Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930

III. volební období

1. zasedání

Překlad.

216.

Návrh

poslanců R. Köhlera, R. Kaspera a druhů

na zákonnou úpravu kolektivních pracovních a služebních smluv a na zřízení dohodčích úřadů

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti na tom o zákoně:

Zákon

ze dne...........

o kolektivních smlouvách a dohodčích úřadech.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Kolektivní smlouva.

Vymezení pojmů.

§ 1.

(1) Kolektivní smlouvy podle tohoto zákona jsou takové úmluvy, které byly písemně sjednány mezi odbornými sdruženími zřízenců nebo dělníků a jedním nebo několika zaměstnavateli nebo jejich odbornými sdruženími, a které upravují vzájemná práva a povinnosti vyplývající z pracovního poměru (zvláště pracovní a mzdové podmínky) nebo jiné věci, které pro pracovní poměr mají hospodářský nebo právní význam.

(2) Kolektivními smlouvami podle tohoto zákona jsou také úmluvy, sjednané podle § 114 b) ž. ř. mezi hromadou společenstevní a hromadou pomocnickou.

(3) Vlastnost kolektivní smlouvy podle tohoto zákona mají také doplňky, které sjednají závodní výbory, zřízené podle zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 330 Sb. z. a n., podle § 3, odstavce c) tohoto zákona ke kolektivním smlouvám, sjednaným s odbornými sdruženími.

O oboru platnosti.

§ 2.

Věcný, místní a osobní obor platnosti kolektivní smlouvy budiž přesně vyznačen. V kolektivní smlouvě musí býti dále obsaženo ustanovení, na jakou dobu platí.

Která odborná sdružení zaměstnanců a dělníků jsou způsobilá sjednávati smlouvu.

§ 3.

Sjednávat i kolektivní smlouvy jsou oprávněna odborná sdružení zřízenců nebo dělníků, pokud vyhovují těmto podmínkám:

a) odborné sdružení musí býti k sjednání kolektivních smluv zmocněno stanovami;

b) odborné sdružení musí míti ve zúčastněném podniku nebo v zúčastněné hospodářské skupině své členy;

c) odborné sdružení musí samostatně a nezávisle na vlivech zaměstnavatelů hájiti zájmy svých členů;

d) odborné sdružení nesmí omeziti členství pouze na jeden podnik;

e) ve stanovách odborného sdružení budiž uvedeno, kteří činovníci zastupují odborné sdružení na venek, a kdo jest oprávněn za ně jednati a správní účinnosti podpisovati.

O kolektivní smlouvě.

§ 4.

(1) Za strany kolektivní smlouvy jest pokládati:

a) zaměstnavatele, kteří podepsali kolektivní smlouvu jako jednotlivá strana;

b) zaměstnavatele a zaměstnance, kteří jsou nebo se stanou členy smluvních odborných sdružení;

c) zaměstnavatele a zaměstnance, kteří se dobrovolně připojí ke kolektivní smlouvě již sjednané;

d) společenstevní hromady a pomocnické hromady (§ 1, odst. 2); e) závodní výbory, pokud sjednávají doplňky ke kolektivním smlouvám podle zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 330 Sb. z. a n. (§ 1, odst. 3).

(2) Příslušnost zaměstnavatelů ke kolektivní smlouvě přechází na právního nástupce.

(3) Příslušnost ke kolektivní smlouvě nezaniká vystoupením ze zúčastněného odborného sdružení. Zaniká teprve uplynutím platné kolektivní smlouvy, nebo tehdy, kdyby bylo lze smlouvu vypověděti.

(4) Zúčastniti se vyjednávání o sjednání kolektivní smlouvy a připojiti se ke kolektivní smlouvě jsou oprávněna všechna odborná sdružení, která vyhovují podmínkám uvedeným v § 3.

Jak jest kolektivní smlouvu vypracovati.

§ 5.

(1) Kolektivní smlouvy musí býti vypracovány písemně; jinak jsou neplatné.

(2) Přistoupí-li ke kolektivní smlouvě odborné sdružení zaměstnavatelů, jest povinno připojiti ke smlouvě přesný seznam svých členů. Tento seznam budiž doplněn nově přistupujícími členy.

(3) Každá strana, která přistoupila ke kolektivní smlouvě, dostane jednu smlouvu opatřenou potřebnými podpisy.

 

O rejstříku a sbírce kolektivních smluv.

§ 6.

(1) Odborné sdružení (odborná sdružení) zřízenců nebo dělníků, které přistoupilo ke kolektivní smlouvě nebo pomocnický výbor nebo závodní výbor jsou povinny uložiti každou kolektivní smlouvu do 14 dnů po jejím sjednání v jednom exempláři, podepsaném zástupci smluvních stran, u příslušného dohodčího úřadu. K tomuto exempláři budiž připojen ověřený opis stanov odborných sdružení zřízenců nebo dělníků, která přistoupila ke kolektivní smlouvě (§ 3).

(2) Také odborné sdružení zaměstnavatelů jest oprávněno uložiti kolektivní smlouvu u příslušného dohodčího úřadu.

(3) Dohodčí úřad jest povinen do 8 dnů po uložení kolektivní smlouvy zapsati ji do rejstříku kolektivních smluv, zápis veřejně vyhlásiti a smlouvu připojiti ke sbírce kolektivních smluv.

(4) Do rejstříku a sbírky kolektivních smluv může v úředních hodinách každý nahlédnouti a za náhradu útrat žádati ověřeného opisu.

(5) Sjednané smlouvy buďtež vyhlašovány a rejstřík psán tak, aby úplně vyhovoval zvláštním potřebám národnostních poměrů.

(5) Dohodčí úřad přezkouší předložené kolektivní smlouvy zvláště také po té stránce, zda podepsané strany jsou také způsobilé smlouvy sjednávati (§§ 1 a 3). Dohodčí úřad jest povinen odmítnouti zápis do rejstříku, pokud ustanovení kolektivní smlouvy odporují platným právním předpisům, ukáže-li se při přezkoušení nedostatek způsobilosti ke sjednávání smluv nebo jestliže smlouvy nečiní zadost podmínkám, uvedeným v § 2.

(7) Dohodčí úřad jest povinen ve lhůtě 14 dnů po předložení smlouvy oznámiti stranám kolektivní smlouvy zároveň, že zápis do rejstříku přiznal nebo zamítl. Proti zamítnutí zápisu do rejstříku se mohou strany odvolati k vrchnímu dohodčímu úřadu do 14 dnů po obdržení onoho oznámení.

O působnosti kolektivní smlouvy; o její nezměnitelnosti.

§ 7.

(1) Počínaje dnem zápisu do rejstříku kolektivních smluv platí v oboru působnosti kolektivní smlouvy (§ 2) její ustanovení jako podstatné části každé smlouvy sjednané mezi zaměstnavatelem a zřízencem nebo dělníkem. Zvláštní smlouvy, pokud jich kolektivní smlouva nevylučuje, jsou platné jen potud, pokud obsahují změnu pracovních nebo mzdových podmínek ve prospěch zřízence nebo dělníka nebo se týkají věcí, kterých kolektivní smlouva neupravuje. Na místo neúčinných smluv nastupují příslušná ustanovení kolektivní smlouvy.

(2) Je-li v kolektivní smlouvě ustanoveno, že počne účinkovati ode dne zápisu do rejstříku, pak účinky označené v odstavci 1. nastávají teprve toho dne, kdy smlouva podle úmluvy počne účinkovati.

(3) V ostatních věcech zůstává platnost kolektivní smlouvy zápisem do rejstříku nebo jeho opomenutím nedotčena.

O žalobě na splnění.

§ 8.

Pro nároky z kolektivních smluv lze soudně žalovati. Odborná sdružení zřízenců a dělníků, která přistoupila ke kolektivní smlouvě, jsou oprávněna podávati soudní žaloby z kolektivní smlouvy.

Jak se ruší kolektivní smlouva

§ 9.

Kolektivní smlouva pozbývá účinnosti uplynutím doby, na niž byla sjednána. Byla-li smlouva sjednána na neurčitou dobu, může ji zrušiti každá smluvní strana kdykoli, zachovávajíc tříměsíční výpovědní lhůtu, pokud v smlouvě samé není jiného ustanovení. Strana, dávající výpověď, jest povinna podati o tom ve třech dnech zprávu příslušnému dohodčímu úřadu.

Přechodná ustanovení

§ 10.

Aby tento zákon platil také pro kolektivní smlouvy, které již platí v době, kdy tento zákon nabude účinnosti, musejí býti smlouvy již sjednané předloženy příslušnému dohodčímu úřadu do dvou měsíců po vyhlášení tohoto zákona k zápisu do rejstříku kolektivních smluv a k veřejnému vyhlášení.

Článek II

Prohlášení kolektivních smluv za pravidlo.

Vymezení pojmu.

§ 11.

(1) Dohodčí úřad může nějakou kolektivní smlouvu, která pro vytváření pracovních nebo mzdových poměrů po stránce věcné nebo místní nabyla převážného významu, prohlásiti svým usnesením za pravidlo. Pravidlo uděluje kolektivní smlouvě mimo její původní obor působnosti také všeobecnou závaznost pro takové pracovní smlouvy, které jsou podstatně stejného druhu s oborem působnosti, upraveným kolektivní smlouvou, avšak do oboru kolektivní smlouvy nespadají. Prohlášením za pravidlo mohou býti jednotlivá nebo všechna ustanovení kolektivní smlouvy, za pravidlo prohlášené, rozšířena mimo okruh zúčastněných zaměstnavatelů na zúčastněné podnikatele, kteří nezaměstnávají žádného zaměstnance.

(2) Dohodčí úřad může svým usnesením prohlásiti za pravidlo jak všechna ustanovení kolektivní smlouvy, tak také jen jednotlivá ustanovení.

Usnesení o prohlášení za pravidlo

§ 12.

(1) O prohlášení nějaké kolektivní smlouvy za pravidlo lze se usnésti jen na návrh. Podávati návrh jest oprávněna každá strana kolektivní smlouvy jakož i jiná odborná sdružení zřízenců nebo dělníků, jejichž členové by byli postiženi usnesením dohodčího úřadu. Podávati návrh jsou dále oprávněny také úřady.

(2) Strana podávající návrh nechť ke svému návrhu připojí úředně ověřený opis kolektivní smlouvy.

(3) V usnesení buďtež označeny obsah pravidla, rozsah jeho platnosti, kdy počne účinkovati a na jakou dobu platí. Dohodčí úřad své usnesení veřejně vyhlásí. Ve vyhlášce budiž uveřejněno, že proti usnesení o prohlášení za pravidlo lze podati do 14 dnů námitky u dohodčího úřadu.

(4) Nebude-li podán odpor, budiž po uplynutí lhůty k podání odporu veřejně vyhlášeno, že usnesení o stanovení pravidla nabylo právní moci. Ve vyhlášce budiž oznámeno, kdy pravidlo nabývá účinnosti.

(5) K jednání o stanovení pravidla může dohodčí úřad povolati znalce a přezvědné osoby; rovněž může jiným vhodným způsobem konati příslušná šetření.

Jak se podává odpor proti usnesení o prohlášení za pravidlo.

§ 13.

(1) Každá strana, která se domnívá, že její zájmy byly postiženy usnesením, může do 14 dnů po vyhlášení (§ 12) podati odpor proti usnesení o ustanovení, změně nebo zrušení pravidla. Odpor lze také podati proti jednotlivým ustanovením usnesení

(2) O tomto odporu, který jest podati u dohodčího úřadu, rozhoduje vrchní dohodčí úřad s konečnou platností. Vrchní dohodčí úřad může usnesení potvrditi, zrušiti, úplně nebo částečně změniti, nebo věc vrátiti dohodčímu úřadu k novému projednání.

(3) Podstatná část obsahu usnesení vrchního dohodčího úřadu budiž veřejně vyhlášena. Usnesení o stanovení pravidla budiž vyhlášeno v plném rozsahu a poznamenáno, že jeho ustanovení nabyla právní moci.

(4) Ostatně o řízení, jímž se pravidlo pozměňuje nebo zrušuje, jest užíti obdobně ustanovení §§ 11 a 12.

O rejstříku a sbírce pravidel.

§ 14

(1) Pravidlo budiž zapsáno do rejstříku pravidel, spravovaného příslušným dohodčím úřadem a pak vloženo do sbírky pravidel, zřízené u tohoto dohodčího úřadu. Opis pravidla budiž uschován u vrchního dohodčího úřadu. Totéž platí, je-li nějaké pravidlo změněno nebo zrušeno.

(2) Do rejstříku a do sbírky pravidel může v úředních hodinách každý nahlédnouti a za náhradu útrat žádati ověřeného opisu.

O působnosti pravidla.

§ 15

(1) Počínaje dnem zápisu do rejstříku pravidel platí v oboru působnosti pravidla jeho ustanovení jako podstatné části každé smlouvy, která byla sjednána mezi zaměstnavatelem a zřízencem nebo dělníkem. Zvláštní smlouvy, pokud jich kolektivní smlouva nevylučuje, jsou platné jen potud, pokud obsahují změnu pracovních nebo mzdových podmínek ve prospěch zřízence nebo dělníka nebo se týkají věcí, jež nebyly upraveny v pravidle.

(2) Každá nová kolektivní smlouva zbavuje pro svůj obor platnosti pravidlo které se uchyluje od jejích ustanovení, účinnosti.

Článek III.

Dohodčí úřad.

Jak se zřizuje

§ 16.

Urovnávati pracovní spory jsou oprávněny:

1. dohodčí úřady;

2. vrchní dohodčí úřad.

Dohodčí úřad jest zvláště povolán spolupůsobiti při jednání o sjednávání nebo změně kolektivních smluv, podá-li takový návrh některá zúčastněná strana nebo některý úřad.

§ 17.

(1) Dohodčí úřady jsou úřady veřejnými.

(2) Sídlo a obvod dohodčích úřadů budou určeny nařízením po slyšení všech zúčastněných zájemnických skupin.

O jeho složení.

§ 18.

(1) U každého dohodčího úřadu se zřídí dohodčí komory. Musí býti zřízeno aspoň po jedné všeobecné dohodčí komoře pro spory z pracovního poměru dělníků a pro spory z pracovního poměru zřízenců.

(2) Vedle všeobecných komor (odstavec 1) lze podle potřeby zříditi pro určitá živnostenská odvětví a povolání zvláštní odborné komory, jež jest rovněž rozděliti podle poměru, v jakém jsou zaměstnáni zřízenci nebo dělníci.

(3) Zvláštní komory lze zříditi mimo sídlo dohodčího úřadu tehdy, je-li jejich zřízení účelné.

§ 19.

(1) Všeobecné komory se skládají z předsedy a ze stejného počtu zástupců zaměstnavatelů a zaměstnanců jako přísedících.

(2) Odborné komory skládají se z předsedy a ze stejného počtu zástupců zaměstnavatelů a zaměstnanců onoho živnostenského odvětví nebo povolání jako přísedících.

(3) Předsedu (a jeho zástupce) ustanovuje ministerstvo sociální péče. Předseda jest povinen úřadovati nestranně a svědomitě.

(4) Přísedícími dohodčího úřadu nebo dohodčích komor mohou býti všichni plnoletí zaměstnavatelé a zaměstnanci, kteří bydlí v obvodu dohodčího úřadu. Přísedícími-zaměstnavateli smějí býti jen zaměstnavatelé. Přísedícími-zaměstnanci smějí býti v komorách dělníků jen dělníci, v komorách zřízeneckých jen zřízenci.

(5) Přísedící jsou voleni přímou, tajnou volbou podle zásady poměrného zastoupení. Počet jejich se určuje podle zjištěné potřeby. Volby se konají odděleně pro zaměstnavatele a zaměstnance, pro zřízence a dělníky.

(5) Přísedící úřadují 3 léta. Před jejich prvním nastoupením služby se jim uloží za povinnost svědomité a nestranné vykonávání jejich úřadu. Přísedící nejsou zástupci stran. Jejich věcné stanovisko se řídí jen jejich svědomím a nejsou vázáni rozkazy.

§ 20.

Zaměstnavatelům a jejich zástupcům se zapovídá omezovati zaměstnance stran převzetí neb vykonávání úřadu přísedícího nebo jim pro převzetí nebo způsob, jak tento ú řad vykonávají, škoditi.

Dohodčí řízení

§ 21.

(1) Návrh na urovnání sporu z pracovního poměru může učiniti strana na sporu zúčastněná nebo úřad. Při stávkách nebo při výlukách má předseda dohodčího úřadu působiti z moci úřední.

(2) Pro návrh není předepsána žádná forma.

(3) Přijdou-li strany, zúčastněné na sporu, bez zvláštního předvolání k předsedovi, může ihned zahájiti jednání o smír. Ve všech ostatních případech musí naříditi jednání před komorou. Řízení budiž pokud možno urychleno. Ode dne podání návrhu až do dne jednání smějí uplynouti nejvýše tři dni. Lze-li očekávati výluku nebo stávku, budiž tato lhůta ještě zkrácena.

§ 22.

Jednání jest ústní. O veřejnosti jednání rozhoduje dohodčí komora.

§ 23.

Strany se mohou dáti zastupovati jen svými zákonitými zástupci jakož i stálými zástupci odborových sdružení jako zplnomocněnci. Jako právní zástupci buďtež připuštěny také jen tyto osoby. Lze naříditi kdykoliv, aby se strana dostavila osobně.

§ 24.

Jednání se koná i tehdy, jestliže se strana nedostavila přes to, že byla včas předvolána a nebyla zdržena vážnou překážkou, nebo se zdráhá jednání se zúčastniti. Předseda, jestliže se strana nedostaví, může uložiti také pořádkové tresty.

§ 25.

(1) Pokud jest toho třeba k posouzení sporné věci, nechť dohodčí komora vyslechne přezvědné osoby a znalce, opatří si písemné posudky a úřední informace a uloží stranám, aby opatřily podklady sporu.

(2) Po objasnění sporné věci a poměrů, podstatných pro její posouzení, budiž každé straně poskytnuta příležitost, aby k tomu zaujala stanovisko.

§ 26.

Komora se může kdykoliv pokusiti o dohodu mezi stranami. Jest k tomu povinna než vynese rozhodčí nález. Dojde-li k dohodě, budiž doslovně sepsána a podepsána stranami.

O rozhodčím nálezu.

§ 27.

(1) Nedojde-li k dohodě, vynese komora rozhodnutí.

(2) Před vynesením rozhodnutí jest předseda povinen dotázati se stran, které se dostavily, zda se napřed podrob ují rozhodnutí, pokud již rozhodnutí není závazné podle zákona nebo zvláštní úmluvy.

(3) Rozhodnutí budiž zvláště také vyneseno na návrh strany, která se dostavila, tehdy, jestliže se jedna strana nedostaví nebo se jednání nezúčastní.

§ 28.

(1) Rozhodnutí nechť se vztahuje na všechny sporné otázky mezi stranami.

(2) Musí z něho býti jasno, pokud se zakládá na výkladu zákonného pravidla, kolektivní smlouvy nebo jiné úmluvy, nebo pokud se v něm činí stranám návrh na všeobecnou úpravu pracovních podmínek.

(3) Upravuje-li rozhodnutí pracovní podmínky všeobecně pro budoucnost, budiž zároveň uvedeno, do které doby má tato úprava platiti.

(4) Při poradě a hlasování o rozhodnutí mají býti přítomni jen členové komory a zapisovatel.

§ 29.

(1) Dohodčí komora rozhoduje po svědomitém uvážení přihlížejíc ke všem okolnostem věci. Jest vázána platným právem.

(2) K usnesení o rozhodnutí stačí prostá většina hlasů. Žádný přísedící nesmí hlasu odepříti. Předseda hlasuje naposled.

§ 30.

(1) Pokud rozhodčí nález není již závazný podle zákona nebo zvláštní úmluvy nebo strany se mu napřed nepodrobily, jest předseda povinen otázati se stran, chtějí-li ihned učiniti prohlášení, že se podrobují tomuto rozhodnutí. Neučiní-li prohlášení, komora vyslechnouc strany, určí den, do jehož uplynutí jsou povinny toto prohlášení učiniti.

(2) Prohlášení stran, podrobují-li se rozhodnutí, buďtež podána písemně.

(3) Nebude-li v určité lhůtě učiněno prohlášení, má se za to, že strany odmítly se podrobiti.

§ 31.

(1) Rozhodnutí o sporech z trvajícího pracovního poměru, jemuž se strany podrobily, jest soudně vykonatelné. Rovněž i smír sjednaný před komorou.

(2) Pokud rozhodnutí všeobecně upravuje podmínky pro sjednání pracovních smluv, má platnost kolektivní smlouvy (§§ 1-16).

O závaznosti

§ 32.

(1) Rozhodnutí jest závazné, byla-li mu zákonným pravidlem nebo úmluvou stran přiznána závaznost nebo jestliže se mu strany podrobily.

(2) Pokud se strany rozhodnutí nepodrobily, lze scházející podrobení nahraditi tím, že se rozhodnutí prohlásí za závazné. Závaznost přiznává na návrh nebo z úřední povinnosti ministerstvo sociální péče, jehož rozhodnutí jest konečné.

(3) Před rozhodnutím o prohlášení závaznosti jest ministerstvo povinno slyšeti strany. Je-li třeba, může slyšeti také osoby přezvědné a znalce, vyžádati si písemné posudky a úřední zprávy a uložiti stranám, aby předložily podklady sporu.

(4) Rozhodnutí o prohlášení závaznosti budiž sepsáno písemně.

Článek IV.

Vrchní dohodčí úřad

Jak se zřizuje

§ 33.

U ministerstva sociální péče budiž zřízen vrchní dohodčí úřad. O jeho složení a působnosti jest užíti obdobně předcházejících ustanovení příslušných odstavců.

§ 34.

Vrchní dohodčí úřad:

1. Dohlíží na všechny dohodčí úřady a bdí nad jejich úřadováním.

2. Rozhoduje o odporu proti usnesení dohodčího úřadu o prohlášení kolektivní smlouvy za pravidlo.

3. Usnáší se o prohlášení kolektivní smlouvy za pravidlo, která se vztahuje na obvod několika dohodčích úřadů.

4. Spravuje rejstřík a sbírku všech kolektivních smluv prohlášených za pravidla.

Článek V.

Ustanovení konečná a přechodná

§ 35.

Podrobnější u stanovení o jednacím řádu dohodčích úřadů a vrchního dohodčího úřadu, o provedení voleb přísedících a o ostatním provedení tohoto zákona budou vydána nařízením.

§ 36.

Útraty vzniklé činností dohodčích úřadů a vrchního dohodčího úřadu hradí stát.

§ 37.

Řízení před dohodčími úřady a vrchním dohodčím úřadem jest osvobozeno od poplatků a kolků.

§ 38.

Veřejné úřady jsou povinny vyhovovati žádostem, které jim zaslaly dohodčí úřady provádějíce tento zákon.

§ 39.

Ustanovení platných zákonů (zákon o obchodních pomocnících, živnostenský řád, horní zákon) pozbývají účinnosti, pokud odporují předpisům tohoto zákona.

§ 40.

(1) Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

(2) Provedením tohoto zákona se pověřuje ministr sociální péče po dohodě se zúčastněnými ministry.