Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930
|
III. volební období |
1. zasedání |
Překlad.
259.
Návrh
poslance inž. O. Kalliny a druhů
na změnu a doplnění zákona, jímž se upravují služební poměry úředníků a zaměstnanců při obcích v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
Podepsaní navrhují;
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne....................,
jimž se mění a doplňují zákony ze dne 29. května 1908, č. 35 z. z, pro Čechy ve znění zákona ze dne 23. července 1919, č. 443 Sb. z. a n. zákon ze dne 15. dubna 1920, č. 312 Sb. z. a n. a zákon ze dne 17. prosince 1919, č. 16 Sb. z. a n, z r. 1920.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
Zákon ze dne 29. května 1908, č. 35 z. z. pro Čechy ve znění zákona ze dne 23. července 1919, č. 443 Sb. z. a n. mění a doplňuje se v těchto paragrafech:
§ 12.
Porušil-li úředník své povinnosti uložené mu listinou o ustanovení nebo služebním řádem, budiž potrestán pořádkovým nebo disciplinárním trestem.
Pořádkové tresty jsou:
a) výstraha,
b) peněžní pokuta; tato nesmí v jednotlivém případě přesahovati 100 Kč a lze jí uložiti jen po písemné pohrůžce.
Disciplinární tresty jsou:
a) důtka,
b) vyloučení z postupu do vyšších platů,
c) snížení platu,
d) přeložení do výslužby se sníženým odpočivným a
e) propuštění,
Výstrahu uděluje starosta obce v případech, kdy služební povinnosti byly lehčeji porušeny.
Ostatní disciplinární tresty mohou býti uloženy úředníkovi, pouze provede-li se disciplinární řízení předepsané následujícími paragrafy;
Propuštění ze služby bez předcházejícího disciplinárního nálezu má býti provedeno, stane-li se úředník podle §u 4, č. 1 tohoto zákona neschopným k dosažení úřadu.
§ 13.
Pokud tento zákon jinak neustanovuje, provádí se disciplinární řízení obdobně podle předpisů §§ 87-155 zákona ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z.
Zemské úřady jsou povinny v mezích tohoto zákona vydati obšírné prováděcí předpisy, jimiž se upravuje disciplinární řízení.
§ 14.
Ku provádění disciplinárního řízení zřizují se tyto disciplinární komise;
a) disciplinární komise I. stolice u obecního zastupitelstva,
b) disciplinární komise II. stolice u zemských úřadů v Praze, Brně a Opavě,
§ 15.
Disciplinární komise I. stolice zřizuje se u všech obcí, které zaměstnávají úředníky podle zákona č. 443,1919 Sb. z. a n,
Příslušnost disciplinární komise II. stolice řídí se správním obvodem zemských úřadů.
§ 16.
Každá disciplinární komise se skládá ze 6-10 členů, kteří ze svého středu volí pod předsednictvím nejstaršího člena většinou hlasů předsedu a jeho zástupce; při rovnosti hlasů rozhoduje los.
Patří-li k disciplinární komisi jako člen osoba znalá práv, přísluší jí předsednictví v komisi.
Členy disciplinární komise I. stolice volí na dobu tří let president zemského úřadu a to z polovice z členů obecního zastupitelstva a z polovice z obecních úředníků této obce. Za každého člena se jmenuje náhradník.
Kdyby bylo obecních úředníků méně než kolik dlužno z úředníků jmenovati členů a náhradníků, jmenují se členy disciplinární komise úřednicí největší a nejbližší obce zaměstnávající úředníky.
Členy disciplinární komise II. stolice jmenuje president zemského úřadu na dobu tří let z úředníků znalých práv a z úředníků odborných.
§ 17.
Disciplinární komise tvoří vždy jen jediný senát a může se usnášeti, je-li přítomna aspoň polovice jejích členů. Usnáší se prostou většinou hlasů, při čemž předseda nebo předsedající zástupce hlasuje poslední. Při rovnosti hlasů rozhoduje mínění, k němuž se připojil předseda nebo jeho zástupce, který předsedá.
§ 18.
Disciplinární komise I. stolice usnáší se o uložení pořádkového trestu peněžní pokuty, jakož i disciplinárního trestu důtky.
Je-li však disciplinární řízení takové, že má za následek vyloučení z postupu do vyšších platů, snížení platu, přeložení do výslužby se snížením odpočivným nebo propuštění ze služby, disciplinární komise podává návrh obecnímu zastupitelstvu, o němž rozhoduje tento sbor.
Disciplinární komise II. stolice rozhoduje konečnou platností o stížnostech proti nálezům disciplinární komise I. stolice podle odst. 1; v případech odst. 2 podává svůj návrh zemskému úřadu, který rozhoduje o stížnosti s konečnou platností.
Služební příjmy, výslužné a jiné platy zaopatřovací.
§ 19.
I. Obecnímu zastupitelstvu přísluší ustanovovati v mezích následujících ustanovení, jaké služební příjmy mají míti úředníci při obcí ustanovení.
II. 1. Základní služné definitivně ustanovených konceptních úředníků činí ročně aspoň tolik, aby se rovnalo platu stupně b) 6. platové stupnice dosavadního platového systému státních úředníků.
Vedoucí (první) konceptní úředník s nejméně 5letou konceptní praxí po absolvovaných právnických studiích má nárok na základní služné, rovnající se platu stupně c) 6. platové stupnice dosavadního platového systému státních úředníků.
2. Ustanovení o konceptních úřednících platí též o úřednících technických, zvěrolékařských a jiných, kteří podle konkursních podmínek při svém ustanovení prokázali, že vykonali studia na vysoké škole a podrobili se s prospěchem všem předepsaným státním zkouškám.
3. Základní služné trvale ustanoveného úředníka účetního nebo pokladničního činí ročně aspoň tolik, aby se rovnalo platu stupně b) 7. platové stupnice dosavadního platového systému státních úředníků.
Může-li se takový úředník vykázati předběžnou aspoň 5-letou praxi v oboru účetním nebo pokladničním, má nárok na základní služné rovnající se platu stupně c) 7. platové stupnice dosavadního platového systému státních úředníků.
Základní služné trvale ustanoveného úředníka pro službu manipulační činí ročně alespoň tolik, aby se rovnalo platu stupně a) 7. platové stupnice dosavadního platového systému státních úředníků.
4. Jsou-li u obce ustanoveni jiní od-. horní úředníci, od nichž nebyla žádána vyšší kvalifikace než od úředníků manipulačních podle §u 3. III. tohoto zákona, platí o jejich základním služném ustanovení platné pro úředníky manipulační.
5. Jsou-li u obce ustanoveni jiní odborní úředníci (stavební, lesní, hospodářští atd.) s vyšší kvalifikací a zkouškami (vyšší školy lesnické, státní průmyslové, hospodářské a pod.), buď jim vyměřeno základní roční služné aspoň tak, aby se rovnalo ročnímu platu stupně b) 7. platové stupnice dosavadního platového systému státních úředníků.
Může-li se takový úředník vykázati aspoň 5letou předběžnou praxí ve svém oboru, má nárok na základní služné rovnající se aspoň platu stupně c) 7. platové stupnice dosavadního platového systému státních úředníků.
III. Úředníci, kteří konali nepřetržitě úřední službu, mají nárok na pravidelné automatické zvyšování služného v trienálkách, činících vždy 12,5% základního služného a to tak dlouho, až se služné zvýší o 100 proti základnímu služnému. Trienálky se počítají, není-li nic výhodnějšího s úředníkem zvlášť ujednáno, od nastoupení do služby.
IV. Definitivní úředník má nárok na příbytečné, jež se vyměřuje v obcích, majících do 5000 obyvatel, 20 v obcích od 5000 do 10,000 obyvatel 25% a ve větších obcích 30% z celkového ročního služného úředníkova. Přijme-li úředník od obce naturální byt, dlužno zjistiti jeho hodnotu podle místních poměrů a částku takto získanou odečísti od příbytečného.
V. Změna v počtu obyvatel má na příjmy úředníka již ustanoveného a na jeho služební poměr vliv pouze tehdy, znamená-li změnu k jeho dobru. Počet obyvatelstva posuzuje se podle výsledku všeobecného úředního sčítání lidu.
§ 29.
Vdovský plat vyměřuje se podle služebních požitků započitatelných pro vyměření výslužného manželova tak, že činí dvě třetiny výslužného, které dostával zemřelý manžel nebo na které byl by měl nárok, kdyby v době své smrti byl býval přeložen do výslužby; ale vdovský plat činí nejméně 40% a nejvýše 50% pensijní základny.
§ 42.
V obcích, které podle posledního úředního sčítání lidu mají méně než 10.000 obyvatel, přísluší obecnímu zastupitelstvu usnášeti se o tom, mají-li vůbec býti zřízena místa úřednická a jaká a vydávati bližší předpisy o ustanovení úředníků o jejich služebních požitcích a právních nárocích.
Služné však musí býti aspoň takové, aby se roční jeho výše rovnala platu stupně b) 7. platové stupnice dosavadního platového systému státních úředníků, v obcích menších pak aspoň platu stupně a) 7. platové stupnice tohoto platového systému.
Vykáže-li úředník podle podmínek konkursu vyšší kvalifikaci než podle §u 3. III. tohoto zákona, budiž mu základní služné určeno podle této kvalifikace ve smyslu ustanovení §u 19 II. tohoto zákona. Ostatně platí i pro úředníky v obcích, majících méně než 10,000 obyvatel, všechna ustanovení tohoto zákona.
Pro úředníky ustanovené dříve, než tento zákon nabyl platnosti, platí obdobně to, co jest ustanoveno v §u 41 tohoto zákona.
Čl. II.
§ 1 zákona ze dne 15, dubna 1920, č. 312 Sb. z. a n., se ruší.
Čl. III.
§ 1.
§ 11 zákona ze dne 17. prosince 1919, č. 16 Sb. z. a n. z r. 1920 zní takto:
I. Obecnímu zastupitelstvu přísluší ustanoviti, jaké služební příjmy mají míti zřízenci při obcí trvale ustanovení a plně zaměstnaní.
II. Neustanoví-li obecní zastupitelstvo vyššího služného, dlužno služné ustanoviti aspoň tak, aby se rovnalo služnému státních zřízenců stejné služební doby ve III. platové stupnici podle ustanovení §u 27 zákona č. 103/1926 Sb. z. a n.
III. Definitivní zřízenec má nárok na naturální byt nebo na příbytečné, jež činí 20 z celkového ročního služného.
Ustanoví-li obec zřízenci naturální byt, dlužno cenu jeho odhadnouti podle místních poměrů a částku takto získanou odečísti od příbytečného.
IV. Dostává-li zřízenec od obce některé požitky pravidelně v naturaliích, jako užívání polí, trávu, palivo, svítivo a pod. určí obecní zastupitelstvo jejich peněžní hodnotu a započítá tuto částku do celkového zřízencova ročního služného. Ustanovená cena naturalií musí býti schválena nadřízeným okresním úřadem.
V. Všem zřízencům budiž každého roku poskytnuta dovolená na zotavenou podle služebních let od 10 dnů až do 3 neděl.
VI. Zřízenci přísluší jeden den klidu v týdnu. Vyžaduje-li toho služba, může býlí zřízenec povolán do služby také v den klidu nebo mimo pracovní hodiny, za což mu přísluší zvláštní odměna, jejíž výši stanoví obecní rada tak, aby činila nejméně tolik, kolik připadá z požitků zřízence na normální pracovní hodiny.
VII. Zřízencův plat se vyplácí měsíčně předem.
§ 2.
§ 16 zákona ze dne 17: prosince 1919, č. 16 Sb. z. a n. z r. 1920, zní takto: Vdovský plat vyměřuje se podle služebních požitků započitatelných pro vyměření výslužného manželova tak, že činí dvě třetiny výslužného, které dostával zemřelý manžel nebo na které byl by měl nárok, kdyby v době své smrti byl býval přeložen do výslužby; ale vdovský plat má činiti nejméně 40 a nejvýše 50% pensijní základny.
Čl. IV.
Pokud požitky obecního úředníka nebo obecního zaměstnance nepřesahují výměry nejmenších požitků podle čl. I. nebo čl. II. nebudiž užíváno zásady §u 3 zákona ze dne 21, prosince 1921, č. 495 Sb. z. a n., nebo §u 19 zákona ze dne 22. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n. nebo odst. 1 §u 212 zákona č. 103/1926 Sb. z. a n.
Čl. V.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedením jeho se pověřuje ministr vnitra.
Důvodová zpráva:
Tento návrh naprosto nevyhovuje všem oprávněným požadavkům samosprávných úředníků a zřízenců. K četným požadavkům se nyní nepřihlíželo proto, že v zájmu snadnějšího parlamentního projednání mají býti změněna jen ona důležitá ustanovení zákona, která rozhodně vyžadují zákonodárného opatření.
K čl. I.
Zákon č. 443/1919 Sb. z. a n. vkládá provádění disciplinární moci nad obecními úředníky do rukou obecního zastupitelstva. Zkušenost ukázala, že tento stav vydává obecní úředníky bez ochrany všanc nenávisti a nepřízní členů obecního zastupitelstva. Neobyčejně často se stává, že úředník, který se nelíbí dočasné většině obecního zastupitelstva, jest zbavován svého úřadu pod záminkou disciplinárního přečinu. Disciplinární řízení provádí se bez jakékoliv záruky nestrannosti a beze všech ohledů na přirozená práva obviněného. Ustanovení o suspendování ve službě a o zastavování platu užívá se k tomu, aby se úředník jaksi vyhladověl a aby se mu znemožnilo hájiti svých práv v disciplinárním řízení, vlekoucím se často po léta.
Daleko lepší ochraně po této stránce se těší obecní zřízenci, pro něž byly nejen nařízením ze dne 14. srpna 1920, č. 483 Sb. z. a n. převzaty předpisy služební pragmatiky o disciplinárním řízení, nýbrž o jejichž služebních přestupcích rozhodují disciplinární komise jmenované presidentem zemského úřadu, které jsou paritní a tak zaručují zřízenci přiměřenou ochranu.
Čl. I. tohoto návrhu mění tedy disciplinární předpisy opíraje se o ony předpisy, které byly vydány výše zmíněným vládním nařízením pro obecní zřízence.
Pokud jde o služební požitky obecních úředníků, panuje nyní naprostá právní nejistota o výměře požitků příslušejících obecnímu úředníku. Taková právní nejistota nedá se trvale udržeti, aby těžce nepoškodila zájmů služby.
Zákonem č. 443/1919 Sb. z. a n. byl vybudován platový systém, zakládající se na čistém zvyšování trienálkami, jenž byl však uveden v jistou souvislost se systémem hodnostních tříd státních úředníků, tehdy platným. Nyní zákonem č. 103/1926 Sb. z. a n. byl systém hodnostních tříd jako platový systém ve státní službě zrušen a na jeho místo vstoupil platový systém úplně jiného druhu. Při tom však zákonodárce opomenul spojení s platovým systémem zákona o obecních úřednících, přetržené zrušením systému hodnostních tříd, opět navázati na nový platový systém státních úředníků.
Nynější návrh zásadně nemění nic na výstavbě platového systému, jak jej vytvořil zákon o obecních úřednících, jen zase obnovuje souvislost tohoto platového systému s nynějším platovým systémem státních úředníků.
Tato tendence úplně odpovídá někdejšímu mínění zákonodárce, jenž slovy ťdosavadního systému hodnostních třídŤ usiloval o to, aby obecní úředníci automaticky byli účastní případného zlepšení platů státních úředníků. Tento úmysl jest vysloven nejen v prováděcích předpisech k zákonu o obecních úřednících, nýbrž uznal jej i nejvyšší správní soud v četných rozhodnutích (na př. Bohuslav 1315, 2170, 2220).
Nové základní platy uvedené v návrhu odpovídají asi podle prováděcích předpisů §§ 166 a násl. zákona č. 103;1926 Sb. z. a n. hodnostním třídám a platovým stupnicím dosavadního systému hodnostních tříd, které § 19 zákona č. 443/1919 Sb. z. a n. ustanovil jako základní služné.
Nové ustanovení o vdovských platech jest vyňato ze zákona ze dne 17. prosince 1919., č. 2 Sb. z. a n. z roku 1920. Dosavadní ustanovení zákona o obecních úřednících nebylo spravedlivé zvláště vůči obecním úředníkům s větším počtem služebních let a s vyšším platem a neposkytovalo vdovského platu, s nímž za nynějších poměrů bylo by lze vystačiti.
K čl. II.
Zákon č. 312/1920 Sb. z. a n. poskytl obecním úředníkům drahotní a nákupní přídavky ve stejné výší jako státním úředníkům, ale poskytl na ně nárok jen potud, pokud nebude překročen úhrnný plat státního úředníka stejné služební doby a stejně hodnotné kategorie.
Toto ustanovení jest nyní zastaralé. Jednak státní úředníci nedostávají podle nynějšího platového systému vůbec žádných drahotních přídavků nebo nákupních příspěvků nebo jiných výhod poskytovaných pod jakýmkoliv jménem pro znehodnocení peněz, takže lhůta, kterou ustanovil § 312 pro přiznání drahotního přídavku, již uplynula. Jednak však v nynějším platovém systému státních úředníků zmizel časový postup v dosavadní formě. Omezuje se jen ještě na postup podle platových stupňů v jedné platové skupině, zatím co postup do nejblíže vyšší platové skupiny může nastati jen povýšením. Proto nelze dnes již mluviti o normální kariéře úředníka, která by mohla býti měřítkem ke srovnání obecního úředníka se státním úředníkem stejné služební doby a stejně hodnotné kategorie.
Tohoto zákona nelze tedy dnes již používati a lze jej ponechati jen tak dlouho v platnosti, dokud se zákonodárství neodhodlá stabilisovati platy obecních úředníků obdobně podle platů státních úředníků přiměřeně k drahotním poměrům, jak to ustanovuje tento návrh v čl. I.
K čl. III.
Úprava požitků, které poskytuje zákon ze dne 17. prosince 1919, č. 16. Sb. z. a n. z r. 1920 ve svém §u 11 obecním zřízencům, neodpovídá již naprosto dnešním cenovým poměrům. Jest naléhavě nutno, aby zákonodárství zasáhlo právě zde.
Zákon č. 310 1920 Sb. z. a n. nevztahuje se na obecní zřízence. Zákon č. 289,1921 Sb. z. a n., který chtěl zásady zákona č. 312/1920 Sb. z. a n. provésti také pokud šlo o platy obecních zřízenců, byl zrušen již zákonem č. 478/1921 Sb. z. a n., než ještě mohl nabýti působnosti.
Proti zlepšení platů obecních zřízenců se stále namítalo, že tím budou zvláště malým obcím uložena břemena, jichž nebudou moci unésti a že tito zřízenci mají často jiný vedlejší příjem a konají jiné služby. Při tom se přehlíží, že zákon č. 16/1920 Sb. z. a n. podle svého §u 3 má platiti jen pro takové zřízence, kteří jsou u obce plně a trvale zaměstnání, takže jejich služba jest jejich stálým a výlučným povoláním, jež musí vykonávati po celou pracovní dobu platnou pro jejich služební odvětví a že platy z této služby činí převážnou část všech jejich důchodů.
Je-li takový zřízenec u obce trvale zaměstnán, může za to míti nárok i na odměnu, která mu zaručuje jeho existenci, i kdyby při tom snad měl ještě jiný důchod. Jako takový nejmenší důchod jistě není příliš vysoký plat zřízence ve státní službě.
K čl. IV.
§ 212, odst. 1 zákona č. 103/1926 Sb. z. a n. opakuje zásadu vytýčenou již v §u 3 zákona č. 495/1921 Sb. z. a n. a v §u 19 zákona č. 394/1922 Sb. z. a n., že služební platy a právní nároky autonomního zaměstnance nesmějí překračovati výše služebních platů státního úředníka, stejné služební doby, stejného nebo stejně hodnotného druhu a se stejnými rodinnými poměry.
Při dosavadní tendenci sotva lze míti za to, že by se zákonodárství odchýlilo od této zásady. S druhé strany nechtěl se zákonodárce dotknouti systému zákona o obecních úřednících a zákona o obecních zřízencích tam, kde těmto úředníkům nebo zřízencům poskytuje výhody. Také § 214 zákona č. 104/1926 Sb. z. a n. nemění zákona o obecních úřednících ani zákona o obecních zřízencích. Rovněž zákony č. 495/1921 a 493/1922 Sb. z. a n. výslovně dotkly se jen výhod přesahujících výměru požitků a právních nároků úředníků, které se opírají jen o služební řády nebo usnesení samosprávných sborů, nikoliv však těch, které vyplývají ze zákona.
Upraví-li nyní zákonodárce nově služební platy úředníků a zaměstnanců přijetím tohoto návrhu, musí požitky vyplývající z takové úpravy také vyjmouti ze zásady §u 212, odst. 1.
V Praze dne 10. ledna 1930.
Inž. Kallina,
Geyer, Horpynka, dr Schollich, dr Keibl, Szentiványi, dr Holota, dr Törköly, dr Jabloniczky, Dobránsky, Hokky, Fedor, dr Szűllő, Nitsch, dr Hassold, Matzner, dr Hanreich, Krebs, Kasper, Köhler, Simm, Knirsch, inž. Jung.