Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930.

III. volební období.

2. zasedání.

327.

Vládní návrh,

kterým se předkládá Národnímu shromáždění Smlouva mezi republikou Československou a republikou Polskou o rybolovu a ochraně ryb v hraničních vodách a ve vodách jejich povodí, sjednaná v Katovicích dne 18. února 1928.

Návrh schvalovacího usnesení.

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí se Smlouvou mezi republikou Československou a republikou Polskou o rybolovu a ochraně ryb v hraničních vodách a, ve vodách jejich povodí, sjednanou v Katovicích dne 18. února 1928.

Důvodová zdráva.

Vedeny potřebou upraviti rybářství v hraničních vodách tak, aby jeho provozováním nebyl stav ušlechtilých ryb poškozován, jakož i ve snaze zabezpečiti zlepšení a zvýšení stavu těchto ryb v uvedených vodách, dohodly se republika československá a republika Polská, že sjednají smlouvu o rybolovu a ochraně ryb v hraničních vodách a ve vodách jejich povodí.

K jednotlivým článkům této smlouvy se podotýká:

K čl. 1.

Čsl. polská hranice probíhající vodními toky má povahu nepohyblivou, t. j. ona zůstává bez ohledu na to, mění-li tok svoji polohu stále tam, kde byla v době svého prvního určení. V důsledku této své vlastnosti a během času vzniklých změn situace toků, neprobíhá dnes státní hranice nepřetržitě jejich koryty, nýbrž přechází na mnoha místech v zákrutech z jednoho břehu na druhý. Ustanovení smlouvy byla by kusá, kdyby nebyla platná i v oněch částech toků, o něž jde a které se během času od hranice odchýlily; proto byl stanoven v tomto článku jejich rozsah definicí "hraničních vod".

K čl. 2.

Aby bylo zabráněno lapání ryb, kterých nelze náležitě zužitkovati a poranění ryb aniž byly chyceny, určuje tento článek blíže ona zařízení, kterých při rybolovu nebude dovoleno používati. Ad a) užitý výraz "odjazky", kterým míněn jest-jistý druh proutěných přehrad upotřebovaných při rybolovu v tocích na bývalé hranici haličsko-uherské, jest lidový výraz používaný obyvateli v úvahu přicházejících území obou států.

K čl. 3.

Tento článek obsahuje další ustanovení zamezující poškození stavu ryb jednak tím, že vylučuje rybolov v noci a na oněch místech, kde se ryby hromadí, jednak zákazem hromadného lapání ryb tím, že se uměle odvede voda z koryta.

K čl. 4.

K zlepšení stavu lososů v hraničních vodách určují se v tomto článku období, ve kterých bude lov dovolen, jakož i zařízení, která v tom kterém období bude dovoleno k lovu používati. Zároveň se podotýká, že bude na obou státech, aby podle potřeby a dohodou tyto předpisy pozměnily za přísnější.

K čl. 5.

Největším nepřítelem rybářství jsou odpadové vody průmyslových závodů, které nebyly mechanickým nebo podle potřeby i chemickým způsobem řádně vyčištěny, dále městsky kanalisace, piliny a pod. jakož i takové přehrady řečišť, které znemožňují tah ryb na trdla. V uvážení těchto okolností má se na takové škodlivé účinky vzíti zřetel při udělování povolení nových a při provozování stávajících průmyslových podniků nebo při provádění vodních staveb. Důležitým pro ochranu rybářství jest i zákaz močení konopí a lnu ve vodních tocích, ježto látky, které se při tomto procesu vyvinují, jsou zvlášť otravné.

K čl. 6.

Největší ochrany vyžadují ryby v době tření a proto jest v tento čas jejich lapání vůbec zakázáno. V tomto článku stanoví se doby zákazu rybolovu pro ony ušlechtilé druhy, které se v hraničních vodách vyskytují, jakož i doba šetření raků. Zde dlužno připomenouti, že v čl. 6 a čl. 7 pod lit. d) v československém textu smlouvy uvedené slovo "Chondostroma" má zníti správně "Chondrostoma"; náprava se stane při výměně ratifikačních instrumentů a bude k ní přihlédnuto při publikaci smlouvy.

K čl. 7.

Aby se zamezilo hubení ryb, které nedosáhly ještě takové velikostí, při které jich lze náležitě zužitkovati, stanoví se nejmenší délky v úvahu přicházejících ušlechtilých ryb a raků, které musí lapané kusy vykazovati, jakož i návod, jak se tyto délky měří.

K čl. 8.

Racionelní provádění rybářství předpokládá náležité zarybňování ušlechtilými druhy. V uvážení této okolnosti stanoví se pro zužitkovatele rybářských práv povinnost zarybňovati hraniční vody podle podmínek, které sjednají obapolné příslušné úřady, kterým se svěřuje i dozor nad řádným plněním této povinnosti. Aby se předešlo případným škodám, jež by mohly vzniknouti zarybňováním cizími druhy, jejichž chov nebyl dosud náležitě prostudován, ponechává se upravení této věci mezistátní dohodě.

K čl. 9.

Stanovená zde povinnost opatření rybářských lístků podobenkou majitele vyplývá z potřeby náležité kontroly na státní hranici.

K čl. 10.

Tento článek obsahuje výjimky z předpisů předchozích článků, pokud jsou přípustny pro účely rybochovné nebo vědecké s ustanovením, pokud ta která výjimka jest přípustna se svolením obapolných příslušných úřadů a pokud ji povoluje pouze úřad vlastního státu.

K čl. 11.

Zde se prostě konstatuje právo každého ze smluvních států upraviti v hraničních vodách, pokud jsou na jeho území, rybářské předpisy ještě přísněji, než se děje smlouvou.

K čl. 12.

Ustanovení této smlouvy o ochraně ryb v hraničních vodách a na jejich zarybňování neměla by praktického výsledku; kdyby neměla býti uplatněna i ve vodotocích jejich povodí. Se zřetelem na tuto okolnost určují se v tomto článku ona smluvní ustanovení, která bude v těchto posledně uvedených vodotocích zachovávati.

K čl. 13.

Aby nebylo pochyby, že vodstvy v povodí hraničních vod nejsou myšleny umělé rybolovné nádrže v tomto území, uvádí se zde tato okolností výslovně.

K čl. 14.

Pokud se v této smlouvě uvádí úřady prostým poukazem na jejich příslušnost jest třeba, aby si oba státy tyto úřady navzájem sdělily. K urychlenému řešení otázek bude na prospěch povolení ku přímému dopisování těchto úřadů v tamto článku dále upraveném.

K čl. 15.

Tímto článkem se stanoví ratifikace smlouvy, výměna ratifikačních listin v Praze, doba, od které nabývá smlouva účinnosti a pokud zůstává v platnosti, jakož i původnost obou textů československého a polského.

Jelikož text tohoto článku (15) není, pokud se týče výpovědní lhůty po uplynutí 10 let, dosti jasný bude při výměně ratifikačních instrumentů do protokolu vloženo prohlášení obou smluvních stran, že výpovědní lhůta ve smyslu čl. 15 činí i po uplynutí 10 let jeden rok. I tomu bude přihlédnuto při publikaci smlouvy.

Ustanovení této smlouvy jsou v podstatě obsažena většinou již v rybářských zákonech po dotčená vodstva dosud platných.

Jsou to pokud jde o Slovensko a Podkarpatskou Rus - zák. čl. XIX. z r. 1888, ve Slezsku pak zákon ze dne 9. prosince 1882 z. z. z r. 1883 s prováděcím nařízením (nař. zemského presidenta z 3. července 1883 č. 29 z. z.); pokud pak jde o znečišťování vod na Slovensku z Podkarpatské Rusi zák. čl. XXIII.-1885. Pokud jde o znečišťování ve Slezsku, obsahuje tamní vodní zákon z 28. srpna 1870 č. 51 z. z. jako všechny vodní zákony v tak zvaných historických zemích ustanovení ovšem pouze všeobecná (§ 16), že k používání vody, jímž se mění jakost vody, je třeba zvláštního povolení vodoprávního úřadu, a že rybářství nemají mýti způsobovány žádné nezbytné obtíže a ohrožení (§ 20).

Pro ustanovení čl. 4 odst. 1. ev. i 2. a čl. 8 této smlouvy bude dán zákonný podklad schválením zákona o úpravě právních a hospodářských poměrů v pohraničních územích, jehož osnova se současně předkládá.

Přijetím tohoto zákona stanou se zákonem citovaná ustanovení čl. 4 odst. 1. obsahující zákaz lov u lososů v hraničních vodách, kde jsou lososí trdla, způsobem nesportovním, totiž sítěmi a saky mimo dobu od 15. března do 5. července, čl. 5 odst. 2. téže smlouvy, podle něhož dále jest zakázána v hraničních vod, močiti len i konopí, čl. 8 stanovící povinnost vlastníků a nájemců rybolovu v hraničních vodách zarybňovati tyto vody, pak čl. 9 této smlouvy, podle něhož rybářský lístek pro výkon rybolovu v pohraničních vodách musí býti opatřen podobenkou majitele a konečně čl. 12, jímž se platnost úmluvy rozšiřuje na celé povodí hraničních vod.

Pokud jde o otázku, zda tato smlouva potřebuje podle § 64 odst. 1 b. 1 úst. listiny souhlasu Národního shromáždění, dalo by se dovozovati, že závazek zalidňovati hraniční vody, vyplývající ze smlouvy (čl. 8) vyžaduje sice peněžního nebo věcného nákladu, ale nezáleží přímo v plnění peněžním nebo majetkovém. Vycházejíc z tohoto názoru, byla by možno tvrditi, že tato smlouva nepotřebuje souhlasu Národního shromáždění. Tento výklad může býti však sporným a proto se předkládá tato smlouva Národnímu shromáždění.

V Praze, dne 27. března 1930.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

SMLOUVA

MEZI

REPUBLIKOU ČESKOSLOVENSKOU

A

REPUBLIKOU POLSKOU

O RYBOLOVU A OCHRANĚ RYB V HRANIČNÍCH VODÁCH A VE VODÁCH JEJICH POVODÍ.

Smlouva

mezi

republikou Československou

a

republikou Polskou

o rybolovu a ochraně ryb v hraničních vodách a ve vodách jejich povodí.

Republika Československá a republika Polská, ve snaze upraviti jednotně rybolov v hraničních vodách a ve vodách jejich povodí se zvláštním zřetelem na ochranu ryb stěhovavých, rozhodly se sjednati smlouvu a jmenovaly za tím účelem svými zmocněnci a to:

President republiky československé:

Václava Roubíka,

inženýra, přednostu odboru v ministerstvu veřejných prací,

President republiky Polské:

Profesora Doktora Walery Goetela,

delegáta polské vlády v polsko-československých hraničních jednáních,

kteří přezkoumavše navzájem své plné moci a shledavše je obsahem i formou správnými, shodli se na těchto ustanoveních:

Článek 1.

Hraničními vodami dle této smlouvy rozumějí se vody tvořící souvislý úsek téhož vodního toku mezi místem, ve kterém vstupuje státní hranice do tohoto toku a místem, kde tento tok na trvalo opouští.

Článek 2.

Smluvní státy vydají předpisy, kterými se při rybolovu v hraničních vodách zakazuje používati:

a) jakýchkoli stálých rybolovních zařízení, jako přehrad, odjazek a podobných;

b) samočinných lapáků z proutí; drátu a podobných, s otvory menšími než 40 mm ve čtverci;

c) sítí, saků a vrší všeho druhu, s oky v mokrém stavu menšími než 25 mm ve čtverci;

d) nářadí, uzavírajících tok vody více než do poloviny jeho šířky,

e) nářadí, uzavírajících tak vody méně než do poloviny jeho šířky, jsou-li ve větším počtu umístěna od sebe ve vzdálenostech menších než 100 m;

f) prostředků výbušných, otravných a omamných;

g) všelikých nářadí poraňujících ryby, jako na příklad bodců, ostnů, vidlic a podobných, dále střelných zbraní, jakož i udic, upevněných na březích nebo u dna; ruční udice sama není zahrnuta v tomto zákazu.

Článek 3.

Smluvní státy vydají předpisy, kterými se v hraničních vodách zakazuje:

a) loviti ryby v noci, to jest od západu do východu slunce;

b.) loviti ryby jakýmikoliv zařízeními s výjmkou ruční udice ve vzdálenosti menší než 30 m nad i pod rybními propustěmi a stavbami vzdouvajícími vodu, jako na příklad jezy, stavidly a podobnými;

c) částečné neb úplné odvádění vody z koryta za účelem vychytání ryb tam se nacházejících.

Článek 4.

1. V hraničních vodách, kde jsou lososí trdla (Salmo salar, Salmo trutta), bude smluvními státy dovalen lov těchto ryb mimo způsobem sportovním i sítěmi a saky v době od 15. března do 15. července; mimo tuto dobu a pokud netrvá doba šetření (článek 6.) bude dovoleno loviti lososa pouze způsobem sportovním, to jest ruční udicí.

2. Ustanovení odstavce 1. nevylučuje možnost dalších omezení lovu lososa dohodou obou států, jako na příklad utvořením lososích reservací.

Článek 5.

1. Při udílení koncesí na využití hraničních vod k účelům průmyslovým; při vypouštění městských splašků od těchto vod, jakož i při provádění prací regulačních a ochranných na; hraničních vodách budou smluvní stá 5 pečovati o to:

a) aby dle možnosti nebyl uzavřen tah ryb na trdla;

b) aby podle platných předpisů byla učiněna nutná opatření k ochraně rybářství před jeho poškozováním, zejména znečišťováním hraničních vad vodami odpadovými, pilinami a podobně;

c) aby průmyslové podniky již povolené řádně udržovaly a účelně užívaly svá technická zařízení na čištění odpadových vod.

2. Z důvodů uvedených v odstavci 1. nebude dovoleno močiti len a konopí v hraničních vodách.

Článek 6.

V hraničních vodách budou smluvními státy předepsány tyto doby šetření:

a) pro lososa (Salmo salar a Salmo trutta) od 15. září do 15. března;

b) pro pstruha obecného (Salmo fario) od 15. září do 15. března;

c) pro lipana či lipeně (Thymallus vulgaris) ad 1. března do 31. května;

d) pro ostroretku stěhovavou (Chondostroma pasus) od 1. dubna do 15. května;

e) pro parmu obecnou (Barbus fluviatils) od 1. dubna do 30. června;

f) pro raka (Astacus fluviatilis) samce od 1. října do 15. května, samici od 1. října do 31. července.

Článek 7.

1. Nejmenší délka ryb a raků, které bude dovoleno chytati v hraničních vodách, musí měřiti:

a) u lososa (Salmo salar a Salmo trutta) 50 cm,

b) u pstruha obecného (Salmo fario) 20 cm,

c) u lipana či lipeně (Thymallus vulgaris) 25 cm,

d) u ostroretky stěhovavé (Chondostroma pasus) 20 cm,

e) u parmy obecné (Barbus fluviatilis) 30 cm,

f) u raka (Astacus fluviatilis) 8 cm.

2. V odstavci 1. uvedené délky měří, se u ryb od špičky hlavy do konce ocasní ploutve; u raků od oka do honce nataženého ocasu:

Článek 8.

1. Smluvní státy uloží majitelům, po případě nájemcům rybolovu povinnost, aby zarybňovali hraniční vody.

2. Bližší podmínky o plněni této povinnosti stanoví v jednotlivých případech společnou dohodou příslušné úřady obou států; tyto úřady učiní také opatření o provádění dozoru nad řádným plněním této povinnosti.

3. Zarybňování hraničních vod druhy ryb cizích těmto vodám může býti prováděno jen na podkladě dohody smluvních států.

Článek 9.

Rybářský lístek pro výkon rybolovu v hraní mích vodách musí býti opatřen podobenkou majitele lístku.

Článek 10.

Výjimky ze zákazů a omezení obsažených v článku 2, litera a), b), c), d), e), v článku 3; litera b), v článku 4, odstavec 1. v článku 6 a v článku 7, odstavec 1. jsou přípustny jedině k účelům rybochovným (na příklad pro odlov matečních či generačních ryb pro umělé líhnutí, pro odlov chorých ryb, při regulováni stavu ryb co do jakosti a množství), nebo k účelům vědeckým, a to na povolení vydané v dohodě příslušných úřadů obou států pokud jde a hraniční vody, a pokud jde o vody uvedené v článku 12 na povolení vydané příslušným úřadem toho kterého státu. Při vadách uvedených v článku 12 jsou přípustny výjimky pro účely výše uvedené též od zákazu uvedeného v článku 3, litera a).

Článek 11.

Tato smlouva nevylučuje právo smluvních států vydati ještě přísnější ustanovení pero ochranu ryb v hraničních vodách, pokud jde o jejich části nalézající se na vlastním území.

Článek 12.

Ustanovení článků 2, 3, 4, 5, 6, článku 7, odstavec 1., článku 8, odstavce 1. a 3. a článku 10 této smlouvy uplatní oba státy i pokud se týká vodstva celého povodí hraničních vod nad místem, kde státní hranice definitivně opouští hraniční vody.

Článek 13.

Ustanovení této smlouvy netýkají se rybníků nebo rybochovných zařízení, nalézajících se v povodí vodstva pojatého do smlouvy.

Článek 14.

Smluvní státy sdělí si navzájem úřady příslušné k provádění ustanovení této smlouvy. Tyto úřady mohou si přímo dopisovati v záležitostech týkajících se smlouvy.

Článek 15.

Tato smlouva bude ratifikována a ratifikační listiny budou vyměněny v Praze. Smlouva nabude účinnosti třicátého dne po vy měně ratifikačních listin a zůstane v platnosti po deset let. Nebude-li vypovězena jedním ze smluvních států rok před uplynutím tohoto období, prodlužuje se její platnost samočinně z roku na rok.

Smlouva tato byla vyhotovena ve dvou souhlasných exemplářích v československém a polském jazyku; oba texty jsou původní.

Čemuž na svědomí podepsali zmocněnci tuto smlouvu a opatřili ji svými pečetěmi.

Dána v Katowicích dne osmnáctého února roku tisícího devítistého dvacátého osmého.

Za republiku Československou:

L. S: Ing. VÁCLAV ROUBÍK.

Za republiku Polskou:

L. S. Dr. WALERY GOETEL.