interpellation angeführte Stelle beschlagnahmt, weil sie in dem Inhalte desselben den Tatbestand des Vergehens der Störung des allgemeinen Friedens nach § 14, Z. l, des Gesetzes zum Schutz der Republik erblickt und es im öffentlichen Interesse für notwendig gehalten hat, daß die Weiterverbreitung dieser beanstandeten Stelle verhindert werde.
Die Beschlagnahme ist vom Gerichte im ganzen Umfange bestätigt worden.
Die berechtigten Personen hatten die Möglichkeit, durch Einbringung von Rechtsmitteln die Überprüfung und allfällige Abänderung dieser Gerichtsentscheidung im Instanzenwege anzustreben, was jedoch nicht geschehen ist.
Bei dem geschilderten Stande der Angelegenheit habe ich daher keine gesetzliche Grundlage für die von den Herren Interpellanten verlangte Verfügung, dahingehend, daß die Beschlagnahme aufgehoben werde.
Prag, am 27. März 1930.
Der Justizminister:
Dr. Meissner m. p.