386/VIII (překlad).

Interpelácia

poslanca Hokkyho a druhov

ministrovi vnútra,

z akej príčiny je nemovitosť lesného komposesorátu obce Tiačeva spravovaná už dlhú dobu vládnym komisarom.

Pane minister!

Na meno lesného komposesorátu obce Tiačeva je v pozemkovej knihe zapísané asi 4000 kat. jutár lesa. Lesný komposesorát v Tiačeve, ako autonomný sbor so štatútom, už od desaťročí spravuje v ceste autonomnej, svojím valným shromaždením, výborom a predsedníctvom lesné nedeliteľné nehnuteľnosti, ktoré sú súkromným imaním jeho členov a sú i v pomerných podieloch presne vedené v evidencii.

V r. 1928 správny úrad suspendoval ústavu lesného komposesorátu v Tiačeve, a v osobe Gabriela Csika menoval vládneho komisára pre správu lesov, ktoré nadovšetko pochybnosť sú súkromným imaním členom komposesorátu. Keďže vládny komisar vystrojený je neobmedzenou mocou, odpredal les bez ústavného a štatutárneho dotázania vlastníkov nemovitosti, t. j. členov lesného komposesorátu, a to tak, že osyky, odpredané z výmery asi 1000 jutár, dal vyrúbať tak nedbale, že lesný úrad rumunský, v území ktorého les leží, za škody v bukovom lese spôsobené vymeral lesnému komposesorátu pokutu 180.000 lei.

S úctou tážem sa pána ministra vnútra:

1.) Na akom podklade zrušil príslušný okresný úrad samosprávne právo lesného komposesorátu Tiačve?

S úctou tážem sa ďalej, či pán minister vnútra vie o tom, že s majetkom členov tiačevského lesného komposesorátu, ktorý majetok je výlučným súkromným vlastníctvom týchto členov, dišponuje od rokov jednotlivec, ktorý nemá zodpovednosti voči členom lesného komposesorátu, ako podielnym vlastníkom.

S úctou tážem sa, či Gabriel Csik zodpovedá a účtuje voči úradom?

Či vie pán minister, že tento stav vecí svrchovane sa hodí ku zchátraniu hospodárskych pomerov, lebo veď vlastníci ani nevedia, čo sa leje s ich majetkom; nevedia, za akú cenu bol ich les odpredaný; nevedia, kam boly peniaze vynaložené, a nevedia, kto bude materielne zodpovedným za pokutu 180.000 lei, vymeranú vraj rumunskými lesnými úrady.

2.) S úctou tážem sa, či je pán minister ochotný súrne zakročiť, aby mandát Gabriela Caika bol zrušený, on sám v dobe čo najkratšej bol zo správy odstránený, a aby restaurovaná bola samospráva lesného komposesorátu v Tiačeve a k tomu účelu svolané bolo po prípade ihneď valné shromaždenie držiteľov, keďže sem vzťahujúci sa § 40 zák. čl. XIX. z r. 1898 zná iba vládny komisariát prezatýmnej povahy, správnejšie rečeno po odstránení samosprávy predsednícky mandát od úradu.

V Prahe dňa 31. marca 1930.

Hokky, dr Szüllö, Fedor, Krumpe, Greif, Oehlinger, dr Petersilka, Zajíček, Kunz, inž. Kallina, dr Hanreich, dr Keibl, dr Schollich, Horpynka, dr Hassold, Geyer, Dobránsky, dr Jabloniczky, dr Törköly, Köhler, Matzner, dr Holota, Knirsch, inž. Jung, Szentiványi, Simm, Scharnagl, Nitsch, Kasper, Krebs.

386/lX.

Interpelace

poslanců Františka Seidla, J. Bendy a soudruhů

ministru financí

o úpravě kvalifikačního řízení pro členy finanční stráže na Slovensku ve smyslu platového zákona.

Paragraf 34, platového zákona stanoví, že zřízenci podléhají běžné kvalifikaci. Podrobností má určiti vládní nařízení podle obdoby předpisů o kvalifikaci úředníků (§ 19, plat. zák.).

Protože vládní nařízení k § 34, platového zákona dosud vydáno nebylo postupuje generální finanční ředitelství v Bratislavě při kvalifikací členů finanční stráže podle § 80, služebního předpisu pro finanční stráž z roku 1907, který předpisuje kvalifikaci tajnou.

Řada členů finanční stráže je v důsledku tajné kvalifikace vylučována z postupu do vyššího stupně služného, aniž by postiženým byly známy výsledky kvalifikačního popisu a příčiny, které zaviňuji sníženou kvalifikaci a vyloučení případně odklad zvýšení služného, ve smyslu § 31, platového zákona. Poněvadž výsledky tajné kvalifikace (podle starého předpisu) nejsou zaměstnancům finanční stráže sdělovány, nemohou postižení použíti opravených prostředků a musí vyloučení či odklad zvýšení služného vzíti prostě na vědomí, aniž by znali příčinu a důvody takového trestu.

Používá-li se proti zaměstnancům finanční stráže § 31, platového zákona je nutno použíti také v plném rozsahu paragrafů 43, téhož zákona, aby zaměstnanci donucení nésti nevýhody § 31, mohli použíti také práv, které jím zaručuje § 34, platového zákona - dosud ovšem prakticky neprovedený. Stávající praxe kvalifikační u finanční stráže je jednostranná a neudržitelná.

Proto se podepsaní táží pana ministra financí:

1. Je pan ministr ochoten působiti v ministerské radě k tomu, aby vládní nařízení k § 34, plat. zákona bylo s urychlením vydáno?

2. Je pan ministr ochoten vyžádati si pro přechodnou dobu (než toto vládní nařízení bude vydáno) zmocnění ministerské rady, aby kvalifikační výsledky byly zaměstnancům finanční stráže oznamovány s ohledem na § 34, platového zákona tak, aby postižení znalí příčiny nižší kvalifikace a důvody vyloučení, neb odklad ve zvýšení služného a mohli tak i v přechodné době použíti opravných prostředků, které jim zaručuje platový zákon, ale znemožňuje tajná kvalifikace?

V Praze, dne 9. dubna 1930.

Seidl, Benda, Tomášek, Prokeš, Husnaj, dr Mareš, dr Markovič, dr Winter, Stivín, Chobot, Vácha, Jurnečková, Remeš, Hampl, Staněk, Brodecký, Nový, Klein, Bečko, inž. Nečas, Chalupa, Pik, dr Macek, Neumeister.

386/X.

Interpelace

poslance Josefa Šamalíka a druhů

ministru financí

o obnovení platnosti vyhlášky ministerstva financí ze dne 7. října 1922, čís. 73.490/9425 ex 1922 a o obnovení platnosti § 14. výnosu ministerstva financí ze dne 18. prosince 1920, čís. 115.805-IV A/11b ex 1920, v důsledku kterých byly přijímány žádostí za prominutí opětného placení obojí daně z masa na čáře u úřadů potravní daně na čáře tak, jakoby byly tyto žádostí podány podle ustanovení § 9, zákona o daní z masa u důchodkových kontrolních úřadů.

Před odvoláním platnosti shora citované vyhlášky a citovaného výnosu, to jest v době od 18. prosince 1920, až do 1. února 1927, venkovští řezníci-dodavatelé na masné trhy velkoměst při dovozu masa přes potravní čáru nebyli nucení na potravní čáře podruhé platiti obojí daň z masa (potravní a paušalovanou z obratu), kterou již jednou před poražením dobytčete jatečného na venkově poštovní platenkou řádně zapravili, nýbrž stačilo venkovskému řezníku-dodavateli, když se prokázal na potravní čáře řádnou platební stvrzenkou, že již jednou obojí daň z dotyčného kusu zaplatil.

Šestiletým prováděním této umíněné prakse byla mírněna bezohledná ostrost překotně vypracovaného a bez dobrozdání interesovaných korporací a stavů na rychlo odhlasovaného § 8. a § 9. zákona o daní z masa ze dne 14. dubna 1920, čís. 262 Sb. z. a n., kteréžto paragrafy bez ohledu, že obojí daň z masa jednou již před poražením kusu řádně byla zapravena - na řezníku-dodavateli vynucuje nové podruhé zaplacení téže daně na čáře potravní, při čemž mu dovoluje, aby do 14 dnů směl podati písemnou žádost o navrácení obnosu této na potravní čáře podruhé zaplacené obojí daně z masa.

Po šestiletém trvání platnosti umírněné prakse, byly výnos i vyhláška umírněnou praksí dovolující ministerstvem financí odvolány, takže od 1. února 1927, musí každý venkovský do Brna, Prahy a Bratislavy maso dodávající řezník na potravní čáře znovu podruhé platiti tutéž obojí daň z masa, kterou platil již jednou před poražením jatečného kusu.

Žádosti venkovských řezníků o vrácení této podruhé na čáře placené obojí daně jsou vyřizovány až po uplynutí celé řady týdnů - ba i měsíců a nebyly řídké případy, že měl řezník venkovský u finančního ředitelství zadržovaných až 60-70 tisíc Kč a to po celé týdny a měsíce bezúročně.

Slaběji situovaní venkovští řeznicí, kteří ve většině případů mají provozovací kapitál vypůjčený z banky neb z peněžního ústavu, platí ústavu až 9% úroků, postupem týdnů je celý provozovací kapitál nahromaděn a zadržen finančním ředitelstvím, takže řezník provozovací vypůjčený kapitál takovým způsobem ztratil musí z něho bance stále platiti 9% úroků - ale od finančních úřadů neobdrží úroků ani haléře.

Takovýmto způsobem přišlo na mizinu celé řady venkovských řezníků, kterým se pak na konec finanční úřady zadržené peníze zkrátka zabavily - na splátku daně výdělkové.

Mimo to stačí nepatrná formální vada na platební stvrzence, jako na příklad; rozmazané obecní razítko, rozmazané a neurčitě čitelné datum na složence, podpis tužkou vepsaný, rozdíl ve váze mnohdy ani ne jediného kilogramu, utržený rožek na složence - a ihned finanční úřady zpět požadovanou podruhé na čáře zapravenou obojí daň z masa nevrátí a prohlásí celý obnos podruhé na čáře potravní zaplacené daně za propadlý.

Není proto divu, že venkovští řezníci ve snaze vyhnouti se šikanování a ztrátě peněz (které většinou samí mají vypůjčené) vyhýbají se se zbožím masným trhům ve městech se zavedenou čarou potravní a vyvážejí z venkova do těch měst, ve kterých žádné potravní čáry není.

Tím stává se obesílání trhů v městech s čarou potravní slabší a větší poptávkou při nedostatku zboží přirozeně cena masa má tendenci vzestupnou.

Proto se podepsaní táží:

Jste pane ministře ochoten neprodleně zaříditi, aby byla ministerstvem financí obnovena platnost § 14. výnosu z 18. prosince 1920, čís. 115.805-IV A/11b ex 1920 a platnost vyhlášky ministerstva financí ze dne 7. října 1922 čís. 73.490,9425 ex 1922 dle nichž místo druhého placení téže obojí daně z masa spokojily se úřady finanční pouhým podáním žádosti za prominutí placení daně při dovozu masa přes potravní čáru.

V Praze, dne 9. dubna 1930.

Šamalík, dr Dolanský, Janalík, Světlík, dr Daněk, Stanislav, Kaňourek, Košek, dr Nosek, Roudnický, Bezděk, Vaculík, Adámek, Navrátil, Sedláček, Stašek, Myslivec, Rýpar, dr Mičura, Petr, Knotek, dr Novák.

386/XI.

Interpelace

poslanců Slavíčka, Netolického a druhů

ministru zemědělství

o rozdílení koloniálního zboží pro poškozené zemědělce živelní pohromou v jižních Čechách.

Obchodnicí a živnostnicí z jižních Čech z okresu píseckého, vodňanského a prachatického si stěžují, že podpora zemědělcům na zmírnění škod, živelními pohromami způsobených, děje se způsobem nepřípustným, neboť neposkytuje se zemědělcům odpis daní, nebo půjčky na mírný úrok, aneb přidělením levného osiva, aneb osiva zdarma, nýbrž že na místo těchto podpor, aneb vedle nich, přiděluje se prostřednictvím agrárních družstev poškozencům koloniální zboží bez ohledu na to, zda toho potřebují, aneb nikoliv: Živnostníci a obchodníci cítí se býti zkráceni, hned několika směry: Především tím, že v oblastech pohromami stižených jest kupní síla tamního obyvatelstva seslabena, čímž trpí hlavně obchodníci a řemeslnicí, protože venkovský lid od nich nekupuje, nemá-li za co. Za druhé cítí se zkrácení proto, že podpora se děje ze státních prostředků, na které různými daněmi musí přispívati. Jistě všichni souhlasí s tím, aby se zemědělcům pohromou živelní poškozeným podpory dostalo, bud peněžité, aneb odpisem daní, ale nemohou souhlasiti, aby se zboží kupovalo jinde, jim rozdávalo a znemožňovala se tak existence obchodníků a živnostníka v poškozených krajích. Je-li propagováno heslo, že nemá-li na venkově zemědělec nemají i jiní, platí toto heslo také pro obchodníky a živnostníky, kteří by měli býti podpoření Právě tak jako zemědělci a nikoliv ještě poškozováni státní akcí a ze státních prostředků.

Podepsaní se táží:

Jsou Vám, pane ministře, tyto poměry známy?

Dal jste rozkaz, aby se takovýmto způsobem podpora poškozeným zemědělcům prováděla a hodláte tuto vadu odstraniti?

V Praze, dne 9. dubna 1930.

Slavíček, Netolický, Hatina, Langr, Bergmann, Lanc, dr Patejdl, Stejskal, Fiala, Tučný, B, Procházka, Sladký, Vaněk, dr Moudrý, Polívka, Richter, Šeba, David, Pechmanová-Klosová, Malý, Zeminová, Mikuláš, Hrušovský.

386/XII (překlad).

Interpelace

poslance Windirsche a druhů

ministrovi sociální péče

o zrušení ochrany nájemníků v obcích s méně než 2000 obyvateli.

V §u 31, bod 6, odst. 2 zákona ze dne 28. března 1928, č. 44 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků, jehož platnost byla zatím prodloužena, se poukazuje na to, že v obcích majících méně než 2000 obyvatelů a těch, které nepodléhají úplně domovní dani činžovní, ochrana nájemníků pozbývá platnosti, když se na tom právoplatně usnese obecní zastupitelstvo většinou všech svých členů a zemský úřad toto usnesení schválí. V politickém okrese libereckém jsou obce Pilínkov a Jeřmanice, které se kdysi takto usnesly a jež nyní po delší dobu čekají, až zemský úřad-jejich usnesení schválí. Několikerým naléháním nebylo dosud lze dosíci rozhodnutí. Poněvadž se hlásí i z jiných okresů, že ani tam zemský úřad dosud ještě nepotvrdil podobných usnesení obecních zastupitelstev, tážeme se pana ministra:

1.) proč se nevyřizují žádostí obcí o zrušení ochrany nájemníků.

2.) je-li ochoten působiti, aby podle ustanovení zákona bylo nařízeno zemskému úřadu, aby žádaná schválení udělil a

3.) je-li ochoten podati zprávu, v kterých obcích majících méně než 2000 obyvatelů byla dosud podle usnesení těchto obcí již ochrana nájemníků zrušena?

V Praze dne 2. dubna 1930.

Windirsch, Böhm, Heller, Wagner, Gläsel, dr Peters, Pelíšek, Platzer, Viereckl, Křemen, Machník, Tůma, Zierhut, Stenzl, Honzl, Halke, Jelínek, Chloupek, Böllmann, Hodina, Prause.

386/XIII.

Interpelace

poslanců Františka Janalíka, dr Josefa Dolanského a druhů

ministru železnic

o úpravě nádraží v Okříškách.

Železniční stanice Okříšky jsou důležitým uzlem železných drah. Odtud se rozbíhají železniční tratě směrem k Brnu, Znojmu a ku Praze, Osobní frekvence jest tam velmi značná.

Vzhledem k tratím železničním, které se zde scházejí, jest nádraží v Okříškách velmi důležitým hospodářským centrem celého národohospodářského života širokého okolí.

Ačkoliv tedy nádraží v Okříškách jest jak pro osobní, tak nákladní dopravu tolik důležité, neodpovídá nikterak svou úpravou a uspořádáním potřebám a bezpečnosti jak cestujícího obecenstva, tak i potřebám příjemců a odesílatelů nákladů.

Přístup cestujícího obecenstva k osobní pokladně vede přes koleje u přechodu, který každou chvíli musí býti uzavřen závorami. Obecenstvo pak musí velmi často dlouho čekati, nežli vůbec dostane se k pokladně osobní. Celé nádraží obehnáno jest vysokým plotem a neorientovaný cizinec nemůže nalézti ani vchodu do nádraží.

Příchod k pokladně nákladní jest ještě nevýhodnější a nebezpečnější. Přechod ke skladišti a nákladní pokladně jest na konci obce a bývá po velmi dlouhou dobu vždy uzavřen, poněvadž v tomto místě se posunují vagony. Tak dochází k velmi častému zjevu, že řada povozů čeká na otevření závor a že celá frekvence na živé silnici jest zatarasena a na celé desítky minut úplně zastavena. V těchto místech stalo se již četné neštěstí, jimž za obět padlo i několik místních občanů.

Všechny tyto stesky nejsou nové a proto ještě před válkou rozhodla se tehdejší správa železných drah pro úpravu nádraží v Okříškách. Připravené plány a vypracovaný projekt pro válku zůstal neproveden. Ačkoliv závady na nádraží trvají dále a stesky na ně byly již několikráte na kompetentních místech předneseny, nečiní se nic na jejich odstranění.

Táží se tudíž podepsaní:

1.) Jsou panu ministru závady nádraží stanice Okříšky známy?

2.) Jest ochoten pan ministr oprávněné stesky tyto dáti vyšetřiti?

3.) Jest ochoten pan ministr dáti s urychlením vypracovati projekt, aby na nádraží v Okříškách byly koleje stát, dráhy na jižní straně nádraží odstraněny a umožnil se tak přístup cestujícímu obecenstvu přímo k nádražní budově?

4.) Jest ochoten pan ministr v projektu tom také dáti přeložiti nákladní skladiště, k němuž jest nyní příchod na konci obce přes koleje velmi nebezpečný, na stranu opačnou, aby i k tomuto skladišti byl přímý přístup?

5.) Jest ochoten pan ministr dáti příkaz, aby alespoň tyto nejnaléhavější požadavky byly s urychlením co největším splněny?

V Praze, dne 10. dubna 1930.

Janalík, dr Dolanský, Vičánek, Knotek, dr Novák, Světlík, dr Daněk, Petr, Bezděk, dr Nosek, Košek, Stašek, Adámek, Stanislav, Vaculík, Sedláček, Šamalík, Navrátil, Myslivec, Roudnický, dr Mičura, Kaňourek.

386/XIV.

Interpelace

poslanců Fr. Neumeistra, J. Polacha, Jar. Kučery a soudruhů

vládě

o přídělu nedílu ze dvora Češkovice - statek Blansko.

Před krátkým časem jednalo se o přidělení nedílu ze statku Blansko, dvůr Češkovice. O nedíl ucházel se válečný invalida, dřívější zaměstnanec - šafář - Karel Stloukal z Blanska. Rozhodnutím Státního pozemkového úřadu v Praze byl přidělen zbytkový statek Blansko městu Blansku, zmíněný nedíl Češkovice obchodnímu cestujícímu, nezemědělci Skotskému. Válečný invalida šafář a dřívější zaměstnanec zmíněného statiku byl opomenut. Při jednání na Státním pozemkovém úřadě bylo mu nabízeno Kč 12.000 odstupného. S návrhem nesouhlasil a dožaduje se existenčního zabezpečení a to bud trvalým umístěním odpovídajícím jeho schopnostem na statku Blansko, anebo odprodejem půdy z uvedeného statku či nedílu. V tom smyslu byla podepsanými podána žádost Státnímu pozemkovému úřadu.

Nesporně postup při přídělu nedílu vzbuzuje zvláštní dojem. Je opomenut, zamítnut a zbaven existence zaměstnanec statku, válečný invalida, který vždy pracoval pouze v zemědělství, stejně jak jeho příbuzní, rodiče a pod., přiděluje se však půda nezemědělci, vytyčenému řemeslníku, který nebyl nikdy zemědělcem, má-li nyní několik měřic půdy, tyto vyženil, zaměstnává se jako obchodní cestující, před válkou pracoval v továrně a za války byl reklamován. Nebyl tudíž ani ve službě vojenské za války a neprožil hrůz válečných. Naproti tomu neumožňuje se, ba je připraven o existencí válečný invalida, dřívější zaměstnanec zemědělství.

Podepsaní před rozhodnutím o přidělení nedílu Češkovice jednali na Státním pozemkovém úřadě a upozorňovali na skutečný stav věcí, hlavně pak jednali o zabezpečení zmíněného invalidy šafáře. Na jednání, které vedeno bylo také písemně, ovšem nedostalo se podepsaným ani odpovědi, výsledek pak rozhodnutí Státního Pozemkového úřadu vyzněl negativně a invalida Stloukal je vlastně přípraven o existenci a úplně zničen.

1.) Podepsaní táží se vlády republiky Československé, je-li jí znám tento případ a poměry, za jakých zadávány jsou nedíly, případně zbytkové statky?

2.) Je ochotna vláda přičiniti se a postarati se o zabezpečení zmíněného šafáře, válečného invalidy?

3.) Je ochotna vláda postarati se, aby podobné případy, činící dojem protekce, se neopakovaly?

4.) Je ochotna vláda postarati se, aby respektován byl zákon ze dne 30. ledna 1930, č. 81 Sb. z. a n., který zaručuje válečným poškozencům zemědělcům přednostní právo na příděl půdy?

V Praze, dne 11. dubna 1930.

Neumeister, Polach, Kučera, Benda, Prokeš, Seidl, dr Macek, V. Beneš, dr Winter, Brodecký, Hampl, Husnaj, Stivín, Bečko, Pik, Srba, Nový, inž. Nečas, Tayerle, Biňovec, Chalupa, Staněk, Vácha, Jaroš.

Původní znění ad 386/lI.

Interpellation

des Abgeordneten Dr. Stern und Genossen

an den Justizminister und

an den Minister des Innern,

wegen der Verletzung der primitiven Rechte der Gemeinde Bartelsdorf und wegen der Terrorisierung der kommunistischen Gemeindefraktion in Bartelsdorf.

In der Gemeinde Bartelsdorf im Bezirk Komotau kam es wegen eines Beschlusses der Gemeinde über die Wohnungszuteilung im neuen Gemeindehause zu einem Konflikt zwischen der Mehrheit der Gemeindevertretung und der tschechischer bürgerlichen Gemeindefraktion. Die tschechische Gemeindefraktion bestritt, um einer tschechischen Partei eine Wohnung im Gemeindehause zu sichern die Richtigkeit der Protokollierung des betreffenden Beschlusses. Die Gemeindevertretung beschäftigte sich mit diesem Protest und stellte fest, daß der Beschluß tatsächlich so gefaßt worden war, wie er im Protokolle festgehalten wurde. Es ist selbstverständlich, daß die Gemeindevertretung, die doch wissen mußte, was sie beschlossen hat, berechtigt war, darüber zu entscheiden, ob das Protokoll den Beschluß richtig wiedergab oder nicht. Die tschechische bürgerliche Gemeindefraktion erhob an die Bezirksbehörde Komotau Beschwerde und die Behörde leistete sich tatsächlich den unerhörten Gewaltakt, der Gemeinde aufzutragen, daß sie das Protokoll, dessen Richtigkeit sie festgestellt hatte, für falsch erkläre. Das geschah einzig und allein deshalb, weil den Behörden die Durchsetzung des Willens der tschechischen bürgerlichen Minderheit wichtiger erscheint, als die Einhaltung sogar der Gesetze des kapitalistischen auch die Minderheitsnationen unterdrückenden Staates. Dieser Gewaltakt hat eine wichtige grundsätzliche Bedeutung. Er zeigt besonders kraß, daß sich die faszistfsch-sozial-faszistische Regierung nicht damit begnügt, die faszistische Verwaltungsreform durchzuführen, die ohnedies schon die letzten Reste der kommunalen Autonomie vernichtet hat, sondern, daß sie auch in die Verwaltung und in der Vernichtung aller Rechte der kommunalen Körperschaften bei der Faszisierung noch über die geltenden Gesetze hinausgeht und daß die Sozialfaszisten in die Regierung eingetreten sind, um solche Verschärfungen des faszistischen Kurses zu ermöglichen.

Gegen diesen Gewaltakt hat die kommunistische Fraktion in der Sitzung vom 8. Dezember 1929 durch Beantragung folgender Resolution Stellung genommen:

Resolution:

Die Gemeindevertretung in Bartelsdorf hat in der Sitzung am 8. Dezember 1929 nochmals zu der Angelegenheit der Wohnungsbesetzung im Gemeindehause Stellung genommen und beschließt gegen das Vorgehen der Bezirksbehörde öffentlich Protest zu erheben und zwar aus folgenden Gründen:

Es handelt sich bei dieser Frage um weit mehr als um die Frage, wer diese Wohnung bekommen soll.

Es handelt sich um die grundsätzliche Frage, ob die Gemeinde das Recht haben soll, ihre eigenen Protokolle zu verifizieren, oder ob die Regierung sogar das Recht hat, den Inhalt der Protokolle nach ihren Grundsätzen der kapitalistischen und nationalen Ausbeutung und Unterdrückung festzusetzen.

Diese Grundsätze zeigen sich auch in der gegenwärtigen Entscheidung, die sachlich eine Vergewaltigung aus nationalistischen Gründen darstellt.

Durch die faszistische Verwaltungsreform wurden ohnedies schon die letzten schäbigen Reste der Autonomie geraubt. Der vorliegende Fall geigt, wie man in der Praxis noch viel weiter geht und der Gemeinde sogar versagen will, festzusetzen, was sie eigentlich beschlossen hat, wenn es der Regierung des Finanzkapitals, der Großagrarier und der nationalen Unterdrückung nicht paßt.

Das zeigt, wie weit man schon in der Faszisierung geht und beweis, wie ernst die Lage ist, welche die Bourgeoisie zu derselben zwingt.

Man sieht, wie ernst die Gefahr eines imperialistischen Krieges, vor allem eines Krieges gegen die Sowjetunion ist, das zeigt, wie sehr die Bourgeoisie dem wachsenden Kampfwiderstand der Arbeiter und Bauern gegen ihre Raubzüge fürchtet und wie die Herrschenden alles vorbereiten, um jede Regung eines Widerstandes mit blutiger Gewalt zu ersticken.

Das zeigt, zu welchem Zwecke jetzt die Sozial-faszisten in die Regierung aufgenommen werden. Die Gemeindevertretung benützt dieses nur scheinbar kleine Beispiel, um auf die furchtbaren Gefahren hinzuweisen, welchen allen Arbeitenden und den arbeitenden Massen der unterdrückten Nationen drohen und erklären, daß sie mit allen Mitteln den Kampf unterstützen will, welchen die Arbeitenden gegen diese Gefahren unter Führung der Kommunistischen Partei, der einzigen, die ehrlich die Interessen der Arbeitenden und auch der national Unterdrückten vertritt, aufnehmen muß.

Wir verlangen die sofortige Aufhebung der unerhörten Entscheidung der Bezirksbehörde.

Für die Fraktion der Kommunistischen Partei:

Ferd. Thiel, Adam Bydvan, Anton Schinherr, Richard Thiel, Wenzel Bečka.

Bartelsdorf, am 8. Dezember 1929.

Diese Resolution wurde auch von der deutschen bürgerlichen Parteien mit Einschluß der Sozial-faszisten abgelehnt und überdies wurde von der tschechischen bürgerlichen Fraktion eine denunzierende Anzeige an die Bezirksbehörde erstattet, welche aufgefordert wurde, gegen den kommunistischen Gemeindevorsteher und gegen die Gemeinde einzuschreiten. Die Bezirksbehörde erklärte, gegen die Gemeinde nicht einschreiten zu können, weil die Resolution abgelehnt wurde, erstattete aber die Anzeige mit der Aufforderung, ein Verfahren gegen § 300 St. G. und nach dem Gesetze zum Schutze der Republik einzuleiten und dieses Strafverfahren wurde auch tatsächlich eingeleitet.

Der Bezirkshauptmann Dr. Wagner in Komotau hat damit gezeigt, daß er gegen die Gemeinde eingeschritten wäre, wenn der Protest gegen seinen faszstischen Gewaltakt beschlossen worden wäre. Er hat gegen die kommunistischen Gemeindevertreter, welche in Erfüllung ihrer Pflicht als Vertreter der Interessen der Arbeiteroden verlangen, daß die Gemeinde sich zur Wehr setze, die wahren Gründe des faszistischen Übergriffes brandmarke und die Arbeitenden zur Abwehr aufrufe, das Strafgericht mobilisiert. Dieses Vorgehen beweist nur umsomehr, wie richtig in der Resolution das Vorgehen der Behörden das gegenwärtige System und eine Ursachen charakterisiert wurden. Man will den Gemeinden schon solche Rechte rauben, wie die Entscheidung über die eigenen Protokolle und jede Abwehr gegen solche faszistische Vergewaltigung durch die Drohung mit dem Kerker verhindern.

Wir fragen deshalb den Herrn Minister des Innern:

Ist er bereit, die Weisung des Bezirkshauptmannes Dr. Wagner in Bezug auf das Protokoll unverzüglich aufzuheben?

Ist er bereit, diesen Bezirkshauptmann unverzüglich zur Verantwortung zu ziehen und wegen seiner Verfügung sowie wegen der Strafanzeige aufs schärfste zu bestrafen?

Wir fragen ferner den Herrn Justizminister:

Ist er bereit, sofort die Einstellung des Strafverfahrens gegen die kommunistische Gemeindefraktion anzuordnen?

Prag, am 3. Feber 1930.

Dr. Stern, Šliwka, Hruška, Sedorjak, Rjevaj, Juran, Kubač, Hodinová, Hrubý, Kliment, K. Procházka, Novotný, Dvořák, Steiner, Tyll, Hadek, Barša, Vallo, Kuhn, Haiblick, Höhnel, Babel.

Původní znění ad 386/III.

Interpellation

des Abgeordneten Dr. Ernst Schollich und Genossen

an den Justizminister

betreffend die Beschlagnahme des Deutschnationalen Taschenzeitweisers 1930 (Jahrgang 7).

Die Staatsanwaltschaft Neu-Titschein hat mit Erkenntnis vom 9. September 1929 aus dem 7. Jahrgang des ťDeutschnationalen TaschenzeitweisersŤ folgende Stellen beschlagnahmt:

Aus dem Aufsatz ťDer großdeutsche Gedanke im Wandel der GeschichteŤ die Stellen.. sind der Verein für das Deutschtum im Auslande (1881).., ihn als köstliches Vermächtnis einer großen Vergangenheit zu erhalten und zu verbreiten, bis die Zeit für das dritte Reich gekommen sein wird. Denn wir sind überzeugt, daß am Ende jeder geschichtlichen Entwicklung nicht nur die Wahrheit, sondern auch das Recht steht, das uns die Verwirklichung unseres großdeutschen Gedankens bringen maß...., Aus dem Aufsatz ťZehn Jahre deutschnationaler Arbeit im tschechoslowakischen StaatŤ die Stelle; Seite 95, Ungeheuerliche Anklagen wegen Spionage u. dgl. wurden gegen ihn erhoben, Zeugen über Zeugen, darunter bezahlte Spitzel wurden aufgeboten... Aus dem Aufsatz ťAussprüche über die JudenŤ die Stelle: Seite 136: ťWehe über dies Volk der Juden, denn es ist schlecht und treulos und immerdar arglistigen Herzens.Ť

Merowinger König Guntram (um 565 n. Chr.)

Aus der Chronik Gregors von Fours, Buch VIII, Kap. 1.

Die Juden betrügen die Leute und verderben die Völker und brandschatzen die Länder mit Wucherei. Es gibt kein böser, listiger, geiziger, unkeuscher, unsteter, vergifteter, zorniger, hoffärtiger, betrügerischer, schändlicher Volk, welches keinen Glauben hält den Leuten.Ť

Peter Schwarz (1477).

Aus dem Kapitel ťDeutsche Arbeitshauptstellen im AuslandŤ die Stelle Seite 164:.... 2. Verein für das Deutschtum im Auslande (Deutscher Schulverein) Hauptgeschäftsstelle Berlin W 30, Martin Lutherstraße 97, V. D. A. Haus, Ziel; Errichtung eines geistigen Bundes aller Deutschen durch die Aufrichtung der über allen Grenzen hinwegreichenden kulturellen Volksgemeinschaft, Arbeitsweise; Unterstützung aller kulturellen Lebensäußerungen de Deutschtums, Aufklärungsarbeit im Sinne des völkischen Zusammengehörigkeitsgefühles, gegr. 1881 Berlin, Mitgliederzahl über 2 Millionen, 27 Landesverbände, rund 7368 Orts-, Schul-, Jugend- und Frauengruppen, Vorsitzender; Freiherr von dem Bussche Haddenhausen, geschäftsführender Vorsitzender; Kontreadmiral a. D. Seebohm, Mindestbeitrag jährlich 3 Goldmark, Zeitschrift: ťDeutsche ArbeitŤ, Verlag Grenze und Ausland, Berlin W. 30, Martin Lutherstraße 97, Heft 60 Pf.; ťDeutsche WeltŤ, Verlag Dresden-A, Wildsrufferstraße 16, Heft M. 1.50.Ť

Das Kreisgericht als Preßgericht in Neu-Titschein hat die von der Staatsanwaltschaft verfügte Beschlagnahme selbstverständlich bestätigt und hiefür folgende Gründe gefunden; ťDer Inhalt der im vorstehenden Aussprache näher bezeichneten Artikel bezw. Teile der Artikel bildet den Tatbestand der obenangeführten Vergehen, weil darin ad 1 a) und 4) durch Hinweis auf eine Organisation, deren Zweck es ist, die verfassungsmäßige Einheitlichkeit des Staates zu untergraben, diese Organisation in ihren umstürzlerischen Bestrebungen unterstützt wird.

ad 1. b) öffentlich gegen die verfassungsmäßige Einheitlichkeit des Staates aufgewiegelt wird.

ad 2.) als einem Druckwerke durch Entstellungen von Tatsachen zum Hasse gegen die Staatsbehörden aufzureizen gesucht wird.

ad 3.) öffentlich zum Hasse gegen einzelne Gruppen der Bevölkerung wegen ihrer Rasse und Religion aufgereizt wird.

Auf die Sinnlosigkeit dieses Vorgehens näher einzugehen, erübrigt sich. Wer vorstehende Stellen vorurteilsfrei ließt, wird unmöglich das darin finden, was die Staatsanwaltschaft und das Preßgericht darin gefunden haben. Den ťVerein für das Deutschtum im AuslandŤ als eine Organisation zu bezeichnen, deren Zweck es ist, die verfassungsmäßige Einheitlichkeit des Staates zu untergraben; dem Vereine umstürzlerische Bestrebungen zuzumuten, bleibt der tschechoslowakischen Zensurbehörde vorbehalten und grenzt schon an krankhafte Lächerlichkeit. Ein Blick in die Satzungen und auf die ganze Tätigkeit des Vereines seit seiner Gründung hätten die verantwortlichen Staatsstellen, die vor blasser Angst um den Bestand des Staates erfüllt sind und seinen Bestand schon durch ein paar harmlose Worte bedroht sehen, belehrt, daß bei der rein kulturellen Tätigkeit des Vereines eine Gefahr für die tschechoslowakische Regierung von dieser Seite nicht besteht. - Auch der Wortlaut der übrigen Stellen rechtfertigt in keiner Weise die Beschlagnahme.

Die Gefertigten stellen daher an den Herrn Justizminister die Anfrage, ob er bereit ist, an die Staatsanwaltschaft Weisungen zu geben, daß künftighin die Aufsicht über die Presse in einem wohlwollenden Sinne geübt wird, wie sie dem Gepräge des Staates als freie Regierung entspricht und von der bisherigen kleinlichen Verfolgung jeder freien Meinungsäußerung als eines Freistaates unwürdig Abstand zu nehmen?

Prag, am 3. Feber 1930.

Dr. Schollich, Ing. Kallina, Matzner, Dr. Jabloniczky, Szentiványi, Nitsch, Dr. Törköly, Dr. Holota, Fedor, Dobránsky, Hokky, Ing. Jung, Simm, Knirsch, Köhler, Krebs, Dr. Hanreich, Horpynka, Geyer, Dr. Keibl, Dr. Szüllö, Dr. Hassold.