Zadní strana.

Rückseite.

Majitel průkazu a dělníci jej případně do-provázející mají právo v pracovním obvodu po hranici volně choditi a ji překročovati a bráti s sebou beze cla a dávek pro vlastní potřebu přiměřené množství potravin a nápojů a jinakých okolnostem přiměřených cestovních svršků, jakož i upotřebené nářadí a přístroje, jichž potřebují při své práci, aniž by byli proto povinni dostaviti se s nimi k celnímu úřadu. Při tom se předpokládá, že nářadí a přístroje, jakož i nespotřebované předměty cestovní výstroje budou při návratu vzaty s sebou zpět. Obě celní správy mají na vůli prováděti celní kontrolu na místě samém.

Jsou-li zaměstnáni dělníci, má majitel průkazu míti u sebe seznam dělníků podle jmen; dělníci musí nositi na levé paži bílé, postupně očíslované, úředně orazítkované pásky. Majitel průkazu jest povinen pečovati o to; aby osoby jemu podřízené dodržovaly přesně ustanovení, jež se jich týkají. Kdo jedná proti těmto ustanovením, nesmí býti nadále při udržovacích pracích zaměstnán.

Po skončení prací jest výkaz, seznam dělníků podle jmen, jakož i ramenní pásky vrátiti úřadu, který je vydal.

Der Ausweisinhaber und die ihn etwa begleitenden Arbeiter haben das Recht, im Bereiche der Arbeiten die Grenze frei zu begehen und zu überschreiten und ihren Mundvorrat sowie sonstigen den Umständen angemessenen Reisebedarf und die bei ihren Arbeiten nötigen gebrauchten Gerte und Instrumente, ohne deswegen zur Vorführung beim Zollamt verpflichtet zu sein, frei von Zollen und Abgaben mit sich zu führen. Hierbei ist Voraussetzung, daß die Geräte und Instrumente sowie unverbrauchte Gegenstände des Reisebedarfs bei der Rückkehr wieder mit zurückgebracht werden. Den beiden Zollverwaltungen bleibt es unbenommen, an Ort und Stelle eine Zollkontrolle vorzunehmen.

Werden Arbeiter beschäftigt, so hat der Ausweisinhaber ein namentliches Verzeichnis der Arbeiter bei sich zu führen; die Arbeiter müssen weiße, mit fortlaufenden Nummern versehene, amtlich abgestempelte Binden am linken Arm tragen. Der Ausweisinhaber hat dafür zu sorgen, daß die ihm unterstellten Personen die sie angehenden Bestimmungen genau einhalten. Wer den Bestimmungen zuwiderhandelt darf nicht weiter zu den Unterhaltungsarbeiten herangezogen werden.

Nach Beendigung der Arbeiten sind der Ausweis, das namentliche Verzeichnis sowie die Armbinden der Arbeiter der ausstellenden Behörde zurückzugeben.

Důvodová zpráva

k čsl.-německému hraničnímu statutu pro Hlučísko.

Československo-německá hranice na Hlučínsku, popsaná v čl. 83 mírové smlouvy Versailleské ze dne 28. června 1919, byla mezinárodní rozhraničovací komisí za spolupráce zástupců obou interesovaných států ve všech podrobnostech stanovena, v přírodě vymezníkována a v příslušných dokumentárních dílech měřicky zajištěna.

Řečená mezinárodní komise skončila svoje práce sepsáním závěrečného protokolu dne 28. března 1924, jehož článku VII stanovila, že úmluvou mezi zúčastněnými státy bude upraveno užívání a udržování hraničního označení a hraničních cest noků, jakož i veškeré ostatní otázky právní povahy, vyplývající z delimitace.

Podle tohoto ustanovení závěrečného protokolu došlo dne 3. února 1927 k uzavření československo-německé smlouvy o úpravě pohraničních poměrů na zmíněné nově stanovené hranici.

Tato smlouva jest rozdělena na 5 oddílů; a to:

I. Určení a dokumentování státní hranice (čl. 1 až 4).

II. Silnice a cesty na hranici (čl. 5-11).

III. Vody na hranici (čl. 12-25).

IV. Zabezpečení průběhu hranice, jakož i udržování hraničních znaků a měřických značek na hranici (čl. 26-33).

V. Všeobecná a závěrečná ustanovení (čl. 34-37).

K jednotlivým článkům se podotýká toto:

K článku 1 a 2:

Delimitační činnost spočívala jednak v určení a vyznačení hranice v přírodě, jednak v opatření dokumentárních děl k zabezpečení jejího průběhu. Součástky těchto děl jsou patrny z přílohy 1 této smlouvy. V hraničních mapách těchto děl nebylo lze, se zřetelem na jejich poměrně malé měřítko (1:5000), znázorniti všechny vyšetřené podrobnosti a proto ubylo nutno smluvně zabezpečiti, že v případech potřeby oba státy za směrodatné uznají údaje polních náčrtků, které podle instrukcí Konference velvyslanců nejsou součástí dokumentárních děl, lež však obsahují všechna při rozhraničování zjištěná geometrická data.

K článku 3:

Žádné lidské dílo není tak dokonalé, aby nebylo - přes největší pečlivost - prosté chyb a proto možno očekávati, že se při řešení určitých otázek v budoucnu vyskytnou ojedinělé nesrovnalosti mezi popisem hranice, mapami dokumentárního díla a polními náčrtky. V uvážení uvedeného bylo účelno stanoviti, že v takovýchto případech rozhodují údaje polních náčrtků.

Sleduje-li se věc do důsledku, není také vyloučena možnost chyb v náčrtcích a proto bylo i na tuto okolnost zde pamatováno.

K článku 4:

V tomto článku obsažené vymezení výsostní oblasti nad a pod zemí má praktický význam se zřetelem na letecký provoz a zájmy hornické.

K článku 5:

Předpisy tohoto článku má se zabezpečiti nerušený provoz na silnicích a cestách, přeťatých hranicí, a udržování hraničních mostů v jejich průběhu.,Pokud jde o ustanovení, že se udržování těchto mostů má díti společně, bude k jeho provedení třeba zvláštního předpisu.

K článku 6:

Udržováni dílů hraničních silnic a hraničních cest podle jejich územní příslušnosti bylo by nehospodárné a technicky obtížné a proto jest ponecháno příslušným úřadům obou států, aby se dohodly, který z nich bude udržovati určitou hraniční silnici a cestu plné šířce a druhému náklady, naň připadající, vyúčtuje, anebo zda každý z nich bude udržovati v plné šířce polovinu takovéto komunikace, přilehlé li její-mni dalšímu průběhu na vlastním území, bez vzájemného vyúčtování výloh.

Na úpravu provozu na hraničních komunikacích bylo pamatováno s ohledem na různost předpisů silničních řádů v obou státech.

Ustanovení o zrušení více nepotřebných hranicích silnic nebo cest bude i v oboustranném zájmu policejním a celním.

Provedení v tomto článku obsaženého závazku, kterým se udržovatelům veřejných hraničních silnic a cest ukládá povinnost udržovati je společně s druhou stranou, bude vyžadovati zvláštního předpisu.

K článku 7:

Hranice byla delimitační komisí vkládána do osy oněch částí nynějších silnic a cest, na kterých měly oba sousedící státy zájem, zachovati nerušený průvoz se svého území zpět na svoje území, nebo kde bylo nutno zabezpečiti příjezd na pozemky, na vlastním území ležící. Ve shodě s těmito zájmy stanoví se zde úleva v pasových předpisech.

Dalším ustanovením, týkajícím se úředních osob, v tomto článku blíže označených, používají-li hraničních silnic nebo cest, má býti usnadněn výkon služby na hranici.

K článku 8:

Omezení v užívání hraničních komunikací oddíly branných mocí a určitými, vojensky vyzbrojenými osobami stalo se v zájmu obou států.

K článku 9:

Tímto článkem sjednaná celní úleva odpovídá účelu, který vedl ku zřízení hraničních silnic a cest.

K článku 10:

Zde přicházející ustanovení bylo do smlouvy pojato se zřetelem na oboustranné celní a pasové zájmy, sledující s hlediska střežení a pasové kontroly co nejúčelnější a nejhospodárnější rozložení hraničních přechodů.

K článku 11:

Předpis tohoto článku má sloužiti ku zjednodušení administrativy.

K článku 12:

K objasnění důvodů, jež vedly k ustanovení tohoto článku, bylo při podpisu smlouvy oběma zmocněnci Protokolem ze dne 3. února 1927, jenž ubyl vládou vzat na vědomí, zjištěno toto: Rozhraničovací komise čsl.-německá položila ve svých naneseních státní hranici v celku za základ hranice obcí. Při tom nebylo však rozhodnuto, sluší-li považovati úseky hranice, které jsou vyznačeny vodními toky, za nepohyblivé, či za pohyblivé, t. j. sledující změny toků. Za těchto okolností jest pojem "obecní hranice" ve smyslu rozhodnutí rozhraničovací komise posuzovati při vodních tocích, tvořících zároveň hranici obecní, podle pruského práva, platného na hranici v době stanovení hranic. Je-li v čl. 12, odst. 2 této smlouvy stanoveno, že státní hranice, vyznačená vodními toky, sleduje povlovné přirozené změny vodního toku, odpovídá to ustanovení pruského vodního zákona ze dne 7. dubna 1913. Z těchto ustanovení vyplývá, že povlovným naplavováním nepovstávají nové pozemky, nýbrž že vlastnictví nánosu přechází podle zákona. Pro katastr a pozemkovou knihu jde v tomto případě toliko o opravu podstaty statkové. Podle toho mění se při povlovných přirozených změnách vodních toků s majetkovou hranicí samy sebou i všechny politické hranice ve vnitrozemí.

K článku 13:

Ustanovení tohoto článku zakládají se na principu státní svrchovanosti a byla do smlouvy pojata z pouhé opatrnosti.

K článku 14:

Závazek, obsažený v tomto článku, byl sjednán, aby právní poměry vodních děl, hranicí dotčených, nebyly zhoršeny.

K článku 15:

Zde uvedená ustanovení mají zabezpečiti řádnou evidenci vodních práv, podotčených v čl. 14; k jich provedení bude třeba zvláštního předpisu.

K článku 16 a 17:

Ustanovení těchto článků byla do úmluvy pojata k tomu cíli, aby postavení osob, jimi dotčených, nebyla zřízením nové státní hranice zhoršena.

K článku 18:

Vůdčí myšlenkou při sjednávání tohoto článku bylo usnadniti stavební činnost a udržovaní vodních děl na hranici.

K článku 19:

Provedení ustanovení o řádném udržování a provozování vodních děl na tocích, uvedených v čl. 14, bude vyžadovati zvláštního předpisu.

K článku 20:

Povinnost majitelů pozemků, přijímati povrchovou vodu, přirozeně tekoucí mimo vodotok z území druhého státu, jakož i drenážní vodu v dosavadním objemu, jest obsažena ve vodních zákonech a neukládá se tedy zde nic nového.

Úpravou o vodách, přivedených melioracemi v budoucnu, umožňuje se provádění meliorací pozemků na území státu jednoho, při čemž se však současně poskytuje ochrana vlastníkům dolních pozemků na území státu druhého. Tato úprava odpovídá zásadám platného vodního zákona.

K článku 21:

Ustanoveními tohoto článku poskytuje se podle zásadní vzájemnosti a parity ochrana zájemníkům obou států proti škodám, jež by jim, mohly vzejíti při zřizování nových vodních děl.

K článku 22:

Zde obsažená ustanovení nezavazují ani jeden ani druhy ze smluvních států, aby dotyčné stavby finančně podporovaly. Provedení odst. 2 bude vyžadovati zvláštního předpisu.

K článku 23:

Zabezpečení veřejných a soukromých zájmů ve věcech vodoprávních na hranici vyžadovalo, aby byl náležitě upraven postup při řízeních a propůjčování vodních práv úřady obou států. Při řešení těchto otázek bylo třeba věnovati zvýšenou pozornost právním řádům obou států.

Provedení odst. 2, 3 a 4 bude vyžadovati zvláštních předpisů.

K článku 24:

Zápis vodních děl, která neleží na našem území (čl. 23, odst. 3), a zápis děl, povolených nálezem rozhodčího soudu, bude vyžadovati doplnění vodoprávních předpisů.

K článku 25:

Ustanovení o přímém styku úřadů vodoprávních byla do smlouvy pojata, aby se urychlilo řízení.

K článku 26:

Význam státní hranice vyžaduje, aby její označení v přírodě jakož i znaky, které její polohu měřicky zajišťují, byly chráněny před odstranění-m, poškozením nebo zneužitím. Dále jest zájmem obou států, aby povaha, tvar, poloha a směr břehů a koryt hraničních toků zůstaly, pokud možno, zachovány beze změny, a to jak z důvodů ochrany hraničních znaků, osazených na obou březích, tak i se zřetelem na ustanovení čl. 12, odst. 2, vyžadující, aby bylo čeleno pohyblivosti toků. Závazky, tímto ustanovením převzaté, splněny jsou u nás již vydáním zákona ze dne 30. června 1921, č. 245 a 254 Sb. z. a n.

K článku 27:

úprava tohoto článku odpovídá ustanovením §§ 3 a 4 zákona ze dne 30. června 1921, č. 245 Sb. z. a n.

K článku 28:

Závazkem, zde přejatým, má se zameziti případné znejasnění průběhu hranice v přírodě a zabezpečiti osazení soukromých mezníků tak, aby zároveň určovaly body hraniční čáry. Provedení tohoto ustanovení bude vyžadovati předpisu, jenž by doplňoval zákon č. 245/1921 Sb. z. a n.

K článku 29:

Předpisy tohoto článku souvisí s provedením čl. 26 a 27. Pověření finanční stráže evidencí stavu hraničního označení stalo se z důvodů hospodárných a se zřetelem na její služební určení podle § 12 celního zákona.

K článku 30:

K zajištění zřetelného vyznačení hranice v přírodě a k zamezení sporů, jež by mohly vzniknouti z nesprávných opatření při jejím udržování, jakož i k řádné evidenci hraničního dokumentárního díla bylo nutno pamatovati na úpravu postupu při odstraňování vyskytnuvších se závad se zřetelem na jich povahu, t. j. jde-li o závady podružnější nebo závažnější. Práce s odstraňováním podružných závad záležejí v obnovování nátěrů a nápisů na hraničních znacích, v jich narovnání a upevňování, jsou-li uvolněny, v opatřeních za účelem vymycování 1.m širokého pruhu podél hranice a k odstranění případně vzniklých staveb, plotů a pod., které by byly na úkor volného rozhledu a obchůzky hranice (čl. 27). K provedení těchto nejčastěji se vyskytujících prací nebude třeba zvlášť vyškolených sil a proto se jich obstarávaní ponechává politickým úřadům I. stolice.

Odstraňování závad závažnějších, jako osazování nových mezníků na místě zničených nebo vodou odplavených a pod. předpokládá správné použití údajů dokumentárního díla nebo polních náčrtků. Jelikož při takovýchto výjimečných případech bude třeba doplňovati nebo opravovati měřická data dokumentace, bylo sjednáno, aby takovéto práce byly prováděny společně a odborně.

K článku 31:

Udržovací náklady hraničního označení zatěžují v zásadě oba státy stejnoměrně. Jich rozvrh je možný buď vyúčtováním a rozdělením každé nákladové položky, nebo přikázáním stejného počtu značek k udržování. Zde zvolen byl způsob druhý jako jednodušší. Aby bylo zřejmo, že mezi udržovací náklady nelze zahrnovati výlohy osobní, bylo nutno tuto okolnost zvlášť podotknouti.

K článku 32:

Sjednanými předpisy má býti docíleno snazšího a hospodárnějšího provádění prací souvisejících s udržováním hraničního označení.

K článku 33:

Aby bylo zaručeno jednotné a správné udržovaní hraničních značek, jest třeba, aby se vyšší úřady v určitých časových obdobích přesvědčovaly, zda a jak ubyly úpravy prováděny, a to i v těch úsecích hranice, které podle čl. 31, odst. 2 udržuje druhý stát, dále aby se na podkladě dokumentů přesvědčovaly, zda při zjišťování závad některé nedostatky nebyly přehlédnuty, nebo zda v částech hranice, probíhajících toky, nevznikly nepřístojnosti nebo nepovolená díla, po případě zda tyto toky, v nichž hranice podle čl. 12 má povahu pohyblivou, nezměnily časem svoji polohu tak, že je třeba opravy hraničních map atd. V uvážení uvedeného byla sjednána ustanovení tohoto článku, v nichž jest pamatováno i na rozvrh osobních a věcných nákladů, vzniklých při prohlídkách.

K článku 34:

Ustanovení tohoto článku mají podpořiti hladké a správné provádění smlouvy.

K článku 35:

Ustanovení tohoto článku odpovídají vši obecné snaze, řešiti sporné případy arbitráží. Pokud bude zde míněný rozhodčí soud rozhodovati též o věcech vodoprávních, bude provedení dotyčného závazku vyžadovati zvláštního předpisu.

K článku 36:

Zde uvedené konstatování doporučovalo se do smlouvy pojmouti k nápadnému upozornění.

 

 

Příloha B.

SMLOUVA

MEZI REPUBLIKOU ČESKOSLOVENSKOU A NĚMECKOU ŘÍŠÍ

O HRANIČNÍCH VODNÍCH TOCÍCH

A O VÝMĚNĚ ČÁSTÍ ÚZEMÍ V PRUSKÉM DÍLU

ČESKOSLOVENSKO-NĚMECKÉ HRANICE.

Smlouva

mezi

republikou Československou

a

Německou Říší

o hraničních vodních tocích a o výměně částí území v pruském dílu československo-německé hranice.

President republiky Československé a Německý Říšský President dohodli se, že sjednají ustanovení o poloze a pohyblivosti československo-německé hranice ve vodních tocích v jejím pruském dílu a že při tom vymění části území.

Proto jmenovali svými zmocněnci:

President republiky Československé

československého komisaře pro věci hraniční

pana Ing. Václava Roubíka

a

Německý Říšský President

vyslance a zplnomocněného ministra

pana Dr. Paul Eckardt-a.

Zmocněnci, sdělivše si navzájem své plné moci a shledavše je v dobré a náležité formě, sjednali toto:

A. Ustanovení o poloze a pohyblivosti československo-německé hranice ve vodních tocích v jejím pruském dílu.

Článek 1.

(1) Tam, kde československo-německá hranice v jejím pruském dílu probíhá vodním tokem (hraniční tok), tvoří ji střední čára vodního toku, případně jeho hlavního ramene. Tato střední čára budiž tak určována, aby držitelům pobřežních pozemků zajištěn byl přístup k vodě po území vlastního státu za každého stavu vody. Střední čarou rozumí se vyrovnaná, plynulá čára stejně vzdálená od obou břehových okrajů vodního toku (hlavního ramene). Nelze-1 břehové okraje s jistotou určiti, platí za břehový okraj ve smyslu předchozího ustanovení čára, již tvoří podél vodního toku stálý travní porost nebo jiné znaky. Nelze-li podle vyskytujících se znaku takovou čáru s jistotou určiti, tvoří státní hranici střední čára hladiny za nízkého stavu vody, jaký jest právě při vyšetřování ve vodním toku, případně v jeho hlavním rameni. Hlavním ramenem jest ono rameno, kterým při nízkém vodním stavu, shledaném právě při vyšetřování, protéká největší množství vody (m³ vteř.).

(2) Ustanovení odstavce. 1 neplatí pro státní hranice v Odře. Polohu hranice v Odře určuje čára znázorněná v mapách hraničního dokumentárního díla započatého v roce 1927.

Článek 2.

(1) Státní hranice určená podle článku 1. odstavec 1, jež je patrna z map hraničního dokumentárního díla započatého v roce 1927, sleduje povlovné přirozené změny vodního toku (hlavního ramene) - pohyblivá hraniče. Při náhlých značných změnách vodního toku jakož i při změnách, jež nestaly úpravou vodotoku nebo samovolnými opatřeními, tvoří i nadále státní hranici, až do sjednání úmluvy mezi oběma státy, střední čára vodního toku (hlavního ramene) platná před změnou.

(2) Státní hranice v Odře jest trvale určena čarou uvedenou v článku 1; odstavec 2, věta 2, a to tak, že zůstává nedotčena změnami říčního tuku - nepohyblivá hranice.

Článek 3.

Nastanou-li v budoucnu změny polohy pohyblivé hranice v místech přechodu do hranice suché, určí se přechod pokaždé dohodou příslušných úřadů, jež obě Strany označí. Při tom jest dbáti toho, aby státní hranice souhlasila s hranicemi majetkovými, aby nedošlo k značnějším změnám území a aby byly chráněny dosavadní vodohospodářské zájmy,

B. Výměna území.

Článek 4.

Se zřetelem na pohyblivost státní hranice ve vodních tocích, a dále, aby v pruském dílu státní hranice docíleno bylo účelnějšího jejího vedení, dohodly se smluvní státy na těchto územních směnách:

Pořadové číslo	Hraniční úsek	Označení polohy	Připadají							Příloha list	Poznámka
			k republice Československé				k Německé Říši (Prusku)
			v přílohách
			červeně				zeleně
			položené plochy
			ha	a	m2	ha		a	m2
1	III	Na Opavici (celkem)	4	95	67	9		43	95	1 až 5	přeložení hranice do vodního toku
2	IV	na Zlaté Opavici (celkem)	-	56	95	-		13	69	6
3		na potoce Troja (celkem)	1	52	70	-		31	17	7
4		na Hrozovském potoce (celkem)	-	5	11	-		2	32	8
5		Silnice do Matějovic mezi mezníky (IV/16) 20 až 20/2 (celkem)	-	-	29	-		-	11		přeložení hranice v důsledku výstavby silnice
6		Silnice z Leobschütz do Neustadt mezi mezníky IV/1 až 8	-	-	-	2		50	87		přeložení hranice do osy silnice
7		Cesta z Fulštejna do Osoblahy mezi mezníky (IV/20) 9 až 9/2	-	-	47	-		-	-		přeložení hranice k ulehčení provozu
8	V	Enklavy a exklavy u Pelhřimov a Pilgersdorf (celkem)	36	00	10	84		05	65	9	výměna enklav a exklav, mezi tím dvou československých obydlených usedlostí
9	VI	na potoce Prudníku (celkem)	-	77	03	-		32	88	10	přeložení hranice do vodního toku
10		na Mokrém příkopě (celkem)	-	69	25	-		10	00	11
11		na potoce Seifenbachu	-	1	89	-		-	-
12	VII	Cesta z Cukmantlu do Arnoldsdorf mezi mezníky VII/3 61 až 62	-	2	30	-		-	-	12	přeložení hranice na okraj cesty
13		na mlýnském náhonu mezi mezníky (VII/3) 66 až 68 celkem	-	6	25	-		8	58		přeložení hranice na břeh mlýnského náhonu
14		na Zlatém potoce (celkem)	1	00	17	1		18	47		přeložení hranice do vodního toku
15		Exklavy na Zlatém potoce (celkem)	-	-	-	3		86	20		odstranění exklav
16	VII	na Olešnici (celkem)	1	20	18	2		21	32	13, 14	přeložení hranice do vodního toku
17		na řece Bělé	-	29	41	-		-	03	15
18		Cesta z Mikulovic do Kolnovic mezi mezníky) VII/11 až 8 (celkem)	-	31	33	-		-	18		přeložení hranice na okraj cesty
19	VIII	Silnice z Vidnavy do Javorníka mezi mezníky (VIII/2) 7 až 11	-	86	44	-		38	03	16	přeložení hranice na okraj silnice
20		na potoce Krebsbachu	-	9	55	-		3	34		přeložení hranice do vodního toku
21		na potoce Javorníku (celkem)	-	3	70	-		4	22
22	XIII	na Divoké Orlici (celkem)	-	9	95	-		1	40	17
23	XIV	na Čermenském potoce (celkem)	-	-	-	-		-	96	18
24		Lesní majetek města Náchoda u Birkhagen mezi mezníky 24/16 až 26	20	96	20	-		-	-		přeložení hranice k vy-rovnání území
25	XV	na Metuji	21	43	29	-		-	-	19
26		na potoce Brlence (celkem)	-	1	95	-		8	06		přeložení hranice do vodního toku
27	XVI	Kolonie Brunnkress	15	46	70	-		-	-	20	přeložení hranice k vyrovnání území, mezitím dvě pruské obydlené usedlosti
28	XVIII	na Raspenavském potůčku	-	1	76	-		1	81	21	přeložení hranice do vodního toku
29	XXII	na Jizeře (celkem)	1	23	80	2		98	18	22
30	XXIV	na potoce Katzbachu (celkem)	-	28	31	-		13	73	23
31		na řece Smědé (celkem)	-	11	80	-		17	40
		Úhrnem	108	12	55	108		12	55

Článek 5.

Směnou území zmíněnou v článku 4 nemění se státní příslušnost osob majících na směněných plochách bydliště.

Článek 6.

(1) Soudy a úřady, které dosud vedly pozemkové knihy nebo katastr, vydají soudům nebo katastrálním úřadům druhého státu v prvopise nebo, pokud to nebude lze, v ověřeném opise pozemkové knihy a katastrální operáty o vyměněných plochách (článek 4) s doklady (listinami, spisy a mapami), jež k tomu patří. Předání provedou přímo zúčastněné soudy, a katastrální úřady. Obtíže, jež by vzešly při tomto předávání nebo úředním styku, budou upraveny bezprostřední dohodou zúčastněných ústředních úřadů.

(2) Výměna území bude v pozemkových knihách a katastru provedena z moci úřední, bez výloh, kolků a poplatků.

Článek 7.

(1) Práva a břemena, jež podle zákonných předpisů nabývajícího státu mohou býti zapsána do jeho pozemkových knih, budou do nich zapsána v rozsahu a s obsahem odpovídajícím zápisům, platným v době, kdy smlouva nabude účinnosti.

(2) Jiná práva a břemena v pozemkových knihách nabývajícího státu zapsána nebudou; tím však nebudou dotčeny nároky a závazky vyplývající z těchto práv a břemen.

(3) Práva, jež příslušejí jednomu státu k pozemku připadlému výměnou k území státu druhého, zaniknou, pokud jde o vyměněný pozemek, nemají-li za předmět peněžitou pohledávku nebo nezakládají-li se na soukromoprávním titulu.

Článek 8.

Smluvní státy budou dbáti toho, aby oddělované části pozemku byly předány, pokud to lze, bez břemen a aby společné zavazení bylo podle možnosti rozděleno.

Článek 9.

Soudy odevzdávajícího státu podrží příslušnost ve sporech, jež jsou v běhu v době, kdy smlouva nabude účinnosti, a v nichž jde o právo k vyměňovanému pozemku. O uznání a vykonatelnosti takových rozhodnutí platí všeobecné dohody mezi smluvními státy.

C. Závěrečná ustanovení.

Článek 10.

Tato smlouva byla vyhotovena ve dvou prvopisech v jazyku československém a německém. Obě znění mají stejnou platnost.

Článek 11.

Smlouva bude ratifikována co nejdříve. Ratifikační listiny budou vyměněny v Praze. Smlouva nabude účinnosti čtyři měsíce po výměně ratifikačních listin.

ČEMUŽ NA SVĚDOMÍ podepsali zmocněnci obou Stran tuto smlouvu a opatřili ji svými pečetěmi.

Dáno v Berlíně, dne 31. ledna 1930.

L. S. Ing. V. Roubík, v. r.

L. S. Dr. P. Eckardt, v. r.