Volební kraj sedmnáctý
se sídlem krajské volební komise v Turčanském Sv. Martině
volí 11 poslanců
a rozděluje se v tyto volební okresy:
První volební okres
činí okres turčiansko-svatomartinský.
Druhý volební okres
činí okres prievidzský mimo obce, které náležejí do osmnáctého volebního kraje.
Třetí volební okres
činí okres bánovský a z okresu topolčianského obce Baštín, Bošany, Hradiště, Chynorany, Janova Nová Ves, Ješkova Nová Ves, Klátova Nová Ves, Klíž, Klížské Hradiště, Krásno, Krnča, Livina, Livinské Onatovce, Malé Bielice, Nadlice, Navojovce, Nedanovce, Nedašovce, Praznovce, Rajčany, Skačany, Turčánka, Velké Bielice a Žabokreky.
Čtvrtý volební okres
činí okres trenčínský a z okresu povážsko-novomestského obce Beckov, Dolnie Srnie, Kálnica, Kočovce, Mnešice, Moravské Lieskové, Povážská Nová Ves, Rakoluby a Vieska.
Pátý volební okres
činí okresy ilavský a púchovský.
Šestý volební okres
činí okresy povážsko-bystrický a velkobytčanský.
Sedmý volební okres
činí okres žilinský.
Osmý volební okres
činí okres kysucko-novomestský.
Devátý volební okres
činí okres čadcanský.
Desátý volební okres
činí okresy dolnokubínský a trstenský.
Jedenáctý volební okres
činí okres námestovský.
Volební kraj osmnáctý
se sídlem krajské volební komise v Baňské Bystrici
volí 7 poslanců
a rozděluje se v tyto volební okresy:
První volební okres
činí okres baňskobystrický.
Druhý volební okres
činí okres brezňanský mimo obce, které náleží do devatenáctého volebního kraje, a obec Sihla z okresu rimavsko-sobotského.
Třetí volební okres
činí okres zvolenský.
Čtvrtý volební okres
činí okresy kremnický a baňskoštiavnický.
Pátý volební okres
činí okres krupinský mimo obce, které náleží do šestnáctého volebního kraje, okres levický mimo obce, které náleží do šestnáctého volebního kraje, a
z okresu modrokameňského obce Čelovce, Dolné Plachtince, Dolné Pribelce, Horné Plachtince, Horné Pribelce, Opava, Stredné Plachtince a Záhorce.
Šestý volební okres
činí okres novobáňský, z okresu prievidzského obce Bystričany, Čereňany, Dolný Kamenec, Horný Kamenec, Oslany a Zemanské Kostolany a z okresu topolčianského obce Brodany, Hornia Ves, Kolačno, Malé Kršteňany, Malé Uherce, Pažit, Radobica, Šimonovany, Velké Kršteňany a Velké Uherce.
Sedmý volební okres
činí okres zlatomoravský mimo obce, které náleží do patnáctého a šestnáctého volebního kraje,
okres vrábelský mimo obce, které náleží do patnáctého a šestnáctého volebního kraje, a
z okresu starodalského obce Baromlak, Gahovce, Jásová a Semer.
Volební kraj devatenáctý
se sídlem krajské volební komise v Liptovském Sv. Mikuláši
volí 6 poslanců
a rozděluje se v tyto volební okresy:
První volební okres
činí okres liptovsko-svätomikulášský.
Druhý volební okres
činí okres ružomberský.
Třetí volební okres
činí okres popradský mimo obce, které náleží do dvacátého volebního kraje.
z okresu kežmarského obce Farkašovce, Javorina, Jurské, Krig, Krížová Ves, Landok, Malý Slavkov, Slovenská Ves a Ždiar, okres spišsko-staroveský.
okres staroľubovňanský mimo obce, které náleží do dvacátého a dvacátého prvního volebního kraje, a
okres levočský mimo obce, které náleží do dvacátého volebního kraje.
Čtvrtý volební okres
činí okres novoveský mimo obce, které náleží do dvacátého volebního kraje.
okres rožňavský mimo obce, které náleží do dvacátého volebního kraje, a
z okresu gelnického obce Helmanovce, Horní Slovinky, Hrišovce, Jaklovce, Kalava, Kluknava, Kojšov, Malý Folkmar, Margecany, Prakovce, Richnava, Spišská Opaka, Stará Voda, Úhorná, Velký Folkmar a Žakarovce.
Pátý volební okres
činí okres revúcký mimo obce, které náleží do dvacátého volebního kraje, a
z okresu brezňanského obce Helpa, Pohorelá, Polonka, Šumíac, Telgárt a Závadka.
Šestý volební okres
činí okres rimavsko-sobotský mimo obce, které náleží do osmnáctého a dvacátého volebního kraje.
Volební kraj dvacátý
se sídlem krajské volební komise v Košicích
volí 7 poslanců
a rozděluje se v tyto volební okresy:
První volební okres
činí město Košice.
Druhý volební okres
činí okres královskochlumecký,
z okresu trebišovského obce Hradiště, Imreg, Malá Toroňa a Sirnek.
z okresu michalovského obce: Drahoň, Klačany, Malé Raškovce, Oborin a Velké Raškovce a
z okresu velkokapušanského obce: Bajany, Bátfa, Bíš, Botfalu, Budkovce, Čičarovce, Čierné Pole, Ruská, Gáloč, Iška, Klačany, Ketergíň, Komárovce, Koncház, Malé Selmence, Maťovce, Minaj, Močiar, Moďoroš, Mokča-Kryšov, Nárad, Palaď, Palóv, Ptrukša, Šišlovce, Vajany, Vajkovice, Velké Kapušany, Velké Selmence, Tarnovce a Vieškovce.
Třetí volební okres
činí okres kežmarský mimo obce, které náleží do devatenáctého volebního kraje, z okresu staroľubovňanského obce: Hobgart, Lomnička a Podolinec,
z okresu popradského obce Matejovce, Milbach, Nová Lesná, Poprad, Spišská Sobota, Stráža, Velká a Velký Slavkov,
z okresu spišsko-novovesského obce: Spišská Nová Ves, Spišské Vlachy a Vondrišel a
z okresu levočského obce Levoča a Spišské Podhradie.
Čtvrtý volební okres
činí okres moldavský mimo obce, které náleží do dvacátého prvního volebního kraje, z venkovského okresu košického obce: Keňhec, Miglec, Seňa a Velká Ida.
z okresu gelnického obce Dol. Slovinky, Gelnica, Krompachy, Mníšek, Smolnická Duta, Smolník a Švedlar.
Pátý volební okres
činí okres tornalský.
z okresu rožňavského obce: Borka, Borzova, Brzotín, Čučma, Krásnohorská, Dlhá Lúka, Dobšina, Drnava., Joles, Kerešovce, Gemerská Kováčová, Krásnohorské Pohradie, Kunová Teplica, Lipovník, Lúčka, Nadabula, Pašková, Plešivec, Rožňava, Rudník, Silica, Solovec, Štitník a Vichtelka,
z okresu revúckého obce Hucín, Licince a Mikolčany a
z okresu rimavsko-sobotského obce: České Brezovo, Dolná Pokoradz, Ožďany, Padarovce, Poltár, Rimavská Sobota, Slaná Lehota, Tomášovce a Zacharovce.
Šestý volební okres
činí okres feledinský a
okres modrokameňský mimo obce, které náleží do šestnáctého a osmnáctého volebního kraje.
Sedmý volební okres
činí okres lučenecký.
Volební kraj dvacátý první
se sídlem krajské volební komise v Prešově
volí 10 poslanců
a rozděluje se v tyto volební okresy:
První volební okres
činí okres prešovský.
Druhý volební okres
činí okres sabinovský a
z okresu staroľubovňanského obce Gromoš, Hajtuvka, Legňava, Malý Lipník, Matisová, Plavnica, Starina, Sulín a Šambron.
Třetí volební okres
činí okres bardejovský.
Čtvrtý volební okres
činí okresy giraltovský a vranovský.
Pátý volební okres
činí okresy stropkovský a medzilaborský.
Šestý volební okres
činí okresy sninský a humenský.
Sedmý volební okres
činí okres sobranský a
okres velkokapušanský mimo obce, které náleží do volebního kraje dvacátého.
Osmý volební okres
činí okres michalovský mimo obce, které náleží do volebního kraje dvacátého.
Devátý volební okres
činí okres trebišovský mimo obce, které náleží do volebního kraje dvacátého.
Desátý volební okres
činí okres Košice venkov mimo obce, které náleží do volebního kraje dvacátého, a
z okresu moldavského obce Hačava, Nováčany, Opatka, Paňovce a Zlatá Idka.
Volební kraj dvacátý druhý
se sídlem krajské volební komise v Užhorodě
volí 9 poslanců
a rozděluje se v tyto volební okresy:
První volební okres
činí město Užhorod a okres Užhorod venkov.
Druhý volební okres
činí okresy Perečín, Veľký Berezný a Svalava.
Třetí volební okres
činí okresy Volové a Chust.
Čtvrtý volební okres
činí okres Ťačovo.
Pátý volební okres
činí okres Rachov.
Šestý volební okres
činí okres Sevljuš.
Sedmý volební okres
činí okres Iršava.
Osmý volební okres
činí město Mukačevo a okres Mukačevo.
Devátý volební okres
činí okres Berehovo.
Článek II.
Okresy v článku I. je rozuměti ve volebních krajích I. až XIV. okresy soudní a v ostatních volebních krajích okresy správců (obvody okresních úřadů).
HLAVA I.
O právu volebním a volitelností.
I. O právu volebním.
§ 1.
Právo voliti poslance přísluší všem státním občanům Československé republiky bez rozdílu pohlaví, kteří nejpozději v den vyložení seznamů voličských překročí 21. rok věku svého, mají bydliště v některé obcí Československé republiky aspoň tři měsíce, počítajíc zpět ode dne vyložení voličských seznamů, a kteří nejsou tímto zákonem výslovně vyloučeni z práva voliti. Volební právo příslušníků branné moci a četnictva jest upraveno zvláštním zákonem z 8. dubna 1927 č. 56 Sb. z. a n.
Doba ztrávená ve vojenské službě, při válečných úkonech nebo v zajetí nepřetrhuje bydlení.
§ 2.
Z práva voliti jsou vyloučeni, kdož jsou vyloučeni ze zápisu do stálých seznamů voličských (§ 3 zák. z 19. prosince r. 1919, č. 663 Sb. z. a n.).
§ 3.
Předloží-li se obvodní volební komisi úřední doklad o tom, že volič, zapsaný do voličských seznamů, v den volby není státním občanem, anebo jest vyloučen z práva voliti podle ustanovení § 3, čl. 1, 3 a 4 zákona o stálých seznamech voličských, anebo rozhodnutí volebního soudu, že občan byl zapsán do voličských seznamů neprávem, nesmí býti připuštěn k hlasování (§ 39).
§ 4.
Každý občan má volební právo jen v jediné obci a vykonává je osobně.
II. O volitelnosti.
§ 5.
Za poslance mohou býti voleni státní občané Československé republiky bez rozdílu pohlaví, kteří nejpozději v den volby do konají 30. rok věku svého, jsou aspoň tři léta státními občany Československé republiky a nejsou podle § 2 vyloučení z práva voliti a nenáležejí k těm, kdo nemohou býti voleni podle ustanovení zákona č. 56/1927 Sb. z. a n.
III. O volební povinnosti.
§ 6.
Každý volič jest povinen volby se zúčastniti. Od této povinnosti jsou osvobozeny osoby, které:
a) jsou starší než 70 let, nebo
b) pro nemoc nebo vadu tělesnou nemohou se dostaviti do místnosti volební,
c) pro neodkladné povinnosti svého úřadu nebo povolání nemohou včas přijíti k volbě,
d) jsou v den volby vzdáleny od místa volby nejméně 100 km,
e) jsou zdrženy přerušením dopravy nebo jinými nepřekonatelnými překážkami.
Zaměstnavatel jest povinen upraviti v den volby službu tak, aby se zaměstnanci mohli volby zúčastniti.
HLAVA II.
Volební komise.
§ 7.
Ku provedení voleb jsou povolány:
1. místní komise (§ 8),
2. obvodní volební komise (§ 9),
3. krajská volební komise (§ 10),
4. ústřední volební komise (§ 11).
§ 8.
Místní komise.
Místní komise, která podle zákona o stálých voličských seznamech ze dne 19. prosince 1919, čís. 663 Sb. z. a n. sestavuje voličské seznamy, dohlíží vůbec k tomu, aby obecní úřad šetřil ustanovení vydaných pro řízení volební.
§ 9.
Obvodní volební komise.
Obvodní volební komise řídí volbu v obcích. Pro každou volební místnost zřídí se zvláštní obvodní volební komise.
Členy jejími jsou zástupcově volebních stran, a to za každou volební stranu jeden zástupce a jeden náhradník; jsou-li jen dvě nebo tři volební strany, mají po dvou členech a po dvou náhradnících. Za volební stranu se pokládá každá skupina spojených kandidátů (§§ 22 a 22a) a každý samostatný kandidát, který svou kandidaturu ohlásí (podle §§ 21 a 21a) krajské volební komisi.
Zástupce strany volební a jeho náhradníka jmenuje zmocněnec voleb, strany (§§ 21a a 22a); ohlásí je aspoň 14 dní přede dnem volby u politického úřadu, kterému přísluší přímý dozor v obci.
Nejmenuje-li některá volební strana včas své zástupce, může jmenovati politický úřad sám členy a náhradníky za tuto volební stranu.
V obcích, kle práce konceptní koná zvláštní úředník, je tento úředník dalším členem komise s hlasem poradním a zapisovatelem. Je-li potřebí dalších pomocných osob, dodá je obec - nestane-li se tak, učiní vhodné opatření předseda komise na vrub obce.
Komise zvolí ze sebe před zahájením volby za předsednictví svého nejstaršího člena předsedu a místopředsedu většinou hlasů; nedosáhne-li se většiny, rozhodne los. Předseda, a místopředseda nesmějí náležeti k téže volební straně, ledaže by byli jmenování do obvodní volební komise toliko zástupcově jedné volební strany.
§ 10.
Krajská volební komise;
Krajská volební komise jest povolána, aby upravila oznámení kandidatur (§ 25) a provedla první skrutinium (§ 46).
Předsedu a jeho zástupce jmenuje ministr vnitra. Členy jsou zmocněnci volebních stran (§ 21a a 22a). Je-li volebních stran více nežli 10, jmenuje ministr vnitra 10 až 12 členů a tolikéž náhradníků ze zmocněnců volebních stran a jejich náhradníků. Zmocněnci volebních stran, kteří nebudou jmenováni členy, budou míti právo zúčastniti se schůzí komise s hlasem poradním.
§ 11.
Ústřední volební komise.
Ústřední volební komise je povolána, aby provedla řízení podle § 26. jakož i druhé a třetí skrutinium.
Ústřední volební komise má 12 členů. Předsedou je úředník jmenovaný ministrem vnitra.
Každé volební sdružení pro druhé skrutinium (§ 23a) i každá skupina spojených kandidátů, která neoznámí podle § 22a, že je členem některého volebního sdružení pro druhé skrutinium, navrhne ministerstvu vnitra nejpozději do 12. hodiny polední 16. dne před volbou jednoho člena a jednoho náhradníka do této komise. Volební sdružení pro druhé skrutinium musí navrhnouti za člena ústřed. volební komise svého představitele, jmenovaného v oznámeních kandidatury podle §§ 21a a 22a; za jeho náhradníky pak náhradníky řečeného představitele.
Návrh na jmenování člena a jeho náhradníků buď podán písemně a podepsán zmocněncem aspoň jedné volební strany, která je členem příslušného sdružení pro druhé skrutinium, a to z kteréhokoliv kraje volebního. Běží-li o nesdruženou skupinu spojených kandidátů, podpíše návrh její zmocněnec. Z navržených jmenuje ministr vnitra členy komise. Ostatní mají právo zúčastniti se schůzí komise jako důvěrníci, a to při řízení podle § 26. týká-li se jednání přímo sdružení nebo skupin spojených kandidátů, které zastupují, s hlasem poradním, jinak bez práva zasahovati do jednání komise. Za každé volební sdružení pro druhé skrutinium a za každou nesdruženou skupinu spojených kandidátů smí býti přítomna jen jedna osoba bud jako člen nebo jako důvěrník.
§ 12.
Kdo může býti členem komise.
Členem komisí v §§ 9-11 uvedených může býti občan, který má podmínky práva volebního a není z práva voliti vyloučen, byt neměl bydliště v obcí, v které jest komise zřízena.
Kandidáti nemohou býti členy těchto komisí. Týž občan může býti členem dvou nebo několika komisí.
§ 13.
Jak se komise usnášejí.
Komise v §§ 9-11 jmenované mohou se platně usnášeti za přítomnosti jakéhokoliv počtu členů.
Rozhodují nadpoloviční většinou hlasů; předseda hlasuje, jen je-li počet hlasů stejný.
§ 14.
Společné komise pro volby do poslanecké sněmovny a do senátu.
Konají-li se volby do poslanecké sněmovny nejpozději do 4 neděl po dní, kdy se konaly volby do senátu, jsou obvodní volební komise a ústřední volební komise, které prováděly volby do senátu, povolány prováděti také volby do poslanecké sněmovny. Členy těchto komisí nesmějí však býti zástupcově volebních stran, event. volebních sdružení pro druhé skrutinium (§ 23a), které nekandidují do poslanecké sněmovny. Zato buďtež komise ty doplněny zástupci volebních stran, ev. volebních sdružení pro druhé skrutinium, které do senátu nekandidovaly, ale oznámí platnou kandidaturu (§§ 21 až 22a) pro volby do poslanecké sněmovny. Při tom sluší užíti ustanovení §§ 9 a 11.
Za totéž sdružení pro druhé skrutinium ve volbách do obou sněmoven pokládá se volební sdružení, které má stejný název, téhož představitele a tytéž náhradníky jak pro volby do poslanecké sněmovny, tak pro volby do senátu.
Za touž volební stranu ve volbách do obou sněmoven sluší považovati:
1. skupinu spojených kandidátů do sněmovny jedné a skupinu spojených kandidátů do sněmovny druhé, nebo
2. skupinu spojených kandidátů do sněmovny jedné a samostatného kandidáta do sněmovny druhé, jakož i
3. samostatného kandidáta do sněmovny jedné a jiného samostatného kandidáta do sněmovny druhé,
jestliže každá tato dvojice ohlásí v oznámení kandidatury do poslanecké sněmovny stejné pojmenování volební strany, téhož zmocněnce a tytéž náhradníky jako v oznámení kandidatury do senátu, a přihlásili se do téhož volebního sdružení (viz odstavec předchozí) v oznámení kandidatury do poslanecké sněmovny jako do senátu nebo nesdruží-li se pro druhé skrutinium ve volbách ani do jedné sněmovny. Samostatný kandidát, který neoznámí vůbec pojmenování své volební strany, nemůže býti považován za touž volební stranu jako některá volební strana z voleb do druhé sněmovny, ani když má s řečenou volební stranou společného zmocněnce a jeho náhradníky.
Konají-li se volby do obou sněmoven týž den, jest ústřední volební komise pro obě volby společná. V obcích do 1000 obyvatelů může dohlédací politický úřad ustanoviti i společnou obvodní volební komisi, je-li toho třeba pro nedostatek vhodných místností nebo pro nedostatek způsobilých zástupců volebních stran.
Vyjma případy, které byly jmenovány v předchozích odstavcích, nutno ustanoviti pro volbu do každé sněmovny zvláštní ústřední a obvodní volební komisi. Krajská volební komise není nikdy společná. Zastupuje tedy touž volební stranu (viz odstavec 4.) v krajské volební komisi pro volby do jedné sněmovny zmocněnec, v komisi pro volby do druhé sněmovny jeho náhradník.
HLAVA III.
O přípravném řízení volebním.
§ 15.
Rozepsání voleb. Vyhláška.
Ministerstvo vnitra rozpíše volbu nejpozději 28. den přede dnem volby vyhláškou v úředním listě; vyhláška ta musí obsahovati den, v který se volba koná, den, kdy musí býti ve všech obcích vyloženy voličské seznamy, lhůtu a místo k oznámení kandidatur s označením kalendářního dne, vyzvání, aby volební strany a jejich sdružení pro II. skrutinium navrhly zástupce do komisí (§§ 9 až 11), den, hodinu a místo, kdy a kde se koná schůze krajských volebních komisí a ústřední volební komise.
Rozepsání volby uvede se také v známost v každé obcí vyhláškami na veřejných místech po dobu 14 dní, jakož i jiným způsobem v místě obvyklým. Skládá-li se obec z několika osad, budiž volba vyhlášena ve všech osadách.
Vyhláška v obci musí obsahovati den volby, vyzvání, aby volební strany a jejich volební sdružení pro druhé skrutinium navrhly v zákonných lhůtách své zástupce do komisí (§§ 9 až 11), jakož i počet těchto komisí, místo úřadu předsedy krajské volební komise, dobu a místo, kdy a kde jest možno nahlížeti do voličských seznamů, lhůtu a místo k oznámení kandidatur s označením kalendářního dne a ustanovení o formě a obsahu těchto oznámení.
§ 16.
Stálé seznamy voličské.
Volby se vykonají podle stálých seznamů voličských (§ 14 zák. o stál. vol. sezn.).
§ 17.
Vyložení seznamů voličských.
Zároveň s volební vyhláškou vyloženy buďtež po čtrnáct dnů stálé seznamy voličské. Připadá-li první den vyložení voličských seznamů do doby mezi 1. únorem a 31. červencem, buďtež vyloženy seznamy, upravené řízením, které podle § 8 zákona o stálých voličských seznamech má býti zahájeno 15. prosince roku předcházejícího; připadá-li den vyložení voličských seznamů do doby mezi 1. srpnem. 31. lednem následujícího roku, buďtež vyloženy seznamy, upravené řízením, které podle § 8 zákona o stálých voličských seznamech má býti zahájeno 15. července.
Voličské seznamy buďtež k nahlédnutí přístupny nejméně po tři hodiny denně, v obcích přes 5000 obyvatelů nejméně po osm hodin denně, avšak ve všech obcích po dvě soboty i v hodinách poledních, v neděli po každé od 8. do 12. hod. polední. Do seznamů má každý právo nahlížeti a činní si opisy a výpisy, pokud tím nepřekáží jiným osobám vykonávati totéž právo. Na správné dodržování těchto ustanovení dohlížejí členové místní komise.
§ 18.
Podle kterých voličských seznamů se hlasuje.
V době od 1. února do 31. července hlasuje se podle voličských seznamů, upravených řízením, které podle § 6 zákona o stálých voličských seznamech má býti zahájeno 15. prosince předchozího roku. V době od 1. srpna do konce ledna roku následujícího bude se hlasovati podle seznamů, upravených řízením, které má býti zahájeno 15. červnem.
§ 19.
Změny v seznamech voličských.
V seznamech voličských se může něco měniti, jen když to dovoluje zákon o stálých seznamech voličských.
V posledních osmi dnech přede dnem volby nesmí býti v seznamech voličských nic měněno.
§ 20.
Dodatečné vyložení seznamů voličských. Voličské seznamy, podle kterých se má hlasovati (viz § 18), vyloženy buďtež po osm dní až do dne volby k veřejnému nahlédnutí.
O právu nahlížeti, činiti si opisy a výpisy, a o hodinách, po které seznamy mají býti vyloženy, platí obdobně ustanovení § 17.
§ 21.
Oznámení samostatných kandidatur.
Kandidáti, kteří chtějí nabýti práva navrhovati nebo jmenovati zástupce do volebních komisí podle §§ 9 až 11. nebo kteří chtějí, aby byly za příslušnou náhradu úředně rozmnoženy a voličům dodány hlasovací lístky s jejich jmény, předloží nejpozději 16. dne přede dnem volby do 12. hod. polední předsedovi krajské volební komise písemné oznámení kandidatury ve dvojím stejném znění. Oznámení to může odevzdati také jiná osoba než kandidát. Předseda je povinen potvrditi podateli den a hodinu podání; žádá-li kandidát o úřední rozmnožení hlasovacích lístků se svým jménem, musí předseda krajské volební komise odevzdati podateli oznámení ihned písemné prohlášení, kolik má složití podle § 29 jako zálohu na náklad na toto rozmnožení. Žadatel může předložiti další opis oznámení kandidatury, jehož souhlas s oznámením odevzdaným předseda krajské volební komise potvrdí. Kandidatury pro obě části pražského volebního kraje ohlašují se na jednom a témže oznámení kandidatury. Při úpravě oznámení kandidatury a při skrutiniu přihlíží se však k oběma částem pražského volebního kraje jako k různým volebním krajům.
§ 21a.
Obsah oznámení samostatné kandidatury. Oznámení kandidatury musí obsahovati tyto věcí:
1. Jméno, příjmení, zaměstnání a bydliště osoby, která kandiduje.
2. Prohlášení, v kterém volebním okrese - nebo v kterých - kandidát kandiduje. Kandidát může ohlásiti kandidaturu v jakémkoli počtu volebních okresů příslušného volebního kraje.
3. Jméno zmocněnce volební strany a jeho náhradníků a zároveň jejich přesnou adresu. Kandidát sám nemůže býti zmocněncem ani náhradníkem.
4. Prohlášení, uchází-li se kandidát o úřední rozmnožení hlasovacích lístků se svým jménem; jestliže ano, musí zároveň určiti, v kterých volebních okresích mají býti voličům dodány jeho hlasovací lístky. Neurčí-li to, rozumí se, že mají býti dodány voličům všech volebních okresů, v kterých kandidát kandiduje.
5. Prohlášení, sdružuje-li se kandidát pro druhé skrutinium se samostatnými kandidáty nebo se skupinami spojených kandidátů (§§ 22 a 22a), z jiných volebních krajů. Jestliže ano, musí zároveň sdělní společný jednotný název, kterým je toto volební sdružení pro druhé skrutinium (§ 23 a) označeno ve všech volebních krajích, kde kandidují volební strany v něm sdružené, a musí oznámiti také jméno, příjmení a přesnou adresu představitele volebního sdružení a jeho náhradníků.
6. Prohlášení, že ve volebním kraji, v kterém oznamuje kandidaturu, není se svým souhlasem kandidován v jiném oznámení kandidatury. Ohlásí-li, že se sdružuje pro druhé skrutinium, musí zároveň prohlásiti, že se ve všech ostatních volebních krajích, v kterých kandiduje, přihlašuje do téhož volebního sdružení pro druhé skrutinium.
7. Oznámení, k jaké národnosti se kandidát hlásí.
8. Ověřené vlastnoruční podpisy kandidáta, zmocněnce a jeho náhradníků.
Samostatný kandidát může v oznámení kandidatury určití také pojmenování své volební strany.
Zemský president, župan nebo okresní náčelník (hejtman) nemohou ohlásiti svoji kandidaturu.
§ 22.
Skupiny spojených kandidátů. Kandidáti, kteří, chtějí, aby hlasy pro ně odevzdané byly při prvním skrutiniu ve volebním kraji sčítány dohromady jako hlasy jedné volební strany, předloží v stejné lhůtě jako kandidáti samostatní předsedovi krajské volební komise společné oznámení kandidatury, a to písemně ve dvojím stejném znění. O tomto společném oznámení platí obdobně i ostatní ustanovení § 21.
§ 22a.
Obsah společného oznámení kandidatury skupiny spojených kandidátů.
Oznámení společné kandidatury skupiny spojených kandidátů musí obsahovati tyto věci:
1. Pojmenování skupiny.
2. Jména, příjmení, zaměstnání a bydliště všech spojených kandidátů.
3. Prohlášení, v kterém volebním okrese - nebo v kterých okresích - každý kandidát kandiduje. Skupina spojených kandidátů může jmenovati touž osobu kandidátem v několika volebních okresích; v každém okrese může však kandidovati jenom osobu jednu.
4. Jméno společného zmocněnce skupiny a jeho náhradníků s přesnými adresami. Celá skupina spojených kandidátů má jen jednoho společného zmocněnce. Kandidáti nemohou býti zmocněnci ani jejich náhradníky.
5. Prohlášení, uchází-li se skupina spojených kandidátů o úřední rozmnožení hlasovacích lístků s pojmenováním skupiny a se jmény jejich kandidátů. Zároveň musí určití, v kterých volebních okresích mají býti voličům dodány hlasovací lístky skupiny. Neurčí-li to, rozumí se, že mají býti dodány voličům všech okresů, v kterých skupina kandiduje.
6. Prohlášení, sdružuje-li se skupina spojených kandidátů se samostatnými kandidáty nebo se skupinami spojených kandidátů z jiných volebních krajů pro druhé skrutinium. Jestliže ano, musí zároveň sděliti společný jednotný název, kterým je toto volební sdružení pro druhé skrutinium (§ 23a) označeno ve všech volebních krajích, kde kandidují volební strany v něm sdružené, a musí oznámiti také jméno, příjmení a přesnou adresu představitele sdružení a jeho náhradníků.
7. Prohlášení, že žádný z kandidátů ve společném oznámení jmenovaných neohlásil ani v tomto volebním kraji ani v jiném samostatné kandidatury (§ 21, 21a) a že také není se svým souhlasem kandidován v žádné jiné skupině spojených kandidátů ani v tomto ani v jiném volebním kraji.
8. Oznámení, k jaké národnosti se každý kandidát hlásí.
9. Ověřené vlastnoruční podpisy všech kandidátů, zmocněnce skupiny a jeho náhradníků.
Zemský president, župan nebo okresní náčelník (hejtman) nemohou býti kandidování.
Kde se v tomto zákoně mluví o osobách, kandidujících v některém volebním okrese nebo kraji, rozumějí se tím jen osoby, které jsou jmenovány jako kandidáti na některém platném oznámení kandidatury podle §§ 21-22a.