Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930.
|
III. volební období. |
2. zasedání. |
405.
Odpovědi:
I. min. spravedlnosti na interp. posl. Horpynky a druhů o umístění okresního soudu v Ústí n. L. (tisk 115/XVI),
II. min. sociální péče na interp. posl. Kaspera, Krebse a druhů, aby byly konečně vypsány volby do nemocenských pojišťoven (tisk 79/XVII),
III. min. sociální péče na interp. posl. Kaspera, Köhlera a druhů o reformě dělnického úrazového pojištění (tisk 115/XXI),
IV. min. sociální péče na interp. posl. dr Keibla a druhů o pomoci nezaměstnaným v průmyslu umělých květin a listů (tisk 204/XXI),
V. min. vnitra na interp. posl. dr Schollicha a druhů o provádění příštího soupisu lidu (tisk 79/XI),
VI. min. pošt a telegrafů na interp. posl. dra Perglera a druhů o zvýšení některých poplatků v šekovém řízení poštovního úřadu šekového (tisk 115/III),
VII. min. vnitra na interp. posl. Seidla, inž. Nečase a soudr. o zřízení okresního úřadu v Železném Brodě (tisk 204/XV),
VIII. min. soc. péče na interp. posl. Čuříka a druhů o jmenování přísedících pojišťovacích soudů v,Praze, Brně a Bratislavě, příslušných pro žaloby z pensijního pojištění soukromých zaměstnanců, jakož i o zřízení vrchního pojišťovacího soudu (tisk 138/V),
IX. min. pošt a telegrafů na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o neudržitelných poměrech ve městě Žandově u Chebu (tisk 41/XIII),
X. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Krebse, Simma a druhů, že němečtí studenti jsou poškozováni při rozdělování státních stipendií (tisk 138/IV),
XI. min. vnitra na interp. posl. inž. Junga, Schuberta a druhů o přehmatu novojičínského okresního úřadu ve věci bytové nouze v Šenově (tisk 41/XII),
XII. min. vnitra na interp. posl. Krebse a druhů, že četnický strážmistr Čuda ve Štětí jedná protizákonně a šikanuje (tisk 79/VI),
XIII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dra Schollicha a druhů o změně složení okresních a zemských školních úřadů (tisk 204/XXIII),
XIV. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Horpynky a druhů o zneužívání pošty k účelům propagace pro časopis ťPrager PresseŤ (tisk 27/XVIII),
XV. min. obchodu na interp. posl. dra Schollicha a druhů o propůjčení koncese na živnost hostinskou a výčepnickou v Jakubčovicích české menšině (tisk 204/IV),
XVI. min. národní obrany na interp. posl. dr Schollicha a druhů, že se vojenská správa neoprávněně dožadovala přípřeže v okrese novojičínském (tisk 41/VI),
XVII. min. železnic na interp. posl. inž. Kalliny a druhů, že se u státních drah nezachovává jazykový zákon (tisk 41/IV),
XVIII. vlády na interp. posl. Zajíčka a druhů o ťtureckých volbáchŤ dne 1. prosince 1929 v Jihlavě (tisk 41/XV),
XIX. min. vnitra na interp. posl. dr Luschky a druhů o domovní prohlídce u gymnasijního školníka Fischera v Uničově (tisk 41/XVI),
XX. min. železnic na interp. posl. inž. Kalliny a druhů, že se u státních drah nezachovává jazykový zákon (tisk 138/XXI).
405/I (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Otto Horpynky a druhů
o umístění okresního soudu v Ústí n. Lab. (tisk 115/XVI).
Nevhodné a nedostatečné umístění okresního soudu v Ústí n. L. jest již delší dobu předmětem jednání mezi ministerstvem spravedlnosti a druhými zúčastněnými ministerstvy.
Ježto však v budovách okresního soudu je také umístěn okresní úřad, a dosud nebyla vyřešena otázka definitivního umístění tohoto úřadu ve smyslu § 1, odst. 4, zák. č. 125/1927, nebylo možno, aby ministerstvo spravedlnosti zaujalo konečné stanovisko k otázce zlepšení dosavadního umístění okresního soudu.
Nemohlo proto také dosud býti pomyšleno na volbu pozemku pro event. novou budovu soudní.
V Praze, dne 17. března 1930.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Meissner v. r.
405/II (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslanců R. Kaspera, H. Krebse a druhů,
aby byly konečně vypsány volby do nemocenských pojišťoven (tisk 79/XVII).
Nutným předpokladem pro vyhlášení voleb do nemocenských pojišťoven a rozhodčích soudů podle zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. bylo vypracování a vydání vládního nařízení obsahujícího řád volení (srv. § 55 cit. zákona), Toto vládní nařízení ze dne 27. února 1930, č. 24 Sb. z. a n. bylo vydáno dne 14. března t. r., čímž zjednán byl potřebný podklad pro provedení voleb.
Nutno ovšem míti na zřeteli, že k provedení § 32. odst. 3, zákona, podle něhož Počet delegátů určí stanovy, jest třeba učiniti příslušná administrativní opatření Prostřednictvím Ústřední sociální pojišťovny a že volební řád ukládá nemocenským pojišťovnám řadu úkolů, jež si vyžádají - zvláště při prvních volbách - předběžných přípravných prací technických, jež potrvají určitou dobu.
V Praze, dne 26. března 1930.
Ministr sociální péče:
Dr Czech v. r.
405/III (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslanců R. Kaspera, R. Köhlera a druhů
o reformě dělnického úrazového pojištění (tisk 115/XXI).
Ministerstvo sociální péče sleduje bedlivě otázku reformy úrazového pojištění dělnického. Proto již před několika léty zahájilo potřebné přípravné práce a vyžádalo si jmenovitě návrhy nositelů úrazového pojištění. Ježto náměty úrazových pojišťoven došly Před delší dobou, byly vzhledem k změněným poměrům vyzvány tyto ústavy, aby podaly případné návrhy na změny a doplňky námětů. Poněvadž otázka reformy předpisů o úrazovém pojištění je velmi složitá a poněvadž pro dvojí právní oblast v oboru úrazového pojištění bude potřeba též unifikovati úrazové zákonodárství, vyžaduje úprava této věcí delší přípravy. Jakmile příslušný materiál bude zpracován. Přistoupí ministerstvo k vypracování návrhu zákona na reformu a unifikaci úrazového pojištění a poskytne ve vhodnou dobu zájemcům příležitost, aby se o elaborátu vyjádřili.
V Praze dne 26. března 1930.
Ministr sociální péče:
Dr Czech v. r.
405/IV (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslance dra Keibla a druhů
o pomoci nezaměstnaným v průmyslu umělých květin a listů (tisk 204/XXI).
Aby vyhovělo žádosti městské řady v Dolní Poustevně o zavedení mimořádné podpůrné akce pro nezaměstnané dělnictvo ve smyslu usnesení ministerské rady ze dne 18. prosince 1929, dovolilo ministerstvo sociální péče výnosem ze dne 26. února 1934, č. j. 1673/III/E/30, aby v obvodu okresního úřadu ve Šluknově směla býti přiznávána mimořádná podpora státní též dělnictvu umělých květin, listů a plodů.
V Praze dne 27. března 1930.
Ministr sociální péče:
Dr Czech v. r.
405/V (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dra E. Schollicha a druhů
o provádění příštího soupisu lidu (tisk 79/XI).
Požadavku, aby sčítací archy byly učiněny přístupny obcím, není možno vyhověti, poněvadž zákon o organisací statistické služby č. 49/1919 nepřipouští přenechání individuelních statistických výkazů jinému úřadu a chrání, a to právem, před odhalováním soukromých poměrů zjištěných při statistických šetřeních.
Státní úřad statistický prohlásil však ochotu vybrati ze sčítacího materiálu, pokud to zmíněný zákon připouští, pro jednotlivé obce podrobnější data, o něž mají zájem, a sděliti jím je s podmínkou, že nebudou žádány informace o údajích národnosti se týkajících a že obce nahradí náklady touto prací vzniklé.
V Praze dne 2. dubna 1930.
Ministr vnitra:
Dr Slávik v. r.
405/VI.
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance dra Perglera a druhů
o zvýšení některých poplatků v šekovém řízení poštovního úřadu šekového (tisk 115/lII).
Zdrojem úhrady režijních nákladů poštovního úřadu šekového jest jednak výnos poplatků vybíraných v šekovém řízení, jednak výnos ukládací činnosti jímž vlastně již od počátku musila býti největší část režie ústavu.
Poněvadž výnos z uložení neustále klesal a nízký výnos poplatků, které byly zvýšeny proti předválečné době jen 21/2krát, působil nepříznivě na hospodářskou rovnováhu ústavu, bylo nutno zvýšiti některé poplatky v šekovém řízení, aby alespoň částečně odpovídaly hodnotě československé měny a s tím souvisejícímu vzestupu veřejných platů, břemen a cen.
Provedená poplatková úprava není však definitivní. Poplatkový systém bude revidován v souvislosti s připravovanou přesněnou poštovního úřadu šekového v poštovní spořitelnu, a to na širším podkladě. Pak bude případně možno dnešní zatížení vlastníků šekových účtů snížiti.
V Praze, dne 12. dubna 1930.
Ministr pošt a telegrafů:
Dr Franke v. r.
405/VII.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Františka Seidla, inž. Jaromíra Nečase a soudruhů
o zřízení okresního úřadu v Železném Brodě (tisk 204/XV).
Soudní okres železnobrodský má pouze 98 km2 rozlohy a 22.907 obyvatelů. Zákon č. 125/27 Sb. buduje politickou správu zásadně na větších správních obvodech, aby bylo možno úřady náležitě vybudovati a postarati se o přiměřenou specialisaci a úsporné využití přidělených zaměstnanců. Větší správní obvody, mají ostatně i výhodu v tom, že do jisté míry soustřeďují obce různé hospodářské síly a snižují účelně třecí plochy; vznikající z různého složení apolitického, asociálního i hospodářského. Těmto požadavkům vyhovuje dosavadní obvod okresního úřadu v Semilech, k němuž patří soudní okres železnobrodský, neboť má 314 km2 rozlohu, 62 obce s 57.250 obyvateli ve 3 soudních okresech při čemž sídlo okresního úřadu je uprostřed obvodu na dráze, která probíhajíc podélně celým okresem umožňuje dobře styk obyvatelstva s okresním úřadem. Kdyby byl zřízen nový okresní úřad v Železném Brodě z obvodu tamního okresního soudu, vznikly by dva správní obvody, které by svým rozsahem a malým počtem obyvatelů neodpovídaly shora zmíněným požadavkům účelné a hospodárné správy. Návrh, aby této závadě, pokud jde o nový okresní úřad v Železném Brodě bylo odpomoženo spojením soudních okresů Železný Brod a Tanvald ve společný obvod okresního úřadu se sídlem v Železném Brodě, není účelným, neboť jednak zůstal by tu nedostatečný obvod okresního úřadu v Semilech, jednak by sídlo okresního úřadu v Železném Brodě bylo příliš excentrické vzhledem k novému obvodu a pro větší část obcí soudního okresu tanvaldského obtížněji dostupné, než dosavadní sídlo okresního úřadu v Jablonci nad Nisou. Nehledíc k tomu, je soudní okres tanvaldský počtem obyvatelů i přirážkovou základnou silnější než soudní okres železnobrodský, takže při spojení soudních okresů železný Brod a Tanvald v nový společný okresní úřad přicházel by spíše Tanvald jako sídlo tohoto úřadu v úvahu.
Oprávněným přáním obyvatelstva býv. zastupitelského okresu železnobrodského vyšlo se vstříc již potud, že pro tento obvod byla zřízena podle § 71, odst. 2 a 3 cit. zák. okresní komise ke správě a dozoru nad okresními a okresem spravovanými ústavy, podniky a silnicemi.
V Praze dne 2. dubna 1930.
Ministr vnitra:
Dr Slávik v. r.
405/VIII.
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslance Čuříka a druhů
o jmenování přísedících pojišťovacích soudů v Praze, Brně a Bratislavě, příslušných pro žaloby z pensijního pojištění soukromých zaměstnanců, jakož i o zřízení vrchního pojišťovacího soudu (tisk 138/V).
Jmenování přísedících a náhradníků do vrchního pojišťovacího soudu v Praze a do pojišťovacích soudů v Praze, Brně a Bratislavě, příslušných pro vyřizování žalob z pensijního pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, se připravují a budou v dohodě s ministrem spravedlnosti co nejdříve provedena.
V Praze dne 1. dubna 1930.
Ministr sociální péče:
Dr Czech v. r.
405/IX (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance inž. O. Kalliny a druhů
o neudržitelných poměrech ve městě Žandově u Chebu (tisk 41/XIII).
Ve věci zjednána již byla hlavní náprava potud, že reklamovaná telefonní ústředna v Dolním Žandově byla jíž zřízena 9. listopadu 1929 a to zatím jen o 1 stanici.
K otevření veřejné hovorny a zahájení provozu ostatních přihlášených 7 účastnických stanic došlo pak dne 20. února t. r. současně s přestěhováním poštovního úřadu do nových místností.
K vybudování telefonní sítě a ústředny v Dolním Žandově zaplatili účastnící toliko 30% stavebních nákladů za zřízení meziměstského vedení z Chebu do Dol. Žandova částkou 15.090 Kč, nikoliv tedy, jak udáno v interpelaci, příspěvek 50.000 Kč.
Dřívějšímu zřízení telefonního úřadu bylo na překážku úplně nevhodné umístění pošt, úřadu ve sklepní, tmavé a vlhké místnosti, jejíž velikost stěží stačila k postavení telefonního přepojovače, tím méně pak pro telefonní celu. Nehledíc k hygienickým závadám, při nichž tamní poštovní personál pracoval, byla obava, že jemný mechanismus telefonního zařízení bude vlhkostí trpěti. Z těchto důvodů bylo nutno postarati se o nájem místností v prvním patře téže budovy, což se po překonání jistých obtíží konečně zdařilo.
Pokud jde o vybírání poplatku 2 Kč za doručení telegramu v jedné částí města, jedná se o část u nádraží, která je od poštovního úřadu vzdálena 1,2 km a náleží do širšího doručovacího obvodu. Poplatek tento je vybírán správně podle přehledu poselného, jenž vyhovuje platným předpisům a byl schválen okresním úřadem v Mar. Lázních.
O nedodržování úředních hodin u poštovního úřadu bylo provedeno dozorčím orgánem na místě šetření a zjištěno, že se skutečně stal případ, kdy v zimní době pro zpoždění vlaků došel závěr později než obvykle. Přednosta uzavřel úřad pro strany po dobu nezbytnou ke zpracování pošty, což je pošt, předpisy dovoleno. Jiné případy nejsou známy.
Jinak byla provedena úprava úředních hodin po předchozím souhlasu obce Dolní Žandov.
Nařízení, aby příjem peněz v hodinách odpoledních byl omezen na částku do 500 Kč, bylo vydáno z bezpečnostních důvodů, neboť odvod peněz pošt, úřadem děje se v hodinách poledních a nebylo by radno v této věci ničeho měniti, pokud se týče ponechávati přes noc větší částky v úschově úřadu. Také s tímto opatřením projevil městský úřad svůj souhlas.
Žádosti městského úřadu o zavedení dvojího doručování nelze tou dobou vyhověti, ježto množství doručovaného materiálu a nepříznivý finanční stav úřadu by neospravedlňovaly zvýšené výdaje, spojené s ustanovením druhého posla.
V Praze, dne 24. března 1930.
Ministr pošt a telegrafů:
Dr Franke v. r.
405/X (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslanců H. Krebse, H. Simma a druhů,
že němečtí studenti jsou poškozováni při rozdělování státních stipendií (tisk 138/IV).
Poměrně malá účast posluchačů německých vysokých škol při podávání žádosti o státní studijní podpory a tím i účast na těchto podporách byla v minulých letech zjevem konstantním a obecně známým. Poněvadž na ni bylo opětovně poukazováno a věc byla i různě nesprávně vykládána, bylo dáno svolení k tomu, aby uveřejněním podrobné statistiky bylo poukázáno na hlavní příčinu tohoto zjevu.
Ve studijním roce 1929/30, kdy počet žadatelů o státní studijní podpory na německých vysokých školách se zvýšil (po zvláštním upozornění, které učinil rektor německé university v Praze vyhláškou pro posluchače) proti roku předchozímu více než pateronásobně, bylo přirozeně též možno vyhověti většímu počtu žádostí německých posluchačů, neboť při distribuci těchto podpor užívá se - bez ohledu na národnost žadatelů - důsledně stejných směrnic pro všechny posluchače, při čemž v prvé řadě přihlíží se k majetkovým poměrům žadatele a k jeho studijnímu prospěchu a postupu.
V Praze dne 4. dubna 1930.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Dérer v. r.
405/XI (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců inž. R. Junga, Schuberta a druhů
o přehmatu novojičínského okresního úřadu ve věcí bytové nouze v Šenově (tisk 41/XII).
Okresní úřad v Novém Jičíně vydal interpelovaný výměr v předpokladu, že jde o chudinský dům. Když však dodatečně provedeným šetřením zjistil, že tento předpoklad neodpovídá skutečnosti, nýbrž že jde o obecní dům nájemní, bez průtahu zmíněný výměr sám odvolal.
Nemám proto důvodu k nějakému dalšímu opatření.
V Praze dne 12. dubna 1930.
Ministr vnitra:
Dr Slávik v. r.
405/XII (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance H. Krebse a druhů,
že četnický strážmistr Čuda ve Štětí jedná protizákonně a šikanuje (tisk 79/VI).
Za posledních voleb do Národního shromáždění četnictvo ve Štětí zabavilo dne 16. října 1929 volební plakáty německé národní socialistické strany dělnické, protože nebylo ještě vyrozuměno o úředním povolení k jich vylepování. Dne 17. října 1929 byly zabaveny pouze plakáty, vyvěšené proti výslovnému povolení okresního úřadu v Dubé i mimo místa k tomu obecními úřady určená. Mimo to byl dne 18. října 1929 zabaven jeden plakát, visící ve výkladě krejčovské dílny manželky Františka Herolda. Jinak tyto volební plakáty, pokud byly vyvěšeny podle daného úředního povolení, zůstaly vyvěšeny jako plakáty ostatních volebních stran.
Ve všech případech provedl zabavení štábní strážmistr Josef Čuda ještě s jedním četnickým strážmistrem na rozkaz velitele stanice. Pokud jde o plakáty zabavené ve dnech 16. a 17. října, nelze v postupu četnictva nic nesprávného spatřovati. Správným nebylo pouze zabavení plakátu 18. října ve výkladě krejčovské dílny manželky Františka Herolda, protože se Herold vykázal povolením okresního úřadu k veřejnému rozšiřování zmírněných volebních plakátů. Tento zákrok byl štábnímu strážmistru Čudovi také již vytknut.
Výrok, připisovaný v interpelaci štábnímu strážmistru Čudovi se nedal provedeným šetřením prokázati. Výpovědí svědků se nejen co do obsahu výroku, ale i co do jeho jazykového znění úplně rozcházejí.
Odebrání černo-červeno-žlutých stuh třem brancům při odvodu 1929 ve Štětí bylo provedeno na rozkaz tehdejšího přednosty okresního Úřadu. Dotčení branci byli pro demonstrativní nošení těchto stuh okresním úřadem také potrestáni.
Proti starostovi Josefu Mangoldovi ze Štětí, jenž místo, aby sám se byl postaral o odstranění demonstrativních stuh, zasahoval do provedení příslušného rozkazu, bylo učiněno odůvodněné trestní oznámení.
Vzhledem k tomuto stavu věci nemám příčiny k nějakému dalšímu opatření.
V Praze dne 10. dubna 1930.
Ministr vnitra:
Dr Slávik v. r.
405/XIII (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance dra Schollicha a druhů
o změně složení okresních a zemských školních úřadů (tisk 204/XXIII).
Dosavadní jednání o nové složení okresních školních výborů a zemských školních rad nevedlo k cíli. Uznávaje potřebu reorganisace těchto školních úřadů, hodlám v blízké době pokračovati v řešení této otázky.
V Praze dne 10. dubna 1930.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Dérer v. r.
405/XIV (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance O. Horpynky a druhů
o zneužívání pošty k účelům propagace pro časopis ťPrager PresseŤ (tisk 27/XVIII).
Administrace pražských novin podávají novinové zásilky určené odběratelům v cizině přímo u nádražních poštovních úřadů těsně před odjezdem železničních kursů, tak že jest vyloučeno, aby poštovní zaměstnanci jakkoli nesprávně manipulovali s těmito novinami. Nepovolané osoby a ovšem ani zaměstnanci nakladatelství ťOrbisŤ, nemají k poštovní manipulaci s těmito zásilkami přístupu. Došel-li cizozemského předplatitele některého zdejšího časopisu s tímto také časopis ťPrager PresseŤ, možno to vysvětliti tak, že za dopravy některý výtisk ťPrager PresseŤ z adresní pásky vypadl a byl poštovním úřadem v cizině, který příslušný závěr otvíral, nedopatřením ve chvatu spojen se zásilkou některého zdejšího německého časopisu.
Podle výsledku vyšetřování neměl jsem důvodu k nějakému opatření a to tím méně, poněvadž interpelace neuvedla žádného konkretního případu stížnosti.
V Praze, dne 27. března 1930.
Ministr pošt a telegrafů:
Dr Franke v. r.
405/XV (původní znění).
Odpověď
ministra obchodu
na interpelaci poslance dr E. Schollicha a druhů
o propůjčení koncese za živnost hostinskou a výčepnickou v Jakubčovicích české menšině (tisk 204/IV).
Okresní správa politická v Opavě udělila výměrem z 24. IX. 1928, č. 3.951/6, Emilii Korseskové v Jakubčovicích koncesi hostinskou a výčepní se stanovištěm v Jakubčovicích čp. 23. Místnosti, ve kterých má býti živnost provozována, byly dne 10. IX. 1928 komisionelně ohledány a zjištěno, že po provedení menších adaptací jsou vhodné ku provozování hostinské a výčepní živnosti a není proti ním závad se stanoviska stavebního a hygienického. Při tomto komisionelním šetření shledáno také, že projektovaný hostinec jest ve středu obce, takže policejní dozor jest velmi dobře proveditelný. V budově byla provozována živnost hostinská již dříve a sice po dobu asi 60 let otcem žadatelky. Obec Jakubčovice čítá 269 obyvatel a provozují se tam nyní dvě hostinské a výčepní koncese, z nichž jedna jest v tovární budově firmy E. Teltschik a slouží výhradně spotřebě zaměstnaného tam dělnictva a úřednictva, takže pro ostatní obyvatelstvo přichází v úvahu vlastně jen jedna koncese. Řečená obec leží v údolí řeky Odry v romantické krajině, obklopena jest kolem lesy a panuje v ní nejen letní ale i zimní dobou značný turistický ruch z blízkého Ostravska a okolí a je mimo to silně navštěvována letními hosty. V obci je také zastávka dráhy tratí Suchdol - Budišov, dále továrna na knoflíky firmy E. Teltechik a v okolí několik kamenolomů. Obec samotná leží také na křižovatce silnic Odry - Vítkov - Spálov - Odry a Jakubčovice - Dobešov, na kterých je čilá frekvence z blízkých obcí.
Podřízeným úřadům živnostenským dalo ministerstvo obchodu direktivu, aby zásadně povolovaly jednu hostinskou koncesi na 500 obyvatel. Direktiva tato však sama povoluje úchylku v případě, že v místě jest značný turistický ruch, jak právě zjištěno ve věci Emilie Korseskové. Tato direktiva jest pouhým vnitřním pokynem, nemá závaznosti zákona a nelze proto v případě, že nebyla dodržena, nadřízeným úřadům z důvodu toho zakročovati z moci úřední.
Proto také zemská správa politická v Opavě, zamítajíc odvolání obce Jakubčovice pro zanedbanou odvolací lhůtu a ministerstvo obchodu zamítajíc odvolání téže obce pro nepřípustnost dalšího instančního pořadu nebyly by mohly zakročiti z moci úřední, ježto zákon porušen nebyl, i kdyby o věci nebyly rozhodovaly jen z důvodů formálních a byly měly příležitost případem se zabývati meritorně.
Navazuje na vyslovené přání interpelace pánů poslanců, musím konstatovati, že živnostenské úřady, berouce zřetel k místním poměrům, tedy i k potřebě obyvatelstva, mohou čerpati skutkový podklad pro své rozhodnutí i z vlastní své úřední znalostí místních poměrů a pokud pak oceňují vyjádření v tom směru podaná, činí tak dle volného hodnocení.
Pokud jde o zkoumání a hodnocení místních poměrů, živnostenský řád nestanoví pro úřad žádných směrnic, leč že nařizuje slyšeti před udělením koncese obec a společenstvo.
Posuzování místních poměrů náleží do volné úvahy úřadu koncesi propůjčujícího a nelze v takovémto případě použíti ustanovení §u 146, odst. 4., totiž možnosti zákroku z moci úřední pro nedostatku nějaké zákonné náležitosti.
Takovým zákonným požadavkem jsou jen materielně-právní náležitosti.
Nemá tudíž instančně nadřízený úřad možností udělenou koncesi rušiti.
V Praze, dne 5. dubna 1930.
Ministr obchodu:
Dr Matoušek v. r.